{"id":5964,"date":"2012-09-01T15:00:00","date_gmt":"2012-09-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5947"},"modified":"2012-09-01T15:00:00","modified_gmt":"2012-09-01T14:00:00","slug":"odplata-v-nemocnici-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/01\/odplata-v-nemocnici-38\/","title":{"rendered":"Odplata v nemocnici 38."},"content":{"rendered":"
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/p>\n

<\/strong> Ahoiii twinces\u0165\u00e1ci a \u00fachyln\u00e9 du\u0161i\u010dky <3<\/em><\/div>\n

P\u0159edem bych se cht\u011bla velmi omluvit za tak ukrutn\u00e9 dlouh\u00e9 zdr\u017een\u00ed, a\u017e musela pov\u00eddka do muzea. Ch\u00e1pu, nechat pov\u00eddku st\u00e1t 2roky, to nejde. Uf, to je v\u00e1\u017en\u011b tak dlouho? Ani to \u010dlov\u011bku nep\u0159ijde, ale podle dat, jak kouk\u00e1m\u2026 opravdu. A tak o to v\u00edc je omluva na m\u00edst\u011b, snad prominete. Bohu\u017eel \u010dlov\u011bk nem\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b \u010das. M\u00e1 taky sv\u00e9 povinnosti a chod\u00ed do pr\u00e1ce\u2026 a kdy\u017e je t\u0159eba \u010das, nejsou zase slova. U\u017e od za\u010d\u00e1tku jsem to m\u011bla promy\u0161len\u00e9, jak to bude vypadat, a\u010d s koncem jsem dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lela, ale nakonec jsem ho napsala tak\u2026 jak jsem napsala. Ano, t\u00edmhle tedy prozrazuji, \u017ee pov\u00eddku u\u017e m\u00e1m skute\u010dn\u011b \u00fapln\u011b dokon\u010denou, tak\u017ee se nem\u016f\u017ee st\u00e1t\u2026 \u017ee by znovu st\u00e1la, b\u016fhv\u00edjak dlouho \ud83d\ude42 D\u00edl\u016f tedy ale u\u017e nebude p\u0159\u00edli\u0161, u\u017e i tady vid\u00edte\u2026 \u017ee se p\u0159\u00edb\u011bh schyluje pomalu ke konci, ale nezoufejte\u2026 je\u0161t\u011b p\u00e1r d\u00edl\u016f bude. Nebrala jsem tedy nikomu n\u00e1pad, opravdu tuhle pov\u00eddku m\u00e1m dlouho v hlav\u011b, jen byl probl\u00e9m to na pap\u00edr dostat\u2026 neboli do po\u010d\u00edta\u010de. V\u0161e u\u017e je ale ukon\u010deno, net\u0159eba m\u00edt strach \ud83d\ude42<\/p>\n

Pauza byla dlouh\u00e1, proto nejlep\u0161\u00ed asi bude mal\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed, pro ty\u2026 kte\u0159\u00ed si nepamatuj\u00ed tolik d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh pov\u00eddky. A\u010d se p\u0159izn\u00e1m sama, \u017ee jsem musela p\u00e1trat ve star\u00fdch d\u00edlech, abych si dok\u00e1zala vzpomenout\u2026 hahaha! No a pro ty, kte\u0159\u00ed mou pov\u00eddku je\u0161t\u011b ne\u010detli\u2026 m\u016f\u017eou za\u010d\u00edt! \ud83d\ude42<\/p>\n

