{"id":6081,"date":"2012-08-05T18:00:00","date_gmt":"2012-08-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6064"},"modified":"2012-08-05T18:00:00","modified_gmt":"2012-08-05T17:00:00","slug":"sell-your-soul-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/05\/sell-your-soul-17\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 17."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Podvod<\/p>\n

<\/strong> P\u0159es noc se do jeho srdce dostal naprosto nov\u00fd pocit, dlouhotrvaj\u00edc\u00ed teplo, kter\u00e9 nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil. Dost\u00e1val se p\u0159es zmrzl\u00e9 okraje a za\u010d\u00ednaly odt\u00e1vat pry\u010d tlust\u00e9 st\u011bny, kter\u00e9 si za ty roky postavil. Le\u017eel v klidu, probouzel se a znovu us\u00ednal, ale necht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di a d\u00e1t tak najevo, \u017ee je vzh\u016fru. Hrub\u00fd hotelov\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 m\u011bl mezi hlavou a rukou, p\u016flkou obli\u010deje byl zabo\u0159en\u00fd do povlaku na pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd byl c\u00edtit potem a lacin\u00fdm hotelov\u00fdm \u0161amp\u00f3nem. C\u00edtil chladn\u00fd vzduch na z\u00e1dech a na tom, co mu koukalo zpod pe\u0159iny, c\u00edtil, jak ho prsty jemn\u011b hladily po p\u00e1te\u0159i, tak pomalu, aby ho nevzbudily, znovu prozkoum\u00e1valy k\u016f\u017ei, kterou m\u011bly \u010dest minulou noc poznat.<\/p>\n

Billova ruka se pod pol\u0161t\u00e1\u0159em pohnula, byl opatrn\u00fd, aby neuk\u00e1zal, \u017ee u\u017e je probuzen\u00fd. \u010cekal a le\u017eel velmi klidn\u011b, kdy\u017e se ruka odt\u00e1hla, nepohnul svalem, dokud se nevr\u00e1tila a za\u010dala l\u00e1skypln\u011b hladit jeho vlasy. Oh, takhle by mohl le\u017eet nav\u017edy. Jeho t\u011blo nikdy nebylo tak uvoln\u011bn\u00e9, jeho mysl tak tich\u00e1. V\u0161echno kolem n\u011bj bylo najednou tak klidn\u00e9.<\/div>\n

Tmav\u00e9 o\u010di se pomalu otev\u00edraly, daly si na \u010das s t\u00edm, aby si zvykly na sv\u011btlo, znovu se zav\u0159ely a otev\u0159ely a okam\u017eit\u011b nalezly ty nej\u010dist\u0161\u00ed, nejklidn\u011bj\u0161\u00ed modr\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvaly z druh\u00e9 strany pol\u0161t\u00e1\u0159e. Ani on ani Adam neotev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale ticho, kter\u00e9 se mezi nimi t\u00e1hlo, bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9. Uvnit\u0159 toho ticha se zdravili, vzpom\u00ednali na minulou noc, na pocity, na porozum\u011bn\u00ed, kter\u00e9 nepot\u0159ebovalo slov.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Ruka z Billov\u00fdch vlas\u016f pomalu sjela z jeho krku na rameno, tam z\u016fstala a Adam\u016fv palec pohladil porcel\u00e1novou k\u016f\u017ei. Bill zav\u0159el o\u010di a uvolnil se, nikdo se k n\u011bmu nikdy nechoval tak hezky.<\/div>\n
„Opravdu jsi to tak myslel?“ zeptal se zp\u011bv\u00e1k do pol\u0161t\u00e1\u0159e a znovu se pod\u00edval na Adama.<\/div>\n
„Co jestli jsem myslel?“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi \u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje\u0161.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill, jeho hlas byl ti\u0161\u0161\u00ed a ztlumen\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych n\u011bco, kdybych to tak nemyslel.“<\/p>\n

