{"id":6133,"date":"2012-07-28T18:00:00","date_gmt":"2012-07-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6116"},"modified":"2012-07-28T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-28T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/28\/wenn-es-manchmal-regnet-19\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 19."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa<\/strong><\/p>\n

St\u00fdskalo se v\u00e1m? \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n

„Doprdele, d\u011blej!“ pob\u00edzel Dana t\u0159esouc\u00edm se hlasem, stejn\u011b jako se t\u0159\u00e1sly ruce jeho kamar\u00e1dovi.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 se kurva sna\u017e\u00edm! Rad\u0161i kdybys u\u017e vyt\u00e1hl jehlu, slint\u00e1n\u00edm mi nepom\u016f\u017ee\u0161!“ zavr\u010del na n\u011bj Daniel podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo vysypat obsah psan\u00ed\u010dka na l\u017ei\u010dku. Bill se opravdu p\u0159istihl, jak se mu sb\u00edhaj\u00ed sliny v \u00fastech. Polkl a ot\u0159el si zpocen\u00e9 dlan\u011b do rifl\u00ed, ne\u017e vyt\u00e1hl \u0161krtidlo a jehlu z ta\u0161ky. Tohle bylo opravdu na posledn\u00ed chv\u00edli. Nech\u00e1pal, jak to, \u017ee se jim nepoda\u0159ilo tak dlouho nic sehnat.<\/p>\n

„No tak, podej mi to!“ natahoval Dan ruku, ani\u017e by zvedl hlavu od l\u017ei\u010dky.<\/em><\/div>\n

„Hej! Nech tam taky n\u011bco pro m\u011b!“ obo\u0159il se na n\u011bj Bill, kdy\u017e vid\u011bl, jak Dan stiskl st\u0159\u00edka\u010dku a dostal do sebe t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno, co v n\u00ed bylo. Byli domluven\u00ed, \u017ee pojedou p\u016fl na p\u016fl. Takhle to vypadalo, \u017ee na n\u011bj zbude jen nepatrn\u00e1 \u010d\u00e1st d\u00e1vky. Zatracen\u00fd Daniel!<\/p>\n

Kdy\u017e jeho spole\u010dn\u00edkovi ochabla ruka a jeho hlava \u00falevn\u011b poklesla, vytrhl mu st\u0159\u00edka\u010dku z ruky, ani\u017e by si v\u0161\u00edmal jeho nesouhlasn\u00e9ho zak\u0148u\u010den\u00ed. K \u010dertu s n\u00edm, te\u010f byl na \u0159ad\u011b on!<\/em><\/div>\n

Je\u0161t\u011b jednou zapumpoval rukou, a\u0165 mu \u017e\u00edly kr\u00e1sn\u011b vylezou a kone\u010dn\u011b se nap\u00edchl. Ve chv\u00edli, kdy cht\u011bl stisknout st\u0159\u00edka\u010dku, zvedl Dan hlavu a zahled\u011bl se mu do tv\u00e1\u0159e. Ale m\u00edsto zn\u00e1m\u00fdch zelen\u00fdch o\u010d\u00ed na n\u011bj z\u00edraly dv\u011b \u010dern\u00e9 d\u00edry a obli\u010dej jeho spole\u010dn\u00edka byl pln\u00fd otev\u0159en\u00fdch hnisav\u00fdch ran, ze kter\u00fdch vyt\u00e9kala krev.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Aaaaa!“ k\u0159i\u010del by d\u00e1l, kdyby neza\u010dal zvracet. Prskal kolem sebe a lapal po dechu.<\/div>\n
„Bille!“ vyd\u011b\u0161en\u00fd hlas vedle n\u011bj ho donutil otev\u0159\u00edt o\u010di. Sta\u010dil na okam\u017eik zahl\u00e9dnout hn\u011bd\u00e9 duhovky bl\u00edzko jeho tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e ho p\u0159epadl dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat d\u00e1ven\u00ed.<\/div>\n
„Kruci!“ zaklel Tom, jak se sna\u017eil vyhnout proudu zvratk\u016f, kter\u00fd se linul z \u00fast jeho dvoj\u010dete.
Bill si jen matn\u011b uv\u011bdomoval, jak ho bratr zved\u00e1 a odn\u00e1\u0161\u00ed pry\u010d, zat\u00edmco odvracel hlavu a sna\u017eil se moc ned\u00fdchat nosem, proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee by se z toho kysel\u00e9ho smradu taky pozvracel.<\/p>\n