<\/em> Nebudu to p\u0159\u00edli\u0161 rozeb\u00edrat, jen to v kr\u00e1tkosti tedy shrnu do jednoho. Jak u\u017e asi v\u00edte, Bill m\u011bl na za\u010d\u00e1tku autonehodu a skon\u010dil v nemocnici\u2026 kde narazil na Toma, sv\u00e9ho bratra. Ten ho v pozd\u011bj\u0161\u00edch d\u00edlech zn\u00e1silnil a Bill se z toho hodn\u011b sesypal. Byl na tom tak \u0161patn\u011b, \u017ee se pokusil vz\u00edt si \u017eivot, ale d\u00edky v\u010dasn\u00e9mu p\u0159\u00edchodu Toma se mu to nepoda\u0159ilo. Skon\u010dil op\u011bt v nemocnici. Tak, tohle bylo ve zkratce a v\u00edc toho neprozrad\u00edm, jeliko\u017e to, co se d\u011bje d\u00e1l\u2026 je ukryto v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch d\u00edlech. Proto u\u017e nebudu zdr\u017eovat zbyte\u010dn\u00fdmi \u0159e\u010dmi, „mluvila“ jsem dost dlouho a vy jste \u010dekali na to jedin\u00e9, jak bude p\u0159\u00edb\u011bh dvou chlapc\u016f pokra\u010dovat.<\/em><\/div>\n

Tak tady to tedy m\u00e1te! Tenhle d\u00edl nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fd, ale budi\u017e\u2026 do\u010dk\u00e1te se i lep\u0161\u00edho! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Je\u0161t\u011b bych tedy na z\u00e1v\u011br cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em t\u011bm, kter\u00fdm se pov\u00eddka l\u00edb\u00ed a taky za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e. A\u0165 u\u017e jsou jak\u00e9koli. V\u0161echny m\u011b pot\u011b\u0161\u00ed. Tak\u017ee d\u00edky :-*<\/em><\/div>\n
Tak zat\u00edm \u00fachyl\u00e1ci, Pa Va\u0161e Kaki <3<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Toma probudila a\u017e jeho kamar\u00e1dka Rachel, kter\u00e1 se \u0161la na Billa pod\u00edvat s t\u00edm, \u017ee Tom je u\u017e d\u00e1vno pry\u010d. Ale kdy\u017e ve\u0161la do pokoje, vid\u011bla, \u017ee se m\u00fdl\u00ed. Tom spal u Billa a p\u0159itom ho dr\u017eel za ruku. Rachel by jej tu snad i nechala, ale to ne\u0161lo.<\/div>\n
„Usnul jsi tady. M\u011bl bys j\u00edt dom\u016f.“ \u0160pitla ti\u0161e Rachel, kdy\u017e Tom kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a zam\u017eoural s nimi na ni. Nejsp\u00ed\u0161e mu chv\u00edli trvalo, ne\u017e mu do\u0161lo, kde je a co se vlastn\u011b stalo. Ale sta\u010dil pouh\u00fd pohled na Billa a v\u0161echno se to vr\u00e1tilo. U\u017e zase mu bylo t\u011b\u017eko.<\/div>\n
„J\u00e1 budu tady. Bill m\u011b pot\u0159ebuje.“ Vydechl ti\u0161e chlapec. Necht\u011bl od bratra te\u010f odej\u00edt, i kdy\u017e nikdo nev\u011bd\u011bl, kdy se probud\u00ed. M\u016f\u017ee to trvat hodiny nebo snad dny, dokonce i m\u011bs\u00edce. To v\u0161echno te\u010f z\u00e1vis\u00ed pouze na Billovi. Dokto\u0159i ud\u011blali, co mohli.<\/p>\n

„No tak, pot\u0159ebuje\u0161 se po\u0159\u00e1dn\u011b vyspat a tady to nejde. Neboj, j\u00e1 ti d\u00e1m v\u011bd\u011bt, kdyby se n\u011bco stalo. Z\u00edtra m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt taky, ale dneska to u\u017e nejde. Mus\u00ed\u0161 j\u00edt.“ Sna\u017eila se Toma p\u0159esv\u011bd\u010dit. Takhle by to d\u00e1l ne\u0161lo. Jenom by se Tom v\u00edc ni\u010dil, a on te\u010f mus\u00ed b\u00fdt p\u0159edev\u0161\u00edm siln\u00fd. Bylo jasn\u00e9, \u017ee jen tak do pr\u00e1ce nenastoup\u00ed a Rachel za n\u011bj bez probl\u00e9mu vezme slu\u017ebu, i kdy\u017e toho bude dost. Pro sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele ale ud\u011bl\u00e1, co m\u016f\u017ee.<\/div>\n

