{"id":6011,"date":"2012-08-24T15:00:00","date_gmt":"2012-08-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5994"},"modified":"2012-08-24T15:00:00","modified_gmt":"2012-08-24T14:00:00","slug":"boys-don-t-cry-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/24\/boys-don-t-cry-2\/","title":{"rendered":"Boys Don’t Cry 2."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
V podstat\u011b mi je to tak stra\u0161n\u011b jedno! A\u0165 si se mnou ten padouch d\u011bl\u00e1, co chce! Alespo\u0148 mi pom\u016f\u017ee dostat se z tohoto sv\u011bta.<\/div>\n
„Te\u010f okam\u017eit\u011b vsta\u0148 a dej se do kupy! Mus\u00ed\u0161 n\u011bco za\u0159\u00eddit, pokud v\u00edm,“ p\u0159\u00edsn\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a odch\u00e1z\u00ed n\u011bkam pry\u010d. U\u017e jen zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed symbolizuje jeho nep\u0159\u00edtomnost. Najednou je zde takov\u00e9\u2026 Tak velk\u00e9 ticho. Jsem tu s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami na Toma. Jak ub\u00edjej\u00edc\u00ed, deprimuj\u00edc\u00ed, zni\u010duj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hnu si kolena k brad\u011b a obejmu je. Chvilku zav\u0159u o\u010di. Ach\u2026 Kdybych tak mohl vym\u011bnit svou rozbitou psychiku za autopilota m\u00e9 osoby.<\/p>\n

Dnes tedy nikam nejdu! Na to a\u0165 zapomene. Nestihnu se d\u00e1t dohromady natolik, abych byl schopen nyn\u00ed smlouvat n\u011bjak\u00fd obchod.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b hodinu jsem takto sed\u011bl a pak usnul. Na\u0161t\u011bst\u00ed se mi nesnilo nic, alespo\u0148 si na nic nepamatuji. Sv\u011btlo prosv\u00edtaj\u00edc\u00ed zpoza b\u011blostn\u00fdch z\u00e1v\u011bs\u016f mi ukazuje jednozna\u010dnou odpov\u011b\u010f- u\u017e je r\u00e1no. Okam\u017eit\u011b za\u010d\u00edn\u00e1m vzpom\u00ednat na v\u010derej\u0161ek, co se stalo, co jsem cht\u011bl ud\u011blat, a zejm\u00e9na co jsem c\u00edtil. Co to znamen\u00e1? Dal\u0161\u00ed zka\u017een\u00e9 r\u00e1no, jako ka\u017ed\u00e9 b\u011bhem t\u011bchto mrtv\u00fdch dn\u00ed.<\/div>\n

Vstanu z postele, rovnou si to m\u00ed\u0159\u00edm do koupelny. Je mi \u0161patn\u011b, a\u017e na zvracen\u00ed. Sotva stihnu p\u0159ij\u00edt k z\u00e1chodu, u\u017e si to v\u0161echno ze m\u011b m\u00ed\u0159\u00ed ven. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ten pocit, kdy\u017e mi je a\u017e takto\u2026 A nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee se mi to st\u00e1v\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji. A to se mi v\u016fbec nel\u00edb\u00ed.<\/div>\n
Ut\u0159u si pusu, vlastn\u011b cel\u00fd hned vlezu do sprchy. Mo\u017en\u00e1 m\u011b to trochu v\u00edc probere k\u2026 \u017eivotu? Ach, Bille, nebu\u010f sm\u011b\u0161n\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hork\u00e1 voda mi st\u00e9k\u00e1 po cel\u00e9m t\u011ble, mo\u017en\u00e1 a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b hork\u00e1. Zd\u00e1 se mi, jako by \u010f\u00e1blovy prsty po mn\u011b sahaly a tahaly m\u011b do pekla za to, co v\u0161echno jsem ud\u011blal. \u017de kv\u016fli mn\u011b on zem\u0159el. Mus\u00edm odsud rychle vypadnout, nev\u00edm, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00edm.<\/p>\n

Prvn\u00ed co m\u011b bouchne do o\u010d\u00ed, kdy\u017e vyjdu ze sprchy, je je\u0161t\u011b zaschl\u00e1 krev na dla\u017edic\u00edch. V\u017edy asi budu m\u00edt tolik sm\u016fly.<\/div>\n

