{"id":596,"date":"2018-04-27T16:00:00","date_gmt":"2018-04-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=590"},"modified":"2018-04-27T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-27T15:00:00","slug":"a-beautiful-disaster-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/27\/a-beautiful-disaster-3\/","title":{"rendered":"A Beautiful Disaster 3."},"content":{"rendered":"
autor: xblindmag<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
N\u011bkolik v\u011bc\u00ed o panenk\u00e1ch\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Bill zast\u00e9nal, kdy\u017e se mu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na rozdrn\u010del bud\u00edk. Rychle se oto\u010dil, aby ho s pl\u00e1cnut\u00edm vypnul, ne\u017e se zavrtal zp\u00e1tky do h\u0159ejiv\u00e9ho tepla sv\u00e9 postele a zpevnil sev\u0159en\u00ed kolem pol\u0161t\u00e1\u0159e ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ehm, Bille?“<\/div>\n
Huh. Pol\u0161t\u00e1\u0159e obvykle nemluv\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee usnul znovu rychleji, ne\u017e si mysl-<\/div>\n
Po\u010dkat. Te\u010f, kdy\u017e nad t\u00edm zap\u0159em\u00fd\u0161lel, se to opravdu nezd\u00e1lo b\u00fdt jako pol\u0161t\u00e1\u0159. Sp\u00ed\u0161e jako \u010dlov\u011bk. Oh, jasn\u011b, byla to ta divn\u00e1, dredat\u00e1 ob\u017eivl\u00e1 panenka. Jasn\u011b.<\/div>\n
Jasn\u011b\u2026<\/div>\n
\n

„CO TO K SAKRU?!“ Vyk\u0159ikl Bill, kdy\u017e se okam\u017eit\u011b odt\u00e1hl a vyhrabal se z postele. Rychle se posadil na podlahu a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pozoroval dredatou osobu na sv\u00e9 posteli.<\/p><\/div>\n

„Ne\u017e t\u011b napadnou n\u011bjak\u00e1 hlouposti, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem se t\u011b ani prstem nedotkl,“ \u0159ekl Tom a obrann\u011b zvedl ruce. „To tys<\/em> byl ten, kdo se tisknul ke mn\u011b<\/em>.“<\/div>\n
„Mohl jsi m\u011b zastavit!“ Bill na n\u011bj zaz\u00edral.<\/div>\n
Tom s \u00fa\u0161klebkem pokr\u010dil rameny. „Bylo to docela hezk\u00e9.“ Rychle pokra\u010doval, kdy\u017e zaslechl Billovo zlostn\u00e9 zavr\u010den\u00ed. „A-a \u0159\u00edkal jsi, \u017ee se t\u011b nem\u00e1m dot\u00fdkat, tak jsem to neud\u011blal!“<\/div>\n
„Pitom\u00e1 panenka, zasran\u011b p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee-„<\/div>\n
„Pros\u00edm, nezbavuj se m\u011b\u2026“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, zat\u00edmco \u00fazkostliv\u011b odvr\u00e1til pohled. „Jen jsem se sna\u017eil pomoct, a ty jsi opravdu vypadal, \u017ee sp\u00ed\u0161 daleko klidn\u011bji, a tak jsem se neobt\u011b\u017eoval se zpod tebe vyp\u00e1\u010dit. Dneska v noci budu sp\u00e1t na zemi nebo ve sk\u0159\u00edni, pokud t\u011b to tolik obt\u011b\u017euje, ale pros\u00edm, nezbavuj se m\u011b\u2026“<\/div>\n
Bill zamrkal, vztek na jeho tv\u00e1\u0159i se rychle rozpustil. Pro\u010d se Tom najednou choval takhle? Co se stalo s t\u00edm samolib\u00fdm a otravn\u00fdm bastardem ze v\u010derej\u0161ka?<\/div>\n
\n

