{"id":6078,"date":"2012-08-06T16:00:00","date_gmt":"2012-08-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6061"},"modified":"2012-08-06T16:00:00","modified_gmt":"2012-08-06T15:00:00","slug":"more-than-desire","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/06\/more-than-desire\/","title":{"rendered":"More Than Desire"},"content":{"rendered":"
autor: Lauinka<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed fanou\u0161ky. Jsem tu s dal\u0161\u00ed jednod\u00edlnou pov\u00eddkou. Popravd\u011b, psala jsem ji n\u011bkdy kolem druh\u00e9 r\u00e1no. A jak u\u017e u m\u011b b\u00fdv\u00e1 opravdu zvykem, op\u011bt je to skrze jednu p\u00edsni\u010dku. Tentokr\u00e1t na Unfurl od Katatonie. Ta p\u00edsni\u010dka je tak stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a m\u011b opravdu chytla a j\u00e1 si vybavila, \u017ee je n\u011bco mezi nebem a zem\u00ed. Nebudu prozrazovat, o co p\u0159esn\u011b jde, ale\u2026 jde tu trochu o nadp\u0159irozeno. Do \u010deho\u017e j\u00e1 se osobn\u011b moc nepou\u0161t\u00edm, av\u0161ak tohle m\u011b fakt chytlo. Dost pov\u00edd\u00e1n\u00ed, tady m\u00e1te sl\u00edbenou pov\u00eddku a opravdu budu r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, kter\u00fd mi pod pov\u00eddkou zanech\u00e1te. Kladn\u00fd \u010di negativn\u00ed, hlavn\u011b n\u011bjak\u00fd \ud83d\ude42 P\u0159eji hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, Va\u0161e Lauinka :-*
<\/em><\/p>\n

Byl to jeden z t\u011bch dn\u016f, kdyby \u017e\u00e1dn\u00fd pes necht\u011bl b\u00fdt venku, nato\u017e, aby se do ulic odv\u00e1\u017eil vej\u00edt \u010dlov\u011bk. V\u00edtr zoh\u00fdbal koruny mohutn\u00fdch star\u00fdch strom\u016f a\u017e skoro k zemi. Klan\u011bly se mu? Rozhodn\u011b m\u011bly d\u016fvod. Jako v\u0161echno kolem n\u011bj. Jako v\u0161echno, \u010demu vl\u00e1dl. Velik\u00e1nsk\u00e9 kapky dopadaly na vyprahlou zem a vp\u00edjely se snad do v\u0161eho, co jim p\u0159i\u0161lo pod ruku. Blesky bi\u010dovaly oblohu. Nebe bylo tak temn\u00e9 jako on. Jen on mohl proch\u00e1zet beze strachu. Jen on tohle miloval a u\u017e\u00edval si pln\u00fdmi dou\u0161ky strach. Ty ustra\u0161en\u00e9 pohledy, je\u017e se r\u00fdsovaly za okny. Je\u017e pat\u0159ily lidem, d\u00edvaj\u00edc\u00edm se na tu spou\u0161\u0165, kterou d\u011bsiv\u00e1 bou\u0159ka nech\u00e1vala za sebou. Co nech\u00e1val za sebou on. \u0160el st\u00e1le kup\u0159edu. V\u011bd\u011bl, \u017ee tu je, \u017ee ho sleduje, jen nev\u011bd\u011bl odkud. Spokojen\u011b se usm\u00e1l a zvedl hlavu k nebes\u016fm. Zasm\u00e1l se. Tak d\u011bsiv\u011b, jako byl n\u00e1raz hrom\u016f, tak prudce, jako blesky bi\u010dovaly oblohu.<\/p>\n

