{"id":5941,"date":"2012-09-04T18:00:00","date_gmt":"2012-09-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5924"},"modified":"2012-09-04T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-04T17:00:00","slug":"transemotions-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/04\/transemotions-4\/","title":{"rendered":"Transemotions 4."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Betty sledovala, jak se Tom rozhl\u00ed\u017e\u00ed kolem s trochu zamra\u010den\u00fdm v\u00fdrazem. Potom hodil ostr\u00fd pohled na ni, sebral sv\u016fj batoh a knihu a vysedl bleskovou rychlost\u00ed z auta, roze\u0161el se cestou zp\u011bt. Betty rychle vysko\u010dila ven za n\u00edm.<\/div>\n
„Po\u010dkej, Tome! Kam jde\u0161? M\u016f\u017eeme se tu jenom porozhl\u00e9dnout, vra\u0165 se!“ Uv\u011bdomila si, \u017ee jej\u00ed hlas zn\u011bl hrub\u011bji ne\u017e obvykle, trochu sebou trhla a zamlaskala, snad se j\u00ed to znovu nestane. Tom se ale nezastavil, na\u0161tvan\u011b dupal d\u00e1l, u\u017e byl od n\u00ed n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f.<\/p>\n

„Tome? Jsi to ty?“ Ozval se odn\u011bkud \u017eensk\u00fd hlas, Betty potom zahl\u00e9dla star\u0161\u00ed pan\u00ed, jak se k Tomovi rozb\u011bhla a obj\u00edmala ho. I kdy\u017e Tom moc nad\u0161en\u011b nevypadal, p\u0159icupitala Betty k nim a spokojen\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n

„J\u00e1 jsem Betty\u2026 vy se s Tomem zn\u00e1te?“ Podala si ruku se star\u0161\u00ed pan\u00ed, mohlo j\u00ed b\u00fdt snad okolo \u0161edes\u00e1tky.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ho zn\u00e1m\u2026 pamatuju si ho, jak si hr\u00e1val na d\u011btsk\u00e9m h\u0159i\u0161ti s ostatn\u00edmi chlapci. Kde’s byl tak dlouho, Tome? Chyb\u011bl jsi n\u00e1m, n\u00e1m v\u0161em, byl jsi m\u016fj nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed klu\u010dina ze v\u0161ech, kdy\u017e jste si k n\u00e1m chodili pro limon\u00e1du.“ Zase ho objala, Tom jenom proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
„Nebyl jsem v\u00e1\u0161 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, skoro jste m\u011b neznala.“ Zamru\u010del a sna\u017eil se dostat z jej\u00edho sev\u0159en\u00ed. Dostal za to mal\u00fd pohlavek, pan\u00ed se ale st\u00e1le usm\u00edvala.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee’s byl m\u016fj nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, ani o tom nev\u00ed\u0161\u2026 Byl jsi u\u017e nav\u0161t\u00edvit sv\u00e9ho otce?“
„Je\u0161t\u011b jsme tam nebyli, ale chyst\u00e1me se,“ Betty se vlo\u017eila do jejich rozhovoru a vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
„Tak poj\u010fte zat\u00edm ke mn\u011b, upekla jsem dnes ovocn\u00fd kol\u00e1\u010d a d\u00e1me si k\u00e1vu.“ Betty radostn\u011b p\u0159ik\u00fdvla, po tom v\u0161em, co za\u017eila, by si cht\u011bla dop\u0159\u00e1t trochu klidu s kol\u00e1\u010dem a kaf\u00ed\u010dkem. Str\u010dila do Toma, lehce ho chytla za l\u00e1tku tri\u010dka a t\u00e1hla po cest\u011b za tou nezn\u00e1mou babi\u010dkou.<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„Byl to moc vesel\u00fd mlad\u00fd kluk, nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed byl spolu s ostatn\u00edmi kluky na h\u0159i\u0161ti. Hr\u00e1vali si s m\u00ed\u010dem, n\u011bkdy jenom tak posed\u00e1vali a mluvili b\u016fhv\u00ed o \u010dem. Jen\u017ee v\u0161ichni n\u011bjak moc rychle vyrostli, n\u011bkte\u0159\u00ed chlapci ode\u0161li na \u0161koly, n\u011bkte\u0159\u00ed pracuj\u00ed a Tom? Ten prost\u011b zmizel. Pov\u00eddalo se, \u017ee ode\u0161el studovat, ale\u2026 mezi n\u00e1mi\u2026 Tom nebyl nikdy zrovna ten nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed.“ Zasm\u00e1la se Helga a koukla na Toma, kter\u00fd sed\u011bl u stolu a v ruce dr\u017eel hrne\u010dek s \u010dajem, kter\u00e9ho se nenapil, jen sed\u011bl a civ\u011bl p\u0159ed sebe, hlavu plnou jin\u00fdch my\u0161lenek. Betty se na n\u011bj taky pod\u00edvala a po\u0159\u00e1d vid\u011bla tu zlobu v jeho o\u010d\u00edch. Nech\u00e1pala pro\u010d, v\u017edy\u0165 to vypadalo, \u017ee je to tady klidn\u00e9 a m\u00edrumilovn\u00e9 m\u00edsto, pan\u00ed Helga byla taky moc hodn\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Tom \u0159\u00edkal, \u017ee tady m\u00e1 nevlastn\u00edho otce?“ Zeptala se Betty trochu ti\u0161\u0161\u00edm hl\u00e1skem, necht\u011bla Toma je\u0161t\u011b v\u00edc rozzlobit.<\/div>\n
„Ano, po\u0159\u00e1d tady bydl\u00ed, je to kousek odtud. M\u00e1 mal\u00fd b\u00edl\u00fd domek p\u0159es t\u0159i domy od m\u00e9ho, \u017eije tam cel\u00e9 posledn\u00ed roky \u00fapln\u011b s\u00e1m. Pov\u00edd\u00e1 se, \u017ee to bez Toma a jeho matky moc nezvl\u00e1d\u00e1, za\u010dal p\u00edt\u2026 T\u0159eba ale bude r\u00e1d, \u017ee se Tom vr\u00e1til.“ Usm\u00e1la se. „P\u016fjdu nachystat Tomovi ve\u010de\u0159i, ur\u010dit\u011b by se mu hodily n\u011bjak\u00e9 toasty, nem\u00e1m pravdu, Tome?“ Tom jenom n\u011bjak podivn\u011b zk\u0159ivil obli\u010dej, neposlouchal, o \u010dem se bav\u00ed. Kdy\u017e Helga ode\u0161la do kuchyn\u011b, Betty se rozhodla j\u00edt na pr\u016fzkum okol\u00ed a naj\u00edt Tomova otce.<\/p>\n

