{"id":6005,"date":"2012-08-25T16:00:00","date_gmt":"2012-08-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5988"},"modified":"2012-08-25T16:00:00","modified_gmt":"2012-08-25T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-ii-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/25\/zeiten-andern-dich-ii-8\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich II 8."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong> V pond\u011bl\u00ed se z pr\u00e1ce vrac\u00edm pozd\u011bji, s pozdn\u00edm rychl\u00fdm ob\u011bdem v ruce, a venku je na za\u010d\u00e1tek kv\u011btna neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 teplo, tak\u017ee u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e se schov\u00e1m do \u00fatrob bytu. Str\u010d\u00edm kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku, ale ten se neoto\u010d\u00ed o 360 stup\u0148\u016f, n\u00fdbr\u017e jen cvakne a dve\u0159e se otev\u0159ou. A jakmile za nimi spat\u0159\u00edm mal\u00fd p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed kufr, moje nad\u0161en\u00ed z toho, \u017ee jsem doma, prudce vzroste.<\/p>\n

„A j\u00e1 u\u017e se tu pomalu za\u010d\u00ednal b\u00e1t us\u00ednat s\u00e1m,“ zvol\u00e1m vesele do domu, vyzuji se a vyd\u00e1m se do ob\u00fdv\u00e1ku, kde volnou rukou obejmu zezadu Toma, sed\u00edc\u00edho na rohu gau\u010de. „Ahoj.“
„Ahoj,“ usm\u011bje se a nato\u010d\u00ed se ke mn\u011b, aby mi mohl ukr\u00e1st polibek. Hned na to se ale jeho \u00fasm\u011bv roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed, kdy\u017e spat\u0159\u00ed krabi\u010dku v m\u00e9 ruce a ukradne mi hranolku.
„M\u011bl ses?“
„Je neskute\u010dn\u00fd cestovat v tomhle vedru, ale jsem tu a snad i bez \u00fajmy. Ty?“
„M\u00e1\u0161 hlad?“ p\u0159ejdu jeho ot\u00e1zku.
„Ne, stav\u011bli jsme se na ob\u011bd\u011b.“
Zamy\u0161len\u011b se zamra\u010d\u00edm, kdy\u017e op\u0159en o gau\u010d a koukaj\u00edc Tomovi p\u0159es rameno, mi dojde, co to dr\u017e\u00ed v ruce.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Moje fotky, kdes je vzal?“
„Bylo to v po\u0161t\u011b, a kdy\u017e jsem vid\u011bl, odkud to p\u0159i\u0161lo, nedalo mi to.“ S \u00fasm\u011bvem gau\u010d obejdu a p\u0159isednu k n\u011bmu.
„L\u00edb\u00ed se ti?“
„N\u011bjak nem\u016f\u017eu pochopit, \u017ee jsi na t\u011bch fotk\u00e1ch ty. Jsou skv\u011bl\u00fd.“
„Mysl\u00ed\u0161?“
„Nemysl\u00edm, vid\u00edm.“ Odlo\u017e\u00edm kone\u010dn\u011b ta\u0161ku i j\u00eddlo a v\u0161echny fotky mu vezmu, abych si je prohl\u00e9dl.
„Str\u00e1vil jsem tam \u010dty\u0159i hodiny a jen dvan\u00e1ct fotek?“
„To tys byl ten, co mi tvrdil, \u017ee je to pro tu n\u00e1ro\u010dnost norm\u00e1ln\u00ed.“
„No, to jsem to je\u0161t\u011b neza\u017eil na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei,“ uchechtnu se. A\u017e asi na dv\u011b fotky se mi taky v\u0161echny l\u00edb\u00ed, super.
„Slu\u0161\u00ed ti to na nich,“ pol\u00edb\u00ed mne na sp\u00e1nek a j\u00e1 se kone\u010dn\u011b, po t\u011bch osamocen\u00fdch dnech, mohu k n\u011bmu stulit do n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

„Tyhle si zamlouv\u00e1m.“
„Jak tyhle si zamlouv\u00e1m? To jsou moje fotky,“ chci si v\u0161echny vz\u00edt, ale Tom mi ty dv\u011b vybran\u00e9 odm\u00edt\u00e1 d\u00e1t, tak\u017ee ruku nat\u00e1hne ode mne co nejd\u00e1l.