Pod\u00edv\u00e1m se znechucen\u011b na sv\u016fj odraz v zrcadle. Jsem bled\u00fd v\u00edce ne\u017e kdykoliv p\u0159ed t\u00edm. Je mi ze sebe \u0161patn\u011b. Mo\u017en\u00e1 se p\u016fjdu je\u0161t\u011b jednou vyvracet.<\/div>\n
„Jsi troska\u2026 jsi tot\u00e1ln\u00ed troska\u2026“ \u0159eknu sv\u00e9mu odrazu a mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, opravdu nejsem nijak schopn\u00fd norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota, norm\u00e1ln\u00edho jednadvacetilet\u00e9ho kluka.<\/div>\n
Pokrop\u00edm si obli\u010dej ledovou vodou, je to lep\u0161\u00ed ne\u017e ta ukrutn\u011b hork\u00e1. Nyn\u00ed aspo\u0148 nem\u00e1m pocit, \u017ee se sma\u017e\u00edm v pekle.<\/p>\n

Tu krev nech\u00e1m tak. V\u016fbec nem\u00e1m n\u00e1ladu ani chu\u0165 to ukl\u00edzet. V\u017edy\u0165 hotelov\u00e1 slu\u017eba si s t\u00edm snad u\u017e hrav\u011b porad\u00ed.<\/div>\n

„Bille?“ Sly\u0161\u00edm tlumen\u00e9 vol\u00e1n\u00ed m\u00e9ho jm\u00e9na a n\u00e1sledn\u011b zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e pokoje. No do prdele, to bude Karl. A j\u00e1 po\u0159\u00e1d vypad\u00e1m jako po smrti.<\/div>\n
„Ano!“ Ohl\u00e1s\u00edm se, aby si nemyslel, \u017ee jsem se zase pokou\u0161el n\u011bco si ud\u011blat a rychle mu jdu otev\u0159\u00edt. „Co je?“ Nezaujat\u011b na n\u011bj vyhouknu hned, jak si ho v\u0161imnu.<\/div>\n
„Proboha, jdi si pros\u00edm t\u011b smazat tu uschlou \u0159asenku, m\u00e1\u0161 cel\u00fd \u010dern\u00fd ksicht,“ znechucen\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1, ale nem\u00e1m mu to za zl\u00e9. V\u017edy\u0165 mn\u011b sam\u00e9mu se cht\u011blo ze sebe vracet.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v\u00edm o tom. Jen jsem ne\u010dekal, \u017ee p\u0159ijde\u0161 tak brzy, „odseknu a kr\u00e1\u010d\u00edm hloub\u011bji do pokoje.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, nebyl by to on, kdyby m\u011b hned nen\u00e1sledoval. Moje cesta vede ke kosmetick\u00e9 ta\u0161ti\u010dce, kterou si vezmu p\u0159ed zrcadlo. Bo\u017ee, opravdu je to a\u017e nechutn\u00e9. Naliju si na vatov\u00fd tampon trochu odli\u010dovac\u00edho ml\u00e9ka a rychle ze sebe smyju tu \u010dernou hr\u016fzu. Neud\u011bl\u00e1m nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bjen toto. Nem\u00e1m chu\u0165 se op\u011bt malovat, kdy\u017e i tak mi to slzy rozma\u017eou. Jsem si t\u00edm jist\u00fd.<\/div>\n

„Pohni sebou, kurva! Jsi jak ospalej! „<\/div>\n
„U\u017e jdu!“ Na\u0161tvan\u011b odseknu a p\u0159ijdu za n\u00edm.<\/div>\n
„No, co te\u010f vlastn\u011b chce\u0161?“ Postav\u00edm se p\u0159ed n\u011bj, ale zd\u00e1 se mi, \u017ee na m\u011b jaksi divn\u011b kouk\u00e1.<\/div>\n
„Wow, ty taky um\u00ed\u0161 vypadat jako \u010dlov\u011bk?“<\/div>\n
„Odpus\u0165 si ty kecy\u2026“ proto\u010d\u00edm o\u010dima a zab\u011bhnu ke sk\u0159\u00edni. Vyberu odtamtud n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, je mi i jedno jak\u00e9. Jen a\u0165 m\u00e1m n\u011bco na sob\u011b.<\/div>\n
„No, hotovo. Kam vlastn\u011b jedeme?“ P\u0159ehod\u00edm rovnov\u00e1hu z jedn\u00e9 nohy na druhou a zalo\u017e\u00edm ruce na prsou.<\/div>\n
„J\u00e1 nikam, ale ty jde\u0161 domluvit obchod s Madisonem. Douf\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e s tebou nebudou probl\u00e9my,“ p\u0159\u00edsn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed o\u010di, a\u017e z n\u011bj jde strach.<\/div>\n
„No\u2026“ jasn\u00e9, nebudu p\u0159ece vysloven\u011b pop\u00edrat to, \u017ee neute\u010du.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

\u017denu se d\u00e1lnic\u00ed v Americe. To je naprosto \u00fa\u017easn\u00e9, \u017ee netu\u0161\u00edm, kde se v\u016fbec mohu nach\u00e1zet, \u017ee?<\/p><\/div>\n

