{"id":6045,"date":"2012-08-11T18:00:00","date_gmt":"2012-08-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6028"},"modified":"2012-08-11T18:00:00","modified_gmt":"2012-08-11T17:00:00","slug":"sell-your-soul-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/11\/sell-your-soul-18\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 18."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Zvuk \u0161\u00edlenstv\u00ed<\/p>\n

<\/strong> „V\u017edy jsem za tebou mohl s \u010d\u00edmkoliv p\u0159ij\u00edt. V\u017edy jsem t\u011b mohl poprosit o pomoc s n\u011b\u010d\u00edm, co mi d\u011blalo starosti. Tady jsem, jdu za tebou s tou nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem musel kdy \u010delit a\u2026 ze v\u0161ech lid\u00ed na sv\u011bt\u011b jsem si myslel, \u017ee ty m\u011b pochop\u00ed\u0161.“<\/p>\n

<\/em> Ani sv\u00fdm dv\u011bma kamar\u00e1d\u016fm ne\u0159ekl, pro\u010d se h\u00e1dali, mo\u017en\u00e1 z respektu k Billovi nebo mo\u017en\u00e1 \u017ee se styd\u011bl. Ta o\u0161kliv\u00e1 slova, kter\u00e1 si \u0159ekli, mu hr\u00e1la st\u00e1le dokola v hlav\u011b, hlasit\u011bji a hlasit\u011bji, \u010d\u00edm d\u00e9le o sv\u00e9m bratrovi nic nesly\u0161el. U\u017e\u00edraly ho, nutily ho p\u0159\u00e1t si, aby se byl zachoval jinak, nebo se trochu v\u00edc sna\u017eil, nebo aby se nat\u00e1hl a zastavil Billa v odchodu od n\u011bj. Fakt, \u017ee Bill nijak nesp\u011bchal, aby s n\u00edm znovu promluvil, mu zp\u016fsoboval jen je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed pocity – opravdu se bude pot\u0159ebovat trochu v\u00edc sna\u017eit porozum\u011bt tak citliv\u00e9mu p\u0159edm\u011btu. P\u0159eci jen to byl Bill<\/em>, jeho bratr, jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel u\u017e od narozen\u00ed, a dokonce i p\u0159edt\u00edm. Nezm\u011bnil se, nic se nezm\u011bnilo. Jedin\u00e9, co se zm\u011bnilo, bylo, \u017ee Bill n\u011bkoho potkal, opravdov\u00e9ho, \u017eiv\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho m\u011bl r\u00e1d a kter\u00fd m\u011bl r\u00e1d jeho. T\u00e9ma, kter\u00e9 se mezi dvoj\u010daty v\u017edy hromadilo a bylo zatla\u010deno do rohu, se te\u010f cht\u011blo uch\u00e1zet o pozornost, a ani jeden se tomu necht\u011bl doopravdy postavit. Jedin\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd mezi nimi d\u00e1le le\u017eel, bylo n\u011bco, co byla jen domn\u011bnka, a s Adamem se to stalo realitou.<\/p>\n

Tom le\u017eel celou noc vzh\u016fru, z\u00edral na Billovu pr\u00e1zdnou postel a doufal, \u017ee se k n\u011bmu vr\u00e1t\u00ed. Jeho o\u010di se d\u00edvaly na dve\u0159e za postel\u00ed, tak moc se s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou modlil, aby usly\u0161el, jak cvakne klika a aby z chodby vystoupil zn\u00e1m\u00fd st\u00edn. Tohle bylo nejd\u00e9le, co spolu nepromluvili, obvykle se jeden z nich po p\u00e1r hodin\u00e1ch vr\u00e1til a omluvil se, ale po v\u00edc ne\u017e jednom dni se Tom c\u00edtil zoufale. Jen se cht\u011bl omluvit, trochu v\u00edc si promluvit a zkusit to znovu. Tentokr\u00e1t by se nab\u00eddl, byl zticha a poslouchal. A\u0165 u\u017e mu to vadilo jakkoliv, naslouchal by.<\/p>\n

