{"id":5986,"date":"2012-08-28T18:00:00","date_gmt":"2012-08-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5969"},"modified":"2012-08-28T18:00:00","modified_gmt":"2012-08-28T17:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-ii-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/28\/zeiten-andern-dich-ii-9\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich II 9."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

\"\"
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong> Vzbud\u00ed mne zvon\u011bn\u00ed m\u00e9ho telefonu, a proto pomalu otev\u0159u o\u010di a mali\u010dko se rozhl\u00e9dnu, abych se zorientoval v realit\u011b. Pak ale zvon\u00edc\u00ed telefon vezmu do rukou a l\u00edn\u011b s n\u00edm spadnu zp\u011bt do postele. Patrick? To u\u017e je tolik hodin?<\/p>\n

„Ahoj,“ p\u0159ijmu hovor a p\u0159eto\u010d\u00edm se sm\u011brem k Tomovi, jenom\u017ee jeho strana postele je pr\u00e1zdn\u00e1. Zklam\u00e1n\u00edm vydechnu a znovu zav\u0159u o\u010di.
„Ahoj Bille, mysl\u00ed\u0161, \u017ee by ses ve dv\u011b mohl stav\u011bt v Lane Caf\u00e9?“
„To je takov\u00e1 ta kav\u00e1rna na rohu, \u017ee?“
„P\u0159esn\u011b ta.“
„Ve dv\u011b. Budu tam,“ pousm\u011bju se.
„Super, tak to je zat\u00edm v\u0161echno, co jsem ti cht\u011bl. Uvid\u00edme se. Tak zat\u00edm.“
„Zat\u00edm,“ hovor ukon\u010d\u00edm a l\u00edn\u011b se pod\u00edv\u00e1m na hodiny. Jeden\u00e1ct? Uf. Za\u010dnu nutit sv\u00e9 t\u011blo, aby vstalo, a kdy\u017e u\u017e se dostanu alespo\u0148 do tureck\u00e9ho sedu, zav\u00edt\u00e1 do lo\u017enice oble\u010den\u00fd Tom.<\/p>\n

„Kam se chyst\u00e1\u0161?“ prot\u00e1hnu se s hlasit\u00fdm z\u00edvnut\u00edm.
„Na ten z\u00e1pas.“
„Ale ne,“ zaraz\u00edm se, „ten z\u00e1pas! J\u00e1 na n\u011bj zapomn\u011bl!“
„\u010cekal jsem, kdy si vzpomene\u0161.“
„Ale Tome! M\u011bls mi to p\u0159ece p\u0159ipomenout.“
„Doufal jsem, \u017ee si vzpomene\u0161 s\u00e1m.“<\/div>\n

\n
„To nen\u00ed f\u00e9r. Tak ale ty jede\u0161 ve dvan\u00e1ct, a j\u00e1 se m\u00e1m sej\u00edt s Patrickem a\u017e ve dv\u011b, tak\u017ee bych ten z\u00e1pas eventu\u00e1ln\u011b mohl stihnout.“
„Mohl.“
„Sakra, jak to, \u017ee jsem zapomn\u011bl?“ nasad\u00edm omluvn\u00fd v\u00fdraz, a kdy\u017e ke mn\u011b Tom p\u0159ijde bl\u00ed\u017ee, l\u00edpnu mu n\u011b\u017en\u00fd polibek. „P\u0159iprav\u00edm se a stihnu i z\u00e1pas. Slibuju. To s Patrickem stejn\u011b tu\u0161\u00edm bude kr\u00e1tk\u00e9.“
„Bille, nemus\u00ed\u0161 na z\u00e1pas, pokud se ti nechce.“
„To jsem p\u0159ece ne\u0159ekl! A sl\u00edbil jsem ti to, jen si mi to m\u011bl p\u0159ipomenout.“
„Tak se p\u0159iprav.“
„U\u017e b\u011b\u017e\u00edm.“<\/p>\n

