{"id":5962,"date":"2012-09-01T16:00:00","date_gmt":"2012-09-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5945"},"modified":"2012-09-01T16:00:00","modified_gmt":"2012-09-01T15:00:00","slug":"legal-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/01\/legal-20\/","title":{"rendered":"LEGAL 20."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
14. 1., 14:45<\/p>\n

<\/strong> „Pro\u010d jsi tak potichu?“ ozval se Bill, kdy\u017e sn\u011bdl posledn\u00ed kousek ryby ze sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. „Oby\u010dejn\u011b se ti pusa nezav\u0159e.“<\/div>\n

Tom vzhl\u00e9dl malinko p\u0159ekvapen\u011b; musel ale uznat, \u017ee m\u00e1 Bill pravdu. B\u011bhem cel\u00e9ho pozdn\u00edho ob\u011bda, na kter\u00fd se stavili v su\u0161i baru nedaleko nemocnice, nepromluvil jedin\u00e9 slovo. Zato se po celou tu dobu ut\u00e1p\u011bl v my\u0161lenk\u00e1ch a p\u0159edstav\u00e1ch. Konkr\u00e9tn\u011b v p\u0159edstav\u00e1ch \u00fapln\u011b jin\u00e9ho vztahu jeho sam\u00e9ho a Billa – vztahu, v n\u011bm\u017e by on, Tom, figuroval jako\u017eto p\u00e1n sv\u00e9ho sluhy. Jakkoli nelidskou ji shledal, nedok\u00e1zal si nep\u0159iznat, \u017ee se mu ta p\u0159edstava za\u010d\u00edn\u00e1 zamlouvat. Odpov\u00eddala by v\u00edce jeho autoritativn\u00ed pozici v pr\u00e1ci, a otrok, jen\u017e by byl schopen v\u0161eho, co si jeho p\u00e1n zamane, by se nepochybn\u011b stal pro jeho ostatn\u00ed pod\u0159\u00edzen\u00e9 zdrojem inspirace. A jak\u00e9 by asi bylo vid\u011bt zlomen\u00fd charakter \u010dlov\u011bka, jen\u017e ho jako jedin\u00fd dok\u00e1zal zlomit?<\/p>\n<\/div>\n
\n
„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm,“ \u0159ekl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1 na jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Co ti \u0159ekl doktor?“ dostalo se mu dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky; aby odd\u00e1lil odpov\u011b\u010f, roz\u017ev\u00fdkal nap\u0159ed d\u016fkladn\u011b sousto, kter\u00e9 m\u011bl v \u00fastech, spolkl je a napil se vody.<\/div>\n
„Nic moc,“ pokusil se pot\u00e9 o n\u00e1podobu nenucen\u00e9ho t\u00f3nu.<\/div>\n
„Zjevn\u011b to ale sta\u010dilo na zam\u011bstn\u00e1n\u00ed tv\u00e9ho mozku spoustou my\u0161lenek,“ podotknul Bill. Tom naklonil hlavu na stranu; nep\u0159\u00edmo tak p\u0159iznal vlastn\u00ed por\u00e1\u017eku, vyhnul se ale tak\u00e9 dal\u0161\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m.<\/div>\n
„Odch\u00e1z\u00edme,“ zavelel Bill, ignoruje fakt, \u017ee se na Tomov\u011b tal\u00ed\u0159i st\u00e1le nach\u00e1zelo j\u00eddlo. Tom se k jeho ignoraci p\u0159idal, odlo\u017eil h\u016flky a odebral se platit. Na odchodu Billovi podr\u017eel dve\u0159e a on jimi pro\u0161el s hlavou hrd\u011b vzty\u010denou.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se te\u010f n\u011bco zm\u011bn\u00ed?“ zeptal se Bill, kdy\u017e u\u017e do\u0161li skoro do \u010dtvrti, v n\u00ed\u017e Tom bydlel.<\/div>\n

