{"id":60,"date":"2019-08-14T16:00:00","date_gmt":"2019-08-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=55"},"modified":"2019-08-14T16:00:00","modified_gmt":"2019-08-14T15:00:00","slug":"from-the-inside-out-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/08\/14\/from-the-inside-out-31\/","title":{"rendered":"From the inside out 31."},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bez ohledu na to, jak moc mhou\u0159il o\u010di, slune\u010dn\u00ed paprsky si p\u0159esto na\u0161ly cestu skrz jeho \u0159asy a vrhly se do nah\u00fdch duhovek pod nimi. Bill zast\u00e9nal, p\u0159eto\u010dil se a pokusil se zabo\u0159it hlavu pod nejbli\u017e\u0161\u00ed dostupn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159eto\u010dil se mu \u017ealudek a on za\u0165al zuby.<\/div>\n
Byl si docela jist\u00fd, alespo\u0148 v tom okam\u017eiku, \u017ee chce um\u0159\u00edt.<\/div>\n
„R\u00e1nko,“ zazn\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko jeho pukaj\u00edc\u00ed lebky hlas pln\u00fd nemilosrdn\u00e9ho vesel\u00ed.<\/div>\n
Bill bezc\u00edln\u011b m\u00e1vl rukou a cht\u011bl si pol\u0161t\u00e1\u0159 p\u0159itisknout na hlavu. Dlan\u00ed pl\u00e1cl do k\u016f\u017ee a znovu zast\u00e9nal. „Nech m\u011b b\u00fdt.“ Nahmatal roh pol\u0161t\u00e1\u0159e a popadl ho.<\/div>\n
„Ah, ahh…“ k\u00e1ral ho ten hlas. Pol\u0161t\u00e1\u0159 mu byl vytr\u017een z p\u00e1trav\u00fdch rukou. „U\u017e jsi pro\u0161vihnul jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku, mil\u00e1\u010dku, v\u00e1\u017en\u011b chce\u0161 p\u0159ij\u00edt o dal\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„To z\u00e1le\u017e\u00ed. Co je za den?“ Bill neochotn\u011b otev\u0159el o\u010di a odhrnul si vlasy z obli\u010deje. M\u011bl je slepen\u00e9 t\u0159pytkami a jak\u00fdmkoliv sprejem, kter\u00fd na n\u011bj Angie p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der pou\u017eila. „Bo\u017ee, pot\u0159ebuju sprchu.“ Jeho pohled dorazil k no\u010dn\u00edmu stolku a on zamrkal. Bylo deset.<\/div>\n
Tom vypadal kr\u00e1sn\u011b, \u010derstv\u011b vydrhnut\u00fd a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dil\u00fd na tak brzkou hodinu. „Je \u00fater\u00fd, l\u00e1sko.“ Naklonil se a vtiskl cudn\u00fd polibek na Billovo obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ty bastarde.“ Bill na n\u011bj zaz\u00edral. „Jedin\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka, kterou dneska m\u00e1m, je a\u017e o p\u016fl t\u0159et\u00ed. Nic jsem nepro\u0161vihnul.“<\/p><\/div>\n

„Opravdu?“ Tom prot\u00e1hl obli\u010dej a zamrkal, pln\u00fd nevinnosti. Nakonec se mu na tv\u00e1\u0159i objevil \u00fa\u0161klebek. „Moje chyba.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, tvoje chyba-“ Bill se nap\u0159\u00edmil, aby po n\u011bm sko\u010dil, a trhnul sebou. „Egh, zapome\u0148 na to.“<\/div>\n
Vyst\u0159elil sm\u011brem k z\u00e1chodu a jen st\u011b\u017e\u00ed to zvl\u00e1dnul v\u010das.<\/div>\n
Po dobr\u00e9, dlouh\u00e9 spr\u0161e se Billovi poda\u0159ilo dot\u00e1hnout se na gau\u010d zabalen\u00fd v jedn\u00e9 z Tomov\u00fdch dek. \u017daludek se mu st\u00e1le v nepravideln\u00fdch intervalech houpal jako na mo\u0159i, a v \u00fastech m\u011bl nep\u0159\u00edjemnou pachu\u0165 i p\u0159es dv\u011b d\u00e1vky zubn\u00ed pasty.<\/div>\n
\n

