{"id":6146,"date":"2012-07-26T18:00:00","date_gmt":"2012-07-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6129"},"modified":"2012-07-26T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-26T17:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/26\/posledni-sveho-druhu-5\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 5."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Dohoda oboustrann\u00e1<\/p>\n

<\/strong> Tom vstoupil zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje, aby si tam odlo\u017eil t\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si zakoupil na Nilsk\u00e9m trhu s princem. Hodil tedy svou ta\u0161ku na postel a pod\u00edval se z okna, slunce bylo vysoko na obloze, co\u017e nebylo moc dobr\u00e9, jeliko\u017e to zna\u010dilo poledne.<\/div>\n

„Tome! Tady jsi, hledal jsem t\u011b snad v\u0161ude! Poj\u010f, honem, nebo bude\u0161 m\u00edt probl\u00e9m!“ vtrhl do pokoje David, chytl Toma za ruku a t\u00e1hl ho pry\u010d, mlad\u00edk se ani nesta\u010dil br\u00e1nit a tak klop\u00fdtal za n\u00edm.<\/p>\n

„Po\u010dkej, no tak, um\u00edm chodit!“ vzep\u0159el se po chvilce Tom, vymanil se mu ze sev\u0159en\u00ed a \u0161el d\u00e1l po sv\u00fdch. Ve\u0161li tedy do gener\u00e1lova pokoje, kde u\u017e v\u0161ichni \u010dekali p\u0159ipraven\u00ed, a postar\u0161\u00ed p\u00e1n se na n\u011b dva usm\u00e1l, a\u017e v Tomovi hrklo.<\/div>\n

„Tome\u2026“ vydechl. „Kone\u010dn\u011b, u\u017e jsem myslel, \u017ee ten, kv\u016fli kter\u00e9mu jsme se tu se\u0161li, nakonec nedoraz\u00ed\u2026 Jak jist\u011b v\u00ed\u0161, kdy\u017e jsem t\u011b pov\u00fd\u0161il, sl\u00edbil jsem, \u017ee to nebude jedin\u00e1 odm\u011bna, kterou za z\u00e1chranu sv\u00e9ho mu\u017estva dostane\u0161. A hodl\u00e1m sv\u016fj slib vyplnit. V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee zde v Egypt\u011b maj\u00ed velmi kr\u00e1sn\u00e9 \u017eeny\u2026“ v Tomovi se sev\u0159ela du\u0161i\u010dka. „A jeliko\u017e ty doma \u017e\u00e1dnou \u017eenu nem\u00e1\u0161, co\u017e je velik\u00e1 \u0161koda, jeliko\u017e ml\u00e1d jsi jen jednou, jak v\u00edme\u2026“ Tom m\u011bl pocit, \u017ee na n\u011bj jdou mr\u00e1koty. Ano, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee cht\u011bl n\u011bkoho milovat, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee cht\u011bl s n\u011bk\u00fdm \u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot, ale te\u010f, kdy\u017e m\u011bl dojem, \u017ee se kone\u010dn\u011b zamiloval, tak necht\u011bl jen tak n\u011bkoho. Nemohl ale \u0159\u00edct ne sv\u00e9mu gener\u00e1lovi, to by p\u0159eci ne\u0161lo. Gener\u00e1l pokynul rukou kamsi dozadu a dva Tomovi spolubojovn\u00edci p\u0159ivedli mladi\u010dkou sle\u010dnu, kter\u00e1 byla velice spo\u0159e od\u011bn\u00e1. Ruce m\u011bla vzadu sv\u00e1zan\u00e9, zm\u00edtala se jim. V u\u0161\u00edch m\u011bla obrovsk\u00e9 zlat\u00e9 n\u00e1u\u0161nice a kolem kotn\u00edk\u016f zlat\u00e9 kruhy. K\u016f\u017ei m\u011bla tmavou, ne jako d\u00edvky z pal\u00e1ce. „Star\u0161\u00ed z Faraonov\u00fdch syn\u016f byl tak velkorys\u00fd a v\u011bnoval ti jednou ze sv\u00fdch konkub\u00edn\u2026“ usm\u00e1l se. „Jednu z nejhez\u010d\u00edch, samoz\u0159ejm\u011b\u2026Je Nubijsk\u00e9 krve, takov\u00e9 jsou pr\u00fd nejdivo\u010dej\u0161\u00ed\u2026“ d\u00edvka se na voj\u00e1ky nen\u00e1vistn\u011b d\u00edvala, Tom polkl. Z\u0159ejm\u011b v t\u00e9to situaci necht\u011bla b\u00fdt stejn\u011b tak jako on. Voj\u00e1ci do n\u00ed str\u010dili, d\u00edvka zaklop\u00fdtala a vpadla Tomovi p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ten se na nI jen pla\u0161e usm\u00e1l.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Princovou komnatou se ozvalo hlasit\u00e9 \u0159in\u010den\u00ed rozbit\u00e9 v\u00e1zy, kterou zanedlouho n\u00e1sledovala druh\u00e1. „Azi, no tak, uklidni se! Pros\u00edm!“ nal\u00e9hal na mlad\u00e9ho prince trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd sluha a sna\u017eil se z jeho dosahu odklidit v\u0161echno, co by mohlo m\u00edt stejn\u00fd osud jako uboh\u00e9 rozbit\u00e9 v\u00e1zy. K\u0159\u00e1p, na tu vedle okna zapomn\u011bl.<\/p>\n