C\u00edtil ho, ka\u017edou svoj\u00ed bu\u0148kou. Nech\u00e1val milion kapek dopadat na jeho hlavu. Vp\u00edjely se do jeho cop\u00e1nk\u016f a \u010d\u016frky mu tekly p\u0159es obli\u010dej. Pro n\u011bj to byl vlah\u00fd letn\u00ed de\u0161t\u00edk, n\u011bco, co miloval. N\u011bco, co bylo tak dokonale p\u0159irozen\u00e9. U\u017e\u00edval si ten dokonal\u00fd vzduch mokr\u00e9 zem\u011b. Dokonale se rozl\u00e9val v jeho plic\u00edch. A on se znovu usm\u00e1l a p\u0159iv\u0159el o\u010di, ale st\u00e1le udr\u017eoval stejn\u00fd krok. \u010cekal, a\u017e se k n\u011bmu p\u0159id\u00e1. A\u017e bude po jeho boku. A moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee je je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, ne\u017e kdy jindy. Zm\u00edr\u0148oval to, co tady na zemi vyvolal. Sna\u017eil se mu b\u00fdt protikladem? Sna\u017eil se mu vyrovnat? Imponovalo mu to. Jako by si hr\u00e1li na ko\u010dku a my\u0161? Ale kdo byl co? Mo\u017en\u00e1 si role vym\u011b\u0148ovali, ani\u017e by to v\u011bd\u011bli. Oba p\u0159esv\u011bd\u010deni o tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b oni jsou ty ko\u010dky hraj\u00edc\u00ed si s t\u00edm druh\u00fdm.<\/div>\n

\n
Nejist\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe, ale nespat\u0159il ho. Usm\u00e1l se a zav\u0159el o\u010di. Sna\u017eil se v mysli vytvo\u0159it si jeho obr\u00e1zek. Nemusel se sna\u017eit dlouho. Samolib\u011b se usm\u00e1l a d\u00e9\u0161\u0165 op\u011bt zes\u00edlil. Zaslepoval jeho mysl. Zaslepoval v\u0161echny jeho smysly a nedok\u00e1zal \u0159\u00edct pro\u010d. Snad to m\u011bl v osudu. P\u0159edur\u010den\u00e9, \u017ee bude takov\u00fd. Stejn\u011b jako to m\u011bl on. Nevyb\u00edrali si, ale ani jeden nebyl proti. Bylo tolik p\u0159irozen\u00e9, aby se jejich cesty setkaly. Zbytek z\u00e1le\u017eel u\u017e na nich. Mysl\u00ed se ho sna\u017eil p\u0159ivolat k sob\u011b. Jak dlouho to bylo, co jej nevid\u011bl? Jak dlouho se to p\u0159ed n\u00edm schov\u00e1val a jen jej sledoval? Pro\u010d jej on vid\u011bt mohl a Tomovi to nebylo umo\u017en\u011bno? Taky si s Billem cht\u011bl pohr\u00e1vat. A kdy\u017e u\u017e nemohl, tak mohl mysl\u00ed. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd manipul\u00e1tor. Ale na \u010dernovlasou divu jako by to ani neplatilo. Jako by byl v\u016f\u010di n\u011bmu imunn\u00ed. To jej dokonale \u0161tvalo. A v\u011bd\u011bli to oba.<\/p>\n

„No tak\u2026 u\u017e dost.“ Vydechl vysok\u00fd kluk s cop\u00e1nky. „U\u017e se mi uka\u017e. V\u00ed\u0161, \u017ee \u0161\u00edl\u00edm nedo\u010dkavost\u00ed t\u011b op\u011bt vid\u011bt. Ani u\u017e nev\u00edm, kdy to bylo naposledy.“ Usm\u00e1l se trochu a d\u00edval se kolem sebe. Ale nic.<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee tu jsi, no tak Bille, u\u017e to nen\u00ed vtipn\u00e9.“ Zamra\u010dil se a p\u0159es oblohu se objevil obrovsk\u00fd blesk s mohutn\u00fdm zah\u0159m\u011bn\u00edm na d\u016fkaz, \u017ee se Tom v\u00e1\u017en\u011b zlob\u00ed. Ale nic. Nikdo neodpov\u00eddal, jako by tu nebyl. Ale on ho c\u00edtil, bl\u00ed\u017e ne\u017e bl\u00edzko.<\/div>\n
„Pros\u00edm.“ P\u0159iv\u0159el o\u010di. Dok\u00e1zal, aby pon\u00ed\u017een\u011b prosil, snad aby i kv\u016fli n\u011bmu padl na kolena. Ale pr\u00e1v\u011b tohle Billovi d\u011blalo dob\u0159e.<\/div>\n
„To u\u017e mus\u00ed b\u00fdt hodn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9, kdy\u017e pros\u00ed\u0161.“ Zasm\u00e1l se medov\u00fdm hlasem za jeho z\u00e1dy. Tom, rychle se oto\u010d\u00edc, spat\u0159il kluka, stejn\u011b vysok\u00e9ho jako on s vlasy \u010dern\u00fdmi jako uhel a dlouh\u00fdmi snad a\u017e do p\u016fli zad. Oba se spokojen\u011b usm\u00e1li.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu jsi.“ Vydechl a sledoval tu dokonale bezchybnou tv\u00e1\u0159, r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„Opravdu?“ Zasm\u00e1l se zvoniv\u011b. „N\u011bkdo po tob\u011b mus\u00ed tu spou\u0161\u0165 d\u00e1t dohromady, hm?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m.“ D\u00edval se mu do jeho hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed prudk\u00fdm pohledem. Spaluj\u00edc\u00edm, jako to um\u011bl jenom on.<\/p>\n

