{"id":6093,"date":"2012-08-04T15:00:00","date_gmt":"2012-08-04T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6076"},"modified":"2012-08-04T15:00:00","modified_gmt":"2012-08-04T14:00:00","slug":"profesor-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/04\/profesor-14\/","title":{"rendered":"Profesor 14."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Mra\u010dil se na n\u011bj a pomalu ch\u00e1pal, co mu pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. On jej skute\u010dn\u011b podvedl? Ale pro\u010d? Jist\u011b kv\u016fli alkoholu, ale t\u0159eba to tak podv\u011bdom\u011b nen\u00ed, t\u0159eba u\u017e Billa tak dob\u0159e neuspokojuje, t\u0159eba u\u017e nen\u00ed tak dobr\u00fd, a proto to Billa tolik l\u00e1kalo. Nov\u00e9 a nepoznan\u00e9, zak\u00e1zan\u00e9 ovoce.<\/p>\n

„Wille, mn\u011b je to tak l\u00edto, omlouv\u00e1m se, pros\u00edm, mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it, nebylo to \u00famysln\u011b, nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011bl\u00e1m,“ vzlykal a dr\u017eel ho za \u0161t\u00edhl\u00e9 ruce, on u\u017e mu ale stisk neop\u011btoval. Zahled\u011bl se mu do uplakan\u00fdch a rozmazan\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Jak se jmenuje?“ zeptal se pouze.<\/div>\n
„Tom, d\u00e1l nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl mu poslu\u0161n\u011b a \u010dekal, co bude.<\/div>\n
„L\u00edbilo se ti to s n\u00edm? Byl dobr\u00fd?“ ptal se d\u00e1l, Bill to moc nech\u00e1pal, ale pouze zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, vlastn\u011b j\u00e1 to ani nev\u00edm, nic si z toho nepamatuju. Probudil jsem r\u00e1no v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a\u2026“<\/div>\n
„Dost! Nechci v\u011bd\u011bt, cos d\u00e1l d\u011blal, prost\u011b to v\u011bd\u011bt nechci<\/em>!“ p\u0159eru\u0161il ho dost d\u016frazn\u011b, a\u017e se Bill polekal a i jeho vzlyky p\u0159estaly. Takov\u00fd t\u00f3n od n\u011bj je\u0161t\u011b nesly\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Wille, zlato, \u0159ekni, co m\u00e1m ud\u011blat, j\u00e1 o tebe nechci p\u0159ij\u00edt,“ nedok\u00e1zal zastavit tekouc\u00ed slzy, kter\u00e9 se st\u00e1le nov\u00e9 a nov\u00e9 objevovaly v jeho o\u010d\u00edch a d\u00e1l ni\u010dily jeho l\u00ed\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Nic, ty u\u017e nic ned\u011blej. Na cel\u00e9 tyhle n\u00e1sledky jsi m\u011bl myslet p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ses takhle nalil a pak s n\u00edm dobrovoln\u011b vlezl do postele. V\u00ed\u0161, Bille, pro m\u011b je vztah n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, jeho z\u00e1klady jsou stav\u011bny na d\u016fv\u011b\u0159e a l\u00e1sce. J\u00e1 si na\u0161eho vztahu opravdu cenil, ale te\u010f nev\u00edm, co si m\u00e1m o tomhle v\u0161em myslet. Zklamal jsi m\u011b, moc jsi m\u011b zklamal. Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee to, co se stalo tu noc, kdy jsme se potkali v baru a dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed dny, byla chyba. Moje m\u00edsto ve tv\u00e9m \u017eivot\u011b je jen jako profesor na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, nic v\u00edc,“ dokon\u010dil sv\u016fj srdcervouc\u00ed monolog a vyt\u00e1hl sv\u00e9 dlan\u011b z t\u011bch Billov\u00fdch.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek se c\u00edtil, jako kdyby jej pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo n\u011bkolikr\u00e1t bodl d\u00fdkou do zad a pak mu prop\u00edchl i srdce. Tak moc jej to zevnit\u0159 bolelo. Bylo to, jako kdyby v\u00e1m n\u011bkdo z t\u011bla vyrval \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd org\u00e1n, a vy u\u017e jste jenom z posledn\u00edch sil p\u0159e\u017e\u00edvali.<\/div>\n

„Tak\u017ee je ko-konec?“ To posledn\u00ed slovo mu ne\u0161lo p\u0159es jazyk, ale stejn\u011b ho rozt\u0159esen\u011b pov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Nechci tuhle kapitolu uzav\u0159\u00edt. Nechci, abychom se roze\u0161li, jenom pot\u0159ebuju b\u00fdt te\u010f n\u011bjakou dobu s\u00e1m a pouva\u017eovat, co d\u00e1l. Ber to jako men\u0161\u00ed pauzu v na\u0161em vztahu.“ Kdy\u017e mluvil, nezapom\u00ednal se mu d\u00edvat do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill na n\u011bm obdivoval, \u017ee po n\u011bm neza\u010dal k\u0159i\u010det, \u017ee mu jednu nevrazil a neodkopl jej. Ale asi by to bylo pro n\u011bj lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle. Nevyznal se ve Willovi, za tu dobu, co s n\u00edm byl a u\u017e jej znal, tohle byla chv\u00edle, kdy byl ztracen\u00fd.<\/p>\n