„O\u010dek\u00e1v\u00e1\u0161 zm\u011bnu?“ odpov\u011bd\u011bl ot\u00e1zkou; kdy\u017e se mu nedostalo odpov\u011bdi, dodal: „Ve kter\u00e9 oblasti by se m\u011bla odehr\u00e1t?“<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 jako kret\u00e9n,“ \u0159ekl mu Bill.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m to podle tebe!“ vyk\u0159ikl na svou obranu.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00e9mu sed\u00ed jin\u00fd styl mluvy, blb\u010de. Mn\u011b nech tento a vra\u0165 se ke sv\u00e9mu. J\u00e1 jsem tajemn\u00e1 z\u00e1porn\u00e1 postava z hororu a ty nabub\u0159el\u00fd pr\u00e1vn\u00edk, kter\u00fd si mysl\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee n\u011bco dok\u00e1zat pohrd\u00e1n\u00edm vlastn\u00ed osobnost\u00ed. V\u016fbec nic o sob\u011b toti\u017e nev\u00ed\u0161,“ bodl jej prstem do prsou.<\/div>\n
„Tak mi o mn\u011b n\u011bco \u0159ekn\u011bte, pane chytrej,“ vyzval ho Tom.<\/div>\n
„Ne. J\u00e1 nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo odhalovat ti tvou povahu. Pokud sis ji dosud neuv\u011bdomil s\u00e1m, je ti nejsp\u00ed\u0161 souzeno str\u00e1vit zbytek \u017eivota ve l\u017ei a v sebezap\u0159en\u00ed,“ m\u00e1vl rukou, a ne\u017e Tom sta\u010dil n\u011bco na\u0161tvan\u011b odv\u011btit, vykro\u010dil tak rychle, \u017ee m\u011bl co d\u011blat, aby mu sta\u010dil. Rychl\u00e1 ch\u016fze mu pomohla p\u0159ekonat vztek. Zat\u00edmco ml\u010del, sp\u0159\u00e1dal zcela nov\u00fd geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n.<\/p>\n

Geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n \u010d. 2: Vst\u0159\u00edcnost<\/p>\n

<\/strong> Byl tak zabran\u00fd do vytv\u00e1\u0159en\u00ed jeho p\u0159esn\u00e9 struktury, \u017ee p\u0159estal sledovat cestu. Fakt, \u017ee Bill, jen\u017e se dr\u017eel n\u011bkolik krok\u016f p\u0159ed n\u00edm, nem\u00e1 nam\u00ed\u0159eno do bytu (kter\u00fd ostatn\u011b u\u017e d\u00e1vno minuli), mu tedy do\u0161el a\u017e ve v\u00fdtahu. Rozhl\u00e9dl se – to m\u00edsto vypadalo pov\u011bdom\u011b. Mohli snad b\u00fdt v s\u00eddle jeho spole\u010dnosti? Jist\u011b\u017ee mohli, ta \u017eena vedle n\u011bj mu p\u0159ipadala zn\u00e1m\u00e1.<\/p>\n

„Pro\u010d tady jsme?“ zeptal se.<\/div>\n

„Vezme\u0161 si dovolenou. Jedeme na v\u00fdlet,“ \u0159ekl Bill, ani\u017e na n\u011bj pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Jedeme na v\u00fd-, d\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“ vyjekl. \u017dena sebou trhla a oto\u010dila se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m jako n\u011bkdo, kdo si r\u00e1d d\u011bl\u00e1 z lid\u00ed srandu?“ odsekl Bill, popadl Toma za ruk\u00e1v a vyt\u00e1hl ho z v\u00fdtahu. \u017dena, a\u010dkoli byl Tom p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee pracuje na tomt\u00e9\u017e pat\u0159e, s nimi nevystoupila. Na chodb\u011b Bill Toma pustil p\u0159ed sebe a nechal se j\u00edm zav\u00e9st do kancel\u00e1\u0159e, ignoruj\u00edc zam\u011bstnance, kte\u0159\u00ed na n\u011bj z\u00edrali trochu rozpa\u010dit\u011b.<\/p>\n

„Pane! Kde jste byl? V\u0161ichni tu na v\u00e1s \u010dek\u00e1me, sch\u016fze m\u011bla za\u010d\u00edt p\u0159ed hodinou!“ ozvalo se za nimi. Tom ke sv\u00e9mu pot\u011b\u0161en\u00ed uvid\u011bl Felixe, sp\u011bchaj\u00edc\u00edho k nim od automatu na k\u00e1vu. P\u0159\u00edchod jeho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho ho zaujal natolik, \u017ee si u n\u011bj zapomn\u011bl kel\u00edmky, pro kter\u00e9 byl nejsp\u00ed\u0161 posl\u00e1n. Tom se na n\u011bj teatr\u00e1ln\u011b usm\u00e1l a pokusil se sv\u00fdm t\u011blem zakr\u00fdt Billa, Felix si ho ale p\u0159esto v\u0161iml – ztuhl na m\u00edst\u011b.<\/div>\n

