{"id":6100,"date":"2012-08-03T14:00:00","date_gmt":"2012-08-03T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6083"},"modified":"2012-08-03T14:00:00","modified_gmt":"2012-08-03T13:00:00","slug":"the-treasure-from-philippine-s-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/08\/03\/the-treasure-from-philippine-s-3\/","title":{"rendered":"The treasure from Philippine\u200bs 3."},"content":{"rendered":"
Saline A. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
(Z pohledu Toma)<\/p>\n

<\/em> Ml\u010dky jsem vyst\u0159elil z j\u00eddelny s Kayem po boku, byl jsem rud\u00fd a\u017e na zadku, on byl rozhodn\u011b ten posledn\u00ed, koho jsem cht\u011bl v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed n\u011bkolika… letech vid\u011bt a doufal jsem, \u017ee m\u016fj odchod bez rozlou\u010den\u00ed nebo sebemen\u0161\u00edho n\u00e1znaku, \u017ee bych ho r\u00e1d vid\u011bl znovu, mu to d\u00e1 dostate\u010dn\u011b jasn\u011b najevo. Nev\u00edm, jestli je tak hrozn\u011b natvrdl\u00fd, \u017ee mu to nedo\u0161lo, nebo opravdu tak neodbytn\u00fd, ale a\u0165 u\u017e to bylo cokoli, rozhodn\u011b jsem se u\u017e t\u011b\u0161il na ve\u010der.<\/div>\n

Z\u00e1chody jsem minul bez pov\u0161imnut\u00ed a rovnou zam\u00ed\u0159il ven, p\u0159i\u010dem\u017e po kaps\u00e1ch u\u017e jsem lovil cigarety, po kter\u00fdch jsem te\u010f tou\u017eil v\u00edc ne\u017e kdy\u017e jindy.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsi j\u00edt n\u00e1hodou na z\u00e1chod?“ u\u0161kl\u00edbl se Kay pobaven\u011b.<\/div>\n
„Nehroz\u00ed, \u017ee bych s tebou znovu vlezl n\u011bkam, kde budeme sami,“ odm\u00edtav\u011b zavrt\u00edm hlavou, p\u0159i\u010dem\u017e si zap\u00e1l\u00edm hned, jak vylezeme z hotelu. „V\u016fbec nech\u00e1pu, co po mn\u011b chce\u0161.“<\/div>\n
„Rann\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl, kter\u00fd jsem ti v\u010dera sl\u00edbil,“ pokr\u010dil rameny a s\u00e1m si zap\u00e1lil, ani\u017e by opomn\u011bl kone\u010dky prst\u016f nen\u00e1padn\u011b p\u0159ejet po m\u00fdch z\u00e1dech. Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem sebou cuknul a b\u00e1zliv\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem, abych se ujistil, \u017ee nikde nen\u00ed nikdo, kdo by n\u00e1s sledoval.<\/div>\n
„Skute\u010dnost, \u017ee jsem ode\u0161el, je\u0161t\u011b ne\u017e ses vzbudil, ti nenapov\u011bd\u011bla, \u017ee o to nestoj\u00edm?“ u\u0161kl\u00edbnul jsem se, pomalu se rozch\u00e1zej\u00edc k nedalek\u00e9mu obchodu.<\/div>\n
„Z moj\u00ed postele ale jen tak n\u011bkdo neut\u00edk\u00e1, Tome, na tohle j\u00e1 nejsem zvykl\u00fd.“<\/div>\n
„V\u0161echno je jednou poprv\u00e9, ne?“ zasm\u00e1l jsem se a poprv\u00e9 od odchodu z j\u00eddelny k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. V o\u010d\u00edch mu hr\u00e1ly pobaven\u00e9 jisk\u0159i\u010dky a na rtech m\u011bl \u00fasm\u011bv, co\u017e mi na malou chv\u00edli lehce vyrazilo dech, ale na\u0161t\u011bst\u00ed jsem se brzy vzpamatoval a pohled znovu pla\u0161e sklopil. K tomu, abych m\u011bl alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed, jsem se na n\u011bj nesm\u011bl pod\u00edvat. To by nem\u011bl b\u00fdt takov\u00fd probl\u00e9m, ne?<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ov\u0161em, ale takov\u00e9 poprv\u00e9 se mi v\u016fbec nel\u00edb\u00ed,“ zamra\u010dil se nespokojen\u011b. „Sice jsem si r\u00e1no nic nepamatoval, ale jen co m\u011b osv\u00edtil duch svat\u00fd, okam\u017eit\u011b jsem s tebou cht\u011bl druh\u00e9 kolo, Tome,“ u\u0161kl\u00edbl se a cht\u011bl m\u011b z\u0159ejm\u011b popl\u00e1cat po rameni, ale m\u016fj naprosto smrteln\u00fd pohled mu ruku vr\u00e1til na sv\u00e9 m\u00edsto, tedy k jeho t\u011blu.<\/div>\n
„Jenom tu ztr\u00e1c\u00ed\u0161 \u010das, Kayi. J\u00e1 nejsem Bill, v\u00ed\u0161? Bylo to jednou a naposledy, Kayi, nev\u00edm, pro\u010d by si to s tebou m\u011bl zopakovat, tohle j\u00e1 nikdy ned\u011bl\u00e1m,“ odm\u00edtav\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ekvapen\u011b vyk\u0159ikl, kdy\u017e m\u011b pevn\u011b chytil za loket a odt\u00e1hnul do n\u011bjak\u00e9 postrann\u00ed uli\u010dky pln\u00e9 odpadk\u016f. Znechucen\u011b jsem si odfrkl a zavzp\u00edral se, sna\u017eil se m\u011b op\u0159\u00edt o jednu ze \u0161pinav\u00fdch zd\u00ed.<\/div>\n
„V\u0161echno je jednou poprv\u00e9, ne?“ zasm\u00e1l se pohrdav\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e za boky m\u011b nekompromisn\u011b narazil na ze\u010f a p\u0159itla\u010dil se na m\u011b.<\/p>\n