Na Billovy rty se za\u010dal dr\u00e1t malink\u00fd \u00fasm\u011bv, odvr\u00e1til pohled. Opravdu nedok\u00e1zal pochopit, jak by ho n\u011bkdo, kdo o n\u011bm nic nev\u00ed, mohl milovat. M\u00edt r\u00e1d<\/em>, mo\u017en\u00e1\u2026 ale ne milovat<\/em>. Bill sklopil pohled, s\u00e1m sob\u011b tyhle v\u011bci \u0159\u00edkal, ale v tu samou chv\u00edli si musel vzpomenout na to, \u017ee te\u010f u\u017e m\u011bl z\u00e1vazky, \u017ee s n\u00edm spal. Ud\u011blal tu nejhloup\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou kdy ud\u011blal, a on o Adamovi tak\u00e9 nic nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n

Star\u0161\u00ed z nich se naklonil a ot\u0159el se nosem o Billovo rameno, sna\u017eil se ho vyt\u00e1hnout z jeho my\u0161lenek.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“<\/p>\n

Bill se p\u0159evalil na bok a zvedl se, p\u0159it\u00e1hl s sebou pe\u0159inu, aby neodkryl svou doln\u00ed p\u016flku. Otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, v\u0161iml si o\u0161kliv\u00fdch \u0161kr\u00e1banc\u016f na Adamov\u00fdch z\u00e1dech a na pa\u017e\u00edch, p\u0159ipom\u00ednky toho, v jak\u00e9 byl v noci ext\u00e1zi. Bill se nat\u00e1hl a jemn\u011b p\u0159ejel p\u0159es jeden \u0161kr\u00e1banec, byly hork\u00e9 a vypadaly bolestiv\u011b. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n

„Ne\u0159ekne\u0161 to nikomu\u2026 \u017ee ne?“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159ekl: co se stane v tomhle pokoji, z\u016fstane v tomhle pokoji. P\u0159\u00edsah\u00e1m.“ Za\u0161eptal Adam, stiskl Billovu ruku a p\u0159it\u00e1hl si ji ke rt\u016fm. „A j\u00e1 sv\u00e9 sliby v\u017edycky pln\u00edm.“ Sledoval starostliv\u011b jeho tv\u00e1\u0159, v\u00fdraz m\u011bn\u00edc\u00ed se z uvoln\u011bn\u00e9ho k v\u00e1\u017en\u00e9mu a zp\u011bt k ustaran\u00e9mu. \u010c\u00edm v\u00edc se jeho mysl probouzela, t\u00edm hor\u0161\u00ed se jeho n\u00e1lada zd\u00e1la b\u00fdt, Adamovi se to nel\u00edbilo. „Hele,“ hrav\u011b ho za ruku zat\u00e1hl, st\u00e1hl ho zp\u00e1tky na postel a vytrhl ho z my\u0161lenek, jen aby si z\u00edskal jeho pozornost, „p\u0159esta\u0148 tak p\u0159em\u00fd\u0161let.“ P\u0159ekulil se a rukou a nohou Billa p\u0159itla\u010dil do matrace, pol\u00edbil ho na krk. „Jen se uklidni. U\u017e\u00edvej si tu chv\u00edli.“<\/div>\n
Bill se uchechtl a odvr\u00e1til pohled, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed se mu do obli\u010deje vloudil \u00fasm\u011bv, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se ho Adam sna\u017eil jen rozveselit.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Deset minut bylo tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dlouho.<\/p><\/div>\n

Bill sed\u011bl na kraji postele, o\u010dima se st\u00e1le d\u00edval na dve\u0159e, kter\u00e9 se zav\u0159ely jen p\u0159ed p\u00e1r minutami, p\u0159\u00e1l si, aby Adam nikdy neode\u0161el. Na deset minut bude s\u00e1m se sebou, s\u00e1m se svou mysl\u00ed, ponech\u00e1m napospas tichu v pokoji. Aby si zachovali dobrou pov\u011bst, rozhodli se, \u017ee do hotelov\u00e9 restaurace nep\u016fjdou spole\u010dn\u011b, nam\u00edsto toho Bill chv\u00edli po\u010dk\u00e1 a najde ho tam jakoby n\u00e1hodou. I kdy\u017e se mu to nel\u00edbilo, byl to dobr\u00fd n\u00e1pad, bylo to kryt\u00ed, kter\u00e9 nikomu nep\u0159ijde n\u00e1padn\u00e9.<\/p>\n