„J\u00e1\u2026 j\u00e1 se t\u011b nechyst\u00e1m zbavit,“ zabru\u010del Bill, sna\u017eil se p\u0159itom zn\u00edt podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, ale ve skute\u010dnosti byl zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d se Tom zd\u00e1l b\u00fdt na to t\u00e9ma tak citliv\u00fd. „Sl\u00edbil jsem Andymu, \u017ee nic takov\u00e9ho neud\u011bl\u00e1m, tak\u017ee si t\u011b mus\u00edm nechat,“ dodal, jen aby Tom nem\u011bl n\u011bjak\u00e9 \u0161patn\u00e9 p\u0159edstavy.<\/p><\/div>\n

Tom si \u00falevn\u011b povzdechl, jeho rysy zdobil mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak lehce z\u010dervenal. Bylo to poprv\u00e9, co spat\u0159il Tom\u016fv up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv nam\u00edsto \u00fa\u0161klebku nebo \u0161kodolib\u00e9ho v\u00fdrazu, a bylo to prost\u011b n\u00e1dhern\u00e9. Bill sklopil hlavu a svou tv\u00e1\u0159 ukryl za vlasy, jak se vydal ke sk\u0159\u00edni.<\/div>\n
„P\u016fjdu se osprchovat a p\u0159ipravit do \u0161koly\u2026 a tak\u2026 Ehm, pravidla zn\u00e1\u0161, s ni\u010d\u00edm v m\u00e9m pokoji si nezahr\u00e1vej, ano?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Nebudu.“<\/div>\n
„Okay, ehm\u2026“ Ohl\u00e9dl se na Toma, a ten na n\u011bj zv\u011bdav\u011b hled\u011bl nazp\u011bt. „Ehm\u2026 Jo, okay. Hned jsem zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Tom znovu p\u0159ik\u00fdvl a lehce se uchechtl, kdy\u017e sledoval, jak lehce zr\u016f\u017eov\u011bl\u00fd mlad\u00edk m\u00e1lem vrazil do dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

„Dun, da da dun, da da bah buh bum bumm~“ zp\u00edval Andreas podivnou melodii, zat\u00edmco p\u0159edst\u00edral, \u017ee jeho Tomi panenka hraje na kytaru. Bill na n\u011bj pobaven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b, \u010dlov\u011b\u010de, n\u011bkdy opravdu pochybuju o tv\u00e9m v\u011bku.“<\/div>\n
„Sklapni. Tom a j\u00e1 jsme prost\u011b takhle \u00fa\u017easn\u00ed,“ zazubil se Andreas a Bill se rozesm\u00e1l. „Tak\u017ee, jak se m\u00e1 tv\u016fj<\/em> Tom?“ Blon\u010f\u00e1k na sv\u00e9ho kamar\u00e1da p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/div>\n
„Ehm, no\u2026“ Bill na\u0161pulil rty a uva\u017eoval, jestli by mu m\u011bl pov\u011bd\u011bt o sv\u00e9 ob\u017eivl\u00e9 panence.<\/div>\n
Andreasovi poklesla \u010delist. „Bille!!! Tos neud\u011blal!!“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d je na\u017eivu! Uklidni se!“ Velmi, velmi na\u017eivu<\/em>, dodal Bill v duchu.<\/div>\n
„Dob\u0159e. U\u017e sis k n\u011bmu na\u0161el cestu?“<\/div>\n
„Ehm,“ Bill pomyslel na celou p\u0159edchoz\u00ed noc a r\u00e1no. „Opravdu ne.“<\/div>\n
Andreas se zamra\u010dil. „Douf\u00e1m, \u017ees ho prost\u011b nehodil do sk\u0159\u00edn\u011b s \u00famyslem se ho u\u017e nikdy znovu nedotknout. V\u00ed\u0161, \u017ee za to bych t\u011b zabil, Bille.“<\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne!“ Bill si p\u0159ipomn\u011bl Tomovu nab\u00eddku, \u017ee bude sp\u00e1t ve sk\u0159\u00edni, a n\u00e1hle znovu poc\u00edtil, jak mu vnit\u0159nosti roze\u017e\u00edr\u00e1 vina.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k se spokojen\u011b usm\u00e1l. „Fajn, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee po \u0161kole zjist\u00edme, jestli jsi nelhal.“<\/div>\n
\n

