{"id":5945,"date":"2012-09-04T14:00:00","date_gmt":"2012-09-04T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5928"},"modified":"2012-09-04T14:00:00","modified_gmt":"2012-09-04T13:00:00","slug":"pure-whiteness","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/04\/pure-whiteness\/","title":{"rendered":"Pure Whiteness"},"content":{"rendered":"
autor: Davidoff
<\/strong> <\/p>\n

No k za\u010d\u00e1tku, jsem r\u00e1d, \u017ee jsem zp\u00e1tky v mo\u0159i \u00fachyln\u00fdch a vzru\u0161uj\u00edc\u00edch radost\u00ed a mezi tolika skv\u011bl\u00fdmi lidi\u010dkami. ^^ Jeliko\u017e se mnoh\u00fdm z V\u00e1s l\u00edbila moje comebackov\u00e1 jednod\u00edlka, a taky mi mnoho z V\u00e1s psalo na FB a cht\u011bli jste p\u0159\u00eddavek, tak sem si tak sednul v noci do okna a koukal se ven do tmy. Poslouchal jsem v\u00edtr, jak hladce proplouv\u00e1 mezi listy strom\u016f a na obloze pozoroval m\u011bs\u00edc. Byl kr\u00e1sn\u00fd a hv\u011bzdy takt\u00e9\u017e, proto se tentokr\u00e1t lehce inspiruju noc\u00ed a t\u0159pytiv\u00fdmi te\u010dkami na obloze. =)
Mimoto, tuto pov\u00eddku v\u011bnuji V\u00e1m v\u0161em. M\u00e1m r\u00e1d svoje \u010dten\u00e1\u0159e a v\u011b\u0159te, \u017ee i pov\u00eddky se tetel\u00ed blahem ^^ M\u00e1m V\u00e1s r\u00e1d. Tak vzh\u016fru do \u010dten\u00ed ^^<\/strong>
Pac a pusu Davidoff.<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ed 18 lety se v jedn\u00e9 z n\u011bmeck\u00fdch nemocnic narodila jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data. Nejeden rodi\u010d by z toho byl \u0161\u0165astn\u00fd. Nic divn\u00e9ho na tom nebylo, a\u017e na to, \u017ee d\u00edky genetice m\u011bli tito chlapci \u00fapln\u011b odli\u0161n\u00e9 \u017eivoty, ale to je teprve na za\u010d\u00e1tku… jestli je n\u011bco slou\u010d\u00ed, to je teprve ve hv\u011bzd\u00e1ch…<\/p>\n

Simone a jej\u00ed mu\u017e \u010dekali chlape\u010dka, jak\u00e9 v\u0161ak bylo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jim u porodu l\u00e9ka\u0159i \u0159ekli, \u017ee Simone ve skute\u010dnosti m\u00e1 v sob\u011b dv\u011b d\u011bti. Byli oba tak neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed. Prvorozen\u00fd dostal jm\u00e9no Tom, byl to siln\u00fd klu\u010dina, m\u011bl p\u011bkn\u00fdch t\u0159i a p\u016fl kila. Kr\u00e1sn\u00e9 tmav\u011b modr\u00e9 o\u010di, jako v\u0161echna miminka, kter\u00e9 se postupem \u010dasu zbarv\u00ed do jin\u00e9 barvy. Simone byla \u0161\u0165astn\u00e1. I kdy\u017e byla dost unaven\u00e1, cht\u011bla porodit p\u0159irozen\u011b i druh\u00e9ho syna. Sebrala v\u0161echny svoje s\u00edly a tuto s\u00edlu vynalo\u017eila do toho, aby se mohl narodit druhorozen\u00fd. Kdy\u017e se v\u0161ak narodil druh\u00fd syn, v\u011bd\u011bli, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. I l\u00e9ka\u0159i zbyst\u0159ili.
Mal\u00e9 miminko, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed sotva dv\u011b kila, bylo zcela b\u00edl\u00e9. Jeho poko\u017eka byla jak z porcel\u00e1nu a byla tak tenk\u00e1, \u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee by se mohla protrhnout p\u0159i sebemen\u0161\u00edm prudk\u00e9m pohybu. Miminko s \u010derven\u00fdma o\u010dima dostalo jm\u00e9no Bill. A od t\u00e9 doby se v\u011bd\u011blo, \u017ee tohle miminko nebude m\u00edt \u017eivot p\u0159\u00edli\u0161 lehk\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
***o 18 let pozd\u011bji***<\/div>\n
\n

