{"id":6067,"date":"2012-08-08T15:00:00","date_gmt":"2012-08-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6050"},"modified":"2012-08-08T15:00:00","modified_gmt":"2012-08-08T14:00:00","slug":"your-love-over-the-sex-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/08\/your-love-over-the-sex-13\/","title":{"rendered":"Your love over the sex 13."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt dovnit\u0159?“ pousm\u00e1l jsem se sm\u011brem k Anisovi, kdy\u017e zastavil p\u0159ed na\u0161\u00edm domem. „Te\u010f, kdy\u017e jsi ten m\u016fj partner, by si na tebe m\u011bl Tom za\u010d\u00edt v\u00edc zvykat.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu vynech\u00e1m,“ se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou. „Budeme m\u00edt je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu sbl\u00ed\u017eit se, uvid\u00ed\u0161. Ale te\u010f ut\u00edkej, ne\u017e n\u00e1s novin\u00e1\u0159i dojedou a ty bude\u0161 pot\u0159ebovat ochranku k proveden\u00ed p\u0159es chodn\u00edk.“<\/div>\n
„N\u011bjak se ozvu,“ pousm\u00e1l jsem se a leniv\u011b ho pol\u00edbil. V\u016fbec se mi necht\u011blo opou\u0161t\u011bt tu pohodu, kter\u00e1 mezi n\u00e1mi panovala, proto\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee sotva za mnou zapadnou vstupn\u00ed dve\u0159e, st\u00e1hnu hlavu mezi ramena, div se nebudu strachy kr\u010dit v kout\u011b. Naposledy jsem Anisovi v\u011bnoval drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, ne\u017e jsem vylezl z auta a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il dom\u016f, z d\u00e1lky u\u017e byly vid\u011bt dod\u00e1vky s novin\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„D\u00edky bohu, jsi v po\u0159\u00e1dku,“ pevn\u011b m\u011b objal Tom, jen co jsem zav\u0159el dve\u0159e, a\u017e jsem p\u0159ekvapen\u011b vydechl. „Mluvil jsem s Davidem a vid\u011bl i fotky na internetu, je toho v\u0161ude plno, tak jsem se b\u00e1l, abys dorazil v pohod\u011b.“<\/div>\n

„Jestli je n\u011bco, \u010deho se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t, tak moje bezpe\u010d\u00ed u Anise, hl\u00edd\u00e1 m\u011b, neboj,“ s \u00fasm\u011bvem jsem ho objal nazp\u011bt. „Nezlob\u00ed\u0161 se, \u017ee jsem to pustil takhle na ve\u0159ejnost?“<\/div>\n
„\u017de bych z toho radost\u00ed tan\u010dil na zahrad\u011b nah\u00fd oslavn\u00e9 tance, se \u0159\u00edct ned\u00e1, ale n\u011bjak to v\u0161ichni spole\u010dn\u011b zvl\u00e1dneme,“ konej\u0161iv\u011b m\u011b hladil po z\u00e1dech.<\/div>\n
„D\u011bkuju, Tomi, moc to pro m\u011b znamen\u00e1,“ usm\u00e1l jsem se a zavedl ho do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsme se spole\u010dn\u011b schoulili na pohovku. „V\u00ed\u0161, Anis je… Nev\u00edm, jak to \u0159\u00edct, ale mysl\u00edm, \u017ee poprv\u00e9 od toho fiaska s Danielem jsem na\u0161el n\u011bkoho, s k\u00fdm se c\u00edt\u00edm fajn a mo\u017en\u00e1 bych ho postupn\u011b mohl i m…“ zasekl jsem se.<\/div>\n
„Milovat?“ povzbudiv\u011b se usm\u00e1l Tom.<\/div>\n
„To je p\u0159esn\u011b to slovo,“ za\u0161eptal jsem s k\u00fdvnut\u00edm. „On je jedin\u00fd, ke komu se, krom\u011b tebe, samoz\u0159ejm\u011b, r\u00e1d vrac\u00edm, v\u00ed\u0161? Chci \u0159\u00edct, ta jsem-tv\u016fj-partner<\/em> v\u011bc m\u011b po\u0159\u00e1d d\u011bs\u00ed a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee se Anisovi te\u010f budu p\u00e1r dn\u00ed vyh\u00fdbat jako mal\u00e1 ustra\u0161en\u00e1 holka, ale stejn\u011b se jednou r\u00e1no vzbud\u00edm s t\u00edm, \u017ee ho pot\u0159ebuju vid\u011bt a b\u011bhem p\u011bti minut vypadnu z domu. Nev\u00edm, jak to vysv\u011btlit, ale prost\u011b… to tak je.“<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed k tomu i to, \u017ee se nech\u00e1\u0161 o\u0161ukat od v\u0161eho \u017eiv\u00fdho, co se ti ot\u0159e o zadek?“ zv\u011bdav\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Jo, ohledn\u011b toho…“ odka\u0161lal jsem si, rud\u00fd a\u017e na zadku. „Omlouv\u00e1m se za to, co bylo na tom ve\u010d\u00edrku, byla to opravdu krize v\u0161ech kriz\u00ed, byl jsem opil\u00fd a… No prost\u011b to byl extr\u00e9m, kter\u00fd u\u017e se nikdy nebude opakovat. S Anisem sice m\u00e1me takovou dohodu, ale tohle u\u017e se opravdu nebude opakovat, slibuju. J\u00e1 jen… kdo byl ten \u010dtvrt\u00fd? M\u00e1m \u00fapln\u00fd okno!“ nejist\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Jsi neuv\u011b\u0159iteln\u00fd!“ rozesm\u00e1l se. „Takov\u00fd vysok\u00fd, hn\u011bd\u00e9 vlasy, strni\u0161t\u011b, docela namakan\u00fd? Tancovali jste spolu… Po\u0159\u00e1d nem\u00e1\u0161 sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, vi\u010f?“ se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Promi\u0148, v\u016fbec se nechyt\u00e1m,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Asi nebyl moc dobr\u00fd, jinak bych si ho ur\u010dit\u011b pamatoval.“<\/div>\n
„Jo, z\u0159ejm\u011b,“ proto\u010dil o\u010dima. „Nicm\u00e9n\u011b, jedna z okam\u017eit\u011b volaj\u00edc\u00edch po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed t\u00e9 fotografie byla mamka, zve n\u00e1s na ob\u011bd, p\u0159i\u010dem\u017e si oba m\u00e1me p\u0159iv\u00e9zt na\u0161e sladk\u00e9 a roztomil\u00e9 polovi\u010dky.“<\/p>\n