Kdy\u017e vy\u0161la na verandu, p\u0159eb\u011bhl j\u00ed mr\u00e1z po z\u00e1dech. Bylo tady ve\u010der v\u011bt\u0161\u00ed chladno, ne\u017e na jak\u00e9 byla zvykl\u00e1 z domova. Stm\u00edvalo se, m\u011bla posledn\u00ed \u0161anci dneska Tomova otce vyhledat a rozhodn\u011b s t\u00edm necht\u011bla \u010dekat. \u0160la pod\u00e9l domk\u016f po tr\u00e1vn\u00edku, po\u010d\u00edtala je, aby nenarazila na \u0161patn\u00fd d\u016fm. Kdy\u017e uvid\u011bla mal\u00fd b\u00edl\u00fd dome\u010dek se \u0161pinav\u00fdmi, n\u011bkde i popraskan\u00fdmi okny, polkla, ale \u0161la d\u00e1l. Probrodila se tr\u00e1vou vysokou po kolena a zaklepala na dve\u0159e. Chv\u00edli se nic ned\u011blo a tak zaklepala znovu, po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch se dve\u0159e s rachotem otev\u0159ely a objevil se v nich star\u0161\u00ed mu\u017e s \u0161ediv\u00fdmi vousy a skoro ple\u0161atou hlavou. V ruce dr\u017eel cigaretu, a kdy\u017e promluvil, vyvalil se ven z\u00e1pach alkoholu.<\/div>\n