„Pod\u00edvej se, Kayi, to, \u017ee m\u00e1m voln\u00fd cel\u00fd den, neznamen\u00e1, \u017ee ho chci tr\u00e1vit v zapadl\u00fd uli\u010dce pln\u00fd odpadk\u016f, nato\u017e se op\u00edrat o ze\u010f, na kter\u00fd se d\u011blo b\u016fhv\u00edco. Sice nejsem takov\u00e1 fiflena jako Bill, ale na hygienu jsem docela h\u00e1kliv\u00fd, Kayi. A po p\u00e1r minut\u00e1ch tady se budu muset vykoupat v Savu a oble\u010den\u00ed sp\u00e1lit, abych se c\u00edtil zase \u010dist\u00fd,“ zap\u0159el jsem se dlan\u011bmi o jeho hrudn\u00edk. Dob\u0159e, \u0161p\u00edna byla jen jeden z faktor\u016f, pro\u010d jsem odtud cht\u011bl zmizet, ale hlavn\u00ed d\u016fvod byl, \u017ee jsem pot\u0159eboval p\u016flmetrov\u00fd odstup, proto\u017ee tahle t\u011bsn\u00e1 bl\u00edzkost zp\u016fsobovala, \u017ee se mi lehce t\u0159\u00e1slo cel\u00e9 t\u011blo a j\u00e1 necht\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e pol\u00edbit ho.<\/div>\n

„Klidn\u011b ti tu sprchu Savem dop\u0159eju,“ u\u0161kl\u00edbnul se znovu, pohledem m\u011b sjel od hlavy a\u017e k pat\u011b a zp\u011bt.<\/div>\n
„To zvl\u00e1dnu s\u00e1m, d\u00edky. Ale te\u010f bych byl opravdu nesm\u00edrn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, kdybys m\u011b pustil a odstoupil ode m\u011b.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ ti\u0161e se rozesm\u00e1l a naopak se na m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itisknul, tak\u017ee j\u00e1 c\u00edtil ka\u017ed\u00fd centimetr jeho t\u011bla na tom sv\u00e9m. Cht\u011bl jsem \u0159\u00edct n\u011bco vtipn\u00e9ho a inteligentn\u00edho, co by ho uzemnilo, ale jen co jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, ve\u0161ker\u00e1 slova mi uv\u00edzla v krku a j\u00e1 nebyl schopn\u00fd cokoliv \u0159\u00edct. Pobaven\u011b se usm\u00edval, moc dob\u0159e si uv\u011bdomoval, co se se mnou d\u011bje a d\u011blalo mu to vylo\u017een\u011b dob\u0159e, zmetkovi. Co m\u011b ale \u0161tvalo nejv\u00edc, bylo, \u017ee moje drzost, sebev\u011bdom\u00ed a neohro\u017eenost se v\u00e1lely n\u011bkde mezi odpadky a j\u00e1 tak byl absolutn\u011b bezbrann\u00fd jako mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee nem\u016f\u017eu rozumn\u011b uva\u017eovat,“ nakonec jsem jednodu\u0161e zamumlal.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee’s byl opravdu roztomil\u00fd, kdy\u017e ses mi tak zarputile sna\u017eil vyhnout?“ lehce mi prstem p\u0159ejel p\u0159es spodn\u00ed ret.<\/div>\n