„Tak\u2026 tak dob\u0159e,“ svolil nakonec pora\u017een\u011b Tom. Rachel m\u011bla pravdu, a on to v\u011bd\u011bl. A\u010d nechce, mus\u00ed j\u00edt, ale zase p\u0159ijde. Nenech\u00e1 tady Billa dlouho samotn\u00e9ho. Brzy zase bude u n\u011bj.<\/div>\n
„Miluji t\u011b, l\u00e1sko a pros\u00edm, uzdrav se mi brzy.“ Vdychl zt\u011b\u017eka rasta kluk.<\/p>\n

Rachel pov\u011bd\u011bl o sv\u00e9m tajemstv\u00ed, tak pro\u010d d\u00e1le ml\u010det? Nav\u00edc mu to vlastn\u011b te\u010f bylo jedno, \u017ee by se mohl prozradit nebo tak n\u011bco. Z\u00e1le\u017eelo mu pouze na Billovi. Nem\u011bl se ale k tomu, pustit se bratrovy ruky, zvednout se a odej\u00edt. Unaven\u011b a zni\u010den\u011b se d\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e a hladil ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i. Rachel bylo Toma, ale tak i Billa l\u00edto. Kdyby mohla, ud\u011blala by v\u00edc pro oba.<\/p>\n

„Tome, no tak poj\u010f. Bill mus\u00ed odpo\u010d\u00edvat, aby nabral s\u00edlu, a ty taky. B\u011b\u017e se dom\u016f vyspat.“ Vydechla ti\u0161e d\u00edvka a chytla Toma za loket, aby mu pomohla, jeliko\u017e Tom nevypadal, \u017ee by se k n\u011b\u010demu m\u011bl a chystal se odej\u00edt. S jej\u00ed pomoc\u00ed se ale nakonec postavil a pustil se Billa.<\/div>\n

„Brzy zase p\u0159ijdu, l\u00e1sko\u2026“ \u0160pitl Tom. S pomoc\u00ed Rachel vy\u0161el z pokoje, kde str\u00e1vil hodnou chv\u00edli s Billem. Bylo mu \u0161patn\u011b, a te\u010f u\u017e nem\u011bl r\u00e1d ani nemocnici. Bylo to sm\u011b\u0161n\u00e9, jeliko\u017e tady pracoval, ale u\u017e podruh\u00e9 tady byl Bill. Takhle to b\u00fdt nem\u011blo.<\/p>\n

Pot\u00e9, co Tom opustil op\u011bt Bill\u016fv pokoj, ani\u017e by n\u011bco \u0159ekl Rachel, nebo j\u00ed pod\u011bkoval za to, \u017ee se mu sna\u017e\u00ed pomoct, se roze\u0161el pry\u010d. S nik\u00fdm necht\u011bl te\u010f mluvit. Cht\u011bl jen, aby se Bill probudil. Jeho hlas cht\u011bl sly\u0161et. Ut\u00e1p\u011bt se v jeho \u010dokol\u00e1d\u011b. Rachel to tro\u0161ku zamrzelo, ale taky Tomovi nic nevy\u010d\u00edtala. Nechala ho odej\u00edt. D\u00edvala se na jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, a kdy\u017e za\u0161el za roh, roze\u0161la se taky\u2026<\/p>\n