„Moje fotky,“ napodob\u00ed Tom m\u00fdm t\u00f3nem, „co na tom, \u017ee jsou to tvoje fotky, exhibicionisto? Si je nalep\u00ed\u0161 na zrcadlo a bude\u0161 na n\u011b chodit koukat?“
„T\u0159eba, vra\u0165 mi je,“ nal\u00e9h\u00e1m bez p\u0159est\u00e1vky a znovu se pro fotky zkus\u00edm nat\u00e1hnout, ale Tom se z\u00e1ke\u0159n\u011b posune je\u0161t\u011b d\u00e1l ode mne. „Tomi! Tyhle dv\u011b byly nejlep\u0161\u00ed!“
Tom na m\u011b ale jen pobaven\u011b vypl\u00e1zne jazyk, a proto se na n\u011bho ne\u010dekan\u011b vrhnu, a\u017e se mi ho poda\u0159\u00ed zcela polo\u017eit na gau\u010d a obkl\u00ed\u010dit, jen se st\u00e1le nemohu dostat a\u017e k jeho ruce sv\u00edraj\u00edc\u00ed fotky.
„D\u00e1m ti je, a\u017e tyhle fotky budou viset po cel\u00e9m N\u011bmecku.“
„Ty hajzl\u00edku! V\u00ed\u0161, \u017ee se tohle nikdy nestane.“
„Hm, pak jsou ty fotky moje,“ nat\u00e1hne se i pro ty zbyl\u00e9, kter\u00e9 jsem v z\u00e1palu boje musel odlo\u017eit, abych je nezni\u010dil. Jsou pom\u011brn\u011b velk\u00e9 a j\u00e1 si pl\u00e1nuji rozhodn\u011b alespo\u0148 jednu zaskl\u00edt.
„Pff,“ trucovit\u011b slo\u017e\u00edm ruce na prsou, st\u00e1le na n\u011bm sed\u00edc\u00ed.<\/p>\n

„Co se \u010dert\u00ed\u0161, modelko moje?“ zatah\u00e1 mne za c\u00edp m\u00e9ho trika, „bude\u0161 m\u00edt je\u0161t\u011b spoustu fotek.“
„U\u017e tyhle vznikly za tvrd\u00e9ho sebe p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed. Nev\u00edm, zda ho to bude je\u0161t\u011b p\u0159\u00ed\u0161t\u011b bavit.“
„Byl jsi jenom nerv\u00f3zn\u00ed. A nakonec koukej,“ zam\u00e1v\u00e1 mi s \u00fasm\u011bvem fotkami p\u0159ed obli\u010dejem, „jsou sexy.“
„Sexy,“ utrous\u00edm pochybova\u010dn\u011b a pevn\u011b fotky z druh\u00e9 strany chyt\u00edm. Ale to u\u017e se Tom pozvedne v loktech, a p\u0159it\u00e1hne si mne bl\u00ed\u017ee, aby mi v\u011bnoval intenzivn\u00ed polibek, a\u017e jsem nucen skoro zalapat po dechu.
„Neni\u010d ty fotky, tady s nimi furt m\u00e1v\u00e1\u0161,“ rozesm\u011bje se po chvilce proti m\u00fdm rt\u016fm, a s m\u00fdm svolen\u00edm fotky odlo\u017e\u00ed na stolek. „Modelko, pro ostatn\u00ed se\u0161 ochotn\u00fd se obl\u00e9kat, pro m\u011b by ses nevysvl\u00e9kl?“ usm\u011bje se Tom, jemn\u011b si hraj\u00edc\u00ed se sv\u00fdm piercingem ve rtu. Hrav\u011b se usm\u011bju a dlan\u011bmi sjedu po jeho boc\u00edch. Pak se k n\u011bmu naklon\u00edm, abych v\u00e1\u0161niv\u011b a zcela pomalu obkl\u00ed\u010dil jeho rty. Stejn\u011b tak zcela pomali\u010dku dlan\u011bmi sj\u00ed\u017ed\u00edm po jeho boc\u00edch a\u017e na b\u0159\u00ed\u0161ko, a\u017e se dostanu k p\u00e1sku jeho kalhot. Kdy\u017e se u\u017e ale do toho po\u0159\u00e1dn\u011b op\u0159u a hodl\u00e1m Toma perfektn\u011b mu\u010dit, rozezvon\u00ed se mi v kapse telefon.<\/p>\n

„P\u0159esn\u011b, hudbu k tomu pot\u0159ebuji,“ uchechtnu se.