„Jo a je\u0161t\u011b n\u011bco, to \u017ee skousnu ty \u0159asenky a v\u0161echno tohle mo\u017en\u00fd v\u0161ude po dom\u011b, je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee skousnu i tu rt\u011bnku v koupeln\u011b.“
„Rt\u011bnku?“ zaraz\u00edm se a rozesm\u011bju.
„Jo, v koupeln\u011b je rt\u011bnka. N\u011bjak ti focen\u00ed vlezlo do hlavy, rt\u011bnka u\u017e je p\u0159ehnan\u00e1,“ usm\u011bje se.
„Oh jasn\u011b,“ vzpomenu si, „rt\u011bnka! Nechala ji tady Viviane, kdy\u017e odch\u00e1zela.“
„Tak\u017ee ty si sem zve\u0161 d\u00e1msk\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvy, kdy\u017e tu nejsem?“ pozvedne Tom nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed.
„P\u0159ece by tu n\u011bkdo ne\u017e\u00e1rlil,“ za\u0161kleb\u00edm se pobaven\u011b.
„Pff.“
„Ok, kdybych tu rt\u011bnku na\u0161el po tom, co bys byl s\u00e1m doma ty, pak by ur\u010dit\u00e9 pochyby byly na m\u00edst\u011b, ale nemysl\u00ed\u0161, \u017ee u m\u011b se nen\u00ed pot\u0159eba ob\u00e1vat holek? Krom\u011b toho, byla tady kv\u016fli t\u011bm test\u016fm na p\u0159ij\u00edma\u010dky, a pak posp\u00edchala na n\u011bjakou sch\u016fzku, tak\u017ee se malovala a zapomn\u011bla tu rt\u011bnku.“
„Mohl bych ti to v\u011b\u0159it,“ pousm\u011bje se Tom, „ale v\u00edm j\u00e1, jestli sis t\u0159eba necht\u011bl n\u011bco zkusit?“
„N\u011bco zkusit? Mysl\u00ed\u0161 zkusit si roli mu\u017ee?“ nazvu to tak, jak s oblibou naz\u00fdv\u00e1 Tom svou roli v sexu z legrace, a vyprsknu sm\u00edchy. Ten ale se sm\u00edchem pokr\u010d\u00ed rameny. „Ne, opravdu se nemus\u00ed\u0161 ob\u00e1vat toho, \u017ee bych si tohle cht\u011bl vyzkou\u0161et. Zkusil jsem si to p\u00e1rkr\u00e1t, pokud si vzpom\u00edn\u00e1\u0161, a v\u00edm, \u017ee by m\u011b to nebavilo. Jsem lep\u0161\u00ed v jin\u00fdch v\u011bcech,“ pronesu py\u0161n\u011b a mrknu.
„Dob\u0159e, v tomhle bych s tebou asi mohl souhlasit,“ skousne si Tom spodn\u00ed ret a j\u00e1 si ho jen se sm\u00edchem st\u00e1hnu k sob\u011b na postel.
„Jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ ukradnu si od n\u011bho polibek.<\/p>\n

„Tome, m\u011bl bych asi u\u017e j\u00edt,“ \u0161pitnu, kdy\u017e u\u017e asi hodinu po za\u010d\u00e1tku sledujeme zat\u00edm jin\u00e9 t\u00fdmy sout\u011b\u017eit v basketbalu. Tom\u016fv t\u00fdm, za Magdeburg, ve kter\u00e9m je pochopiteln\u011b i Andreas, pokud spolu ji\u017e hraj\u00ed skoro od z\u00e1kladky, m\u00e1 hr\u00e1t a\u017e za n\u011bjakou p\u016flhodinu. A to u\u017e bych se j\u00e1 d\u00e1vno m\u011bl sej\u00edt s Patrickem, tak\u017ee budu muset sv\u016fj slib, \u017ee Tom\u016fv z\u00e1pas uvid\u00edm, poru\u0161it.
„Hm, hod\u00edm t\u011b tam,“ vydechne.
„Ale v\u017edy\u0165 bys tu m\u011bl b\u00fdt na z\u00e1pas. Klidn\u011b tam dojdu p\u011b\u0161ky.“
„V pohod\u011b, hrajeme a\u017e za p\u016fl hodiny.“ A\u010d mne uklidn\u00ed, \u017ee je to v pohod\u011b, jasn\u011b z jeho t\u00f3nu pozn\u00e1m, \u017ee ho to mrz\u00ed.
„Promi\u0148. Pokus\u00edm se vr\u00e1tit co nejd\u0159\u00edv. Beztak to dohrajete a\u017e do fin\u00e1le, tak\u017ee t\u011b uvid\u00edm.“
„Jedem?“ \u0159ekne ale jen a vstane, tak\u017ee u\u017e jasn\u011b v\u00edm, \u017ee sem to pod\u011blal.<\/p>\n