„Ty!“ k\u0159ikl a uk\u00e1zal na Billa prstem. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
K Tomovu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed Bill neodsekl tak jako jemu, kdykoli se opov\u00e1\u017eil zv\u00fd\u0161it na n\u011bj hlas. Ne\u0159ekl vlastn\u011b v\u016fbec nic a nep\u0159esunul se, aby na Felixe vid\u011bl – z\u016fstal st\u00e1t za Tomem, polo\u017eiv mu ruce na ramena.<\/p>\n

„Nesahej na n\u011bj, ty \u00fachyln\u00fd hovado!“ zaje\u010del Felix, popadl Toma za ruku a prudce j\u00edm \u0161kubl – Tom to ne\u010dekal a spadl by na zem, kdyby ho Felix nezachytil. Z\u016fstal st\u00e1t s tv\u00e1\u0159\u00ed zabo\u0159enou do jeho vesty p\u0159ibli\u017en\u011b v oblasti hrudi, co\u017e ale nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b ur\u010dit. Felixovy pa\u017ee ho sv\u00edraly kolem pasu pevn\u011bji, ne\u017e by od toho kluka kdy \u010dekal. Byl tak zasko\u010den\u00fd, \u017ee nedok\u00e1zal promluvit, jen na Felixovi visel a zmaten\u011b poulil o\u010di do jeho vesty. O\u010dek\u00e1val, \u017ee si ho Bill okam\u017eit\u011b p\u0159it\u00e1hne zp\u00e1tky a pra\u0161t\u00ed ho, nebo \u017ee pra\u0161t\u00ed Felixe. Pokusil se oto\u010dit hlavu, ale nedok\u00e1zal to.<\/p>\n

„D\u011bl\u00e1\u0161 si snad n\u00e1rok na sv\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u00e1\u0161 pr\u00e1vo po n\u011bm cokoli \u017e\u00e1dat?“ zasm\u00e1l se Bill sv\u00fdm typick\u00fdm, chladn\u00fdm sm\u00edchem a ud\u011blal krok vp\u0159ed – Felix v reakci o krok ustoupil, povolil sev\u0159en\u00ed a Tom se sk\u00e1cel na podlahu.<\/div>\n

Okam\u017eit\u011b se p\u0159ekulil na z\u00e1da a z\u00edral nad sebe, kde se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1vala v\u00e1lka mezi nerv\u00f3zn\u00edm a v obli\u010deji \u00fapln\u011b rud\u00fdm Felixem na jedn\u00e9 stran\u011b – a ledov\u011b klidn\u00fdm Billem s arogantn\u00edm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i na stran\u011b druh\u00e9. Po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch Bill odtrhnul pohled od Felixe a zam\u011b\u0159il se na Toma, jen\u017e st\u00e1le le\u017eel na podlaze. Nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku – Felix v okam\u017eit\u00e9m popudu ud\u011blal tot\u00e9\u017e, a Tom, kter\u00fd necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit Felixovi ani na\u0161tvat Billa, uchopil ob\u011b a nechal se jimi vyt\u00e1hnout na nohy. Neodv\u00e1\u017eil se promluvit, aby omylem n\u011bkoho z nich nena\u0161tval, vydal se tedy do kancel\u00e1\u0159e a zabouchl za sebou dve\u0159e, ponechav oba rivaly na chodb\u011b, aby si sv\u00e9 \u00fa\u010dty vy\u0159\u00eddili sami.<\/p>\n

Upoutal na sebe ale pozornost v\u0161ech ostatn\u00edch, kte\u0159\u00ed na n\u011bj v kancel\u00e1\u0159i \u010dekali. Georg, Adam, Willi a Fritz sed\u011bli na pohovce, na Fritzov\u011b kl\u00edn\u011b si velebil Micke, ostatn\u00ed si posedali na zem kolem nich – nikdo se zjevn\u011b neodv\u00e1\u017eil pou\u017e\u00edt Tomovu kancel\u00e1\u0159skou \u017eidli.<\/div>\n