„Nezvedej to,“ za\u0161kemr\u00e1.
„Jestli je to Gordon, tak to bude stejn\u011b zkou\u0161et do doby, ne\u017e bude \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, a jestli je to n\u011bkdo jin\u00fd, m\u011bl bych se alespo\u0148 kouknout kdo, jestli nepot\u0159ebuje n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho. A pak taky p\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu Patrick, na jeho telefon\u00e1t \u010dek\u00e1m u\u017e od \u010dtvrtka,“ vyt\u00e1hnu argumenty, aby Tom nemohl ani p\u00edpnout, a b\u011bhem toho u\u017e d\u00e1vno p\u0159ilo\u017e\u00edm telefon k uchu. „Pros\u00edm?“ Tom proto\u010d\u00ed o\u010dima a j\u00e1 na n\u011bho jen vypl\u00e1znu jazyk.
„Zdrav\u00edm, to jsem j\u00e1, Patrick, neru\u0161\u00edm?“
„Ne, neru\u0161\u00ed\u0161,“ d\u00e1m d\u016fraz na tato slova a pobaven\u011b se usm\u011bju na mra\u010d\u00edc\u00edho se Toma.
„Dneska mi bylo \u0159e\u010deno, \u017ee ti byli doru\u010den\u00e9 ty sn\u00edmky. M\u00e1\u0161 je?“
„Jop, v\u0161echny p\u0159ed sebou.“
„Super, se\u0161 s nimi spokojenej?“
„Jsou dobr\u00fd. Jsou v\u00edc ne\u017e dobr\u00fd, jsi kouzeln\u00edk,“ s \u00fasm\u011bvem vydechnu a k\u00e1rav\u011b Toma pl\u00e1cnu lehce po ruce, kdy\u017e se za\u010dne v\u011bnovat rozep\u00edn\u00e1n\u00ed m\u00fdch kalhot. To ho ale nezastav\u00ed a s hrav\u00fdm \u00fasm\u011bvem pokra\u010duje.<\/p>\n

„To jsem moc r\u00e1d, \u017ee to vid\u00ed\u0161 takhle. M\u00e1m na tebe prosbu, ohledn\u011b pr\u00e1v\u011b zmi\u0148ovan\u00fdch fotografi\u00ed. Jak jsi na tom z\u00edtra s \u010dasem?“
„Z\u00edtra? To by m\u011blo b\u00fdt v pohod\u011b,“ a\u010dkoliv u\u017e jsem n\u011bco m\u00e1lo na z\u00edtra napl\u00e1nov\u00e1no m\u011bl, okam\u017eit\u011b to v hlav\u011b zru\u0161\u00edm. Odstr\u010d\u00edm Tomovy ruce, a trochu se po n\u011bm sesunu d\u00e1l, aby na m\u016fj p\u00e1sek jen tak nedos\u00e1hl. Jen\u017ee ten se hbit\u011b dostane zpoza m\u011b a za chv\u00edli u\u017e kle\u010d\u00ed i on p\u0159ede mnou a hodl\u00e1 se dostat navzdory oble\u010den\u00ed na m\u00e9 t\u011blo.
„Super. R\u00e1no mus\u00edm je\u0161t\u011b z m\u011bsta, ale ur\u010dit\u011b ti v\u010das d\u00e1m v\u011bd\u011bt v kolik. Nebudeme fotit, bude to sp\u00ed\u0161 jen takov\u00e1 mal\u00e1 konzultace, v\u0161echno se dozv\u00ed\u0161 z\u00edtra. Jo, vid\u00ed\u0161 to, vlastn\u011b od tebe je\u0161t\u011b n\u011bco pot\u0159ebuji. Pamatuje\u0161 na ty kalhoty, ve kter\u00fdch si fotil?“
„Uhm,“ vytvo\u0159\u00edm jen n\u011bco jako souhlas, kter\u00fd douf\u00e1m zaznamenal, ale p\u0159itom v\u011bt\u0161ina mysli se zab\u00fdv\u00e1 u\u017e jen Tomem, kter\u00fd rukama bloud\u00edc\u00ed po m\u00e9m t\u011ble a rty stejn\u011b tak, se jednodu\u0161e sna\u017e\u00ed, abych ten hovor zkr\u00e1til na co mo\u017en\u00e1 nejkrat\u0161\u00ed dobu.
