{"id":5988,"date":"2012-08-28T17:00:00","date_gmt":"2012-08-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5971"},"modified":"2012-08-28T17:00:00","modified_gmt":"2012-08-28T16:00:00","slug":"legal-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/28\/legal-19\/","title":{"rendered":"LEGAL 19."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/p>\n

<\/strong> Tento d\u00edl je p\u0159es ve\u0161kerou snahu napsan\u00fd malinko neohraban\u011b. Za to se omlouv\u00e1m.<\/em><\/div>\n

V\u00e1\u0161 miluj\u00edc\u00ed autor.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
14. 1., 11:55<\/p>\n

<\/strong> Ocitli se v m\u00edstnosti velk\u00e9 bezm\u00e1la jako \u0161koln\u00ed t\u011blocvi\u010dna a pln\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f, z nich\u017e se ty, je\u017e by Tom dok\u00e1zal pojmenovat, daly spo\u010d\u00edtat na prstech jedn\u00e9 ruky. Zrovna p\u0159ed n\u00edm sed\u011bl asi patn\u00e1ctilet\u00fd kluk a cosi datloval do kl\u00e1vesnice (ani\u017e vzhl\u00e9dl, kdy\u017e vstoupili, jako by to v\u016fbec nezaznamenal). Nem\u011bl p\u0159ed sebou \u017e\u00e1dn\u00fd monitor, co\u017e bylo Tomovi divn\u00e9, ale vypt\u00e1vat se na to necht\u011bl.<\/p>\n

Zdvihl hlavu – strop nad n\u00edm byl vysok\u00fd a protkan\u00fd trubkami a hadi\u010dkami v\u0161emo\u017en\u00fdch velikost\u00ed, kter\u00e9 se kolem sebe navz\u00e1jem ov\u00edjely. Ticho, je\u017e je pron\u00e1sledovalo t\u00e9m\u011b\u0159 po celou cestu podzem\u00edm, se zde ztr\u00e1celo ve vr\u010den\u00ed a bzu\u010den\u00ed stroj\u016f. P\u0159esto Tom dok\u00e1zal neomyln\u011b analyzovat zvuk ot\u00e1\u010den\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. Tentokr\u00e1t byl u\u017e v opravdov\u00e9 pasti. Z tisk\u00e1rny nalevo od n\u011bj zrovna vyj\u00ed\u017ed\u011bl jak\u00fdsi velmi dlouh\u00fd pap\u00edr s n\u011b\u010d\u00edm, co p\u0159ipom\u00ednalo graf. Doktor jej vzal a podal chlapci, kter\u00fd ho bez pod\u011bkov\u00e1n\u00ed p\u0159ijal a zkoumal, zapisuje p\u0159itom do se\u0161itu v tvrd\u00fdch desk\u00e1ch, kter\u00fd odn\u011bkud vyt\u00e1hl.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Poj\u010fte,“ \u0159ekl doktor Fuchs a Tom se za n\u00edm vydal, sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak ze sv\u00e9ho m\u00edsta zdvihla i nezn\u00e1m\u00e1 plavovlas\u00e1 \u017eena a ke dvojici se p\u0159idala. Tom se na ni usm\u00e1l, nedo\u010dkal se v\u0161ak reakce. Jako by lid\u00e9 v tomto prost\u0159ed\u00ed docela ztratili kontakt s okoln\u00edm sv\u011btem a pozbyli schopnost reagovat na jeho podn\u011bty. Minuli n\u011bkolik dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f a do nich zahlouban\u00fdch lid\u00ed, pro\u0161li kolem police s knihami a dve\u0159\u00ed s n\u00e1pisem toaleta a\u017e ke klasick\u00fdm dve\u0159\u00edm jako do nemocni\u010dn\u00edho pokoje, prvn\u00edm z n\u011bkolika des\u00edtek po cel\u00e9m obvodu m\u00edstnosti. Doktor Fuchs je Tomovi podr\u017eel a nechal ho vstoupit – \u017eena pro\u0161la spole\u010dn\u011b s n\u00edm a doktor dve\u0159e zav\u0159el. Tom byl te\u010f s nezn\u00e1mou zcela s\u00e1m, ona ale zdaleka nebyla p\u0159edm\u011btem jeho z\u00e1jmu. Na nemocni\u010dn\u00edm leh\u00e1tku p\u0159\u00edmo naproti dve\u0159\u00edm le\u017eel Bill. Po jejich p\u0159\u00edchodu zvolna zdvihl hlavu, jako by byl na n\u00e1v\u0161t\u011bvy zvykl\u00fd a cht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee nesp\u00ed, te\u010f v\u0161ak na Toma z\u00edral zpod nakr\u010den\u00e9ho obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161,“ \u0159ekl, nechaje svou hlavu dopadnout zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n