Tmav\u00e9 o\u010di se pod\u00edvaly na ta\u0161ku, kterou m\u011bl u nohou, jako by snad byl schopn\u00fd vid\u011bt p\u0159es obal dovnit\u0159. St\u00e1le m\u011bl dostatek pr\u00e1\u0161ku na jednu lajnu, n\u011bco, co by ho zbavilo nap\u011bt\u00ed, n\u011bco, co by dostalo pry\u010d hlad, a jeho triky by znovu fungovaly. Ale ud\u011blat te\u010f rychlou lajnu by ho nechalo bez ni\u010deho na ve\u010der, jeho posledn\u00ed noc v Americe, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, a on cht\u011bl odlet\u011bt pozitivn\u011b nalad\u011bn\u00fd. Necht\u011bl riskovat rychlou zm\u011bnu n\u00e1lad, kter\u00e1 by d\u011blala Adamovi starosti, a\u017e se neuvid\u00ed.<\/div>\n

P\u011bst\u011bn\u00e9 prsty se propletly mezi kolena, kdy\u017e zp\u011bv\u00e1k zvedl pohled k hodin\u00e1m, dv\u011b minuty, je\u0161t\u011b zb\u00fdvalo osm.<\/p>\n

Odv\u00e1\u017eil se s\u00e1hnout do ta\u0161ky a vyt\u00e1hnout telefon, d\u00edval se na modr\u00e9 blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 znamenalo, \u017ee n\u011bco zme\u0161kal. Opravdu necht\u011bl v\u011bd\u011bt, co to n\u011bco je. \u010c\u00e1st jeho na to cht\u011bla zapomenout, ale \u010d\u00e1st jeho to cht\u011bla v\u011bd\u011bt. Kdyby to nev\u011bd\u011bl, s\u017e\u00edralo by ho to, dokud by se tomu nepoddal. Ale hlasovou schr\u00e1nku, kter\u00e1 na n\u011bj \u010dekala, opravdu ne\u010dekal. \u017d\u00e1dn\u00e9 hovory od Toma, \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy, nic.<\/p>\n

„Ahoj, to jsem j\u00e1.“ Ozval se ustaran\u00fd Georg\u016fv hlas, zn\u011bl zam\u011bstnan\u011b. „Poslouchej, Tom u\u017e je n\u011bjakou dobu v na\u0161em pokoji. Nen\u00ed na tom moc dob\u0159e, d\u011bl\u00e1 si o tebe starosti. Tak\u017ee\u2026 ozvi se, a\u017e si tohle poslechne\u0161, jo? \u010cau.“<\/div>\n

Dal si telefon od ucha, pod\u00edval se na \u010das, kdy mu to p\u0159i\u0161lo, m\u00e1lem se tomu za\u010dal sm\u00e1t. P\u0159i\u0161lo to kolem p\u016flnoci, kdy za\u017e\u00edval ten nejlep\u0161\u00ed orgasmus sv\u00e9ho \u017eivota, a nam\u00edsto toho jeho bratr, kter\u00fd byl posledn\u00ed dobou tak nesnesiteln\u00fd, \u017ee Bill cht\u011bl<\/em> pomstu, byl u Georga a Gustava v pokoji a d\u011blal si o n\u011bj starosti. Oh, jak se jejich role prohodily. Ale Bill tak\u00e9 c\u00edtil trochu viny, znamenalo to, \u017ee se Tom z\u0159ejm\u011b moc nevyspal nebo \u017ee dr\u017eel vzh\u016fru ty dva. „Ne, v\u00ed\u0161 ty co? A\u0165 mi pol\u00edb\u00ed.“ Zp\u011bv\u00e1k si povzdychl a dal telefon zp\u00e1tky do ta\u0161ky, nebude si te\u010f d\u011blat starosti. Tom to bude muset p\u0159e\u017e\u00edt, prost\u011b se mu l\u00edb\u00ed kluk, tak pro\u010d by se m\u011bl sna\u017eit obhajovat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e spolu mluv\u00ed? Proto\u017ee to bylo m\u00edsto, kam v\u0161echny jejich konverzace te\u010f sm\u011b\u0159ovaly a on si toho byl v\u011bdom.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b dv\u011b minuty.<\/p>\n

