{"id":608,"date":"2018-04-21T16:00:00","date_gmt":"2018-04-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=602"},"modified":"2018-04-21T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-21T15:00:00","slug":"scar-tissue-16-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/21\/scar-tissue-16-1-2\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 16. 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u00ed\u010d: 2. Poskvrn\u011bn\u00e1 touha<\/strong><\/div>\n
\n

Tom Billa koutkem oka pozoroval, zat\u00edmco mu u sn\u00eddan\u011b od stolu odsunul \u017eidli. Chlapec byl dokonce je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle – jeho poko\u017eka byla t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fsvitn\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b kolem o\u010d\u00ed, kde tmav\u00e9 kruhy vypr\u00e1v\u011bly o vy\u010derp\u00e1n\u00ed a obav\u00e1ch. Tom jej jemn\u011b pohladil po rameni a Bill k n\u011bmu roztr\u017eit\u011b vzhl\u00e9dl s mal\u00fdm, vynucen\u00fdm pr\u00e1zdn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuju ti, Tomi,“ zamumlal a automaticky se nat\u00e1hl pro ubrousek, a\u010dkoliv si Tom byl jist\u00fd, \u017ee toho r\u00e1na nesn\u00ed ani sousto. Vid\u011bl, jak se Billovi lehce t\u0159ese ruka, kdy\u017e si pokl\u00e1dal ubrousek do kl\u00edna, a Toma zaplavila tak ohromuj\u00edc\u00ed ochran\u00e1\u0159sk\u00e1 vlna, \u017ee proti n\u00ed jen sotva dok\u00e1zal bojovat. Cht\u011bl vz\u00edt Billa do n\u00e1ru\u010de, pos\u00e1zet jeho k\u016f\u017ei l\u00e1skypln\u00fdmi polibky, \u0161eptat mu sladk\u00e1 sl\u016fvka, vydechovat je na jeho vo\u0148avou k\u016f\u017ei, dokud se mu vr\u00e1sky na \u010dele nevyhlad\u00ed a jeho o\u010di nez\u00edskaj\u00ed svou obvyklou jiskru.<\/div>\n
\n

„Pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus?“ Tom popadl rukoje\u0165 d\u017eb\u00e1nu stoj\u00edc\u00edho p\u0159ed nimi a u\u017e n\u00e1dobu zvedal, aby trochu nalil do Billovy sklenice. Jeho man\u017eel mu v\u011bnoval mal\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a zamrkal, t\u00e9m\u011b\u0159 letargicky, jako by si byl jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v\u011bdom sv\u00e9ho okol\u00ed. Tomovi se cht\u011blo bre\u010det.<\/p><\/div>\n

