{"id":6122,"date":"2012-07-30T16:00:00","date_gmt":"2012-07-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6105"},"modified":"2012-07-30T16:00:00","modified_gmt":"2012-07-30T15:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-ii-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/30\/zeiten-andern-dich-ii-3\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich II 3."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

\"\"
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
„Tomi, nezapom\u00ednej, \u017ee va\u0159\u00ed\u0161,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem proti jeho rt\u016fm, rukou zajedu pod jeho triko a jemn\u011b ho obkl\u00ed\u010d\u00edm sv\u00fdma nohama, tud\u00ed\u017e se mus\u00ed ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit a j\u00e1 si tak mohu vychutnat jeho t\u011bsnou bl\u00edzkost.
„To po\u010dk\u00e1,“ ujist\u00ed mne s \u00fasm\u011bvem a sjede sv\u00fdmi rty na m\u016fj krk, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsob\u00ed, \u017ee mi po t\u011ble p\u0159eb\u011bhne vzru\u0161en\u011b mr\u00e1z. P\u0159iv\u0159u o\u010di a rukou pod jeho trikem sjedu ze zad p\u0159es pas na b\u0159\u00ed\u0161ko, a\u017e doputuji k jedn\u00e9 z jeho bradavek, kde jemn\u011b stisknu.
„No j\u00e1 nev\u00edm, ale m\u00e1m hlad,“ zasm\u011bju se.
„Hm, j\u00e1 m\u00e1m taky hlad,“ \u0159ekne natolik pat\u0159i\u010dn\u011b, abych pochopil, \u017ee jeho hlad tou\u017e\u00ed zcela po n\u011b\u010dem jin\u00e9m ne\u017e po j\u00eddle. V tu chv\u00edli ale zpod pokli\u010dky za\u010dne sy\u010div\u011b vyt\u00e9kat obsah hrnce a j\u00e1 se d\u00e1m do sm\u00edchu.
„Tak\u017ee co bude muset po\u010dkat?“<\/p>\n