„P\u00e1ni, co se mu stalo?“ Pronesla Lisa obecn\u011b do cel\u00e9 m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

Tom odpov\u011bd\u011bl \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zkou. „Nen\u00ed roztomil\u00fd, kdy\u017e m\u00e1 kocovinu?“ Cink, p\u00e1nev dopadla na ho\u0159\u00e1k.<\/div>\n
Bill za\u0165al zuby. „Moje u\u0161n\u00ed bub\u00ednky krv\u00e1c\u00ed,“ \u0159ekl chraptiv\u011b. „Mohli byste se pokusit neb\u00fdt tak hlasit\u00ed?“<\/div>\n
„Chce\u0161 n\u011bjak\u00e1 vejce se slaninou?“ Nab\u00eddl Tom.<\/div>\n
Pot\u00e9, co mu \u017ealudek ud\u011blal n\u011bkolik kotrmelc\u016f, Bill dok\u00e1zal vytvo\u0159it slab\u00e9 zaz\u00edr\u00e1n\u00ed. „Ugh.“<\/div>\n
„Chud\u00e1\u010dek,“ zavrkala Lisa a p\u0159isp\u011bchala se sklenic\u00ed vody. „Tome, p\u0159esta\u0148 ho \u0161k\u00e1dlit. Vypad\u00e1, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00edt.“<\/div>\n
Z kuchyn\u011b se ozvalo nev\u011b\u0159\u00edcn\u00e9 odfrknut\u00ed. „On omdlel. V noci. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e-„<\/div>\n
„Co?“ Zeptala se Lisa dychtiv\u011b. Oto\u010dila hlavu a sklenici s vodou dr\u017eela t\u011bsn\u011b mimo Bill\u016fv dosah.<\/div>\n
„Unf.“ Bill natahoval ruku a c\u00edtil se docela zoufale. Najednou byl, p\u0159i pohledu na vysokou sklenici plnou chladn\u00e9 vody, hrozn\u011b vyprahl\u00fd.<\/div>\n
Tomova odpov\u011b\u010f byla a\u017e moc rychl\u00e1 a mrzut\u00e1. „Nic.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Ach,“ vydechla Lisa, pak se oto\u010dila k Billovi s p\u0159\u00edli\u0161 \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Bille, zlat\u00ed\u010dko, tys tak moc pil?“<\/div>\n
„Ano, a omlouv\u00e1m se a u\u017e to nikdy znovu neud\u011bl\u00e1m, m\u016f\u017eu te\u010f dostat tu vodu, pros\u00edm?“ Bill stiskl deku a poslal j\u00ed \u017ealostn\u00fd pohled.<\/div>\n
Lisa rozt\u00e1la a podala mu sklenici. Pak se vr\u00e1tila do kuchyn\u011b, kde i nad\u00e1le cinkaly hrnce a p\u00e1nve, ale ti\u0161eji. „Trochu pozd\u011b na sn\u00eddani, ne?“<\/div>\n
Bill znovu za\u0165al zuby.<\/div>\n
V sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli Tom dosedl na gau\u010d vedle n\u011bj, objal jej pa\u017e\u00ed kolem ramen a tv\u00e1\u0159il se pon\u011bkud kaj\u00edcn\u011b. „Bude\u0161 v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Asi jo,“ zask\u0159ehotal Bill a pod\u00edval se na pr\u00e1zdnou sklenici. Voda, pomyslel si, by byla fajn. Bylo to taky nejsp\u00ed\u0161 to jedin\u00e9, co te\u010f dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout.<\/div>\n
„Budu se tv\u00e1\u0159it, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„Chyst\u00e1\u0161 se m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edce \u0161tv\u00e1t?“ Zamumlal Bill a p\u0159it\u00e1hl si kolem sebe p\u0159ikr\u00fdvku pevn\u011bji.<\/div>\n
„Ne.“ Tom mu poklepal na koleno. „Mus\u00edm u\u017e j\u00edt, mil\u00e1\u010dku, m\u00e1m studijn\u00ed skupinu – je to jako na st\u0159edn\u00ed, m\u00e1me projekt k odevzd\u00e1n\u00ed do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne.“<\/div>\n
\n

