{"id":5953,"date":"2012-09-02T18:00:00","date_gmt":"2012-09-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5936"},"modified":"2012-09-02T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-02T17:00:00","slug":"genesis-68","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/02\/genesis-68\/","title":{"rendered":"Genesis 68."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak jak se v\u00e1m l\u00edb\u00ed?“ zak\u0159i\u010del Saki po \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159i na cel\u00fd s\u00e1l. Je\u0161t\u011b s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi mu\u017ei z Genesis postavili v hlavn\u00ed j\u00eddeln\u011b v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek, tedy sp\u00ed\u0161 strom ne\u017e stromek, m\u011bl minim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i metry a byl \u00fa\u017easn\u011b nasv\u00edcen\u00fd a nazdoben\u00fd.<\/div>\n
„Trochu \u0161a\u0161k\u00e1rna,“ procedil mezi zuby Gustav k vedle stoj\u00edc\u00edmu Paulovi, ale jeho skeptick\u00e1 pozn\u00e1mka zanikla v hluku v\u011bt\u0161inov\u00e9ho nad\u0161en\u00ed. Ani po absolvov\u00e1n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky ho tenhle sv\u00e1tek nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezaujal, ve\u010de\u0159e byla dobr\u00e1, ostatn\u011b jako v\u0161echno j\u00eddlo, co zat\u00edm na povrchu ochutnal, to jo, ale t\u00edm to pro n\u011bj kon\u010dilo. Ale ch\u00e1pal, \u017ee hlavn\u011b mal\u00e9 d\u011bti z\u00edraly s otev\u0159en\u00fdmi tlami\u010dkami na barevn\u00e9 blikaj\u00edc\u00ed sv\u00ed\u010dky, ty se je\u0161t\u011b daly nachytat na lacin\u00e1 cingrl\u00e1tka, a kdy\u017e Saki zhasnul hlavn\u00ed sv\u011btlo, byly naprosto une\u0161en\u00e9. Dosp\u011bl\u00ed, kte\u0159\u00ed samoz\u0159ejm\u011b V\u00e1noce znali, byli sp\u00ed\u0161 dojati, vr\u00e1tili se do vlastn\u00edho d\u011btstv\u00ed, kdy pro n\u011b strome\u010dek a d\u00e1rky znamenaly ka\u017edoro\u010dn\u00ed kouzlo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme hr\u00e1t, ne?“ k\u00fdvl Georg na sv\u00e9 dva kamar\u00e1dy, v\u0161ichni t\u0159i se v n\u00e1zoru na V\u00e1noce shodovali. Dali by si rad\u0161i \u0159\u00edct, kdyby n\u011bkdo uspo\u0159\u00e1dal po\u0159\u00e1dn\u00e9 zasv\u011bcen\u00ed. To byla jin\u00e1 tradice\u2026 n\u011bjak\u00fd Santa nebo Je\u017e\u00ed\u0161ek jim mohli b\u00fdt ukraden\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvli Gustav s Paulem unisono a pomalu se za\u010dali pl\u00ed\u017eit davem pry\u010d. Byli r\u00e1di, kdy\u017e za nimi zapadly dve\u0159e j\u00eddelny, ze kter\u00e9 se za\u010d\u00ednaly oz\u00fdvat prvn\u00ed fale\u0161n\u00e9 hlasy obyvatel Genesis, j\u00edm\u017e kdosi zep\u0159edu p\u0159edzp\u00edv\u00e1val star\u00e9 koledy. Na to t\u0159i muzikanti nem\u011bli nervy.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra, chlapi, taky v\u00e1m tak chyb\u00ed sex?“ pronesl Gustav, kdy\u017e promrzl\u00ed z t\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 cesty p\u0159es n\u00e1dvo\u0159\u00ed sch\u00e1zeli po schodech do sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 zku\u0161ebny.<\/div>\n
„Jo,“ do\u010dkal se hned jednozna\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi kamar\u00e1d\u016f.<\/div>\n
„Tereza ti ned\u00e1?“ zeptal se po chvilce Georg p\u0159ekvapen\u011b, myslel si, \u017ee ti dva spolu pravideln\u011b sp\u00ed, i kdy\u017e to pravidla Genesis nedovolovala.<\/div>\n
