{"id":6007,"date":"2012-08-25T14:00:00","date_gmt":"2012-08-25T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5990"},"modified":"2012-08-25T14:00:00","modified_gmt":"2012-08-25T13:00:00","slug":"my-student-dokonceni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/25\/my-student-dokonceni\/","title":{"rendered":"My student (dokon\u010den\u00ed)"},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna<\/p>\n

<\/strong> Ahojky, douf\u00e1m, \u017ee si je\u0161t\u011b vzpom\u00edn\u00e1te na tuto pov\u00eddku. M\u011bla jsem v pl\u00e1nu napsat druhou \u0159adu, ale nakonec jsem se rozhodla pro mal\u00e9 dokon\u010den\u00ed, p\u0159ece jen u\u017e jsem je tr\u00e1pila dost. Tak\u017ee jen takov\u00e9 mal\u00e9 jednod\u00edln\u00e9 dokon\u010den\u00ed. B\u00edna<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

„Sledujete n\u00e1s \u017eiv\u011b od budovy soudu, kde by se b\u011bhem hodiny m\u011blo za\u010d\u00edt sly\u0161en\u00ed s obvin\u011bn\u00fdm st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdm u\u010ditelem ze zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka. Cel\u00e1 kauza se provalila na za\u010d\u00e1tku l\u00e9ta, kdy \u0159editel jedn\u00e9 z magdebursk\u00fdch \u0161kol doslova na\u010dapal u\u010ditele a \u017e\u00e1ka v restauraci. U\u010ditel Bill Kaulitz byl na \u0161kole prvn\u00edm rokem a b\u011bhem tohoto roku ho potkala \u0159ada tragick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed od pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed b\u00fdval\u00fdm p\u0159\u00edtelem, p\u0159es t\u00e9m\u011b\u0159 jistou smrt a\u017e po uzdraven\u00ed, a nyn\u00ed tuhle kauzu. Mnoho u\u010ditel\u016f i \u017e\u00e1k\u016f stoj\u00ed za n\u00edm, ale o jeho vinn\u011b \u010di nevinn\u011b rozhodne dne\u0161n\u00ed soud. Bill Kaulitz se rozhodl sv\u016fj vztah s \u017e\u00e1kem neukon\u010dit i p\u0159es v\u00fdhru\u017eky rodi\u010d\u016f, ve\u0159ejnosti nebo z\u00e1kazy soudu.“<\/p>\n