Kytarista se u\u017e asi post\u00e9 za minutu pod\u00edval na telefon, c\u00edtil, jak ho kousek um\u00edr\u00e1 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to ud\u011blal a nevid\u011bl na obrazovce \u017e\u00e1dnou zpr\u00e1vu. Zme\u0161kan\u00fd hovor, zpr\u00e1va, hlasov\u00e1 schr\u00e1nka, bral by cokoliv, prost\u011b nemohl sn\u00e9st to ticho.<\/div>\n

Temn\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di se oto\u010dily ke stropu a z plic mu vy\u0161el ten nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u00fddech. Jedin\u00e9 co musel ud\u011blat, bylo zm\u00e1\u010dknout tla\u010d\u00edtko a zavolat mu, a stejn\u011b se k tomu nemohl p\u0159inutit. M\u011bl pocit, jako by nem\u011bl pr\u00e1vo plazit se k n\u011bmu zp\u00e1tky a omluvit se, ale mo\u017en\u00e1 z n\u011bj mluvila jen jeho p\u00fdcha. V\u011bd\u011bl, \u017ee by mu Bill telefon nevzal nebo neodpov\u011bd\u011bl, a m\u011bl pr\u00e1vo b\u00fdt na sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra v\u00edc ne\u017e na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
\n
\n

Ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na hotelov\u00e9 dve\u0159e a vyrvalo ho z my\u0161lenek tak rychle, \u017ee si Tom ani neuv\u011bdomil, jak se val\u00ed z postele, dokud nespadl na zem. Nikdy se nepohyboval tak rychle, aby otev\u0159el dve\u0159e, doufal, \u017ee na jejich druh\u00e9 stran\u011b bude Bill, \u017ee si znovu zapomn\u011bl kl\u00ed\u010d od pokoje. Ale kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely, p\u0159elila se p\u0159es n\u011bj obrovsk\u00e1 vlna nespokojenosti tak siln\u011b, \u017ee m\u00e1lem dve\u0159e zabouchl tomu \u010dlov\u011bku p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem. Te\u010f necht\u011bl vid\u011bt nikoho jin\u00e9ho ne\u017e sv\u00e9ho bratra. „Ahoj.“ I kdy\u017e se mu necht\u011blo, tak otev\u0159el dve\u0159e trochu v\u00edc, byl to Gustav.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„No tak, sn\u011bz n\u011bco. Zaplat\u00edm ti to.“ Adam polo\u017eil menu, na kter\u00e9 se d\u00edval, vypadal zklaman\u011b, \u017ee Bill to svoje ani neotev\u0159el.<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1m hlad,“ \u0159ekl a pousm\u00e1l se, napil se k\u00e1vy, kter\u00e1 mu byla donesena, „ale d\u011bkuji ti.“<\/div>\n
Pomn\u011bnky se vr\u00e1tily k menu s mal\u00fdm povzdechem frustrace, mo\u017en\u00e1 \u017ee by mohl zp\u011bv\u00e1ka p\u0159emluvit. Po p\u00e1r dnech, co se znali a byli spolu, nikdy ho nevid\u011bl n\u011bco j\u00edst. Jen pil k\u00e1vu a vodu, ob\u010das si zakou\u0159il\u2026 Bill \u017eil jako model a konzumoval jen to, co ty ty\u010dky kost a k\u016f\u017ee konzumovaly: pln\u00fd tal\u00ed\u0159 ni\u010deho.<\/p>\n