„Ne!!“ rozk\u0159ikl se na sluhu princ. „Neuklidn\u00edm se a p\u0159esta\u0148 mi \u0159\u00edkat, co m\u00e1m d\u011blat! Jak mi to mohl ud\u011blat?!! Jak mohl?!“ rozhazoval roz\u010dilen\u011b rukama, s t\u00edm, jak m\u011bl namalovan\u00e9 o\u010di, vypadal jako roz\u010d\u00cdlen\u00e1 ko\u010dka. „D\u00e1 p\u0159ednost n\u011bjak\u00e9 kurv\u011b p\u0159ede mnou! P\u0159ed princem!“ svalil se melodramaticky na postel a vzlykal do sv\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e. Jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Sluha si povzdychl a \u0161el si k n\u011bmu sednout, za\u010dal ho hladit jemn\u011b po z\u00e1dech, aby ho uklidnil. Po chv\u00edli to pomohlo, Azi u\u017e jen ti\u0161e vzlykal, pod\u00edval se na n\u011bj uplakan\u00fdma o\u010dima. „\u0158-\u0159\u00edkal jsem to\u2026 N-nejsem dost dobr\u00fd, to proto nikoho nem\u00e1m, to proto m\u011b nikdo nechce\u2026“<\/p>\n

„Princi, nejsem si jist, jestli spr\u00e1vn\u011b ch\u00e1pu, co v\u00e1s tak roz\u010d\u00edlilo\u2026 v\u017edy\u0165 jsem v\u00e1m jen \u0159ekl, \u017ee se ten blon\u010fat\u00fd voj\u00e1k bude \u017eenit\u2026“ princ se znovu rozvzlykal, Adam si povzdychl, z\u0159ejm\u011b mu to u\u017e do\u0161lo, pohladil chlapce po vlasech. „Nechcete mi n\u011bco \u0159\u00edct?“<\/div>\n

„A co bys cht\u011bl sly\u0161et?“ f\u0148uknul. „Nen\u00ed to snad v\u0161echno jasn\u00e9? Tak jdi, jdi to \u0159\u00edct m\u00e9mu otci! T\u0159eba m\u011b pak nech\u00e1 vrhnout krokod\u00fdl\u016fm a ukon\u010d\u00ed tak moje tr\u00e1pen\u00ed na tomto sv\u011bt\u011b!“<\/p>\n