Tom po chv\u00edli vy\u0161el z nemocnice ven. Jeho t\u011blo mu p\u0159i\u0161lo najednou p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 a nohy vratk\u00e9. Sednul si proto na chv\u00edli na lavi\u010dku p\u0159ed vstupn\u00edmi dve\u0159mi do nemocnice. Z kapsy si vyt\u00e1hl rozbalenou krabi\u010dku cigaret a jednu si zap\u00e1lil. P\u00e1rkr\u00e1t si pot\u00e1hl a pak se znovu rozbre\u010del. U\u017e ani ta cigareta mu nepom\u00e1hala, aby se uklidnil. Na chv\u00edli p\u0159estal bre\u010det. Byl jako holka, ale nedok\u00e1zal to v sob\u011b potla\u010dit. Nevn\u00edmal ani chod\u00edc\u00ed lidi okolo n\u011bj. Neodpov\u00eddal ani na ot\u00e1zky, kter\u00e9 se mu dost\u00e1valo, zda je v po\u0159\u00e1dku. V\u0161echno kolem ignoroval a d\u011blal, \u017ee je neviditeln\u00fd.<\/div>\n

Vykou\u0159il snad \u010dty\u0159i cigarety po sob\u011b a jemu se p\u0159esto zd\u00e1lo, jako by v sob\u011b nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd nikotin. S\u00e1m ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho sed\u00ed na lavi\u010dce a poku\u0159uje. Polyk\u00e1 slzy.<\/p>\n

Nakonec to ale vzdal. Bolela jej hlava z lid\u00ed okolo, a proto se rad\u011bji zvedl a roze\u0161el se pry\u010d z toho m\u00edsta. \u0160el tam, kde ho nohy nesly. Cestu po\u0159\u00e1dn\u011b ani nevn\u00edmal. Ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho jde. Zarazil se, a\u017e kdy\u017e zjistil, kam do\u0161el. Byl u Billova bytu.<\/div>\n

A\u017e k bratrovu bytu jej to dohnalo. Zt\u011b\u017eka vydechl a polknul slzy. Tom s\u00e1m te\u010f nev\u011bd\u011bl, zda m\u00e1 odvahu vej\u00edt dovnit\u0159, nebo rad\u011bji odej\u00edt. Ale je tady. N\u011bco ho sem zavedlo, a proto nakonec chytil za kliku. Nemusel m\u00edt kl\u00ed\u010de, aby si odemknul, jeliko\u017e dve\u0159e byly vyra\u017een\u00e9. Bude je muset nechat spravit, aby Billa nikdo nevykradl. Ud\u011bl\u00e1 to, ale ne te\u010f.<\/p>\n

Nakonec ve\u0161el dovnit\u0159. Do Billova bytu, kde byl snad je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami a na\u0161el tady svou l\u00e1sku. P\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce ti\u0161e polknul slzy. U\u017e zase to na n\u011bj \u0161lo. Snad mo\u0159e slz u\u017e vyplakal, ale st\u00e1le tady byly dal\u0161\u00ed. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl natekl\u00e9, ale to ho nezaj\u00edmalo. Te\u010f tady v\u016fbec ne\u0161lo o n\u011bj. O n\u011bj ne\u2026<\/div>\n

Tomovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e se v\u016fbec dal do pohybu a roze\u0161el se d\u00e1l. Snad ani te\u010f nev\u011bd\u011bl, pro\u010d tu je. Co jej sem tolik t\u00e1hlo. Chodil po Billov\u011b bytu jako duch. Jako t\u011blo bez du\u0161e, a\u017e pak kdy\u017e proch\u00e1zel kolem dve\u0159\u00ed koupelny, jej zamrazilo. Zastavil se a chytil za kliku. Ruce se mu rozt\u0159\u00e1sly. Snad i rty. Nakonec ale ve\u0161el dovnit\u0159. Musel se ale n\u011b\u010deho chytit, kdy\u017e znovu vid\u011bl p\u0159ed sebou tu pohromu. Akor\u00e1t bez bratrova t\u011bla, ale Tom st\u00e1le jako by ho tam vid\u011bl. Nevydr\u017eel ten pohled, tu t\u00edhnu, a znovu se rozbre\u010del. Padnul na kolena a zt\u011b\u017eka lapal po dechu. \u017divot byl tak moc krut\u00fd.<\/p>\n