„Bezva, tak a\u0165 na moj\u00ed sladkou a roztomilou polovi\u010dku rychle zapomene, proto\u017ee samotn\u00e9mu se mi rozklepou ruce, jen co pomysl\u00edm na to, \u017ee m\u00e1m partnersk\u00fd vztah. Na sezn\u00e1men\u00ed si po\u010dk\u00e1 je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho.“<\/div>\n

„Aby se v\u016fbec do\u010dkala,“ proto\u010dil o\u010dima. „Ale a\u0165 u\u017e Bushida vezme\u0161 nebo ne, jedeme z\u00edtra a j\u00e1 s sebou Moniku rozhodn\u011b beru. D\u00e1v\u00e1m ti tak cel\u00fd den na to, aby ses rozhodl, jestli chce\u0161 b\u00fdt p\u00e1t\u00fd kolo u vozu, nebo p\u0159ekousne\u0161 v\u0161echno, co je proti, a Bushida pozve\u0161.“<\/div>\n
„Je to mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavuje\u0161, Tome,“ povzdechl jsem si. „Uvid\u00edm, dob\u0159e? Ve\u010der ti \u0159eknu, jestli v\u00e1m budu d\u011blat k\u0159ena nebo ne.“<\/div>\n
„Par\u00e1da,“ spokojen\u011b se usm\u00e1l. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b j\u00e1 bych te\u010f m\u011bl zmizet, u\u017e m\u00e1m b\u00fdt jinde,“ hbit\u011b se vysoukal zpod m\u00e9ho t\u011bla. „Jdeme na ob\u011bd s Moni\u010dinou sestrou,“ dodal na vysv\u011btlenou.<\/div>\n
„Tohle je tak hrozn\u011b nef\u00e9r, jen co p\u0159ijdu dom\u016f, tak ut\u00edk\u00e1\u0161,“ naoko jsem zaf\u0148ukal, i kdy\u017e mi to ve skute\u010dnosti v\u00e1\u017en\u011b trochu vadilo.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, koho m\u016f\u017ee\u0161 pozvat,“ se sm\u00edchem pokr\u010dil rameny. „Nebo zavolej Andreasovi, tuhle si st\u011b\u017eoval, \u017ee t\u011b dlouho nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Jo, to je pravda, s n\u00edm jsem se u\u017e opravdu nevid\u011bl ani nepamatuju, to zn\u00ed jako dobr\u00fd n\u00e1pad,“ s \u00fasm\u011bvem jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, p\u0159esto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreasovi nezavol\u00e1m ani n\u00e1hodou. „Uvid\u00edm, je\u0161t\u011b si to rozmysl\u00edm, ale ty si u\u017eij ob\u011bd a pozdravuj Moniku.“<\/div>\n
„Budu, ty si najdi n\u011bkoho na z\u00e1bavu. Uvid\u00edme se pozd\u011bji,“ m\u00e1vnul na m\u011b mezi dve\u0159mi, ne\u017e zmizel. S povzdechem jsem se zabo\u0159il hloub\u011bji do pohovky a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co budu d\u011blat.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Pil jsem. P\u00e1r minut pot\u00e9, co Tom ode\u0161el za Monikou a j\u00e1 do\u0161el k n\u00e1zoru, \u017ee bych si mohl (zase) u\u017e\u00edt den s\u00e1m se sebou, jsem si z baru vyt\u00e1hl n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b sladk\u00fd, ale dobr\u00fd a alkoholick\u00fd lik\u00e9r, kter\u00fd mi d\u00edky pr\u00e1zdn\u00e9mu \u017ealudku stoupl do hlavy celkem rychle, a j\u00e1 tak s cigaretou v jedn\u00e9 ruce, dal\u0161\u00ed lahv\u00ed lik\u00e9ru v druh\u00e9 ruce, s nahlas pu\u0161t\u011bnou hudbou tan\u010dil po cel\u00e9m dom\u011b. Venku sice okoun\u011bli novin\u00e1\u0159i a \u010dekali na sebemen\u0161\u00ed podn\u011bt k t\u00e9mat\u016fm na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nky do novin, ale mn\u011b to bylo \u00fapln\u011b jedno. Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se c\u00edtil podivuhodn\u011b klidn\u00fd a up\u0159\u00edmn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, co\u017e bylo rozhodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Asi po hodin\u011b, kdy u\u017e se mi d\u00edky alkoholu a divok\u00e9mu tan\u010den\u00ed motala hlava, jsem hudbu vypnul a svalil se zp\u00e1tky na pohovku s mobilem v ruce. Te\u010f nebo nikdy.<\/p>\n