„D\u011bkuju, a nebu\u010f pros\u00edm na\u0161tvan\u00fd,“ l\u00edpnu Tomovi pusu na tv\u00e1\u0159, kdy\u017e m\u011b odveze a\u017e ke kav\u00e1rn\u011b m\u00edrn\u011b po druh\u00e9 hodin\u011b.
„Tohle je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten z\u00e1pas, tak b\u011b\u017e,“ sna\u017e\u00ed se \u0159\u00edct up\u0159\u00edmn\u011b Tom, ale takov\u00fdm t\u00f3nem, \u017ee mu to absolutn\u011b nev\u011b\u0159\u00edm.
„To p\u0159ece nen\u00ed pravda, to ty jsi to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed,“ pohlad\u00edm ho po ruce.
„M\u011bl bys j\u00edt, u\u017e je po druh\u00fd hodin\u011b.“
„Kdybys mi b\u00fdval \u0159ekl o tom z\u00e1pase d\u0159\u00edve, mohl jsem Patrickovi zavolat, \u017ee se sejdeme jindy.“
„V\u011bd\u011bl jsi o tom.“ Vzd\u00e1m ve\u0161kerou svou snahu, a s pora\u017een\u00fdm v\u00fddechem se s v\u00fdstupem z auta rozlou\u010d\u00edm.
„Budu v\u00e1m dr\u017eet palce, jo? Ozvu se,“ vy\u0159knu dnes u\u017e n\u011bkolik\u00e1t\u00fd slib.
„Bav se,“ \u0159ekne Tom t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zav\u0159u dve\u0159e od jeho auta, se kter\u00fdm hned na to zmiz\u00ed za rohem.<\/p>\n

S trochu skleslou n\u00e1ladou vejdu do kav\u00e1rny a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zaznamen\u00e1m Patricka sed\u00edc\u00edho v nejosv\u011btlen\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti kav\u00e1rny. Dojdu a\u017e k n\u011bmu a ji\u017e s \u00fasm\u011bvem ho pozdrav\u00edm.
„Ahoj, posa\u010f se u n\u00e1s,“ zasm\u011bje se a j\u00e1 se ujmu m\u00edsta naproti n\u011bmu. „Co si d\u00e1\u0161?“
„Latt\u00e9, pros\u00edm,“ nech\u00e1m svou skleslou n\u00e1ladu kdesi za mnou, a usad\u00edm na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i neporaziteln\u00fd \u00fasm\u011bv. Patrick mi zanedlouho objedn\u00e1 a j\u00e1 si kone\u010dn\u011b mohu u\u017e\u00edvat t\u00e9 hork\u00e9 tekutiny ve sklenici p\u0159ede mnou.
„Kdo t\u011b p\u0159ivezl t\u00edm super autem?“ zept\u00e1 se narovinu Patrick, a j\u00e1 mus\u00edm uznat, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed, jak si z ni\u010deho ned\u011bl\u00e1 drahoty a jak p\u0159ed n\u00edm s\u00e1m ztr\u00e1c\u00edm ur\u010dit\u00e9 z\u00e1brany. A to jsme se vid\u011bli jen p\u00e1rkr\u00e1t. Snad to alespo\u0148 trochu pom\u016f\u017ee focen\u00ed.
„Super autem,“ usm\u011bju se, „to je auto m\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Tom.“
„Hm, kone\u010dn\u011b v\u00edm, kdo ti vytv\u00e1\u0159\u00ed \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i.“
„Hm, v\u011bt\u0161inou ano.“
„Dnes ne?“
„Jen takov\u00e1 mal\u00e1 neshoda,“ vydechnu, „nic, co bych cht\u011bl rozeb\u00edrat.“
„Ok. Za\u010dneme se sp\u00ed\u0161 v\u011bnovat t\u011bm fotk\u00e1m, \u017ee?“
„M\u016f\u017ee\u0161 za\u010d\u00edt,“ p\u0159ik\u00fdvnu s pousm\u00e1n\u00edm a upiji ze sv\u00e9 sklenice.
„Tak\u017ee, v prvn\u00ed \u0159ad\u011b t\u011b mus\u00edm obezn\u00e1mit s t\u00edm, \u017ee jsem fotky poslal do jedn\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 spole\u010dnosti, kde projevili z\u00e1jem\u2026“<\/p>\n