„Tak to \u0159ekni. Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?“ M\u011bl jej dokonale v hrsti, stejn\u011b jako on jeho.<\/div>\n

„Proto\u017ee den ode dne netou\u017e\u00edm po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e se t\u011b dot\u00fdkat a l\u00edbat t\u011b.“ Ud\u011blal k n\u011bmu o p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017ee. St\u00e1li naproti sob\u011b tak bl\u00edzko, \u017ee by nejsp\u00ed\u0161e mezi nimi nepro\u0161el ani ten nejten\u010d\u00ed pap\u00edr, ale p\u0159esto se nedot\u00fdkali. Nesm\u011bli. V\u011bd\u011bli, co by se stalo. Br\u00e1nili se tomu nutk\u00e1n\u00ed u\u017e v\u011b\u010dnost. Nemohli, nesm\u011bli, ale p\u0159esto tak moc cht\u011bli. U\u017e\u00edvali si t\u00e9 bl\u00edzkosti. T\u00e9m\u011b\u0159 ve stejnou chv\u00edli zvedli pravou ruku. A v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b sv\u00e9 ruce p\u0159ibl\u00ed\u017eili na milimetr k sob\u011b. Tak moc tou\u017eili po dotec\u00edch, kter\u00e9 jim nebyly p\u0159\u00e1ny. D\u00edvali si hluboce do o\u010d\u00ed. Toma p\u0159e\u0161el i v\u0161echen vztek a zlost. A z bou\u0159ky byla n\u00e1hle letn\u00ed vlah\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1 noc. Jako m\u00e1vnut\u00edm proutku. Jako by se po\u010das\u00ed zbl\u00e1znilo. Jako by se zbl\u00e1znilo v\u0161echno zemi. Jako oni dva do sebe.<\/p>\n

Tak moc\u2026 bych cht\u011bl\u2026,“ Tom, nedokon\u010d\u00edce v\u011btu, byl p\u0159eru\u0161en Billem.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 taky.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj. „Ale nem\u016f\u017eeme.“ Zakroutil hlavou a pod\u00edval se zp\u011bt nahoru, k nebes\u016fm.<\/div>\n
„M\u00e1m pocit, \u017ee ze\u0161\u00edl\u00edm tou touhou. Je tak spaluj\u00edc\u00ed.“ Za\u0161eptal kluk s cop\u00e1nky a na n\u00e1znak Billa pohladil po tv\u00e1\u0159i, jen p\u00e1r milimetr\u016f od jeho k\u016f\u017ee. Ruce se mu klepaly nedo\u010dkavost\u00ed. A on doslova ho\u0159el cht\u00ed\u010dem jako je\u0161t\u011b nikdy. „Pro\u010d ty, kdy\u017e se t\u011b nesm\u00edm ani dotknout?“ Procedil skrze zuby. V tu chv\u00edli by nejrad\u011bji v\u0161echno rozml\u00e1til. Z ka\u017ed\u00e9ho stromu ud\u011blal milion t\u0159\u00edsek. Z ka\u017ed\u00e9ho domu jen prach a su\u0165. Rozmetal by v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, ale stejn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu to nepomohlo.<\/p>\n