Jak hrozn\u00fd pohled musel b\u00fdt, kdy\u017e jste vid\u011bli na zdi krv\u00ed napsan\u00e9 sv\u00e9 jm\u00e9no? To v\u011bd\u011bl pouze Tom. A krev nebyla jen na zdi. Byla snad v\u0161ude kolem n\u011bj, a\u017e s\u00e1m Tom nev\u011bd\u011bl, zda m\u00e1 bre\u010det nebo zvracet.<\/div>\n

„L\u00e1sko, co jsi to ud\u011blal?“ Vydechl zt\u011b\u017eka mezi vzlyky rasta kluk. St\u00e1le kle\u010del na kolenou. B\u00e1l se postavit. Snad by se te\u010f na noh\u00e1ch ani neudr\u017eel. Nedok\u00e1zal se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it. S t\u00edm, \u017ee za tuhle hr\u016fzu m\u016f\u017ee pr\u00e1v\u011b on. Jedin\u011b on, nikdo jin\u00fd.<\/div>\n
„To\u2026 tohle jsem necht\u011bl. Tohle ne l\u00e1sko.“ Vzlyknul Tom a znovu se zad\u00edval na sv\u00e9 jm\u00e9no na zdi. Jako by mu te\u010f n\u011bkdo vr\u00e1\u017eel d\u00fdku hluboko do srdce. Zt\u011b\u017eka lapal po dechu. Bylo to k nevydr\u017een\u00ed. Hor\u0161\u00ed jak no\u010dn\u00ed m\u016fra, kter\u00e1 se v\u00e1m m\u016f\u017ee jen zd\u00e1t. Tohle byla realita. Krut\u00e1 realita.<\/p>\n

Po p\u00e1r dal\u0161\u00edch minut\u00e1ch Tom vstal zt\u011b\u017eka na nohy. Musel to tady n\u011bjak uklidit. Necht\u011bl, aby to tady je\u0161t\u011b bylo. A u\u017e v\u016fbec ne, kdy\u017e se sem pak Bill bude moct vr\u00e1tit. A\u017e se probud\u00ed a dokto\u0159i ho po\u0161lou dom\u016f. Po\u0161lou ho v\u016fbec je\u0161t\u011b dom\u016f?<\/div>\n

Rasta kluk p\u0159e\u0161el t\u0159esouc\u00edma nohami bl\u00ed\u017e k van\u011b. Hrdlo se mu sv\u00edralo a slzy u\u017e ani nepo\u010d\u00edtal. Bylo mu \u0161patn\u011b a nikdy se nec\u00edtil v\u00edc mizern\u011b ne\u017eli te\u010f.<\/div>\n
Ud\u011blal je\u0161t\u011b p\u00e1r krok\u016f, kdy\u017e se chytil okraje vany a zt\u011b\u017eka vzt\u00e1hnul ruku. Pono\u0159il ji do zakrv\u00e1cen\u00e9 vody, aby mohl zachytit \u0161punt a vodu vypustit.<\/p>\n

„Ah bo\u017ee,“ mu\u010div\u011b vydechl Tom. Bylo to tak hrozn\u00e9. A o co v\u00edc, kdy\u017e to byla Billova krev. V\u0161ude byla jeho bratra krev. Nakonec se mu ale povedlo zachytit \u0161punt a vt\u00e1hl jej. Voda m\u00edsen\u00e1 s krv\u00ed za\u010dala pomalu odt\u00e9kat. Tom se cel\u00fd chv\u011bl. Tohle byl ten nejhor\u0161\u00ed trest. Bylo to v\u00edc, ne\u017e kdyby ho uk\u0159i\u017eovali nebo jakkoli jinak potrestali.<\/p>\n