Adam odlo\u017eil j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek po tom, co si vybral, pod\u00edval se na zp\u011bv\u00e1ka p\u0159ed sebou, o\u010dima p\u0159ejel p\u0159es huben\u00e9 prsty a nalakovan\u00e9 nehty, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho tohle u\u017e trv\u00e1, jestli je to d\u016fvod, pro\u010d je tak huben\u00fd. Byly to jen nervy? Mo\u017en\u00e1 se Bill styd\u011bl p\u0159ed n\u00edm j\u00edst? Nebo mu to bylo trapn\u00e9? Mo\u017en\u00e1 prost\u011b jen nen\u00ed r\u00e1d, kdy\u017e se na n\u011bj n\u011bkdo d\u00edv\u00e1, jak j\u00ed, ale stejn\u011b, Adamovi to d\u011blalo starosti. „Nem\u00e1\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e lid\u00e9 vid\u00ed, jak j\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„Hm?“ zastavil se uprost\u0159ed pit\u00ed a polo\u017eil hrnek. „Jen nem\u00e1m moc hlad.“ Usm\u00e1l se, kdy\u017e to \u0159\u00edkal, lhal skrz zuby, jen aby \u010dlov\u011bku p\u0159ed n\u00edm bylo l\u00edp. Byl a\u017e moc mimo, ne\u017e aby se urazil, \u017ee Adam na\u0161el dal\u0161\u00ed jeho vadu, jak by to ud\u011blal norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k se op\u0159el o st\u016fl a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce, d\u00edval se, jak znovu zvedl hrne\u010dek k\u00e1vy. Vzadu v Adamov\u011b mysli se objevil obr\u00e1zek jedn\u00e9 z t\u011bch star\u00fdch viktori\u00e1nsk\u00fdch \u017een, kter\u00e9 v\u00edd\u00e1val jen ve filmech, ve vyum\u011blkovan\u00fdch \u0161atech a b\u00edl\u00fdch rukavi\u010dk\u00e1ch, s ob\u0159\u00edm kloboukem a pevn\u011b sta\u017een\u00fdmi vlasy, jak up\u00edjej\u00ed poslu\u0161n\u011b \u010daj. Semknul rty do tenk\u00e9 linky a sna\u017eil se nesm\u00e1t.<\/p>\n

Kurva<\/em>\u2026 Bill rychle zvedl ruku, op\u0159el se s n\u00ed o st\u016fl a p\u0159edst\u00edral, \u017ee se o ni op\u00edr\u00e1, aby schoval sv\u016fj obli\u010dej, kdy\u017e se sna\u017eil d\u00edvat jinam ne\u017e ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Zrovna ve\u0161el.“<\/p>\n

Star\u0161\u00ed z nich zvedl pohled ke skupince, kter\u00e1 vch\u00e1zela do restaurace, mluvili, blon\u010f\u00e1k a brunet se sm\u00e1li, zat\u00edmco ten za nimi nevypadal tak nad\u0161en\u011b. Nikdy p\u0159edt\u00edm se na Billova bratra ned\u00edval a znal ho jen z Billov\u00fdch pozn\u00e1mek. O\u010dima t\u011bkal mezi mlad\u00fdm zp\u011bv\u00e1kem a jeho bratrem a zase zp\u00e1tky, na dvoj\u010data si nebyli moc podobn\u00ed. Jeho bratr vypadal o tolik siln\u011bj\u0161\u00ed, mu\u017en\u011bj\u0161\u00ed, jeho k\u016f\u017ee byla op\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed, Bill byl jeho naprost\u00fdm opakem. Na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti ti t\u0159i na\u0161li st\u016fl, u kter\u00e9ho sed\u011bli i v\u010dera r\u00e1no, a za\u010dali se bavit s \u010d\u00ed\u0161nic\u00ed.<\/div>\n

„Nemus\u00ed\u0161 s n\u00edm mluvit, jestli nechce\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale m\u011bl bych.“ Jeho o\u010di byly tak klidn\u00e9 a pros\u00edc\u00ed, kdy\u017e se d\u00edvaly do Adamov\u00fdch.<\/div>\n
„Chce\u0161, abych \u0161el s tebou?“<\/p>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou a vydechl. No, ani\u017e to Adam nebo kdokoliv jin\u00fd v\u011bd\u011bl, m\u011bl trochu pomoci uvnit\u0159, tak\u017ee i kdyby p\u0159i\u0161la dal\u0161\u00ed h\u00e1dka, pocity by z n\u011bj sjely a p\u0159i\u0161ly a\u017e pozd\u011bji. Nerozlo\u017eilo by ho to okam\u017eit\u011b. Bill se znovu napil k\u00e1vy a za\u010dal nerv\u00f3zn\u011b klepat nehtem o desku stolu, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli tam m\u00e1 j\u00edt a ud\u011blat prvn\u00ed krok.<\/div>\n