Sed\u011bli vedle sebe snad hodiny. Tou\u017eili po sob\u011b tak hluboce, ale nebylo jim dovoleno okusit sebemen\u0161\u00ed pohlazen\u00ed.<\/div>\n

„Co kdy\u017e je to jen podvod?“ Usm\u00e1l se na bezradn\u00e9ho Toma Bill. Ten k n\u011bmu obr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ Sledovali jeden druh\u00e9ho, v mysli ka\u017ed\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdm tokem my\u0161lenek. Hluboce se p\u0159itom d\u00edvali do o\u010d\u00ed. Sledoval Billovy vlasy, jemn\u00e9 u\u017e od pohledu, jak\u00e9 asi musely b\u00fdt na dotek? A co teprve jeho rty?<\/div>\n
„Co kdy\u017e je to pravda?“ \u010cekaj\u00edce na jeho odpov\u011b\u010f, doslova hypnotizoval jeho rty.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 je to \u0161\u00edlen\u00e9, ale u\u017e nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad ni\u010d\u00edm jin\u00fdm. Nev\u00edm, jestli to byl osud, nebo m\u016fj test nebo co vlastn\u011b, ale d\u00e1l u\u017e nem\u016f\u017eu. Bl\u00e1zn\u00edm z toho. Usm\u00edv\u00e1m se, ba dokonce se sm\u011bju jako bl\u00e1zen jen proto, aby mi v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vte\u0159in\u011b skapaly z o\u010d\u00ed slzy z nepoznan\u00e9ho. Z toho zak\u00e1zan\u00e9ho. Jestli tohle je cena, kterou mus\u00edm platit za to, \u017ee jsem, co jsem, u\u017e nechci. Sly\u0161\u00ed\u0161? Je to \u0161\u00edlen\u00e9, j\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 u\u017e to nezvl\u00e1dnu. Chci se t\u011b dotknout. Pohladit tvoje vlasy mezi sv\u00fdmi prsty, nechat je jen tak bezd\u011b\u010dn\u011b prot\u00e9kat. Chci\u2026 ochutnat tvoje rty, c\u00edtit je na sv\u00fdch. Opl\u00e1cet ti spaluj\u00edc\u00ed polibky. Bille, jestli pro tohle m\u00e1m ob\u011btovat sv\u016fj \u017eivot, ud\u011bl\u00e1m to.“<\/p>\n

Hled\u011bli si dlouho do tv\u00e1\u0159e, do o\u010d\u00ed a na rty. V\u011bd\u011bli, \u017ee i p\u0159es v\u0161echny z\u00e1kazy to ud\u011blaj\u00ed. V\u011bd\u011bli, co ob\u011btuj\u00ed, ale to v\u0161echno jim bylo jedno. Touha byla a\u017e tak spaluj\u00edc\u00ed, \u017ee to nemohli u\u017e d\u00e9le n\u00e9st na sv\u00fdch bedrech.<\/div>\n

„Ano, j\u00e1 u\u017e to d\u00e1l nezvl\u00e1dnu.“ \u0160pitl ti\u0161e Bill. S pohledem up\u0159en\u00fdm hluboko do sv\u00fdch o\u010d\u00ed oba pozvedli ruku jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Pomalu se jimi p\u0159ibli\u017eovali k sob\u011b. A\u017e se jejich kone\u010dky prst\u016f letmo dotkly, rychle oba couvli, ale nic se nestalo. A tak to ud\u011blali znovu, ale odv\u00e1\u017en\u011bji. Polo\u017eili dlan\u011b na sebe. Billova drobn\u00e1 ru\u010dka se v t\u00e9 Tomov\u011b dokonale ztr\u00e1cela. Pro\u017e\u00edvali to tak siln\u011b. Oba dva. Kdy\u017e se jejich prsty za\u010daly propl\u00e9tat, u\u017e d\u00e9le nevydr\u017eeli a v rychlosti k sob\u011b p\u0159itiskli svoje rty. Nemohli se polibk\u016f naba\u017eit.<\/p>\n

