{"id":6083,"date":"2012-08-05T17:00:00","date_gmt":"2012-08-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6066"},"modified":"2012-08-05T17:00:00","modified_gmt":"2012-08-05T16:00:00","slug":"genesis-65","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/05\/genesis-65\/","title":{"rendered":"Genesis 65."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ Paul zvedl pokojov\u00fd telefon a\u017e po p\u00e1t\u00e9m zazvon\u011bn\u00ed. M\u011bl strach. V\u011bd\u011bl, kdo a pro\u010d mu vol\u00e1, u\u017e hodinu na to \u010dekal, kdy\u017e se ale telefon v p\u016fl des\u00e1t\u00e9 opravdu ozval, rozt\u0159\u00e1sly se mu ruce.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Svobodo, tady je recepce. M\u00e1te n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ sd\u011blil mu vysok\u00fd hl\u00e1sek mlad\u00e9 recep\u010dn\u00ed.<\/div>\n
„D\u00edky, a kde p\u0159esn\u011b, pros\u00edm v\u00e1s?“<\/div>\n
„Je jich\u2026 ehm\u2026 trochu v\u00edc,“ zazn\u011blo tak n\u011bjak rozpa\u010dit\u011b ze sluch\u00e1tka, „tak jsme je zat\u00edm usadili v hale na seda\u010dku.“ Z\u00edrala na tu divnou skupinku \u010cech\u016f p\u0159ed sebou, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ijeli alespo\u0148 minibusem. Do hotelov\u00e9 restaurace je rad\u0161i ani nepos\u00edlala, ur\u010dit\u011b maj\u00ed ta\u0161ky nacpan\u00e9 \u0159\u00edzky s chlebem, jak je u \u010desk\u00fdch turist\u016f zvykem. Hotelov\u00fd person\u00e1l si o turistech z v\u00fdchodn\u00edho bloku vypr\u00e1v\u011bl legendy, ani za t\u011bch \u0161estn\u00e1ct let, co mohli jezdit za hranice, se nenau\u010dili j\u00edst v hotelov\u00e9 restauraci, zato pak byly ko\u0161e pln\u00e9 konzerv od pa\u0161tik a zbytk\u016f j\u00eddla, co si p\u0159ivezli. A aby nechali pokojsk\u00fdm spropitn\u00e9? To by se musel st\u00e1t z\u00e1zrak\u2026<\/div>\n
„Dob\u0159e, u\u017e jdu,“ povzdychl si Paul. Vlastn\u011b Vojt\u011bch. Ne, Paul, rozhodl se definitivn\u011b, kdy\u017e za sebou zav\u00edral dve\u0159e pokoje. Na to divn\u00e9 jm\u00e9no by stejn\u011b nesly\u0161el, nem\u011blo cenu to l\u00e1mat p\u0159es koleno. Vykro\u010dil odhodlan\u011b k v\u00fdtahu, byl p\u0159ipraven se br\u00e1nit zuby nehty, kdyby ho cht\u011bli hned nalo\u017eit do auta a un\u00e9st do \u010cech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, jmenuji se Klaus Bach, jsem p\u0159\u00edtel va\u0161\u00ed matky a budu v\u00e1m d\u011blat tlumo\u010dn\u00edka,“ p\u0159edstavil se mu star\u0161\u00ed vysok\u00fd pro\u0161ediv\u011bl\u00fd mu\u017e kolem pades\u00e1tky a pod\u00e1val mu s vl\u00eddn\u00fdm \u00fasm\u011bvem ruku. Paul ji lehce stiskl, zat\u00edmco jeho zrak zabloudil ke skupince asi deseti lid\u00ed opod\u00e1l na seda\u010dce.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, Paul,“ p\u0159edstavil se, kdy\u017e se pohledem op\u011bt vr\u00e1til k mu\u017ei hovo\u0159\u00edc\u00edmu plynnou n\u011bm\u010dinou. Odechl si, prvn\u00ed probl\u00e9m byl vy\u0159e\u0161en. U\u017e se p\u0159ipravoval na komunikaci rukama nohama.<\/div>\n
„Nejlep\u0161\u00ed asi bude, kdy\u017e se p\u0159esuneme do hotelov\u00e9 restaurace,“ za\u010dal tlumo\u010dn\u00edk, bylo vid\u011bt, \u017ee si vzal celou akci organiza\u010dn\u011b na starosti. „Nejd\u0159\u00edv v\u00e1s ale p\u0159edstav\u00edm, abyste se navz\u00e1jem poznali. Va\u0161e rodina se na v\u00e1s opravdu moc t\u011b\u0161ila, vyj\u00ed\u017ed\u011bli jsme z Prahy v p\u016fl \u0161est\u00e9 r\u00e1no, tak\u017ee je omluvte, jsou trochu unaven\u00ed,“ vedl Paula bl\u00ed\u017e k seda\u010dce. Jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed vypadali v\u0161ichni stejn\u011b vypla\u0161en\u011b jako on, jako by strach ze setk\u00e1n\u00ed byl vz\u00e1jemn\u00fd. Na prvn\u00ed pohled ho upoutala vysok\u00e1, zhruba \u010dty\u0159icetilet\u00e1 blond\u00fdna, kter\u00e1 se jako prvn\u00ed zvedla a \u0161la mu s v\u00e1hav\u00fdm \u00fasm\u011bvem vst\u0159\u00edc. V tmav\u011b modr\u00e9m kost\u00fdmku vypadala dlouhovlas\u00e1 \u017eena elegantn\u011b a boty na vysok\u00fdch podpatc\u00edch to cel\u00e9 jen podtrhovaly.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Tohle je va\u0161e maminka, Barbora Svobodov\u00e1,“ p\u0159edstavil ji Klaus Bach. Ostatn\u00ed se zat\u00edm dr\u017eeli pohromad\u011b kolem seda\u010dky.<\/div>\n