„P\u016fjdu s tebou.“<\/div>\n
„Ne. Ne, mus\u00edm si s n\u00edm nejd\u0159\u00edv promluvit s\u00e1m.“ Nen\u00e1vid\u00ed t\u011b. Ud\u011blalo by to v\u011bci je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edmi.<\/p>\n

<\/em> Po minut\u011b se ticho mezi nimi kone\u010dn\u011b prolomilo, kdy\u017e se Bill za\u010dal zvedat ze \u017eidle. I kdy\u017e jeho o\u010di z\u016fstaly na Adamovi, prosily ho, aby ho zastavil, aby ho tady udr\u017eel, zp\u011bv\u00e1k vy\u0161el ke druh\u00e9mu stolu, zdr\u00e1hav\u011b po p\u00e1r kroc\u00edch odvr\u00e1til pohled. Vy\u0159e\u0161\u00ed to a vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky hned, jak to p\u016fjde, to\u0165 v\u0161e.<\/div>\n

Star\u0161\u00ed z nich sklopil o\u010di na st\u016fl a vydechl, kdy\u017e byl Bill dost daleko. Nebude p\u0159edst\u00edrat, \u017ee rozum\u00ed Billovi tak moc, jak by cht\u011bl, nebo se tv\u00e1\u0159it, \u017ee rozum\u00ed vztahu, kter\u00fd m\u011bl se sv\u00fdm bratrem, ale to, co stresovalo Billa, stresovalo i jeho. Nemohl vyst\u00e1t, kdy\u017e lid\u00e9, na kter\u00fdch mu z\u00e1le\u017eelo, se museli strachovat nebo byli frustrov\u00e1ni, u\u017e jen aby mohl vid\u011bt Billa up\u0159\u00edmn\u011b \u0161\u0165astn\u00e9ho na v\u00edc ne\u017e jen p\u00e1r vte\u0159in. Ud\u011bl\u00e1 to, ale bude pot\u0159ebovat \u010das, a \u010das bylo n\u011bco, co nebylo na jejich stran\u011b.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

\u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di se pod\u00edvaly do identick\u00fdch p\u0159es m\u00edstnost, kdy\u017e Bill p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e, mluvily o \u00falev\u011b, starostech, nechuti.<\/p><\/div>\n

„Ahoj.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e, op\u0159el se rukama o st\u016fl a jeho n\u00e1ramky o sebe zacinkaly.<\/div>\n
\u0158e\u010dnick\u00e1 pozn\u00e1mka se zap\u0159\u00ed\u010dila vzadu v Tomov\u011b mysli, p\u0159ipraven\u00e1 vysko\u010dit a zni\u010dit Billovu n\u00e1ladu, uk\u00e1zat mu ten sam\u00fd stupe\u0148 nervozity. Nam\u00edsto toho si Tom skousl ret a vydral ze sebe ‚ahoj‘. V\u0161echna starost, kter\u00e1 ho v noci u\u017e\u00edrala, jako by zmizela, kdy\u017e uvid\u011bl lehkou \u00falevu v Billov\u011b obli\u010deji. „M\u016f\u017eeme si promluvit?“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a p\u0159ik\u00fdvl. „Mus\u00edme.“<\/div>\n
Bok po boku dvoj\u010data p\u0159e\u0161la p\u0159es restauraci a pro\u0161la do mal\u00e9 chodby k z\u00e1chod\u016fm. Kdy\u017e se za nimi zav\u0159ely dve\u0159e, ticho mezi nimi vzrostlo. Bylo to tady: chv\u00edle, na kterou \u010dekali.<\/p>\n

„Tak kurevsky jsem se o tebe v noci b\u00e1l,“ vyhrkl Tom, pot\u0159eboval to ze sebe dostat, jak nejrychleji to \u0161lo, ne\u017e mu to Billova slova nedovol\u00ed. „P\u0159\u00e1l jsem si, abys zavolal nebo n\u011bco a jen mi dal v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n