„Urgh.“ Bill z\u00edral na konferen\u010dn\u00ed stolek. „M\u016f\u017eu dostat je\u0161t\u011b trochu vody? Pros\u00edm. A tylenol.“ Je dob\u0159e, pomyslel si s l\u00edtost\u00ed, \u017ee Tom odejde. Nec\u00edtil se nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 sexy ani spole\u010densky.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, pol\u00edbil ho na sp\u00e1nek a zvedl se.<\/div>\n
„Tome? V\u00e1\u017en\u011b jsem odpadnul?“<\/div>\n
„Zrovna kdy\u017e jsem t\u011b kou\u0159il,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a zacukaly mu p\u0159itom koutky.<\/div>\n
Bill se schoulil a pokou\u0161el se propadnout do jedn\u00e9 z prasklin v pohovce. Nebylo divu. „J\u00e1… odvol\u00e1v\u00e1m se na poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnosti,“ \u0159ekl chab\u011b.<\/div>\n
Tom se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno a v\u011bnoval Billovi pohled jak h\u0159ejiv\u00fd, tak i pobaven\u00fd. „To je v pohod\u011b, dostal jsem se p\u0159es to. Ale bude\u0161 ty v po\u0159\u00e1dku? C\u00edt\u00edm se \u0161patn\u011b, \u017ee t\u011b tady nech\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
Bill m\u00e1vl rukou s pokusem o non\u0161alanci. T\u0159\u00e1sla se mu. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt. Nejsem moc u\u017eite\u010dn\u00fd ani s\u00e1m sob\u011b, jak vid\u00ed\u0161. Ale m\u016f\u017eu pou\u017e\u00edt tv\u016fj laptop?“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
\n

Bill byl ponech\u00e1n na gau\u010di s hu\u010d\u00edc\u00edm laptopem a \u010derstvou sklenic\u00ed vody. Tom ho znovu pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159, vypadal p\u0159itom nesm\u00edrn\u011b pobaven\u011b a ode\u0161el na slunn\u011bj\u0161\u00ed pastviny studijn\u00ed skupiny. Bill se zavrtal do p\u0159ikr\u00fdvky a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak\u00fd byl idiot. C\u00edtil se znovu na sprchu. Nebo mo\u017en\u00e1, kdyby to zvl\u00e1dl, na parn\u00ed vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u00fast. Byl si jist\u00fd, \u017ee mu nikdy nebylo takhle \u0161patn\u011b, alespo\u0148 si to nepamatoval. Byl to ten p\u0159\u00edpad, nyn\u00ed, kdy\u017e u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee bude \u017e\u00edt, kdy zjistil, \u017ee tohle nechce.<\/p><\/div>\n

Jak monument\u00e1ln\u011b hloup\u00e9. Pro\u010d prost\u011b nep\u0159estal, kdy\u017e mu Tom \u0159ekl, aby u\u017e nepil? Byla to z\u00e1bava, Bill to v\u011bd\u011bl, n\u00e1poje tekly a tane\u010dn\u00ed parket byl najednou t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm m\u00edstem a Tomova n\u00e1ru\u010d – a jeho \u00fasta – se staly cel\u00fd jeho sv\u011btem. Billovi zaho\u0159el obli\u010dej. Oh, d\u011blal toho v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b.<\/div>\n
Byl vd\u011b\u010dn\u00fd za mal\u00e9 laskavosti, koneckonc\u016f, nebyl tot\u00e1ln\u00ed bl\u00e1zen a nevr\u00e1til se dom\u016f, aby vyd\u011bsil svou matku dvojit\u00fd \u0161okem z jeho opil\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed a z pohledu na jeho oble\u010den\u00ed. V minut\u011b by poznala oble\u010den\u00ed od Angie, a pak by se do n\u011bj pustila kv\u016fli cross-dresingu.<\/div>\n
\n

St\u00e1le tady v\u0161ak bylo n\u011bco, co bude muset ud\u011blat, a to konfrontovat svou matku – mluvit s n\u00ed, vydolovat z n\u00ed dal\u0161\u00ed oporu v p\u0159ijet\u00ed. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv, t\u00edm l\u00edp.<\/p><\/div>\n