Schoval jsem hlavu do dlan\u00ed a zhluboka se nadechl. Bill byl st\u00e1le v koupeln\u011b a chystal se. Za v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1. Rozhodl jsem se nevypov\u00eddat, ale pozd\u011bji jsem to zm\u011bnil, proto\u017ee jedin\u011b j\u00e1 m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b Bill nijak nevyu\u017eil a \u017ee ho miluju.
„Zlato, vypni to, pros\u00edm.“ P\u0159isedl si ke mn\u011b Bill. S\u00e1hl jsem po ovlada\u010di a televizi vypnul.
„Co kdy\u017e n\u00e1m zak\u00e1\u017eou se st\u00fdkat, Billi?“ Uvelebil jsem se mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
„To nem\u016f\u017eou. Dal jsem v\u00fdpov\u011b\u010f v pr\u00e1ci a ty jsi plnolet\u00fd. A kdy\u017e jim \u0159ekne\u0161, \u017ee jsme spolu nespali v dob\u011b, kdy jsem byl tv\u00fdm u\u010ditelem, ani m\u011b nezav\u0159ou.“ Zasm\u00e1l se.
„Bille, to nen\u00ed vtipn\u00fd! Co kdy\u017e t\u011b po\u0161lou do v\u011bzen\u00ed? Co kdy\u017e u\u017e t\u011b nikdy neuvid\u00edm?“
„Neboj se, brou\u010dku, v\u0161echno dob\u0159e dopadne.“ Pol\u00edbil m\u011b a p\u0159it\u00e1hl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b.
„U\u017e mus\u00edme jet?“ Nechce se mi tam, zase se p\u0159ed v\u0161emi promen\u00e1dovat.
„U\u017e bysme m\u011bli. P\u0159ijedeme tam, odbudeme si to, a pak pojedeme dom\u016f a budeme spolu le\u017eet v posteli klidn\u011b i z\u00edtra cel\u00fd den.“ \u0160eptal mi do ou\u0161ka.
„Dob\u0159e, tak poj\u010f.“ Pol\u00edbil jsem ho a vstal.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Kdy\u017e jsme p\u0159ijeli p\u0159ed budovu soudu, byla tam kupa novin\u00e1\u0159\u016f, ale taky lid\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed m\u011bli v ruk\u00e1ch transparenty, kter\u00fdmi n\u00e1s povzbuzovali, jin\u00ed n\u00e1s zase odsuzovali. Nikdy jsem necht\u011bl, aby to dopadlo takhle, aby o na\u0161em vztahu mluvilo cel\u00e9 N\u011bmecko. Vystoupili jsme, chytil jsem Billa za ruku a vydali jsme se do budovy. Jsem nerv\u00f3zn\u00ed v\u00edc ne\u017e p\u0159ed p\u00edsemkou. Tohle mi m\u016f\u017ee zm\u011bnit cel\u00fd \u017eivot, ale nikdy nedovol\u00edm, abych o Billa p\u0159i\u0161el. Nejd\u0159\u00edv ta pitom\u00e1 autonehoda, pak Denny, a nakonec jsem m\u00e1lem dovolil, aby zem\u0159el a j\u00e1 zem\u0159el s n\u00edm.<\/p>\n

„L\u00e1sko, za chv\u00edli zase budeme spolu, slibuju.“ Pohladil m\u011b Bill po tv\u00e1\u0159i a pol\u00edbil m\u011b.
„Miluju t\u011b.“ Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a sna\u017eil se mu vyj\u00e1d\u0159it v\u0161echnu tu l\u00e1sku, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm, jen aby to pochopil, aby pochopil, \u017ee nikdo pro m\u011b nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on.
„A j\u00e1 miluju tebe.“ Naposledy m\u011b pol\u00edbil a pak musel odej\u00edt. Dlouho jsem \u010dekal, ne\u017e na m\u011b p\u0159ijde \u0159ada, kv\u016fli v\u00fdpov\u011bdi jsem musel \u010dekat na chodb\u011b. P\u0159ede mnou tam \u0161el \u0159editel. Jen se na m\u011b soucitn\u011b pod\u00edval. On si mysl\u00ed, \u017ee jsem jen hloup\u00fd puber\u0165\u00e1k a nev\u00edm, co c\u00edt\u00edm.<\/p>\n

„Tome? Poj\u010fte.“ Usm\u00e1la se na m\u011b mile Sofia, byla u ka\u017ed\u00e9ho sly\u0161en\u00ed jako policistka. Moc n\u00e1m fandila. Nadechl jsem se a ve\u0161el dovnit\u0159. Posadil jsem se po levici soudce a \u010dekal. Bill se na m\u011b m\u00edrn\u011b usm\u00e1l. \u017daludek se mi p\u0159evracel naruby a j\u00e1 to cht\u011bl m\u00edt u\u017e za sebou.<\/p>\n

„Tome, kdy jste poznal ob\u017ealovan\u00e9ho?“ Zeptal se m\u011b pr\u00e1vn\u00edk m\u00fdch rodi\u010d\u016f. Ano, rodi\u010de za tohle m\u016f\u017eou, obvinili Billa a kv\u016fli nim pro\u017e\u00edv\u00e1me tohle peklo.<\/div>\n

„2. \u00fanora. Kdy\u017e nastoupil do \u0161koly jako u\u010ditel.“
„A jak jste se poznali?“ To jsou ot\u00e1zky. Na z\u00e1chodc\u00edch jsme si je navz\u00e1jem vyhonili a pak si \u0159ekli, jak se milujem. Bill se uchechtl, jako by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co si mysl\u00edm.<\/p>\n