„Paul,“ \u0159ekl schv\u00e1ln\u011b sv\u00e9 jm\u00e9no, aby bylo jasno, jak ho maj\u00ed oslovovat, a automaticky nat\u00e1hl ruku k pozdravu. Blond\u00fdna chvilku v\u00e1hala, ne\u017e mu ji lehce stiskla, jako by se b\u00e1la, \u017ee mu ubl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Vojt\u00ed\u0161ku,“ za\u0161eptala v\u00e1hav\u011b a usm\u00e1la se. Paul se usm\u00e1l zp\u011bt, jej\u00ed o\u010di byly hezk\u00e9, hlas p\u0159\u00edjemn\u00fd a celkov\u011b mu byla sympatick\u00e1. V o\u010d\u00edch j\u00ed st\u00e1ly slzy, ale bylo vid\u011bt, \u017ee se je state\u010dn\u011b sna\u017e\u00ed potla\u010dit.<\/div>\n
„To je zdrobn\u011blina va\u0161eho p\u016fvodn\u00edho jm\u00e9na,“ hned se do toho vm\u00edsil Klaus, „Vojt\u011bch je ekvivalent n\u011bmeck\u00e9ho jm\u00e9na Adalbert,“ bylo vid\u011bt, \u017ee se p\u0159ipravoval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem Paul, a byl bych r\u00e1d, kdybyste m\u011b tak oslovovali. P\u0159elo\u017ete jim to v\u0161em, pros\u00edm v\u00e1s, tohle \u010desk\u00e9 jm\u00e9no neum\u00edm ani vyslovit,“ mluvil pomalu a m\u00edrn\u011b hlasit\u011bji, jako by mu jeho rodina tak mohla l\u00e9pe rozum\u011bt. Zat\u00edmco Klaus p\u0159ekl\u00e1dal, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, d\u00edval se sv\u00e9 matce do o\u010d\u00ed. Jen co si vyposlechla jeho \u017e\u00e1dost, p\u0159ik\u00fdvla na souhlas a n\u011bco \u010desky \u0159ekla sm\u011brem k cel\u00e9 rodin\u011b. Dal\u0161\u00ed v\u011btu u\u017e sm\u011b\u0159ovala zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu synovi a Klaus promptn\u011b p\u0159ekl\u00e1dal.<\/div>\n
„Va\u0161e matka \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee budou v\u0161ichni respektovat va\u0161e p\u0159\u00e1n\u00ed, ale \u017ee je to pro n\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, proto\u017ee na v\u00e1s cel\u00e1 l\u00e9ta mysleli jako na Vojt\u011bcha. Budou se pr\u00fd sna\u017eit.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u00falevn\u011b vydechl Paul a znovu se na \u017eenu usm\u00e1l. Snad to nebude tak hrozn\u00e9, jak se b\u00e1l. „Pros\u00edm v\u00e1s, p\u0159elo\u017ete jim je\u0161t\u011b, \u017ee se omlouv\u00e1m za ty tmav\u00e9 br\u00fdle, ale mus\u00edm je m\u00edt kv\u016fli tomu, kde jsem byl a\u017e dote\u010f, v\u0161echno se dozv\u011bd\u00ed odpoledne, zat\u00edm o tom nesm\u00edm s nik\u00fdm mluvit.“ Chvilku poslouchal, jak Klaus p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jeho v\u011btu do \u010de\u0161tiny a nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee by t\u00edmhle jazykem dok\u00e1zal kdy mluvit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Maminka se pt\u00e1, jestli by v\u00e1s mohla obejmout,“ p\u0159elo\u017eil hned jej\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u011btu Klaus. Paul chvilinku z\u00edral do jej\u00edch o\u010d\u00ed a pak jen beze slova p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Danke,“ \u0159ekla sv\u00e9 prvn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 slovo jeho matka a on ji s \u00falevou sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed. To jedno jedin\u00e9 slov\u00ed\u010dko mu ji p\u0159ibl\u00ed\u017eilo tak moc, jako by celou dobu mluvila jeho \u0159e\u010d\u00ed. Kdy\u017e ji po chv\u00edli pustil, aby se p\u0159iv\u00edtal