„Co chcete?“ \u0158ekl ten chl\u00e1pek otr\u00e1ven\u011b a sjel Betty pohledem, slizce si ol\u00edzl rty. Betty odolala jeho pohledu a d\u00e1l se sna\u017eila usm\u00edvat.<\/div>\n
„Jsem posel dobr\u00fdch zpr\u00e1v, p\u0159ivedla jsem v\u00e1m zp\u00e1tky va\u0161eho syna.“ Aby tomu dodala d\u016fraz, je\u0161t\u011b povzbudiv\u011b k\u00fdvla hlavou.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Tom sed\u011bl na houpac\u00edm k\u0159esle, v ruce dr\u017eel ply\u0161\u00e1ka a nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral na pu\u0161t\u011bnou televizi. Myslel na to, co bude d\u011blat, jak odtud ut\u00e9ct, kam se schovat\u2026 Trhnul sebou, kdy\u017e se najednou otev\u0159ely dve\u0159e a usly\u0161el tich\u00fd Bettyin hlas.<\/p><\/div>\n

„Nesty\u010fte se, Tom je uvnit\u0159 a moc r\u00e1d se s v\u00e1mi setk\u00e1.“ Tom uvid\u011bl jenom nohu od\u011bnou do star\u00fdch potrhan\u00fdch riflov\u00fdch kalhot, jak vstupuje dovnit\u0159 domu Helgy, a okam\u017eit\u011b vysko\u010dil na nohy jako st\u0159ela. Ply\u0161ov\u00fd medv\u00eddek mu upadl na zem, kdy\u017e jeho nevlastn\u00ed otec po chvilce v\u00e1h\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u011b ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, Moritzi\u2026 Tak Tome, pro\u010d neobejme\u0161 sv\u00e9ho otce?“ \u0159ekla Helga mile a d\u00e1l sed\u011bla v k\u0159esle. Betty sledovala Toma, jak pomal\u00fdmi kr\u016f\u010dky p\u0159ich\u00e1zel bl\u00ed\u017e k nevlastn\u00edmu otci. Ten nap\u0159\u00e1hl ruce a sna\u017eil se opilou tv\u00e1\u0159\u00ed trochu usm\u00e1t.<\/p>\n

„Tome, r\u00e1d t\u011b vid\u00edm, moc jsi mi chyb\u011bl,“ usm\u00e1l se a taky p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Tom se na n\u011bj d\u00edval lehce nech\u00e1pav\u011b, ale nakonec se podvolil a vstoupil do jeho n\u00e1ru\u010de. Kdy\u017e ho Moritz objal a za\u010dal mu velk\u00fdma rukama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po z\u00e1dech, Tom bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„A co p\u0159esn\u011b ti chyb\u011blo? Chyb\u011bly ti jenom moje ruce? Nebo taky moje pusa, nebo m\u016fj zadek? Tak co, Moritzi, chyb\u011blo ti moje chlapeck\u00e9 t\u011blo?“ Mumlal Tom ti\u0161e u jeho ucha, ale p\u00e1r slov Betty zaslechla, vykulila o\u010di a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b si dala ruku p\u0159ed pusu.<\/div>\n
„Bu\u010f zticha, Tome,“ zamru\u010del jeho nevlastn\u00ed otec na\u0161tvan\u011b a odstr\u010dil ho od sebe. Tom se na n\u011bj pod\u00edval v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem, klekl si na kolena a za\u010dal mu rukama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po nechutn\u00fdch \u0161pinav\u00fdch rifl\u00edch p\u0159\u00edmo v rozkroku, potom rozep\u00ednal zip.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b jsem ti tolik chyb\u011bl? Chyb\u011bly ti ty noci, co jsi m\u011b mohl osah\u00e1vat?“ Sykl Tom u\u017e hlasit\u011bji, schytal hned velkou facku od nevlastn\u00edho otce a spadl na zem, schoulil se a bolestn\u011b se chytl za tv\u00e1\u0159. To u\u017e i Helga vyk\u0159ikla zd\u011b\u0161en\u00edm, sna\u017eila se zabr\u00e1nit Moritzovi, aby chlapce ml\u00e1til i na zemi, aby do n\u011bj p\u0159estal kopat.<\/div>\n
„Sklapni ty jeden nevd\u011b\u010dn\u00edku!“ Zak\u0159i\u010del Moritz a odstr\u010dil Betty i Helgu od sebe d\u00e1l, Betty spadla zadkem na seda\u010dku a p\u0159i pohledu na Toma se m\u00e1lem rozbre\u010dela. Helga popadla v\u00e1le\u010dek na t\u011bsto a pr\u00e1skla s n\u00edm Moritze po hlav\u011b, ten zasku\u010del a \u0161el k zemi hned vedle Toma. Tomovy o\u010di jezdily po cel\u00e9 m\u00edstnosti, vyd\u011b\u0161en\u011b koulil kolem sebe, chytil se za tv\u00e1\u0159, ze rtu i z nosu mu tekla krev. Ne\u017e se Betty stihla vzpamatovat, utekl ven.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