„Ahoj,“ za\u0161veholil jsem, sotva mi Anis zvedl hovor, a hned se jal pokra\u010dovat, „posly\u0161, jsem te\u010f tro\u0161i\u010dku opil\u00fd a mo\u017en\u00e1 se mi plete jazyk a melu hlouposti, ale Tom dneska mluvil s mamkou, a ta pozvala na ob\u011bd n\u00e1s dva i Toma s Monikou. Mysl\u00edm, \u017ee bych t\u011b o to ne\u017e\u00e1dal, kdyby do m\u011b Tom tolik nehu\u010del, \u017ee bez tebe budu p\u00e1t\u00fd kolo u vozu, a taky kdybych nebyl opil\u00fd, ale pojede\u0161 se mnou? Pros\u00edm, pros\u00edm, smutn\u011b kouk\u00e1m!“<\/div>\n

„No tak kdy\u017e smutn\u011b kouk\u00e1\u0161,“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„Opravdu? Opravdu se mnou pojede\u0161 k m\u00fdm rodi\u010d\u016fm?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem pootev\u0159el pusu.<\/div>\n
„Pokud svou nab\u00eddku mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, pojedu moc r\u00e1d. Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct, v kolik m\u00e1m p\u0159istavit auto p\u0159ed v\u00e1\u0161 d\u016fm, a budu tam.“<\/div>\n
„Jo, no, ohledn\u011b toho…“ nejist\u011b jsem se zakousl do prstu. „V\u00ed\u0161, Tom bude cht\u00edt jet jedn\u00edm autem. Jeho autem. S t\u00edm, \u017ee by \u0159\u00eddil. A my dva sed\u011bli vzadu jako poslu\u0161n\u00ed spolujezdci, proto\u017ee vep\u0159edu bude Monika.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e mi sl\u00edb\u00ed\u0161, \u017ee se m\u011b nikdo z v\u00e1s nepokus\u00ed b\u011bhem j\u00edzdy vyhodit z auta, asi to snesu,“ pobaven\u011b zamumlal. „V kolik je odjezd?“<\/div>\n
„V p\u016fl dev\u00e1t\u00e9?“ za\u0161eptal jsem. „Cesta tam trv\u00e1 zhruba t\u0159i hodiny a m\u00e1ma nesn\u00e1\u0161\u00ed zpo\u017ed\u011bn\u00ed, je v\u017edycky na minutu p\u0159esn\u00e1, tak abychom rad\u011bji m\u011bli n\u011bjakou \u010dasovou rezervu, proto\u017ee se r\u00e1di stavujeme po cest\u011b na jedn\u00e9 benz\u00ednce.“<\/div>\n
„Tak\u017ee tak ve \u010dtvrt na dev\u011bt abych byl u v\u00e1s,“ zmu\u010den\u011b vydechl. „Bo\u017ee Bille, ty m\u011b jednou zni\u010d\u00ed\u0161, v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 to, no…“ odka\u0161lal jsem si. „P\u0159ijet u\u017e dneska a p\u0159espat u n\u00e1s, mo\u017en\u00e1? Samoz\u0159ejm\u011b jen pokud chce\u0161, v\u016fbec k ni\u010demu t\u011b nenut\u00edm! Jen jestli chce\u0161…“<\/div>\n
„Vezmu si p\u00e1r v\u011bc\u00ed a doraz\u00edm do patn\u00e1cti minut, hv\u011bzdo,“ rozesm\u00e1l se a vypnul hovor. P\u0159ekvapen\u011b jsem na telefon ve sv\u00e9 dlani chv\u00edli z\u00edral, ne\u0161lo mi do hlavy, \u017ee to pozv\u00e1n\u00ed bylo v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku tak moc jednoduch\u00e9, nato\u017e, \u017ee ho Anis p\u0159ijal! Opravdu jsem se rozhodl p\u0159edstavit sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm Anise?<\/p>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161i!“ vyd\u011b\u0161en\u011b jsem zaje\u010del na cel\u00fd d\u016fm a popla\u0161en\u011b vysko\u010dil na nohy, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Co to kurva bylo?!“ st\u00e1le jsem vystra\u0161en\u011b kulil o\u010di na zdroj m\u00e9ho skoro infarktu, tedy Anise, kter\u00fd se ov\u0161em sv\u00edjel v z\u00e1chvatu nezastaviteln\u00e9ho sm\u00edchu. „Mohl jsem t\u011b zab\u00edt, ty idiote!“ pra\u0161til jsem ho pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n