Bill \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, jak k n\u011bmu Andreas ka\u017ed\u00fd den chodil po \u0161kole dom\u016f. Jak by zareagoval na to, a\u017e Toma uvid\u00ed?<\/p><\/div>\n

„Hej, Andy?“<\/div>\n
„Hm?“ Blon\u010f\u00e1k mu v\u011bnoval pozornost jen nap\u016fl a v\u00edce se soust\u0159edil na drahocennou dredatou panenku ve sv\u00fdch dlan\u00edch.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee\u2026 \u017ee panenky maj\u00ed du\u0161e?“<\/div>\n
Andreas p\u0159eru\u0161il sv\u00e9 p\u0159edst\u00edran\u00e9 vystoupen\u00ed s Tomem a podivn\u011b se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da pod\u00edval. „Du\u0161e?“<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil. „Ehm, zapome\u0148 na to\u2026“<\/div>\n
Andreas zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, ale rozhodl se d\u00e1l nevypt\u00e1vat. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu Bill nakonec pov\u00ed, co jej tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Jakmile Bill odemkl vstupn\u00ed dve\u0159e sv\u00e9ho domu, Andreas se okam\u017eit\u011b vydal dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Tak poj\u010f, Tomi, p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edme se, jestli je tv\u00e9 dvoj\u010de \u017eiv\u00e9 a zdrav\u00e9!“ Mluvil ke sv\u00e9 panence, zat\u00edmco sp\u011bchal do schod\u016f. Bill zd\u011b\u0161en\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di, rychle zav\u0159el dve\u0159e a sp\u011bchal za n\u00edm.<\/div>\n
„Po\u010dkej! Andy, necho\u010f je\u0161t\u011b dovnit\u0159!“<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k neposlouchal a rychle otev\u0159el dve\u0159e Billova pokoje. Najednou ztuhl na m\u00edst\u011b mezi dve\u0159mi.<\/div>\n
Bill se \u00fazkostliv\u011b kousl do rtu, vy\u0161el posledn\u00edch n\u011bkolik schod\u016f a v\u00e1hav\u011b zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi. „Andy, m\u016f\u017eu to vysv\u011btlit\u2026 No, vlastn\u011b nem\u016f\u017eu, ale–„<\/div>\n
Kdy\u017e se k n\u011bmu blon\u010f\u00e1k oto\u010dil \u010delem, k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed se \u0161iroce usm\u00edval. „Bille! Tak\u017ee se star\u00e1\u0161!“<\/div>\n
Bill p\u0159ihlouple zamrkal. „Co?“<\/div>\n
\n

Andreas vb\u011bhl do m\u00edstnosti a Bill jej rychle n\u00e1sledoval, jen aby spat\u0159il malou, plastovou dredatou panenku sed\u00edc\u00ed pohodln\u011b na jeho posteli, s kytarou na kl\u00edn\u011b a permanentn\u00edm \u00fa\u0161klebkem zdob\u00edc\u00edm jeho rysy.<\/p><\/div>\n