„Bille, zatracen\u011b, st\u016fj, venku sv\u00edt\u00ed slunce!“ K\u00e1rala matka sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna. Bill se zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159ed otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi. Povzdechl si, sklopil hlavu a vr\u00e1til se zp\u00e1tky do \u00fatrob domu. Nesn\u00e1\u0161el to tady, nesn\u00e1\u0161el sv\u016fj b\u00eddn\u00fd, smutn\u00fd a osam\u011bl\u00fd \u017eivot. Jeho jedin\u00fdm sv\u011btem byl jeho pokoj, \u010dty\u0159i st\u011bny, strop a podlaha.<\/p>\n

Zat\u00edmco Tom byl v\u011b\u010dn\u011b venku, chodil na p\u00e1rty a na rande, Bill sed\u011bl doma ve sv\u00e9m pokoji se zata\u017een\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy. Billova k\u016f\u017ee nesnesla ani jedin\u00fd paprsek slunce. Krom\u011b toho, \u017ee byl alb\u00edn, m\u011bl tak\u00e9 alergii na slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Kdyby byl na slun\u00ed\u010dku dlouho, bolelo by to nebo by mohl zem\u0159\u00edt. Jeho k\u016f\u017ee by se v n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch zbarvila do ruda, a pak se nep\u011bkn\u011b sp\u00e1lila.
Bill se pomal\u00fdm krokem do\u0161oural k zrcadlu. Pohl\u00e9dl do n\u011bj, po chv\u00edli v\u0161ak sklopil zrak, \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee zrcadlo je oknem do du\u0161e, jestli to tak skute\u010dn\u011b je, tak o sob\u011b nem\u011bl dobr\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. Jeho b\u00edl\u00e9 vlasy mu spadaly do tv\u00e1\u0159e. P\u0159ipadal si tak odporn\u00fd a tak odli\u0161n\u00fd. Tak odli\u0161n\u00fd od sv\u00e9ho star\u0161\u00edho dvoj\u010dete.<\/p>\n

Jeho bratr m\u011bl kr\u00e1sn\u011b op\u00e1lenou poko\u017eku a \u010dern\u00e9 cop\u00e1nky. Jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly tak p\u0159ita\u017eliv\u00e9 a \u017ehav\u00e9… ty o\u010di u\u017e popletly mnoho d\u00edvek. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho bratr byl v\u017edy mil\u00e1\u010dkem rodiny, o tom nebylo pochyb. Byl pl\u00e1novan\u00fd, zat\u00edmco Bill se jen p\u0159itrefil.
B\u011blovlas\u00fd chlapec si smutn\u011b sedl na zem a z\u00e1da si op\u0159el o postel, koukal se na sebe do zrcadla. Mnohokr\u00e1t si \u0159\u00edkal, pro\u010d pr\u00e1v\u011b on. Pro\u010d je takov\u00fd, jak\u00fd je, pro\u010d nen\u00ed jako Tom. Ale odpov\u011bdi se nikdy nedo\u010dkal…<\/p>\n

Kdy\u017e byl doma s\u00e1m a koukal se z okna na hv\u011bzdy, p\u0159\u00e1l si, aby mohl n\u011bkam chodit s Tomem. Jen\u017ee Tom ho nikdy nikam nevzal, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee se za n\u011bj styd\u011bl. V\u011bt\u0161inou spal ve dne a v noci byl vzh\u016fru. Kdykoliv \u0161el Tom pa\u0159it, Bill si smutn\u011b p\u0159edstavoval, jak to asi na party a na diskot\u00e9k\u00e1ch chod\u00ed. Jeliko\u017e v\u0161ak nem\u011bl p\u0159\u00e1tele, nemohl chodit ven ani s nimi. Proto z\u016fst\u00e1val v\u011b\u010dn\u011b zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m temn\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed.
P\u0159ejel si dlan\u011bmi po pa\u017e\u00edch a ti\u0161e pozoroval sv\u016fj pohled v zrcadle. Nerad se na sebe koukal. Nem\u011bl r\u00e1d sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy, ani sv\u00e9 sv\u011btle r\u016f\u017eov\u00e9 o\u010di. N\u011bkdy se b\u00e1l s\u00e1m sebe. Byl tak abnorm\u00e1ln\u00ed!<\/p>\n