„Doktor z povrchu j\u00ed to zak\u00e1zal,“ pokr\u010dil rameny Gustav, „pr\u00fd je na t\u011bhotenstv\u00ed moc mal\u00e1 a \u0161t\u00edhl\u00e1, m\u00e1 \u00fazkou p\u00e1nev a mohla by o to je\u0161t\u011b p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„Hmmm, tak to je na prd,“ konstatoval bas\u00e1k. „J\u00e1 bych \u0161ukal, a\u017e bych bre\u010del, ale nen\u00ed s k\u00fdm a kde. Moje \u017eensk\u00fd jsou v\u0161echny t\u011bhotn\u00fd, bydlej spole\u010dn\u011b, mlad\u0161\u00ed holky hl\u00edd\u00e1 ta nacistka z povrchu, a tren\u00e9rky jsou te\u010f zak\u00e1zan\u00fd,“ popadl kytaru a hodlal se ze sv\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed frustrace alespo\u0148 dostat po\u0159\u00e1dnou \u0159e\u017ebou do kytary.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
V\u011bt\u0161inu mu\u017e\u016f ze spole\u010denstv\u00ed neskute\u010dn\u011b \u0161tvalo, \u017ee tak u\u017eite\u010dn\u00e1 instituce tren\u00e9rek, na kterou byli zvykl\u00ed, je najednou nedostupn\u00e1. Nech\u00e1pali, pro\u010d to n\u011bkdo z t\u011bch chytr\u00e1k\u016f z povrchu zakazoval, kdy\u017e to d\u011blali v\u0161ichni dobrovoln\u011b. Pr\u00fd si mus\u00ed tren\u00e9rky opat\u0159it \u017eivnostensk\u00e9 listy a vyb\u00edrat za to pen\u00edze. Takov\u00fd nesmysl. Stejn\u011b nikdo z nich pen\u00edze nem\u011bl, tak k \u010demu by tam potom byly? M\u00e1lokdo z mlad\u00fdch obyvatel spole\u010denstv\u00ed tu\u0161il, jak funguj\u00ed na povrchu dan\u011b, a tak jim cel\u00e1 tahle ma\u0161kar\u00e1da s leg\u00e1ln\u00ed prostituc\u00ed p\u0159ipadala na hlavi\u010dku postaven\u00e1. Ostatn\u011b jako spousta v\u011bc\u00ed z povrchu, na kter\u00e9 si budou muset zvykat. Navenek se sice nikdo proti ni\u010demu zat\u00edm neozval, ale pod povrchem to pomalu ale jist\u011b za\u010d\u00ednalo bublat.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No\u2026“ ozval se po chvilce Paul, „to je sice fakt, \u017ee jsou tren\u00e9rky zak\u00e1zan\u00fd, ale v\u010dera ve\u010der jsem se chv\u00edli poflakoval ve druh\u00fdm pat\u0159e a m\u00e1m takovej dojem, \u017ee to nen\u00ed a\u017e tak definitivn\u00ed,“ pronesl Paul a triumf\u00e1ln\u011b se zad\u00edval na sv\u00e9 spoluhr\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Nekecej,“ vydechl Georg t\u00e9m\u011b\u0159 nad\u0161en\u011b, „cos vid\u011bl?“<\/div>\n
„Zevloval jsem p\u0159ed pokojem Lindy, tu jsem m\u011bl v\u017edycky nejrad\u0161i, a v\u0161iml jsem si, \u017ee se u n\u00ed celkem pravideln\u011b st\u0159\u00eddaj n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Za hodinu jsem napo\u010d\u00edtal t\u0159i chlapy, a vych\u00e1zeli evidentn\u011b spokojen\u00ed, samej \u00fasm\u011bv. Pak u\u017e jsem musel na ve\u010de\u0159i, ale mysl\u00edm, \u017ee aspo\u0148 Linda funguje ur\u010dit\u011b d\u00e1l. A mo\u017en\u00e1 nejen ona\u2026“<\/div>\n
„Ty vole,“ vydechli buben\u00edk i bas\u00e1k nar\u00e1z.<\/div>\n
„To se mus\u00ed zjistit,“ pra\u0161til Gustav do nejv\u011bt\u0161\u00edho bubnu a zahr\u00e1l radostn\u00fd virbl na \u010dinel. Mo\u017en\u00e1 to s jejich nadr\u017eenost\u00ed je\u0161t\u011b nebude tak beznad\u011bjn\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1\u00e1\u00e1\u2026 chci je\u0161t\u011b,“ poru\u010dil si Bill dal\u0161\u00ed misku bowle, kterou mu Tom a\u017e dote\u010f ochotn\u011b nab\u00edzel. „Vyl\u00e9\u010dilo bi to r\u00fdbu,“ doplnil ke sv\u00e9 \u017e\u00e1dosti, aby ji n\u011bjak omluvil, u\u017e m\u011bl docela slu\u0161nou \u0161pi\u010dku. D\u00e1vno m\u011bli rozdan\u00e9 d\u00e1rky, byli po skv\u011bl\u00e9 ve\u010de\u0159i a jen za\u017e\u00edvali na seda\u010dce a koukali na televizi.<\/div>\n