„Aww, dokonce jsi mu vym\u011bnil \u010depici! Jak roztomil\u00e9!“ Pronesl Andreas, kdy\u017e zvedl panenku. „Tome, seznam se s m\u00fdm Tomem.“ D\u011btinsky se zazubil, zat\u00edmco ob\u011b panenky spolu v jeho ruk\u00e1ch tan\u010dily.<\/div>\n
„Hej, nepom\u00edchej je\u2026“ \u0159ekl Bill unaven\u011b, nebyl si opravdu jist\u00fd, jestli proto, \u017ee cht\u011bl sv\u00e9ho \u017eiv\u00e9ho Toma vid\u011bt znovu, anebo proto, \u017ee p\u0159ed n\u00edm cht\u011bl Andrease chr\u00e1nit. Ale ne\u0159\u00edkal Tom, \u017ee tam byl jen proto, \u017ee si to Bill \u00b4p\u0159\u00e1l\u00b4? Tak\u017ee to znamenalo, \u017ee by se neprom\u011bnil, pokud by si jej Andreas omylem vzal?<\/div>\n
„Nepom\u00edch\u00e1m je,“ Andreas proto\u010dil o\u010di. „M\u016fj Tom m\u00e1 fialovou \u010depici a mikina tv\u00e9ho Toma\u2026 chyb\u00ed\u2026 Kde m\u00e1 mikinu?!“<\/div>\n
Billovi okam\u017eit\u011b zabloudily o\u010di do rohu pokoje, kde Tom p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der trucoval, a opravdu, jeho mikina v \u017eivotn\u00ed velikosti tam st\u00e1le le\u017eela. „J\u00e1-j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee je\u2026 ehm\u2026 v kuchyni! Jo, vzal jsem si s sebou Toma v\u010dera k ve\u010de\u0159i a asi jsem ji tam nechal!“<\/div>\n
\n

Andreas zalapal po dechu a vyb\u011bhl z m\u00edstnosti se dv\u011bma panenkami v ruk\u00e1ch. Jakmile byl pry\u010d, Bill rychle popadl mikinu, hodil ji do sk\u0159\u00edn\u011b, zabouchl dve\u0159e a p\u0159itiskl se k nim, jako by ta mikina snad mohla ob\u017eivnout nebo tak n\u011bco. N\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechl, aby se uklidnil, zat\u00edmco \u010dekal na Andreas\u016fv n\u00e1vrat.<\/p><\/div>\n

„Bille, tady nen\u00ed!“ Zavolal Andreas zoufale a sp\u011bchal zp\u011bt do Billova pokoje.<\/div>\n
„Aha, no, tak nev\u00edm. Ale jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u00e9mu Tomovi stejn\u011b nen\u00ed zima,“ pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„Ale ale ale–„<\/div>\n
„Je mu fajn,“ trval na sv\u00e9m Bill, vzal panenku z Andreasov\u00fdch rukou a zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko na mal\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Hej kr\u00e1sko, chce\u0161 se pobavit?“<\/em><\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Je \u0161\u0165astn\u00fd a koketn\u00ed jako v\u017edy.“ Bill ze sebe vynutil mal\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Kdy\u017e Andreas ode\u0161el dom\u016f, Tom byl st\u00e1le jen mal\u00e1, plastov\u00e1 panenka sed\u00edc\u00ed na posteli. Bill ji dobr\u00fdch n\u011bkolik minut podez\u0159\u00edvav\u011b pozoroval, ale nijak se nezm\u011bnila. Pak si Bill vzpomn\u011bl na mikinu a rychle ve\u0161el do sv\u00e9 mal\u00e9, pr\u016fchoz\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b, aby ji na\u0161el. Zvedl nadm\u011brn\u011b velikou lidskou mikinu a intenzivn\u011b si ji prohl\u00ed\u017eel. Kdy\u017e pomalu vycouv\u00e1val z \u0161atn\u00edku, m\u00e1lem vysko\u010dil z k\u016f\u017ee p\u0159i pohledu na skute\u010dnou osobu le\u017e\u00edc\u00ed pohodln\u011b na jeho posteli.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee jsi p\u0159ece jen v\u011bd\u011bl, kde ta moje mikina je,“ podotkl Tom pobaven\u011b.<\/div>\n
„Do prdele, m\u00e1m z tebe infarkt!“ Bill se chytil za srdce, o\u010di m\u011bl strachy vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9.<\/div>\n
„Promi\u0148, to jsem necht\u011bl,“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se posadil a v\u0161emi sm\u011bry si prot\u00e1hl kon\u010detiny. „Tak\u017ee to byl Andy, jo? H\u00e1d\u00e1m, \u017ee technicky u\u017e jsme se setkali. Je mil\u00fd.“<\/div>\n
Bill z\u00edskal zp\u00e1tky svou vyrovnanost a hrub\u011b po dred\u00e1\u010dovi mrskl jeho mikinou. „Na co si to hraje\u0161, Tomi<\/em>?“<\/div>\n
„Hm?“ Tom zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu, zat\u00edmco si mikinu pe\u010dliv\u011b poskl\u00e1dal a ulo\u017eil ke sv\u00e9mu ostatn\u00edmu \u00b4majetku\u00b4.<\/div>\n
„Ned\u011blej, \u017ee nev\u00ed\u0161, v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b \u010dlov\u011bk a v t\u00e9 dal\u0161\u00ed mr\u0148av\u00e1 plastov\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
„Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli jsi cht\u011bl, aby m\u011b tv\u016fj kamar\u00e1d vid\u011bl lidsk\u00e9ho, a tak jsem se p\u0159em\u011bnil zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Tak\u017ee ty v\u00ed\u0161<\/em>, jak se p\u0159em\u011bnit zp\u00e1tky!“<\/div>\n
„Tak trochu.“<\/div>\n
„Tak trochu?!“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „N\u011bkdy to dok\u00e1\u017eu kontrolovat, n\u011bkdy ne.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, obo\u010d\u00ed se mu t\u00e9m\u011b\u0159 spojilo dohromady. „Co to v\u016fbec znamen\u00e1?“<\/div>\n
\n