Smutn\u011b si st\u00e1hl ruk\u00e1vy mikiny a\u017e ke kone\u010dk\u016fm prst\u016f a p\u0159es hlavu si p\u0159et\u00e1hl kapuci. Skr\u010dil nohy co nejbl\u00ed\u017e k sob\u011b a polo\u017eil si na n\u011b svou hlavu. Nechal slzy, aby mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Pot\u0159eboval by obejmout, ale nikdo tu pro n\u011bj nebyl… Jak r\u00e1d by se k n\u011bkomu schoulil do n\u00e1ru\u010d\u00ed a nechal se obj\u00edmat. Bill ti\u0161e oddychoval, ob\u010das popot\u00e1hnul, kdy\u017e mu slzy tekly i do nosu. C\u00edtil mokro na koleni, proto zvedl hlavu a mikinou si usu\u0161il o\u010di. U\u017e je prost\u011b odsouzen k tomu, zem\u0159\u00edt tady. Za ty roky by si u\u017e m\u011bl zvyknout, ale po\u0159\u00e1d nemohl… jeho podv\u011bdom\u00ed tu\u0161ilo, \u017ee jej \u010dek\u00e1 ur\u010dit\u011b n\u011bco lep\u0161\u00edho. Mo\u017en\u00e1 nad\u011bje jej dr\u017eela vzh\u016fru a ostra\u017eit\u00e9ho, a je\u0161t\u011b n\u011bco… l\u00e1ska… Neskonal\u00e1 l\u00e1ska ke sv\u00e9mu sourozenci, ne v\u0161ak ta bratrsk\u00e1. To jej mo\u017en\u00e1 bolelo v\u00edce…<\/p>\n

Prot\u0159el si sv\u00e9 zk\u0159ehl\u00e9 prsty na nohou a lehce se o\u0161il. Byla mu zima… zase… Bill se pomalu zvedl z chladn\u00e9 podlahy a vydal se sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm koupelny. Koberec pod jeho \u0161our\u00e1n\u00edm lehce \u0161ustil. Rukou se nat\u00e1hl po klice a ve\u0161el dovnit\u0159. Obklopilo jej vlhko a chlad, co panoval v m\u00edstnosti, sev\u0159el neboh\u00e9ho Billa do sv\u00fdch mraziv\u00fdch pa\u0159\u00e1t\u016f. Chlapec si lehce p\u0159ejel po \u010dele a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Nezamykal, nikdo doma nebyl. Za\u010dal ze sebe stahovat mikinu, nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee. M\u011bl r\u00e1d teplo a tady v koupeln\u011b byla zima z toho d\u016fvodu, \u017ee Tom p\u0159i odchodu na p\u00e1rty zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt okno. Von\u011blo to tu v\u0161ak po n\u011bm.<\/p>\n