„Bezva. Pot\u0159eboval bych, abys mi z nich p\u0159e\u010detl jedno \u010d\u00edslo. Najde\u0161 ho vzadu. Zapomn\u011bl jsem to napsat, a te\u010f ho pot\u0159ebuju. Klidn\u011b, jestli nejsi doma, mi ho sta\u010d\u00ed pak napsat ve zpr\u00e1v\u011b.“<\/p>\n

„V pohod\u011b, jsem doma, jen mus\u00edm do lo\u017enice,“ \u0159eknu d\u016fkladn\u011b, aby to post\u0159ehl i Tom, kter\u00fd se ale na to zatv\u00e1\u0159\u00ed velmi nespokojen\u011b. Lehce ho cvrknu do nosu a vysko\u010d\u00edm na nohy. V lo\u017enici mi nejd\u0159\u00edve p\u0159estane fungovat hlava, jako bych najednou zapomn\u011bl, kv\u016fli \u010demu jsem p\u0159i\u0161el, ale pak mi padne pohled na kalhoty, kter\u00e9 div nedr\u017e\u00edm v n\u011bjak\u00e9m sejfu jako sv\u00e1tost.
„Jop, m\u00e1m je. M\u00e1m i to \u010d\u00edslo, m\u016f\u017eu ho p\u0159e\u010d\u00edst?“
„Moment,“ z druh\u00e9 strany se ozve jen lehk\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed, nazna\u010duj\u00edc\u00ed, \u017ee Patrick hled\u00e1 n\u011bco na psan\u00ed, „p\u00ed\u0161u si.“
„Dva, osm…“ zaseknu se a z\u00e1rove\u0148 rozesm\u011bju, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch objev\u00ed na\u0161tvan\u00fd Tom, „promi\u0148,“ vr\u00e1t\u00edm se k telefon\u00e1tu, a s\u00e1m sebe napomenu, abych spustil pohled z Toma, „t\u0159i, \u0161est\u2026“ Po dodiktov\u00e1n\u00ed \u010d\u00edsla nazna\u010d\u00edm Tomovi prstem, a\u0165 dojde a\u017e ke mn\u011b a nepost\u00e1v\u00e1 u dve\u0159\u00ed. V\u00edm, \u017ee jsem ten, co ho dnes neust\u00e1le p\u0159eru\u0161uje, ale m\u00e1m opravdu r\u00e1d jeho pozornost.
„Ok, m\u00e1m to. D\u00edky moc.“
„Nen\u00ed za\u010d,“ usm\u011bju se na Toma, kter\u00fd p\u0159esn\u011b v\u00ed, jak m\u011b nejv\u00edce dostat, a to o\u010dn\u00edm kontaktem, p\u0159i\u010dem\u017e jeho ruce bloud\u00ed v m\u00edstech, kter\u00fdch se u\u017e p\u00e1r dn\u00ed nikdo nedotkl. V\u00ed on v\u016fbec, jak sakra mi chyb\u011bl a co t\u00edmhle zp\u016fsobuje? Z t\u00e9to strany jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee hovor u\u017e bude u konce, proto\u017ee se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee by do p\u00e1r minut Patrick pochopil, \u017ee ru\u0161\u00ed, a\u010d jsem ho na za\u010d\u00e1tku ujistil o opaku.