„Odvezu t\u011b,“ \u0159ekl chladn\u011b a u\u017e se chystal s kl\u00ed\u010dky k autu.<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 to dojdu, nenam\u00e1hej se, j\u00e1 p\u016fjdu p\u011b\u0161ky,“ je\u0161t\u011b naposledy se na n\u011bj pod\u00edval a pak se se sklopenou hlavou vydal dom\u016f. U\u017e rad\u011bji nep\u0159em\u00fd\u0161lel, nevn\u00edmal \u017e\u00e1dn\u00e9 pocity. Jenom prost\u011b automaticky \u0161lapal dom\u016f.<\/p>\n

Bylo to v\u0161echno p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. Kdy\u017e se k ve\u010deru dostavily v\u0161echny pocity a sv\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledovaly t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00fd\u010ditky. M\u011bl pocit, \u017ee snad exploduje n\u00e1valem t\u011bch pocit\u016f. Tak moc se prokl\u00ednal za to, jak byl lehkomysln\u00fd. Nedopadlo to nejh\u016f\u0159, ale i tohle bylo dost t\u00ed\u017eiv\u00e9. Pln\u011b si te\u010f uv\u011bdomil, jak byl na Willov\u011b spole\u010dnosti z\u00e1visl\u00fd. Jak mu chyb\u00ed ty doteky, polibky a po\u0161\u0165uchov\u00e1n\u00ed. Bylo to krut\u00e9. Ale \u017eivot je krut\u00fd a s nik\u00fdm se nemazl\u00ed. V rukou m\u00e1 ostnat\u00e9 pruty a za ka\u017edou chybu dostaneme po\u0159\u00e1dnou, bolestivou r\u00e1nu.<\/p>\n

Najednou se ozvalo klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/div>\n

„Bille?“ ozval se hlas jeho m\u00e1my. Nem\u011bl na ni n\u00e1ladu, nem\u011bl n\u00e1ladu na nikoho. Neodpov\u00eddal, a proto ve\u0161la jeho m\u00e1ma automaticky.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, copak se stalo?“ vid\u011bla, \u017ee je odl\u00ed\u010den\u00fd, ale o\u010di m\u011bl zarudl\u00e9 od pl\u00e1\u010de a nos \u010derven\u00fd. V\u0161ude po posteli byly kuli\u010dky pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00edk\u016f.<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl, jako v\u017edy, a\u017e se mu hlas zlomil. Simone v\u0161ak poznala, \u017ee se n\u011bco d\u011bje, a posadila se k n\u011bmu na postel. Objala jej a on si polo\u017eil hlavu na jej\u00ed rameno. „Pod\u011blal jsem to mami, \u00fapln\u011b v\u0161echno,“ zavzlykal Bill.<\/p>\n

Pov\u011bd\u011bl j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno o tom incidentu, co se stal. Jak se sezn\u00e1mil s ciz\u00edm klukem a potom se s n\u00edm vyspal. Pov\u011bd\u011bl j\u00ed celou Willovu reakci a neust\u00e1le plakal.<\/div>\n

Jeho m\u00e1ma ho konej\u0161ila mil\u00fdmi slovy.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi hroznou hloupost, to ano. Ale pokud t\u011b skute\u010dn\u011b miluje, tak se s t\u00edm vyrovn\u00e1. A pokud zn\u00e1 v\u0161echny okolnosti, jako\u017ee zn\u00e1, m\u011bl by p\u0159ipo\u010d\u00edtat, \u017ee alkohol d\u011bl\u00e1 s lidmi divy. Uvid\u00ed\u0161, bude to dobr\u00e9, p\u0159ece jste se neroze\u0161li, ne?“<\/div>\n
„Ne, \u0159ekl jen, \u017ee pot\u0159ebuje \u010das, chce b\u00fdt s\u00e1m, a taky abych to bral jako men\u0161\u00ed pauzu, nev\u00edm, jak m\u00e1m tomu rozum\u011bt, t\u0159eba u\u017e m\u011b nebude cht\u00edt vid\u011bt a jenom to na m\u011b necht\u011bl tak rychle vybalit.“<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 takhle p\u0159em\u00fd\u0161let, je to jist\u011b chytr\u00fd mu\u017e a postupem \u010dasu ti odpust\u00ed, jenom mu dej \u010das a nenal\u00e9hej na n\u011bj.“<\/p>\n

Mezit\u00edm, co Bill ode\u0161el, se Will zav\u0159el doma a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Tak usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee mu brzy praskne hlava. Bill jej t\u00edm skute\u010dn\u011b na\u0161tval. Necht\u011bl na n\u011bj \u0159v\u00e1t, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by se neovl\u00e1dl a mo\u017en\u00e1 by ho i uhodil a tohle necht\u011bl dopustit. Provedl mu sice ohavnost a po\u0161pinil tak jejich vztah, ale nikdy by ho neuhodil.<\/p>\n

U\u017e necht\u011bl myslet, tak si dal rad\u011bji horkou vanu a dal sv\u00e9 mysli na chv\u00edli pokoj. Jen tak ji pustil a nechal ji, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. Hlavou mu l\u00e9taly r\u016fzn\u00e9 my\u0161lenky. Nakonec \u0161el do lo\u017enice ke sv\u00e9mu klav\u00edru. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee po dlouh\u00fdch letech to byl Bill, komu hr\u00e1l poprv\u00e9 za ty roky, te\u010f m\u011bl op\u011bt chu\u0165 prost\u011b jenom tak hr\u00e1t.<\/p>\n

Posadil se k n\u00e1stroji, op\u011bt ho pozdravil pohlazen\u00edm a polo\u017eil sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty na b\u00edl\u00e9 klapky. Na chv\u00edli se zamyslel a pak je stiskl. Z klav\u00edru se linuly t\u00f3ny kr\u00e1sn\u00e9 melodie.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n