\u00dazkostliv\u011b nat\u00e1hl ruku na Tomovu poli\u010dku a uchopil do rukou jeho parf\u00e9m. Lehce k n\u011bmu p\u0159i\u010dichl. Byl to on. M\u011bl pocit, \u017ee jeho bratr je bl\u00edzko n\u011bj, konej\u0161iv\u011b jej sv\u00edr\u00e1 ve sv\u00e9m hork\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. Kdyby mohl, tak by jeho v\u016fni vdechoval roky a roky. Sev\u0159el lahvi\u010dku v dlan\u00edch a \u0161el rychle do sv\u00e9ho pokoje, nam\u00ed\u0159il parf\u00e9m proti sv\u00e9mu pol\u0161t\u00e1\u0159i, alespo\u0148 tak mohl c\u00edtit Toma, co nejd\u00e9le mohl. P\u00e1rkr\u00e1t stla\u010dil pumpi\u010dku naho\u0159e a jeho pokojem se linula bratrova v\u016fn\u011b. Jeho \u010dern\u00e9 povle\u010den\u00ed bylo nas\u00e1kl\u00e9 a Bill si spokojen\u011b odcupital zp\u00e1tky do koupelny. Dal lahvi\u010dku na stejn\u00e9 m\u00edsto a sundal si i voln\u00e9 tepl\u00e1\u010dky. Nah\u00fd si vlezl do sprchov\u00e9ho koutu. Zav\u0159el za sebou matn\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e a nastavil si teplotu vody.<\/p>\n

M\u011bl r\u00e1d velmi horkou vodu. V\u011bt\u0161inou po koupeli vylezl a jeho k\u016f\u017ee byla \u010derven\u00e1 jak u \u010derstv\u011b uva\u0159en\u00e9ho humra. Vychutn\u00e1val si jednu kapku za druhou. Sm\u00e1\u010del sv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 vlasy a ka\u017ed\u00fd kousek jeho t\u011bla. Prsty si p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl pa\u017ee a krk. Nastavoval svou tv\u00e1\u0159 proti vod\u011b a usm\u00edval se. Voda mu pom\u00e1hala o\u010distit se od v\u0161ech zl\u00fdch my\u0161lenek, v\u0161echno, co jej t\u00ed\u017eilo cel\u00fd den, splachovala voda nezn\u00e1mo kam. Za\u010dal se c\u00edtit tak \u010dist\u00fd, tak klidn\u00fd… S\u00e1m tomu a\u017e nemohl uv\u011b\u0159it. Byl jako znovuzrozen\u00fd.<\/p>\n

Jako mal\u00fd si r\u00e1d hr\u00e1val ve van\u011b. Hr\u00e1val si r\u00e1d proto, proto\u017ee s n\u00edm byl i Tom. Oba v\u011b\u010dn\u011b sed\u011bli naproti sob\u011b a hra\u010dkama po sob\u011b h\u00e1zeli nebo po sob\u011b st\u0159\u00edkali vodu. I kdy\u017e je matka hubovala, i kdy\u017e voda ve van\u011b \u00fapln\u011b ochladla, i kdy\u017e m\u011bli chlapci modr\u00e9 rty, po\u0159\u00e1d sed\u011bli spolu a neru\u0161en\u011b spolu p\u0159edlouze diskutovali o d\u011btsk\u00fdch radostech.
Vzpom\u00ednky bol\u00ed, a tato bolela taky. To v\u011bd\u011bn\u00ed, \u017ee u\u017e nen\u00ed nic jako d\u0159\u00edv, a taky u\u017e nikdy nebude, zasahovalo do Billova srdce jako kusy ledu. Zavrt\u011bl hlavou, aby vyhnal vzpom\u00ednky. Je to nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d, u\u017e se to nevr\u00e1t\u00ed, tak na\u010d otv\u00edrat minulost, by\u0165 byla sebekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Koupelna byla c\u00edtit po kokosu. Bill zbo\u017e\u0148oval kokos. Neodpustil by si, kdyby nem\u011bl doma alespo\u0148 jeden kokosov\u00fd \u0161ampon a sprchov\u00fd gel. S radost\u00ed mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte si na hlav\u011b d\u011blal r\u016fzn\u00e9 \u00fa\u010desy. Dopom\u00e1hala mu k tomu p\u011bna \u0161amponu. Jednou si ud\u011blal na hlav\u011b \u010d\u00edro, potom neskute\u010dn\u00fd mi\u0161ma\u0161, \u017ee nev\u011bd\u011bl, kde jeden vlas kon\u010d\u00ed a druh\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1. Broukal si do toho melodii, kter\u00e1 se mu rodila v hlav\u011b. Dok\u00e1zal se takto bavit hodiny a hodiny. Voda byla prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e1 a ti, co vodu milovali a miluj\u00ed dote\u010f, to nejsp\u00ed\u0161e ch\u00e1pou. Jakmile ze sebe opl\u00e1chnul v\u0161echny bublinky a p\u011bnu, vymodelovat si na hlav\u011b skvostn\u00fd turban z modr\u00e9ho ru\u010dn\u00edku a sv\u00e9 t\u011blo zahalil do sv\u011btle zelen\u00e9 osu\u0161ky. Musel rychle p\u0159eb\u011bhnout do sv\u00e9ho pokoje. Byla mu toti\u017e zima a pot\u0159eboval se co nejrychleji obl\u00e9ci.<\/p>\n