Tom se prudce oto\u010d\u00ed ke spor\u00e1ku a pak vr\u00e1t\u00ed zamy\u0161len\u00fd pohled ke mn\u011b. „Ty sis ur\u010dit\u011b stra\u0161n\u011b p\u0159\u00e1l, aby to vyprsklo! P\u0159ivolal si to!“
„I to je mo\u017en\u00fd,“ pokr\u010d\u00edm rameny, a kdy\u017e se Tom vrhne k hrnci, sesko\u010d\u00edm ze stoli\u010dky a vyd\u00e1m se po byt\u011b hledat Malou d\u00e1mu. Je v\u016fbec zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee mne nep\u0159i\u0161la ani p\u0159iv\u00edtat. Mo\u017en\u00e1 j\u00ed neud\u011blalo dob\u0159e, \u017ee jsem ji odvezl z domova, z dom\u00e1c\u00edho prost\u0159ed\u00ed, na kter\u00fd je zvykl\u00e1. Nen\u00ed tu sice poprv\u00e9, ale po\u0159\u00e1d je to jen tvor, kter\u00fd nem\u016f\u017ee slovy vyj\u00e1d\u0159it, co chce.
Najdu ji na balk\u00f3n\u011b, jak sed\u00ed na jednom z leh\u00e1tek a z\u00edr\u00e1 zaujat\u011b dol\u016f na d\u011bn\u00ed na ulici.
„Zlat\u00ed\u010dko, copak tu d\u011bl\u00e1\u0161 tak sama?“ Okam\u017eit\u011b ke mn\u011b sto\u010d\u00ed pohled a p\u0159\u00edsahal bych, \u017ee se i usm\u00e1la. Sesko\u010d\u00ed na podlahu a vrhne se pod m\u00e9 nohy, aby hned na to za\u010dala \u0161kemrat, abych ji vzal do n\u00e1ru\u010de. Je prost\u011b jasn\u011b poznat, \u017ee je moje.
Okam\u017eit\u011b, co podlehnu jej\u00edmu pohledu a vyzvednu ji do n\u00e1ru\u010de, za\u010dne spokojen\u011b mru\u010det. P\u0159esunu se s n\u00ed v n\u00e1ru\u010di na gau\u010d a za\u010dnu se s n\u00ed mazlit.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Tak tohle ti chyb\u00ed,“ usm\u011bju se, kdy\u017e spokojen\u011b op\u0159e hlavu o m\u00e9 rameno.
„Jo, p\u0159esn\u011b to,“ ozve se Tom hned na to ode dve\u0159\u00ed.
„Ty p\u0159ijde\u0161 na \u0159adu jindy,“ vysm\u011bju se mu.
„Nev\u00edm, nemluv\u00ed se mnou od t\u00fd doby, co jsem p\u0159i\u0161el. Hlad nem\u011bla, hladit necht\u011bla a jen sed\u00ed na balk\u00f3n\u011b.“
„Rad\u011bji mi to ani ne\u0159\u00edkej, je\u0161t\u011b aby byla nemocn\u00e1.“
„T\u0159eba je prost\u011b jen moc zvykl\u00e1 na to, b\u00fdt s Mikym a v tomhle prost\u0159ed\u00ed a jen se j\u00ed st\u00fdsk\u00e1. Nebo se j\u00ed st\u00fdskalo po tob\u011b natolik, \u017ee to nem\u016f\u017ee un\u00e9st,“ usm\u011bje se mile.
„Douf\u00e1m,“ prohl\u00e9dnu si ji pozorn\u011b, kdy\u017e ke mn\u011b zvedne pohled.
„Ur\u010dit\u011b.“
„P\u016fjdu s n\u00ed pak je\u0161t\u011b ven. Je zvykl\u00e1 b\u00fdt venku neust\u00e1le.“
„Jak ven? A moje odm\u011bna za to, jak jsem \u0161ikovnej?“
Rozesm\u011bju se a s Malou d\u00e1mou st\u00e1le v n\u00e1ru\u010d\u00ed k n\u011bmu docupit\u00e1m a n\u00e1le\u017eit\u011b ho pol\u00edb\u00edm. „Po\u010dkej si na p\u00e1tek.“
„To je oslava, ne odm\u011bna. J\u00e1 chci odm\u011bnu!“
„J\u00e1 jsem s tebou p\u0159ece maturitu u\u017e oslavil,“ upozorn\u00edm ho s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, abych mu p\u0159ipomn\u011bl sobotn\u00ed noc, na kterou asi zase dlouho budu vzpom\u00ednat.
„No jo, ale to byla tvoje maturita.“
„Ne, i tvoje, j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161, to tys mi nev\u011b\u0159il,“ mrknu. „Krom\u011b toho v p\u00e1tek je oslava maturant\u016f a v sobotu d\u011blaj\u00ed tu oslavu va\u0161i. Jde to dohromady? Dv\u011b noci?“
„Byl jsi n\u011bkdy na n\u011bjak\u00fd oslav\u011b, co po\u0159\u00e1daj\u00ed na\u0161i?“
„Ne a\u017e tak zcela.“
„Tak to jde dohromady, v\u011b\u0159 mi, \u017e\u00e1dn\u00e9 obavy.“<\/p>\n

„Zlato, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b.“
„Tvoje \u0161koda.“
„Jestli chce\u0161 j\u00edt domu p\u011b\u0161ky\u2026?“
„Existuj\u00ed tax\u00edky proboha.“
„Tomi, prost\u011b dneska nem\u00e1m n\u00e1ladu p\u00edt, ch\u00e1pe\u0161?“
„Jop.“
„D\u011bkuju.“
„Ale\u2026“ D\u0159\u00edv ne\u017e stihne \u0159\u00edct n\u011bco v\u00edc, p\u0159ikryju mu dlan\u00ed pusu a proto\u010d\u00edm o\u010dima.<\/p>\n