„V\u00edt\u00e1m v\u00e1s,“ \u0159ekl Tom, op\u00edraje se z\u00e1dy o dve\u0159e. „Tak\u017ee jsme tady dneska kv\u016fli\u2026 eh\u2026“ oto\u010dil se – skrze sklo vid\u011bl Billa a Felixe, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b ve\u0161li a posadili se vedle sebe na Felix\u016fv st\u016fl. Nehodlali z\u0159ejm\u011b ru\u0161it poradu dal\u0161\u00edmi h\u00e1dkami. Oba dr\u017eeli v rukou kel\u00edmek s k\u00e1vou a o n\u011b\u010dem spolu mluvili.<\/div>\n
„Kv\u016fli t\u00e9 z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed akci,“ \u0159ekla Odette.<\/div>\n
„Jasn\u011b, ta akce,“ pok\u00fdval hlavou Tom. „Ta akce, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Vyp\u016fj\u010den\u00ed a prodeje n\u011bkolika aut z prezidentovy gar\u00e1\u017ee, \u0159ekl bych,“ za\u0161klebil se Fritz. Micke se uculil a prohr\u00e1bl mu vlasy.<\/div>\n
„A co jsem, abych napl\u00e1noval takovou hovadinu?“ odsekl Tom. „Pom\u016f\u017eete star\u00e9mu mu\u017ei od jeho b\u0159emene, ne? Vyzvednete v\u0161e z jeho trezoru v bance. Ale budete to muset prov\u00e9st bez m\u00e9ho dohledu, proto\u017ee,“ ohl\u00e9dl se (Felix a Bill sed\u011bli po\u0159\u00e1d na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b), „si pot\u0159ebuji vybrat p\u00e1r t\u00fddn\u016f dovolen\u00e9 kv\u016fli jist\u00e9 neodkladn\u00e9\u2026 z\u00e1le\u017eitosti.“<\/p>\n

„Nen\u00ed tamto ten asas\u00edn z Nov\u00fdho roku?“ ozval se Fritz, ukazuje prstem na Billa.<\/div>\n

„Ne, to nen\u00ed,“ odsekl Tom znovu.<\/div>\n
„Jsem si jistej, \u017ee je to on, \u0161\u00e9fe,“ u\u0161kl\u00edbl se Fritz. „Bal\u00ed v\u00e1m sekret\u00e1\u0159ku.“<\/div>\n
Tom p\u0159ekonal chu\u0165 ho pra\u0161tit a zavrt\u011bl hlavou. „V\u00edte co, mus\u00edm j\u00edt, a byl bych r\u00e1d, kdybyste se o sebe postarali natolik, abych v\u00e1s tady nena\u0161el mrtv\u00e9, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm. Obracejte se na Odette.“<\/div>\n
Odette zasalutovala.<\/div>\n
„U\u017eijte si dov\u010du, \u0161\u00e9fe,“ mrkla na n\u011bj, „A nenech\u00e1vejte sv\u00fdho k\u00e1mo\u0161e \u010dekat, jen za n\u00edm jd\u011bte. Strategie je v podstat\u011b domluven\u00e1, tak\u017ee dopilujeme n\u011bjak\u00fd detaily a uvid\u00edte, \u017ee to zm\u00e1knem. Po\u0161lu v\u00e1m pak zpr\u00e1vu, abyste v\u011bd\u011bl, jak jsme dopadli. Tak valte,“ zam\u00e1vala. A Tom \u0161el. Opustil prostor sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, houkl na Felixe, aby vy\u0159\u00eddil dokumenty ohledn\u011b jeho dovolen\u00e9 a aby byl jeho pod\u0159\u00edzen\u00fdm p\u0159i ruce, kdyby bylo t\u0159eba, popadl Billa za ruku a vyt\u00e1hl ho z kancel\u00e1\u0159e. Nem\u011bl sice tu\u0161en\u00ed, kam se ho chyst\u00e1 vyv\u00e9zt ani jak dlouho tam z\u016fstanou, byl si ale jist\u00fd, \u017ee dokud bude s Billem, bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana 14. 1., 14:45 „Pro\u010d jsi tak potichu?“ ozval se Bill, kdy\u017e sn\u011bdl posledn\u00ed kousek ryby ze sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. „Oby\u010dejn\u011b se ti pusa nezav\u0159e.“ Tom vzhl\u00e9dl malinko p\u0159ekvapen\u011b; musel ale uznat, \u017ee m\u00e1 Bill pravdu. B\u011bhem cel\u00e9ho pozdn\u00edho ob\u011bda, na kter\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[502],"tags":[],"class_list":["post-5962","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-legal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5962","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5962"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5962\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}