Kdy\u017e Tom zvedl hlavu, aby se mohl pod\u00edvat po n\u011bjak\u00e9 houb\u011b nebo hadru, v\u0161imnul si men\u0161\u00edho pap\u00edru, kter\u00fd le\u017eel na pra\u010dce. Zam\u017eoural na n\u011bj p\u0159es slzy. P\u0159edt\u00edm kdy\u017e tady Tom na\u0161el Billa, si ho v tom \u0161oku ani nev\u0161imnul. Ale te\u010f tady byl a Tom se na n\u011bj d\u00edval. Co znamenal?<\/div>\n

Tom se b\u00e1l, co ten dopis znamenal, a je\u0161t\u011b v\u00edc, co v n\u011bm mohlo b\u00fdt napsan\u00e9. Le\u017eel tady na pra\u010dce a ur\u010dit\u011b tady nebyl n\u00e1hodou. Bill ho tady m\u011bl u sebe, kdy\u017e se pokou\u0161el si vz\u00edt \u017eivot. Zt\u011b\u017eka vydechl, ale nakonec nabral n\u011bkde hluboko v sob\u011b odvahu a s\u00e1hl po pap\u00edru rukou. Prsty se mu t\u0159\u00e1sly, kdy\u017e jej uchopil. B\u00e1l se jej otev\u0159\u00edt, ale nakonec tak u\u010dinil. Pomalu se posadil na studenou zem, kter\u00e1 st\u00e1le byla za\u0161pin\u011bn\u00e1 od krve, a pap\u00edr rozbalil. V krku m\u011bl vyschnuto a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. Sna\u017eil se nebre\u010det, jinak by nebyl schopn\u00fd obsah pap\u00edru p\u0159e\u010d\u00edst. M\u011bl pocit, \u017ee mu srdce z t\u011bla vysko\u010d\u00ed. Nakonec se ale do kousku pap\u00edru za\u010detl\u2026<\/p>\n

Mil\u00fd Tome,<\/p>\n

jestli te\u010f \u010dte\u0161 tenhle dopis, tak u\u017e nejsp\u00ed\u0161e nejsem na \u017eivu. Musel jsem odej\u00edt z tohohle sv\u011bta. J\u00e1 se opravdu sna\u017eil d\u00e1l \u017e\u00edt s pocitem, kter\u00fd m\u011b t\u00ed\u017eil. Z toho, co jsi mi ud\u011blal, ale bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Podlehl jsem tomu a nedok\u00e1zal se br\u00e1nit. Ne\u0161lo to. Nev\u00edm, co se stalo. Mo\u017en\u00e1 jsi to byl ty, kdo na\u0161el m\u00e9 t\u011blo bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eet ve van\u011b a mo\u017en\u00e1 to byl n\u011bkdo jin\u00fd. To u\u017e se j\u00e1 nikdy nedozv\u00edm.<\/p>\n

Jedno je ale jist\u00e9. Ode\u0161el jsem. Nav\u017edy jsem musel odej\u00edt a nen\u00ed cesty zp\u00e1tky. J\u00e1 se u\u017e nikdy vr\u00e1tit nechci. Nelituju sv\u00e9ho \u010dinu. Lituju jen toho, co se stalo p\u0159edt\u00edm.<\/em><\/div>\n

V\u00ed\u0161, kdybych jen tu\u0161il p\u0159\u00ed\u010dinu toho, co jsi mi ud\u011blal, rad\u011bji bych to ani zn\u00e1t necht\u011bl. Mo\u017en\u00e1 bych dok\u00e1zal \u010dasem zapomenout. Nebo alespo\u0148 se s t\u00edm nau\u010dit \u017e\u00edt. Ale pot\u00e9, co jsi mi \u0159ekl pro\u010d. J\u00e1 d\u00e1l nemohl. Ne, kdy\u017e to byla jen le\u017e. Bylo mi ubl\u00ed\u017eeno, i kdy\u017e jsem si to nezaslou\u017eil. Mrz\u00ed m\u011b to, Tome. Kdybych jen v\u011bd\u011bl, d\u00e1vno ti to vysv\u011btl\u00edm, ale ty jsi mi nedal na v\u00fdb\u011br. Oba jsme byli slep\u00ed, ale jen j\u00e1 l\u00e1skou k tob\u011b. A ty jsi ud\u011blal, co jsi bral za spr\u00e1vn\u00e9. Ano, pomstil ses mi. Br\u00e1\u0161ko, povedlo se ti to a m\u011b jsi t\u00edm zni\u010dil. Zabil jsi v\u0161echno ve mn\u011b.<\/p>\n

