{"id":6154,"date":"2012-07-25T17:00:00","date_gmt":"2012-07-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6137"},"modified":"2012-07-25T17:00:00","modified_gmt":"2012-07-25T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/25\/novel-of-dreams-my-nightmare-35\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 35."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Jen jsem si zapnul p\u00e1sek a lehce s\u00e1m pro sebe k\u00fdvnul hlavou. Poklidil jsem si v\u011bci, co jsem tu m\u011bl, a \u0161el pak k tomu kotli. Tro\u0161ku jsem p\u0159ilo\u017eil, aby tu bylo tepleji. Pro\u0161el jsem celou chatu, ale Tom nikde nebyl. A\u017e potom jsem ho uvid\u011bl venku p\u0159ed chatou. Cht\u011bl jsem ho nechat v klidu. Pot\u0159eboval pop\u0159em\u00fd\u0161let a j\u00e1 se mu ani nediv\u00edm. A\u017e po chvilce jsem vy\u0161el ven p\u0159ed chatu.<\/p>\n

„Tomi,“ za\u0161eptal jsem ti\u0161e.<\/div>\n

„Hm?“ broukne ti\u0161e, ani\u017e by se oto\u010dil. A\u017e kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, vid\u011bl jsem, \u017ee m\u011bl vyhrnut\u00e9 nohavice od kalhot a m\u00e1chal si nohy v baz\u00e9nu. Zd\u011bsil jsem se nad t\u00edm, ale rad\u011bji jsem to nekomentoval. Tak j\u00e1 top\u00edm a on si tu m\u00e1ch\u00e1 nohy v baz\u00e9nu. Ach jo.<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl bys chu\u0165 se\u2026 j\u00edt proj\u00edt?“<\/div>\n
„Jo, pro\u010d ne,“ p\u0159ik\u00fdvne. Vyt\u00e1hne nohy, zvedne se a rozejde se k domu. „Jen se ut\u0159u a vezmu si vestu.“ Tak to jsem ne\u010dekal.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 si taky vezmu n\u011bco na sebe,“ brouknu a zajdu dovnit\u0159 spole\u010dn\u011b s n\u00edm. Tom vyb\u011bhl nahoru do lo\u017enice, za\u0161el do koupelny, a kdy\u017e vy\u0161el, u\u017e byl such\u00fd. Obul se a do\u0161el ke mn\u011b.<\/p>\n

„A v\u00ed\u0161, kam p\u016fjdeme?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n

„Mmm, moc ne, ale n\u011bkam to vezmeme, jen se projdeme. Je tu hrozn\u011b hezk\u00e1 krajina,“ pousm\u011bju se tro\u0161ku a obl\u00e9knu si teplej\u0161\u00ed mikinu.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0161eptne a obl\u00e9kne si vestu. Obul jsem si pak tenisky a vzal si mobil. Tom u\u017e na m\u011b \u010dekal u dve\u0159\u00ed. Pousm\u00e1l jsem se a vy\u0161el ven. Zamkli jsme za sebou a roze\u0161li se n\u011bkam k lesu. \u0160el jen ti\u0161e vedle m\u011b. Ob\u010das se na m\u011b kouknul, ale pak zase smutn\u011b sklonil pohled. Jemn\u011b jsem ho chytil za ruku a po chvilce jsem se zastavil. Na tohle nem\u00e1m. Jestli to takhle p\u016fjde d\u00e1l, tak j\u00e1 sko\u010d\u00edm snad z mostu.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Co m\u00e1m ud\u011blat, l\u00e1sko, pov\u011bz mi to\u2026“ po\u0161ept\u00e1m a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00ed co. S t\u00edmhle v\u0161\u00edm se mus\u00edm poprat s\u00e1m. N\u011bkter\u00e9 v\u011bci za m\u011b ud\u011blat nem\u016f\u017ee\u0161,“ pousm\u011bje se smutn\u011b. Ah, on m\u011b utr\u00e1p\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tr\u00e1p\u00ed to i m\u011b, ale m\u016f\u017eeme s t\u00edm v\u0161\u00edm n\u011bco ud\u011blat, tak se, pros\u00edm, netrap,“ za\u0161ept\u00e1m. „V\u00ed\u0161, jak m\u011b tr\u00e1p\u00ed, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm se takhle sou\u017eit?“<\/div>\n
„J\u00e1 se nesou\u017e\u00edm, Bille. Jenom kdy\u017e vid\u00edm v\u0161echny ty okolnosti, m\u00e1m malou nad\u011bji a v\u00edru, \u017ee se n\u00e1m ty d\u011bti n\u011bkdy spln\u00ed. Te\u010f s t\u00edm nem\u016f\u017eeme ud\u011blat v\u016fbec nic. A je\u0161t\u011b dost dlouhou dobu to bude stejn\u00fd, tak\u017ee\u2026 se s t\u00edm prost\u011b mus\u00edm sm\u00ed\u0159it,“ po\u0161ept\u00e1 s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Sklon\u00ed pohled k m\u00e9 ruce, jemn\u011b mi p\u0159ejede b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po prstech a smutn\u011b vydechne.<\/div>\n
„A pro\u010d by to tak dlouhou dobu m\u011blo b\u00fdt?“ zept\u00e1m se \u0161eptem a druhou rukou si ho k sob\u011b p\u0159ivinu.<\/div>\n
„Jako prvn\u00ed v\u011bc si mus\u00edm vzpomenout, pak dod\u011blat \u0161kolu a abychom mohli m\u00edt d\u011bti, m\u011bli bychom se vz\u00edt a\u2026“ pootev\u0159e rty, „pak bychom si m\u011bli po\u0159\u00eddit d\u016fm, pak vybrat zp\u016fsob z\u00edsk\u00e1n\u00ed d\u00edt\u011bte a a\u017e potom m\u016f\u017eeme m\u00edt d\u00edt\u011b. Ty jsi na to prakticky p\u0159ipraven\u00fd, m\u00e1\u0161 v\u0161echno. M\u00e1\u0161 na to i v\u011bk, ale j\u00e1 nem\u00e1m. Chci d\u00edt\u011b\u2026 chci plno d\u011bt\u00ed, ale nem\u00e1m\u2026 nic. Dokonce ani tu pod\u011blanou \u0161kolu,“ \u0161eptne trpce a uvid\u00edm, jak se mu v o\u010d\u00edch zalesknou slzy. Proto ho k sob\u011b p\u0159itisknu a stisknu i v\u00edc jeho dla\u0148. Chci si ho vz\u00edt, chci tohle v\u0161echno, ale nesm\u00ed na to tak tla\u010dit. Ch\u00e1pu, \u017ee ho to tr\u00e1p\u00ed. Nen\u00ed snadn\u00e9 se smi\u0159ovat s t\u00edm, co se mu stalo a \u017ee si t\u00e9m\u011b\u0159 nic nepamatuje.<\/p>\n

