{"id":5959,"date":"2012-09-02T12:00:00","date_gmt":"2012-09-02T11:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5942"},"modified":"2012-09-02T12:00:00","modified_gmt":"2012-09-02T11:00:00","slug":"narozeninova-prani","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/02\/narozeninova-prani\/","title":{"rendered":"Narozeninov\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed"},"content":{"rendered":"
autor: T-KAY
<\/strong> <\/p>\n

Je tu dal\u0161\u00ed rok a dvoj\u010d\u00e1tka jsou zase o rok star\u0161\u00ed. To to let\u00ed. 23 p\u00e1ni… no j\u00e1 mam co \u0159\u00edkat, kdy\u017e jsem o m\u00e1lo mlad\u0161\u00ed ne\u017e oni a taky m\u011b ta sam\u00e1 \u010d\u00edslovka letos \u010dek\u00e1. Chci jim pop\u0159\u00e1t spoustu v\u011bc\u00ed, ale pro v\u00e1s jsem napsala tuhle jednod\u00edlku. Snad se v\u00e1m bude l\u00edbit.<\/em><\/div>\n

Pa T-KAY<\/p>\n

<\/em> Byl to den jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd. Jen pro \u010dty\u0159i kluky ne. Ti museli vst\u00e1vat za brzk\u00fdch rann\u00edch hodin, aby se sta\u010dili p\u0159ipravit. Hlavn\u011b jeden z nich. Vysok\u00fd \u010dernovlas\u00fd chlapec, kter\u00fd byl sv\u00fdm vzhledem doslova posedl\u00fd.<\/p>\n

V tu samou chv\u00edli se ale probudil jeho bratr, dvoj\u010de.<\/p>\n

„Pro\u010d prokrista nesp\u00ed\u0161?“ zamumlal rozespale \u010dernovl\u00e1sk\u016fv bratr.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161 p\u0159ece, jak mi to v\u0161echno trv\u00e1,“ lamentoval \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Bille, nech toho a poj\u010f do postele. Dneska stejn\u011b nic nem\u00e1me,“ \u0159ekl dred\u00e1\u010d, a zavrtal se je\u0161t\u011b hloub\u011bji do pe\u0159in v hotelov\u00e9m apartm\u00e1.<\/div>\n
„Jo tak milostp\u00e1n zapomn\u011bl,“ \u0159ekl sarkasticky Bill.<\/div>\n
„Co zas?“ podivil se dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„No ne\u017e jsme v\u010dera v\u0161ichni zalezli do postel\u00ed, tak n\u00e1m David \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1me r\u00e1no rozhovor na Viv\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a zrovna se l\u00ed\u010dil.<\/div>\n
„Co kec\u00e1\u0161! Nic ne\u0159\u00edkal,“ zakroutil hlavou dred.<\/div>\n
„Tome, ty fakt m\u00e1\u0161 v hlav\u011b jen to jedno. To je uboh\u00fd. A neb\u00fdt sv\u00e9ho dokonal\u00e9ho dvoj\u010dete, tak jsi ztracenej. Je\u0161t\u011b \u017ee j\u00e1 um\u00edm poslouchat, co kdo \u0159\u00edk\u00e1,“ zakroutil hlavou Bill a pokra\u010doval v l\u00ed\u010den\u00ed.<\/div>\n
„A v kolik ho m\u00e1me?“ zeptal se Tom a p\u0159itom pozoroval bratrovo pozad\u00ed, na kter\u00e9 m\u011bl opravdu kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled.<\/p>\n

Nech\u00e1pal s\u00e1m sebe, ale posledn\u00ed dobou se na bratra koukal jinak. Ani ne jako na sourozence, ale jako na milence.<\/div>\n

Ani jeden si bohu\u017eel ani neuv\u011bdomil, co bylo za den. Byl to den, kdy se narodili, ale v tom shonu jim to vypadlo z hlavy.<\/div>\n
Netu\u0161ili, \u017ee cel\u00fd jejich t\u00fdm pro n\u011b p\u0159ipravil soukromou oslavu a ani netu\u0161ili, \u017ee noc p\u0159edt\u00edm p\u0159ijeli jejich rodi\u010de. Nic.<\/p>\n