„Jsem v pohod\u011b.“ Jen jsem necht\u011bl, abys mi zkazil noc<\/em>. Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce a pod\u00edval se na zem, na dla\u017edi\u010dky mezi nimi. Otev\u0159el pusu, aby je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159ekl, ale rychle se zastavil a znovu ji zav\u0159el, nebyl ten, kter\u00fd by se m\u011bl omlouvat.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ opravdu se chystal to \u0159\u00edct? „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem se choval jako kret\u00e9n, kv\u016fli t\u00e9\u2026 v\u011bci.“ Tom tak\u00e9 zk\u0159\u00ed\u017eil ruce a op\u0159el se o chladnou ze\u010f, „a omlouv\u00e1m se.“ Nel\u00edbila se mu my\u0161lenka, \u017ee by jeho m\u00edsto vedle Billa zabral n\u011bkdo jin\u00fd, aby se o jeho br\u00e1\u0161ku staral n\u011bkdo jin\u00fd, kdy\u017e to m\u011bl na pr\u00e1ci on<\/em>. „Jen m\u00e1m pocit, jako by\u2026 jako bys m\u011b cht\u011bl nahradit.“<\/div>\n
„Nikdo t\u011b nenahrad\u00ed, Tome.“ Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat naklonil hlavu a spustil ruce, opravdu se takhle Tom c\u00edtil? „Ale m\u00e1m Adama r\u00e1d – hodn\u011b<\/em>. Chci, aby ses s n\u00edm setkal, alespo\u0148 mu dal \u0161anci.“<\/p>\n

Kdyby se s Adamem setkal, v\u0161echno by bylo mnohem re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Ta v\u011bc a jm\u00e9no by se stalo osobn\u00edm, opravdov\u00fd, \u017eij\u00edc\u00ed a d\u00fdchaj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, a v\u0161echny my\u0161lenky, kter\u00e9 Tom m\u011bl ohledn\u011b jeho bratra, jak l\u00edb\u00e1 jin\u00e9ho mu\u017ee nebo jak se ho n\u011bkdo zmoc\u0148uje, se najednou staly a\u017e moc opravdov\u00fdmi na to, aby je zvl\u00e1dl.<\/p>\n

„Bo\u017ee\u2026“ za\u0161eptal skrz za\u0165at\u00e9 zuby, p\u0159edstavoval si velk\u00e9 ruce na Billov\u011b nah\u00e9m pase, a jak se o n\u011bj op\u00edr\u00e1 jin\u00e9 t\u011blo. Jak to Bill mohl cht\u00edt? Tom polkl a objal se trochu siln\u011bji. „Opravdu to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Tohle nen\u00ed u\u017e jen z\u00e1le\u017eitost, tohle je\u2026 tohle je opravdov\u00e9. Tob\u011b se opravdu l\u00edb\u00ed?“<\/div>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jak daleko jsi s n\u00edm za\u0161el?“<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k se pod\u00edval sm\u011brem k umyvadlu. „Dostate\u010dn\u011b daleko.“<\/div>\n
„Co to m\u00e1 znamenat?“ star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se zarazil, najednou litoval, \u017ee se zeptal, kdy\u017e Bill znovu za\u0161el do obrann\u00e9 pozice. C\u00edtil, jak se vzduch mezi nimi z klidn\u00e9ho stal a\u017e moc hork\u00fdm.<\/div>\n
„Na to nechce\u0161 zn\u00e1t odpov\u011b\u010f.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, nechci, ale alespo\u0148 jsem se zeptal. To je to, co jsi po mn\u011b cht\u011bl, ne?“ sna\u017eil se b\u00fdt v klidu, sna\u017eil se m\u00edt mysl otev\u0159enou, ale bylo to nemo\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 s obrazy, kter\u00e9 m\u011bl v mysli.<\/div>\n
Billova ruka na\u0161la jeho bok a polo\u017eila se na n\u011bj. „D\u011blali jsme to.“ Pokr\u010dil rameny, \u0159ekl to tak lehce jako Tom, kdy\u017e spal s holkou, lehce, p\u0159\u00edmo k v\u011bci.<\/p>\n