„V\u017edycky jsi byl v\u00fdborn\u00fd herec, Azizi\u2026“ pousm\u00e1l se. „Nic mu nepov\u00edm, to se neboj\u2026 Nav\u00edc si tak\u00e9 mysl\u00edm, \u017ee je pon\u011bkud roztomil\u00fd\u2026“<\/p>\n

„Pak m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsi eunuch\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se princ a p\u0159evalil se na z\u00e1da. „Tohle mu nedaruju, a\u0165 si nemysl\u00ed, \u017ee tu o nic neb\u011b\u017e\u00ed\u2026 Nepromluv\u00edm s n\u00edm u\u017e ani slovo!“ zalo\u017eil rozhodn\u011b ruce na hrudn\u00edku.<\/p>\n

Adam se zvedl z postele. „D\u00e1v\u00e1m v\u00e1m maxim\u00e1ln\u011b den.“ Uchechtl se a ode\u0161el k sob\u011b do komnat, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee princ sv\u00e9mu slibu nedostoj\u00ed, na to ho znal a\u017e moc dob\u0159e. Vlastn\u011b u\u017e te\u010f litoval tu mladou N\u00fabijku, s princem si toti\u017e nebylo radno zahr\u00e1vat.<\/p>\n

Azizi se zvedl ze sv\u00e9 postele chv\u00edli po tom, co se za sluhou zav\u0159ely dve\u0159e. P\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu oknu a ve\u0161el na balkon, z kter\u00e9ho m\u011bl v\u00fdhled na druhou stranu pal\u00e1ce a do zahrad, op\u0159el se o z\u00e1bradl\u00ed a povzdychl si. P\u0159ipadal si tak ztracen\u00fd. Kone\u010dn\u011b si myslel, \u017ee na\u0161el n\u011bkoho, kdo by mu mohl pomoc a n\u011bkoho, koho by mo\u017en\u00e1 mohl milovat. Ale pak op\u011bt zas\u00e1hl nemilosrdn\u00fd osud a Bohov\u00e9 mu ani tentokr\u00e1t nepomohli. Zad\u00edval se na nebe a po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lela slza. Pro\u010d se jen nemohl narodit o t\u0159i roky d\u0159\u00edv, v\u0161echno by pak bylo mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed. Zav\u0159el o\u010di a nechal sv\u016fj obli\u010dej ov\u00edvat lehk\u00fdm v\u00e1nkem, kter\u00fd k n\u011bmu zabloudil.<\/p>\n

Z jeho smutn\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed ho vytrhl a\u017e dotek dlan\u011b na rameni, trhl sebou a sp\u011b\u0161n\u011b se oto\u010dil. Nesta\u010dil se divit, kdo m\u011bl tu odvahu za n\u00edm p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n

„Ty!“ vrazil Azizi Tomovi facku. „Jak se opova\u017euje\u0161 za mnou je\u0161t\u011b chodit!?“ \u0158\u00edman na n\u011bj v\u0161ak jen nech\u00e1pav\u011b valil o\u010di. „No nekoukej, jako kdybys nev\u011bd\u011bl, o \u010dem tady mluv\u00edm! Jak si v\u016fbec dovoluje\u0161 takhle se chovat, a ke mn\u011b! J\u00e1 jsem princ, ne n\u011bjak\u00e1 u\u0161mudlan\u00e1 nicka! Ale v\u00ed\u0161 co?“ uklidnil se mali\u010dko. „M\u011blo mi b\u00fdt hned jasn\u00e9, \u017ee nec\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9 co j\u00e1, kdy\u017e ses mi tenkr\u00e1t vysm\u00edval za to, \u017ee jsem st\u00e1le je\u0161t\u011b voln\u00fd\u2026 A posm\u00edv\u00e1\u0161 se mi je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e si vybere\u0161 za \u017eenu oby\u010dejnou d\u011bvku.“ Oto\u010dil se od n\u011bj pry\u010d a znovu se zad\u00edval do d\u00e1lky pal\u00e1ce.<\/p>\n