„V dev\u011bt!“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill a za\u010dal tvo\u0159it sv\u016fj \u00fa\u010des al\u00e1 dikobraz.<\/div>\n

„A\u017e? Proboha v\u017edy\u0165 je p\u011bt hodin r\u00e1no,“ zaskuhral Tom a znovu se svalil do pe\u0159in.<\/p>\n

Bill jen zakroutil hlavou a pokra\u010doval v \u00faprav\u00e1ch sv\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co se s nimi posledn\u00ed dobou d\u011bje. Kdy\u017e na sebe ne\u0161t\u011bkali jako rozzu\u0159en\u00ed psi, tak spolu mluvili jen o pr\u00e1ci. U\u017e ho to nebavilo, ale nev\u011bd\u011bl, jak to napravit. A to \u017ee jeho city v\u016f\u010di bratrovi rozhodn\u011b nebyly spr\u00e1vn\u00e9, taky v\u011bd\u011bl. Mo\u017en\u00e1 to ale cht\u011bl zm\u011bnit. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl, aby to Tom v\u011bd\u011bl.<\/div>\n

\n
Povzdechnul si a je\u0161t\u011b jednou zkontroloval sv\u016fj vzhled. Byl jako v\u017edy perfektn\u00ed. Pod\u00edval se na bud\u00edk. Bylo p\u016fl \u0161est\u00e9 r\u00e1no. Znovu vzdychnul. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee m\u011bl vst\u00e1vat pozd\u011bji. Netu\u0161il, co bude tak dlouho d\u011blat. Posadil se na svou postel a ti\u0161e pozoroval bratrova z\u00e1da. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby ho bratr schoval ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed, jak to d\u011blali jako d\u011bti. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159e\u0161el k bratrov\u011b posteli a trochu s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. Tom jen n\u011bco zamumlal a spal d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee n\u011bkdo takhle rychle usnout?“ kroutil hlavou Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
Znovu s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl a tentokr\u00e1t u\u017e Tom pootev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

„Mmmm…“ zamru\u010del dred\u00e1\u010d.<\/div>\n

„Tomi,“ \u0161eptl Bill.<\/div>\n
„Co? Vst\u00e1vat?“ zeptal se op\u011bt rozespale Tom sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Ne… jen… objal bys m\u011b?“ zeptal se \u0161eptem Bill.<\/div>\n
„Co? Te\u010f?“ pod\u00edval se na n\u011bj Tom p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

Tom se tedy posadil a odkryl tak polovinu sv\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e9 bylo dote\u010f zakryt\u00e9 dekou. Bill si mu sedl mezi nohy a p\u0159itulil se. Dred ho okam\u017eit\u011b objal a zav\u0159el o\u010di. To sam\u00e9 ale ud\u011blalo jeho dvoj\u010de. Ale z jin\u00e9ho d\u016fvodu.<\/div>\n

<\/div>\n
Bill om\u00e1men\u011b vdechoval bratrovu v\u016fni. Byl j\u00edm tak une\u0161en\u00fd, \u017ee ho nev\u011bdomky hladil po boku. Tom se jen usm\u00e1l a objal ho pevn\u011bji. Bill mu dal ruce kolem pasu a takt\u00e9\u017e ho objal. Byl te\u010f neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a bylo mu jedno, \u017ee mu zplihne jeho pracn\u011b vytvo\u0159en\u00fd \u00fa\u010des. Bylo mu to jedno u\u017e jen kv\u016fli tomu objet\u00ed. Sice si z n\u011bj nem\u011bl br\u00e1t tolik, jako si bral, ale ne\u0159e\u0161il to.<\/div>\n
<\/div>\n
Sly\u0161el, jak jeho dvoj\u010de ti\u0161e oddechuje a usm\u00e1l se. Tom byl schopn\u00fd usnout v jak\u00e9koli poloze. C\u00edtil, jak se jeho hrudn\u00edk zved\u00e1 v pravideln\u00e9m intervalu a zasnil se.<\/div>\n
Jak\u00e9 by to asi bylo, kdyby mu \u0159ekl o sv\u00fdch citech. Jestli by ho nezavrhnul, neza\u010dal by j\u00edm opovrhovat nebo co h\u016f\u0159, jestli by ho neza\u010dal nen\u00e1vid\u011bt. Tolik se b\u00e1l, ale rozhodl se, \u017ee mu to ve\u010der \u0159ekne.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