Tom ho polo\u017eil do vany a nechal ho je\u0161t\u011b chv\u00edli zvracet, ne\u017e ho to p\u0159e\u0161lo. Na konci z n\u011bj vych\u00e1zely jen \u017ealude\u010dn\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy, ale o to siln\u011bji se mu stahoval \u017ealudek. Bill m\u011bl dojem, \u017ee musel vyd\u00e1vit v\u0161echny sv\u00e9 vnit\u0159nosti.<\/div>\n

„Kde to, dopr\u010dic je?“ Tom se prohraboval v l\u00e9k\u00e1rni\u010dce, ne\u017e se mu pod ruku kone\u010dn\u011b dostal subutex. „Na.“ Podal Billovi tabletu, kterou si hned str\u010dil pod jazyk. Ale m\u011bl ji tam sotva p\u011bt sekund, ne\u017e se jeho \u017ealudek znovu vzbou\u0159il a tableta skon\u010dila na dn\u011b vany, rozpou\u0161t\u011bj\u00edc se v kyselin\u011b.<\/div>\n
„Nech m\u011b si to p\u00edchnout. Takhle to trv\u00e1 moc dlouho,“ zachrapt\u011bl sm\u011brem k Tomovi, kdy\u017e se p\u0159inutil p\u0159estat na tabletu zklaman\u011b z\u00edrat.<\/div>\n
„Ne!“ zakroutil Tom prudce hlavou a pod\u00e1val mu dal\u0161\u00ed. Bill ubl\u00ed\u017een\u011b zaf\u0148ukal. M\u011bl pocit, \u017ee nezvl\u00e1dne ani tak jednoduchou v\u011bc, jako nechat tu zatracenou v\u011bc rozpustit ve sv\u00fdch \u00fastech. Zarputile se sna\u017eil znovu nepozvracet a dr\u017eel zuby pevn\u011b stisknut\u00e9 k sob\u011b, a\u017e ho z toho za\u010dala bolet \u010delist, ale nakonec se mu to povedlo. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch \u00faporn\u00e9ho sna\u017een\u00ed byla cel\u00e1 tableta zpod jeho jazyku pry\u010d a vst\u0159eb\u00e1vala se do jeho t\u011bla.<\/div>\n
Nakr\u010dil nos, kdy\u017e si uv\u011bdomil z\u00e1pach, kter\u00fd mu roze\u017e\u00edral sliznice snad je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e heroin po \u0161\u0148upnut\u00ed.<\/p>\n

„Fuj!“ u\u0161kl\u00edbl se a za\u010dal se soukat z tri\u010dka, kter\u00e9 m\u011bl pozvracen\u00e9 na cel\u00e9 p\u0159edn\u00ed stran\u011b. Tom mu pomohl a rovnou si sundal i to sv\u00e9, kter\u00e9 taky dostalo z\u00e1sah. Bill nechal bratra, a\u0165 ho svl\u00e9kne a vd\u011b\u010dn\u011b ho pohladil po ruce, kdy\u017e na n\u011bj pustil proud tepl\u00e9 vody, aby ho umyl. Byl si jist\u00fd, \u017ee by se zvl\u00e1dl um\u00fdt s\u00e1m, ale bratrova p\u00e9\u010de mu vyhovovala. Kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, vr\u00e1til se mu obraz zohyzd\u011bn\u00e9ho Danova obli\u010deje. Vyd\u011b\u0161en\u011b je zase otev\u0159el a pot\u0159\u00e1sl hlavou, aby se vidiny zbavil. C\u00edtil, jak se mu zase zved\u00e1 \u017ealudek.<\/div>\n