„Nep\u0159i\u0161el jsem se v\u00e1m posm\u00edvat, Princi. P\u0159i\u0161el jsem, abych\u2026 abych v\u00e1s vid\u011bl, proto\u017ee se na v\u00e1s moc r\u00e1d d\u00edv\u00e1m. A taky proto\u017ee moje srdce se nem\u016f\u017ee oddat n\u011bjak\u00e9 oby\u010dejn\u00e9 \u017een\u011b, kdy\u017e u\u017e d\u00e1vno ul\u00e9tlo za obzor s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm\u2026“ \u0159ekl pokorn\u011b blon\u010f\u00e1k, ale u\u017e se neopova\u017eoval prince dot\u00fdkat. Av\u0161ak t\u00edmto si z\u00edskal jeho dostate\u010dnou pozornost. Aziziho ml\u010den\u00ed bral jako v\u00fdzvu k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. „Dnes na t\u00e9 sch\u016fzce s gener\u00e1lem, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, o co jde, kdybych to v\u011bd\u011bl, tak bych tam ne\u0161el, pokud by to bylo mo\u017en\u00e9. Kdy\u017e jsem tam ale p\u0159i\u0161el, gener\u00e1l p\u0159ivedl tu d\u00edvku a \u0159\u00edkal, \u017ee je to dar za m\u00e9 z\u00e1sluhy a \u017ee ji pro mne daroval v\u00e1\u0161 velect\u011bn\u00fd bratr\u2026 Nemohl jsem a ani te\u010f nemohu nic d\u011blat.“ Princ se na n\u011bj oto\u010dil a na jeho \u010dele se objevila mal\u00e1 vr\u00e1ska, tak kr\u00e1sn\u011b von\u011bl vonn\u00fdmi mastmi, a\u017e se z toho Tomovi to\u010dila hlava.<\/p>\n

„Tak m\u016fj bratr?“ na chv\u00edli se odml\u010del. „Zn\u00ed to v\u00edc ne\u017e pravd\u011bpodobn\u011b\u2026 Mo\u017en\u00e1 bych ti m\u011bl v\u011b\u0159it\u2026“ pod\u00edval se na n\u011bj podez\u0159\u00edvav\u011b a nakr\u010dil tak jedno obo\u010d\u00ed. „Donu\u0165 m\u011b ti v\u011b\u0159it\u2026“ zamumlal a zkoumav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. To u\u017e k n\u011bmu Tom p\u0159istupoval bl\u00ed\u017e, chytil ho za pa\u017ee a jemn\u011b ho pol\u00edbil. Princ se od n\u011bj odt\u00e1hl, p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Uv\u011bdomuje\u0161 si co-“ Voj\u00e1k ale nedbal na jeho protesty a znovu se mu vpil do zlatav\u00fdch rt\u016f. Princ ho je\u0161t\u011b chv\u00edli malinko odstrkoval, ale nakonec se poddal a spokojen\u011b ho objal kolem krku.<\/p>\n