Jakmile nacpe sv\u00e9 krv\u00e1cej\u00edc\u00ed o\u010dn\u00ed bulvy zp\u00e1tky na jejich m\u00edsto.<\/div>\n
Prozat\u00edm byl spokojen\u00fd s t\u00edm, \u017ee se schoulil na gau\u010di a pokou\u0161el se p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u016fj mozek, aby z\u016fstal v jednom kuse. Moment\u00e1ln\u011b za\u010dal pracovat na sv\u00e9 eseji – ne, \u017ee by mu bylo l\u00e9pe, ale bylo t\u0159eba zv\u00e1\u017eit p\u00e1te\u010dn\u00ed datum odevzd\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
O t\u0159i odstavce a sklenici vody pozd\u011bji Bill zmaten\u011b vzhl\u00e9dl, kdy\u017e se \u0161t\u00edhl\u00e9, dlouh\u00e9 t\u011blo ulo\u017eilo na gau\u010d v prav\u00e9m \u00fahlu od jeho. Alec na gau\u010d dopadl p\u0159ed podru\u010dku, kon\u010detiny nechal dopadnout tam, kde p\u0159ist\u00e1ly, pak zamrkal na Billa a rukama si p\u0159ejel p\u0159es tmav\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu tr\u010dely na v\u0161echny strany.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil ho Bill. Byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee m\u00e1 hlas st\u00e1le tak chraptiv\u00fd.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b je?“ Zauva\u017eoval Alec nahlas, nat\u00e1hl krk a zatv\u00e1\u0159il se p\u0159ekvapen\u011b. Jeho hlas byl taky ochrapt\u011bl\u00fd.<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na hodiny v po\u010d\u00edta\u010di. „Jen sotva,“ uznal. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak do rozhovoru zapojit Sloane, ani\u017e by p\u016fsobil otravn\u011b. „Mohl bych t\u011b poprosit o sklenici vody?“ Alec nevypadal, \u017ee by mu bylo \u0161patn\u011b, jen ospale – fungoval podle p\u0159edn\u00e1\u0161ek, co\u017e platilo o v\u0161ech studentech, kte\u0159\u00ed nem\u011bli pr\u00e1ci.<\/div>\n
„Mohl bys.“ Mlad\u00edk popadl Billovu sklenici a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, rukama si d\u00e1l t\u0159el vlasy.<\/div>\n
\n

Bill ho pozoroval se z\u00e1chv\u011bvem uzn\u00e1n\u00ed. Nikdy si nedovolil tak otev\u0159en\u011b obdivovat zadek jin\u00e9ho kluka, ne ten star\u00fd Bill.<\/p><\/div>\n

Vstupn\u00ed dve\u0159e se s pr\u00e1sknut\u00edm otev\u0159ely a on zak\u0148u\u010del.<\/div>\n
„Ach, to jsi ty,“ \u0159ekl Jack, kdy\u017e vstoupil a d\u00edval se na gau\u010d, jako by tam le\u017eely odpadky. „Po\u0159\u00e1d se zdr\u017euje\u0161 kolem?“<\/div>\n
„Jacku, dr\u017e, kurva, hubu,“ \u0159ekl Alec klidn\u011b a vr\u00e1til se se sklenic\u00ed vody. „Nepotvrdili jsme snad v\u010dera ve\u010der tv\u016fj men\u0161inov\u00fd status?“<\/div>\n
Jack se u\u0161kl\u00edbl, odkopnul sv\u00e9 boty a po cest\u011b k pr\u00e1zdn\u00e9mu gau\u010di popadl televizn\u00ed ovlada\u010d. Pro zm\u011bnu se mu poda\u0159ilo je po cest\u011b ignorovat… asi na deset vte\u0159in.<\/div>\n
„Tady,“ \u0159ekl Alec a postavil vodu Billovi na st\u016fl.<\/div>\n
„D\u00edk.“ Bill m\u00edrn\u011b zvedl hlas. „Nechyst\u00e1\u0161 se tady sledovat televizi, \u017ee?“ Byl vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e se Alec rozvalil na gau\u010di vedle n\u011bj.<\/div>\n
\n

Jack mu poslal opovr\u017eliv\u00fd pohled. „Je to i moje televize.“<\/p><\/div>\n