Po zdol\u00e1n\u00ed vzd\u00e1lenosti mezi koupelnou a pokojem se Bill zahrabal a\u017e po u\u0161i do sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b, lehce se v n\u00ed p\u0159ehraboval a hledal n\u011bco teplej\u0161\u00edho na sebe. Spokojen\u011b vyt\u00e1hl Tomovu starou mikinu, kterou kdysi ukradl z krabice, kter\u00e1 byla ur\u010dena sirotk\u016fm. Jednu chv\u00edli ho mrzelo, \u017ee sirotci budou m\u00edt o jednu mikinu m\u00e9n\u011b, ale nemohl si pomoci. Ta mikina byla prost\u011b vzpom\u00ednkov\u00e1, byla Tomova, a ta se p\u0159eci ned\u00e1 jen tak odlo\u017eit.<\/p>\n

Bill se obl\u00e9kl a vysu\u0161il si ru\u010dn\u00edkem lehce vlasy. Potom popadl h\u0159eben a svoje vlasy pro\u010des\u00e1val. Nat\u00e1hl krk a nas\u00e1l v\u016fni pokoje. Tomova v\u016fn\u011b byla zmixovan\u00e1 s tou jeho. Pro Billa to bylo jako slastn\u00e9 spojen\u00ed dvou du\u0161\u00ed. Chyb\u011bj\u00edc\u00ed \u010dl\u00e1nek mezi n\u00edm a Tomem, a tento \u010dl\u00e1nek jej spojoval. Ov\u0161em jen imagin\u00e1rn\u011b. Tom se n\u011bkde bav\u00ed a na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra si ur\u010dit\u011b ani nevzpomn\u011bl.<\/div>\n

„Ach Tome… tak moc mi chyb\u00ed\u0161.“ \u0158ekl Bill smutn\u011b a frustrovan\u011b mrsknul kart\u00e1\u010dem proti zrcadlu. To se rozsypalo. Bill byl pov\u011br\u010div\u00fd. Rozbit\u00e9 zrcadlo p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed sedm let sm\u016fly, ale jako by on u\u017e t\u00e9 sm\u016fly nem\u011bl dost. Snad se to v dobr\u00e9 obr\u00e1t\u00ed. Na druhou stranu st\u0159epy p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed, nebo snad ne? Kdo v\u00ed, jak\u00e9 to bude v jeho p\u0159\u00edpad\u011b.<\/p>\n

Polo\u017eil si hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a vdechoval bratrovu v\u016fni. Zaob\u00edral se my\u0161lenkami nad t\u00edm, jak asi Tom von\u00ed norm\u00e1ln\u011b, bez tohoto parf\u00e9mu. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 svou osobn\u00ed v\u016fni, ale s\u00e1m sebe \u010dlov\u011bk nec\u00edt\u00ed. Tom ur\u010dit\u011b von\u00ed n\u00e1dhern\u011b. Tak r\u00e1d by to n\u011bkdy za\u017eil, tak r\u00e1d by c\u00edtil svalnat\u00e9 ruce, jak jej hlad\u00ed po z\u00e1dech a ochra\u0148uje jej.
Mal\u00e1 \u010dir\u00e1 slza si prorazila cestu skrz Billovy \u0159asy. Nech\u00e1val ji voln\u011b sk\u00e1pnout a vp\u00edt se do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Jeho mozek u\u017e protestoval proti vt\u00edraj\u00edc\u00edm se my\u0161lenk\u00e1m a nechal Billa pomalu us\u00ednat…<\/p>\n