P\u0159\u00edpravy na rozhovor byl v pln\u00e9m proudu a Bill akor\u00e1t vych\u00e1zel znovu z koupelny, aby napravil \u0161kody, kter\u00e9 dobrovoln\u011b podstoupil, za jedin\u00e9 objet\u00ed. Zkontroloval svoje vzez\u0159en\u00ed ve velk\u00e9m zrcadle a vydal se na chodbu. Jen\u017ee tam se zastavil na m\u00edst\u011b a koukal p\u0159ed sebe.<\/p><\/div>\n

Vid\u011bl toti\u017e Toma v objet\u00ed n\u011bjak\u00e9ho d\u011bv\u010dete. Zabolelo ho to a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. Rychle kolem nich prob\u011bhl a skoro i Toma porazil, kdyby pohotov\u011b neuhnul.<\/p>\n

Jak Tom, tak to d\u011bv\u010de se za Billem nech\u00e1pav\u011b d\u00edvali. Nedok\u00e1zali pochopit, jak mohl tak rychle zmizet.<\/div>\n

Tom se ale oto\u010dil na to d\u011bv\u010de a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky za p\u0159\u00e1n\u00ed a pomoc,“ \u0159ekl dred a vydal se na sn\u00eddani.<\/p>\n

Ano. Ona sle\u010dna byla jedna z obyvatelek hotelu a jejich fanynka. Nebyla to jedna z t\u011bch \u0161\u00edlen\u00fdch, co by byly schopn\u00e9 kluky i zab\u00edt jen pro jeden dotek. Byla rozumn\u00e1 a to se Tomovi l\u00edbilo. I kdy\u017e v prvn\u00ed chv\u00edli m\u011b my\u0161lenky na zb\u011bsil\u00fd \u00faprk.<\/div>\n

Kdy\u017e to ale nebylo a Tom si oddechl, pop\u0159\u00e1la jemu i Billovi k narozenin\u00e1m, i kdy\u017e ten byl je\u0161t\u011b v koupeln\u011b, a p\u0159edala mu malou drobnost. Byl to ru\u010dn\u011b d\u011blan\u00fd n\u00e1ramek s jeho jm\u00e9nem a druh\u00fd s Billov\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se s trochou zastyd\u011bn\u00ed p\u0159iznal, \u017ee \u00fapln\u011b vypustil jejich narozeniny z hlavy, ale ona se jen usm\u00e1la a se slovy, \u017ee se ani nediv\u00ed v tom shonu, ho objala.<\/div>\n
Tom ji pak po\u017e\u00e1dal o za\u0159\u00edzen\u00ed p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Kdy\u017e u\u017e mu to toti\u017e p\u0159ipomn\u011bla, rozhodl se uspo\u0159\u00e1dat mali\u010dkou oslavu jen pro n\u011b dva. Ona jen odsouhlasila a pak se tedy objevil Bill. Tom j\u00ed toti\u017e op\u011bt objet\u00edm d\u011bkoval.<\/p>\n

Bill si to cel\u00e9 ale vylo\u017eil \u0161patn\u011b. Bylo mu to nep\u0159\u00edjemn\u00e9 d\u00edvat se na sv\u00e9 dvoj\u010de, kdy\u017e on ho m\u00edt nemohl.<\/p>\n

Tak se Tom tedy vydal do j\u00eddelny, kde u\u017e za stolem sed\u011bl Bill a cpal se sn\u00eddan\u00ed. Tom si pomalu p\u0159isedl vedle n\u011bj a pozoroval ho.<\/p>\n