Star\u0161\u00ed z bratr\u016f se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b d\u00edval. Jeho mysl se najednou zatemnila, kdy\u017e ji za\u010daly nav\u0161t\u011bvovat ty nejnemo\u017en\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky. Jeho ruce za\u010daly tuhnout, ale nedovolil jim zatnout se v p\u011bsti, bojoval s\u00e1m se sebou a jen pro Billa. Jen my\u0161lenka na to, \u017ee se n\u011bkdo dot\u00fdkal jeho br\u00e1\u0161ky, ho nutila cht\u00edt z toho n\u011bkoho vyml\u00e1tit \u017eivot. Ale hluboko v mysli v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u011bl pr\u00e1vo se takto c\u00edtit, Bill si zaslou\u017eil b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd a n\u011bkoho m\u00edt. Jeho br\u00e1\u0161ka kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bkoho, kdo by se mu mohl l\u00edbit a kdo jen tak nevycouv\u00e1 a bude \u0161\u0165astn\u00fd pro n\u011bj.<\/p>\n

„Pak ho m\u00e1\u0161 opravdu r\u00e1d.“ Znal sv\u00e9ho bratra a Bill se nikdy nedal tak lehce, kdyby nem\u011bl dost siln\u00fd d\u016fvod. „Jsem za tebe r\u00e1d.“ Kousal se do jazyka a zfal\u0161oval \u00fasm\u011bv, jako by v\u0161echno najednou bylo v po\u0159\u00e1dku. Nem\u011bl na v\u00fdb\u011br, kdyby s t\u00edm bojoval, pak by to bylo jen hor\u0161\u00ed. Te\u010f kdy\u017e byl Bill s n\u011bk\u00fdm tak v\u00e1\u017en\u00fd, bude ho muset hl\u00eddat a br\u00e1nit, ne s n\u00edm bojovat. Kdyby to zjistila m\u00e9dia, bude ho br\u00e1nit.<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd zp\u011bv\u00e1k se usm\u00e1l t\u00edm nejslad\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e si projel prsty vlasy.<\/div>\n

„D\u011bkuju.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee je to pro Toma t\u011b\u017ek\u00e9, nev\u011bd\u011bl jak<\/em> t\u011b\u017ek\u00e9, ale muselo to b\u00fdt hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9. Nikdy p\u0159edt\u00edm nic takov\u00e9ho za\u017e\u00edvat nemusel. „Chov\u00e1 se ke mn\u011b jen a jen hezky,“ temn\u00e9 o\u010di se nerv\u00f3zn\u011b zvedly od podlahy, pohyboval se na tom nejten\u010d\u00edm led\u011b a jemn\u011b si Toma p\u0159etahoval na svou stranu. „Jen jsem cht\u011bl, abys to v\u011bd\u011bl.“ Jeho uji\u0161t\u011bn\u00ed bratra trochu uklid\u0148ovalo. „Opravdu bych byl r\u00e1d, kdybyste se setkali. Jen bys mu \u0159ekl ahoj?“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee bych to te\u010f zvl\u00e1dl, Bille. Jen\u2026 mi dej trochu v\u00edc \u010dasu.“<\/div>\n
„\u2026 Alespo\u0148 p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e pojedeme dom\u016f. Slibuje\u0161, \u017ee to zkus\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 to zkou\u0161\u00edm<\/em>. Sna\u017e\u00edm se.“<\/div>\n
Bill k n\u011bmu p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a p\u0159it\u00e1hl si Toma do n\u00e1ru\u010d\u00ed, objal ho, co nejv\u00edc mohl.<\/div>\n
„D\u011bkuji ti.“<\/div>\n
Kytarista ho najednou tak\u00e9 objal, stejn\u011b tak siln\u011b.<\/div>\n
„A\u0165 se stane cokoliv, v\u017edycky tady pro tebe budu. V\u00edm, \u017ee jsem se choval jako kret\u00e9n, ale opravdu se sna\u017e\u00edm. Jen pot\u0159ebuju \u010das.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Bill se odt\u00e1hl a op\u0159el se \u010delem a nosem o bratra s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong>original<\/a><\/strong> <\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Zvuk \u0161\u00edlenstv\u00ed „V\u017edy jsem za tebou mohl s \u010d\u00edmkoliv p\u0159ij\u00edt. V\u017edy jsem t\u011b mohl poprosit o pomoc s n\u011b\u010d\u00edm, co mi d\u011blalo starosti. Tady jsem, jdu za tebou s tou nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem musel kdy \u010delit a\u2026 ze v\u0161ech<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-6045","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6045","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6045"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6045\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6045"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6045"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6045"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}