„Kayi, j\u00e1 ti ale znovu ned\u00e1m,“ zamra\u010dil jsem se.<\/div>\n
„V\u010dera jsi zeza\u010d\u00e1tku taky odm\u00edtal, a nakonec jsi byl, pokud v\u00edm, docela spokojen\u00fd,“ zasm\u00e1l se a pohledem mi sjel na rty, tak\u017ee j\u00e1 p\u0159edem naprosto p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co chce ud\u011blat, ale stejn\u011b jsem se nedok\u00e1zal odvr\u00e1tit nebo ho odstr\u010dit, co\u017e by mi vzhledem k hodin\u00e1m str\u00e1ven\u00fdm v posilovn\u011b ned\u011blalo probl\u00e9m. Poslu\u0161n\u011b, jako mal\u00e1 naivn\u00ed holka, jsem se podvolil jeho dlan\u00edm, ka\u017edou vte\u0159inou o\u010dek\u00e1vaj\u00edc jeho rty. Kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b opravdu pol\u00edbil, m\u00e1lem se mi podlomila kolena. Sotva znateln\u011b jsem kr\u00e1tce zalapal po dechu, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed odevzdan\u011b spojil ruce za jeho krkem a \u017e\u00e1dostiv\u011b ho pol\u00edbil, jako bych se najednou nedok\u00e1zal zastavit. „Posly\u0161, tady se mi u\u017e taky nel\u00edb\u00ed, i kdy\u017e p\u0159edstava, \u017ee si t\u011b beru v n\u011bjak\u00fd postrann\u00fd uli\u010dce je dost vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, ale nen\u00ed nad pohodl\u00ed hotelov\u00e9ho pokoje,“ odt\u00e1hl se ode m\u011b po kr\u00e1tk\u00e9 chvilce, kdy mi dlan\u011bmi doslova drtil boky.<\/p>\n

„V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b t\u011b nem\u016f\u017eu vz\u00edt k sob\u011b na pokoj, Kayi,“ zamumlal jsem. „Vypadalo by to dost blb\u011b.“<\/div>\n

„H\u016f\u0159 by vypadalo, kdybychom spolu ode\u0161li na n\u00e1kup a j\u00e1 t\u011b vr\u00e1til a\u017e ve\u010der,“ podotkl a j\u00e1 musel cht\u011b necht\u011b souhlasit. „Bushido je stejn\u011b na hotelu, tak\u017ee u\u017e se to n\u011bjak uhraje,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Fajn,“ s povzdechem jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Jen si tedy sko\u010d\u00edm do toho obchodu, a\u0165 m\u00e1m j\u00eddlo na cestu, o kter\u00e9m Bill nebude v\u011bd\u011bt, jinak mi to v\u0161echno se\u017eere je\u0161t\u011b p\u0159ed odjezdem,“ zlehka jsem se mu dlan\u011bmi op\u0159el o ramena a donutil ho tak o kousek odstoupit, d\u00edky \u010demu\u017e j\u00e1 se mohl odlepit od zdi.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti,“ pousm\u00e1l se a je\u0161t\u011b m\u011b drav\u011b pol\u00edbil, ne\u017e u\u017e jsme spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili k obchodu.<\/p>\n

„Tak\u017ee jsi o n\u00e1s nikomu ne\u0159ekl?“ zv\u011bdav\u011b se ke mn\u011b sklonil, zat\u00edmco jsem v pod\u0159epu vyb\u00edral spr\u00e1vn\u00e9 gumov\u00e9 medv\u00eddky.<\/div>\n