„R\u00e1no ti bude blb\u011b, Bille,“ se sm\u00edchem poznamenal Gordon, kdy\u017e mu nab\u011bra\u010dkou nalo\u017eil dal\u0161\u00ed d\u00e1vku ovoce v alkoholu. „Nem\u011bl bys to p\u0159eh\u00e1n\u011bt,“ zvedl o\u010di k Simone, kter\u00e1 ml\u010dky souhlasila, ale taky nemohla potla\u010dit \u00fasm\u011bv, opil\u00fd Bill byl je\u0161t\u011b roztomilej\u0161\u00ed ne\u017e st\u0159\u00edzliv\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Byla tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee m\u00e1 sv\u00e9 syny zase zp\u00e1tky, nemohla se letos do\u010dkat V\u00e1noc. Od chv\u00edle, co dvoj\u010data p\u0159ijela, v\u0161echno se to\u010dilo kolem nich. Ubytovali se spole\u010dn\u011b v Tomov\u011b star\u00e9m pokoj\u00edku, kde p\u0159ibyla jen nov\u00e1 postel pro Billa, jinak bylo v\u0161echno tak, jak to ut\u00edkaj\u00edc\u00ed kytarista p\u0159ed p\u016fl rokem opustil. Jej\u00ed synov\u00e9 tu z\u016fstanou cel\u00fd t\u00fdden a\u017e do Silvestra, zp\u00e1tky do Berl\u00edna se m\u011bli vracet a\u017e po Nov\u00e9m roce, a to je \u010dekal medi\u00e1ln\u00ed koloto\u010d. Hned druh\u00e9ho ledna nat\u00e1\u010den\u00ed talkshow, pak n\u011bkolik sl\u00edben\u00fdch rozhovor\u016f a d\u00e1l se uvid\u00ed. Tom byl p\u0159ipraven\u00fd k\u00fdvnout na jakoukoliv nab\u00eddku, kter\u00e1 by jim zajistila popularitu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Md\u011b se chce spidkat,“ pronesl po chv\u00edli Bill mal\u00e1tn\u011b, popot\u00e1hl a polo\u017eil si t\u011b\u017ekou hlavu na Tomovo rameno. „Tobi, oddese\u0161 md\u011b do post\u00fdlky?“ zak\u0148oural rozmazlen\u011b, a jak byl tak ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti hezky nato\u010den\u00fd, p\u0159edem ho za odm\u011bnu l\u00edbnul na krk. Tom se nejd\u0159\u00edv usm\u00e1l a automaticky vr\u00e1til Billovi polibek na \u010delo, ale zarazil se, kdy\u017e si v\u0161iml p\u0159ekvapen\u00e9ho pohledu sv\u00e9 matky. Tak n\u011bjak zapomn\u011bl, \u017ee jsou sice doma v bezpe\u010d\u00ed, ale ne v\u0161echno, co jsou s Billem zvykl\u00ed d\u011blat, kdy\u017e jsou sami, m\u016f\u017eou provozovat i tady. Taky nebyl \u00fapln\u011b st\u0159\u00edzliv\u00fd, bowle se matce letos opravdu povedla, ale je\u0161t\u011b si – na rozd\u00edl od Billa – uv\u011bdomoval, co se sm\u00ed a co ne.<\/div>\n
„Jasn\u011b, ty opil\u010de,“ vr\u00e1til Tom svou pozornost ke spole\u010densky unaven\u00e9mu dvoj\u010deti, zvedl se ze seda\u010dky a chytil ho za ob\u011b ruce. „Tak poj\u010f, mus\u00ed\u0161 mi pomoct,“ sna\u017eil se Billa dostat aspo\u0148 do stoje, aby si ho mohl op\u0159\u00edt nebo sp\u00ed\u0161 nalo\u017eit na rameno. Kdy\u017e se mu to s Gordonovou pomoc\u00ed nakonec poda\u0159ilo, za oba se s rodi\u010di rozlou\u010dil a odn\u00e1\u0161el si sv\u00e9ho opil\u00e9ho bratra do postele.<\/div>\n
\u0160koda, \u017ee jim je Gordon postavil tak daleko od sebe, bude je muset co nejd\u0159\u00edv srazit, uva\u017eoval cestou nad uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm spole\u010dn\u00e9ho pokoje. Sice s t\u00edmhle opil\u00fdm a ospal\u00fdm \u017eokem, co za chv\u00edli odlo\u017e\u00ed do pe\u0159in, dneska asi u\u017e nic nebude, jak si d\u0159\u00edv d\u011blal nad\u011bje, ale t\u0159eba z\u00edtra ano. Jen si budou muset d\u00e1vat opravdu velk\u00fd pozor, aby je n\u011bkdo z rodi\u010d\u016f nenachytal.