„No, Bill \u0161el po chodb\u011b a j\u00e1 do n\u011bj vrazil. Pak m\u011bl hodinu v m\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a par\u00e1dn\u011b m\u011b nachytal, jak se sna\u017e\u00edm podv\u00e1d\u011bt, pozval si m\u011b do kabinetu“ U t\u00e9hle v\u011bty, jako by v\u0161ichni ztuhli. Asi \u010dekaj\u00ed n\u011bjak\u00fd perverzn\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. „A on mi na\u0159\u00eddil dou\u010dov\u00e1n\u00ed. Asi dvakr\u00e1t m\u011b dou\u010doval, ale p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jsme si pov\u00eddali. Oba jsme m\u011bli probl\u00e9my. J\u00e1 s jednou d\u00edvkou a Bill s b\u00fdval\u00fdm. Kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem se do Billa zamiloval, tak jsem mu to \u0159ekl, sice se mi to sna\u017eil vymluvit, ale j\u00e1 ho p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee n\u00e1m nic nehroz\u00ed. Za\u010dali jsme se sch\u00e1zet a chv\u00edli n\u00e1m spolu bylo fakt skv\u011ble, ale pak m\u011bl Bill autonehodu a v\u0161e zapomn\u011bl. Denny se vyd\u00e1val za jeho p\u0159\u00edtele, vyhro\u017eoval mu, \u017ee mi ubl\u00ed\u017e\u00ed, jestli m\u011b neopust\u00ed, a nakonec Billa unesl a m\u00e1lem ho zabil. Kdy\u017e Billovi rodi\u010de rozhodli, \u017ee ho odpoj\u00ed od p\u0159\u00edstroj\u016f, byl jsem zoufal\u00fd, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jestli zem\u0159e on, zem\u0159u s n\u00edm. Cht\u011bl jsem se utopit, ale na\u0161t\u011bst\u00ed to nevy\u0161lo. Kdy\u017e jsem se v nemocnici probudil, \u0159ekli mi, \u017ee Andreas Billovi zachr\u00e1nil \u017eivot. Chodil jsem za n\u00edm ka\u017ed\u00fd den, dokud se neprobral, a pak mu pom\u00e1hal s uzdravov\u00e1n\u00edm. Sice jsem se tot\u00e1ln\u011b vyka\u0161lal na \u0161kolu, ale Bill mi pomohl se v\u0161echno dou\u010dit, a d\u00edky n\u011bmu jsem dokon\u010dil dal\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edk. Ten ve\u010der, co n\u00e1s pan \u0159editel na\u010dapal, jsme slavili. Byli jsme zase na chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00ed.“ Dokon\u010dil jsem sv\u016fj proslov a ut\u0159el si zbloudilou slzi\u010dku.<\/p>\n

„Tak\u017ee ob\u017ealovan\u00fd v\u00e1s nenutil k pohlavn\u00edmu styku?“
„No v\u00edte, je to docela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, zn\u00e1me se u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho a zkusili jsme toho hodn\u011b. Museli jsme n\u011bkolikr\u00e1t dokazovat, \u017ee na\u0161e l\u00e1ska p\u0159ekon\u00e1 v\u0161e, jako dokazujem te\u010f, ale je\u0161t\u011b jsme spolu sex nem\u011bli. \u017d\u00e1dn\u00fd.“ Pokr\u010dil jsem rameny.
„T\u00edm chcete \u0159\u00edct co?“
„T\u00edm chci \u0159\u00edct, \u017ee Billa miluju a on miluje m\u011b. K ni\u010demu m\u011b nenut\u00ed a j\u00e1 jsem ji\u017e plnolet\u00fd, jsem s n\u00edm dobrovoln\u011b a velmi r\u00e1d. Vlastn\u011b mi sta\u010d\u00ed chvili\u010dka bez n\u011bj a mysl\u00edm si, \u017ee um\u0159u. T\u011b\u0161\u00edm se na ka\u017ed\u00fd jeho \u00fasm\u011bv, polibek nebo jen pohlazen\u00ed. Miluju, kdy\u017e se k n\u011bmu m\u016f\u017eu schovat do n\u00e1ru\u010de. P\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee je v\u0161e spr\u00e1vn\u011b, jako by se cel\u00fd sv\u011bt zastavil a existovali jsme jen my dva.“
„To je v\u0161e.“ Oto\u010dil se a ode\u0161el.<\/p>\n