Divoce spolu prol\u00e9tali jazyky a ruce putovaly po t\u011ble toho druh\u00e9ho. Znali se dlouho, ale tohle bylo poprv\u00e9. Nepoznan\u00e9. Hladili se stejn\u011b prudce, jako jejich jazyky hr\u00e1ly hru. Nemohli p\u0159estat, i kdyby cht\u011bli. Ale necht\u011bli, u\u017e nikdy necht\u011bli p\u0159estat. Tom dlouho nevydr\u017eel jen u polibk\u016f a sjel na Bill\u016fv lan\u00ed krk, kde jej jazykem \u0161k\u00e1dlil a nech\u00e1val za sebou i fialov\u00e9 fl\u00ed\u010dky na d\u016fkaz, \u017ee u\u017e pat\u0159\u00ed jen jemu. Rukama zajel pod jeho triko a nedo\u010dkav\u011b hladil jeho dokonalou poko\u017eku. Byl tak kr\u00e1sn\u011b jemn\u00fd, tak hladk\u00fd, a\u017e se mu z toho zatm\u00edvalo p\u0159ed o\u010dima. V\u011bd\u011bl, \u017ee je dokonal\u00fd a perfektn\u00ed, ale tohle mu vyr\u00e1\u017eelo doslova dech. Nedok\u00e1zal se toho v\u0161eho naba\u017eit a v rychlosti Billovi triko p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu, stejn\u011b jako tu ud\u011blal Bill. Nebylo \u010dasu nazbyt, p\u0159eci jen m\u011bl p\u0159ij\u00edt trest. Nebo to byla jen pov\u011bra? Nev\u011bd\u011bli to. Sna\u017eili si co nejv\u00edce zapamatovat z toho druh\u00e9ho. Nebylo to tak t\u011b\u017ek\u00e9. Tom l\u00edbal Bill\u016fv dokonale ploch\u00fd hrudn\u00edk a daroval mu v\u0161echno ze sebe. Strh\u00e1vali ze sebe kousky oble\u010den\u00ed a netrvalo dlouho a byli oba dva naz\u00ed. Vidina t\u00e9 bl\u00edzkosti, co m\u011bla za chv\u00edli p\u0159ij\u00edt, jim zatem\u0148ovala mozek.<\/p>\n

Nezav\u00e1hali ani na okam\u017eik a spojili jejich t\u011bla v jedno. Dokonale si u\u017e\u00edvali bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho. T\u0159eli se o sebe jako v ext\u00e1zi. Nemohli jinak. Asi by um\u0159eli nedo\u010dkavost\u00ed a touhou. Hladili sv\u00e1 upocen\u00e1 a rozp\u00e1len\u00e1 t\u011bla. Jejich dechy se m\u00edsily v jeden. Jejich touha rostla s ka\u017ed\u00fdm p\u0159\u00edrazem. Ani jeden z nich nedok\u00e1zal popsat to, co pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval. Ani jeden z nich neza\u017eil v \u017eivot\u011b nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho. Hnali se ke spole\u010dn\u00e9mu orgasmu. Doslova k\u0159i\u010deli jm\u00e9no toho druh\u00e9ho. Byli jako v hore\u010dce. Cht\u011bli st\u00e1le jen v\u00edc a v\u00edc. P\u0159i\u0161li si jako \u0161\u00edlen\u00ed, smysl\u016f zbaven\u00ed, ale pokra\u010dovali, a\u017e dokud se jim t\u00e9m\u011b\u0159 ve stejn\u00fd okam\u017eik nerozlilo t\u011blem to zn\u00e1m\u00e9 teplo. Pak vy\u010derpan\u011b padli na sebe jako dome\u010dky z karet. Sna\u017eili se vyd\u00fdchat. Sna\u017eili se pobrat alespo\u0148 trochu vzduchu do plic. V krku m\u011bli vyschlo, a to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 horko v t\u011ble bylo a\u017e k nevydr\u017een\u00ed. Ale p\u0159esto byli \u0161\u0165astn\u00ed a spokojen\u00ed.<\/p>\n