„\u010c\u00edm, pros\u00edm tebe?“ st\u00e1le se sm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u00e1m pod konferen\u010dn\u00edm stolkem z\u00e1lo\u017en\u00ed p\u00e1nvi\u010dku,“ z\u00fa\u017eil jsem o\u010di do tenk\u00fdch \u0161t\u011brbinek. „B\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in bych t\u011b s n\u00ed dok\u00e1zal zab\u00edt!“ zavr\u010del jsem, ale v Anisovi to evokovalo akor\u00e1t tak je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1chvat sm\u00edchu.<\/div>\n
„Promi\u0148, p\u0159edstavil jsem si t\u011b, jak s bojov\u00fdm pok\u0159ikem a p\u00e1nv\u00ed v ruce b\u011bh\u00e1\u0161 po dom\u011b za potenci\u00e1ln\u00edm vrahem nebo zlod\u011bjem,“ ut\u00edral si slzy od sm\u00edchu, kdy\u017e se po chv\u00edli ur\u00e1\u010dil uklidnit. „V t\u00e9 p\u0159edstav\u011b z tebe \u0161la hr\u016fza,“ naoko v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, ale cukaj\u00edc\u00ed koutky ho prozradily, \u017ee si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 legraci.<\/p>\n

„Oh jdi do prdele, Anisi,“ zamru\u010del jsem na\u0161tvan\u011b a je\u0161t\u011b si p\u0159isadil dupnut\u00edm, abych mu dal najevo, \u017ee se opravdu zlob\u00edm.<\/div>\n

„Promi\u0148, hv\u011bzdo, necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit, ale v\u00e1\u017en\u011b jsem v\u011b\u0159il tomu, \u017ee m\u011b vid\u00ed\u0161,“ kone\u010dn\u011b se \u00fapln\u011b uklidnil. „Ne\u010dekal jsem, \u017ee t\u011b vyd\u011bs\u00edm k smrti, v\u011b\u0159 mi, kdybych to jen tu\u0161il, nato\u010dil bych si to,“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Idiote,“ znovu jsem ho pra\u0161til pol\u0161t\u00e1\u0159em, d\u011btinsky \u0161pul\u00edc rty. „Abych t\u011b dneska nenechal sp\u00e1t na zemi.“<\/div>\n
„Aspo\u0148 bys m\u011b v\u00fdjime\u010dn\u011b nekopal a neslintal na m\u011b,“ znovu se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Naser si, Anisi,“ vztekle jsem se oto\u010dil a cht\u011bl odej\u00edt, ale v tu chv\u00edli m\u011b Anis pevn\u011b objal kolem pasu, abych mu nemohl ut\u00e9ct. Sm\u011b\u0161n\u00e9 vzhledem k uv\u00e1\u017een\u00ed, \u017ee jsme byli v m\u00e9m dom\u011b.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se, hv\u011bzdo. Nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed slast, ne\u017e kdy\u017e se r\u00e1no protahuju a najdu na sob\u011b novou mod\u0159inu jako d\u016fkaz tv\u00fdch up\u0159\u00edmn\u00fdch cit\u016f ke mn\u011b,“ s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem mi zabo\u0159il hlavu ke krku.<\/div>\n

„Pokud v\u00edm, opil\u00fd jsem j\u00e1, ne ty,“ zabru\u010del jsem, st\u00e1le lehce rozho\u0159\u010den\u00fd z toho \u0161oku, kv\u016fli kter\u00e9mu mi z t\u011bla snad ve\u0161ker\u00fd alkohol vyprchal.<\/div>\n
„To je samoz\u0159ejm\u011b pravda,“ p\u0159ik\u00fdvl. „Jen m\u011b to opravdu pobavilo, ale znovu se omlouv\u00e1m, nem\u011bl jsem se sm\u00e1t, kdy\u017e ty jsi zrovna pravd\u011bpodobn\u011b za\u017e\u00edval srde\u010dn\u00ed z\u00e1stavu.“<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ s povzdechem jsem se mu p\u0159eto\u010dil v n\u00e1ru\u010d\u00ed, ale horliv\u011b ho pol\u00edbil. „Jestli to ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bkdy znovu, opravdu t\u011b tou p\u00e1nvi\u010dkou zabiju, ty bastarde. A m\u00e1m s n\u00ed letitou praxi, s Tomem jsme po\u0159\u00e1dali p\u00e1nvi\u010dkov\u00e9 boje a j\u00e1 neprohr\u00e1l ani jednou!“ vr\u010del jsem mu do rt\u016f.<\/div>\n
„Ty m\u016fj hrdino,“ obdivn\u011b vydechl, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se posadil na pohovku a m\u011b si obkro\u010dmo st\u00e1hl na kl\u00edn, neskr\u00fdvaje pobaven\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„V\u0161ak se klidn\u011b zeptej, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m pravdu a nel\u017eu ti,“ zabru\u010del jsem zklaman\u011b.<\/div>\n
„Nebru\u010d, nejsi medv\u011bd,“ se sm\u00edchem si m\u011b za bradu p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, spojuj\u00edc tak na\u0161e rty v polibku. Jestli tohle byl zp\u016fsob, jak m\u011b zklidnit, \u0161lo mu to v\u00edc ne\u017e dob\u0159e. Ochotn\u011b jsem ho rukama objal kolem krku, polibek \u017e\u00e1dostiv\u011b prohlubuj\u00edc, co\u017e mi Anis miler\u00e1d opl\u00e1cel. Pevn\u011b si m\u011b za zadek tla\u010dil proti sv\u00e9mu kl\u00ednu, co\u017e jsem mu odm\u011b\u0148oval kr\u00e1tk\u00fdmi steny. Akor\u00e1t mi rukama chytil c\u00edpy tri\u010dka, kter\u00e9 m\u011bl v \u00famyslu svl\u00e9knout, kdy\u017e se mezi dve\u0159mi ozval Tom\u016fv pozdrav.<\/p>\n