„M\u011bl bych?“ p\u0159ekvapen\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dnu. „\u017d\u00e1dn\u00e9 ‚my‘ p\u0159eci nen\u00ed, o nic ne\u0161lo,“ s pokr\u010den\u00edm ramen jsem vstal, hodil do ko\u0161\u00edku, o kter\u00fd se Kay op\u00edral, p\u00e1r bal\u00ed\u010dk\u016f a zam\u00ed\u0159il d\u00e1l pod\u00e9l reg\u00e1lu.<\/div>\n
„Ani ses nepochlubil Billovi?“ d\u00e1l vyzv\u00eddal. P\u00e1trav\u011b jsem se na n\u011bj zad\u00edval ve snaze p\u0159ij\u00edt na d\u016fvod, pro\u010d ho tak moc zaj\u00edm\u00e1, zda jsem se n\u011bkomu pochlubil, ale nemohl jsem na to p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Kayi,“ s povzdechem jsem zastavil u bramb\u016frk\u016f. „Ne\u0159ekl jsem to opravdu v\u016fbec nikomu, nep\u0159ikl\u00e1d\u00e1m tomu \u017e\u00e1dnou v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu, byla to jen jedna noc. K tomu, abych o tom vypr\u00e1v\u011bl Billovi, by se muselo d\u00edt mnohem v\u00edc. Nehled\u011b na to, \u017ee dneska ve\u010der zase odj\u00ed\u017ed\u00edme a nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edme. Nic nen\u00ed, Kayi,“ p\u0159ihodil jsem dva s\u00e1\u010dky a pokynul mu, aby vyrazil na kasu.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ka\u017ed\u00fd norm\u00e1ln\u00ed kluk se chlub\u00ed sv\u00fdmi sexu\u00e1ln\u00edmi \u00falovky,“ nech\u00e1pav\u011b nakr\u010dil nos.<\/div>\n
„Jo, ob\u010das se trochu vymyk\u00e1m z hranic normy,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Nev\u00edm, pro\u010d to tolik \u0159e\u0161\u00ed\u0161, Kayi, jsme prost\u011b p\u0159\u00e1tel\u00e9, tak to hloub\u011bji nerozeb\u00edrej.“ P\u0159esto\u017ee mi v\u011bnoval k\u00fdvnut\u00ed, bez v\u0161ete\u010dn\u00fdch ot\u00e1zek vydr\u017eel sotva dv\u011b minuty, tedy ne\u017e jsem zaplatil na pokladn\u011b, tak\u017ee jsme spolu vy\u0161li z obchodu a u\u017e do m\u011b zase cosi hustil. Odpov\u00eddal jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b, jeliko\u017e jsem v duchu vzpom\u00ednal na minulou noc a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli byl Kay taky tak otravn\u00fd. Jen co jsme st\u00e1li ve v\u00fdtahu, jsem si prsty promnul ko\u0159en nosu a zamra\u010dil se na Kaye, kdy\u017e se op\u0159el vedle m\u011b a pohladil m\u011b po zadku.<\/p>\n

„Kamery.“<\/div>\n

„A?“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbnul a tentokr\u00e1t mi zadek stisknul. Musel jsem se kousnout do jazyka, abych nezast\u00e9nal, tak jsem po n\u011bm vrhl jen zlostn\u00fd pohled, jeliko\u017e v\u00fdtah zastavil v na\u0161em pat\u0159e. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem vyrazil ke sv\u00e9mu pokoji, za co\u017e m\u011b Kay obda\u0159il pobaven\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
„Tomi!“ ozvalo se ze dve\u0159\u00ed prot\u011bj\u0161\u00edho pokoje akor\u00e1t ve chv\u00edli, kdy m\u011b Kay objal kolem pasu a chystal se m\u011b rychle zatla\u010dit dovnit\u0159 pokoje.<\/div>\n
„Hm?“ odpoutal jsem pohled od Kaye a pod\u00edval se na zkoprn\u011bn\u00e9ho Billa. BILL! Popla\u0161en\u011b jsem se sna\u017eil odstr\u010dit Kayovy dlan\u011b z m\u00e9ho pasu, ale akor\u00e1t je\u0161t\u011b zes\u00edlil stisk.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti jen \u0159\u00edct, \u017ee A… Bushido tu n\u011bjakou dobu z\u016fstane, tak\u017ee nem\u016f\u017eu b\u00fdt s tebou, ale vid\u00edm, \u017ee sis z\u00e1bavu na\u0161el i tak,“ zap\u00edchl nespokojen\u00fd pohled do Kaye, ale ten se jen v\u00edt\u011bzn\u011b culil.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, Bille. A\u0165 pak Bu klepne, pojedu s n\u00edm,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l Kay a bez dal\u0161\u00edch slov m\u011b vt\u00e1hl dovnit\u0159, zav\u00edraje za n\u00e1mi dve\u0159e. „Tak\u017ee, Bill u\u017e to v\u00ed.“<\/p>\n

„V\u0159el\u00e9 d\u00edky,“ proto\u010dila jsem o\u010dima a lehce ho pra\u0161til p\u011bst\u00ed do ramene. „D\u00e1 mi to p\u011bkn\u011b se\u017erat, jen co je pravda.“<\/div>\n