Moc m\u011b bolelo to, jak ses ke mn\u011b kdysi zachoval, ani\u017e bys mi n\u011bco \u0159ekl. Najednou ses ke mn\u011b choval jako ke kusu hadru. Jako bych pro tebe nic neznamenal a byl jen vzduch. Bolelo m\u011b to a dlouho jsem se tr\u00e1pil. Po\u0159\u00e1d jsem si pokl\u00e1dal ot\u00e1zky pro\u010d? Kde jsem ud\u011blal chybu? Ale j\u00e1 chybu nikde neud\u011blal. To ty! A te\u010f to v\u00edm\u2026<\/em><\/div>\n

Ale \u010das mi pomohl, abych se s t\u00edm nau\u010dil \u017e\u00edt a \u0161el jsem d\u00e1l, i kdy\u017e to nebylo lehk\u00fd. St\u00e1le jsi mi chyb\u011bl, i kdy\u017e ty jsi m\u011b nen\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n

Pak se mi stala ta nehoda a j\u00e1 t\u011b znovu potkal. Ani\u017e bych v\u011bd\u011bl. Bo\u017ee, kdybych jen tu\u0161il. Ale j\u00e1 se do tebe slep\u011b zamiloval. Ud\u011blal jsem chybu, kdy\u017e jsem ti to v\u0161echno v\u011b\u0159il. Ty jsi m\u011b jen vyu\u017eil, a pak zas\u00e1hl tam, kde m\u011b to nejv\u00edc bolelo. Zlomil jsi mi srdce.<\/em><\/div>\n

Rozdrtil jsi mi srdce, ani\u017e bys m\u011bl d\u016fvod, a j\u00e1 t\u011b za to nen\u00e1vid\u00edm. Sly\u0161\u00ed\u0161, nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, Tome. Ale z\u00e1rove\u0148 t\u011b miluju. Nedok\u00e1zal jsem si l\u00e1sku chovanou k tob\u011b zak\u00e1zat. Zni\u010dit ji. Ale taky jsem s t\u00edmhle pocitem necht\u011bl d\u00e1l \u017e\u00edt. Nedok\u00e1zal bych se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it.<\/em><\/div>\n
Ud\u011blal jsem to, co jsem cht\u011bl. To, co byla jedin\u00e1 \u0161ance pro m\u011b. Cesta k vysvobozen\u00ed. Cesta klidu a pokoje. U\u017e nikdy nebudu muset trp\u011bt nebo milovat. U\u017e nikdy neuc\u00edt\u00edm slzy st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. T\u00edmhle m\u016fj \u017eivot skon\u010dil. Kapitola se jednou pro v\u017edy uzav\u0159ela\u2026<\/p>\n

Chci, abys ale v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b milovat nikdy nep\u0159estanu. V\u017edycky jsi byl a bude\u0161 v m\u00e9m srdci, a\u0165 jsem kdekoli. Ale taky chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle \u010din, tuhle bolest \u010dlov\u011bk odpustit nedok\u00e1\u017ee a to ani j\u00e1 ne. Nikdy ti to nezapomenu a chci, abys to v\u011bd\u011bl. Chci, abys trp\u011bl stejn\u011b, jako j\u00e1 trp\u011bl v posledn\u00edch minut\u00e1ch sv\u00e9ho \u017eivota. Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee to ty jsi m\u011b dohnal ke smrti. Ty jsi m\u00e1 smrtka\u2026<\/p>\n