„Uvid\u00edme se z\u00edtra.“
„T\u011b\u0161\u00edm se.“
„N\u00e1podobn\u011b.“
„Ahoj,“ vyt\u00edpnu hovor, a mobil i kalhoty odlo\u017e\u00edm kamsi na vytu\u0161enou pr\u00e1zdnou desku stole\u010dku vedle m\u011b, ani\u017e bych z Toma spustil pohled. „Nevydr\u017eel bys ani p\u011bt minut, ne\u017e bych dotelefonoval, \u017ee?“ zept\u00e1m se na oko p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Tom ale jen ml\u010dky pozvedne s pousm\u00e1n\u00edm obo\u010d\u00ed, a jeho ruce pr\u00e1v\u011b dos\u00e1hnou p\u0159esn\u011b toho, o co se celou dobu sna\u017eily, a to dostat se mi do kalhot.<\/p>\n

„Ty jsi tak…“ za\u010dnu u\u017e s \u00fasm\u011bvem, ale v tu chv\u00edli poc\u00edt\u00edm na sv\u00e9m krku jemn\u00e9 skousnut\u00ed a Tomova ruka p\u0159ejede zku\u0161en\u011b p\u0159es l\u00e1tku m\u00fdch trenek, tak\u017ee se m\u00e1 v\u011bta ztrat\u00ed v lehk\u00e9m stenu. Nech\u00e1m sv\u00e9 kalhoty, za trochu sv\u00e9 pomoci, sjet zcela k zemi, kter\u00e9 pak jen hrav\u011b od\u0161oupnu. S lehce p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky a zaklon\u011bnou hlavou nejsem absolutn\u011b schopn\u00fd br\u00e1nit se Tomovi, kdy\u017e ze m\u011b strhne i triko a chytne mne lehce za ob\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby zabr\u00e1nil v dob\u00fdv\u00e1n\u00ed jeho t\u011bla. Ale j\u00e1 m\u00e1m sakra chu\u0165 zase c\u00edtit jeho nah\u00e9 hork\u00e9 t\u011blo, jeho hru\u010f\u2026 Zalapu po dechu, kdy\u017e poc\u00edt\u00edm jemn\u00e9 skousnut\u00ed n\u00e1hle n\u00ed\u017e, a to na podb\u0159i\u0161ku, na co\u017e reaguje okam\u017eit\u011b m\u016fj penis probuzen\u00edm, a kdy\u017e Tom sjede a\u017e k lemu m\u00fdch trenek, kter\u00e9 jen zuby st\u00e1hne, aby se ten nedo\u010dkavec pod nimi dostal ven, ztrat\u00edm se v absolutn\u00ed slasti. Jazykem p\u0159ejede po cel\u00e9 d\u00e9lce m\u00e9ho penisu a j\u00e1 u\u017e jen marn\u011b hled\u00e1m dech. Moment, do\u0161lo k v\u00fdm\u011bn\u011b rol\u00ed! V\u017edy\u0165 j\u00e1 m\u011bl b\u00fdt ten, co bude Toma dnes mu\u010dit, tak jak to, \u017ee jsem te\u010f ten pora\u017een\u00fd, co mu nedo\u010dkav\u011b p\u0159iraz\u00ed do pusy?<\/p>\n

Intuitivn\u011b po chvilce otev\u0159u o\u010di, abych vyhledal Tom\u016fv pohled, kter\u00fd mne jasn\u011b propaluje a jen \u010dek\u00e1, jak budu reagovat na to, \u017ee si vlastn\u011b na moment p\u0159estal v\u0161\u00edmat m\u00e9ho t\u011bla. Ob\u011bma na tv\u00e1\u0159\u00edch pohr\u00e1v\u00e1 \u00fasm\u011bv, ale ten Tom\u016fv se p\u0159eci jen o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed.