Ani jeden z nich si nev\u0161iml sluhy, kter\u00fd se potuteln\u011b usm\u00edval v princov\u011b lo\u017enici.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Adam sp\u011b\u0161n\u00fdm krokem kr\u00e1\u010del sm\u011brem k pokoj\u016fm, kde pob\u00fdvali jejich vzd\u00e1len\u00ed host\u00e9, neust\u00e1le se sp\u011b\u0161n\u011b ohl\u00ed\u017eel, jestli za n\u00edm n\u011bkdo nejde nebo jestli ho n\u011bkdo nevid\u00ed. V rukou pevn\u011b sv\u00edral d\u0159ev\u011bnou vy\u0159ez\u00e1vanou krabi\u010dku. Usly\u0161el p\u0159ed sebou hlasit\u00fd sm\u00edch a rychle se schoval za roh, aby ho nikdo nevid\u011bl. Oddychl si, a\u017e mu nad \u010delem zavl\u00e1la ofina, kdy\u017e voj\u00e1ci pro\u0161li kolem n\u011bj a nikdo si ho nev\u0161iml. Vykoukl ven, rozhl\u00e9dl se a vy\u0161el d\u00e1l na svou misi, sp\u011b\u0161n\u00fdm tempem do\u0161el a\u017e k pokoji, kde si byl jist\u00fd, \u017ee jindy p\u0159eb\u00fdv\u00e1 Tom, a vkro\u010dil dovnit\u0159.<\/p>\n

Na posteli le\u017eela Tomovi p\u0159isl\u00edben\u00e1 d\u00edvka a ti\u0161e oddychovala, spala. Adam se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b usm\u00e1l a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch p\u0159icupital a\u017e k posteli. Opatrn\u011b sundal z krabi\u010dky jej\u00ed v\u00edko a znechucen\u011b se za\u0161klebil. „U v\u0161emocn\u00e9ho Ra,“ pomodlil se a obsah krabi\u010dky vysypal vedle d\u00edv\u010diny hlavy. Mal\u00fd \u0161t\u00edr, kter\u00fd se nejprve rozkoukal ve sv\u00e9m nov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, zaklepal klepety a u\u017e si to pel\u00e1\u0161il ke sp\u00edc\u00ed d\u00edvce. P\u0159esn\u011b tak, jak mu bylo ur\u010deno, dolezl a\u017e k jej\u00edmu uchu a bez obt\u00ed\u017e\u00ed zalezl dovnit\u0159. D\u00edvka nakr\u010dila nos, mali\u010dko se zamlela, to u\u017e ale princ\u016fv slu\u017eebn\u00edk odch\u00e1zel pry\u010d, aby ho tu nikdo nevid\u011bl. Vyt\u0159e\u0161tila o\u010di a pak j\u00ed hlava klesla zp\u00e1tky tam, kde byla. Z jej\u00edho ucha na b\u011blostn\u00e9 roucho pod n\u00ed vytekl pram\u00ednek krve.<\/div>\n

\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n

Adam kone\u010dn\u011b do\u0161el zp\u00e1tky k sob\u011b do pokoje a op\u0159el se \u00falevn\u011b o ze\u010f. Jen doufal, \u017ee to, co ud\u011blal, nijak nerozzlob\u00ed Bohy a \u017ee tak sv\u00e9mu princi napom\u016f\u017ee k jeho zaslou\u017een\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Jeho pohled zam\u00ed\u0159il ke stolu u jeho postele a radost\u00ed se mu rozsv\u00edtily o\u010di. \u010cerstv\u00e9 ovoce. A jak\u00fd on m\u011bl hlad.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Mlad\u00edci se proch\u00e1zeli \u010dasn\u011b po p\u016flnoci zahradou pal\u00e1ce. Nikde nebylo ani \u017eiv\u00e1\u010dka, teda a\u017e na str\u00e1\u017ee, kte\u0159\u00ed chodili kolem a p\u0159ed kter\u00fdmi se museli ob\u010das schovat za strom. Kdy\u017e unikli str\u00e1\u017e\u00edm, kter\u00e9 je p\u0159ekvapily u odpo\u010d\u00edvadla s v\u00fdhledem na m\u011bsto, oba dva se se sm\u00edchem svalili do tr\u00e1vy. Princ se s \u00fasm\u011bvem p\u0159evalil na b\u0159icho a op\u0159el se o \u0158\u00edman\u016fv hrudn\u00edk. „Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“ Zamumlal blond\u00fdn a pohladil chlapce po tv\u00e1\u0159i. Palcem ho pohladil pod okem a mali\u010dko se zasm\u00e1l, kdy\u017e se princ za\u0161karedil. „Neboj, nic jsem ti nerozmazal\u2026 I kdy\u017e mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee bych t\u011b cht\u011bl n\u011bkdy vid\u011bt i bez t\u011bch tv\u00fdch pozl\u00e1tek\u2026 V\u017edy\u0165 k \u010demu je m\u00e1\u0161, v\u0161echno to zlato je v pom\u011bru s tv\u00fdm leskem jen oby\u010dejn\u00fd pl\u00ed\u0161ek\u2026“<\/p>\n