Tom vzdychl. „T\u011b\u017eko se to vysv\u011btluje. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee by se dalo \u0159\u00edct, \u017ee tady jsou takov\u00e9\u2026 \u00b4panenkovsk\u00e9 z\u00e1kony\u00b4, kter\u00e9 n\u00e1s obvykle dr\u017e\u00ed v plastov\u00e9 podob\u011b, a\u017e na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti, jako bylo nap\u0159\u00edklad tv\u00e9 up\u0159\u00edmn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti. Tvoje p\u0159\u00e1n\u00ed zahrnovalo pouze tvou exp\u0159\u00edtelkyni, a proto\u017ee nespecifikovalo nic o tv\u00e9m kamar\u00e1dovi Andym, ty \u00b4z\u00e1kony\u00b4 mi povolily ud\u011blat ohledn\u011b n\u011bj sv\u00e9 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Bill na Toma n\u011bjakou dobu z\u00edral, sna\u017eil se pln\u011b str\u00e1vit v\u0161echny ty nov\u00e9 informace. „Tak\u017ee se m\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b kdykoliv p\u0159em\u011bnit, dokud moje p\u0159\u00e1n\u00ed nebude \u00b4napln\u011bno\u00b4?“<\/div>\n
„Ne tak \u00fapln\u011b. Nezapome\u0148, \u017ee druh\u00e1 \u010d\u00e1st toho p\u0159\u00e1n\u00ed byla se se mnou pobavit, tak\u017ee jestli se po\u0159\u00e1d sna\u017e\u00ed\u0161 naj\u00edt v\u00fdmluvu, aby ses nemusel d\u00edvat na mou kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159, nebude to fungovat.“ Tom mrkl a rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„A co v\u010dera, kdy\u017e p\u0159i\u0161la moje m\u00e1ma? Pro\u010d ses nep\u0159em\u011bnil?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem str\u00e1vit \u010das se sv\u00fdm vlastn\u00edkem,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s pokr\u010den\u00edm ramen a roztomil\u00fdm zazuben\u00edm. Bill si otr\u00e1ven\u011b povzdechl a unaven\u011b si promnul o\u010di.<\/div>\n
„Bo\u017ee, tak komplikovan\u00e1 pravidla,“ zamumlal Bill. „A j\u00e1 jsem si myslel, \u017ee panenky jsou jen hra\u010dky, se kter\u00fdmi si d\u011bti moc r\u00e1dy hraj\u00ed a mazl\u00ed se s nimi.“<\/div>\n
\n