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Simone sed\u011bla u stole\u010dku, z\u00edrala p\u0159es rozsv\u00edcen\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek do blba a hlavou se j\u00ed m\u00edhaly obrazy jej\u00edch syn\u016f. Sna\u017eila se vybavit si ty zvl\u00e1\u0161tn\u00ed momenty, kter\u00e9 nejd\u0159\u00edv p\u0159ech\u00e1zela bez pov\u0161imnut\u00ed, a vzpomn\u011bla si na \u00fapln\u011b prvn\u00ed dojem, kter\u00fd na ni ud\u011blal Tom, kdy\u017e spolu v chodb\u011b \u010dekali, a\u017e k nim p\u0159ijde ta slibovan\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed osoba. Nejen \u0161t\u00edhl\u00e1 postava, make-up a dlouh\u00e9 vlasy zavinily jej\u00ed dojem, \u017ee k nim jde d\u00edvka. Taky Tomovy o\u010di j\u00ed \u0159\u00edkaly, \u017ee je to n\u011bkdo, koho bezmezn\u011b miluje. Vid\u011bla v jeho o\u010d\u00edch l\u00e1sku. Oddanou mileneckou l\u00e1sku\u2026 ne\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee je to Bill. Potla\u010dila pak sv\u016fj dojem, myslela si, \u017ee jej\u00ed vlastn\u00ed touha po tom, aby se jej\u00ed syn kone\u010dn\u011b zamiloval a p\u0159estal opra\u0161ovat ka\u017edou sukni v okol\u00ed, zap\u0159\u00ed\u010dinila, \u017ee ji takov\u00fd nesmysl v\u016fbec napadl. Tehdy si \u0159ekla, \u017ee to byla samoz\u0159ejm\u011b bratrsk\u00e1 l\u00e1ska, zapomn\u011bla na Tom\u016fv zamilovan\u00fd v\u00fdraz a u\u017e se j\u00edm nezab\u00fdvala.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ale te\u010f\u2026 za\u010d\u00ednal se j\u00ed stejn\u00fd dojem neodbytn\u011b vracet. Zavrt\u011bla sama pro sebe hlavou, jako by mohla tyhle divn\u00e9 my\u0161lenky na sv\u00e9 syny vyhnat pry\u010d pouh\u00fdm cht\u011bn\u00edm. Neda\u0159ilo se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zdrav\u00edm, \u0161\u00e9fe,“ nakoukl Karl do Benovy kancel\u00e1\u0159e. „Nesu ve\u010de\u0159i,“ otev\u0159el si dve\u0159e nohou a u\u017e si to s dv\u011bma tal\u00ed\u0159i \u0161tr\u00e1doval ke stolu. „Je to sice studen\u00fd, ale j\u00e1 to m\u011bl stejn\u011b v\u017edycky nejrad\u0161i druhej den, tak jsem si \u0159ekl, \u017ee bysme se mohli naj\u00edst spolu, kdy\u017e u\u017e m\u00e1me tu v\u00e1no\u010dn\u00ed slu\u017ebu,“ postavil na st\u016fl dva tal\u00ed\u0159e. V\u0161ichni \u017eenat\u00ed a zadan\u00ed m\u011bli volno, tak to jako ka\u017ed\u00fd rok zbylo na dva star\u00e9 ml\u00e1dence z odd\u011blen\u00ed.<\/div>\n
„Tos va\u0159il s\u00e1m?“ p\u0159ekvapen\u011b zvedl pohled Ben, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vynad\u00edval na tal\u00ed\u0159 p\u0159ed sebou. Byl na n\u011bm sma\u017een\u00fd \u0159\u00edzek a bramborov\u00fd sal\u00e1t.<\/div>\n
„Jo, je to recept moj\u00ed babi\u010dky,“ mlaskl Karl, kdy\u017e nacpal sv\u00e9 pozad\u00ed do \u017eidle naproti \u0161\u00e9fovi. „U n\u00e1s v rodin\u011b se tohle tradovalo odnepam\u011bti, babi\u010dka vyr\u016fstala ve V\u00eddni. Jej\u00ed matka va\u0159ila u n\u011bjak\u00fdho hrab\u011bte, a tam si na v\u00edde\u0148sk\u00fd \u0159\u00edzek s bramborov\u00fdm sal\u00e1tem potrp\u011bli. Schv\u00e1ln\u011b ochutnejte, budete se olizovat a\u017e za u\u0161ima,“ pob\u00eddl v\u00e1hav\u00e9ho Bena k j\u00eddlu, zat\u00edmco s\u00e1m popadl \u0159\u00edzek do ruky a na l\u017e\u00edci nabagroval kopec sal\u00e1tu. „Bo\u017ee, to je nebesk\u00e1 mana,“ povzdechl si, kdy\u017e to v\u0161echno roz\u017ev\u00fdkal. „Sal\u00e1t jsem d\u011blal p\u0159ed dv\u011bma dny, aby se po\u0159\u00e1dn\u011b rozle\u017eel,“ vysv\u011btloval.<\/div>\n
„Hmmm\u2026“ uznale zahu\u010del Ben, „fakt bobr\u00fd,“ zahuh\u0148al s plnou pusou, takovou dobrotu u\u017e dlouho nejedl. V\u016fbec netu\u0161il, \u017ee je Karl tak dobr\u00fd kucha\u0159. Vlastn\u011b o n\u011bm v\u011bd\u011bl jen opravdu m\u00e1lo, napadlo ho.<\/div>\n