„Tom je v gar\u00e1\u017ei, bere si tam n\u011bjak\u00e9 v\u011bci\u2026 vzal spac\u00e1k, baterku\u2026 \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e v\u00e1s nechce nikdy vid\u011bt, chce j\u00edt na d\u00e1lnici a n\u011bkoho si stopnout.“ Pronesla Helga smutn\u011b, kdy\u017e se j\u00ed poda\u0159ilo omr\u00e1\u010den\u00e9ho Moritze dostat na k\u0159eslo. „O tohohle bezbo\u017en\u00e9ho hlup\u00e1ka se u\u017e postar\u00e1me. M\u011bla byste j\u00edt za Tomem, c\u00edt\u00ed se hrozn\u011b\u2026 Kdybychom to tady v\u011bd\u011bli\u2026 postarala bych se o Toma, kdybych to v\u011bd\u011bla.“ Betty jenom k\u00fdvla, c\u00edtila se stra\u0161n\u011b, kdy\u017e donutila sem Toma j\u00edt a dopadlo to takhle. Obl\u00e9kla si svet\u0159\u00edk a vyb\u011bhla ven do gar\u00e1\u017ee. Tom se skl\u00e1n\u011bl nad star\u00fdmi krabicemi a d\u00e1val si n\u011bjak\u00e9 drobnosti do batohu, na zemi m\u011bl nachystan\u00fd spac\u00e1k, deky a n\u011bjak\u00e9 mikiny.<\/p>\n

„Moc m\u011b to mrz\u00ed, Tome. Kdybys mi \u0159ekl, pro\u010d sem nechce\u0161 j\u00edt, nezavezla bych t\u011b sem. Tak \u0159ekni n\u011bco, Tome, pros\u00edm\u2026 opravdu je mi to l\u00edto.“ Mohla jenom sledovat Toma, jak v\u0161echny v\u011bci pobral a odch\u00e1zel pry\u010d po cest\u011b, kterou sem p\u0159ijeli. Chvilku ho smutn\u011b pozorovala, potom se rozb\u011bhla k autu, nasedla do n\u011bj a hned Toma dohnala. Jela pomalu po silnici vedle n\u011bj, Tom se na ni oto\u010dil a ml\u010dky nasedl dovnit\u0159 na m\u00edsto spolujezdce.<\/div>\n

„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b nic takov\u00e9ho ned\u011blejte\u2026“ za\u0161eptal a hr\u00e1l si s lemem sv\u00e9ho tri\u010dka, kter\u00e9 m\u011bl po\u0159\u00e1d na hrudi trochu od krve.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Urazili u\u017e dlouh\u00fd kus cesty, byla noc a Betty sotva dr\u017eela o\u010di otev\u0159en\u00e9. Hned u prvn\u00edho motelu, kter\u00fd uvid\u011bla, zastavila. Nechala Toma posp\u00e1vat v aut\u011b a \u0161la zaplatit pokoj.<\/p>\n