i s ostatn\u00edmi \u010dleny rodiny, vid\u011bl, jak si \u0161\u0165astn\u011b ut\u00edr\u00e1 slzy do kapesn\u00edku. Zah\u0159\u00e1lo ho u srdce, \u017ee tu \u017eenu mohl pot\u011b\u0161it jen t\u00edm, \u017ee \u017eije, ale p\u0159esto mu po\u0159\u00e1d hlavou b\u011bhaly p\u0159edstavy, jak ho un\u00e1\u0161ej\u00ed do sv\u00e9 zem\u011b a nut\u00ed ho mluvit \u010desky. Nemohl se toho u\u017e od v\u010derej\u0161ka zbavit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle je tv\u016fj otec,“ p\u0159it\u00e1hla jeho matka po chvilce za ruku vysok\u00e9ho bruneta s plnovousem, kter\u00fd st\u00e1l opod\u00e1l a celou situaci zat\u00edm jen sledoval. Paul u\u017e si ani neuv\u011bdomil, \u017ee to \u0159ekla n\u011bmecky, kdy\u017e pod\u00e1val ruku sv\u00e9mu otci Vojt\u011bchu Svobodovi. Pochopil, \u017ee p\u0159i narozen\u00ed dostal jeho jm\u00e9no, ale ne\u017e se stihli alespo\u0148 chlapsky popl\u00e1cat po ramenou, u\u017e se k n\u011bmu hrnuly jeho dv\u011b mlad\u0161\u00ed sestry. Star\u0161\u00ed – patn\u00e1ctilet\u00e1 – se jmenovala Krist\u00fdna a mlad\u0161\u00ed Ad\u00e9lce bylo deset. Zat\u00edmco prvn\u00ed se chovala jako dosp\u011bl\u00e1 sle\u010dna, a podala mu se stydliv\u00fdm \u00fasm\u011bvem jen ruku, Ad\u00e9lka sko\u010dila sv\u00e9mu nov\u00e9mu bratrovi do n\u00e1ru\u010de zcela bez z\u00e1bran, a hned na n\u011bj vychrlila r\u00e1doby n\u011bmeckou v\u011btu, ze kter\u00e9 rozum\u011bl tak zhruba p\u016flku, ale smysl mu moc ned\u00e1vala.<\/div>\n
<\/div>\n
Stejn\u011b jako jeho matku, ji u\u010dil Klaus cestou sem. Vlastn\u011b sv\u00e9 kolegyni B\u00e1\u0159e te\u010f jen vracel slu\u017ebu, kterou mu poskytla, kdy\u017e p\u0159ed lety s neuv\u011b\u0159itelnou trp\u011blivost\u00ed opravovala jeho \u0161patnou \u010de\u0161tinu, a mo\u017en\u00e1 i ona m\u011bla pod\u00edl na tom, \u017ee tehdy mlad\u00fd chemik po p\u016flro\u010dn\u00ed st\u00e1\u017ei v Praze z\u016fstal. Sezn\u00e1mila ho toti\u017e se svou kamar\u00e1dkou Blankou, a jejich n\u00e1sledn\u00e1 svatba rozhodla, \u017ee se do NDR vracel u\u017e pouze na n\u00e1v\u0161t\u011bvu za sv\u00fdmi rodi\u010di, dokud je\u0161t\u011b \u017eili. S Barborou z\u016fstali dodnes kolegov\u00e9 a kamar\u00e1di, a proto\u017ee s n\u00ed kdysi tragickou ztr\u00e1tu syna pro\u017e\u00edval, nev\u00e1hal ani vte\u0159inu, kdy\u017e ho po\u017e\u00e1dala o pomoc. Te\u010f s dojet\u00edm sledoval, jak vy\u010douhl\u00fd osmn\u00e1ctilet\u00fd chlapec s tmav\u00fdmi br\u00fdlemi pla\u0161e obj\u00edm\u00e1 svou ztracenou rodinu, a sna\u017eil se p\u0159elo\u017eit ka\u017ed\u00e9 slovo, aby se jejich rodinn\u00e9 vazby i p\u0159es jazykovou bari\u00e9ru znovu obnovily.<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed na \u0159ad\u011b v seznamov\u00e1n\u00ed byly ob\u011b pla\u010d\u00edc\u00ed babi\u010dky a \u0161edovlas\u00ed d\u011bde\u010dkov\u00e9, jejich\u017e jm\u00e9na si Paul opravdu nebyl schopen zapamatovat, a nakonec n\u011bjak\u00fd str\u00fd\u010dek s teti\u010dkou, snad to byla sestra jeho matky a jej\u00ed man\u017eel, m\u011bl v tom zmatek. V Genesis se na p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed moc nehr\u00e1lo, tak\u017ee tyhle vztahy pro n\u011bj byly nesrozumiteln\u00e9. Kdy\u017e v\u0161echno to v\u00edt\u00e1n\u00ed skon\u010dilo za p\u0159\u00edsn\u00e9ho dohledu sle\u010dny recep\u010dn\u00ed, kter\u00e9 se z\u0159ejm\u011b tohle hlu\u010dn\u00e9 divadlo uprost\u0159ed hotelov\u00e9 lobby moc nezd\u00e1lo, pokynul Klaus v\u0161em k \u00fastupu do restaurace, jak navrhl hned na za\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Lara zav\u0159ela sk\u0159\u00ed\u0148 a pr\u00e1zdn\u00e9 kufry, kter\u00e9 v\u010dera po p\u0159\u00edjezdu nem\u011bla s\u00edlu vybalovat, str\u010dila pod postel. M\u011bla pokoj jen pro sebe jako jedna z m\u00e1la, za