„Zlato\u2026 d\u00e1\u0161 si toust?“ sna\u017eil se zoufale d\u00e1l, ale v\u0161e, \u010deho se mu dostalo, bylo zamumlan\u00e9 „Jist\u011b\u2026“ co\u017e m\u011blo naprosto stejnou cenu, jako kdy\u017e Bill p\u0159ijal d\u017eus.<\/div>\n
„Jak\u00e9 to m\u00e1me rozko\u0161n\u00e9 r\u00e1no, \u017ee ano?“<\/div>\n
Tom sebou ve skute\u010dnosti trhnul, kdy\u017e jeho otec promluvil. Naprosto zapomn\u011bl na J\u00f6rgovu p\u0159\u00edtomnost v m\u00edstnosti, dokonce i kdy\u017e star\u0161\u00ed mu\u017e nijak neskr\u00fdval sv\u016fj z\u00e1jem o tu malou sc\u00e9nu odv\u00edjej\u00edc\u00ed se p\u0159ed jeho o\u010dima. Otev\u0159en\u011b je sledoval od chv\u00edle, kdy vstoupili do j\u00eddelny, a kdyby Tom nebyl tak pohlcen\u00fd svou starostlivost\u00ed o Billa, mohl by na z\u00e1tylku vyc\u00edtit J\u00f6rg\u016fv propaluj\u00edc\u00ed pohled.<\/div>\n
„Pro\u010d tak ti\u0161e?“ J\u00f6rg nad\u0161en\u011b popadl p\u0159\u00edbor a pustil se do sv\u00e9 omelety. „M\u00e1me p\u0159ed sebou cel\u00fd den!“<\/div>\n
Tom zamrkal. Otcovo necharakteristick\u00e9, vesel\u00e9 chov\u00e1n\u00ed jej okam\u017eit\u011b zneklidnilo, jeliko\u017e to jedin\u00e9, co J\u00f6rga v\u017edy ud\u011blalo \u0161\u0165astn\u00fdm, v\u017edy n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem znamenalo bolest a utrpen\u00ed pro ostatn\u00ed. N\u011bkoho \u010dekalo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, rozhodl se sarkasticky, soud\u011b dle \u0161kodolib\u00e9 radosti v J\u00f6rgov\u00fdch o\u010d\u00edch a \u00fa\u0161klebku na jeho rtech.<\/div>\n
\n
„Pro\u010d tak vesele, ot\u010de?“ Zeptal se. „M\u00e1\u0161 dnes na seznamu hodn\u011b lid\u00ed, kter\u00e9 pl\u00e1nuje\u0161 zni\u010dit?“<\/div>\n
J\u00f6rg se zasm\u00e1l, skute\u010dn\u011b zasm\u00e1l, nam\u00edsto toho, aby se na Toma obo\u0159il, jak si byl mlad\u00edk jist\u00fd, \u017ee to ud\u011bl\u00e1, a nacpal si do \u00fast kus omelety.<\/div>\n
„Billy, vypad\u00e1\u0161 vy\u010derpan\u011b, m\u016fj chlap\u010de,“ ignoroval koment\u00e1\u0159 sv\u00e9ho syna a zam\u011b\u0159il sv\u016fj pohled na Tomova mlad\u00e9ho man\u017eela. Bill, kter\u00fd se op\u00edral o st\u016fl a rukou si podp\u00edral bradu, pot\u0159eboval chv\u00edli, aby zaregistroval, \u017ee k n\u011bmu kdosi mluv\u00ed.<\/div>\n
„Nec\u00edt\u00ed se dob\u0159e,“ Odpov\u011bd\u011bl Tom rychle za n\u011bj, a Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Uboh\u00fd chlap\u010de,“ zamlaskal J\u00f6rg a s p\u0159ehnanou empati\u00ed pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Ani to nevypad\u00e1, \u017ee bys byl p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159i chuti. Rann\u00ed nevolnosti?“<\/div>\n
Po dlouhou, nev\u011b\u0159\u00edcnou chv\u00edli na n\u011bj Bill jen z\u00edral, zara\u017een nezdvo\u0159ilost\u00ed toho mu\u017ee, se kterou byl neschopn\u00fd si poradit ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m b\u00eddn\u00e9m stavu, pot\u00e9 si z kl\u00edna sundal ubrousek, polo\u017eil ho na st\u016fl a vstal.<\/div>\n
„Omluvte m\u011b\u2026“ procedil skrz za\u0165at\u00e9 zuby a se ztuhl\u00fdm dr\u017een\u00edm t\u011bla opustil m\u00edstnost.<\/div>\n
Tom\u016fv prvn\u00ed instinkt byl j\u00edt za n\u00edm, ale rozmyslel si to a m\u00edsto toho se oto\u010dil k J\u00f6rgovi.<\/div>\n
„Ocenil bych, kdys kolem m\u00e9ho man\u017eela volil sv\u00e1 slova opatrn\u011bji, ot\u010de.“<\/div>\n
\n