„To chce klid, \u00fasm\u011bv a m\u00e1vat!“ rozesm\u00e1l se. „Nesm\u00ed\u0161 se t\u00edm zbyte\u010dn\u011b stresovat, Tome.“<\/div>\n
„Je vid\u011bt, \u017ee Billa zn\u00e1\u0161 jen z Bushidova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed,“ odt\u00e1hl jsem se od n\u011bj a zam\u00ed\u0159il do skromn\u00e9 kuchy\u0148ky, abych mohl odlo\u017eit ta\u0161ky s n\u00e1kupem. Jen co jsem ta\u0161ky polo\u017eil na kuchy\u0148skou linku, Kay m\u011b pevn\u011b sev\u0159el v boc\u00edch.<\/div>\n
„Jednou mi o n\u011bm m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b povypr\u00e1v\u011bt,“ lehce mi skousl k\u016f\u017ei na krku.<\/div>\n
„Nebudu ti kazit iluze o jeho dokonalosti,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a naklonil ji do strany, abych mu usnadnil p\u0159\u00edstup.<\/div>\n
„To si o n\u011bm ale nemysl\u00edm,“ usm\u00e1l se. „Vlastn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee je to arogantn\u00ed blbec a zaslou\u017eil by p\u00e1r facek,“ p\u0159itiskl m\u011b na linku, p\u0159i\u010dem\u017e se na m\u011b vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee jsem z\u0159eteln\u011b c\u00edtil jeho vzru\u0161en\u00fd penis.<\/div>\n
„Nen\u00ed takov\u00fd,“ ohrad\u00edm se, ale ti\u0161e zavzdych\u00e1m, rukama se pevn\u011b p\u0159idr\u017euj\u00edc linky, p\u0159esto\u017ee nevypadala zrovna pevn\u011b.<\/div>\n
„To si pov\u00edme p\u0159\u00ed\u0161t\u011b,“ n\u00e1siln\u011b si m\u011b ozna\u010dkoval na krku.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nebude,“ odsekl jsem a oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem. „Nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edme, Kayi.“<\/div>\n
„A to je na tom to skv\u011bl\u00e9,“ usm\u00e1l se, p\u0159i\u010dem\u017e spokojen\u011b mlasknul p\u0159i pohledu na cucflek. Proto\u010dil jsem o\u010dima, choval se jako puber\u0165\u00e1k, kter\u00fd chce, aby v\u0161ichni vid\u011bli, \u017ee jsem jeho. Probl\u00e9m v\u0161ak je, \u017ee j\u00e1 jeho nejsem.<\/p>\n

„Tohle je prvn\u00ed a posledn\u00ed cucflek, kter\u00fd jsi mi ud\u011blal, Kayi, j\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 coura, aby sis m\u011b zna\u010dkoval,“ zavr\u010del jsem. Pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl a sklonil se, aby mi ud\u011blal dal\u0161\u00ed, ale to ne\u010dekal, \u017ee mu vraz\u00edm facku. „\u0158ekl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 cucfleky!“<\/div>\n

„D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“ okam\u017eit\u011b z\u00fa\u017eil o\u010di, rty pevn\u011b semknul do \u00fazk\u00e9 linky a siln\u011b m\u011b chytil za ruce, kter\u00e9 mi zkroutil za z\u00e1da. „Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi, abys m\u011b tu ml\u00e1til?“<\/div>\n
„A kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi ty, abys mi d\u011blal cucfleky?“ odsekl jsem. Z jeho sev\u0159en\u00ed jsem se hbit\u011b vykroutil a prudce ho od sebe odstr\u010dil. „Uv\u011bdom si svoje postaven\u00ed, Kayi,“ se zavr\u010den\u00edm jsem po n\u011bm sekl pohledem a roze\u0161el se k lo\u017enici, ale v tu chv\u00edli m\u011b tvrd\u011b narazil na ze\u010f, a\u017e mi z\u00e1dy vyst\u0159elila prudk\u00e1 bolest. „Co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161? To bol\u00ed!“ vztekle jsem ho od sebe za\u010dal odstrkovat.<\/div>\n
„M\u011b ta facka taky bolela!“ zavr\u010del nespokojen\u011b.<\/div>\n
„Chudinko malink\u00e1,“ proto\u010dil jsem o\u010dima ironicky. „Pus\u0165 m\u011b, Kayi, v\u00e1\u017en\u011b ta z\u00e1da bolej,“ nepohodln\u011b jsem se zavrt\u011bl, znovu mi vyst\u0159elila bolest skrz p\u00e1te\u0159. „Jestli m\u011b nepust\u00ed\u0161, nebude opravdu v\u016fbec nic, jenom kv\u016fli tomu, \u017ee m\u011b bol\u00ed z\u00e1da.“<\/p>\n