„Sna\u017e\u00edte se m\u011b oba zab\u00edt?“ polekan\u011b jsem se odt\u00e1hl od Anisov\u00fdch rt\u016f a oto\u010dil se k Tomovi, ale nasadil jsem v\u0159el\u00fd \u00fasm\u011bv pro Moniku, nejist\u011b p\u0159e\u0161lapuj\u00edc\u00ed za Tomem.<\/div>\n

„Ahoj, jak\u00fd byl ob\u011bd?“<\/div>\n
„Jo, dobr\u00fd. Byla sranda,“ op\u011btovala mi \u00fasm\u011bv, ale zamra\u010dila se nech\u00e1pav\u011b, kdy\u017e Anis propukl v hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vykulil jsem na n\u011bj o\u010di s uv\u011bdom\u011bn\u00edm. „Ty jsi zhulen\u00fd! Proto se po\u0159\u00e1d tak blb\u011b sm\u011bje\u0161!“ p\u011bst\u00ed jsem mu zabu\u0161il do hrudn\u00edku.<\/div>\n
„A ty opil\u00fd, tak\u017ee jsme si kvit,“ se sm\u00edchem m\u011b hluboce pol\u00edbil, zakl\u00e1n\u011bj\u00edc m\u011b v z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nesed\u011bl za volantem, ty pitom\u010de jeden!“ na\u0161tvan\u011b jsem do n\u011bj \u0161\u0165ouchnul, tak\u017ee se z\u00e1dy znovu op\u00edral o pohovku. „Jsi norm\u00e1ln\u00ed, sedat si zhulen\u00fd za volant? Co kdyby se ti n\u011bco stalo? Kdyby ses vyboural a…“ cht\u011bl jsem rozru\u0161en\u011b pokra\u010dovat, ale Anis m\u011b konej\u0161iv\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
„Jel jsem tax\u00edkem,“ zamumlal mi do rt\u016f, najednou \u00fapln\u011b klidn\u00fd. „Nejsem hloup\u00fd, abych zbyte\u010dn\u011b riskoval,“ st\u00e1le m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbal.<\/div>\n
„Zabiju t\u011b, jednou t\u011b opravdu zabiju,“ naposledy jsem na\u0161tvan\u011b zabru\u010del, ne\u017e jsem se podvolil jeho polibk\u016fm, ignoruj\u00edc fakt, \u017ee Tom s Monikou st\u00e1le stoj\u00ed mezi dve\u0159mi a p\u0159ekvapen\u011b na n\u00e1s z\u00edraj\u00ed. A\u017e po chv\u00edli, kdy se na\u0161e polibky st\u00e1valy nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed a ruce nenechav\u011bj\u0161\u00ed, jsem zaslechl Toma, jak \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee by m\u011bli j\u00edt, na\u010de\u017e klaply dve\u0159e. Spokojen\u011b jsem Anisovi zast\u00e9nal do rt\u016f, jen co hork\u00fdmi dlan\u011bmi zajel pod m\u00e9 tri\u010dko a pohladil m\u011b v pase. „Poj\u010fme ke mn\u011b.“<\/p>\n

„Cokoli \u0159ekne\u0161,“ usm\u00e1l se a bez sebemen\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f vstal se mnou v pase, m\u00ed\u0159\u00edc rovnou k m\u00e9 lo\u017enici. Sotva za n\u00e1mi zapadly dve\u0159e, u\u017e m\u011b Anis tla\u010dil na ze\u010f a nal\u00e9hav\u011b se proti mn\u011b tisknul, co\u017e mi naprosto vyhovovalo. Nechal jsem si st\u00e1hnout kalhoty ke kotn\u00edk\u016fm, p\u0159i\u010dem\u017e ty jeho taky sjely neobvyklou rychlost\u00ed. Postavil jsem se na vlastn\u00ed nohy a op\u0159el se o komodu, zadek provokativn\u011b vystrkuj\u00edc. Nemusel jsem na\u0161t\u011bst\u00ed \u010dekat nijak dlouho, u\u017e po p\u00e1r okam\u017eic\u00edch jsem uc\u00edtil, jak do m\u011b Anis opatrn\u011b vstupuje, zat\u00edmco polibky lask\u00e1 mou k\u016f\u017ei pod uchem. S tich\u00fdm stenem, kter\u00fd mi unikl ze rt\u016f, jsem zaklonil hlavu, rukou si ho p\u0159idr\u017euj\u00edc za tv\u00e1\u0159, kdy\u017e do m\u011b za\u010dal prudce p\u0159ir\u00e1\u017eet. Ml\u010dky jsme proti sob\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eeli se spokojen\u00fdmi steny, jen v\u00fdjime\u010dn\u011b to prolo\u017eili drav\u00fdm polibkem. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch tvrd\u00fdch pr\u016fnik\u016f do m\u00e9ho t\u011bla Anis obemkl ruku kolem m\u00e9ho penisu, co\u017e byl vrchol pro m\u00e9 t\u011blo, a j\u00e1 s tich\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem dos\u00e1hl sv\u00e9ho vytou\u017een\u00e9ho vrcholu. V n\u00e1valu slastn\u00fdch k\u0159e\u010d\u00ed doprov\u00e1zej\u00edc\u00edch m\u016fj orgasmus jsem se kolem Anise pevn\u011b st\u00e1hnul. P\u00e1r tvrd\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f dopl\u0148ovan\u00fdch skous\u00e1v\u00e1n\u00edm k\u016f\u017ee na m\u00fdch ramenou, ne\u017e se do m\u011b Anis s hlasit\u00fdm stenem ud\u011blal a vys\u00edlan\u011b se op\u0159el o m\u00e9 t\u011blo.<\/p>\n