„Bille, co se stalo, \u017ees tak sp\u011bchal?“ zeptal se ho rovnou.<\/div>\n

Bill si ale rad\u011bji nacpal pusu pe\u010divem, aby mu nemusel odpov\u00eddat.<\/div>\n
„Tak to je bezva. Tohle jsem ti m\u011bl d\u00e1t k narozk\u00e1m od t\u00fd holky. Ale tob\u011b je to asi fuk. Pro\u010d se v\u016fbec sna\u017e\u00edm, aby to bylo zase dobr\u00fd, kdy\u017e o to nestoj\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom, hodil p\u0159ed Billa n\u00e1ramek, vstal a s p\u00e1r kousky pe\u010diva se vydal zp\u011bt na pokoj.<\/div>\n
<\/div>\n
Mrzelo ho to. Kdy\u017e do\u0161el na pokoj, sedl si na postel a op\u0159el se o pelest. Sn\u011bdl to pe\u010divo, co si p\u0159inesl, zav\u0159el o\u010di a vzpom\u00ednal na jejich minul\u00e9 narozeniny. V\u017edycky byli spolu. V\u017edycky se ten den usm\u00edvali. Ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. Naprosto jin\u00e9. Oba se h\u00e1dali a skoro spolu nemluvili.<\/p>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b koukal na n\u00e1ramek, co tu nechalo jeho dvoj\u010de. Nahrnuly se mu slzy do o\u010d\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to zase pod\u011blal. Povzdychl si.<\/p>\n

Mezit\u00edm se k n\u011bmu p\u0159ipojili i G\u00e9\u010dka. Okam\u017eit\u011b poznali, \u017ee se dvoj\u010data zase nepohodla. Bylo to toti\u017e na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku u\u017e skoro dva m\u011bs\u00edce. Nikdo to nech\u00e1pal. Jen to ka\u017ed\u00e9mu d\u011blalo starosti, a proto uspo\u0159\u00e1dali tu oslavu. Doufali, \u017ee se tak n\u00e1lada, ale i vztah mezi dvoj\u010daty zlep\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Kde je Tom?“ zeptal se David, kdy\u017e ve\u0161el do j\u00eddelny a vid\u011bl jen t\u0159i \u010dleny kapely.<\/div>\n

„V pokoji,“ hlesl Bill a bylo mu do pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Zase jste se rafli?“ Davidovi to bylo podle \u010dernovl\u00e1skova v\u00fdrazu jasn\u00e9.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu za to j\u00e1,“ ozvalo se od vstupu do j\u00eddelny.<\/div>\n
„To mi ale laskav\u011b vysv\u011btli,“ obo\u0159il se na n\u011bj mana\u017eer.<\/div>\n
„Jen jsem se na chodb\u011b zakecal s jednou fanynkou, proto\u017ee mi p\u0159\u00e1la k narozenin\u00e1m. D\u00e1vala mi d\u00e1rek pro m\u011b i Billa a j\u00e1 ji objal. M\u011bli jsme s Billem domluvu, \u017ee p\u0159es den \u017e\u00e1dn\u00fd baby na pokoji, tak to asi \u0161patn\u011b pochopil a na\u0161tval se. J\u00e1 ho pak tady se\u0159val, \u017ee nem\u00e1 co vyv\u00e1d\u011bt. Bill je v tom nevinn\u011b. K\u0159i\u010d klidn\u011b na m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a sklopil hlavu, aby se tak vyhnul p\u0159ekvapen\u00e9mu pohledu sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/p>\n

Bill opravdu ne\u010dekal, \u017ee se ho Tom takhle zastane. Pak u\u017e ale sly\u0161eli jen mana\u017eer\u016fv k\u0159ik na neboh\u00e9ho Toma. Ten mu v\u0161e p\u0159ikyvov\u00e1n\u00edm odsouhlasil. Kdy\u017e u\u017e i David\u016fv hlas utichl, oto\u010dil se a se sklopenou hlavou zam\u00ed\u0159il do haly, kde m\u011bli \u010dekat na auto.<\/div>\n