„Ubl\u00ed\u017eil jsem ti?“ okam\u017eit\u011b zv\u00e1\u017en\u011bl a povolil stisk kolem m\u00fdch ramen.<\/div>\n

„Nev\u00edm, jen m\u011b bol\u00ed z\u00e1da,“ s povzdechem jsem zavrt\u011bl hlavou. „To p\u0159ejde.“<\/div>\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit,“ lehce m\u011b pohladil po krku.<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee cht\u011bl, jen jsi ne\u010dekal, \u017ee to bude tak snadn\u00e9,“ rozesm\u00e1l jsem se. „Ale klid, za\u017eil jsem i hor\u0161\u00ed bolest, tohle ur\u010dit\u011b brzy p\u0159ejde, a pokud ne, jednodu\u0161e si zajdu na mas\u00e1\u017e,“ p\u00e1r kroky jsem od n\u011bj odstoupil. „A p\u0159i ch\u016fzi to skoro nebol\u00ed, vlastn\u011b jsem naprosto v po\u0159\u00e1dku!“ povzbudiv\u011b jsem mu promnul rameno, opravdu vypadal, \u017ee m\u00e1 starost. „V\u00e1\u017en\u011b je mi fajn, nech to b\u00fdt, Kayi.“<\/div>\n
„Fajn,“ sotva znateln\u011b k\u00fdvnul, ale za pas si m\u011b p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b.<\/p>\n

„Co bys r\u00e1d?“ pobaven\u011b jsem se usm\u00edval, a tentokr\u00e1t bez protest\u016f spojil ruce za jeho krkem.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee moc dob\u0159e v\u00ed\u0161,“ u\u0161kl\u00edbl se. „To jedin\u00e9, pro\u010d jsem dneska p\u0159ijel.“<\/div>\n
„A j\u00e1 myslel, \u017ee m\u011b chce\u0161 po\u017e\u00e1dat o ruku,“ naoko zdrcen\u011b jsem zaf\u0148ukal a sklonil hlavu, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji k n\u011bmu znovu pohrdav\u011b zvedl. „Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee dostane\u0161 to, co chce\u0161, Kayi.“<\/div>\n
„Nebudu m\u00edt sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9m vz\u00edt si t\u011b n\u00e1sil\u00edm, ale neodejdu, dokud se ti nedostanu do kalhot,“ stiskl mi zadek.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b tu \u017e\u00edt nenechaj\u00ed?“ rozesm\u00e1l jsem se, p\u0159esto\u017ee m\u00e9 t\u011blo ho\u0159elo touhou.<\/div>\n
„Tvoje t\u011blo ho\u0159\u00ed touhou, Tome,“ s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zopakoval mou p\u0159edchoz\u00ed my\u0161lenku, jakmile mi zajel rukou pod tri\u010dko a mn\u011b nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. „M\u00e1m t\u011b v hrsti, jen si to nechce\u0161 p\u0159iznat.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b bych \u0159ekl, \u017ee m\u00e1m v hrsti j\u00e1 tebe vzhledem k tomu, jak rychle jsi dnes p\u0159ijel. Nem\u016f\u017ee\u0161 mi odolat, \u017ee? Jasn\u011b z tebe c\u00edt\u00edm, jak moc chce\u0161 b\u00fdt ve mn\u011b, proto\u017ee oba v\u00edme, \u017ee j\u00e1 jsem to nejlep\u0161\u00ed, co jsi do sv\u00e9 postele mohl dostat,“ zajel jsem mu rukou do vlas\u016f a pevn\u011b je stiskl mezi prsty.<\/p>\n