\u0160kodolib\u00fd jas v J\u00f6rgov\u00fdch o\u010d\u00edch se okam\u017eit\u011b p\u0159em\u011bnil v n\u011bco temn\u011bj\u0161\u00edho a v\u00fdhru\u017en\u011bj\u0161\u00edho, zat\u00edmco na tv\u00e1\u0159i mu p\u0159etrv\u00e1val bezstarostn\u00fd \u00fasm\u011bv. Za\u0159\u00edzl se do zbytku sv\u00e9 omelety, ale pot\u00e9, co sousto nap\u00edchl na vidli\u010dku, j\u00ed jen zamy\u0161len\u011b ot\u00e1\u010del v prstech.<\/p><\/div>\n

„Zapom\u00edn\u00e1\u0161 sv\u00e9 m\u00edsto, Tomasi. V tomto dom\u011b jsem j\u00e1 ten jedin\u00fd, kdo se m\u016f\u017ee \u010dehokoliv do\u017eadovat.“<\/div>\n
„Tak\u017ee nezdvo\u0159ilost je nyn\u00ed v\u00fdsadou p\u00e1na domu?“ Tomovy dlan\u011b byly zvlhl\u00e9 potem, jak je pod stolem sev\u0159el v p\u011bsti, ale p\u0159inutil sv\u00e9 rysy z\u016fstat v klidu tak moc, jak jen to dok\u00e1zal. Dokonce ani p\u0159ed m\u011bs\u00edcem by nikdy ani nesnil o tom, \u017ee by sv\u00e9mu otci takto odmlouval, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud byli na m\u00edst\u011b p\u0159\u00edtomni jen oni dva, ale nyn\u00ed to p\u0159i\u0161lo \u010dist\u011b instinktivn\u011b. Poka\u017ed\u00e9, kdy si J\u00f6rg Billa krut\u011b dob\u00edral, to na Toma p\u016fsobilo jako spou\u0161\u0165 a on prost\u011b musel n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na sebe,“ odfrkl si J\u00f6rg a op\u0159el se o op\u011bradlo \u017eidle. „T\u0159ese\u0161 se jako osika, Tome. M\u011bl bych o\u010dek\u00e1vat, \u017ee v brzk\u00e9 dob\u011b pozvrac\u00ed\u0161 st\u016fl?“<\/div>\n
„D\u011bkuji za tvou starost, ale c\u00edt\u00edm se v\u00fdborn\u011b.“ Tomova \u00fasta fungovala na autopilota, zat\u00edmco mlad\u00edk s\u00e1m sebe poslouchal, jak sv\u00e9mu otci hladce a bez n\u00e1mahy l\u017ee, ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu pro n\u011bj bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 nyn\u00ed necouvnout. S ka\u017edou vte\u0159inou, kterou byl schopn\u00fd odol\u00e1vat poku\u0161en\u00ed vyb\u011bhnout z m\u00edstnosti, se Tom c\u00edtil povzbuzen\u011bj\u0161\u00ed, siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n

J\u00f6rg p\u0159imhou\u0159il o\u010di, nyn\u00ed o\u010dividn\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd.<\/p><\/div>\n