Mlad\u00edk vyjekl, kdy\u017e byl n\u00e1hle vta\u017een do Tomovy n\u00e1ru\u010de a zp\u00e1tky na postel. Tom jej pevn\u011b dr\u017eel a nosem se ot\u00edral o Billovy hladk\u00e9, \u010dern\u00e9 prameny vlas\u016f. „Panenky miluj\u00ed<\/em> mazlen\u00ed se sv\u00fdmi vlastn\u00edky. Je to takov\u00fd p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, b\u00fdt si tak bl\u00edzko s lidmi takov\u00fdm l\u00e1skypln\u00fdm zp\u016fsobem. Je \u00fa\u017easn\u00e9, jak jsou lidsk\u00e1 t\u011bla tepl\u00e1, opravdu v\u00e1m to z\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n

Bill mohl c\u00edtit, jak se \u010derven\u00e1, a s\u00e1m sebe za to nen\u00e1vid\u011bl. Sna\u017eil se panenku odstr\u010dit, ale zjistil, \u017ee jej Tom pevn\u011b dr\u017e\u00ed. Frustrovan\u011b zavr\u010del.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilku,“ zamumlal Tom, ne\u017e mohl Bill za\u010d\u00edt protestovat. „Nejsp\u00ed\u0161 to bude dlouh\u00e1 doba, ne\u017e k tomu dostanu dal\u0161\u00ed \u0161anci, tak\u017ee pros\u00edm, jen m\u011b nech si to teplo trochu u\u017e\u00edt.“<\/div>\n
Bill nerozum\u011bl, co panenka t\u00edm prohl\u00e1\u0161en\u00edm myslela, ale pora\u017een\u011b vzdychl a rozhodl se, \u017ee to Tomovi pozd\u011bji oplat\u00ed.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161,“ za\u010dal Bill, pokou\u0161el se zah\u00e1jit konverzaci, aby se rozpt\u00fdlil od skute\u010dnosti, \u017ee se v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di c\u00edt\u00ed pohodln\u011b. „Mluv\u00ed\u0161 o tomhle lidsk\u00e9m teple, ale nejsi technicky pr\u00e1v\u011b te\u010f taky \u010dlov\u011bk?“<\/p><\/div>\n

Tom se zasm\u00e1l. „Ano, ale rozhodn\u011b to nebude trval\u00e9. Nav\u00edc je mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed naj\u00edt teplo u n\u011bkoho jin\u00e9ho. Co chce\u0161, abych d\u011blal? Mazlil se s\u00e1m se sebou?“<\/div>\n
Bill vyprskl nad tou divnou a idiotskou p\u0159edstavou Toma obj\u00edmaj\u00edc\u00edho s\u00e1m sebe, kter\u00e1 mu v tu chv\u00edli vysko\u010dila v hlav\u011b. Pobaven\u011b proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
Jak minuty ub\u00edhaly, Bill znovu promluvil. „Nem\u011blo by to b\u00fdt jako obr\u00e1cen\u011b? M\u00e1m pocit, jako bych tady j\u00e1 byl ta panenka.“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l a jemn\u011b projel prsty skrz Billovy vlasy. „To je pravda, ale opravdu bys m\u011b takhle dr\u017eel?“<\/div>\n
„Ehm\u2026 No\u2026“<\/div>\n
„To jsem si myslel.“ Tom zavrt\u011bl hlavou a Bill v jeho hlase mohl zaslechnout ten nejmen\u0161\u00ed n\u00e1dech smutku. Op\u011bt byl p\u0159emo\u017een tou p\u0159\u00ed\u0161ernou v\u011bc\u00ed zvanou vina.<\/div>\n
\n

„Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 m\u011b, Tome?“ Ta za\u0161eptan\u00e1 ot\u00e1zka vy\u0161la ven, ani\u017e by si to Bill uv\u011bdomil, a on c\u00edtil, jak op\u011bt z\u010dervenal. Najednou u\u017e necht\u011bl sly\u0161et odpov\u011b\u010f.<\/p><\/div>\n

„Nikdy bych t\u011b nemohl nen\u00e1vid\u011bt. Jsi m\u016fj vlastn\u00edk.“<\/div>\n
„Dokonce i kdy\u017e se k tob\u011b chov\u00e1m tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v sebe velmi malou d\u016fv\u011bru.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a tla\u010dil do Tomovy hrudi, dokud sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed natolik nepovolil, \u017ee se ocitli tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Dredat\u00fd mlad\u00edk se zd\u00e1l b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00fd, ale Bill t\u00e9 odpov\u011bdi, kterou obdr\u017eel, st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it. „Zahr\u00e1v\u00e1\u0161 si se mnou?“<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom lehce. „Na n\u011bkoho, kdo prohla\u0161uje, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00ed panenku, jako jsem j\u00e1, a nechce se mnou m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho, m\u011b tady st\u00e1le nech\u00e1v\u00e1\u0161 a je\u0161t\u011b jsi m\u011b nevyhodil, tak\u017ee ne, nem\u016f\u017eu t\u011b nen\u00e1vid\u011bt.“<\/div>\n
\n

Znova zde vyvstalo t\u00e9ma zbavov\u00e1n\u00ed se. Bill byl st\u00e1le zv\u011bdav\u00fd, ale m\u011bl pocit, \u017ee to bylo n\u011bco, na co by se pt\u00e1t nem\u011bl. Alespo\u0148 zat\u00edm ne. Mo\u017en\u00e1 n\u011bkdy, a\u017e bude jejich vz\u00e1jemn\u00fd vztah o trochu lep\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n

Po\u010dkat, p\u0159iznal Bill pr\u00e1v\u011b, \u017ee cht\u011bl m\u00edt s tou \u017eij\u00edc\u00ed panenkou lep\u0161\u00ed vztah?<\/div>\n
„Okay,“ vyvl\u00e9kl se z Tomova objet\u00ed, n\u00e1hle se c\u00edtil z cel\u00e9 t\u00e9 situace velmi nepohodln\u011b. „Mazlen\u00ed u\u017e bylo dost. Mus\u00edm\u2026 ehm\u2026 d\u011blat dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly,“ zamumlal, a\u010dkoliv obvykle nikdy ned\u011blal dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly takhle brzy odpoledne. „Ehm\u2026“ Bill pohl\u00e9dl na dred\u00e1\u010de, kter\u00fd o\u010dividn\u011b poslu\u0161n\u011b \u010dekal na p\u0159\u00edkaz. „Ehm, m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat cokoliv, co chce\u0161, jen pokud nebude\u0161 jako v\u010dera skl\u00ed\u010den\u011b sed\u011bt v rohu, nebo m\u011b znovu ochmat\u00e1vat, okay?“<\/div>\n
Tom se uchechtl, ale s porozum\u011bn\u00edm p\u0159ik\u00fdvl. „Okay.“<\/p>\n

autor: xblindmag<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xblindmag N\u011bkolik v\u011bc\u00ed o panenk\u00e1ch\u2026 Bill zast\u00e9nal, kdy\u017e se mu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na rozdrn\u010del bud\u00edk. Rychle se oto\u010dil, aby ho s pl\u00e1cnut\u00edm vypnul, ne\u017e se zavrtal zp\u00e1tky do h\u0159ejiv\u00e9ho tepla sv\u00e9 postele a zpevnil sev\u0159en\u00ed kolem pol\u0161t\u00e1\u0159e ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Ehm, Bille?“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[698],"tags":[],"class_list":["post-596","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-beautiful-disaster-by-xblindmag"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/596","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=596"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/596\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=596"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=596"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=596"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}