„M\u011bli bychom do sprchy,“ unaven\u011b jsem zamru\u010del.<\/div>\n

„To bychom nepochybn\u011b m\u011bli,“ pol\u00edbil m\u011b na lopatky, na\u010de\u017e ze m\u011b leniv\u011b vy\u0161el, pevn\u011b m\u011b objal a s letm\u00fdmi polibky, kter\u00fdmi zasyp\u00e1val m\u016fj krk, m\u011b dovedl a\u017e do koupelny, kde m\u011b pe\u010dliv\u011b a d\u016fkladn\u011b omyl.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Ml\u010dky jsem se z Anisovy n\u00e1ru\u010de d\u00edval z ok\u00e9nka na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajinu. Moje n\u00e1lada po probuzen\u00ed se dala p\u0159irovnat k n\u011bjak\u00e9mu romantick\u00e9mu filmu, z nepochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f mi bylo \u0161\u00edlen\u011b smutno, p\u0159esto\u017ee m\u011b celou noc Anis pevn\u011b obj\u00edmal. Mo\u017en\u00e1 za to mohlo po\u010das\u00ed, proto\u017ee od r\u00e1na bylo zata\u017eeno a pr\u0161elo. Nev\u00edm. Nicm\u00e9n\u011b jsem byl v\u00edc ne\u017e vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e mi Anis nab\u00eddl, abych si na n\u011bj v aut\u011b lehl, zat\u00edmco on bude celou cestu sed\u011bt, ale nakonec jsem si sedl i j\u00e1, ale vrchn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla se mu v objet\u00ed schoulil.<\/p>\n

S povzdechem jsem odvr\u00e1til pohled od chmurn\u00e9ho po\u010das\u00ed a zam\u011b\u0159il se na m\u011b s Anisem. Obj\u00edmal m\u011b u\u017e tradi\u010dn\u011b kolem pasu a j\u00e1 s n\u00edm m\u011bl propleten\u00e9 prsty. Od \u010dehokoliv, co jsem d\u011blal, se mi pohled stejn\u011b v\u017edycky sto\u010dil k na\u0161im dlan\u00edm, pro m\u011b tak d\u016fv\u011brn\u011b spojen\u00fdm, a\u017e m\u011b to samotn\u00e9ho p\u0159ekvapovalo, fascinovalo, doj\u00edmalo, rozn\u011b\u017e\u0148ovalo, ale taky rozesmut\u0148ovalo. Cht\u011blo se mi bre\u010det p\u0159i pohledu na n\u00e1dhernou kytici pro mamku od Anise, i p\u0159i pohledu na jeho palec, kter\u00fdm mi jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po dlani a kreslil mal\u00e1 kole\u010dka.<\/p>\n

„V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ starostliv\u011b mi t\u0159el pa\u017ei, kdy\u017e jsem se k n\u011bmu pevn\u011bji p\u0159itiskl ve snaze splynout s jeho mikinou.<\/div>\n

„Ne… Jo… J\u00e1 nev\u00edm,“ p\u0159iznal jsem nakonec. „To je jedno, zbyte\u010dn\u011b depka\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti n\u011bjak pomoct?“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i, ne\u017e ruku vlo\u017eil do m\u00fdch vlas\u016f a za\u010dal m\u011b v nich v\u00edskat.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a vzhl\u00e9dl k n\u011bmu. „Nepou\u0161t\u011bj m\u011b,“ spojil jsem na\u0161e rty v jemn\u00e9m polibku, mezi prsty sv\u00edraj\u00edc l\u00e1tku jeho mikiny. C\u00edtil jsem, jak se zachmu\u0159il, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl nebo alespo\u0148 tu\u0161il, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, a\u010dkoliv nikdo z n\u00e1s netu\u0161il, co. Tom s Monikou m\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed samoz\u0159ejm\u011b vyc\u00edtili je\u0161t\u011b doma a j\u00e1 jim nemohl b\u00fdt v\u00edc vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se na nic nevypt\u00e1vali a v aut\u011b n\u00e1s s Anisem nechali b\u00fdt, vedli si sv\u016fj vlastn\u00ed rozhovor, n\u00e1m nev\u011bnovali sebemen\u0161\u00ed pozornost.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se mi to, Bille,“ op\u0159el se mi o \u010delo, ti\u0161e mumlaj\u00edc. „Ty tvoje paranoidn\u00ed stavy, deprese… M\u00e1m starosti.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme si o tom pros\u00edm promluvit a\u017e zp\u00e1tky v Hamburgu?“ t\u00e1zav\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „A\u017e budeme sami… Nechci d\u00e1vat n\u011bjak\u00e9 podn\u011bty ke strachu o m\u011b, to te\u010f nikdo nepot\u0159ebuje.“<\/div>\n
„Bille, co to \u0159\u00edk\u00e1\u0161? V\u017edy\u0165…“<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee to probereme a ty m\u011b ni\u010d\u00edm neodbude\u0161?“<\/p>\n