„Jo, \u0161\u00e9fe, jako starej ml\u00e1denec se nau\u010d\u00edte leccos,“ ol\u00edzl si Karl pusu od majon\u00e9zy. „M\u00e1m po babi\u010dce spoustu recept\u016f, a kdy\u017e je mi smutno, jdu a n\u011bco si uva\u0159\u00edm. Proto taky vypad\u00e1m, jak vypad\u00e1m,“ popl\u00e1cal sv\u00e9 mohutn\u00e9 b\u0159icho. „Co z toho \u017eivota u\u017e \u010dlov\u011bk m\u00e1, kdy\u017e nem\u00e1 nikoho vedle sebe,“ povzdychl si.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d ty vlastn\u011b nem\u00e1\u0161 \u017eenskou?“ zeptal se po dal\u0161\u00edm \u00fa\u017easn\u00e9m soustu Ben. Nikdy tuhle ot\u00e1zku s Karlem ne\u0159e\u0161ili, v\u011bt\u0161inou mluvili sp\u00ed\u0161 o pracovn\u00edch v\u011bcech. Tohle bylo poprv\u00e9, co jejich debata sklouzla do osobn\u011bj\u0161\u00ed roviny. Vlastn\u011b ho k sob\u011b Karl nikdy tak bl\u00edzko nepustil, uv\u011bdomil si Ben. V\u017edycky se hovor\u016fm o soukrom\u00ed zd\u00e1rn\u011b vyhnul n\u011bjak\u00fdm vtipem nebo prost\u011b odvedl \u0159e\u010d jinam.<\/div>\n
„A pro\u010d vy jste se nikdy neo\u017eenil?“ op\u011bt vyh\u00fdbav\u011b odpov\u011bd\u011bl Karl ot\u00e1zkou.<\/div>\n
„Kv\u016fli pr\u00e1ci?“ pokr\u010dil rameny Ben. „\u017d\u00e1dn\u00e1 by to dlouho nevydr\u017eela, zn\u00e1\u0161 to, v\u011b\u010dn\u011b v noci ve slu\u017eb\u011b, p\u0159i ka\u017ed\u00fdm poplachu mimo\u0159\u00e1dka, \u017e\u00e1rliv\u00e9 sc\u00e9ny\u2026“<\/div>\n
„Tak vid\u00edte,“ pok\u00fdvl Karl.<\/div>\n
„Um\u0159eme jednou sami,“ p\u0159itakal Ben, „ale mn\u011b p\u0159ijde na hrob bre\u010det aspo\u0148 p\u00e1r milenek.“ Za\u0161klebil se. „Douf\u00e1m, \u017ee ne pohrobk\u016f, aspo\u0148 o \u017e\u00e1dn\u00e9m nev\u00edm, nikdo je\u0161t\u011b nepo\u017e\u00e1dal o alimenty.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Asi jsem moc tlustej, proto m\u011b nikdo nechce,“ povzdychl si po chv\u00edli Karl.<\/div>\n
„Pros\u00edmt\u011b\u2026“ zamra\u010dil se Ben, „se\u0161 jen trochu statn\u011bj\u0161\u00ed chlap, no, to by p\u0159ece \u017eenskejm nevadilo. Takov\u00fdho kucha\u0159e by doma cht\u011bla ka\u017ed\u00e1,“ nabral dal\u0161\u00ed l\u017e\u00edci vynikaj\u00edc\u00edho bramborov\u00e9ho sal\u00e1tu a str\u010dil si ho do pusy.<\/div>\n
„Hm\u2026“ pok\u00fdval Karl zamy\u0161len\u011b. „To je to\u2026 \u017eenskejm mo\u017en\u00e1 ne,“ pokr\u010dil rameny Karl, „jen\u017ee ty m\u011b bohu\u017eel nikdy nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezaj\u00edmaly,“ rozhodl se k\u00e1pnout bo\u017eskou.<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ zakuckal se m\u00e1lem Ben hr\u00e1\u0161kem ze sal\u00e1tu, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co mu jeho pod\u0159\u00edzen\u00fd pr\u00e1v\u011b sv\u011b\u0159il. „Ty se\u0161\u2026“ honem nev\u011bd\u011bl, jak to \u0159\u00edct slu\u0161n\u011b, aby Karla neurazil. Nemohl v\u011b\u0159it vlastn\u00edm u\u0161\u00edm, v \u017eivot\u011b by si o tomhle kolohn\u00e1tovi nepomyslel, \u017ee je na chlape\u010dky.<\/div>\n
„Jo, teplej,“ p\u0159ik\u00fdvl Karl zcela klidn\u011b a zakousl se do \u0159\u00edzku. „Mlad\u00fd kluci cht\u011bj hezk\u00fd t\u011bl\u00ed\u010dka, \u017e\u00e1dn\u00fd vopelichan\u00fd tlust\u00fd d\u011bdky, jako jsem j\u00e1, to bych jim za to musel platit,“ dodal a zazdil to sal\u00e1tem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Teda Karle,“ nadechl se Ben je\u0161t\u011b malinko v \u0161oku, „nikdy bych to do tebe ne\u0159ekl, d\u011bkuju za d\u016fv\u011bru,“ ocenil, \u017ee je z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed, kdo tenhle intimn\u00ed detail o sv\u00e9m kolegovi v\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e