V pokoji bylo ticho a tma, Bill se za\u010dal probouzet. C\u00edtil se lehce odpo\u010dat\u00fd. Vrn\u011bl a potom prot\u00e1hl sv\u00e9 kon\u010detiny a oto\u010dil hlavu na t\u011b\u017ek\u00e9 z\u00e1v\u011bsy. Chv\u00edli pozoroval z\u00e1hyby a jejich strukturu, pozd\u011bji se v\u0161ak dohnal k tomu, aby zvedl sv\u016fj zadek a ty z\u00e1v\u011bsy odhrnul. Byla jasn\u00e1 noc, na nebi plul kotou\u010d st\u0159\u00edbrn\u00e9ho m\u011bs\u00edce a v\u0161ude kolem n\u011bj byly tis\u00edce mal\u00fdch hv\u011bzd. Otev\u0159el okno.
Jeho tv\u00e1\u0159 ovanul p\u0159\u00edjemn\u00fd v\u011bt\u0159\u00edk, kter\u00fd ho pohladil. Vy\u0161el ven na balkon a sedl si do prout\u011bn\u00e9ho k\u0159es\u00edlka. Slo\u017eil nohy pod sebe a ruce spojil a polo\u017eil si je do kl\u00edna. Pozoroval d\u011bn\u00ed na obloze, padalo tolik hv\u011bzd. Nejsp\u00ed\u0161 je zase hv\u011bzdn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, kter\u00fd ob\u010das b\u00fdval. To se pr\u00fd pln\u00ed r\u016fzn\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed.
Obrysy korun strom\u016f, kter\u00e9 byly v \u0161eru poznat, se jemn\u011b chv\u011bly v n\u00e1razech v\u011btru. \u0160ust\u011bn\u00ed list\u00ed bylo pro Billa tak relaxa\u010dn\u00ed, \u017ee zav\u0159el o\u010di a zaposlouchal se do zvuk\u016f p\u0159\u00edrody. V jeho hlav\u011b bylo alespo\u0148 na chv\u00edli pr\u00e1zdno a klid, lehce sebou houpal a pak se zahled\u011bl na nebe.<\/div>\n

„Pros\u00edm, vra\u0165 mi ho zp\u00e1tky. Alespo\u0148 na chv\u00edli mi dop\u0159ej kousek \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 jsem m\u00edval p\u0159ed lety…“ \u0160eptnul Bill do ticha a pozoroval hv\u011bzdu, kter\u00e1 si razila cestu p\u0159es oblohu dol\u016f na zem, zanech\u00e1vaj\u00edc za sebou sekundov\u00fd zlat\u00fd prou\u017eek. Byla to Billova hv\u011bzda spln\u011bn\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed. Doufal v to. \u010cekal na n\u011bj a rozhodl se, \u017ee na n\u011bj nep\u0159estane \u010dekat.<\/p>\n

„Kr\u00e1sn\u00e1 noc, \u017ee ano?“ Usly\u0161el za sebou hlas. Usm\u00e1l se. Ten hlas by p\u0159ece poznal mezi miliony. Ani nemusel ot\u00e1\u010det hlavou, v\u011bd\u011bl, \u017ee je Tom op\u0159en\u00fd mezi dve\u0159mi a pozoruje jej.
V jeho du\u0161i vybuchla sopka emoc\u00ed. Radost a \u00fazkost se mezi sebou praly. Mal\u00fd Bill uvnit\u0159 n\u011bj se probouzel a cht\u011bl k\u0159i\u010det na v\u0161echny strany. Jeho prsty se instinktivn\u011b spojily s bratrov\u00fdmi, kdy\u017e se vedle n\u011bj bratr uvelebil. Lehce pokynul hlavou a d\u00edval se na oblohu. Nevydr\u017eel to dlouho, sto\u010dil o\u010di na Toma. Tom si jej pe\u010dliv\u011b prohl\u00ed\u017eel. I v n\u011bm se m\u00edsilo tolik zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pocit\u016f. P\u0159\u00e1l si, aby se sv\u00fdm mlad\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou v\u00edc mluvil, a kdy\u017e pak uvid\u011bl ty hv\u011bzdy… v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt s n\u00edm. Pot\u0159eboval b\u00fdt s n\u00edm, a proto se vydal dom\u016f.<\/p>\n