„Slibuju,“ v\u011bnoval jsem mu drobn\u00fd \u00fasm\u011bv a kr\u00e1tce ho pol\u00edbil. „Ale te\u010f v\u00edtej v j\u00e1m\u011b lvov\u00e9,“ odt\u00e1hl jsem se od n\u011bj a vyhl\u00e9dl z ok\u00e9nka k men\u0161\u00edmu domu, p\u0159ed n\u00edm\u017e u\u017e st\u00e1la m\u00e1ma. Najednou pln\u00fd energie a nad\u0161en\u00ed jsem vyb\u011bhl z auta, okam\u017eit\u011b se j\u00ed vrhaj\u00edc kolem krku s \u00fasm\u011bvem. „Maminko,“ vesele jsem zavrn\u011bl, sotva m\u011b n\u011b\u017en\u011b objala kolem pasu a pohladila po z\u00e1dech. V\u011bd\u011bla, \u017ee mi nen\u00ed dob\u0159e. Ona v\u017edycky v\u0161echno v\u011bd\u011bla. „R\u00e1d t\u011b vid\u00edm, st\u00fdskalo se mi.“<\/div>\n

„V\u0161ak to mn\u011b taky, srd\u00ed\u010dko,“ laskav\u011b m\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i, na\u010de\u017e se nechala obejmout i od Toma.<\/div>\n
„P\u0159ivezli jsme ti d\u00e1rky,“ s \u00fasm\u011bvem jsem na ni zamrkal. „N\u011bkoho, kdo n\u00e1s d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e9.“<\/div>\n
„Moniku a Anise,“ povzbudiv\u011b m\u011b doplnil Tom. Jen co to Tom do\u0159ekl, mamka u\u017e je nad\u0161en\u011b v\u00edtala s p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a j\u00e1 najednou uc\u00edtil up\u0159\u00edmnou radost z toho, \u017ee tu Anis je, \u017ee se sezn\u00e1mil s mamkou, a \u017ee se na m\u011b d\u00edval t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem, kter\u00fd jsem kdy mohl za\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Tak poj\u010fte dovnit\u0159, j\u00eddlo u\u017e je hotov\u00e9,“ nad\u0161en\u011b si tleskla a zam\u00ed\u0159ila dovnit\u0159 domu.<\/div>\n
„Je skv\u011bl\u00e1,“ objal m\u011b Anis kolem ramen, pol\u00edbil na sp\u00e1nek a my ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed zam\u00ed\u0159ili za m\u00e1mou, hned za Tomem a Monikou. Nakonec by to mohl b\u00fdt opravdu dobr\u00fd den.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Ve\u0161ker\u00e1 m\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed se vyplnila, a dokonce je je\u0161t\u011b i p\u0159ed\u010dila. S Tomem jsme nad\u0161en\u011b sledovali, jak m\u00e1ma bla\u017een\u011b \u0161vito\u0159\u00ed s Monikou i Anisem, kte\u0159\u00ed vypadali taky \u0161\u0165astn\u011b. Bez rozpak\u016f odpov\u00eddali na mamin\u010diny v\u0161ete\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky, p\u0159i\u010dem\u017e konverzace byla nenucen\u00e1, p\u0159\u00e1telsk\u00e1 a p\u0159\u00edjemn\u00e1. Z toho d\u016fvodu m\u011b docela mrzelo, kdy\u017e Tom zavelel k odjezdu, abychom dom\u016f dorazili v rozumn\u00e9m \u010dase. S l\u00edtost\u00ed jsem se tedy s mamkou rozlou\u010dil, ale z\u00e1rove\u0148 j\u00ed horliv\u011b p\u0159isl\u00edbil, \u017ee zase brzy doraz\u00edme. V aut\u011b jsme se s Anisem poskl\u00e1dali do stejn\u00e9 pozice jako p\u0159i cest\u011b sem, ov\u0161em j\u00e1 m\u011bl o sto procent lep\u0161\u00ed n\u00e1ladu ne\u017e r\u00e1no.<\/p>\n

„D\u011bkuju za dne\u0161ek,“ s \u00fasm\u011bvem jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b j\u00edzdy. „Mamka byla une\u0161en\u00e1.“<\/div>\n