„Sakra, p\u016fl p\u00e1t\u00e9?“ zd\u011bs\u00edm se p\u0159i pohledu na displej sv\u00e9ho mobilu, kter\u00fd jsem doposud nem\u011bl pot\u0159ebu kontrolovat.
„Zdr\u017euju t\u011b hodn\u011b?“ usm\u011bje se Patrick.
„Ne, to v\u016fbec ne, promi\u0148, jestli to tak vyzn\u011blo, jen jsem je\u0161t\u011b n\u011bco Tomovi sl\u00edbil.“
„M\u016f\u017eu t\u011b n\u011bkam hodit, jestli chce\u0161.“
„To bys byl hodn\u00fd. Mus\u00edm mu ale nejd\u0159\u00edv zavolat.“
„Jasn\u011b.“<\/p>\n

Odsko\u010d\u00edm si na z\u00e1chod, abych Tomovi zavolal, ale telefon vyzv\u00e1n\u00ed hrozn\u011b dlouho, a mn\u011b t\u00edm d\u00e1v\u00e1 prostor na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o tom, jak rychle utekl s Patrickem \u010das, \u017ee jsem to ani nepochytil. Tom bude jistojist\u011b na\u0161tvan\u00fd o to v\u00edce. Sakra!
„Jo?“ ozve se na druh\u00e9 stran\u011b milej\u0161\u00edm t\u00f3nem, co\u017e mne trochu pot\u011b\u0161\u00ed.
„Tome, omlouv\u00e1m se, zapomn\u011bl jsem na \u010das.“
„To ne\u0159e\u0161, jsme na druh\u00fdm m\u00edst\u011b.“
„A ur\u010dit\u011b v\u00e1m prvn\u00ed m\u00edsto uteklo jen o p\u00e1r bod\u016f.“
„O dost. Hele, trochu se tady zdr\u017e\u00edm, tak\u017ee chce\u0161, abych t\u011b odvezl, nebo?“ Chci, abys mi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1m p\u0159ijet za tebou.
„Ne, to je v pohod\u011b, Patrick m\u011b pak hod\u00ed dom\u016f. Tak se bavte a ozvi se, pros\u00edm.“
„Jasn\u011b, ozvu se.“
„Pa.“<\/p>\n

Po m\u00e9m rozlou\u010den\u00ed to na druh\u00e9m konci jen zap\u00edp\u00e1 a j\u00e1, s je\u0161t\u011b v\u00edce skleslej\u0161\u00ed n\u00e1ladou zaklapnu telefon. A dob\u0159e mi tak, p\u0159esn\u011b tohle si zaslou\u017e\u00edm, tak\u017ee se Tomovu jedn\u00e1n\u00ed nemohu v\u016fbec divit. P\u0159eci jen ale stejn\u011b zatou\u017e\u00edm, aby mi Tom je\u0161t\u011b zavolal a \u0159ekl, \u017ee pro mne p\u0159ijede a v\u0161echno bude v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Napadne mne z\u00e1rove\u0148, \u017ee bych mohl doma nasednout do sv\u00e9ho auta a odjet do Loitsche, ale co kdy\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed d\u0159\u00edv a j\u00e1 nebudu doma? Zakrout\u00edm s\u00e1m nad sebou hlavou a vr\u00e1t\u00edm se ke stolu, kde st\u00e1le usm\u011bvav\u00fd Patrick si mne prohl\u00e9dne od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/p>\n

