{"id":6017,"date":"2012-08-23T15:00:00","date_gmt":"2012-08-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6000"},"modified":"2012-08-23T15:00:00","modified_gmt":"2012-08-23T14:00:00","slug":"cejchovni-znameni-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/23\/cejchovni-znameni-25\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 25."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm v\u0161echny v\u011brn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e Cejchu. Zaprv\u00e9 bych se cht\u011bla omluvit za del\u0161\u00ed odmlku mezi d\u00edly, n\u011bjak mi posledn\u00ed dobou doch\u00e1z\u00ed slova a n\u00e1pady. P\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee se to v\u0161echno akor\u00e1t opakuje\u2026 a necht\u011bla jsem v\u00e1s zat\u011b\u017eovat n\u011b\u010d\u00edm, \u010deho jste u\u017e \u010detli a\u017e moc. Zadruh\u00e9 bych v\u00e1s r\u00e1da „slavnostn\u011b“ uv\u00edtala u vstupu do druh\u00e9 poloviny t\u00e9hle pov\u00eddky, co\u017e samo o sob\u011b vysv\u011btluje i nov\u00fd banner k t\u00e9hle pov\u00eddce. A co v\u00e1m m\u016f\u017eu v t\u00e9hle \u010d\u00e1sti sl\u00edbit? Daleko v\u00edce akce, odpov\u011bd\u00ed a l\u00e1sky. V\u00edc ale neprozrad\u00edm, ke zbytku budete muset naj\u00edt cestu sami, a\u0165 u\u017e ve slovech m\u00fdch, nebo mezi \u0159\u00e1dky =) P\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed p\u0159eji =)<\/em><\/div>\n

Helie =)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Nov\u00e9 za\u010d\u00e1tky<\/p>\n

<\/strong> Zraky v\u0161ech v hodovn\u00edm s\u00e1le se sto\u010dily ke dve\u0159\u00edm, kter\u00fdmi ve\u0161la dvojice dr\u017e\u00edc\u00ed se za ruce. Bylo to n\u011bco nev\u00eddan\u00e9ho a jakoby spole\u010densky \u0161patn\u00e9ho. Vesel\u00fd sm\u00edch a rozvern\u00e9 konverzace byly n\u00e1hle utnuty, nikdo si nedovolil ani \u0161pitnout. Pouze sm\u00edch mal\u00fdch d\u011bt\u00ed bez p\u0159edsudk\u016f p\u0159etrv\u00e1val. Tom impulzivn\u011b stiskl Billovu dla\u0148, necht\u011bl, aby se Bill c\u00edtil \u0161patn\u011b. Te\u010f by pro n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 ud\u011blal prvn\u00ed posledn\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed nov\u00fd za\u010d\u00e1tek v\u0161eho. Do\u0161li ke dv\u011bma voln\u00fdm m\u00edst\u016fm zhruba uprost\u0159ed hodovn\u00ed tabule, p\u0159\u00edmo naproti kn\u011bzi. Bill se usadil, ale Tom z\u016fstal st\u00e1t.<\/p>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee se v\u0161ichni dob\u0159e bav\u00edte a \u017ee je z\u00e1bava v pln\u00e9m proudu, douf\u00e1m, \u017ee bude i pokra\u010dovat.“ Jeho hlas h\u0159m\u011bl snad a\u017e d\u011bsivou silou celou m\u00edstnost\u00ed. Nebyl v\u0161ak nikterak nep\u0159\u00edjemn\u00fd, naopak z n\u011bj vyza\u0159ovala l\u00e1ska k jeho lidu. Ve chv\u00edl\u00edch, jako byla tahle, ho Bill obdivoval nejv\u00edc, c\u00edtil k n\u011bmu nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1klonnost. Nikdy se nesetkal s jin\u00fdm vlada\u0159em a snad nikdy o nich nesly\u0161el ani \u017e\u00e1dn\u00e9 legendy, ale dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee kdyby ka\u017ed\u00e1 zem\u011b m\u011bla tak velkorys\u00e9ho vlada\u0159e, jako je Tom, lid\u00e9 na cel\u00e9 Zemi by byli skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed. Bill ch\u00e1pal mnoh\u00e9, ch\u00e1pal, pro\u010d ho Tom nechal potrestat, ch\u00e1pal, \u017ee to ud\u011blal kv\u016fli tomu, aby ho lid m\u011bl za st\u00e1le stejn\u011b spravedliv\u00e9ho. A v\u00e1\u017eil si ho kv\u016fli tomu je\u0161t\u011b daleko v\u00edc ne\u017e kdy jindy, i kdy\u017e z\u00e1da ho st\u00e1le je\u0161t\u011b bolela a r\u00e1ny se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b nezahojily.<\/p>\n