„V po\u0159\u00e1dku?“ zad\u00edval se mu Tom starostliv\u011b do o\u010d\u00ed. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a zhluboka d\u00fdchal, aby se uklidnil. Jeho hrdlo bylo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 a bolelo ho jen d\u00fdchat, nato\u017e mluvit.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, jak to? Ta d\u00e1vka subutexu m\u011bla vydr\u017eet,“ Tom se vy\u010d\u00edtav\u011b zad\u00edval na krabi\u010dku, kter\u00e1 le\u017eela na zemi, jako by to snad byla jej\u00ed vina. Vypnul vodu a natahoval se po ru\u010dn\u00edku, aby mohl bratra ut\u0159\u00edt.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee jsme to na za\u010d\u00e1tek nastavili dob\u0159e. Vych\u00e1zeli jsme p\u0159ece z toho, kolik jsi mi \u0159\u00edkal, \u017ee jsi bral. M\u011blo to vydr\u017eet<\/em>.“ Na\u0161tvan\u011b se kousal do rtu a \u017emoulal ru\u010dn\u00edk v ruce. Bill se ve van\u011b za\u010dal nepatrn\u011b t\u0159\u00e1st. Byla mu zima, jak kolem jeho mokr\u00e9ho t\u011bla proudil studen\u00fd vzduch. P\u0159it\u00e1hl si kolena k brad\u011b a zad\u00edval se do v\u00fdlevky.<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 jsme to akor\u00e1t \u0161patn\u011b spo\u010d\u00edtali. Zavol\u00e1m dnes doktorovi a porad\u00edm se s n\u00edm. Budeme to muset p\u0159ed\u011blat,“ mumlal si jeho bratr pod vousy a jemu za\u010d\u00ednalo b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce nep\u0159\u00edjemn\u011b. Proto\u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e tenkr\u00e1t Tomovi vypr\u00e1v\u011bl, kolik fetu vlastn\u011b spot\u0159ebuje, tak lhal. Necht\u011bl, aby se Tom vyd\u011bsil nad t\u00edm mno\u017estv\u00edm, i kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee tenkr\u00e1t stejn\u011b nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jestli je to hodn\u011b nebo m\u00e1lo.<\/p>\n

„Tome-“ za\u010dal, ale musel si odka\u0161lat, proto\u017ee ho siln\u011b zabolelo v krku. Co mu vlastn\u011b m\u011bl \u0159\u00edct? \u017de mu lhal i v tak oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci?<\/div>\n

„Promi\u0148!“ p\u0159iklekl si k n\u011bmu bratr a zabalil ho do ru\u010dn\u00edku. Myslel, \u017ee ho Bill jen cht\u011bl upozornit na to, \u017ee je mu zima.
„Mo\u017en\u00e1 jsem bral v\u00edc,“ zahuhlal Bill, o\u010di st\u00e1le p\u0159i\u0161pendlen\u00e9 k odtoku. C\u00edtil, jak se Tom vedle n\u011bj zarazil.
„Jak v\u00edc?“ nech\u00e1pav\u011b se zamra\u010dil. Jak to, \u017ee to jeho bratr nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b? V\u017edy\u0165 to svinstvo bral n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b!<\/div>\n
„Asi dvakr\u00e1t<\/em> v\u00edc,“ hlesl Bill potichu a p\u0159iv\u0159el o\u010di nad \u0159ezavou bolest\u00ed, kterou mu zp\u016fsobovalo ka\u017ed\u00e9 slovo. Sly\u0161el, jak Tom hlasit\u011b vydechl nosem a perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm sledoval, jak se postavil a odstoupil p\u00e1r krok\u016f od n\u011bj.<\/div>\n
„Fajn,“ pok\u00fdval Tom hlavou. „Opravdu po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m na okam\u017eik, kdy to kone\u010dn\u011b za\u010dne\u0161 br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Doprdele, Bille<\/em>! Jsou tady je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed v\u011bci, o kter\u00fdch bych m\u011bl v\u011bd\u011bt? D\u0159\u00edv ne\u017e t\u011b omylem zabiju, proto\u017ee si budu myslet, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1m, je spr\u00e1vn\u011b? Co sis, do h\u00e1je myslel?“<\/p>\n