„V\u00ed\u0161 jist\u011b, \u017ee se mnou chce\u0161 hr\u00e1t dosp\u011bl\u00e9 hry, synu?“<\/div>\n
Tomovi na cel\u00e9 vrchn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho t\u011bla vyrazil pot, lepil mu ko\u0161ili na z\u00e1da a boky.<\/div>\n
„J\u00e1 pouze chci, abys s Billem jednal s \u00factou.“<\/div>\n
Kdy\u017e J\u00f6rg s hlasit\u00fdm za\u0159in\u010den\u00edm pr\u00e1skl p\u011bst\u00ed do stolu, Tom na sv\u00e9 \u017eidli posko\u010dil.<\/div>\n
„Tak\u017ee tohle chce\u0161?“ Vysm\u00edval se J\u00f6rg, jeho hran\u00e1 dobr\u00e1 n\u00e1lada zmizela b\u011bhem mrknut\u00ed oka a v\u0161e, co z\u016fstalo, byla n\u00e1pl\u0148 Tomov\u00fdch no\u010dn\u00edch m\u016fr. „Pak bych ti mo\u017en\u00e1 m\u011bl vyhl\u00e1skovat to, co chci \u00b4j\u00e1\u00b4, \u017ee?“<\/div>\n
Tom polkl. To bylo v\u0161e, co mohl ud\u011blat, aby neza\u010dal hyperventilovat, kdy\u017e se J\u00f6rg naklonil kup\u0159edu a tak\u0159ka na n\u011bj vycenil zuby.<\/div>\n
„J\u00e1 chci, abys tu svou princeznu za\u010dal \u0161ukat trochu efektivn\u011bji, to je to, co chci. A ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee je to tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 n\u00e1maha. Kdokoliv by to vzal s radost\u00ed za tebe. Nen\u00ed to tak, jako bych t\u011b snad \u017e\u00e1dal, aby ses p\u00e1\u0159il s n\u011bjak\u00fdm hrb\u00e1\u010dem\u2026“ Na okam\u017eik se zarazil a zamyslel se nad t\u00edm, a pot\u00e9 j\u00edzliv\u011b dodal: „A\u010dkoliv bys nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 na v\u00fdb\u011br, kdyby ano. Ale pointa je, aby sis rad\u011bji dal pozor, aby p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e se Bill nebude c\u00edtit dob\u0159e, to bylo z d\u016fvodu rann\u00ed nevolnosti. Vyj\u00e1d\u0159il jsem se dost jasn\u011b?“<\/div>\n
\n

Tom na n\u011bj jen z\u00edral s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima, \u017ealudek se mu p\u0159evracel, ale byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zkamen\u011bl\u00fd dokonce i na to, aby mu bylo \u0161patn\u011b. J\u00f6rg odhodil na st\u016fl ubrousek a vstal.<\/p><\/div>\n

„Jsem jen kr\u016f\u010dek od toho, abych ztratil trp\u011blivost s tvou neschopnost\u00ed, Tomasi,“ sykl star\u0161\u00ed mu\u017e, obe\u0161el st\u016fl a naklonil se a\u017e k Tomovu uchu. „Nepokou\u0161ej m\u011b,“ \u0159ekl, jeho hlas byl nyn\u00ed ti\u0161\u0161\u00ed, ale o to v\u00fdhru\u017en\u011bj\u0161\u00ed, „nebo p\u0159\u00edsah\u00e1m na mizernou k\u016f\u017ei jist\u00e9ho st\u00e1jov\u00e9ho pacholka, \u017ee ti ud\u011bl\u00edm lekci ohledn\u011b toho, jak oplodnit sv\u00e9ho chot\u011b v p\u0159ijateln\u00e9m \u010dasov\u00e9m rozp\u011bt\u00ed.“<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam sed\u011bl pot\u00e9, co J\u00f6rg ode\u0161el, z\u00edral do neur\u010dita, naprosto pr\u00e1zdn\u00fd, a\u017e na ten v\u0161e-prostupuj\u00edc\u00ed teror uvnit\u0159 jeho srdce. Opravdu byl tak lehk\u00fdm ter\u010dem? M\u011bl na hrudi nakreslen\u00fd \u010dern\u00fd bod, na kter\u00fd mohl J\u00f6rg nam\u00ed\u0159it a zas\u00e1hnout jej p\u0159\u00edmo tam, kde mu mohl zp\u016fsobit nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u0161kozen\u00ed? N\u011bkolik pe\u010dliv\u011b vybran\u00fdch slov sta\u010dilo, aby jej srazily na kolena.<\/div>\n
\n