Tom se posadil vedle n\u011bj, k\u00fdvl na kn\u011bze, kter\u00fd mu v\u011bnoval p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd \u00fasm\u011bv sv\u00fdch zast\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill se o\u0161il, kdy\u017e kn\u011bz zam\u011b\u0159il sv\u016fj pohled na n\u011bj, i jemu v\u011bnoval \u00fasm\u011bv. N\u011bkdy z n\u011bj m\u011bl pocit, jako by mu vid\u011bl do hlavy. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9hle chv\u00edli doufal, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho kn\u011bz skute\u010dn\u011b neum\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 by se propadl hanbou, kdyby pr\u00e1v\u011b kn\u011bz<\/em> v\u011bd\u011bl, na co zrovna mysl\u00ed.<\/div>\n

Le\u010d necht\u011bl, jeho my\u0161lenky st\u00e1le odb\u00edhaly k pro\u017eit\u00e9mu incidentu, dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee jeho mozek byl p\u0159epln\u011bn<\/em> my\u0161lenkami na n\u011bj. Jako by znovu c\u00edtil ten mraven\u010div\u00fd pocit rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se cel\u00fdm krevn\u00edm ob\u011bhem, jako by znovu c\u00edtil n\u00e1valy horka a tepla v oblasti b\u0159icha.<\/div>\n
\n
\n

„Bille? D\u011bje se n\u011bco?“ Pronikl vt\u00edrav\u00fd, ale medov\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas do jeho p\u0159edstav. Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, vr\u00e1til se zp\u00e1tky do m\u00edstnosti pln\u00e9 lid\u00ed. C\u00edtil na sob\u011b p\u00e1trav\u00fd pohled kn\u011bze i fara\u00f3na a jasn\u011b vn\u00edmal, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed \u017eene horkost.<\/p><\/div>\n