Bu\u010f chlap. Jasn\u011b. Jackovy o\u010di \u0159\u00edkaly \u00b4hloup\u00fd teplou\u0161\u00b4 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na Billa pod\u00edval. Na konci dne bude muset \u010delit n\u011bkomu… co? N\u011bkomu jako Jackovi chovaj\u00edc\u00edmu se jako blbec? Tohle nebyl n\u011bkdo, od koho by si cht\u011bl vyslou\u017eit \u00factu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 televizi i ve sv\u00e9m pokoji, blb\u010de, a tahle je moje… pamatuje\u0161?“ Promluvil Alec.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee \u017eiju,“ \u0159ekl Jack ho\u0159ce, ale stejn\u011b televizi zapnul. „Promi\u0148, ale nemysl\u00edm si, \u017ee se n\u011bkde v na\u0161ich nepsan\u00fdch pravidlech domu \u0159\u00edkalo, \u017ee tuhle nem\u016f\u017eu pou\u017e\u00edvat. Jd\u011bte do prdele. Chcete b\u00fdt zticha, nebo“ – pod\u00edval se ost\u0159e na Billa – „d\u011blat \u00fakoly, pou\u017eijte zbytek bytu.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 na pr\u00e1ci n\u011bkoho lep\u0161\u00edho?“ Vy\u0161t\u011bkl Bill a zhodnotil sv\u00e9 vlastn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Ne, ne – nevezme to zp\u00e1tky, ani kdyby mohl.<\/div>\n
Jack zamrkal a po krku a \u010delisti mu vystoupala \u010derve\u0148. Nosn\u00ed d\u00edrky se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily, ale za\u0165al zuby a odvr\u00e1til se.<\/div>\n
Bill zhltl vodu, pokusil se ho ignorovat a bezv\u00fdsledn\u011b pro\u010d\u00edtal sv\u00e9 t\u0159i odstavce. Byl odm\u011bn\u011bn, kdy\u017e se televize vypnula po p\u0159eklik\u00e1v\u00e1n\u00ed stovkou program\u016f kabelov\u00e9 slu\u017eby.<\/div>\n
\n

„U\u017e odch\u00e1z\u00ed\u0161?“ Zeptal se Alec, kdy\u017e se Jack roze\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/p><\/div>\n

Bill se p\u0159idal, „Jo, kv\u016fli mn\u011b nemus\u00ed\u0161.“ Mas\u00edroval si sp\u00e1nky. Ta \u0159vouc\u00ed televize jej bolela.<\/div>\n
„Ha, ha.“ Jack na n\u011b oba zaz\u00edral.<\/div>\n
„Kde je v\u016fbec ta tv\u00e1 p\u0159\u00edsavka?“ Zeptal se Alec a op\u0159el se.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pod\u00edval, a pak se oto\u010dil na Jacka. „D\u00edvalo se na ni l\u00edp ne\u017e na tebe. A to u\u017e je co \u0159\u00edct, kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1m j\u00e1.“ Zazubil se.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“ Jack se kr\u00e1tce zastavil a jeho planouc\u00ed modr\u00e9 o\u010di p\u0159ejely Billa od hlavy a\u017e k pat\u011b. „Tu d\u011bvku jsem odkopnul. Nepot\u0159ebuju homou\u0161ovo pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed.“<\/div>\n
Bill po tom pohledu, po t\u011bch slovech, poc\u00edtil ledov\u00fd z\u00e1van v \u017ealudku. Z hlubin t\u011bch modr\u00fdch o\u010d\u00ed tekl \u010dist\u00fd jed. Ve chv\u00edli, kdy se dve\u0159e po jeho odchodu zav\u0159ely, poc\u00edtil obrovskou \u00falevu.<\/div>\n
„Do prdele. Nenech ho, aby t\u011b t\u011bmi \u0159e\u010dmi dostal,“ \u0159ekl Alec ti\u0161e.<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl?“ Bill se pokusil pokr\u010dit rameny. „Je to jen BlbJack.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Dob\u0159e, d\u00edky za p\u016fj\u010den\u00ed pozn\u00e1mek.“ Se zam\u00e1v\u00e1n\u00edm Tom vyprovodil posledn\u00ed ze sv\u00fdch studijn\u00edch partner\u016f a pod\u00edval se dol\u016f na vlastn\u00ed listy rozh\u00e1zen\u00fdch pap\u00edr\u016f, aby ignoroval mrknut\u00ed, kter\u00e9 mu po cest\u011b ven poslala. Posb\u00edral sv\u00e9 knihy a pozn\u00e1mky a str\u010dil je do batohu. Slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo proch\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159es velkou, prosklenou st\u011bnu prudce sv\u00edtilo do kav\u00e1rny a odr\u00e1\u017eelo se od tmav\u011b le\u0161t\u011bn\u00e9ho stolu pro \u0161est osob. Tom na n\u011bj p\u0159ilo\u017eil dlan\u011b a vst\u0159eb\u00e1val teplo, kter\u00e9 bylo \u00falevou od chladn\u00e9ho \u0159\u00edjna. Bylo tam n\u011bco, co musel ud\u011blat, n\u011bco p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e p\u016fjde dom\u016f ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli s kocovinou, a vyhl\u00eddkou na dal\u0161\u00ed \u00fakoly p\u0159ed dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161kou.<\/p><\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 byl opil\u00fd, ale p\u0159\u00edtomnost Aarona Fosmarka v\u010dera v klubu nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 halucinace. V\u00edce ne\u017e to – byl nebezpe\u010dn\u00fd, provokuj\u00edc\u00ed. Tom by mu jednu vrazil bez sebemen\u0161\u00edch my\u0161lenek na sv\u00e9 vlastn\u00ed dobro. Ud\u011blal by to, chystal se na to.<\/div>\n
\n