Je p\u00e1tek a dnes na\u0161i spolu\u017e\u00e1ci uspo\u0159\u00e1dali pomaturitn\u00ed p\u00e1rty. Nen\u00ed to tak, \u017ee bych nem\u011bl dnes n\u00e1ladu na ty lidi, jak je u m\u011b zvykem, naopak, se v\u0161ema jsme si vytvo\u0159ili p\u011bkn\u00fd vztah, ale jen dnes v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m n\u00e1ladu j\u00e1sat a op\u00edjet se. A v\u016fbec mi nevad\u00ed, \u017ee tu budu jedin\u00fd st\u0159\u00edzliv\u00fd. Alespo\u0148 nad sebou budu m\u00edt kontrolu. Ne, \u017ee by to byla pot\u0159eba, nesna\u017e\u00edme se s Tomem zbyte\u010dn\u011b extr\u00e9mn\u011b kr\u00fdt, \u017ee jsme spolu, ale z\u00e1rove\u0148 to ani nijak extr\u00e9mn\u011b ukazovat. Ve \u0161kole jsme jednodu\u0161e jen n\u011bco jako nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, a tak n\u00e1s i vn\u00edm\u00e1 cel\u00e1 t\u0159\u00edda.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ odstr\u010d\u00ed mi mou ruku a usm\u011bje se, „mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt ty s\u00e1m, co chce\u0161.“
„Nikdy jsem t\u011b nesly\u0161el mluvit rozumn\u011bji,“ rozesm\u011bju se.
„Co vy dva, nebude se p\u0159ip\u00edjet?“ upozorn\u00ed n\u00e1s Mia, kdy\u017e jsme posledn\u00ed dva, kte\u0159\u00ed si u baru nevyzvedli skleni\u010dku.
„U\u017e, u\u017e,“ obdaruje ji Tom \u00fasm\u011bvem a jemn\u011b do mne \u0161\u0165ouchne, kdy\u017e si v\u0161imne, \u017ee se u\u0161kl\u00edbnu, „jenom p\u0159\u00edpitek, Bille! S jednou skleni\u010dkou za volant m\u016f\u017ee\u0161.“
„Bill je dneska tv\u016fj \u0159idi\u010d?“
„Jop, jsme tu na tom velbloudovi, co stoj\u00ed venku ve stoj\u00e1nku na kola.“
„A j\u00e1 si \u0159\u00edkala, kterej to bl\u00e1zen,“ rozesm\u011bje se Mia, „tu deku na n\u011bm jsi vy\u0161\u00edval ty?“
„Tu deku na n\u011bm jsem pletl s\u00e1m!“ oprav\u00ed ji, na\u010de\u017e se u\u017e j\u00e1 dobrovoln\u011b zvednu, ne\u017e dojde na n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed umy Toma a vyd\u00e1m se k baru pro skleni\u010dku<\/p>\n

„Ne, Tome, nechci j\u00edt tancovat,“ zavrt\u00edm hlavou, kdy\u017e mi hodn\u011b pozd\u011b v noci, t\u00e9ho\u017e dne, opil\u00fd Tom nab\u00eddne tanec.
„Billi,“ zak\u0148our\u00e1 u m\u00e9ho ucha a jemn\u011b skousne. Nejprve se trochu starostliv\u011b rozhl\u00e9dnu po okol\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee v t\u00e9to spole\u010dnosti opil\u00fdch, je to asi v\u0161em jedno. A krom\u011b toho, je tu t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 sv\u011btlo, tak\u017ee jsme jist\u011b ztraceni.
„V\u00e1\u017en\u011b, nechci tancovat,“ jemn\u011b ho od sebe odstr\u010d\u00edm, ale ani\u017e bych ho pustil, a usm\u011bju se na p\u0159\u00edchoz\u00ed opilou Marthu ke stolu. Tom, sice opo\u017ed\u011bn\u011b, j\u00ed v\u011bnuje taky jeden \u00fasm\u011bv, ale v\u0161ichni z\u016fstanou ml\u010det. Je vtipn\u00fd to sledovat z pohledu st\u0159\u00edzliv\u00e9ho. A\u017e kdy\u017e si to Tom zcela srovn\u00e1 v hlav\u011b a asi si trochu uv\u011bdom\u00ed realitu, roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed se jeho \u00fasm\u011bv v\u00edce a bez ptan\u00ed odt\u00e1hne k tanci Marthu. Mus\u00edm ml\u010det, odm\u00edtl jsem ho, ale kdy\u017e ty dva pozoruju b\u011bhem tance, za\u010dnu pomalu litovat a modlit se, aby Martha byla alespo\u0148 trochu odm\u00edtav\u00e1 jako j\u00e1 dnes. Ta se k n\u011bmu naprosto stejn\u011b tak vine a oba se bezbrann\u011b opilecky sm\u011bj\u00ed sami sob\u011b. Ne, v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm ml\u010det, vybral jsem si to. Sakra!<\/p>\n