„Ne, nic, zamyslel jsem se,“ zakroutil Bill hlavou.<\/div>\n
„Jen ses na m\u011b tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b d\u00edval, b\u00e1l jsem se, \u017ee jsem ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom a upil ze sv\u00e9ho poh\u00e1ru p\u0159\u00edjemn\u011b vo\u0148av\u00e9 krvav\u011b rud\u00e9 tekutiny. Bill se snad a\u017e om\u00e1men\u011b d\u00edval, jak bere poh\u00e1r mezi rty, jak se mu ohryzek pohybuje, kdy\u017e polyk\u00e1. Tom se celou dobu up\u0159en\u011b d\u00edval na n\u011bj, o\u010dima putoval po jeho tv\u00e1\u0159i stejn\u011b intenzivn\u011b, jako Bill pozoroval jeho.<\/div>\n
„Napij se,“ pob\u00eddl Billa Tom a uk\u00e1zal na jeho vlastn\u00ed poh\u00e1r. Bill v\u00e1hav\u011b vzal poh\u00e1r do ruky, ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b p\u0159i\u010dichl k tekutin\u011b v n\u011bm. „Je to dobr\u00e9, v\u011b\u0159 mi,“ ujistil ho Tom. „Bude ti to chutnat.“<\/div>\n
Bill pok\u00fdval hlavou, von\u011blo to l\u00e1kav\u011b, trochu trpce, ale dob\u0159e. V\u00e1hav\u011b p\u0159ilo\u017eil poh\u00e1r ke rt\u016fm, jen \u0161pi\u010dkou jazyka ochutnal tekutinu v n\u011bm. Stejn\u011b jako v\u016fn\u011b byla chu\u0165 trpk\u00e1 i sladk\u00e1 z\u00e1rove\u0148. Odv\u00e1\u017eil se nap\u00edt po\u0159\u00e1dn\u011b, na prvn\u00ed lok to chutnalo zvl\u00e1\u0161tn\u011b, nechutnalo mu to, p\u0159esto se v\u0161ak p\u0159emohl k loku druh\u00e9mu. Tentokr\u00e1t u\u017e byla chu\u0165 daleko uspokojiv\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Je to dobr\u00e9,“ souhlasil Bill nad\u0161en\u011b a u\u017e pot\u0159et\u00ed si po\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159ihnul. Letmo vn\u00edmal, jak se Tomova ruka obt\u00e1\u010d\u00ed kolem jeho pasu. Nad\u0161en\u011b se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a hlavu mu polo\u017eil na rameno, na krk mu vtiskl letm\u00fd polibek. Nevn\u00edmal kn\u011bz\u016fv pohled, kter\u00fd snad pohor\u0161en\u011b sledoval jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Tom se bublav\u011b zasm\u00e1l, jeho sm\u00edch rozvibroval Billovy rty dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho krku – to byl d\u016fvod Tomova sm\u00edchu, lechtalo ho to. Siln\u00fd alkohol rychle stoupal do Billovy hlavy, brzy se bl\u00e1zniv\u011b chichotal a tiskl se k Tomovi tak moc, \u017ee mu skoro sed\u011bl na kl\u00edn\u011b. Bylo ned\u016fstojn\u00e9, aby se k panovn\u00edkovi takhle ve\u0159ejn\u011b tiskl, ale jeho sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u016fstalo le\u017eet na dn\u011b neust\u00e1le se dopl\u0148uj\u00edc\u00edho poh\u00e1ru. Obj\u00edmal ho pevn\u011b ob\u011bma rukama kolem pasu, nos m\u011bl zabo\u0159en\u00fd v jeho krku kousek od ucha. Zavrn\u011bl poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho Tom po\u0161kr\u00e1bal po z\u00e1dech, za\u0161eptal, kdykoliv ho napadla n\u011bjak\u00e1 my\u0161lenka ohledn\u011b Toma. Tom se jim jen sm\u00e1l, p\u0159ekvapovalo ho, jak moc vynal\u00e9zav\u00fd dok\u00e1\u017ee Bill ve sv\u00e9 opilosti b\u00fdt.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e bys nem\u011bl p\u00edt,“ prohodil Tom a jemn\u011b vyprostil poh\u00e1r z Billovy ruky.<\/div>\n