si to nech\u00e1te pro sebe, nebudu se zlobit, \u0161\u00e9fe,“ odpov\u011bd\u011bl Karl, dote\u010f si nebyl jist\u00fd, pro\u010d to vlastn\u011b Benovi tak najednou \u0159ekl. Mo\u017en\u00e1 k tomu p\u0159isp\u011bla ta v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ra, dobr\u00e1 ve\u010de\u0159e a p\u0159\u00e1telsk\u00fd pokec, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Vlastn\u011b m\u011bli se \u0161\u00e9fem podobn\u00fd osud, oba byli sami, a tak doufal, \u017ee ho Ben aspo\u0148 trochu pochop\u00ed. Rozhodn\u011b se mu po tom p\u0159izn\u00e1n\u00ed malinko ulevilo. Nikdo z jeho okol\u00ed to o n\u011bm nev\u011bd\u011bl, v\u017edycky se b\u00e1l komukoliv sv\u011b\u0159it. V\u0161ichni si o n\u011bm mysleli, \u017ee je prost\u011b star\u00fd ml\u00e1denec, kter\u00fd se rozhodl \u017e\u00edt bez \u017eeny.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A zkou\u0161els n\u011bkoho hledat?“ zeptal se opatrn\u011b Ben, po\u0159\u00e1d mu ne\u0161lo do hlavy, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee to na sv\u00e9m dlouholet\u00e9m kolegovi nepoznal. M\u011bl o homosexu\u00e1lech svou p\u0159edstavu, a do t\u00e9 se jeho kolega ani n\u00e1hodou neve\u0161el. <\/div>\n
„Jo, p\u0159es inzer\u00e1t, ale v\u017edycky to dopadlo stejn\u011b. J\u00e1 p\u0159i\u0161el a on se neuk\u00e1zal. Nejsp\u00ed\u0161 si m\u011b omrknul p\u0159edem a vzal kramle. Jsem prost\u011b moc tlustej,“ povzdychl si Karl.<\/div>\n
„A co v ml\u00e1d\u00ed? Tos taky nikoho nem\u011bl?“ zv\u011bdavost v Benovi stoupala \u00fam\u011brn\u011b se sn\u011bden\u00fdm sal\u00e1tem a \u0159\u00edzkem.<\/div>\n
„Ale j\u00f3, jen\u017ee to bylo v\u017edycky jen na chvilku, jak to mezi klukama chod\u00ed. Buz\u00edci maj sice nap\u016fl \u017eenskej mozek, ale chov\u00e1n\u00ed typicky chlapsk\u00fd, tak\u017ee l\u00edtaj od jednoho ke druh\u00fdmu, a to jsem nehledal. Cht\u011bl jsem u\u017e tenkr\u00e1t st\u00e1lej vztah, ale to se mi neda\u0159ilo,“ sv\u011b\u0159oval se d\u00e1l detektiv. „Byl jsem asi dvakr\u00e1t zamilovanej, jednou to dokonce bylo do bratra m\u00fd tehdej\u0161\u00ed holky, ale v\u017edycky to skon\u010dilo \u0161patn\u011b,“ vzdychl Karl. „Doma jsem to \u0159\u00edct nemohl, t\u00e1ta by m\u011b vyd\u011bdil, kdyby to zjistil, byl r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 doma policajta, co\u017e byl pro n\u011bj symbol mu\u017enosti, a jak u\u017e to tak chod\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 \u010dlov\u011bk echt \u0161t\u011bst\u00ed, byl to v\u0161ech n\u011bmeckejch homofobik\u016f futr\u00e1l. Tak jsem ob\u010das nafingoval vztah s holkou, abych m\u011bl od rodi\u010d\u016f pokoj, a jak jsem postupn\u011b st\u00e1rnul a tloustnul, rozhodl jsem se z\u016fstat s\u00e1m. Sem tam si s n\u011bk\u00fdm anonymn\u011b p\u00ed\u0161u, ale nikdy to nezajde d\u00e1l, ka\u017edej chce jen sex.“<\/div>\n
„Hmm…“ pok\u00fdval Ben. „Se \u017eenskejma to nen\u00ed o nic lep\u0161\u00ed, zase se cht\u011bj v\u0161echny hned vd\u00e1vat a m\u00edt kupu harant\u016f, a na to j\u00e1 v tomhle v\u011bku nem\u00e1m n\u00e1ladu.“<\/div>\n