Posadil se na jedno kanape, kter\u00e9 tam bylo pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky hotelu. Pozoroval ty fanynky, kter\u00e9 se mermomoc\u00ed sna\u017eily nalepit na prosklen\u00e9 vstupn\u00ed dve\u0159e hotelu, aby vid\u011bli, co se d\u011bje uvnit\u0159.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Z rozhovoru se vr\u00e1tili na hotel velmi nep\u0159\u00edjemn\u011b rozlad\u011bn\u00ed. Bill s Tomem se m\u00e1lem poh\u00e1dali p\u0159ed kamerou, ale jejich pohledy zachytila nejedna kamera ve studiu. David zu\u0159il a hodlal je oba se\u0159vat za to, co p\u0159edvedli. Jen\u017ee dvoj\u010data se mu vyhnula a zam\u00ed\u0159ila na hotelov\u00fd pokoj. Bill se okam\u017eit\u011b po vstupu do pokoje zav\u0159el v koupeln\u011b a nehodlal odtamtud vyj\u00edt, dokud bude Tom v pokoji.<\/p><\/div>\n

A Tom?<\/div>\n
Ten sed\u011bl na sv\u00e9 posteli a pozoroval zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e do koupelny. Nikdy nebyl smutn\u00fd, ale te\u010f ho v\u0161echno mrzelo. Necht\u011bl se s Billem h\u00e1dat, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho milovan\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 impulzivn\u00ed. Sklopil pohled a pozoroval vzorek na povle\u010den\u00ed.<\/p>\n

Z jeho apatie ho vytrhlo klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Vstal tedy a \u0161el otev\u0159\u00edt. Za dve\u0159mi ho p\u0159ekvapil usm\u011bvav\u00fd Gustav se slovy, \u017ee maj\u00ed b\u00fdt za hodinu dole v j\u00eddeln\u011b. Kdy\u017e se ho ale zeptal pro\u010d, tak se Gustav jen z\u00e1hadn\u011b usm\u00e1l, ale ml\u010del.<\/div>\n

Nezb\u00fdvalo mu tedy nic jin\u00e9ho ne\u017e zaklepat na dve\u0159e koupelny.<\/p>\n

„Nechci s tebou mluvit!“ k\u0159ikl Bill p\u0159es dve\u0159e.<\/div>\n

„Hm… to m\u00e1\u0161 ale sm\u016flu, br\u00e1\u0161ko. M\u00e1me b\u00fdt za hodinu oba dole v j\u00eddeln\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl klidn\u011b Tom.<\/div>\n
„A to jako pro\u010d?“ vy\u0161t\u011bkl a\u017e moc prudce Bill.<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm??!!“ zn\u011bla Tomova odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Pak zase nastalo ticho a Bill sly\u0161el jen zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Odemkl dve\u0159e koupelny a vykoukl. Nikde ale Toma nevid\u011bl. Mrzelo ho, \u017ee byl tak nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Necht\u011bl to \u0159\u00edct tak nep\u0159\u00edjemn\u011b, jak to zn\u011blo, ale u\u017e bylo pozd\u011b a stalo se to. Povzdechl si a p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni. Za\u010dal v n\u00ed hledat n\u011bco p\u0159ijateln\u00e9ho. Jen\u017ee nev\u011bd\u011bl, pro\u010d maj\u00ed b\u00fdt oba v j\u00eddeln\u011b. Netu\u0161il to. P\u0159ece se \u017e\u00e1dn\u00e1 oslava nekonala, nebo o tom nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Tom mezit\u00edm zam\u00ed\u0159il a\u017e nahoru. Do nejvy\u0161\u0161\u00edch pater hotelu. Sly\u0161el toti\u017e, \u017ee na st\u0159e\u0161e je n\u00e1dhern\u00e1 terasa, kde v\u0161echno kvete. Ano. Byla zasklen\u00e1, aby to tam vypadalo jako v n\u011bjak\u00e9 poh\u00e1dce a mohlo v\u0161e kv\u00e9st. Vypadalo to jako mal\u00e1 japonsk\u00e1 zahrada. Bylo tam n\u00e1dhern\u011b a o tom se dred\u00e1\u010d p\u0159esv\u011bd\u010dil. Posadil se pod jednu rozkvetlou sakuru a op\u0159el se o jej\u00ed kmen. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby bylo v\u0161e norm\u00e1ln\u00ed. Sice m\u011bli narozeniny, ale on se net\u011b\u0161il u\u017e na nic. M\u011bl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, ale nebyl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Hodina ub\u011bhla nev\u00fdslovn\u011b rychle a dvoj\u010data te\u010f st\u00e1la ve v\u00fdtahu vedle sebe a jela do p\u0159\u00edzem\u00ed, kde se nach\u00e1zela j\u00eddelna.<\/p><\/div>\n