A\u0165 B\u016fh d\u00e1, abych utekl co nejd\u00e1l. Kde m\u011b nikdo nenajde.<\/div>\n
Zabo\u010d\u00edm do prvn\u00ed uli\u010dky, kter\u00e1 se mi naskytne p\u0159ed o\u010dima. Jsem v\u0161ak nucen velmi rychle zastavit, proto\u017ee se mi \u017ealudek za\u010dne nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159evracet. Vyb\u011bhnu z auta, m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem to stihl. Do tr\u00e1vy vyzvrac\u00edm kompletn\u00ed chab\u00fd obsah m\u00e9ho j\u00e1. Och, v\u017edy\u0165 jsem ani nic nejedl! Tak z \u010deho mi m\u016f\u017ee b\u00fdt tak \u0161patn\u011b?<\/p>\n

V kapse poc\u00edt\u00edm nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vibrace mobilu. Bo\u017ee, co ode m\u011b zase cht\u011bj\u00ed?! Od tehdy<\/em> jsem si musel u\u017e tolikr\u00e1t zm\u011bnit \u010d\u00edslo. Kontakt na m\u011b maj\u00ed jen ti idioti. Pravd\u011bpodobn\u011b se u\u017e dozv\u011bd\u011bli to, \u017ee jsem se na \u017e\u00e1dnou sch\u016fzku s Madisonem nedostavil.<\/p>\n

Kdy\u017e na displeji telefonu uvid\u00edm jm\u00e9no Karl, okam\u017eit\u011b m\u011b p\u0159ejde chu\u0165 v\u016fbec to zvednout. Vlastn\u011b\u2026 Na\u010d mi mobil v\u016fbec je? Na nic! Rad\u011bji ho proto odhod\u00edm do tr\u00e1vy. Douf\u00e1m, \u017ee ho n\u011bkdo najde je\u0161t\u011b dnes, i kdy\u017e pochybuji, \u017ee nyn\u00ed potm\u011b ano. Nevad\u00ed, hlavn\u011b \u017ee u\u017e nebude u m\u011b.<\/p>\n

Vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt do auta a nejd\u0159\u00edve, jak se d\u00e1, ho rozjedu vp\u0159ed. No\u010dn\u00ed ulice L.A. m\u011b stra\u0161n\u011b oslepuj\u00ed. Ta sv\u011btla se mihotaj\u00ed tak rychle, \u017ee je neum\u00edm rozeznat. Hlava se mi divn\u00e9 mot\u00e1, op\u011bt mi je na zvracen\u00ed. Uprost\u0159ed cesty jsem nucen zastavit, nedok\u00e1\u017eu ani odbo\u010dit na krajnici. Naraz\u00ed do m\u011b zezadu p\u00e1r aut, ale to u\u017e mi je jedno. U\u017e nejsem oddan\u00fd realit\u011b.<\/p>\n

„Chlap\u010de! Chlap\u010de!“ fackuje m\u011b n\u011bkdo po tv\u00e1\u0159i. J\u00e1 ho vn\u00edm\u00e1m, ale neum\u00edm projevit svou p\u0159\u00edtomnost. „No tak, zavolejte n\u011bkdo sanitku, proboha!“ K\u0159i\u010d\u00ed na lidi kolem sebe. Nev\u00edm, jestli se toho n\u011bkdo ujal, nebo ne. O\u010di st\u00e1le nem\u016f\u017eu otev\u0159\u00edt.<\/p>\n

„No tak, prober se, chlap\u010de!“ Pokou\u0161\u00ed se. Hru\u010f se mi prudce vyzdvihne, p\u0159ijme zna\u010dnou d\u00e1vku kysl\u00edku. V krku jakoby m\u011b p\u00e1lil ohe\u0148, ale daleko v\u00edc m\u011b zasko\u010d\u00ed to, \u017ee opravdu o\u010di otev\u0159u. Kolem sebe uvid\u00edm velk\u00fd houf lid\u00ed skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edch se nade mnou. V\u0161ichni jsou stra\u0161n\u011b vystra\u0161en\u00ed, ale zcela ti\u0161e a\u017e se zatajen\u00fdm dechem pozoruj\u00ed m\u016fj stav.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana V podstat\u011b mi je to tak stra\u0161n\u011b jedno! A\u0165 si se mnou ten padouch d\u011bl\u00e1, co chce! Alespo\u0148 mi pom\u016f\u017ee dostat se z tohoto sv\u011bta. „Te\u010f okam\u017eit\u011b vsta\u0148 a dej se do kupy! Mus\u00ed\u0161 n\u011bco za\u0159\u00eddit, pokud v\u00edm,“ p\u0159\u00edsn\u011b se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[515],"tags":[],"class_list":["post-6011","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-boys-don-t-cry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6011","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6011"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6011\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6011"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6011"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6011"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}