co\u017e byla nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00e1. Sice to byl z\u0159ejm\u011b p\u016fvodn\u011b kamrl\u00edk pro slu\u017eku, ale to j\u00ed bylo fuk. P\u0159edstava, \u017ee by m\u011bla s n\u011bk\u00fdm ve sv\u00e9m v\u011bku bydlet, v n\u00ed vzbuzovala v\u00edc ne\u017e nepohodln\u00fd pocit. Byla zvykl\u00e1 ze sv\u00e9 laborato\u0159e na samotu, a poslouchat n\u011b\u010d\u00ed \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed cel\u00fd den, na to by nem\u011bla nervy. Sta\u010dil ten v\u011b\u010dn\u00fd k\u0159ik d\u011bt\u00ed z chodby.<\/div>\n
<\/div>\n
Povzdechla si. Bude t\u011b\u017ek\u00e9 si zvyknout, ale nic jin\u00e9ho j\u00ed zat\u00edm nezb\u00fdvalo. A\u010dkoliv, tak dlouho to snad trvat nebude, aby si nakonec zvykla\u2026 m\u011bla p\u0159ece teti\u010dku, a pokud v\u011bd\u011bla, byla jej\u00ed jedin\u00fd d\u011bdic. A\u017e bude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost, zajede se za n\u00ed pod\u00edvat, a jestli ji teti\u010dka „zp\u011bt z Ameriky“<\/em> p\u0159iv\u00edt\u00e1 vl\u00eddn\u011b, nast\u011bhuje se do sv\u00e9ho star\u00e9ho pokoje. V\u0161echno bude nejsp\u00ed\u0161 lep\u0161\u00ed ne\u017e tenhle hotel, kter\u00fd sice asi b\u00fdval kdysi z\u00e1mkem, ale po rekonstrukci vypadal sp\u00ed\u0161 jako levn\u00e1 ubytovna.<\/div>\n
<\/div>\n
Bude si muset asi naj\u00edt pr\u00e1ci, p\u0159em\u00fd\u0161lela. N\u011bjak\u00e1 laborato\u0159 snad vezme za vd\u011bk \u010dty\u0159icetiletou laborantkou s prax\u00ed, doufala. A kdyby ne, \u010dern\u00fd pytel s v\u00fdsledky jej\u00edch genetick\u00fdch pokus\u016f, kter\u00fd j\u00ed pomohl naplnit Bill, le\u017eel bezpe\u010dn\u011b ukryt\u00fd pod oble\u010den\u00edm ve star\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00edni. Nakonec nep\u0159i\u0161la na zp\u016fsob, jak se t\u011bch dokument\u016f v podzem\u00ed rychle zbavit, nebyl na to u\u017e \u010das, tak je schovala do kufru pod oble\u010den\u00ed a doufala, \u017ee se j\u00ed v nich nikdo nebude hrabat, a\u017e bude podzem\u00ed opou\u0161t\u011bt. M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed. V laborato\u0159i policie zabavila jen po\u010d\u00edta\u010d, a pokud v\u011bd\u011bla, tajn\u00e1 m\u00edstnost za koupelnou byla zat\u00edm po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b tajn\u00e1. Tam u\u017e ale stejn\u011b nic dal\u0161\u00edho nez\u016fstalo. Pokud neusp\u011bje v N\u011bmecku, m\u016f\u017ee sv\u016fj v\u00fdzkum nab\u00eddnout Ameri\u010dan\u016fm, ti byli v\u017edycky ve v\u00fdzkumech nap\u0159ed a jejich protiz\u00e1konn\u00e9 pokusy byly v podstat\u011b ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1m\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Posadila se na postel a skrz tmav\u00e9 br\u00fdle se pod\u00edvala sm\u011brem z okna. Zkusila je malinko posunout po nose dol\u016f, aby si ov\u011b\u0159ila, jak moc to bude nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale po chvilce je zase rychle \u0161oupla zp\u00e1tky. Je\u0161t\u011b ne, ale bude muset pomalu tr\u00e9novat, aby se t\u011bch nep\u0159\u00edjemn\u00fdch obrub zbavila co nejd\u0159\u00edv, nebyla na br\u00fdle zvykl\u00e1.<\/div>\n
„D\u011bt\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, ob\u011b\u011b\u011b\u011b\u011bd,“ ozvalo se chodbou vol\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 z p\u011bstounek, podle hlasu to byla Pauline. To byl sign\u00e1l i pro Laru, u\u017e j\u00ed celkem kru\u010delo v \u017ealudku.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e proch\u00e1zela chodbou, narazila na n\u011bkolik t\u011bhotn\u00fdch, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zely po schodech nahoru a ubytov\u00e1valy se. Marn\u011b vyhl\u00ed\u017eela, jestli spolu s nimi p\u0159ivezli zp\u011bt i novorozence, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm z Genesis odvezli na vy\u0161et\u0159en\u00ed do nemocnice, ale nejsp\u00ed\u0161 ne. Asi si je tam nechaj\u00ed a daj\u00ed je rovnou k adopci, napadlo ji. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee jejich mladink\u00e9 matky o n\u011b nejsp\u00ed\u0161 st\u00e1t nebudou, nebyly k tomu ani vychov\u00e1v\u00e1ny, ale tahle mo\u017enost se j\u00ed nel\u00edbila. P\u0159ece jen, syst\u00e9m v Genesis dlouh\u00e1 l\u00e9ta n\u011bjak fungoval, tak nebylo p\u0159ece t\u0159eba ho naru\u0161ovat. Byly tu ochotn\u00e9 p\u011bstounky, kter\u00e9 na sv\u00e1 miminka \u010dekaly, a jestli jsou v podzem\u00ed nebo v n\u011bjak\u00e9m hotelu, jim bylo up\u0159\u00edmn\u011b jedno. Cht\u011bly je vychovat. V\u0161e by se ale muselo o\u0161et\u0159it podle n\u011bmeck\u00e9ho pr\u00e1va, co\u017e by jist\u011b zabralo n\u011bjak\u00fd \u010das. Noe sice le\u017eel v k\u00f3matu, ale to neznamenalo, \u017ee se jeho l\u00e9ta budovan\u00e9 spole\u010denstv\u00ed jen tak rozpadne. V\u011bt\u0161ina t\u011bch, co do n\u011bj dobrovoln\u011b p\u0159i\u0161li, si nedovedla p\u0159edstavit nov\u00fd \u017eivot mimo komunitu, a Lara tomu naprosto rozum\u011bla.<\/div>\n
<\/div>\n
Genesis nebylo jen spole\u010denstv\u00ed, byla to i v\u00edra, a ta se jen tak zb\u016fhdarma neopou\u0161t\u00ed, ani kdy\u017e se tak n\u00e1hle zm\u011bn\u00ed podm\u00ednky. Mohla jen doufat, \u017ee jejich „osvoboditel\u00e9“, jak si nejsp\u00ed\u0161 hrd\u011b \u0159\u00edkali, budou m\u00edt pochopen\u00ed a nezni\u010d\u00ed dob\u0159e funguj\u00edc\u00ed komunitu jen proto, \u017ee byla zalo\u017eena tajn\u011b a n\u011bkter\u00e1 jej\u00ed pravidla se neslu\u010duj\u00ed se z\u00e1kony na povrchu. Jist\u011b, n\u011bkte\u0159\u00ed odejdou a za\u010dnou nov\u00fd \u017eivot, ale tak\u00e9 ur\u010dit\u011b zbyde dost t\u011bch, kte\u0159\u00ed se budou sna\u017eit z\u016fstat pohromad\u011b.<\/div>\n
Noe se nevr\u00e1t\u00ed, to bylo jist\u00e9, i kdyby se z k\u00f3matu probral, obvin\u00ed ho ze spousty trestn\u00fdch \u010din\u016f a zav\u0159ou do v\u011bzen\u00ed. David je mrtv\u00fd, \u0159\u00edkali, a Kat… o tom nikdo nic nev\u011bd\u011bl, policajti o n\u011bm v\u016fbec nemluvili. Toho by ale stejn\u011b spole\u010denstv\u00ed za sv\u00e9ho nov\u00e9ho v\u016fdce nep\u0159ijalo, i kdyby se vr\u00e1til, tak\u017ee Lara byla vlastn\u011b jedin\u00e1 z t\u011bch, co m\u011bli d\u016fv\u011bru \u010dlen\u016f spole\u010denstv\u00ed, a ji\u017e by byli mo\u017en\u00e1 ochotni n\u00e1sledovat, kdyby se postavila do jejich \u010dela.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec se m\u016f\u017ee postarat o to, aby je zaregistrovali jako n\u011bjak\u00fd druh ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed nebo c\u00edrkve, to u\u017e z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak se k tomu postav\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed instituce a budou-li m\u00edt zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9 spole\u010denstv\u00ed kam j\u00edt. Je\u0161t\u011b je p\u0159ed nimi spousta nejasnost\u00ed, ale Lara n\u011bjak c\u00edtila zodpov\u011bdnost za ty lidi, jejich\u017e genetiku m\u011bla l\u00e9ta na starosti. T\u0159eba nebude sama, komu na jejich osudu z\u00e1le\u017e\u00ed, ale to se uvid\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je celkem sympatick\u00fd, ne?“ naklonil se Bill k Tomovi, kdy\u017e jim mlad\u00fd novin\u00e1\u0159, kter\u00fd se p\u0159edstavil jako Sascha, dal na chvilku pokoj a p\u0159estal se vypt\u00e1vat, aby si sn\u011bdli pol\u00e9vku, kterou jim \u010d\u00ed\u0161n\u00edk nalil do tal\u00ed\u0159\u016f. Sed\u011bli kolem stolu v hotelov\u00e9 restauraci s lidmi, se kter\u00fdmi se pak m\u011bli p\u0159esunout na tiskovku.<\/div>\n