Hned kdy\u017e na pokoj dorazili, Tom vb\u011bhl do koupelny a Betty musela \u010dekat. Alespo\u0148 si mohla vybrat m\u00e9n\u011b prole\u017eenou a rozvrzanou postel, rozestlala si a n\u011bkter\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci vybalila. Tom po p\u00e1r minut\u00e1ch vyb\u011bhl ven z koupelny v \u017eupanu a sko\u010dil na jej\u00ed nachystanou postel, zavrtal se do pe\u0159iny. Betty se smutn\u011b pousm\u00e1la a p\u0159eskl\u00e1dala sv\u00e9 v\u011bci k druh\u00e9 posteli.<\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee nem\u00e1me ka\u017ed\u00fd sv\u016fj pokoj, ale u\u017e nem\u00e1m moc pen\u011bz, tak mus\u00edme trochu \u0161et\u0159it.“ Tom jenom zamru\u010del, tak Betty popadla svoje kosmetick\u00e9 ta\u0161ti\u010dky a ode\u0161la do koupelny. Na rozd\u00edl od Toma tam str\u00e1vila skoro hodinu a p\u016fl. Nakonec vy\u0161la ven v r\u016f\u017eov\u00e9 lehce pr\u016fsvitn\u00e9 no\u010dn\u00ed ko\u0161ilce, pod kterou m\u011bla jej\u00ed obl\u00edben\u00e9 stahovac\u00ed kalhotky a podprsenku si taky nechala. Rad\u011bji se ve dve\u0159\u00edch je\u0161t\u011b zabalila do \u017eupanu. Z mokr\u00fdch vlas\u016f j\u00ed je\u0161t\u011b kapala voda, kdy\u017e sebou trhla p\u0159i pohledu na Toma. Rozvaloval se na posteli jenom ve spodn\u00edm pr\u00e1dle a Betty se tak naskytl pohled na jeho sn\u011bd\u00e9 op\u00e1len\u00e9 t\u011blo, kr\u00e1sn\u011b svalnat\u00e9 a tak sexy\u2026<\/p>\n

Betty musela lehce zat\u0159epat hlavou, aby ji tyhle my\u0161lenky p\u0159e\u0161ly, ale i tak si je\u0161t\u011b sta\u010dila v\u0161imnout, \u017ee Tomovy boxerky byly v rozkroku pom\u011brn\u011b t\u011bsn\u00e9. Jen letmo j\u00ed hlavou prolet\u011bla my\u0161lenka, jak se je\u0161t\u011b jako puber\u0165\u00e1k tr\u00e1pila s velikost\u00ed sv\u00e9ho penisu, Tom takov\u00e9 starosti ur\u010dit\u011b nem\u011bl, kdy\u017e byl tak obda\u0159en\u00fd. Rychle zamrkala sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi \u0159asami, aby kone\u010dn\u011b na takov\u00e9 v\u011bci p\u0159estala myslet a p\u0159ibl\u00ed\u017eila se ke sv\u00e9 posteli.<\/p>\n

„To nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 py\u017eamo?“ procedila skrz zuby a sna\u017eila se na Toma u\u017e ned\u00edvat.<\/div>\n

„Ne-e\u2026“ \u0159ekl Tom hrav\u011b a za\u010dal si rukou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po hrudi a b\u0159ichu, hr\u00e1l si. Betty nepoznala, \u017ee to v\u0161echno d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b, \u017ee se ji sna\u017e\u00ed sv\u00e9st.<\/div>\n
Rychle si \u017eupan st\u00e1hla a vezla do postele, p\u0159ikryla se pe\u0159inou a\u017e po krk.<\/div>\n
„Tak se aspo\u0148 p\u0159ikryj, zrovna vedro tady nen\u00ed, tak a\u0165 nenastydne\u0161. A m\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm zhasnout tu lampi\u010dku?“ \u00dap\u011bnliv\u011b sledovala strop, rty m\u011bla lehce na\u0161pulen\u00e9, jak se sna\u017eila se na jeho kr\u00e1sn\u00e9 t\u011blo u\u017e nepod\u00edvat. Tom ji v\u0161ak prokoukl.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b\u2026“ usm\u00e1l se a vstal, nat\u00e1hl se hned vedle Betty a lampi\u010dku zhasl, i kdy\u017e by tam dos\u00e1hl klidn\u011b z postele.<\/div>\n
Betty polkla a sna\u017eila se usnout, Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a ulehnul zp\u00e1tky do postele, po\u0159\u00e1d p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dlan\u00ed po sv\u00e9m podb\u0159i\u0161ku, ne\u017e oba usnuli.<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Betty sledovala, jak se Tom rozhl\u00ed\u017e\u00ed kolem s trochu zamra\u010den\u00fdm v\u00fdrazem. Potom hodil ostr\u00fd pohled na ni, sebral sv\u016fj batoh a knihu a vysedl bleskovou rychlost\u00ed z auta, roze\u0161el se cestou zp\u011bt. Betty rychle vysko\u010dila ven za n\u00edm. „Po\u010dkej, Tome!<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[505],"tags":[],"class_list":["post-5941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-transemotions"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}