Nikdo z nich nepromluvil ani slovo. Ani nev\u011bd\u011bli, co by m\u011bli \u0159\u00edkat.<\/div>\n
<\/div>\n
Vystoupili tedy v p\u0159\u00edzem\u00ed a zam\u00ed\u0159ili tam, kde je pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ichni \u010dekaj\u00ed. A taky \u017ee ano.<\/p>\n

Ve\u0161li do j\u00eddelny a p\u0159ekvapen\u011b otev\u0159eli pusy. Byli zasko\u010deni. J\u00eddelna byla vyzdoben\u00e1 a v\u0161ude bylo plno lid\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed byli host\u00e9 hotelu a cht\u011bli b\u00fdt mezi gratulanty. Chvilku se nic ned\u011blo, dokud se sborov\u011b nerozezn\u011bla klasick\u00e1 narozeninov\u00e1 p\u00edse\u0148 Happy Birthday. Dvoj\u010data byla zasko\u010den\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e se proti nim vyno\u0159ila z davu jejich maminka a Gordon, kter\u00fd tla\u010dil stolek s obrovsk\u00fdm narozeninov\u00fdm dortem.<\/div>\n

<\/div>\n
Simone okam\u017eit\u011b, co k nim p\u0159i\u0161la s Gordnem, oba sv\u00e9 syny radostn\u011b objala a pop\u0159\u00e1la jim jako prvn\u00ed. Pak tedy p\u0159i\u0161lo na sfouk\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u00ed\u010dek na dortu.<\/p>\n

„N\u011bco si p\u0159ejte,“ \u0161eptla pla\u010dtiv\u011b Simone a oba jen p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n

<\/div>\n
Zav\u0159eli o\u010di a n\u011bco si p\u0159\u00e1li. Bylo to jedin\u00e9, co d\u011blali v\u017edycky. Pak se ve stejnou chv\u00edli nadechli a nar\u00e1z sfoukli sv\u00ed\u010dky.<\/p>\n

Pak p\u0159i\u0161ly na \u0159adu gratulace. A \u017ee jich bylo opravdu moc. V jedn\u00e9 chv\u00edli dvoj\u010dat\u016fm p\u0159ipadalo, \u017ee jim upadnou ruce od v\u0161eho toho gratulov\u00e1n\u00ed a p\u0159\u00e1n\u00ed dobr\u00e9ho zdrav\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159ejou n\u00e1m zdrav\u00ed, ale po dne\u0161ku nev\u00edm, jestli udr\u017e\u00edm kytaru v ruce,“ po\u0161eptal Tom Billovi, kter\u00fd se ti\u0161e uchechtl.<\/p>\n

Kdy\u017e byla oslava v pln\u00e9m proudu a alkohol tekl proudem, sed\u011bla dvoj\u010data vedle sebe u stolu a pozorovali spolu p\u0159iopil\u00e9 p\u0159\u00e1tele, ale i nezn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