„Asi bych tohle nem\u011bl pova\u017eovat za tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed den, \u017ee?“
„To si pi\u0161. Hod\u00ed\u0161 mne pak, pros\u00edm, dom\u016f?“
„Jasn\u011b, kam bude\u0161 cht\u00edt,“ usm\u011bje se.
„D\u00edky.“
„Hele, m\u00e1m je\u0161t\u011b jeden vt\u00edrav\u00fd dotaz, ale pro mou tvorbu je dost d\u016fle\u017eit\u00fd.“
„Klidn\u011b se ptej,“ svol\u00edm.
„Co na ty fotky \u0159\u00edkal Tom, jako tv\u016fj p\u0159\u00edtel? Pokud je vid\u011bl.“
„L\u00edbily se mu, \u0159\u00edkal, \u017ee jsou sexy,“ odpov\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b a s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm ten sex pot\u00e9.
„Hm, tak super reakci jsem snad ani neo\u010dek\u00e1val,“ usm\u011bje se a mrkne, \u010d\u00edm\u017e donut\u00ed mne se trochu nerv\u00f3zn\u011b zavrt\u011bt na \u017eidli. Nev\u00edm, \u010d\u00edm to je, ale t\u00edm, \u017ee m\u011b fot\u00ed, si za\u010d\u00edn\u00e1m zvykat n\u011bjak na jeho pozornost, tak\u017ee mi jak\u00e9koliv jeho gesto d\u011bl\u00e1 moc dob\u0159e. Ano, Tomova gesta jsou Tomova gesta, a ty asi jen tak n\u011bkdo nep\u0159ekon\u00e1, do kolen mne um\u00ed dostat jen on, ale p\u0159eci jen je Patrick v n\u011b\u010dem zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a trochu Tomovi v tomto podobn\u00fd.<\/p>\n

Stejn\u011b jako j\u00e1 toho sl\u00edbil u\u017e hodn\u011b, i Tom mi sl\u00edbil, \u017ee se ozve. Ale kdy\u017e je asi jeden\u00e1ct ve\u010der, docela za\u010dnu pochybovat o tom, jak v\u00e1\u017en\u011b to Tom s t\u00edm slibem myslel. Vydr\u017e\u00edm si s telefonem hr\u00e1t je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed p\u016flhodinu, ne\u017e se rozhodnu mu zkusit zavolat. Jenom\u017ee se v\u016fbec neuklidn\u00edm t\u00edm, kdy\u017e mi to na druh\u00e9m konci nikdo nebere. Nerv\u00f3zn\u011b za\u010dnu chodit po m\u00edstnosti a za\u010dne mne roz\u010dilovat i zapnut\u00e1 televize.
Po druh\u00e9m pokusu, po p\u00e1r chv\u00edl\u00edch, u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1m uva\u017eovat o tom, \u017ee bych zkusil n\u011bkam za Tomem jet, ale hned na to si to zase rozmysl\u00edm. Kde bych ho asi tak m\u011bl hledat?<\/p>\n

Ru\u010di\u010dky hodin ukazuj\u00edc\u00ed druhou hodinu mne u\u017e znepokoj\u00ed natolik, \u017ee to, jak ospale jsem se c\u00edtil ji\u017e p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami, je najednou zcela pry\u010d. Sed\u00edm jen na gau\u010di, kouk\u00e1m p\u0159ed sebe, a telefon st\u00e1le tisknu k sob\u011b. Pokusy s dovol\u00e1n\u00edm se Tomovi jsem vzdal u\u017e p\u0159ed dobrou hodinou, a absolutn\u011b nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. Chv\u00edli m\u00e1m pocit, \u017ee ze\u0161\u00edl\u00edm, a hned na to m\u00e1m zase pocit, \u017ee se mi tohle ur\u010dit\u011b jen zd\u00e1 a \u017ee a\u017e se probud\u00edm, bude Tom le\u017eet vedle mne.<\/p>\n

Ve \u010dty\u0159i hodiny u\u017e ale \u00fanavou spadnu do postele a sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat to ticho kolem sebe a ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 smysly soust\u0159ed\u00edm jen na dve\u0159e a neust\u00e1le \u010dek\u00e1m, a\u017e se otev\u0159ou. S ka\u017edou ub\u011bhnutou vte\u0159inou m\u00e1m ale pocit, \u017ee se tak nestane.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam Vzbud\u00ed mne zvon\u011bn\u00ed m\u00e9ho telefonu, a proto pomalu otev\u0159u o\u010di a mali\u010dko se rozhl\u00e9dnu, abych se zorientoval v realit\u011b. Pak ale zvon\u00edc\u00ed telefon vezmu do rukou a l\u00edn\u011b s n\u00edm spadnu zp\u011bt do postele. Patrick? To u\u017e je tolik hodin?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[513],"tags":[],"class_list":["post-5986","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5986","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5986"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5986\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5986"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5986"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5986"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}