„S\u00e1m jsi mi to – \u0161kyt – nab\u00eddl,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill a nat\u00e1hl se zp\u011bt po sv\u00e9m poh\u00e1ru. Alespo\u0148 vzd\u00e1len\u011b to vypadalo, \u017ee se pro n\u011bj natahuje. Jeho ruka m\u00ed\u0159ila \u00fapln\u011b jin\u00fdm sm\u011brem, vypadalo to, jako by se sna\u017eil zmocnit ku\u0159ec\u00edho stehna, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b kn\u011bz p\u0159e\u017evykoval.<\/div>\n
„Ne\u010dekal jsem, \u017ee ti to tak moc zachutn\u00e1,“ zaculil se Tom a polo\u017eil poh\u00e1r na t\u00e1c sluhovi, kter\u00fd kolem nich zrovna proch\u00e1zel.<\/div>\n
„Jsi zl\u00fd!“ zamumlal Bill a zalo\u017eil si ruce na prsou, vystr\u010dil spodn\u00ed ret. Na \u010dele se mu objevilo p\u00e1r vr\u00e1sek, jak se zle za\u0161klebil. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed v\u0161ak bylo vid\u011bt, jak mu cukaj\u00ed koutky.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 se tu tak moc op\u00edjet, Bille.“<\/div>\n
„Ostatn\u00ed se taky op\u00edj\u00ed!“<\/div>\n
„Ostatn\u00ed se neprezentuj\u00ed jako nejbli\u017e\u0161\u00ed okruh fara\u00f3nov\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch,“ mrkl na n\u011bj Tom. „R\u00e1d bych t\u011b nechal p\u00edt d\u00e1l, kdy\u017e ti to tak chutn\u00e1, ale v\u011b\u0159 mi, \u017ee lid\u00e9 v\u0161ude okolo maj\u00ed v situac\u00edch, jako je tahle, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 u\u0161i a p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e9 o\u010di. Nechci, aby o tob\u011b rozn\u00e1\u0161eli a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u0159e\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Nechce\u0161 moj\u00ed poka\u017eenou pov\u011bst\u00ed kazit i tu svoj\u00ed, j\u00e1 to ch\u00e1pu,“ pok\u00fdval Bill hlavou.<\/div>\n
„Ale tak jsem to p\u0159ece v\u016fbec nemyslel,“ povzdechl si Tom. „Nechci, aby o tob\u011b kolovaly klepy, proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. V\u00edm, \u017ee bys z toho pak byl akor\u00e1t tak smutn\u00fd. Sna\u017e\u00edm se t\u011b p\u0159ed t\u00edm uchr\u00e1nit, copak to nech\u00e1pe\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ zavrt\u011bl Bill hlavou, necht\u011blo se mu p\u0159em\u00fd\u0161let a necht\u011bl se s Tomem dohadovat.<\/p>\n

„Co m\u016f\u017eu p\u00edt?“ zeptal se m\u00edsto toho a s povystr\u010den\u00fdm jazykem sledoval snad cel\u00fd st\u016fl p\u0159ed nimi.<\/div>\n

„Vodu,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Amendetom a m\u00e1vl na nejbli\u017e\u0161\u00edho sluhu.<\/div>\n
„Va\u0161e V\u00fdsosti?“ zeptal se mlad\u00fd sluha a Bill se oto\u010dil za zvukem jeho hlasu. Za n\u00edm st\u00e1l Jeremy ve sv\u00e9m obvykl\u00e9m slu\u017eebnick\u00e9m od\u011bvu. Na ruce mu balancoval podnos, na kter\u00e9m do s\u00e1lu nosil j\u00eddlo a pit\u00ed. Na rtech mu pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv. Nen\u00e1padn\u011b na Billa mrkl.<\/div>\n
„Doneste vodu pro Billa.“<\/div>\n
„Jak si p\u0159ejete,“ uklonil se Jeremy a ode\u0161el. Bill si v\u0161iml, jak se je\u0161t\u011b nen\u00e1padn\u011b ot\u00e1\u010d\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e mu Jeremy donesl vodu, nejrad\u0161i by ji se znechucen\u00edm odlo\u017eil pry\u010d. To by tu v\u0161ak nesm\u011bl sed\u011bt kn\u011bz, kter\u00fd ho s nejvy\u0161\u0161\u00ed bedlivost\u00ed sledoval. Alkoholov\u00fd opar pomalu opou\u0161t\u011bl jeho mozek a on si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, jak nevhodn\u011b se choval. Nejsp\u00ed\u0161 na sebe musel sv\u00fdm plazen\u00edm se po Tomovi p\u0159it\u00e1hnout ve\u0161kerou pozornost. Nen\u00e1padn\u011b se rozhl\u00e9dl po s\u00e1le. Zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u0161ichni v\u011bnuj\u00ed sv\u00e9mu j\u00eddlu, pit\u00ed a z\u00e1bav\u011b, a jeho si ani v nejmen\u0161\u00edm nev\u0161\u00edmaj\u00ed. Kdy\u017e cht\u011bl znovu sto\u010dit pohled k Tomovi, kter\u00fd zrovna rozhazoval rukama, jak o n\u011b\u010dem zap\u00e1len\u011b vypr\u00e1v\u011bl, zachytil jedin\u00fd pohled, kter\u00fd na n\u011bm lp\u011bl. Pohled hlubok\u00fdch, uhran\u010div\u011b temn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed. Propaloval ho a zp\u016fsobil, \u017ee mu vyschlo v krku. Nedok\u00e1zal se pod\u00edvat jinam. N\u011bkde hluboko v tom pohledu vid\u011bl ve\u0161kerou m\u00edru zklam\u00e1n\u00ed, smutku a snad i deprese. To v\u0161echno zap\u0159\u00ed\u010dinil on sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm. Choval se a\u017e moc p\u0159\u00edtuln\u011b a neuv\u011bdomil si, \u017ee n\u011bkoho jin\u00e9ho jeho chov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee bolet. Nad sebou sam\u00fdm mu do o\u010d\u00ed vhrkly slzy. Jak mohl b\u00fdt tak bezcitn\u00fd a ubli\u017eovat krom\u011b sebe je\u0161t\u011b dv\u011bma lidem? U\u017e bylo pozd\u011b z n\u011b\u010deho vycouvat, Anisovi na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo mnohem v\u00edc, ne\u017e mu kdy v\u016fbec p\u0159iznal, Bill to v\u011bd\u011bl. A Toma se vzd\u00e1t nedok\u00e1zal, miloval ho, to byla druh\u00e1 z v\u011bc\u00ed, kterou v\u011bd\u011bl. Kdysi sl\u00fdchal o tom, \u017ee neop\u011btovanou l\u00e1sku lze zab\u00edt jedin\u011b l\u00e1skou ke \u010dlov\u011bku, kter\u00fd by byl schopn\u00fd a ochotn\u00fd ji op\u011btovat. Jen\u017ee on st\u00e1le doufal, \u017ee se v\u0161echno jednou obr\u00e1t\u00ed k lep\u0161\u00edmu a Tom se do n\u011bj zamiluje, bude ho milovat a ct\u00edt jako sv\u00e9ho partnera, bude usilovat o jeho spokojen\u00fd \u017eivot a pe\u010dovat o n\u011bj jako o to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co v\u016fbec m\u00e1.<\/p>\n