„Bo\u017ee, nikdy jsem neza\u017eil nic dokonalej\u0161\u00edho. Nikdy.“ Vydechl zt\u011b\u017eka Tom a usm\u00edval se na le\u017e\u00edc\u00edho Billa. M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a \u0159asy se mu lehce t\u0159epotaly. V\u00e1\u017en\u011b vypadal jako and\u011bl. Jak by jen mohl pochybovat. U\u017e jen kdy\u017e jej vid\u011bl poprv\u00e9, pochopil, \u017ee je and\u011bl. A on? On byl jeho p\u0159esn\u00fd opak. M\u011bli se nen\u00e1vid\u011bt. St\u00e1t proti sob\u011b, ale oni se spojili v jedno t\u011blo, v jednu du\u0161i. Jako jin a jang. Ale v\u0161echno mus\u00ed b\u00fdt po z\u00e1sluze potrest\u00e1no. Ka\u017ed\u00fd h\u0159\u00edch. Ka\u017ed\u00fd pokus p\u0159ekro\u010dit hranice, a\u0165 u\u017e touhy nebo l\u00e1sky. A oni je p\u0159ekro\u010dili snad ob\u011b.<\/div>\n

„Jsem tak stra\u0161n\u011b unaven\u00fd, Tome.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj Bill a zt\u011b\u017eka otev\u0159el o\u010di. P\u0159ed n\u00edm se r\u00fdsoval ten Tom\u016fv dokonal\u00fd pohled. Sledovali jeden druh\u00e9ho a lehce hladili sv\u00e1 t\u011bla. Bill se automaticky p\u0159itulil k Tomovu t\u011blu. Ten jej objal a hladil po z\u00e1dech. Ale jen do doby, ne\u017e jej n\u011bco polechtalo na prstech. Zvedl ruku a v n\u00ed tkv\u011bla b\u011blostn\u00e1 p\u00edrka. Koukl zmaten\u011b na \u010dernovl\u00e1ska, ten se jen usm\u00edval a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Nelituju toho. Nikdy nebudu. Slibuju, Tome.“ V\u011bd\u011bli, \u017ee mus\u00ed zaplatit, oba dva. Bill Toma pohladil po rameni a v ruce mu zbyl jen popel. Zt\u011b\u017eka p\u0159iv\u0159el o\u010di a sledovali jeden druh\u00e9ho. Sledovali sv\u00e1 t\u011bla m\u011bn\u00edc\u00ed se v nic. V pr\u00e1zdno. Z posledn\u00edch sil se je\u0161t\u011b k sob\u011b p\u0159itiskli a jejich rty ud\u011blaly to sam\u00e9. Opl\u00e1celi si polibky, ale ne moc dlouho.<\/div>\n

„Miluju t\u011b, Bille.“ Za\u0161eptal je\u0161t\u011b zt\u011b\u017eka Tom<\/div>\n
„A j\u00e1 tebe, Tome.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill a pak u\u017e z jejich t\u011bl zbyly dv\u011b hrom\u00e1dky. Na jedn\u00e9 z nich jen \u010dern\u00fd popel a na stran\u011b druh\u00e9 snad milion b\u011blostn\u00fdch p\u00edrek. Naposledy foukl siln\u00fd v\u00edtr a rozmetal v\u0161e kolem sebe. B\u011blostn\u00e1 p\u00edrka za\u010dala tmavnout pod temn\u00fdm a tmav\u00fdm popelem a nechala se un\u00e1\u0161et v\u011btrem do v\u0161ech kout\u016f. Zaplatili velkou da\u0148, ale nakonec, op\u011bt spo\u010dinuli jako jeden.<\/p>\n

autor: Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lauinka Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed fanou\u0161ky. Jsem tu s dal\u0161\u00ed jednod\u00edlnou pov\u00eddkou. Popravd\u011b, psala jsem ji n\u011bkdy kolem druh\u00e9 r\u00e1no. A jak u\u017e u m\u011b b\u00fdv\u00e1 opravdu zvykem, op\u011bt je to skrze jednu p\u00edsni\u010dku. Tentokr\u00e1t na Unfurl od Katatonie. Ta p\u00edsni\u010dka je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-6078","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6078","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6078"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6078\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6078"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6078"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6078"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}