„To by se nikdy neopov\u00e1\u017eil ud\u011blat, pane,“ Sakiho siln\u00e1 pa\u017ee se objevila v Tomov\u011b zorn\u00e9m \u00fahlu, sebrala jeho pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 a za\u010dala na n\u011bj nakl\u00e1dat dal\u0161\u00ed, jak se pohyboval d\u00e1l kolem stolu. Skl\u00edzen\u00ed ze stolu bylo \u00fakolem slu\u017eebn\u00fdch, ale nikdo dal\u0161\u00ed do j\u00eddelny nevstoupil. Tom polo\u017eil svou t\u0159esouc\u00ed se ruku na st\u016fl a sna\u017eil se d\u00fdchat. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to byla jen pr\u00e1zdn\u00e1 v\u00fdhru\u017eka, ale s\u00edla toho obrazu, kter\u00fd mu J\u00f6rg vykreslil, spo\u010d\u00edvala v morbidit\u011b zm\u00edn\u011bn\u00ed Kaiova i Billova jm\u00e9na v t\u00e9 sam\u00e9 v\u011bt\u011b, v t\u00e9 sam\u00e9 v\u00fdhru\u017ece. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u00fanosn\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Co m\u00e1m d\u011blat, Saki?“ za\u0161eptal. Saki se nad\u00e1le zdr\u017eoval kolem s podnosy s n\u00e1dob\u00edm s jeho obvykl\u00fdm, v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem pevn\u011b na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se jen opakovat, pane. Naprost\u00e1 up\u0159\u00edmnost. O minulosti, o p\u0159\u00edtomnosti.“<\/div>\n
„Ale dokonce i pak\u2026 nic by to nevy\u0159e\u0161ilo. Po\u0159\u00e1d bych nebyl schopn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Jedno po druh\u00e9m, pane. \u010clov\u011bk se nejd\u0159\u00edve mus\u00ed plazit, ne\u017e se nau\u010d\u00ed chodit.“<\/div>\n
„M\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd strach, \u017ee ho ztrat\u00edm, Saki. To by m\u011b zni\u010dilo. On je moje v\u0161echno.“<\/div>\n
„Pan Bill je v\u00fdjime\u010dn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e.“ Saki se narovnal a pod\u00edval se Tomovi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, jako by jej vyz\u00fdval, aby zkusil protestovat. „Pochybuji, \u017ee by si vybral jednoduchou cestu ven v p\u0159\u00edpad\u011b nep\u0159\u00edzn\u011b osudu. Je to opravdov\u00fd bojovn\u00edk, pokud to mohu \u0159\u00edct, pane.“<\/div>\n
\n

Bojovn\u00edk, zopakoval si Tom to slovo ti\u0161e, kdy\u017e se mu v mysli zjevila Billova milovan\u00e1 tv\u00e1\u0159. Byl v \u00fa\u017easu nad t\u00edm, jakou neuv\u011b\u0159itelnou kur\u00e1\u017e Bill op\u011bt a op\u011bt ukazoval v odli\u0161n\u00fdch situac\u00edch, navzdory jeho p\u0159irozen\u00e9 k\u0159ehkosti, a Tom jej u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli za\u010d\u00ednal vid\u011bt v jin\u00e9m sv\u011btle: jako jarn\u00ed kv\u011btinu s ocelov\u00fdm j\u00e1drem, p\u0159em\u011b\u0148uj\u00edc\u00ed v\u0161echny \u00fatrapy p\u0159inesen\u00e9 \u017eivotem na ob\u017eivu, hltaj\u00edc\u00ed do sebe v\u0161e, co ji nezabilo, a b\u011bhem toho procesu st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed. Tom si p\u0159\u00e1l, aby mohl m\u00edt alespo\u0148 5% t\u00e9 s\u00edly.<\/p><\/div>\n