„Moc si v\u011b\u0159\u00ed\u0161,“ pohrdav\u011b se u\u0161kl\u00edbl, ale j\u00e1 na n\u011bm vid\u011bl, \u017ee souhlasil s ka\u017ed\u00fdm m\u00fdm slovem. D\u0159\u00edv ne\u017e bych sta\u010dil poznamenat cokoli dal\u0161\u00edho, urychlen\u011b se mi p\u0159itiskl na rty a v\u00e1\u0161niv\u011b m\u011b pol\u00edbil. Spokojen\u011b jsem do polibku zamru\u010del a v\u00edc ne\u017e ochotn\u011b se s n\u00edm jal propl\u00e9tat jazyk. Rukama m\u011b pevn\u011b objal pod tri\u010dkem kolem pasu a za\u010dal m\u011b v\u00e9st sm\u011brem, kde tu\u0161il lo\u017enici. Trochu jsem mu pom\u00e1hal s navigac\u00ed i koordinac\u00ed, oboj\u00ed m\u011bl zhor\u0161en\u00e9, ale nakonec jsme v posteli p\u0159eci jen skon\u010dili.<\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm si opr\u00e1vn\u011bn\u011b a ty to moc dob\u0159e v\u00ed\u0161,“ skousnul jsem mu spodn\u00ed ret, zat\u00edmco jsem se na n\u011bm pohodln\u011b usadil a zavrt\u011bl se v boc\u00edch, tak\u017ee mi je Kay se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm stisknul.<\/div>\n
„Budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let,“ trhan\u011b se zasm\u00e1l a jedin\u00fdm rychl\u00fdm pohybem m\u011b dostal pod sebe, lokty se zap\u0159el vedle m\u00e9 hlavy a p\u00e1trav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Co?“ r\u00e1zem jsem znejist\u011bl. Sice jsem byl v\u00edcem\u00e9n\u011b naprosto dokonal\u00fd, ale co kdyby p\u0159eci jen na\u0161el n\u011bjakou chybi\u010dku? Moje sebev\u011bdom\u00ed by \u0161lo ke dnu! „Ned\u00edvej se na m\u011b, Kayi!“<\/div>\n
„Pro\u010d? Ne\u0159\u00edkej, \u017ee m\u00e1\u0161 podlomen\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbl se, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zamra\u010dil, kdy\u017e z m\u00e9ho v\u00fdrazu pochopil, \u017ee trefil p\u0159esn\u011b do \u010dern\u00e9ho. „D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?“<\/div>\n
„Zkus \u017e\u00edt n\u011bkdy s Billem,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. „Ale nebavme se o m\u00e9m bratrovi te\u010f,“ l\u00edn\u011b jsem zavrt\u011bl boky, abych mu p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee m\u00e1me n\u011bco<\/em> rozd\u011blan\u00e9ho. „Nemus\u00ed b\u00fdt u v\u0161eho, hm?“<\/div>\n
„Vy\u0159e\u0161\u00edme to pozd\u011bji,“ zamumlal takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee jsem rad\u011bji ani nic nenam\u00edtal a jen neznateln\u011b k\u00fdvnul, tak\u017ee se spokojen\u011b sklonil k m\u00e9mu krku a lehce skous\u00e1val k\u016f\u017ei. Na\u0161t\u011bst\u00ed si pamatoval facku, tud\u00ed\u017e k \u017e\u00e1dn\u00e9mu dal\u0161\u00edmu zna\u010dkov\u00e1n\u00ed nedo\u0161lo. Jen co se z krku dostal zp\u011bt k m\u00fdm rt\u016fm, ud\u00e1losti nabraly rychl\u00fd sp\u00e1d. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in jsme oba byli naz\u00ed, v\u00e1\u0161niv\u011b se l\u00edbaj\u00edc. Stejn\u011b jako v\u010dera, ani dnes jsme to neprodlu\u017eovali zbyte\u010dn\u00fdmi n\u011b\u017enostmi, vzhledem k tomu, \u017ee n\u00e1m ob\u011bma \u0161lo hlavn\u011b o ten sex.<\/p>\n

„Kruci, Kayi!“ slastn\u011b jsem zavzdychal a prohnul se v z\u00e1dech, kdy\u017e hned p\u0159i prvn\u00edch n\u011bkolika p\u0159\u00edrazech narazil na mou prostatu.<\/div>\n

„Dnes tak rychle? Jsem \u00fa\u017easn\u00fd!“ u\u0161kl\u00edbl se pobaven\u011b, znovu p\u0159irazil t\u00edm sm\u011brem.<\/div>\n
„Tak v t\u00e9 dobr\u00e9 pr\u00e1ci pokra\u010duj,“ rozru\u0161en\u011b jsem k\u00fdvnul a zaryl mu nehty do zad. Kdy\u017e j\u00e1 m\u016f\u017eu m\u00edt cucfleky, on m\u016f\u017ee m\u00edt \u0161kr\u00e1bance p\u0159es cel\u00e1 z\u00e1da. Ti\u0161e usyknul a zlostn\u011b po mn\u011b \u0161lehnul pohledem, p\u0159i\u010dem\u017e tvrd\u011b p\u0159irazil, ale j\u00e1 d\u00edky tomu t\u00e1hle zast\u00e9nal a prohnul se v z\u00e1dech. Bez dal\u0161\u00edch zbyte\u010dn\u00fdch slov prostr\u010dil ruku mezi na\u0161e t\u011bla a za\u010dal laskat m\u016fj \u00fapln\u011b tvrd\u00fd penis, co\u017e pro m\u011b byla, spolu s pravideln\u00fdmi p\u0159\u00edrazy, dvoj\u00ed slast, a proto netrvalo dlouho, ne\u017e jsem dos\u00e1hl sv\u00e9ho vrcholu. Slastn\u011b jsem vyk\u0159ikl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si Kaye p\u0159it\u00e1hl pro drav\u00fd polibek, zat\u00edmco jsem se kolem n\u011bj siln\u011b st\u00e1hnul d\u00edky k\u0159e\u010di dosa\u017een\u00e9 orgasmem.<\/p>\n