Bylo jim v\u00fdjime\u010dn\u011b dob\u0159e. Dob\u0159e se bavili a ob\u010das si z n\u011bkoho utahovali. Bylo to, jako by se Tomovi vyplnilo narozeninov\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Po hodin\u011b sezen\u00ed je u\u017e oba bolely zadnice, tak Tom navrhnul, \u017ee by s oslavou mohli pokra\u010dovat na pokoji. Bill horliv\u011b p\u0159ikyvoval. Cht\u011bl pry\u010d u\u017e n\u011bjakou dobu, ale necht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m.<\/div>\n
Proto tedy zam\u00ed\u0159ili ven z j\u00eddelny, ale je\u0161t\u011b se omluvili rodi\u010d\u016fm, \u017ee si jdou odpo\u010dinout. Ti jen p\u0159ikyvovali a nechali je j\u00edt.<\/p>\n

V pokoji u\u017e bylo v\u0161e p\u0159ipraveno. Tom byl tak domluven\u00fd, tak\u017ee kdy\u017e odemkl dve\u0159e, nechal Billa proj\u00edt jako prvn\u00edho.<\/div>\n

<\/div>\n
Ten u\u017e se nadechoval, ale pohled do jejich pokoje mu doslova sebral v\u0161echna slova, co hodlal \u0159\u00edct. Tom se tedy v\u00edt\u011bzoslavn\u011b usm\u00e1l a ve\u0161el taky. Potichu zabouchl dve\u0159e a postavil se vedle bratra.<\/p>\n

„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, br\u00e1\u0161ko,“ usm\u00e1l se dred.<\/div>\n

Bill se na n\u011bj oto\u010dil a usm\u00e1l se. Jen\u017ee pak jeho \u00fasm\u011bv povadl.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille? Nel\u00edb\u00ed?“ zeptal se okam\u017eit\u011b dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Ne, to ne. Je to kr\u00e1sn\u00fd. J\u00e1 jen…. cht\u011bl bych ti n\u011bco \u0159\u00edct, ale m\u00e1m strach,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom ho vzal za ruku a posadil se s n\u00edm na postel.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pov\u00eddej. P\u0159ede mnou m\u00edt strach nemus\u00ed\u0161,“ uji\u0161\u0165oval Tom sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 j\u00e1… je to dva m\u011bs\u00edce, co na tebe kouk\u00e1m jinak. V\u00edm, \u017ee bych nem\u011bl, ale j\u00e1 si nem\u016f\u017eu pomoct. J\u00e1… zamiloval jsem se do tebe,“ vysoukal ze sebe \u010dernovl\u00e1sek a sklopil pohled k zemi, urputn\u011b \u010dekaj\u00edc na bratrovu reakci.<\/p>\n

Tom se na n\u011bj jen s \u00fasm\u011bvem pod\u00edval. B\u00e1l se, \u017ee bude vypadat zvrhle, ale pr\u00e1v\u011b se mu jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka p\u0159iznal. Pevn\u011b ho objal a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
„Billy, ani nev\u00ed\u0161, jak jsem si oddechl. J\u00e1 c\u00edt\u00edm to sam\u00e9,“ \u0161eptal mu do vlas\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu a pod\u00edval se do identick\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Hledal v nich n\u011bco, co by ho utvrdilo v tom, \u017ee si Tom d\u011bl\u00e1 legraci, ale nic takov\u00e9ho tam nebylo. Tom tedy jeho ml\u010den\u00ed a neaktivitu vyu\u017eil k tomu, aby ho mohl pol\u00edbit. Naklonil se k n\u011bmu a spojil jejich rty.<\/p>\n

V tu chv\u00edli se i Billovo narozeninov\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed vyplnilo.<\/p>\n

autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T-KAY Je tu dal\u0161\u00ed rok a dvoj\u010d\u00e1tka jsou zase o rok star\u0161\u00ed. To to let\u00ed. 23 p\u00e1ni… no j\u00e1 mam co \u0159\u00edkat, kdy\u017e jsem o m\u00e1lo mlad\u0161\u00ed ne\u017e oni a taky m\u011b ta sam\u00e1 \u010d\u00edslovka letos \u010dek\u00e1. Chci jim pop\u0159\u00e1t spoustu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5959","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5959","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5959"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5959\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5959"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5959"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5959"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}