„Jo, celkem jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a s gustem str\u010dil do pusy prvn\u00ed l\u017e\u00edci pol\u00e9vky. U\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e se po m\u011bs\u00edc\u00edch naj\u00ed n\u011b\u010deho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho. Ty blafy dole, jak jim \u0159\u00edkal, se s t\u00edmhle nedaly srovnat. Na\u0161t\u011bst\u00ed na to p\u0159i\u0161el, a\u017e kdy\u017e se mu vr\u00e1tila pam\u011b\u0165, tak\u017ee nemusel dlouho trp\u011bt. Bill cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot nic jin\u00e9ho neznal, tak\u017ee jeho \u00fa\u0161klebky nech\u00e1pal, ale kdy\u017e na povrchu ochutnal sv\u016fj prvn\u00ed sendvi\u010d v bistru, m\u00e1lem se rozplynul nad\u0161en\u00edm. Tahle pol\u00e9vka byla taky vynikaj\u00edc\u00ed, m\u011bl skoro boule za u\u0161ima, jak se cpal, a nemohl se do\u010dkat hlavn\u00edho chodu.<\/div>\n
Noe, kter\u00fd se cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot sna\u017eil pro sv\u00e9 obyvatele zajistit \u010distou p\u0159\u00edrodn\u00ed stravu bez chemie a ochucovadel, kter\u00fdmi na povrchu potravin\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl postupn\u011b likvidoval zdrav\u00e9 lidstvo, aby jim tak zajistil \u017eivot bez civiliza\u010dn\u00edch chorob, by se nejsp\u00ed\u0161 zhrozil, ale to t\u011bmhle kluk\u016fm, pln\u00fdm \u017eivotn\u00edho el\u00e1nu, bylo naprosto jedno.<\/div>\n
<\/div>\n
Hned jak sem p\u0159i\u0161li, si chvilinku pov\u00eddali s Paulem, kter\u00fd sed\u011bl u velk\u00e9ho stolu se svou novou rodinou, a na to, jak se v\u010dera b\u00e1l, jim p\u0159ipadal celkem spokojen\u00fd. P\u0159ivezli pr\u00fd s sebou z Prahy p\u0159ekladatele, tak\u017ee komunikace nijak nev\u00e1zla, a kdy\u017e ho ujistili, \u017ee ho nehodlaj\u00ed n\u00e1sil\u00edm sebrat a odv\u00e9zt s sebou do Prahy, uklidnil se a setk\u00e1n\u00ed si v\u00edcem\u00e9n\u011b u\u017e\u00edval. Hlavn\u011b sv\u00e9 mal\u00e9 sestry, kter\u00e1 mu neust\u00e1le sed\u011bla na kl\u00edn\u011b a \u0161t\u011bbetala tak rychle, \u017ee to chud\u00e1k Klaus ani nestihl p\u0159ekl\u00e1dat. S \u00fasm\u011bvem jim vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee se jeho rodi\u010de a sestry okam\u017eit\u011b za\u010dali u\u010dit n\u011bmecky, aby s n\u00edm mohli l\u00e9pe komunikovat, co\u017e Paula pot\u011b\u0161ilo, a pomalu se p\u0159est\u00e1val b\u00e1t sv\u00e9 budoucnosti. Jeho \u017e\u00e1dost o ubytov\u00e1n\u00ed v bavorsk\u00e9m hotelu s ostatn\u00edmi byla Benem odsouhlasena, a to byla pro dvoj\u010data jasn\u00e1 zpr\u00e1va, \u017ee o jejich kamar\u00e1da bude dob\u0159e postar\u00e1no, a \u017ee si s n\u00edm nemusej\u00ed d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 starosti.<\/div>\n
<\/div>\n
Ve dv\u011b hodiny se s Paulem znovu setkaj\u00ed na tiskov\u00e9 konferenci v hotelov\u00e9m sal\u00f3nku, aby spole\u010dn\u011b s dvoj\u010daty a Saschou mohli odpov\u00eddat na ot\u00e1zky novin\u00e1\u0159\u016f. Ben jim po sv\u00e9m ofici\u00e1ln\u00edm ozn\u00e1men\u00ed hodlal poskytnout prostor, a t\u00edm nejsp\u00ed\u0161 i popularitu, o kter\u00e9 se jim dole v podzem\u00ed ani nesnilo, a Tomovi u\u017e hlavou b\u011b\u017eely mo\u017enosti, jak ji co nejl\u00e9pe vyu\u017e\u00edt. V\u017edycky cht\u011bl b\u00fdt slavn\u00fd, a dole v podzem\u00ed si to n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edval, jen\u017ee to se ned\u00e1 s povrchem srovn\u00e1vat. Je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, jak p\u0159esn\u011b to bude prob\u00edhat, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee by byl h\u0159\u00edch prop\u00e1snout mo\u017enost propagace jejich skupiny, a jedin\u00e9, co byl moment\u00e1ln\u00ed probl\u00e9m, byli bas\u00e1k a buben\u00edk zav\u0159en\u00ed n\u011bkde v hotelu v bavorsk\u00fdch les\u00edch. Ten ale