Jen\u017ee co kdy\u017e se nic takov\u00e9ho nikdy nestane? Co kdy\u017e ho Tom bude st\u00e1le br\u00e1t pouze za d\u016fle\u017eitou osobu, kterou m\u00e1 sice r\u00e1d, ale m\u00e1 ji jen na pobaven\u00ed a spole\u010dn\u011b tr\u00e1ven\u00e9 ve\u010dery. Pak u\u017e bude mo\u017en\u00e1 pozd\u011b, aby znovu hledal l\u00e1sku v Anisov\u011b srdci. Pak u\u017e bude pozd\u011b na v\u0161echno a on znovu z\u016fstane s\u00e1m a opu\u0161t\u011bn\u00fd, p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jak\u00fd byl p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e mu byl ud\u011blen cejch.<\/div>\n

Roztr\u017eit\u011b vstal od stolu, vn\u00edmal, jak ho sleduje mnoho p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed, nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed z nich v\u0161ak byly ty dva, kter\u00e9 cht\u011bl vid\u011bt ze v\u0161ech nejm\u00e9n\u011b.<\/div>\n
„Omluvte m\u011b,“ za\u0161eptal a v\u011bnoval smutn\u00fd pohled Tomovi, ne\u017e se pod\u00e9l hodovn\u00edho stolu vydal pry\u010d z hodovn\u00edho s\u00e1lu.<\/p>\n