Byl si jist\u00fd, \u017ee to nebyla jen \u0159e\u010dnick\u00e1 ot\u00e1zka a on by m\u011bl<\/em> odpov\u011bd\u011bt, ale stejn\u011b jen d\u00e1l bezhlesn\u011b z\u00edral p\u0159ed sebe se sklopenou hlavou. Moc mu nep\u0159id\u00e1val ani fakt, \u017ee se kr\u010dil nah\u00fd ve van\u011b jen s ru\u010dn\u00edkem kolem ramen a jeho bratr se ty\u010dil nad n\u00edm.<\/div>\n

Sly\u0161el, jak Tom na\u0161tvan\u011b klepe nohou a do\u017eaduje se odpov\u011bdi, ale to by mu d\u0159\u00edv odpov\u011bd\u011bl n\u011bm\u00fd. Bill jen z\u016fstal sed\u011bt a doufal, \u017ee kdy\u017e bude dostate\u010dn\u011b cht\u00edt, tak se rozpust\u00ed jako ta tableta subutexu a prost\u011b odte\u010de odpadem n\u011bkam do kan\u00e1lu. Co\u017e bylo pravd\u011bpodobn\u011b jedin\u00e9 m\u00edsto, kam by opravdu pat\u0159il. C\u00edtil se provinile a pon\u00ed\u017een\u011b a nejhor\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 Tom pravdu.<\/div>\n
Bratr nad n\u00edm je\u0161t\u011b chv\u00edli st\u00e1l, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee z n\u011bj stejn\u011b nic nedostane a oto\u010dil se ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1m t\u011b dole. M\u00e1\u0161 deset minut.“ Bill je\u0161t\u011b sta\u010dil zahl\u00e9dnout, jak Tom zkontroloval hodinky, ne\u017e vy\u0161el z koupelny.<\/div>\n
Zapitvo\u0159il se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom hl\u00edd\u00e1 ten debiln\u00ed pl\u00e1n i v takov\u00e9 situaci.<\/p>\n

*<\/p>\n

Nep\u0159i\u0161el do deseti minut. Nep\u0159i\u0161el ani do p\u016fl hodiny.<\/div>\n

Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b zvedl z vany, ub\u011bhlo t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i \u010dtvrt\u011b hodiny. Ani n\u00e1hodou se mu necht\u011blo z koupelny vyl\u00e9zt, proto\u017ee to znamenalo, \u017ee bude muset \u010delit bratrov\u011b vzteku. A on necht\u011bl \u0159e\u0161it n\u011bjak\u00e9 h\u00e1dky. Necht\u011bl \u0159e\u0161it nic<\/em>.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e to nemohl d\u00e9le natahovat, p\u0159evl\u00e9kl se do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed a hlem\u00fd\u017ed\u00ed rychlost\u00ed sestupoval schody do kuchyn\u011b. Na\u0161el Toma sed\u011bt u stolu s jeho odvykac\u00edm pl\u00e1nem p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Jsi na\u0161tvan\u00fd?“ p\u00edpnul potichu a p\u0159e\u0161l\u00e1pl. Za z\u00e1dy zk\u0159\u00ed\u017eil prsty a p\u0159\u00e1l si, aby to Toma u\u017e p\u0159e\u0161lo.<\/div>\n
„Ne. Jsem kurevsky vyd\u011b\u0161en\u00fd. To je to, co jsem,“ odtu\u0161il Tom a nezvedal hlavu od pl\u00e1nu, kter\u00fd p\u0159e\u0161krt\u00e1val. Dal\u0161\u00ed nerv\u00f3zn\u00ed p\u0159e\u0161l\u00e1pnut\u00ed. Bill se za\u010d\u00ednal c\u00edtit \u010d\u00edm d\u00e1l h\u016f\u0159. Zapomn\u011bl, \u017ee tich\u00e9 v\u00fd\u010ditky a rozumn\u00e9 promluvy do du\u0161e jsou je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e k\u0159ik.<\/p>\n