Princ byl na poklony zvykl\u00fd, ale tentokr\u00e1t to bylo n\u011bco jin\u00e9ho, tentokr\u00e1t c\u00edtil uvnit\u0159 sebe n\u011bco, co ho h\u0159\u00e1lo, co ho \u0161imralo a co mu do v\u0161ech jeho bun\u011bk v t\u011ble hnalo nepoznan\u00e9 chv\u011bn\u00ed. „Opravdu si to mysl\u00ed\u0161?“ usm\u00e1la se nevinn\u011b, a kdy\u017e voj\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl, sklonil se a jemn\u011b ho pol\u00edbil na \u0161pi\u010dku nosu. „Um\u011blci ze v\u0161ech kout\u016f \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee od dob kr\u00e1lovny Nefertiti jsem to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co Horn\u00ed i Doln\u00ed Zemi potkalo\u2026 Nikdy jsem jim to ale moc nev\u011b\u0159il, to oni \u0159\u00edkaj\u00ed, takov\u00e9 hloup\u00e9 v\u011bci\u2026“<\/p>\n

„Nen\u00ed to hloup\u00e9, pokud je to pravda, Azizi\u2026 To u n\u00e1s doma, tam mo\u017en\u00e1 jsem pova\u017eov\u00e1n za hezk\u00e9ho, ale k \u010demu je voj\u00e1kovi to, \u017ee si tohle o n\u011bm n\u011bkdo mysl\u00ed?“ uchechtl se.<\/p>\n

„Cht\u011bl bys b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e jen voj\u00e1kem, Tome?“ \u0159ekl po chv\u00edli ml\u010den\u00ed princ, svezl se z Toma a lehl si vedle n\u011bj do zelen\u00e9 tr\u00e1vy. V perifern\u00edm vid\u011bn\u00ed vid\u011bl, jak Tom malinko p\u0159ik\u00fdvl, s\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l. „V\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1 bych ti dok\u00e1zal pomoci, na opl\u00e1tku\u2026 Za to v\u0161echno hezk\u00e9, co jsi mi tu \u0159ekl, pokud mi to bude\u0161 \u0159\u00edkat d\u00e1l, pak bychom mo\u017en\u00e1 mohli dok\u00e1zat velk\u00e9 v\u011bci\u2026 V\u011bt\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit\u2026 V\u011bt\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e o kter\u00fdch se ti kdy zd\u00e1lo\u2026“<\/p>\n

„Nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na jin\u00fdch v\u011bcech, kdy\u017e budu v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi m\u016fj a jen m\u016fj\u2026“<\/p>\n

„Tady i v \u017eivot\u011b pot\u00e9?“<\/p>\n

Tom vydechl a pousm\u00e1l se. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak v\u0161ude byly v\u011bci jin\u00e9. „Ano, tady a te\u010f, i tam a nav\u017edy\u2026 Jen svoji a\u017e na v\u011bky v\u011bk\u016f. To ti j\u00e1 p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Dohoda oboustrann\u00e1 Tom vstoupil zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje, aby si tam odlo\u017eil t\u011bch p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si zakoupil na Nilsk\u00e9m trhu s princem. Hodil tedy svou ta\u0161ku na postel a pod\u00edval se z okna, slunce bylo vysoko na obloze, co\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-6146","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6146","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6146"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6146\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6146"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6146"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6146"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}