„Tome, je p\u016fl \u010dtvrt\u00e9, nemohli bychom jet u\u017e dom\u016f?“ naklon\u00edm se k n\u011bmu o p\u00e1r hodin pozd\u011bji, a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na tv\u00e1\u0159.
„Mn\u011b se asi je\u0161t\u011b nechce,“ zasm\u011bje se a upije ze sv\u00e9 skleni\u010dky. M\u00e1m pocit, \u017ee Tom se dnes musel prop\u00edt naprosto do st\u0159\u00edzlivosti. Prohl\u00e9dnu si okoln\u00ed opilou spole\u010dnost, kter\u00e1 se pr\u00e1v\u011b bav\u00ed nad nesmysln\u00fdm hovorem.
„Pamatuje\u0161 na to, \u017ee i z\u00edtra m\u00e1\u0161 tu oslavu?“
„Vypus\u0165 to z hlavy,“ porad\u00ed mi, dopije svou skleni\u010dku a zvedne se k odchodu.<\/p>\n

Jenom\u017ee z klubu odj\u00ed\u017ed\u00edme nejen s Tomem, ale i s dal\u0161\u00edmi t\u0159emi lidmi, kter\u00e9 mus\u00edme v po\u0159\u00e1dku odv\u00e9zt domu, jak m\u011b obezn\u00e1mil Tom, kdy\u017e nasedali. R\u00e1d bych, ale to by musel z\u016fstat jen tak sed\u011bt na sedadle spolujezdce a ne hladit m\u00e9 stehno a po\u0165ouchle se za\u010d\u00edt usm\u00edvat poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se mu poda\u0159\u00ed zajet hloub\u011bji. Nech\u00e1m ho ale jen do doby, ne\u017e to naprosto vyhrot\u00ed, \u017ee jsem nucen si skousnout jemn\u011b spodn\u00ed ret, a taktn\u011b mu ruku odstr\u010dit.
„Co je?“ koukne po mn\u011b Tom ubl\u00ed\u017een\u011b, a j\u00e1 mu kr\u00e1tk\u00fd, zato v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed pohled v\u011bnuji nazp\u011bt. V\u016fbec se neboj\u00edm, \u017ee by n\u00e1s n\u011bkdo ze zadn\u00edch sedadel sledoval, proto\u017ee ti maj\u00ed co d\u011blat sami s t\u00edm, aby neupadli do tvrd\u00e9ho sp\u00e1nku.
„V\u00edm, \u017ee jsi te\u010f opilej, a \u017ee je ti v\u0161echno jedno, ale prost\u011b p\u0159esta\u0148.“ Tom se ale jen usm\u011bje a pozvedne pobaven\u011b obo\u010d\u00ed, co\u017e mi nazna\u010d\u00ed, \u017ee absolutn\u011b tu\u0161\u00ed, co zp\u016fsobil, i p\u0159esto, \u017ee je opil\u00fd.<\/p>\n

„Tome, pros\u00edm,“ usm\u011bju se na n\u011bj, kdy\u017e se ho po chv\u00edli doma sna\u017e\u00edm dostat do postele.
„Ale v\u017edy\u0165 je r\u00e1no, tak pro\u010d bych m\u011bl j\u00edt sp\u00e1t?“
„Proto\u017ee sp\u00e1nek je to jedin\u00fd, co t\u011b u\u017e dneska kone\u010dn\u011b uml\u010d\u00ed.“
„Bla bla bla,“ u\u0161kl\u00edbne se a trucovit\u011b si sedne na podlahu. Se sm\u00edchem si ho prohl\u00e9dnu.
„Kolik ti je let?“
„Hm, po\u0159\u00e1d dost na to, abych s tebou mohl sp\u00e1t.“
S neust\u00e1vaj\u00edc\u00edm sm\u00edchem nad n\u00edm zavrt\u00edm hlavou a cestou do kuchyn\u011b si neodpust\u00edm: „Taky \u017ee dosud nech\u00e1pu, \u017ee jsem k tomu kdy svolil.“
„Billi, ty my p\u0159inese\u0161 n\u011bco dobr\u00fdho k pit\u00ed?“
„Jo, voda je v\u00fdborn\u00e1.“
„\u0158\u00edkal jsem k pit\u00ed.“
„A j\u00e1 \u0159\u00edkal, \u017ee jdeme sp\u00e1t. Vst\u00e1vali jsme v \u0161est r\u00e1no, jsem odrovnanej.“
„J\u00e1 ne.“
„J\u00e1 se t\u011b neptal.“
„A tak ti to \u0159\u00edk\u00e1m, proto\u017ee si se m\u011b zapomn\u011bl zeptat.“<\/p>\n