„Co to d\u011bl\u00e1me, Bille?“ zad\u00edval se mu bratr do tv\u00e1\u0159e. „Proto\u017ee j\u00e1 nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, o co se po\u0159\u00e1d sna\u017e\u00edm.“
„Zachra\u0148uje\u0161 m\u011b,“ hlesl Bill m\u011bkce a nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj vykulil o\u010di, jak se na n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec m\u016f\u017ee pt\u00e1t.
„Opravdu?“ u\u0161kl\u00edblo se jeho dvoj\u010de. „Proto\u017ee kdybych t\u011b zachra\u0148oval, tak se r\u00e1no nebud\u00ed\u0161 s abs\u0165\u00e1kem!“
„Nebyla to tvoje vina.“ Na zd\u016frazn\u011bn\u00ed sv\u00fdch slov zakroutil hlavou.
„Ne, to nebyla,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. T\u00f3n jeho hlasu byl ho\u0159k\u00fd.
„M\u011bl jsem ti \u0159\u00edct pravdu,“ \u0159ekl potichu Bill.
„To\u00b4s m\u011bl.“
„Promi\u0148.“
„Jako by jedno „promi\u0148“ mohlo cokoli spravit.“ Nezd\u00e1lo se, \u017ee by Toma dok\u00e1zalo obm\u011bk\u010dit cokoli, co Bill \u0159ekne.<\/div>\n

„Tome,“ zak\u0148u\u010del jeho bratr a klekl si ke stolu vedle bratrovy \u017eidle. Necht\u011bl, a\u0165 je na n\u011bj Tom na\u0161tvan\u00fd, ale nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Nemohl ud\u011blat nic, ne\u017e se jen omluvit.<\/p>\n

„M\u00e1m toho dost. M\u00e1m u\u017e dost v\u0161ech t\u011bch sra\u010dek, kter\u00e9 od tebe dost\u00e1v\u00e1m. Proto\u017ee to je v\u0161echno, co mi d\u00e1v\u00e1\u0161. Sra\u010dky a l\u017ei. Jen sam\u00e9 zap\u00edr\u00e1n\u00ed a sliby – po\u0159\u00e1d to sam\u00e9 dokola! A p\u0159esta\u0148 bre\u010det,“ dokud mu to ne\u0159ekl, Bill si ani nev\u0161iml, \u017ee bre\u010d\u00ed. Tom u\u017e byl tak zatracen\u011b unaven\u00fd ze v\u0161eho kolem. Cht\u011bl prost\u011b jen b\u00fdt. B\u00fdt v klidu se sv\u00fdm bratrem a soust\u0159edit se na to, co je d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n

„To je to jedin\u00e9, co um\u00ed\u0161! Vytvo\u0159\u00ed\u0161 probl\u00e9m a m\u00edsto toho, abys mu \u010delil, tak se st\u00e1hne\u0161 a bre\u010d\u00ed\u0161 v kout\u011b, dokud ti zase v\u0161echno neodpust\u00edm! Dej mi kone\u010dn\u011b n\u011bco opravdov\u00e9ho, Bille! Dej mi n\u011bco, \u010demu m\u016f\u017eu sakra v\u011b\u0159it! Proto\u017ee tohle je k ni\u010demu!“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, co po mn\u011b chce\u0161, Tome! Nev\u00edm, co m\u00e1m ud\u011blat!“ zakv\u00edlel Bill a ot\u0159el si tv\u00e1\u0159. Ne snad, \u017ee by to k n\u011b\u010demu bylo. „Je mi to tak l\u00edto. Promi\u0148 mi to, mus\u00ed\u0161 mi to odpustit!“<\/div>\n
„J\u00e1, Bille, nemus\u00edm nic! To ty mus\u00ed\u0161! Mus\u00ed\u0161 si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomit, \u017ee tohle v\u0161echno je o tob\u011b. To ty se s t\u00edm mus\u00ed\u0161 poprat! Ne j\u00e1. A a\u0165 u\u017e se budu sna\u017eit sebev\u00edc, k \u010demu to bude, kdy\u017e mi ani ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 pravdu? Kam si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se dostaneme, kdy\u017e jeden druh\u00e9mu nebudeme moct v\u011b\u0159it?“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm, Tome!“<\/div>\n
„A proto mi l\u017ee\u0161?“ odfrknul si Tom.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit,“ zamumlal Bill.<\/p>\n

Bylo tady v\u00edc v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 necht\u011bl, aby se kdy jeho bratr dozv\u011bd\u011bl. Ale tajemstv\u00ed nikdy nevydr\u017e\u00ed, jak u\u017e se p\u0159esv\u011bd\u010dil. A obvykle vyjdou najevo v nejm\u00e9n\u011b vhodnou chv\u00edli.<\/div>\n