„A\u017e tak jsem ti chyb\u011bl?“ pronese pobaven\u011b, a kdybych m\u011bl pr\u00e1v\u011b voln\u00e9 ruce, ur\u010dit\u011b by neu\u0161el n\u011bjak\u00e9 fyzick\u00e9 odplat\u011b. Nejrad\u011bji ze v\u0161eho bych ho ale okradl o s\u00e9rii polibk\u016f, co\u017e asi vytu\u0161\u00ed, proto\u017ee se op\u011bt narovn\u00e1, ale na druhou stranu, trochu nespokojen\u011b mlasknu, kdy\u017e nech\u00e1 m\u00e9 trenky jen tak d\u00e1l bez pov\u0161imnut\u00ed a prsty sjede z m\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby je propletl s t\u011bmi m\u00fdmi, a skute\u010dn\u011b mi polibek v\u011bnuje. A ne ledajak\u00fd. Kdy\u017e se po hodn\u00e9 chv\u00edli odt\u00e1hnu, nejen \u017ee jsem absolutn\u011b bez dechu, ale hlavn\u011b jsem u\u017e tot\u00e1ln\u011b vzru\u0161en\u00fd, tak\u017ee bez ptan\u00ed z Toma vysvl\u00e9knu triko, kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 hned na to n\u00e1sleduj\u00ed jeho kalhoty, b\u011bhem \u010deho\u017e si neust\u00e1le kradu dal\u0161\u00edch p\u00e1r, m\u00ed\u0148 zab\u00edjej\u00edc\u00edch, polibk\u016f.<\/p>\n

A ani\u017e by jeden z n\u00e1s \u010dekal na n\u011bco v\u00edc, vysad\u00ed mne Tom na kraj stolku, na kter\u00fd jsem p\u0159ed chvilkou odlo\u017eil mobil, a j\u00e1 si ho t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nohama obmot\u00e1m.
„Oh bo\u017ee, Tome,“ zast\u00e9n\u00e1m mu do ucha, kdy\u017e se na\u0161e rozkroky ot\u0159ou o sebe a siln\u011bji mu nehty p\u0159ejedu po jedn\u00e9 z lopatek. T\u00e9m\u011b\u0159 slast\u00ed zav\u0159u o\u010di, kdy\u017e vdechuji tu jeho \u00fa\u017easnou v\u016fni b\u011bhem toho, co ho jen la\u0161kovn\u011b l\u00edb\u00e1m na tv\u00e1\u0159i. A\u017e pot\u00e9, co s chtivost\u00ed, c\u00edt\u00edc tu v\u016fni z p\u0159\u00edm\u00e9 bl\u00edzkosti, sjedu rty na jeho krk, pozn\u00e1m, \u017ee do m\u011b chce Tom vstoupit, kdy\u017e si m\u011b p\u0159it\u00e1hne o dal\u0161\u00ed kousek bl\u00ed\u017ee a jemn\u011b si mne nato\u010d\u00ed.
„Tomi?“ ozvu se.
„Hm?“
„Je\u0161t\u011b n\u011bco,“ s \u00fasm\u011bvem mrknu, kdy\u017e se kr\u00e1tce odt\u00e1hnu, abych u\u017e automaticky otev\u0159el druh\u00fd \u0161upl\u00edk od stole\u010dku, kde nahmat\u00e1m tubu s lubrika\u010dn\u00edm gelem a v\u00edt\u011bzn\u011b se s n\u00ed op\u011bt k Tomovi p\u0159isunu. Uko\u0159ist\u00edm si jeho rty, b\u011bhem \u010deho\u017e si na ruku vm\u00e1\u010dknu trochu gelu, s n\u00edm\u017e pak nejen lehce pot\u0159u sv\u016fj vstup, ale hrav\u011b s n\u00edm p\u0159ejedu i Tomovi po \u0161pi\u010dce penisu, co\u017e zp\u016fsob\u00ed p\u0159esn\u011b to, co chci. A to aby taky nedo\u010dkav\u011b p\u0159irazil do m\u00e9 ruky a vydechl do m\u00fdch rt\u016f.