„P\u016fjdu se na n\u011bj pod\u00edvat,“ vdychl nakonec a vyhnul se Sakiho pohledu ze strachu, \u017ee by v n\u011bm spat\u0159il zjevn\u011b zklam\u00e1n\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee star\u0161\u00ed mu\u017e m\u00e1 pravdu, a Tom m\u011bl u\u017e d\u00e1vno vylo\u017eit sv\u00e9 karty na st\u016fl, ale bl\u00ed\u017eil se ples a Bill by byl zdevastovan\u00fd zpr\u00e1vami o man\u017eelov\u011b impotenci. Tom mu ten ples necht\u011bl zkazit.<\/div>\n
„Po plese,“ dodal s tichou rezignac\u00ed, a oto\u010dil se k odchodu.<\/div>\n
„Pane Tome,“ zavolal za n\u00edm Saki. Tomovi poklesla ramena.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
M\u011bli mezi sebou takov\u00fd podivn\u00fd vztah, kde navzdory rozd\u00edlu v jejich postaven\u00ed, kdy Saki byl Tom\u016fv sluha a Tom jeho p\u00e1n, star\u0161\u00ed mu\u017e byl t\u00edm nejbli\u017e\u0161\u00edm, koho Tom kdy m\u011bl k postav\u011b otce – k tomu opravdov\u00e9mu, starostliv\u00e9mu a miluj\u00edc\u00edmu. Tom se uvnit\u0159 trochu ot\u0159\u00e1sl nad pohledem na majordomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Nebylo to poprv\u00e9, kdy p\u0159ed n\u00edm Saki sundal svou masku sluhy, p\u0159esto to Toma poka\u017ed\u00e9 hluboce dojalo, \u017ee m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 hmatateln\u00fd d\u016fkaz toho, jak na n\u011bm star\u0161\u00edmu mu\u017ei z\u00e1le\u017eelo jako na lidsk\u00e9 bytosti a ne jen jako na n\u011bkom, kdo mu za to platil.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 byst\u011b m\u011bl do sebe vlo\u017eit v\u00edce d\u016fv\u011bry, pane,“ \u0159ekl Saki. „Mnoho bylo ztraceno, ale ne v\u0161e.“<\/div>\n
Tom m\u011bl pot\u00ed\u017ee polknout kolem knedl\u00edku ve sv\u00e9m krku.<\/div>\n
„Budu si to pamatovat,“ zask\u0159ehotal, pot\u00e9 p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el d\u0159\u00edv, ne\u017e jej mohly p\u0159emoct v\u0161echny jeho emoce.<\/div>\n
\n

*<\/strong><\/div>\n

\n

Naho\u0159e Tom na\u0161el Billa, jak si oplachuje tv\u00e1\u0159 ledovou vodou, dokud nelapal po dechu. Kdy\u017e se Tom objevil ve dve\u0159\u00edch, Bill polekan\u011b vyjekl a nat\u00e1hl se pro ru\u010dn\u00edk.<\/p><\/div>\n

„Jsi tak bled\u00fd, Tomi,“ za\u0161eptal a p\u0159istoupil k blon\u010fat\u00e9mu mlad\u00edkovi, nat\u00e1hl ruku a dotkl se jeho tv\u00e1\u0159e. „Co se stalo? Poh\u00e1dali jste se?“<\/div>\n
Tom zachytil jeho ruku a prudce ji pol\u00edbil, pot\u00e9 p\u0159itiskl nos k chlapcovu z\u00e1p\u011bst\u00ed a nadechl se Billovy lahodn\u011b p\u0159irozen\u00e9 sv\u011b\u017e\u00ed v\u016fn\u011b. Bill se viditeln\u011b zachv\u011bl a tv\u00e1\u0159e mu zr\u016f\u017eov\u011bly. Jeho o\u010di byly tmav\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159irozen\u011b se leskly, jako by m\u011bl hore\u010dku.<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ smetl Billovy ot\u00e1zky. „Ale \u00b4ty\u00b4 jsi v po\u0159\u00e1dku? Opravdu si o tebe d\u011bl\u00e1m starosti.“<\/div>\n
Bill se od n\u011bj odt\u00e1hl a vyh\u00fdbal se jeho pohledu.<\/div>\n
„Je mi dob\u0159e. Opravdu. Jen jsem m\u011bl \u0161patnou noc.“<\/div>\n
Ta prostorn\u00e1, mramorov\u00e1 koupelna m\u011bla dvoje dve\u0159e, jedny se otev\u00edraly do jejich lo\u017enice, druh\u00e9 m\u00ed\u0159ily do Billov\u00fdch soukrom\u00fdch pokoj\u016f na druh\u00e9 stran\u011b. Kdy\u017e Bill zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu pokoji, Tom jej n\u00e1sledoval, ale na prahu se zastavil. Bylo to prost\u011b n\u011bco, co norm\u00e1ln\u011b d\u011blal, sna\u017eil se prokazovat respekt Billovu osobn\u00edmu prostoru.<\/div>\n
\n