„Pros\u00edm povsta\u0148te.“ Pronesl soudce. Cht\u011bl jsem Billa chytit za ruku, ale musel jsem sed\u011bt jinde.
„Ob\u017ealovan\u00fd Bill Kaulitz se shled\u00e1v\u00e1 vinn\u00fdm. Poru\u0161il z\u00e1kon, kter\u00fd zakazuje u\u010diteli m\u00edt vztah se \u017e\u00e1kem. Bude mu odebr\u00e1n vysoko\u0161kolsk\u00fd titul bakal\u00e1\u0159e a ji\u017e nikdy nesm\u00ed vyu\u010dovat na \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161kole. D\u00e1le se shled\u00e1v\u00e1 nevinn\u00fdm ve v\u011bci zneu\u017eit\u00ed mladistv\u00e9ho. Rozsudek je bez mo\u017enosti odvol\u00e1n\u00ed.“ Soudce bouchl klad\u00edvkem a s\u00e1lem se ozval \u0161um. Okam\u017eit\u011b jsem p\u0159ib\u011bhl k Billovi a pol\u00edbil ho.<\/p>\n

„Vid\u00ed\u0161, l\u00e1sko. Dob\u0159e to dopadlo.“ Usm\u00e1l se.
„J\u00e1 v\u00edm, m\u011bl jsi pravdu.“
„Ehm.“ Oto\u010dili jsme se a za n\u00e1mi st\u00e1li m\u00ed rodi\u010de.
„Tak douf\u00e1me, \u017ee jsi doc\u00edlil toho, co jsi cht\u011bl.“ \u0160t\u011bkl t\u00e1ta po Billovi.
„Nechte ho b\u00fdt. Milujeme se, a u\u017e n\u00e1m kone\u010dn\u011b p\u0159esta\u0148te ni\u010dit \u017eivot!“ Stoupl jsem se p\u0159ed Billa a chytil ho za ruku.
„J\u00e1 va\u0161eho syna miluju a uji\u0161\u0165uju v\u00e1s\u2026“
„Ty n\u00e1s nem\u00e1\u0161 o \u010dem uji\u0161\u0165ovat,“ rozk\u0159ikla se m\u00e1ma, „vzal jsi n\u00e1m na\u0161eho chlape\u010dka, ale ono se ti to vr\u00e1t\u00ed. K\u00e9\u017e bys p\u0159i t\u00e9 autonehod\u011b um\u0159el.“
„Mami, dost! Miluju Billa a vy mi v tom nezabr\u00e1n\u00edte. Tohle jste p\u0159ehnali.“ T\u00e1hl jsem Billa za ruku pry\u010d.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se m\u011b.
„Jo, jen na n\u011b m\u00e1m stra\u0161n\u00fd vztek.“ Pol\u00edbil m\u011b a objal.
„Poj\u010f, pojedeme dom\u016f.“<\/div>\n