Po\u0159\u00e1dn\u011b se uklidnil, a\u017e kdy\u017e se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e jeho komnat. Necht\u011bl b\u00fdt k\u00fdmkoliv ru\u0161en, pot\u0159eboval prot\u0159\u00eddit svoje my\u0161lenky a uklidnit se. Svalil se na postel a z\u00edral na strop, kdy\u017e se ozvalo lehk\u00e9 klap\u00e1n\u00ed. Zpo\u010d\u00e1tku mu nev\u011bnoval pozornost, ale kdy\u017e se oz\u00fdvalo st\u00e1le bl\u00ed\u017e, za\u010dalo ho znerv\u00f3z\u0148ovat. Vyp\u00edskl, kdy\u017e se matrace vedle n\u011bj prohnula. Na hru\u010f mu dopadla t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha ciz\u00edho t\u011bla, zv\u00ed\u0159ec\u00edho<\/em> t\u011bla. P\u0159\u00edmo do jeho o\u010d\u00ed se up\u00edral pohled d\u011bsiv\u011b velk\u00fdch zlat\u00fdch studnic. V\u00e1ha jejich pohledu mu nah\u00e1n\u011bla strach, stejn\u011b jako ostr\u00e9 dr\u00e1py ot\u00edraj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edmo o tepnu na jeho krku. P\u0159ekvapen\u011b z\u00edral na \u010dernou lvici, snad s trochou nech\u00e1pavosti. V\u00fdraz v jej\u00ed tv\u00e1\u0159i ho d\u011bsil.<\/div>\n

„Neubli\u017euj mi,“ uniklo mu tich\u00e9 k\u0148ouknut\u00ed. Lvice n\u011bkolikr\u00e1t zamrkala, pak Billa p\u0159ekvapila je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e se tv\u00e1\u0159\u00ed mazliv\u011b ot\u0159ela o jeho tv\u00e1\u0159 a v\u00e1hav\u011b mu ji ol\u00edzla. Slezla dol\u016f z jeho t\u011bla a lehla si vedle n\u011bj, d\u00edvala se na n\u011bj sv\u00fdma z\u00e1\u0159iv\u011b zlatav\u00fdma o\u010dima, sledovala pozorn\u011b ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed pohyb.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi za mnou p\u0159i\u0161la?“ Lvice zakroutila hlavou. Nedok\u00e1zala se s Billem bavit zp\u016fsobem, kter\u00fd b\u011b\u017en\u011b vyu\u017e\u00edvala ke komunikaci s Tomem.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsi, proto\u017ee se mnou chce\u0161 mluvit?“ zkusil Bill znovu, pochopil, \u017ee lvice nem\u00e1 jak mu odpov\u011bd\u011bt. Lvice vehementn\u011b pok\u00fdvala hlavou.<\/div>\n
„Tak\u017ee se m\u00e1m pt\u00e1t zji\u0161\u0165ovac\u00edmi ot\u00e1zkami?“ La-ila znovu pok\u00fdvala hlavou.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsi, proto\u017ee chce\u0161 mluvit o Tomovi?“ Tentokr\u00e1t se mu v odpov\u011b\u010f dostavilo nerozhodn\u00e9 pok\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou do v\u0161ech stran.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161la jsi, proto\u017ee chce\u0161, abych o n\u011bm mluvil j\u00e1<\/em>?“ La-ila znovu pok\u00fdvala hlavou.<\/p>\n

Bill se zhluboka nadechl, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b nech\u00e1pal, co se tu d\u011bje. D\u00edval se do p\u00e1trav\u00fdch zlat\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se odr\u00e1\u017eelo snad ve\u0161ker\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed sv\u011bta. Ano, p\u0159esn\u011b tak on La-ilu vid\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 \u0159ekne cokoliv, La-ila u\u017e to p\u0159edem d\u00e1vno v\u00ed. Klidn\u011b s n\u00ed mohl o v\u011bcech mluvit, jedin\u00e9, co v n\u011bm ponech\u00e1valo osten v\u00e1havosti, bylo riziko, \u017ee n\u011bco prozrad\u00ed Tomovi. Kdyby se Tom dozv\u011bd\u011bl by\u0165 jen o t\u011bch p\u00e1r polibc\u00edch, kter\u00e9 si vym\u011bnil s Anisem, zni\u010dil by ho. Nenapadal ho v\u0161ak nikdo jin\u00fd, s k\u00fdm by o takov\u00fdch v\u011bcech mohl mluvit a od koho by se z\u00e1rove\u0148 do\u010dkal porozum\u011bn\u00ed. Ano, Jeremy v\u011bd\u011bl mnoh\u00e9, ale nev\u011bd\u011bl v\u0161echno.<\/div>\n