„Co bude\u0161 d\u011blat?“ Zeptal se.<\/p><\/div>\n

Bill si pohr\u00e1val s v\u011bcmi roztrou\u0161en\u00fdmi na toaletn\u00edm stolku. Vid\u011bl Toma post\u00e1vat u dve\u0159\u00ed, ale nepozval jej d\u00e1l. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to neznamen\u00e1 nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Za\u010dal Bill a usadil se na lavici p\u0159ed zrcadlem. „Mysl\u00edm, \u017ee jen budu\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 nan\u00e1\u0161et si make-up a tak\u2026“<\/div>\n
Jen slep\u00fd by nevid\u011bl, \u017ee je ve \u0161patn\u00e9m stavu. Tom tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee \u0161lecht\u011bn\u00ed bylo pro druh\u00e9ho chlapce jakousi formou relaxace, n\u011bco, \u010d\u00edm si uklid\u0148oval nervy.<\/div>\n
„Je tady cokoliv, co pot\u0159ebuje\u0161?“ Nab\u00eddl chab\u011b.<\/div>\n
Bill mu poslal nucen\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ehm\u2026 ne, d\u00edky. Myslel jsem\u2026 chystal jsem se tady str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das. Bol\u00ed m\u011b hlava.“<\/div>\n
To se dalo p\u0159elo\u017eit jako jasn\u00e9 \u00b4nechej m\u011b na pokoji\u00b4 a Tom\u016fv postoj lehce ochabl.<\/div>\n
„Ach, no,“ zamumlal. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee t\u011b tedy nech\u00e1m\u2026“<\/div>\n
„D\u011bkuju ti,“ \u0159ekl Bill, a v jeho hlase byla up\u0159\u00edmn\u00e1 vd\u011b\u010dnost. Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Budu pobl\u00ed\u017e, kdybys m\u011b pot\u0159eboval. P\u0159ijedou Georg s Gustavem\u2026 aby pomohli s p\u0159\u00edpravami, a popov\u00eddat si\u2026“<\/div>\n
„Vy\u0159i\u010f jim, \u017ee je zdrav\u00edm.“<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill oto\u010dil zp\u00e1tky k zrcadlu a nat\u00e1hl se pro jednu ze sv\u00fdch mal\u00fdch n\u00e1dob s barvou, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee byl propu\u0161t\u011bn. S t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem se vzd\u00e1lil a zav\u0159el dve\u0159e za pohledem na Billa rozt\u0159esen\u011b si zvedaj\u00edc\u00edho \u0161t\u011bte\u010dek k o\u010dn\u00edmu v\u00ed\u010dku.<\/div>\n
\n