Miluju t\u011b, nav\u017edy Tv\u016fj Bill.<\/p>\n

***<\/em><\/div>\n

\n

Tom p\u0159i \u010dten\u00ed posledn\u00edch \u0159\u00e1dk\u016f dopisu psan\u00e9ho Billovou rukou sotva vid\u011bl p\u0159es slzy st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po jeho bled\u00e9 a natekl\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Srdce ho bolelo a on jen zt\u011b\u017eka lapal po dechu. Jako by mu n\u011bkdo zabod\u00e1val d\u00fdku hluboko do t\u011bla.<\/p><\/div>\n

„Bo\u017ee\u2026 bo\u017ee ne, Bille,“ zavzlykal rasta kluk. B\u00e1l se \u010d\u00edst tenhle dopis. B\u00e1l se toho, co v n\u011bm bude st\u00e1t, a te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee se b\u00e1l opr\u00e1vn\u011bn\u011b. Byl r\u00e1d, \u017ee sed\u00ed na zemi, jeliko\u017e by nejsp\u00ed\u0161e brzy zkolaboval. \u017divot pro n\u011bj nikdy nebyl lehk\u00fd, ale tohle se zd\u00e1lo nep\u0159ekonateln\u00e9. Tak moc ho to bolelo. A o co hor\u0161\u00ed bylo to, \u017ee v\u0161echno, co st\u00e1lo v dopise, byla pravda.<\/div>\n
„Bi\u2026 Bille, ty \u017eije\u0161 a j\u00e1\u2026 neopust\u00edm t\u011b. Tak moc m\u011b to mrz\u00ed a nikdy\u2026 nikdy si to neodpust\u00edm.“ Vydechl zt\u011b\u017eka p\u0159es pl\u00e1\u010d. Po kolik\u00e1t\u00e9 u\u017e dnes bre\u010del? S\u00e1m nev\u011bd\u011bl a bylo mu to jedno. „L\u00e1sko, ty se probud\u00ed\u0161 a bude\u0161 zase \u017e\u00edt. U\u017e tohle nikdy\u2026 nikdy nedovol\u00edm, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Mluvil si s\u00e1m pro sebe a o\u010di m\u011bl st\u00e1le zabodnut\u00e9 do pap\u00edru. „Miluju t\u011b, l\u00e1sko. Miluju t\u011b, Bille,“ vyk\u0159iknul z pln\u00fdch plic star\u0161\u00ed z Kaulitz\u016f a pak propadnul v hysterick\u00fd pl\u00e1\u010d a polo\u017eil se do kalu\u017ee krve na podlaze. V ruce st\u00e1le sv\u00edral onen dopis. Dopis jeho l\u00e1sky, kter\u00fd psal p\u0159edt\u00edm, ne\u017e spl\u00e1chal tento \u010din. Tom poznal, \u017ee p\u0159i psan\u00ed dopisu Bill plakal. P\u00edsmo bylo m\u00edsty slzami rozpit\u00e9. A te\u010f plakal on\u2026<\/p>\n

autor: KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: KaKiNkAaA ^_^ Ahoiii twinces\u0165\u00e1ci a \u00fachyln\u00e9 du\u0161i\u010dky <3 P\u0159edem bych se cht\u011bla velmi omluvit za tak ukrutn\u00e9 dlouh\u00e9 zdr\u017een\u00ed, a\u017e musela pov\u00eddka do muzea. Ch\u00e1pu, nechat pov\u00eddku st\u00e1t 2roky, to nejde. Uf, to je v\u00e1\u017en\u011b tak dlouho? Ani to \u010dlov\u011bku nep\u0159ijde,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[300],"tags":[],"class_list":["post-5964","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-odplata-v-nemocnici"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5964","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5964"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5964\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5964"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5964"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5964"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}