Prvn\u00ed, co jsem doma ud\u011blal bylo, \u017ee jsem zalezl do sprchy. Bill n\u011bco d\u011blal v kuchyni, a tak jsem se zdr\u017eel. Jen v ru\u010dn\u00edku jsem ve\u0161el do lo\u017enice a pusa se mi otev\u0159ela \u00fa\u017easem. Kolem postele byly l\u00edstky r\u016f\u017e\u00ed, na no\u010dn\u00edm stole\u010dku \u0161ampa\u0148sk\u00e9 a v\u0161ude po lo\u017enici sv\u00ed\u010dky.
„Bo\u017ee\u2026Bille, oh to je\u2026“ P\u0159i\u0161el ke mn\u011b a obto\u010dil svoje ruce kolem m\u00e9ho pasu.
„L\u00edb\u00ed se ti to?“ \u0160pitne.
„Stra\u0161n\u011b moc se mi to l\u00edb\u00ed.“ Usm\u011bju se a oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu \u010delem. Hned vyhled\u00e1m jeho rty. Chv\u00edli je o sebe jen ot\u00edr\u00e1me, ne\u017e pootev\u0159e pusinku. I kdy\u017e rty o sebe sotva t\u0159eme, jazyky hrajeme divokou hru. Pomalu m\u011b do\u017e\u010fuchal a\u017e k posteli. Drcl do m\u011b a p\u0159ist\u00e1li jsme oba na posteli. Strhl ze m\u011b ru\u010dn\u00edk a drobn\u00fdma pusinkama tvo\u0159il cesti\u010dku od m\u00e9 pusy, p\u0159es bradu, bradavky, b\u0159\u00ed\u0161ko a\u017e ke stehn\u016fm a zase zp\u011bt.<\/p>\n

„L\u00e1sko u\u017e jsem ti n\u011bkdy \u0159\u00edkal, jak stra\u0161n\u011b moc t\u011b miluju?“ Za\u0161ept\u00e1.
„\u0158\u00edkal, ale m\u016f\u017ee\u0161 mi to klidn\u011b \u0159\u00edkat a\u017e do konce \u017eivota.“ Pol\u00edbil jsem ho a sna\u017eil se polibek co nejv\u00edc prodlou\u017eit.
„Tomi, miluju t\u011b.“
„A j\u00e1 tebe. Stra\u0161n\u011b bych si p\u0159\u00e1l str\u00e1vit s tebou zbytek \u017eivota. M\u00edt rodinn\u00fd bar\u00e1\u010dek a d\u011bti a potom vnou\u010data, my bysme sed\u011bli v houpac\u00edch k\u0159eslech a d\u00edvali se, jak se sm\u011bjou.“
„To je tv\u016fj sen?“
„Amm, ano, je. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty by sis tohle asi nep\u0159\u00e1l, ale j\u00e1\u2026“ Polo\u017eil mi prst na pusu a dal pusinku na nos.
„Ty m\u016fj truhl\u00ed\u010dku, tou\u017e\u00edm po tom sam\u00fdm. Chci d\u011bti a vnou\u010data a tebe, b\u00fdt s tebou do smrti.“ Usm\u00e1l jsem se a p\u0159it\u00e1hl ho bl\u00ed\u017e k sob\u011b.
„Dovol mi ti dok\u00e1zat, jak moc t\u011b miluju.“ Za\u0161ept\u00e1m mu. Jen se uchichtne a p\u0159ik\u00fdvne. Povalil jsem ho pod sebe a vesele ho zbavoval oble\u010den\u00ed.<\/p>\n

Jo, tohle u\u017e budu d\u011blat do konce \u017eivota, jsem prost\u011b ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b, i kdy\u017e v\u016fbec netu\u0161\u00edm, \u010d\u00edm jsem si to zaslou\u017eil.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna Ahojky, douf\u00e1m, \u017ee si je\u0161t\u011b vzpom\u00edn\u00e1te na tuto pov\u00eddku. M\u011bla jsem v pl\u00e1nu napsat druhou \u0159adu, ale nakonec jsem se rozhodla pro mal\u00e9 dokon\u010den\u00ed, p\u0159ece jen u\u017e jsem je tr\u00e1pila dost. Tak\u017ee jen takov\u00e9 mal\u00e9 jednod\u00edln\u00e9 dokon\u010den\u00ed. B\u00edna Tom „Sledujete<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[490],"tags":[],"class_list":["post-6007","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-student"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6007","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6007"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6007\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6007"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6007"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6007"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}