*<\/strong><\/div>\n

\n

V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolika hodin\u00e1ch se Tom zam\u011bstnal koordinac\u00ed p\u0159\u00edprav na ples, nebo si to alespo\u0148 r\u00e1d myslel, jeliko\u017e m\u011bl v\u0161e pod kontrolou Saki a Tomovi zb\u00fdvalo jen v\u0161e sledovat stranou. St\u00e1le to v\u0161ak bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e nic, a kdy\u017e kolem poledne dorazili Gustav a Georg, m\u011bl tak\u00e9 spole\u010dnost k popov\u00edd\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Kde je Bill?“ Zeptal se Gustav a rozhl\u00ed\u017eel se kolem s nad\u011bj\u00ed, \u017ee spat\u0159i Tomova kr\u00e1sn\u00e9ho man\u017eela post\u00e1vat za jednou z obrovsk\u00fdch kv\u011btinov\u00fdch dekorac\u00ed. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee je jak na jehl\u00e1ch, \u017ee?“<\/div>\n
Tomovi se zkroutila tv\u00e1\u0159 a Georg se ustaran\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„N\u011bco se d\u011bje? Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee jste se poh\u00e1dali\u2026“<\/div>\n
„Ne,“ p\u0159eru\u0161il jej Tom a promnul si sp\u00e1nky. „Ne, to jen\u2026“<\/div>\n
Oba jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 na n\u011bj s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm hled\u011bli.<\/div>\n
„Posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed se chov\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u011b, to je v\u0161e,“ pokr\u010dil Tom rameny. „A nyn\u00ed je zam\u010den\u00fd ve sv\u00e9m pokoji a dal jasn\u011b najevo, \u017ee nechce \u017e\u00e1dnou spole\u010dnost.“<\/div>\n
„N\u011bco jsi provedl?“ Gustav na Toma p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/div>\n
Georg okam\u017eit\u011b p\u0159imhou\u0159il ty \u00b4sv\u00e9\u00b4 na Gustava. „Wolfie, pros\u00edm t\u011b.“<\/div>\n
„Ne, m\u00e1 tak trochu pravdu. Samoz\u0159ejm\u011b,“ vzdychl Tom, a Gustav proto\u010dil o\u010di, jako by \u0159\u00edkal J\u00e1-jsem-ti-to-\u0159\u00edkal. „Ale je to trochu komplikovan\u011bj\u0161\u00ed. A m\u011bli bychom se s t\u00edmto rozhovorem p\u0159esunout n\u011bkam jinam.“<\/div>\n
\n

Zam\u00ed\u0159ili ven do zahradn\u00ed bes\u00eddky a str\u00e1vili dobrou hodinu mezi m\u011bkk\u00fdmi, b\u00edl\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159i a vlaj\u00edc\u00edmi z\u00e1v\u011bsy. Pot\u00e9, co sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm vylo\u017eil svou \u010d\u00e1st, se Tom nat\u00e1hl na m\u011bkkou matraci a zav\u0159el o\u010di, aby naslouchal zase jim. Byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna atmosf\u00e9ry, kterou velice pot\u0159eboval, a mohl okam\u017eit\u011b c\u00edtit, jak mu z hrudi opad\u00e1v\u00e1 \u010d\u00e1st t\u00e9 t\u00edhy. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das na ob\u011bd, Tom po\u017e\u00e1dal slu\u017eebnou, aby do\u0161la pro Billa, ale Dunja se omluvila a \u0159ekla, \u017ee pan Bill nem\u00e1 hlad a \u017ee by m\u011bli poob\u011bdvat bez n\u011bj.<\/p><\/div>\n

Tom se zamra\u010dil. Ani tro\u0161ku se mu to nel\u00edbilo.<\/div>\n
„P\u016fjdu si s n\u00edm promluvit,“ rozhodl se, ale Gustav jej zadr\u017eel za pa\u017ei.<\/div>\n
„Nechej ho,“ bylo v\u0161e, co \u0159ekl, a Tom nem\u011bl na v\u00fdb\u011br a poslechl.<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Cht\u00ed\u010d: 2. Poskvrn\u011bn\u00e1 touha Tom Billa koutkem oka pozoroval, zat\u00edmco mu u sn\u00eddan\u011b od stolu odsunul \u017eidli. Chlapec byl dokonce je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle – jeho poko\u017eka byla t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fsvitn\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b kolem o\u010d\u00ed, kde tmav\u00e9 kruhy vypr\u00e1v\u011bly o vy\u010derp\u00e1n\u00ed a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-608","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/608","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=608"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/608\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=608"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=608"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=608"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}