Zastav\u00edm se se skleni\u010dkou mezi dve\u0159mi a z\u016fstanu si ho prohl\u00ed\u017eet, jak si v tureck\u00e9m sedu pohr\u00e1v\u00e1 s tkani\u010dkou na sv\u00e9 vyzut\u00e9 bot\u011b. Sm\u00edchu se ale op\u011bt neubr\u00e1n\u00edm, kdy\u017e ke mn\u011b zvedne o chvilku pozd\u011bji pohled s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu.
„Tomi, je mi jedno, o co se pokou\u0161\u00ed\u0161, ale j\u00e1 jdu rozhodn\u011b sp\u00e1t.“
„Cht\u011bl bych j\u00edt je\u0161t\u011b do sprchy,“ utrous\u00ed, na\u010de\u017e j\u00e1 okam\u017eit\u011b zavrt\u00edm hlavou.
„Ne. Te\u010f si mi m\u00e1lem usnul jen cestou do t\u0159et\u00edho patra ve v\u00fdtahu, nebudu riskovat, \u017ee usne\u0161 ve spr\u0161e. To pro jednou po\u010dk\u00e1 do z\u00edtra.“
„Usnul? To jsem nemohl b\u00fdt j\u00e1,“ zavrt\u00ed vehementn\u011b hlavou.
„Ne, to si nebyl ty, to byl ten rozumn\u011bj\u0161\u00ed Tom. A v\u016fbec, pro\u010d si na t\u00e9 tkani\u010dce d\u011bl\u00e1\u0161 uzel?“
„Proto\u017ee bagr vaj\u00ed\u010dko neoloupe?“
„Co\u017ee?“ zaraz\u00edm se nad jeho odpov\u011bd\u00ed, ale pak to vzd\u00e1m. „Nev\u00edm, kdo z n\u00e1s dvou je tu v\u00edc opil\u00fd, nicm\u00e9n\u011b ti oznamuju, \u017ee jdeme oba sp\u00e1t,“ dojdu k n\u011bmu a vysvl\u00e9knu mu n\u00e1sil\u00edm mikinu, a kdy\u017e se u\u017e dobrovoln\u011b nech\u00e1 vysvl\u00e9knout z tri\u010dka, u\u017e je jen ot\u00e1zkou p\u011bti sekund, abych ho dostal do postele.<\/p>\n

„A pusa na dobrou noc?“ zak\u0148our\u00e1, kdy\u017e vy\u010derpan\u011b ulehnu vedle n\u011bho.
„Asi si j\u00ed dneska nezaslou\u017e\u00ed\u0161.“
„Ne, ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt mo\u017en\u00e9,“ p\u0159isune se nat\u011bsno a\u017e ke mn\u011b a ukradne si polibek s\u00e1m. Neubr\u00e1n\u00edm se tomu, abych se usm\u00e1l nad jeho roztomilost\u00ed. „Vid\u00ed\u0161, zaslou\u017e\u00edm.“
„Kr\u00e1de\u017e a z\u00e1sluha je rozd\u00edl.“
„Co\u017ee?“
„Spi,“ s \u00fasm\u011bvem ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i a nemus\u00edm \u010dekat ani dlouho, abych za chv\u00edli sly\u0161el jeho pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed. V\u017edycky kdy\u017e je opil\u00fd, tak us\u00edn\u00e1 stra\u0161n\u011b rychle, ale v\u017edycky a\u017e kdy\u017e dojde dom\u016f. Celkem mu to z\u00e1vid\u00edm, u\u017eije si celou p\u00e1rty, bez toho, aby mu bylo \u0161patn\u011b, a doma se hezky vysp\u00ed a r\u00e1no m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt znovu. A krom\u011b toho um\u00ed b\u00fdt neskute\u010dn\u011b roztomil\u00fd. Prohl\u00e9dnu si ho, pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo a zav\u0159u o\u010di taky.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam „Tomi, nezapom\u00ednej, \u017ee va\u0159\u00ed\u0161,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem proti jeho rt\u016fm, rukou zajedu pod jeho triko a jemn\u011b ho obkl\u00ed\u010d\u00edm sv\u00fdma nohama, tud\u00ed\u017e se mus\u00ed ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit a j\u00e1 si tak mohu vychutnat jeho t\u011bsnou bl\u00edzkost.„To po\u010dk\u00e1,“ ujist\u00ed mne s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[513],"tags":[],"class_list":["post-6122","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6122","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6122"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6122\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6122"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6122"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6122"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}