„Ne\u0159ekne\u0161 nic Tomovi?“ zeptal se p\u00e1trav\u011b Bill, b\u00e1l se. La-ila se v\u0161ak zad\u00edvala p\u0159\u00edmo na n\u011bj a zakroutila hlavou. Nem\u011bla pot\u0159ebu Tomovi nic \u0159\u00edkat, nav\u00edc mu stejn\u011b nemohla otev\u0159\u00edt svoji mysl kv\u016fli my\u0161lenk\u00e1m, je\u017e p\u0159ed n\u00edm m\u011bly je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu z\u016fstat utajen\u00e9.<\/div>\n
Spolu s potvrzen\u00edm, \u017ee v\u0161e z\u016fstane jen mezi nimi, praskla bari\u00e9ra, kterou si Bill vytvo\u0159il kolem sv\u00fdch my\u0161lenek, aby je nikomu nedal najevo. Bari\u00e9ra praskla a on poc\u00edtil, jak moc pot\u0159ebuje v\u0161echen tlak a stres dostat ze sebe ven, jak moc pot\u0159ebuje, aby mu n\u011bkdo naslouchal a dok\u00e1zal mu poradit. Kdy\u017e se snad post\u00e9 zad\u00edval do La-ilyn\u00fdch o\u010d\u00ed, pochopil, \u017ee d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vnou v\u011bc, \u017ee ona je p\u0159esn\u011b ten prav\u00fd tvor, kter\u00fd mu dok\u00e1\u017ee naslouchat.<\/p>\n

Zhluboka se nadechl. Spolu s n\u00e1dechem vypustil v\u0161echny svoje my\u0161lenky. Hore\u010dn\u011b za\u010dal vypr\u00e1v\u011bt, jak moc se tr\u00e1p\u00ed, jak moc ho bol\u00ed rozhodov\u00e1n\u00ed mezi dv\u011bma mu\u017ei. \u0158ekl j\u00ed o sv\u00e9m dilematu, \u0159ekl j\u00ed, \u017ee nedok\u00e1\u017ee opustit ani jednoho, i kdy\u017e by si to p\u0159\u00e1l. Prozradil j\u00ed, jak moc se c\u00edt\u00ed naklon\u011bn\u00fd k Tomovi, ale jak moc mu p\u0159ipad\u00e1, \u017ee Tom jeho l\u00e1sku nikdy nebude schopn\u00fd op\u011btovat, proto\u017ee je to prost\u011b Tom. La-ila ml\u010dky poslouchala, u\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee nem\u011bla jak zareagovat. A Bill mluvil st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l, \u0159\u00edkal j\u00ed v\u0161echny sv\u00e9 pocity ohledn\u011b sv\u00e9 situace, \u0159\u00edkal j\u00ed naprosto v\u0161echno, co u\u017e ho n\u011bkolik dn\u00ed, noc\u00ed a t\u00fddn\u016f tr\u00e1pilo. \u0158ekl j\u00ed i o pl\u00e1nu, kter\u00fd si p\u0159ipravoval pro tento den, \u0159ekl j\u00ed, jak\u00e9ho napln\u011bn\u00ed jeho pl\u00e1n do\u0161el. \u010cervenaly se mu u toho tv\u00e1\u0159e, ale bylo osvobozuj\u00edc\u00ed n\u011bco takov\u00e9ho n\u011bkomu \u0159\u00edct. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e vid\u011bl v\u0161echno porozum\u011bn\u00ed v t\u011bch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch zlat\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly svoj\u00ed magickou, inteligentn\u00ed silou.<\/p>\n