S pousm\u00e1n\u00edm mu vr\u00e1t\u00edm jeho v\u011btu: „A\u017e tak jsem ti chyb\u011bl?“
„Hele, hele,“ pok\u00e1r\u00e1 m\u011b Tom a jemn\u011b do mne vsune dva prsty. Slastn\u011b p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, a jemn\u011b skousnu Tom\u016fv spodn\u00ed ret.<\/div>\n

„Ok, vyhr\u00e1l jsi,“ zasm\u011bju se proti jeho rt\u016fm a ukradnu si jeden v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek, b\u011bhem \u010deho\u017e si ho op\u011bt nohama obmot\u00e1m, abych ho c\u00edtil zcela nat\u011bsno u sebe. Hlavu kr\u00e1tce zaklon\u00edm akor\u00e1t v dob\u011b, kdy sv\u00e9 prsty vym\u011bn\u00ed za sv\u016fj penis, a j\u00e1 se na okam\u017eik pot\u0159ebuji nadechnout jin\u00e9ho vzduchu. S \u00fasm\u011bvem ale zase vr\u00e1t\u00edm pohled Tomovi, kter\u00fd mi ho op\u011btuje do doby, ne\u017e jemn\u011b pohlad\u00edm jeho rty t\u011bmi sv\u00fdmi a obdaruji ho jen drobn\u00fdm polibkem.<\/p>\n

Po zintenzivn\u011bn\u00ed Tomov\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f ale polibky o\u017eel\u00edm, abych si \u0161et\u0159il dech, a z\u00e1rove\u0148 abych se v\u011bnoval jin\u00e9 \u010dinnosti. Tou jinou \u010dinnost\u00ed je moment\u00e1ln\u00ed snaha, c\u00edtit Toma v sob\u011b co nejhloub\u011bji. Jako by mi nesta\u010dil pocit, kdy Tom tvrd\u011b nar\u00e1\u017e\u00ed do m\u00e9 prostaty, jako bych cht\u011bl st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc. Mysl\u00edm, \u017ee i on tu\u0161\u00ed, \u017ee toho po n\u011bm \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00edc, ne\u017e je v jeho sil\u00e1ch. I p\u0159es to v\u0161echno, je to dnes stra\u0161n\u011b jemn\u00e9, pln\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, jako bychom si ka\u017ed\u00fdm pohybem a ka\u017ed\u00fdm dotykem cht\u011bli d\u00e1t najevo, jak moc jsme si chyb\u011bli, a\u010d to byly jen \u010dty\u0159i dny.
Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edraz na mou prostatu, kdy Toma skute\u010dn\u011b poc\u00edt\u00edm a\u017e po ko\u0159en v sob\u011b, mne donut\u00ed s t\u011b\u017ek\u00fdm v\u00fddechem hlavu prudce zvr\u00e1tit a jednou rukou se pevn\u011b p\u0159ichytit kraje stolku. Druhou rukou mu sjedu nehty po z\u00e1dech a nech\u00e1m si jeho rty lemovat sv\u016fj krk. S ka\u017ed\u00fdm jeho dal\u0161\u00edm v\u00fddechem se po m\u00e9m t\u011ble rozlije takov\u00e9 horko, \u017ee m\u00e1m pocit, \u017ee chvilku co chvilku exploduji. I p\u0159es tento intenzivn\u00ed pocit vyhr\u00e1v\u00e1 st\u00e1le cht\u00ed\u010d, c\u00edtit v sob\u011b Toma je\u0161t\u011b dlouho, tak\u017ee se jakkoliv sna\u017e\u00edm odd\u00e1lit pocit vyvrcholen\u00ed, a\u010dkoliv o tom nevypov\u00eddaj\u00ed m\u00e9 chtiv\u00e9 p\u0159\u00edrazy a t\u011bsn\u00e9 sev\u0159en\u00ed Toma v sob\u011b.<\/p>\n

Jenom\u017ee kdy\u017e u\u017e to nem\u016f\u017ee odd\u00e1lit ani jeden z n\u00e1s, nech\u00e1m ten pocit sv\u00e9voln\u011b prostoupit m\u00fdm t\u011blem a jen Toma pevn\u011b nohama sev\u0159u, kdy\u017e m\u00e9 t\u011blo ovl\u00e1dne orgasmick\u00e1 k\u0159e\u010d, kterou doprovod\u00edm hrdeln\u00edm stenem. Nech\u00e1m na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, po lehk\u00e9m uvoln\u011bn\u00ed, vykouzlit \u00fasm\u011bv, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm, jak se ud\u011bl\u00e1 Tom do m\u011b a teprve pak otev\u0159u o\u010di a prohl\u00e9dnu si om\u00e1men\u011b Toma. Dnes to bylo tak uvol\u0148uj\u00edc\u00ed a tak napl\u0148uj\u00edc\u00ed, \u017ee m\u00e1m najednou v t\u011ble tolika energie, \u017ee m\u00e1m chu\u0165 si to okam\u017eit\u011b zopakovat. S p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem lehce prstem p\u0159ejedu Tomovi po rtech, a kdy\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159e sv\u00e9 o\u010di a nech\u00e1 st\u0159etnout na\u0161e pohledy, v\u011bnuji ten \u00fasm\u011bv jemu. Mysl\u00edm, \u017ee i beze slov si toho dok\u00e1\u017eeme \u0159\u00edci v\u00edce ne\u017e dost. Oba se tv\u00e1\u0159\u00edme dost spokojen\u011b na to, abychom to museli v\u00edce komentovat.<\/p>\n

„Lhal bych, kdybych \u0159ekl, \u017ee na tob\u011b nejsem z\u00e1vislej, a \u017ee si mi ty \u010dty\u0159i dny nechyb\u011bl,“ \u0161pitnu po chvilce se zasm\u00e1n\u00edm a vpiju se mu do rt\u016f. Kr\u00e1tkou chvilku si je\u0161t\u011b u\u017e\u00edv\u00e1me ka\u017ed\u00fd rt\u016f toho druh\u00e9ho, ne\u017e jsme nuceni zase nabrat nov\u00fd dech.