„Byla sranda,“ pohladil m\u011b po z\u00e1dech. „Va\u0161e m\u00e1ma je neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u017eena a skv\u011ble se s n\u00ed pov\u00edd\u00e1.“<\/div>\n
„Obl\u00edbila si v\u00e1s. A j\u00e1 jsem za to up\u0159\u00edmn\u011b hrozn\u011b moc r\u00e1d, proto\u017ee…“ nejist\u011b jsem s n\u00edm propletl prsty. „Proto\u017ee mysl\u00edm, \u017ee u\u017e na n\u00e1s kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1m nahl\u00ed\u017eet jako na p\u00e1r.“<\/div>\n
„Co t\u011b p\u0159im\u011blo zm\u011bnit n\u00e1zor?“ zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu do strany.<\/div>\n
„Asi ten pocit, kter\u00fd jsem m\u011bl, kdy\u017e jsem v pr\u016fb\u011bhu dne sledoval, jak si rozum\u00ed\u0161 s mamkou,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem toti\u017e ud\u011blal n\u011bco spr\u00e1vn\u011b a c\u00edt\u00edm se up\u0159\u00edmn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee bychom sem n\u011bkdy mohli zajet znovu, jen my dva. C\u00edt\u00edm se \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e m\u011b dr\u017e\u00ed\u0161 majetnicky kolem pasu nebo kdy\u017e se vedle tebe probud\u00edm,“ prsty jsem ho jemn\u011b pohladil po \u010delisti. „Nehled\u011b na to, \u017ee se v\u017edycky mus\u00edm usm\u00edvat, kdy\u017e otev\u0159u pen\u011b\u017eenku a vid\u00edm tu na\u0161\u00ed spole\u010dnou fotku.“<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b kr\u00e1tce pol\u00edbil. „Ale chci, aby sis byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, Bille. Teprve pak toti\u017e m\u016f\u017eeme p\u0159ej\u00edt do dal\u0161\u00ed f\u00e1ze.“<\/p>\n

„O jak\u00e9 f\u00e1zi to mluv\u00ed\u0161?“ nech\u00e1pav\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„To ti \u0159eknu, a\u017e bude\u0161 p\u0159ipraven\u00fd, do t\u00e9 doby je zbyte\u010dn\u00e9, abys o tom v\u011bd\u011bl,“ chl\u00e1choliv\u011b m\u011b za\u010dal v\u00edskat ve vlasech. „Chce\u0161 jet dneska na noc ke mn\u011b?“<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Zn\u00ed to jako dobr\u00fd n\u00e1pad,“ pokr\u010dil jsem rameny, ale drobn\u011b se usm\u00e1l a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itulil. S l\u00edn\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed noc\u00ed jsem byl p\u0159\u00edjemn\u011b unaven\u00fd a netou\u017eil tak po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e si lehnout do Anisovy postele a sp\u00e1t, proto\u017ee dne\u0161n\u00ed vst\u00e1v\u00e1n\u00ed pro m\u011b bylo smrteln\u00e9.<\/p>\n

„Jsi unaven\u00fd?“ pohladil m\u011b Anis po ramenou, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee m\u00e1m zav\u0159en\u00e9 o\u010di.<\/div>\n

„Tro\u0161ku,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, ale m\u00edru m\u00e9 \u00fanavy prozradilo dlouh\u00e9 z\u00edvnut\u00ed. „Promi\u0148, to jen to brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Neomlouvej se,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l. „Klidn\u011b spi, a\u017e doraz\u00edme, tak t\u011b vzbud\u00edm. Objedn\u00e1m tax\u00edk a pojedeme ke mn\u011b.“<\/div>\n
„Na tax\u00edk ka\u0161li, vezmeme m\u00e9 auto, akor\u00e1t to bude\u0161 muset od\u0159\u00eddit ty, jestli nechce\u0161, abychom narazili do prvn\u00edho stromu, kter\u00fd uvid\u00edm,“ zamumlal jsem, moje t\u011blo u\u017e zna\u010dn\u011b zvl\u00e1\u010dn\u011blo, jak moc na m\u011b padlo ve\u0161ker\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed, jen silou v\u016fle jsem se je\u0161t\u011b udr\u017eoval vzh\u016fru, abych Anise nenech\u00e1val bez odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„To samoz\u0159ejm\u011b nechci, tak\u017ee budu \u0159\u00eddit,“ znovu m\u011b za\u010dal jemn\u011b v\u00edskat ve vlasech. „Zat\u00edm se vyspi, pak t\u011b vzbud\u00edm, hv\u011bzdo,“ vtiskl mi kr\u00e1tk\u00fd polibek, ne\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b nechal zav\u00edtat do slastn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Chce\u0161 j\u00edt dovnit\u0159?“ pousm\u00e1l jsem se sm\u011brem k Anisovi, kdy\u017e zastavil p\u0159ed na\u0161\u00edm domem. „Te\u010f, kdy\u017e jsi ten m\u016fj partner, by si na tebe m\u011bl Tom za\u010d\u00edt v\u00edc zvykat.“ „Mysl\u00edm, \u017ee dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu vynech\u00e1m,“ se sm\u00edchem zavrt\u011bl hlavou. „Budeme<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[496],"tags":[],"class_list":["post-6067","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-your-love-over-the-sex"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6067","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6067"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6067\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6067"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6067"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6067"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}