„Ale vid\u011bt jsi m\u011b necht\u011bl,“ doplnil ho Tom s \u00fasm\u011bvem. Bill se k n\u011bmu rozhodn\u00fdm pohybem oto\u010dil z\u00e1dy. Necht\u00edc mu tak poskytl dokonalou \u0161anci ho po nich pohladit.<\/div>\n
„Tohle si odpus\u0165te,“ po\u017e\u00e1dala ho blond\u00fdna. Byla to v\u016fbec prvn\u00ed slova, je\u017e od n\u00ed Tom sly\u0161el. M\u011bla hlas jako d\u00edt\u011b, vysok\u00fd, ale p\u0159\u00edsn\u00fd. Tom ruku okam\u017eit\u011b st\u00e1hl.<\/p>\n

„Co mu je?“ obr\u00e1til se na blond\u00fdnu.<\/div>\n

„Nic v\u00e1\u017en\u00e9ho,“ usm\u00e1la se – \u00fasm\u011bv vypadal na jej\u00edm obli\u010deji nepat\u0159i\u010dn\u011b jako medv\u011bd v obchod\u011b s bi\u017euteri\u00ed. „Omdlel a pra\u0161til se do hlavy, podle sv\u011bdk\u016f byl pr\u00fd chv\u00edli v bezv\u011bdom\u00ed a pak zmaten\u00fd. Ale sv\u011bdkov\u00e9 byli v\u0161ichni \u00fapln\u011b mimo a on s\u00e1m n\u00e1m k tomu nic moc ne\u0159ekne. A podle v\u00fdsledk\u016f,“ otev\u0159ela slo\u017eku, ji\u017e dr\u017eela v ruce patrn\u011b celou dobu, „je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Ten hlas v telefonu zn\u011bl dost nal\u00e9hav\u011b,“ nam\u00edtl Tom.<\/div>\n
„Za to se omlouv\u00e1m, byl to praktikant, nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, jak mluvit s p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi pacient\u016f. Jste p\u0159ece jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fd, \u017ee ano?“ naklonila se k Tomovi, z\u00edraj\u00edc na n\u011bj spaluj\u00edc\u00edm pohledem. Otev\u0159el \u00fasta, ale ne\u017e sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, ozval se Bill.<\/div>\n
„Dej mu pokoj,“ zamumlal. Na \u017eenu to z\u0159ejm\u011b hluboce zap\u016fsobilo, proto\u017ee ztuhla, pomalu oto\u010dila hlavu sm\u011brem k Billovi – a kdy\u017e se jej\u00ed o\u010di nest\u0159etly s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e s jeho z\u00e1dy, rychl\u00fdm krokem m\u00edstnost opustila a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e.<\/p>\n

Tom sice nejprve doufal, \u017ee se od n\u00ed doslechne n\u011bco v\u00edce o Billovi, p\u0159esto byl r\u00e1d, \u017ee je pry\u010d. Odtrhl pohled od dve\u0159\u00ed a zahled\u011bl se op\u011bt na le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo. Bill se ani nehnul, z\u00edral do zdi s hlavou lehce sklon\u011bnou a ml\u010del.<\/div>\n