„Nemus\u00ed\u0161 mi vypr\u00e1v\u011bt, \u017ee se\u0161 na mn\u011b z\u00e1vislej.“
„Egoisto.“
„Exhibicionisto.“
„Pff,“ pra\u0161t\u00edm ho lehce do \u010dela s \u00fasm\u011bvem, „a v\u00ed\u0161, co jsem si rozmyslel za ty \u010dty\u0159i dny? \u017de se asi nech\u00e1m ost\u0159\u00edhat.“
„Huh?“
„V\u00e1\u017en\u011b. Za prv\u00fd pot\u0159ebuju zm\u011bnu, za druh\u00fd pro focen\u00ed by to bylo mo\u017en\u00e1 lep\u0161\u00ed, alespo\u0148 j\u00e1 to tak c\u00edt\u00edm, a za t\u0159et\u00ed jsem se u\u017e stejn\u011b rozhodl.“ Tom mi na to ale nic ne\u0159ekne a jen s \u00fasm\u011bvem prohr\u00e1bne moje vlasy. „Cht\u011bl bych takov\u00fd ten sest\u0159ih\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, ne p\u0159esn\u011b, ale podobn\u00fd m\u00e1 t\u0159eba ten fotbalista, jak si mi ho ukazoval\u2026 Mario Gomez.“
„Nebo buben\u00edk z Rammstein.“
„Co\u017ee? Rammstein? V\u00ed\u0161 o nich n\u011bjak mnoho,“ usm\u011bju se.
„Co\u017ee, fotbal?“ vr\u00e1t\u00ed mi to Tom se sm\u00edchem.
„Tak co? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych to m\u011bl ud\u011blat?“
„Bille, jsou to tvoje vlasy, a od ur\u010dit\u00e9ho roku u\u017e rozhoduje\u0161 a zodpov\u00edd\u00e1\u0161 zcela za sebe.“
„Ale nejsem si jist\u00fd, jestli bych m\u011bl j\u00edt opravdu do tohohle, nebo jen n\u011bco m\u00ed\u0148\u2026“
„Bude to zm\u011bna, to ur\u010dit\u011b, ale u\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee se mi to bude l\u00edbit.“
„Hned se c\u00edt\u00edm klidn\u011bji,“ s \u00fasm\u011bvem ho u\u017e jen kr\u00e1tce pol\u00edb\u00edm. „A j\u00e1 u\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee se ti bude l\u00edbit i ta sprcha, kter\u00e1 n\u00e1s te\u010f \u010dek\u00e1,“ \u0161ibalsky mrknu.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam V pond\u011bl\u00ed se z pr\u00e1ce vrac\u00edm pozd\u011bji, s pozdn\u00edm rychl\u00fdm ob\u011bdem v ruce, a venku je na za\u010d\u00e1tek kv\u011btna neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 teplo, tak\u017ee u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e se schov\u00e1m do \u00fatrob bytu. Str\u010d\u00edm kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku, ale ten se neoto\u010d\u00ed o<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[513],"tags":[],"class_list":["post-6005","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6005","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6005"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6005\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6005"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6005"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6005"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}