„Ty l\u017ei<\/em> mi ubli\u017euj\u00ed.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zahuhlal znovu Bill. Sledoval, jak se na zemi d\u011blaj\u00ed mokr\u00e9 lou\u017ei\u010dky z jeho slz.<\/div>\n
„Jo, to u\u017e jsem sly\u0161el,“ odsekl Tom, co\u017e zap\u0159\u00ed\u010dinilo, \u017ee se Bill rozbre\u010del je\u0161t\u011b v\u00edc. P\u0159ipadal si jako n\u011bjak\u00e1 pitom\u00e1 hysterka, kter\u00e1 ani nedok\u00e1\u017ee ust\u00e1t h\u00e1dku s vlastn\u00edm bratrem, ani\u017e by se psychicky nerozlo\u017eil na atomy.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 bre\u010det, Bille,“ povzdechnul si jeho bratr znovu, tentokr\u00e1t o trochu m\u00e9n\u011b na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm – v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu,“ popot\u00e1hnul Bill, a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo to ovl\u00e1dnout. „Jsem k ni\u010demu. Jedin\u00e9, co jsem kdy um\u011bl, je ubli\u017eovat ostatn\u00edm. Nikdy jsem nic nedok\u00e1zal. Nedok\u00e1\u017eu to<\/em>. Nikdy jsem ani nemohl. Nev\u00edm, co jsem si myslel,“ vyt\u00e1hnul se na nohy a ot\u0159el si tv\u00e1\u0159e. Po pl\u00e1\u010di u\u017e nebylo pam\u00e1tky. Nahradil ho pocit marnosti v jeho hrudi, kter\u00fd se vzdouval, a najednou mu p\u0159ipadal up\u0159\u00edmn\u00fd jako nikdy. Tom m\u011bl pravdu – zbyte\u010dn\u011b ztr\u00e1celi \u010das. Byla to v\u0161echno jen utopistick\u00e1 vize, kter\u00e1 se nikdy nem\u016f\u017ee st\u00e1t realitou. Byl slab\u00fd a nemo\u017en\u00fd a nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee to s n\u00edm jeho dvoj\u010de vydr\u017eelo tak dlouho. S\u00e1m by se na sebe vyka\u0161lal u\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

„Co? Co to, pros\u00edm t\u011b \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ vyjeknul jeho bratr a taky se postavil na nohy.<\/div>\n

„Pravdu – tu jsi po mn\u011b cht\u011bl, nebo ne?“ usm\u00e1l se Bill smutn\u011b.<\/div>\n
„Zatracen\u011b!“ zabrblal Tom a chytil ho kolem ramen. „U\u017e nikdy t\u011b nechci sly\u0161et \u0159\u00edkat n\u011bco tak pitom\u00e9ho!“ zavr\u010del mu do tv\u00e1\u0159e a s ka\u017ed\u00fdm slovem s n\u00edm zacloumal ze strany na stranu.<\/div>\n
„Co bl\u00e1zn\u00ed\u0161, Tome?“ vykroutil se mu a chytil se za bolav\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 bl\u00e1zn\u00edm? Poslouchal ses v\u016fbec? Je\u017ei\u0161i! V\u017edy\u0165 v\u0161echno to, co jsem ti \u0159ekl, jsem ned\u011blal proto, aby sis myslel, \u017ee jsi bezcenn\u00e1 troska! Ale proto, aby sis uv\u011bdomil, \u017ee tady pro tebe jsem a \u017ee poslouch\u00e1m! \u017de p\u0159ede mnou nemus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d n\u011bco skr\u00fdvat, Bille! J\u00e1 chci sly\u0161et pravdu! Nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00e9 pitom\u00e9 poh\u00e1dky, kter\u00e9 m\u011b uklidn\u00ed!
A \u017ee jsi nikdy nic nedok\u00e1zal? Pod\u00edvej se na sebe – sna\u017e\u00ed\u0161 se s t\u00edm bojovat a to pro m\u011b znamen\u00e1 mnohem, mnohem<\/em> v\u00edc, ne\u017e cokoli, co se mohlo st\u00e1t p\u0159edt\u00edm. Nesm\u00ed\u0161 to vzd\u00e1vat jen kv\u016fli p\u00e1r zakopnut\u00edm – v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee to nebude proch\u00e1zka kr\u00e1sn\u011b rozkvetlou zahradou. Tak pro\u010d to vzd\u00e1v\u00e1\u0161? Pro\u010d<\/em>?“<\/p>\n