Tom vypil zbytek sv\u00e9ho \u010daje a rozhl\u00e9dl se po klidn\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. Tohle bylo m\u00edsto, kam p\u0159i\u0161el ned\u00e1vno, m\u00edsto, kde poprv\u00e9 potkal Dawntreadera, sv\u00e9 online poblouzn\u011bn\u00ed. Billa, toho pokorn\u00e9ho a nen\u00e1ro\u010dn\u00e9ho mlad\u00edka z pr\u00e1ce. Jeho mysl\u00ed tan\u010dila zpomalen\u00e1 vidina – Bill s vlasy pln\u00fdmi t\u0159pytek l\u00e1kav\u011b se na n\u011bj usm\u00edvaj\u00edc\u00ed, jak jej st\u0159\u00eddav\u011b osv\u011btlovalo sv\u011btlo ze zrcadlov\u00e9 koule. Tomovy za\u0161kubaly rty. V\u0161echno v \u017eivot\u011b se dok\u00e1zalo zm\u011bnit b\u011bhem jedin\u00e9ho \u00faderu srdce.<\/p><\/div>\n

Vylovil z batohu sv\u016fj mobiln\u00ed telefon, dr\u017eel ho v ruce a z\u00edral na n\u011bj. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u011bl v seznamu \u010d\u00edslo na Starbucks. Ale bylo by dobr\u00e9 tam zavolat?<\/div>\n
Jedin\u00e9, co m\u011bl, bylo jeho slovo. Tom si p\u0159\u00e1l, aby si nechal jeden z t\u011bch drink\u016f, ale to by museli okam\u017eit\u011b opustit klub – a barman by je mohl nechat zastavit vyhazova\u010dem d\u0159\u00edv, ne\u017e by se dostali ke dve\u0159\u00edm. M\u011bl si ho nechat. Te\u010f nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz. Kdo v\u00ed, co na to obvin\u011bn\u00ed Michelle \u0159ekne, nebo jestli mu bude v\u011b\u0159it.<\/div>\n
\n

Po t\u0159et\u00edm zazvon\u011bn\u00ed se linka spojila. „Starbucks, u telefonu Becky.“<\/p><\/div>\n