hodlal co nejd\u0159\u00edv vy\u0159e\u0161it, nepochyboval, \u017ee ti dva budou s pokra\u010dov\u00e1n\u00edm skupiny souhlasit. Hudba byla jejich \u017eivot, a jen proto, \u017ee se najednou ocitli n\u011bkde jinde, se to p\u0159ece nezm\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Billa s t\u00edm prozat\u00edm nezat\u011b\u017eoval, aby si ned\u011blal zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje, m\u011bl te\u010f sp\u00ed\u0161 starosti se nau\u010dit pou\u017e\u00edvat v\u0161echny mo\u017en\u00e9 vymo\u017eenosti, od kartov\u00e9ho kl\u00ed\u010de v hotelu p\u0159es mobil a\u017e po automat na sladkosti, kter\u00fd si okam\u017eit\u011b nesm\u00edrn\u011b obl\u00edbil. \u017delatinov\u00fdch medv\u00eddk\u016f u\u017e slupl od r\u00e1na dva pytl\u00edky a Tom se divil, \u017ee mu je\u0161t\u011b nen\u00ed blb\u011b a m\u00e1 chu\u0165 na ob\u011bd. Sledoval sv\u00e9 dvoj\u010de s m\u00edrn\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm, p\u0159ipadal si jako u\u010ditel, kdy\u017e mu r\u00e1no vysv\u011btloval syst\u00e9m pen\u011bz a jejich hodnotu, stejn\u011b mu ale bylo jasn\u00e9, \u017ee potrv\u00e1 dlouho, ne\u017e si Bill zvykne. Sv\u00e9 drah\u00e9 oble\u010den\u00ed pova\u017eoval za samoz\u0159ejmost, a a\u017e zjist\u00ed, jak n\u00e1kladn\u00e9 takov\u00e9 had\u0159\u00edky jsou, a \u017ee si je u\u017e nebude moci jen tak dovolit, bude asi zklaman\u00fd. No\u2026 uvid\u00ed se, co nastane za humbuk po tiskovce, uva\u017eoval Tom, kdyby se jim poda\u0159ilo proslavit, t\u0159eba by se Bill ani tolik uskrom\u0148ovat nemusel. Hodlal pro to ud\u011blat v\u0161e, co bude moci\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Byli z tebe v\u0161ichni \u00fapln\u011b v pytli,“ ozn\u00e1mil s vycen\u011bn\u00fdmi zuby Tom sv\u00e9mu dvoj\u010deti, kdy\u017e za nimi po tiskovce zapadly dve\u0159e hotelov\u00e9ho pokoje. „Jsem na tebe taaaak py\u0161n\u00fd!“ popadl Billa v pase a zato\u010dil se s n\u00edm dokole\u010dka. Na rozd\u00edl od v\u010derej\u0161ka, kdy Billa kv\u016fli matce od bly\u0161tiv\u00e9ho jevi\u0161tn\u00edho kost\u00fdmu a p\u0159ehnan\u00e9ho l\u00ed\u010den\u00ed zrazoval, dnes mu to naopak doporu\u010dil, a v\u011bd\u011bl pro\u010d. „V\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1?“ vyhrkl do v\u00fdskotu Billa, kdy\u017e s n\u00edm pra\u0161til na man\u017eelskou postel.<\/div>\n
„Ne,“ \u0161klebil se na n\u011bj bratr a za\u010dal se protahovat jako ko\u010dka. Trochu ho z toho dlouh\u00e9ho sezen\u00ed bolela z\u00e1da, ale ne\u017e to stihl dokon\u010dit, p\u0159ist\u00e1lo na n\u011bm t\u011blo jeho bratra, zalehlo ho a jeho \u00fasta mu \u0161eptala do ucha:<\/div>\n
„To znamen\u00e1, \u017ees je v\u0161echny naprosto omr\u00e1\u010dil svou kr\u00e1sou a sexappealem, a jak sis ur\u010dit\u011b v\u0161iml, mohli se p\u0159etrhnout, abys jim odpov\u00eddal na ot\u00e1zky zrovna ty,“ l\u00edbal Billa v\u0161ude po spokojen\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159i, byl na n\u011bj v\u00e1\u017en\u011b hrd\u00fd. Takov\u00fd z\u00e1jem ani ne\u010dekal, ale z\u0159ejm\u011b „to n\u011bco“ z jeho dvoj\u010dete nep\u016fsobilo jen na n\u011bj a lidi v podzem\u00ed, ale absolutn\u011b na v\u0161echny. M\u011bl nesm\u00edrnou radost.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se usm\u00edval a poslouchal Toma, hladil jeho z\u00e1da, a u\u017e\u00edval si vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzkosti, kter\u00e1 pro n\u011bj byla te\u010f stokr\u00e1t d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e z\u00e1jem n\u011bjak\u00fdch drz\u00fdch report\u00e9r\u016f, kte\u0159\u00ed se ho ob\u010das ptali na takov\u00e9 ot\u00e1zky, \u017ee mu t\u00e9m\u011b\u0159 vyrazili dech. Chv\u00edlemi mu p\u0159ipadalo, jako by je pova\u017eovali za bandu zaostal\u00fdch neandrt\u00e1lc\u016f, kte\u0159\u00ed se v podzem\u00ed nemyli a \u017eivili se snad jen \u017e\u00ed\u017ealami, kter\u00e9 tam nachytali. Na\u0161t\u011bst\u00ed Tom, Paul nebo Ben v\u017edy v\u010das zas\u00e1hli a v\u0161e uvedli na pravou m\u00edru, ale byly chvilky, kdy se jim Bill na stupidn\u00ed ot\u00e1zky chystal odseknout n\u011bco hodn\u011b ur\u00e1\u017eliv\u00e9ho.<\/div>\n