„Tome!“ zachr\u010del mi do rt\u016f a je\u0161t\u011b zrychlil, bylo jasn\u00e9, \u017ee i on se bl\u00ed\u017e\u00ed ke sv\u00e9mu vstupu do r\u00e1je. P\u0159eto\u010dil jsem se proto nad n\u011bj a za\u010dal na n\u011bj prudce dosedat. „Okey, jsi nejlep\u0161\u00ed,“ zast\u00e9nal. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b za t\u00fdl k sob\u011b, abychom se mohli v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbit, p\u0159i\u010dem\u017e b\u011bhem toho se do m\u011b za st\u00e1l\u00e9ho p\u0159ir\u00e1\u017een\u00ed ud\u011blal.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ ud\u00fdchan\u011b jsem se zasm\u00e1l. V\u00edc, ne\u017e ochotn\u011b, jsem se nechal st\u00e1hnout zp\u00e1tky do pe\u0159in a obejmout kolem ramen. „Douf\u00e1m, \u017ee jsi naprosto zdrav\u00fd, zapomn\u011bli jsme na kondom,“ zaz\u00edval jsem vy\u010derpan\u011b.<\/div>\n
„No dovol?“ pohor\u0161en\u011b se zamra\u010dil. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem zdrav\u00fd, nech\u00e1v\u00e1m se ka\u017ed\u00e9ho p\u016fl roku testovat. Tak\u017ee sp\u00ed\u0161, jestli jsi zdrav\u00fd ty!“<\/div>\n
„J\u00e1 bez kondomu nechod\u00edm. Je docela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsem dneska zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Jsi a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 om\u00e1men\u00fd mou osobou,“ s tich\u00fdm sm\u00edchem m\u011b pol\u00edbil. „Prospi se te\u010f chv\u00edli, pak t\u011b z\u0159\u00edd\u00edm znovu.“<\/div>\n
„Fajn, ale nenech m\u011b sp\u00e1t d\u00e9le jak hodinu, jinak budu nepou\u017eiteln\u00fd,“ zasm\u00e1l jsem se a se spokojen\u00fdm zamru\u010den\u00edm zav\u0159el o\u010di. Nejist\u011b jsem Kaye objal kolem pasu, kdy\u017e mi dlan\u00ed p\u0159ejel p\u0159es celou d\u00e9lku p\u00e1te\u0159e, bylo mi zvl\u00e1\u0161tn\u011b. A to jak z pocitu, \u017ee to jsem j\u00e1, kdo se nech\u00e1v\u00e1 obj\u00edmat, a z\u00e1rove\u0148 toho, \u017ee se obj\u00edm\u00e1m. Byla to pro m\u011b naprost\u00e1 novinka, o kter\u00e9 jsem nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel ve smyslu, \u017ee bych to jednou cht\u011bl za\u017e\u00edt. Krom obj\u00edm\u00e1n\u00ed s Billem jsem o to prost\u011b nest\u00e1l. A\u017e dote\u010f…<\/div>\n
Povzdechl jsem si nesly\u0161n\u011b a rad\u011bji se soust\u0159edil na to, abych co nejd\u0159\u00edve usnul, jinak bych zcela jist\u011b do\u0161el k my\u0161lenk\u00e1m, kter\u00e9 by se mi nemusely l\u00edbit.<\/p>\n

Saline A. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Saline A. & PeTi\u0160ka (Z pohledu Toma) Ml\u010dky jsem vyst\u0159elil z j\u00eddelny s Kayem po boku, byl jsem rud\u00fd a\u017e na zadku, on byl rozhodn\u011b ten posledn\u00ed, koho jsem cht\u011bl v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed n\u011bkolika… letech vid\u011bt a doufal jsem, \u017ee m\u016fj odchod bez<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[512],"tags":[],"class_list":["post-6100","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-philippine-s"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6100","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6100"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6100\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6100"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6100"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6100"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}