„Becky.“ Tom sev\u0159el telefon. „Tady Tom, je tam Michelle nebo Danice?“<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome, na\u0161e druh\u00e1 velitelka nep\u0159ijde d\u0159\u00edv ne\u017e v poledne… a \u010d\u00edslo jedna m\u00e1 dnes volno. Ale nechala tu vzkaz, \u017ee se pozd\u011bji zastav\u00ed, proto\u017ee se dnes sna\u017e\u00ed se v\u0161emi mluvit.“<\/div>\n
„Ty u\u017e jsi s n\u00ed mluvila?“ Zeptal se Tom nelehce.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. Je\u0161t\u011b tady nebyla.“<\/div>\n
„Aha.“ Tom kr\u00e1tce pomyslel na drogy a ozn\u00e1men\u00ed na policii a na vyhl\u00eddku o p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed Michelle o obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed. Klepy, v\u0161echno z toho. „D\u00edky.“<\/div>\n
„Tome?“ Beckyin hlas jej dr\u017eel na lince, tich\u00fd a pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u00ed. „A\u0165 u\u017e se d\u011bje cokoliv, douf\u00e1m, \u017ee to dopadne dob\u0159e.“<\/div>\n
„Jo, d\u00edky.“<\/div>\n
Chv\u00edli telefon pot\u011b\u017ek\u00e1val v ruce, ne\u017e jej p\u0159epnul do tich\u00e9ho re\u017eimu a zamkl. Nebyl tam nikdo, koho by pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl sly\u0161et, s v\u00fdjimkou Billa. Kdyby dostali pad\u00e1ka… u\u017e by o tom v\u011bd\u011bli, ne?<\/div>\n
\n

Hodil si batoh na ramena, zkontroloval pen\u00edze, kter\u00e9 jeho spolu\u017e\u00e1ci nechali na stole, a opustil kav\u00e1rnu s my\u0161lenkami na dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly a starostmi z p\u0159edchoz\u00ed noci. Odvedl dobrou pr\u00e1ci, kdy\u017e se tomu vyh\u00fdbal n\u00e1v\u0161t\u011bvou klubu, ale bl\u00ed\u017eily se zkou\u0161ky a hromadily se eseje a jemu doch\u00e1zel \u010das. Te\u010f si je\u0161t\u011b musel d\u011blat starosti s Aaronem Fosmarkem, a Bill… c\u00edtil, \u017ee Bill nebyl moc dobr\u00fd v tom, jak chr\u00e1nit s\u00e1m sebe.<\/p><\/div>\n

Zp\u011bt v byt\u011b jeho pohled jako prvn\u00ed padl na Billa schoulen\u00e9ho na gau\u010di, kde ho i zanechal. Vyvolalo mu to na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco si svl\u00e9kl bundu a na\u0161el m\u00edsto pro sv\u016fj batoh. „Po\u0159\u00e1d na\u017eivu? Rozhodn\u011b na to nevypad\u00e1\u0161.“ Pohladil ho po tmav\u00fdch vlasech a pol\u00edbil na bled\u00e9 \u010delo.<\/div>\n
Bill zavr\u010del, zavrt\u011bl se, a\u017e si nohy zastr\u010dil pod sebe, a zav\u0159el laptop. „C\u00edt\u00edm se l\u00edp,“ p\u0159iznal.<\/p>\n

„Lisa p\u0159i\u0161la asi p\u0159ed hodinou, nakrmila m\u011b a ode\u0161la.“<\/div>\n

„Jak roztomil\u00e9.“ Tom dosedl na gau\u010d vedle n\u011bj a omotal mu ruku kolem ramen. „Po\u0159\u00e1d nevypad\u00e1\u0161 dob\u0159e. Bolesti hlavy? Chce\u0161, abych t\u011b omluvil v pr\u00e1ci?“ Polo\u017eil mu ruku na \u010delo, ale to bylo chladn\u00e9 a such\u00e9.<\/div>\n
„Hmm.“ Bill se o n\u011bj op\u0159el. „Ty m\u00e1\u0161 dneska volno. Jak l\u00e1kav\u00e9… ale ne, rad\u011bji bych m\u011bl pracovat.“ Ot\u0159\u00e1sl se a zvedl ramena.<\/div>\n
„Zatracen\u00e1 pracovn\u00ed etika.“ Tom ho znovu pol\u00edbil, proto\u017ee mohl, a pak ho pustil. „Dej mi v\u011bd\u011bt, kdy\u017e bude\u0161 n\u011bco pot\u0159ebovat, okay? P\u016fjdu si pro n\u011bjak\u00e9 knihy… hned jsem zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Bill ho n\u00e1sledoval do pokoje s ospal\u00fdm \u0161our\u00e1n\u00edm, s p\u0159ikr\u00fdvkou pevn\u011b ut\u00e1hnutou kolem t\u011bla. „Nechci se omluvit v pr\u00e1ci kv\u016fli tomu, jak se v\u010dera choval Aaron v klubu.“<\/div>\n
Tom se zarazil ve sv\u00e9 kle\u010d\u00edc\u00ed poloze na \u017eidli. „Souhlas\u00edm, ale jak jsi k tomu z\u00e1v\u011bru dosp\u011bl ty?“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a pomalu \u0159ekl: „T\u00edm, jak se v\u010dera choval, bezohledn\u011b, jako \u00fapln\u00fd kret\u00e9n. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee n\u011bkdo musel dostat pad\u00e1ka. Chci v\u011bd\u011bt, jestli to byl on, nebo j\u00e1, nebo…“<\/div>\n
\n