Tom ale pokra\u010doval v \u0161ept\u00e1n\u00ed do jeho ucha, co\u017e ho \u0161imralo, a p\u0159etrhlo tak jeho my\u0161lenkov\u00e9 pochody.<\/div>\n
„Z toho vypl\u00fdv\u00e1, mil\u00e1\u010dku, \u017ee t\u011b budou cht\u00edt vid\u011bt znovu. A pokud sis v\u0161iml, dostali jsme nab\u00eddku z\u00fa\u010dastnit se t\u00e9 nejsledovan\u011bj\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 televizn\u00ed talkshow, co\u017e n\u00e1m zajist\u00ed takovou popularitu, o kter\u00e9 se n\u00e1m dole v podzem\u00ed ani nesnilo.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Co?“ do\u0161lo v tu chv\u00edli Billovi, co se mu Tom sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct. „To jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom tady mohli taky hr\u00e1t?“<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, a p\u0159ekvapen\u011b vyk\u0159ikl, kdy\u017e ho jeho dvoj\u010de p\u0159eto\u010dilo rychl\u00fdm pohybem na z\u00e1da a usadilo se mu na stehnech.<\/div>\n
„Tak\u017ee budu zp\u00edvat?“ sv\u00edtily Billovi o\u010di, a Tom se zmohl jen na kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, ne\u017e se ocitl pod z\u00e1plavou \u010dern\u00fdch vlas\u016f a sna\u017eil se nep\u0159ij\u00edt o v\u0161echny zuby, kdy\u017e se ho Bill pokusil radostn\u011b pol\u00edbit. Za chvilku se ale jejich t\u011bla srovnala tak, jak maj\u00ed, a v\u0161echny nedostatky zmizely v pevn\u00e9m objet\u00ed a hlubok\u00e9m polibku, kter\u00fd si Tom n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017e\u00edval, dokud mu nezazvonil v kapse telefon.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, mami?“ ohl\u00e1sil se, kdy\u017e ho Bill kone\u010dn\u011b pustil a nechal ho vy\u0159\u00eddit hovor. Tiskov\u00e1 konference, kterou m\u00e1ma s Gordonem p\u0159ed chv\u00edli shl\u00e9dli v televizi, jim ob\u011bma vyrazila dech. Netu\u0161ili, kde jejich d\u011bti byly, a stejn\u011b jako pro ostatn\u00ed obyvatele N\u011bmecka, kte\u0159\u00ed tiskovku sledovali, to pro n\u011b byl \u0161ok. Tom se sna\u017eil mamku ukonej\u0161it, kdy\u017e ji p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee to nebylo tak stra\u0161n\u00e9, jak to podle ot\u00e1zek novin\u00e1\u0159\u016f vypadalo, a sl\u00edbil, \u017ee za nimi co nejd\u0159\u00edv zajedou, a budou jim v\u0161echno podrobn\u011b vypr\u00e1v\u011bt. Bill se mezit\u00edm n\u011bkam vypa\u0159il, a vzhledem k tomu, \u017ee si vzal s sebou Tomovu pen\u011b\u017eenku, bylo mu jasn\u00e9, kde zase je. Na lovu gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Pros\u00edm,“ Paul zvedl pokojov\u00fd telefon a\u017e po p\u00e1t\u00e9m zazvon\u011bn\u00ed. M\u011bl strach. V\u011bd\u011bl, kdo a pro\u010d mu vol\u00e1, u\u017e hodinu na to \u010dekal, kdy\u017e se ale telefon v p\u016fl des\u00e1t\u00e9 opravdu ozval, rozt\u0159\u00e1sly se mu ruce. „Dobr\u00fd den, pane Svobodo, tady<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[428],"tags":[],"class_list":["post-6083","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-genesis"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6083","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6083"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6083\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6083"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6083"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6083"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}