„Bille,“ oslovil ho Tom, nem\u011bl ale tu\u0161en\u00ed, jak pokra\u010dovat. Chystal se za\u010d\u00edt o tom p\u0159em\u00fd\u0161let, Bill mu ale nedal mo\u017enost.<\/div>\n
„Kde jsi byl?“ zeptal se. Nezv\u00fd\u0161il hlas ani nebyl nijak hrub\u00fd. Prost\u011b se zeptal, jako by to d\u011blal jen proto, \u017ee se s n\u00edm zrovna nem\u00e1 o \u010dem jin\u00e9m bavit.<\/div>\n
„J\u00e1-“ za\u010dal zase Tom, ani tentokr\u00e1t v\u0161ak nebyl schopen v\u011btu dokon\u010dit. Jeho geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n \u00fat\u011bku mu najednou p\u0159ipadal d\u011btinsk\u00fd a hloup\u00fd. Nebyl schopen se k n\u011bmu Billovi p\u0159iznat. „Musel jsem do pr\u00e1ce,“ \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
„L\u017ee\u0161,“ oso\u010dil se na n\u011bj Bill, a kone\u010dn\u011b se obr\u00e1til \u010delem. Na lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i m\u011bl \u010derstv\u00fd \u0161r\u00e1m a kolem lev\u00e9ho oka slab\u011b se r\u00fdsuj\u00edc\u00ed monokl. Jako by se popral, a ne upadl<\/em>, blesklo Tomovi hlavou. Jeho zjev v kombinaci s jedin\u00fdm slovem, je\u017e vypustil z \u00fast, se mu do mozku zavrtaly jako \u0161rouby a p\u0159im\u011bly ho sklonit hlavu. „Cht\u011bl jsi ode mne odej\u00edt,“ \u0159ekl Bill. Nebyla to ot\u00e1zka a on zjevn\u011b odpov\u011b\u010f neo\u010dek\u00e1val. Tom se odv\u00e1\u017eil pohl\u00e9dnout mu do o\u010d\u00ed. Nebyla v nich \u0161petka l\u00edtosti, jen zloba. „Ty ses chystal od v\u0161eho ut\u00e9ct jako d\u00edt\u011b! Jsi srab!“ vyk\u0159ikl Bill a nap\u0159\u00e1hl pravou ruku s \u00famyslem Toma uhodit, ten ale usko\u010dil dozadu a Bill, p\u0159ekvapen n\u00e1hlou zm\u011bnou t\u011b\u017ei\u0161t\u011b, se z leh\u00e1tka sesul na podlahu.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ vyjekl Tom, uchopiv ho za pa\u017ei – Bill se mu ale vy\u0161kubl.<\/div>\n

„Dok\u00e1\u017eu vst\u00e1t s\u00e1m, vid\u00ed\u0161?“ k\u0159ikl a postavil se na nohy.<\/div>\n
„Ale-“ nam\u00edtl zase Tom; ne\u017e sta\u010dil \u0159\u00edct cokoli jin\u00e9ho, p\u0159ekryl mu Bill \u00fasta dlan\u00ed a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed planouc\u00edm pohledem \u010f\u00e1bla. Je\u0161t\u011b slovo a kon\u010d\u00ed\u0161<\/em>, \u0159\u00edkal bezhlesn\u011b. Tom se odt\u00e1hl a p\u0159ik\u00fdvl. Ka\u017ed\u00fd Bill\u016fv pohyb st\u00e1le v\u00edce vyvracel tvrzen\u00ed doktora Fuchse.<\/p>\n

Tenhle kluk \u017ee je n\u00e1strojem sv\u00e9ho p\u00e1na? Tohle bude sp\u00ed\u0161 p\u00e1n – otrok\u00e1\u0159.<\/em> D\u00edval se, jak si Bill svl\u00e9k\u00e1 nemocni\u010dn\u00edho and\u011bl\u00ed\u010dka a na hol\u00e9 t\u011blo natahuje jen kalhoty a kab\u00e1t – a uv\u011bdomil si, \u017ee nec\u00edt\u00ed strach. Samotn\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed ho p\u0159ekvapilo natolik, \u017ee se zapomn\u011bl zab\u00fdvat stavem Billova t\u011bla, a\u010dkoli m\u011bl p\u016fvodn\u011b v \u00famyslu si je po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d se ho u\u017e neboj\u00ed – mo\u017en\u00e1 se jedn\u00e1 o n\u00e1sledek doktorovy promluvy. P\u0159ekvapiv\u011b rychle si zvykl, a kdy\u017e ho Bill popadl za p\u0159edlokt\u00ed prav\u00e9 ruky a sm\u00fdkl j\u00edm proti zdi, musel se na n\u011bj proti sv\u00e9 v\u016fli usm\u00e1t. Jeho tr\u00fdznitele to nicm\u00e9n\u011b rozladilo natolik, \u017ee ho ani neuhodil.<\/div>\n

„Jdeme,“ zavelel, vykro\u010div ke dve\u0159\u00edm. Tom teatr\u00e1ln\u011b zasalutoval a n\u00e1sledoval jej.<\/p>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana Tento d\u00edl je p\u0159es ve\u0161kerou snahu napsan\u00fd malinko neohraban\u011b. Za to se omlouv\u00e1m. V\u00e1\u0161 miluj\u00edc\u00ed autor. 14. 1., 11:55 Ocitli se v m\u00edstnosti velk\u00e9 bezm\u00e1la jako \u0161koln\u00ed t\u011blocvi\u010dna a pln\u00e9 nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f, z nich\u017e se ty, je\u017e by Tom dok\u00e1zal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[502],"tags":[],"class_list":["post-5988","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-legal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5988","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5988"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5988\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5988"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5988"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5988"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}