„Nemus\u00ed\u0161 to \u0159\u00edkat,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „J\u00e1 v\u00edm. Myslel jsem na to sam\u00e9.“ Nebo j\u00e1, dokon\u010dil ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Mohl b\u00fdt tak\u00e9 vyhozen. Kdy\u017e volal do obchodu, musel si telefon zapnout, od p\u0159edchoz\u00edho dne ho m\u011bl vypnut\u00fd. Vyhodila by Michelle n\u011bkoho osobn\u011b, nebo p\u0159es telefon?<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee po odpoledn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ce tam mus\u00edm j\u00edt,“ dokon\u010dil Bill. Vypadal odhodlan\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ uznal Tom. Pokr\u010dil rameny. Daleko rad\u011bji by Billa obskakoval, ulo\u017eil ho do postele a dr\u017eel ho tam, mo\u017en\u00e1 by se kv\u016fli tomu i u\u010dil u vlastn\u00edho stolu, ale tu logiku v\u011bci nedok\u00e1zal zm\u011bnit. „Tak p\u016fjdeme. P\u016fjdu s… J\u00e1, ehm, mluvil jsem dneska s Becky a ona \u0159\u00edkala, \u017ee tam Michelle bude, i kdy\u017e m\u00e1 volno. Michelle si chce dnes se v\u0161emi promluvit.“<\/div>\n
Bill hned ne\u0159ekl nic, ale jeho o\u010di byly zamy\u0161len\u00e9. Pak p\u0159ik\u00fdvl. „Tak jo.“ Nevypadal vypla\u0161en\u011b, pouze rozhodn\u011b.<\/div>\n
\n

Byl to pocit, kter\u00fd s n\u00edm Tom mohl sd\u00edlet. B\u011bhem posledn\u00edch n\u011bkolika t\u00fddn\u016f se toho stalo tolik, \u017ee mohl \u010delit \u010demukoliv dal\u0161\u00edmu. Dokud m\u011bl Billa… „Okay. Pot\u0159ebuje\u0161 se zastavit u tv\u00fdch rodi\u010d\u016f, ne\u017e t\u011b dostaneme do pr\u00e1ce?“<\/p><\/div>\n

„Ne v tomto stavu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s \u00fa\u0161klebkem. „Ale pros\u00edm, pokud se c\u00edt\u00ed\u0161 milosrdn\u011b, zabij m\u011b n\u011b\u017en\u011b, hum\u00e1nn\u00edm zp\u016fsobem.“<\/div>\n
„Nejs<\/a>em tak milosrdn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a pozvedl obo\u010d\u00ed. „Chci t\u011b m\u00edt kolem sebe na dlouhou dobu.“<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Bez ohledu na to, jak moc mhou\u0159il o\u010di, slune\u010dn\u00ed paprsky si p\u0159esto na\u0161ly cestu skrz jeho \u0159asy a vrhly se do nah\u00fdch duhovek pod nimi. Bill zast\u00e9nal, p\u0159eto\u010dil se a pokusil se zabo\u0159it hlavu pod nejbli\u017e\u0161\u00ed dostupn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159eto\u010dil se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-60","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=60"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=60"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=60"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=60"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}