„\u017divot je prost\u011b mrcha,“ p\u0159ik\u00fdvl Karl. „Ten sal\u00e1t se mi ale letos povedl, co?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas le\u017eel na posteli a poslouchal odvedle televizi. Rodi\u010de se d\u00edvali na n\u011bjakou v\u00e1no\u010dn\u00ed poh\u00e1dku, v\u0161ichni byli p\u0159ejeden\u00ed a unaven\u00ed z celodenn\u00edho shonu. Sledoval \u017elut\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed hv\u011bzdi\u010dky na tmav\u00e9m strop\u011b, kter\u00e9 mu tam kdysi d\u00e1vno nalepila m\u00e1ma, aby se v noci neb\u00e1l. Le\u017eel sice klidn\u011b, ale uvnit\u0159 jeho mlad\u00e9ho t\u011bla pulzovala v\u00e1\u0161e\u0148 a touha. M\u011bl pocit, \u017ee se snad nedo\u010dk\u00e1 z\u00edt\u0159ka. P\u0159esn\u011b v jeden\u00e1ct hodin bude st\u00e1t u star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 branky v Loitsche, aby dodr\u017eel v\u00e1no\u010dn\u00ed tradici, kterou si s Tomem zavedli je\u0161t\u011b jako mal\u00ed kluci. Tehdy bylo stra\u0161n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 uk\u00e1zat nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi, jak\u00e9 nov\u00e9 hra\u010dky, pozd\u011bji hry a techniku dostali pod strome\u010dek, a i kdy\u017e posledn\u00ed roky u\u017e se z nov\u00fdch v\u011bc\u00ed tolik neradovali, v\u00e1no\u010dn\u00ed zvyk dodr\u017eovali d\u00e1l. Letos to bylo o to lep\u0161\u00ed, \u017ee nebudou dva, ale t\u0159i. A p\u0159esn\u011b kv\u016fli tomu byl Andy tak nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohl se do\u010dkat, a\u017e znovu uvid\u00ed Billa. U\u017e mu nesta\u010dilo neust\u00e1le dokole\u010dka sledovat na internetu z\u00e1znam z tiskov\u00e9 konference, aby vid\u011bl bratra sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, do kter\u00e9ho se, jak s\u00e1m musel p\u0159iznat, beznad\u011bjn\u011b zamiloval. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e se s t\u00edm vyrovnal, ale pak kdy\u017e uva\u017eoval del\u0161\u00ed dobu, vzpomn\u011bl si, \u017ee Tom byl jeden \u010das – velice kr\u00e1tk\u00fd – taky objektem jeho touhy. Bylo jim sotva \u010dtrn\u00e1ct, za\u010d\u00ednali dosp\u00edvat, a Andy se n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159istihl, \u017ee z Tomov\u00fdch vychlouba\u010dn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed o holk\u00e1ch tvrdne. Nevzru\u0161ovaly ho ty holky, ale p\u0159edstavy nah\u00e9ho Toma, jak se no\u0159\u00ed mezi jejich nohy, jak mu Tom barvit\u011b l\u00ed\u010dil. Dnes u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to byly sp\u00ed\u0161 poh\u00e1dky, ale tenkr\u00e1t to bylo tak skute\u010dn\u00e9. Pochopil, \u017ee je nejsp\u00ed\u0161 gay, nebo alespo\u0148 bisexu\u00e1l, proto\u017ee byly taky holky, kter\u00e9 ho p\u0159itahovaly a vzru\u0161ovaly. To, \u017ee Bill se d\u00edky sv\u00e9mu androgynn\u00edmu zjevu na prvn\u00ed pohled nejevil ani jako holka, ani jako kluk, bylo pro Andrease zdrcuj\u00edc\u00ed. Takov\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed prost\u011b nebylo v jeho sil\u00e1ch odolat. <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
T\u011b\u0161il se, a\u017e bude sm\u011bt z\u00edtra Billa obejmout nebo se ho alespo\u0148 ob\u010das dotknout, p\u0159i\u010dichnout si, jak von\u00ed, mluvit s n\u00edm, a\u017e mu bude p\u0159ed\u00e1vat v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek. Koupil mu st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1ramek. V\u0161iml si toti\u017e, jak se Bill r\u00e1d ov\u011b\u0161uje v\u0161elijak\u00fdmi cetkami, o kter\u00fdch se dalo s \u00fasp\u011bchem pochybovat, \u017ee jsou ze zlata nebo st\u0159\u00edbra, a cht\u011bl proto Billovi darovat jeden skute\u010dn\u00fd \u0161perk. Na zlato nem\u011bl finance, a ocel se mu zd\u00e1la moc oby\u010dejn\u00e1, zvolil proto st\u0159\u00edbro, a doufal, \u017ee ud\u011bl\u00e1 Billovi radost. V\u00e1\u017en\u011b se nemohl do\u010dkat, tahle noc bude nejsp\u00ed\u0161 nekone\u010dn\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Simone se probudila, kdy\u017e ji Gordon pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Zlato, poj\u010f sp\u00e1t, u\u017e je moc hodin,“ pob\u00eddl ji, s\u00e1m u\u017e byl ve sv\u00e9m nov\u00e9m py\u017eamu, kter\u00e9 od n\u00ed dostal jako ka\u017ed\u00fd rok pod strome\u010dek. Je\u0161t\u011b mu naho\u0159e za krkem visela pap\u00edrov\u00e1 cedulka.<\/div>\n