Billova n\u00e1lada byla zni\u010den\u00e1, a to \u017ee si to uv\u011bdomoval, ji ni\u010dilo je\u0161t\u011b v\u00edc. C\u00edtil se zahn\u00e1n do kouta. Bylo to, jako by ho Tom dr\u017eel, nutil jeho prsty hrabat se v ta\u0161ce a vyt\u00e1hnout plastov\u00fd s\u00e1\u010dek z minul\u00e9 noci. P\u0159\u00edsahal, \u017ee to necht\u011bl d\u011blat, \u017ee to cht\u011bl zastavit, nechat si sv\u016fj posledn\u00ed kousek tak dlouho, jak jen mohl. Ale Tomovy ruce ho tla\u010dily do koupelny a sv\u00edraly pytl\u00ed\u010dek tak pevn\u011b v jeho p\u011bsti, Tomovy ruce ho vysypaly na pult a pou\u017e\u00edvaly Billovu kreditn\u00ed kartu k tomu, aby pr\u00e1\u0161ek vyrovnal do lajny, Tomovy ruce ho nutily naklonit se a vz\u00edt si to\u2026 a p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli se Tom rozplynul.<\/p>\n

Bill se op\u0159el rukama o pult, nakl\u00e1n\u011bl se a opakovan\u011b \u0161\u0148upal, zat\u00edmco se sna\u017eil uklidnit, kdy\u017e droga za\u010d\u00ednala p\u016fsobit. Kdy\u017e se postavil dostate\u010dn\u011b na to, aby spat\u0159il sv\u016fj odraz, vid\u011bl, jak za n\u00edm stoj\u00ed Adam a vypad\u00e1 opravdu zklaman\u011b, ty norm\u00e1ln\u011b klidn\u00e9, odvahu dod\u00e1vaj\u00edc\u00ed modr\u00e9 o\u010di byly tmav\u00e9 a vzd\u00e1len\u00e9. Znovu ho zradil, p\u0159esn\u011b jako minulou noc, toho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9mu na n\u011bm tolik z\u00e1le\u017eelo, toho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se tak moc sna\u017eil, aby se c\u00edtil milovan\u00fd, toho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se vzd\u00e1val tolika v\u011bc\u00ed, jen aby Billa rozesm\u00e1l, a kdy\u017e na to tak myslel, on byl pr\u00e1v\u011b ten d\u016fvod, pro\u010d p\u0159es jeho rty p\u0159ejel \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

„\u0158ekni mi, \u017ee nikdy neud\u011bl\u00e1\u0161 nic, co by ti ubl\u00ed\u017eilo.“<\/em><\/div>\n

Nikdy by to nepochopil.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong>original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Podvod P\u0159es noc se do jeho srdce dostal naprosto nov\u00fd pocit, dlouhotrvaj\u00edc\u00ed teplo, kter\u00e9 nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil. Dost\u00e1val se p\u0159es zmrzl\u00e9 okraje a za\u010d\u00ednaly odt\u00e1vat pry\u010d tlust\u00e9 st\u011bny, kter\u00e9 si za ty roky postavil. Le\u017eel v klidu, probouzel se a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-6081","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6081","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6081"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6081\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6081"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6081"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6081"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}