Oba dva se na sebe d\u00edvali, n\u011b\u017en\u011b se hladili po prstech b\u0159\u00ed\u0161kama palc\u016f. Ani jeden neuhnul pohledem. Sly\u0161eli tlukot srdce toho druh\u00e9ho. C\u00edtili hork\u00fd dech a jejich ruce se za\u010daly potit. To v\u0161ak ani jeden nevn\u00edmal, vn\u00edmali pouze svou bl\u00edzkost a cht\u011bli si ji co nejv\u00edce u\u017e\u00edt.<\/p>\n

„U\u017e t\u011b nikdy neopust\u00edm, Bille, byl jsem tak hloup\u00fd, kdy\u017e jsem tady nebyl, jsi tak kr\u00e1sn\u00fd, tak \u010dist\u00fd, tak kr\u00e1sn\u011b nevinn\u011b b\u00edl\u00fd a tvoje o\u010di jsou jak n\u011b\u017en\u011b rozkvetl\u00e9 kv\u011bty orchidej\u00ed, do kter\u00fdch jsem se u\u017e p\u0159ed l\u00e9ty bl\u00e1zniv\u011b zamiloval…“ Hlesl Tom a konec v\u011bty skoro polknul. P\u0159it\u00e1hl si lehce zmaten\u00e9ho Billa do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Hladil jeho st\u0159\u00edbrn\u011b b\u00edl\u00e9 vlasy a koukal do jeho r\u016f\u017eov\u00fdch o\u010d\u00ed. Ud\u011blal velkou chybu, nech\u00e1val ho samotn\u00e9ho v t\u00ed\u017eiv\u00e9m chladu domova. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho nemoc nen\u00ed pro n\u011bj lehk\u00e1, a p\u0159esto se zachoval tak, jak se zachoval, ale te\u010f je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das to napravit. Mus\u00ed Billovi dok\u00e1zat, \u017ee je tu pro n\u011bj a \u017ee jej u\u017e nikdy nenech\u00e1 o samot\u011b. Te\u010f jsou u\u017e na v\u0161echno dva, a tak to m\u00e1 b\u00fdt.<\/p>\n

Dva chlapci, sed\u00edc\u00ed pod zlatavou sprchou, se p\u0159edlouze obj\u00edmali. Dokonale do sebe zapadali, byli narozeni jeden pro druh\u00e9ho. Tlukot jejich srdc\u00ed se prol\u00ednal se zvukem v\u011btru a \u0161ust\u011bn\u00edm list\u00ed. M\u00edhaj\u00edc\u00ed sv\u011bt\u00e9lka na obloze ji\u017e ub\u00fdvala. Oba si le\u017eeli v n\u00e1ru\u010d\u00ed a ani jeden z nich necht\u011bl toho druh\u00e9ho pustit, a v tom kr\u00e1sn\u00e9m ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9m momentu zazn\u011bla \u0161eptem dv\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 slova, kter\u00e1 pat\u0159ila jejich \u0161\u0165astn\u00e9 hv\u011bzd\u011b a spln\u011bn\u00e9mu snu.<\/div>\n

„D\u011bkuju ti…“<\/p>\n

autor: Davidoff<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Davidoff No k za\u010d\u00e1tku, jsem r\u00e1d, \u017ee jsem zp\u00e1tky v mo\u0159i \u00fachyln\u00fdch a vzru\u0161uj\u00edc\u00edch radost\u00ed a mezi tolika skv\u011bl\u00fdmi lidi\u010dkami. ^^ Jeliko\u017e se mnoh\u00fdm z V\u00e1s l\u00edbila moje comebackov\u00e1 jednod\u00edlka, a taky mi mnoho z V\u00e1s psalo na FB a cht\u011bli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5945","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5945","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5945"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5945\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}