„Nev\u011b\u0159\u00edm tomu,“ zakroutil Bill prost\u011b hlavou. Nev\u011bd\u011bl, kdy p\u0159esn\u011b se to v n\u011bm v\u0161echno zase oto\u010dilo, ale p\u0159ipadal si jako na dost ujet\u00e9 houpa\u010dce. Je\u0161t\u011b v\u010dera us\u00ednal s pocitem odhodl\u00e1n\u00ed. A sta\u010dilo tak m\u00e1lo, aby to v\u0161echno vyprchalo pry\u010d a nezbyla ani \u0161petka. Jen \u017elukl\u00fd pocit nemo\u017enosti, kter\u00fd mu le\u017eel v \u017ealudku. – Jen p\u00e1r slov jeho bratra a pocit viny, a byl zase tam, kde byl v\u017edycky p\u0159edt\u00edm. Zabo\u0159en\u00fd v bahn\u011b sebel\u00edtosti, zaseknut\u00fd a neschopn\u00fd pohnout se d\u00e1l.<\/div>\n

„Bille,“ vydechl Tom jeho jm\u00e9no a tentokr\u00e1t ho kolem ramen objal. P\u0159itiskl ho k sob\u011b, tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u00edraj\u00edc o tu jeho, a jemn\u011b ho hladil ve vlasech. „J\u00e1 to nehodl\u00e1m vzd\u00e1t. Je mi jedno, jestli tomu v\u011b\u0159\u00ed\u0161 nebo ne. Dok\u00e1\u017eu v\u011b\u0159it za n\u00e1s za oba.“ Odt\u00e1hnul se od n\u011bj jen tak daleko, aby se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Tak zatracen\u011b t\u011b miluju.“ Bill si byl jist\u00fd, \u017ee vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky by nem\u011blo zn\u00edt tak bolestn\u011b.<\/div>\n
„Jak m\u011b po tom v\u0161em m\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt je\u0161t\u011b milovat?“<\/div>\n
„Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee chci<\/em>. Prost\u011b to tak je. Nen\u00ed to n\u011bco, co bych mohl zm\u011bnit,“ znovu se k n\u011bmu p\u0159itiskl a l\u00edbal ho do vlas\u016f. „Jsem tady,“ \u0161eptal mu do ucha m\u011bkce. „Jsem tady jenom pro tebe, Bille. Tak m\u011b p\u0159esta\u0148 po\u0159\u00e1d odstrkovat a obch\u00e1zet, proto\u017ee j\u00e1 nehodl\u00e1m nikam j\u00edt. Nehodl\u00e1m se t\u011b vzd\u00e1t kv\u016fli p\u00e1r chyb\u00e1m. A chci, abys to nevzd\u00e1val ani ty. Proto\u017ee j\u00e1 v to v\u011b\u0159\u00edm. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dneme.“<\/div>\n
A od t\u00e9 chv\u00edle bylo jedno, jak moc nejist\u00fd Bill mohl b\u00fdt – proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom u\u017e nezav\u00e1h\u00e1.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

A te\u010f popravd\u011b – taky jste si te\u010f \u0159ekly: Na tohle jsme \u010dekaly tak zasran\u011b dlouho? \ud83d\ude00<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa St\u00fdskalo se v\u00e1m? \ud83d\ude42 „Doprdele, d\u011blej!“ pob\u00edzel Dana t\u0159esouc\u00edm se hlasem, stejn\u011b jako se t\u0159\u00e1sly ruce jeho kamar\u00e1dovi. „J\u00e1 se kurva sna\u017e\u00edm! Rad\u0161i kdybys u\u017e vyt\u00e1hl jehlu, slint\u00e1n\u00edm mi nepom\u016f\u017ee\u0161!“ zavr\u010del na n\u011bj Daniel podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-6133","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6133","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6133"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6133\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6133"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6133"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6133"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}