Mluvil a mluvil, dokud mu \u00fapln\u011b nevyschlo v hrdle a dokud v\u0161echny jeho pomaten\u00e9 my\u0161lenky neopustily jeho \u00fasta. Lvice le\u017eela naproti n\u011bmu s hlavou naklon\u011bnou ke stran\u011b, poslouchala jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed se zaujatost\u00ed, s jakou nikdy neposlouchala nikoho jin\u00e9ho ne\u017e Toma. I pro ni to byla nov\u00e1, nezam\u011bniteln\u00e1 zku\u0161enost, kter\u00e1 ji obohatila o mnoh\u00e9. P\u0159edev\u0161\u00edm zm\u011bnila jej\u00ed pohled na Billa. Do t\u00e9 chv\u00edle ho vid\u011bla jako rozmazlen\u00e9 d\u00edt\u011b, co pouze nev\u00ed, co chce. P\u0159i jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ale zm\u011bnila n\u00e1zor, pochopila, \u017ee Bill je jedn\u00edm z m\u00e1la lid\u00ed, co ve sv\u00e9m v\u011bku naopak v\u00ed, co p\u0159esn\u011b chce. Ale nen\u00ed si jist, u kter\u00e9ho z mu\u017e\u016f n\u011bco takov\u00e9ho dostane. Pochopila, \u017ee celou dobu ho odsuzovala nepr\u00e1vem. A p\u0159\u00e1la si, aby se s n\u00edm i ona mohla pod\u011blit o sv\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 trhalo jej\u00ed du\u0161i na c\u00e1ry.<\/p>\n

„D\u011bkuji,“ za\u0161eptal dojat\u011b Bill, kdy\u017e dokon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a mezi nimi se rozprost\u0159elo p\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho, kter\u00e9 podtrhovalo jejich souzn\u011bn\u00ed. St\u00e1le ani jeden z nich nemohl \u0159\u00edct, \u017ee je mu p\u0159\u00edtomnost toho druh\u00e9ho p\u0159\u00edjemn\u00e1, ale te\u010f oba v\u011bd\u011bli, \u017ee nemaj\u00ed d\u016fvod chovat se k sob\u011b jakkoliv zle. Oba pochopili, \u017ee mezi nimi pr\u00e1v\u011b vzniklo n\u011bco, co by se vzd\u00e1len\u011b dalo naz\u00fdvat jako p\u0159\u00e1telstv\u00ed.<\/div>\n

Lvice Billovi v\u011bnovala jeden ze sv\u00fdch okouzluj\u00edc\u00edch pohled\u016f, kter\u00fd vyjad\u0159oval naprosto v\u0161echno – v\u010detn\u011b toho, \u017ee mlad\u00edka vzala na milost. Bill okouzlen\u011b sledoval, jak se ladn\u00fdmi pohyby t\u011blo p\u016flno\u010dn\u011b \u010dern\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete zved\u00e1 z jeho postele a seskakuje dol\u016f. Klap\u00e1n\u00ed dr\u00e1p\u016f po podlaze nazna\u010dovalo, \u017ee La-ila m\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Bl\u00edzko nich se ale zastavila, aby chlapci v\u011bnovala posledn\u00ed pohled pln\u00fd n\u011bhy, kterou k chlapci v tu chv\u00edli c\u00edtila. Byl jenom ml\u00e1d\u011b, ml\u00e1d\u011b postaven\u00e9 p\u0159ed p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 dilema, se kter\u00fdm by se mnohdy nedok\u00e1zal s dostate\u010dnou gr\u00e1ci\u00ed vyrovnat ani dosp\u011bl\u00fd mu\u017e. Ale ona v\u011bd\u011bla, \u017ee ud\u00e1losti pomohou Billov\u00fdm rozhodnut\u00edm, \u017ee jej p\u0159iprav\u00ed o t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed. Nebyla si v\u0161ak jist\u00e1, jestli budoucnost, kter\u00e1 se nad pal\u00e1cem vzn\u00e1\u0161ela jako hust\u00fd prachov\u00fd oblak, nebude m\u00edt na Billa a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 negativn\u00ed dopad.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Zdrav\u00edm v\u0161echny v\u011brn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e Cejchu. Zaprv\u00e9 bych se cht\u011bla omluvit za del\u0161\u00ed odmlku mezi d\u00edly, n\u011bjak mi posledn\u00ed dobou doch\u00e1z\u00ed slova a n\u00e1pady. P\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee se to v\u0161echno akor\u00e1t opakuje\u2026 a necht\u011bla jsem v\u00e1s zat\u011b\u017eovat n\u011b\u010d\u00edm, \u010deho jste u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6017","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6017","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6017"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6017\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6017"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6017"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6017"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}