„Jo, jo,“ odpov\u011bd\u011bla rozespale matka dvoj\u010dat, „jdi nap\u0159ed, p\u016fjdu se opl\u00e1chnout. Zhasni stromek, pros\u00edm t\u011b,“ vstala a posb\u00edrala ze stolku p\u00e1r kousk\u016f n\u00e1dob\u00ed, kter\u00e9 tu zbyly po dvoj\u010datech. Umyje je a\u017e r\u00e1no, u\u017e byla po celodenn\u00edm koloto\u010di opravdu unaven\u00e1. Nebylo divu, uv\u011bdomila si, kdy\u017e jej\u00ed zrak zavadil o hodiny nade dve\u0159mi, bylo p\u016fl druh\u00e9. Zhasla kuchy\u0148 a chodbou se vydala sm\u011brem ke koupeln\u011b. Kdy\u017e m\u00edjela dve\u0159e Tomova pokoje, mimod\u011bk se usm\u00e1la. V\u017edycky kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee m\u00e1 zp\u00e1tky nejen jeho, ale i druh\u00e9ho syna, zaplavila ji vlna nezm\u011brn\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 l\u00e1sky.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b, aby kluky nevzbudila, vzala za kliku a pootev\u0159ela dve\u0159e. Z chodby sem pronikalo sice jen slab\u00e9 sv\u011btlo, ale i to j\u00ed v\u017edycky sta\u010dilo k tomu, aby mohla Toma rychle zkontrolovat, jestli je p\u0159ikryt\u00fd a nic mu nechyb\u00ed. Jej\u00ed o\u010di jako prvn\u00ed zabloudily k jeho posteli, jak byla zvykl\u00e1, aby zjistila, \u017ee Billovu postel u\u017e ani kontrolovat nemus\u00ed. Jej\u00ed dva synov\u00e9 spali jako and\u00edlci, Bill le\u017eel na z\u00e1dech, \u010dern\u00e9 vlasy rozhozen\u00e9 po pol\u0161t\u00e1\u0159i, lehounce pochrupoval s pln\u00fdm nosem, a jeho dvoj\u010de bylo prakticky omotan\u00e9 kolem n\u011bj, ruku kolem jeho pasu a nosem zabo\u0159en\u00e9 do \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Simone se musela usm\u00edvat. A\u0165 u\u017e ji p\u0159edt\u00edm napadalo cokoliv, tohle byl pro ni naprosto \u00fa\u017easn\u00fd obr\u00e1zek. Nebylo v\u011bt\u0161\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed, ne\u017e vid\u011bt sv\u00e1 dvoj\u010data, jak se vz\u00e1jemn\u011b miluj\u00ed. Zav\u0159ela dve\u0159e, a ani\u017e by si vzpomn\u011bla na koupelnu, ode\u0161la spokojen\u011b sp\u00e1t za Gordonem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
PS: m\u016f\u017eu v\u00e1s ubezpe\u010dit, \u017ee Karl p\u0159ekvapil i m\u011b, nejste sami \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tak jak se v\u00e1m l\u00edb\u00ed?“ zak\u0159i\u010del Saki po \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010de\u0159i na cel\u00fd s\u00e1l. Je\u0161t\u011b s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi mu\u017ei z Genesis postavili v hlavn\u00ed j\u00eddeln\u011b v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek, tedy sp\u00ed\u0161 strom ne\u017e stromek, m\u011bl minim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i metry a byl \u00fa\u017easn\u011b nasv\u00edcen\u00fd a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-5953","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5953","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5953"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5953\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5953"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5953"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5953"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}