<\/em> „Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, pomali\u010dku, ale vzpom\u00edn\u00e1\u0161. Kdy\u017e na to bude\u0161 tla\u010dit, nep\u016fjde to, mus\u00ed\u0161 tak jako dosud, zlehka. \u0160kolu dod\u011bl\u00e1\u0161, t\u00edm jsem si jist\u00fd. Jsi inteligentn\u00ed, \u0161kola ti \u0161la v\u00fdborn\u011b. Tome, v\u0161echno jde, kdy\u017e se chce a my to spole\u010dn\u011b zvl\u00e1dneme. Mus\u00edme jen cht\u00edt,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n

„J\u00e1 tohle po tob\u011b ani nem\u016f\u017eu cht\u00edt,“ za\u0161ept\u00e1 rozechv\u011ble, jako by m\u011bl ka\u017edou chvilku za\u010d\u00edt plakat.<\/div>\n
„Co po mn\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt?“ zvednu mu tro\u0161ku hlavi\u010dku a uti\u0161\u00edm ho jemn\u00fdm pohlazen\u00edm po \u010delisti.<\/div>\n
„Tohle,“ vydechne. „U\u017e te\u010f d\u011bl\u00e1\u0161 v\u0161echno. Chod\u00ed\u0161 do pr\u00e1ce, v\u0161echno plat\u00ed\u0161 a je\u0161t\u011b se o m\u011b star\u00e1\u0161. Za chv\u00edli z tebe vysaju v\u0161echen \u017eivot a energii. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdybychom m\u011bli je\u0161t\u011b d\u011bti,“ sklon\u00ed smutn\u011b pohled. To je ale hlup\u00e1\u010dek. Takhle to br\u00e1t nesm\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ah, jak takhle m\u016f\u017ee\u0161 uva\u017eovat? Chod\u00edm do pr\u00e1ce jako ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk. J\u00e1 tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1m r\u00e1d, d\u011bl\u00e1m to pro n\u00e1s, chci se o n\u00e1s starat, chci m\u00edt d\u011bti. J\u00e1 tuhle starost chci, tu\u2026 rodinu a to v\u0161echno. J\u00e1 tohle beru naopak dob\u0159e, dod\u00e1v\u00e1 mi to chu\u0165, m\u00e1m motivaci. V\u017edy\u0165\u2026 ty jsi pro m\u011b v\u0161echno, Tome,“ vydechnu.<\/div>\n
„Jenom\u017ee j\u00e1\u2026 ned\u011bl\u00e1m v\u016fbec nic,“ po\u0161ept\u00e1.<\/p>\n

„Kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, tak m\u016f\u017ee\u0161 a i p\u0159esto jsem toho n\u00e1zoru, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161.“<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 bych mohl zaj\u00edt za Brianem a\u2026 uvid\u00edm. Mohl bych za\u010d\u00edt chodit zase na p\u0159edn\u00e1\u0161ky,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Pokud u\u017e Brian nebude d\u011blat probl\u00e9my, tak by mu mohl jedin\u011b pomoct. Tehdy, jak jsem se s n\u00edm bavil, to bylo v po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl bys chodit do \u0161koly?“ kouknu se na n\u011bj.<\/div>\n
„Ani ne,“ zavrt\u00ed hlavou, „ale m\u011bl bych. Aspo\u0148 to budu m\u00edt za sebou. T\u0159eba m\u011b to nechaj\u00ed dod\u011blat a ani nebudu muset opakovat,“ pokr\u010d\u00ed rameny.<\/div>\n
„Je to jen na tob\u011b, jak chce\u0161 ty,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i, „ale podle m\u011b t\u011b nechaj\u00ed rovnou pokra\u010dovat.“<\/div>\n
„Budu v to doufat,“ pousm\u011bje se kone\u010dn\u011b. „Pak by ze m\u011b mohl b\u00fdt psycholog.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ usm\u011bju se a palcem mu sjedu po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„To bychom m\u011bli dost pen\u011bz,“ na\u0161pul\u00ed zamy\u0161len\u011b rty.<\/div>\n
„Na pen\u00edze nemysli, i kdy\u017e jo, psycholog vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 pom\u011brn\u011b dost,“ uv\u00e1\u017e\u00edm.<\/div>\n
„To si pak koup\u00edme n\u011bjak\u00fd pal\u00e1c,“ zasm\u011bje se a p\u0159ivine se ke mn\u011b. Ah, kone\u010dn\u011b. Snad je to aspo\u0148 o tro\u0161i\u010dku lep\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jo, n\u00e1\u0161 pal\u00e1c,“ zacul\u00edm se a l\u00e1skypln\u011b ho obejmu. „Mm, dej mi pusinku, ty m\u016fj m\u00e9\u010fo.“<\/div>\n
„Jen jednu?“ posmutn\u00ed, a\u010dkoli mi hned jednu d\u00e1.<\/div>\n
„Byl bych r\u00e1d, kdyby jich byl nespo\u010det,“ za\u0161ept\u00e1m. To se u\u017e usm\u011bje naplno, postav\u00ed se na \u0161pi\u010dky, a jakmile se m\u011b chyt\u00ed za ramena, za\u010dne m\u011b n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Mali\u010dko jsem se sehnul, aby se po mn\u011b nemusel tak natahovat, a opl\u00e1cel mu to.<\/p>\n

„Mmhh,“ oddechne tichou\u010dce a s kr\u00e1sn\u00fdm mlasknut\u00edm se mi vpije v\u00edc do rt\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e se mi mazliv\u011b ot\u0159e o nos. Sjel jsem mu hned na boky a tiskl ho k sob\u011b. Miloval jsem to mlask\u00e1n\u00ed, bylo to tak p\u011bkn\u00e9. Za\u010dal jsem ho l\u00edbat mali\u010dko dychtiv\u011bji. Chv\u00edli mi to opl\u00e1cel, ale pot\u00e9 se za\u010dal odtahovat.<\/div>\n

„Tady ne,“ \u0161eptne se sm\u00edchem, a\u010dkoli se ke mn\u011b p\u0159ivine je\u0161t\u011b v\u00edc. „V\u00ed\u0161, kam to dojde,“ d\u00e1 mi dlouhou pusinku. No, \u0159ekl bych, \u017ee do sprchov\u00e9ho koutu.<\/em><\/div>\n
„Ale,“ zasm\u011bju se. „Neboj se,“ pohlad\u00edm ho po hlav\u011b a d\u00e1m mu je\u0161t\u011b jeden polibek.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme v\u010dera sp\u00e1lili hodn\u011b kalori\u00ed?“ \u0161eptne najednou se sm\u00edchem a pohlad\u00ed m\u011b dlan\u00ed mezi nohama. \u0158ekl bych, \u017ee j\u00e1 jsem sp\u00e1lil tolik kalori\u00ed, jako za cel\u00fd \u017eivot ne.<\/em><\/div>\n
„Jen tro\u0161ku,“ zacul\u00edm se a ot\u0159u se mu hrav\u011b nosem o ten jeho.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee hodn\u011b moc, moc, moc, proto\u017ee jsme to d\u011blali tolikr\u00e1t, \u017ee\u2026 \u017ee ani nev\u00edm,“ rozesm\u011bje se a l\u00edbne m\u011b i s jazykem.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b prdelka?“ usm\u011bju se mu do rt\u016f a nasaju mu pak spodn\u00ed.<\/div>\n
„Jen tro\u0161ku,“ broukne spokojen\u011b a vy\u017e\u00e1d\u00e1 si hned v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed polibek.<\/div>\n
„Mhh, to pofouk\u00e1m,“ pohlad\u00edm ho po zade\u010dku hned a pol\u00edb\u00edm ho i s jazykem.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, je tu zima. A poj\u010f u\u017e,“ odt\u00e1hne se sm\u00edchem. Chytne m\u011b za ruku a za\u010dne m\u011b t\u00e1hnout kamsi do lesa.<\/p>\n

Ne\u010dekal jsem to, ale v lese jsme si u\u017eili celkem dost srandy. Po\u0159\u00e1d jsme tam n\u011bkde pob\u00edhali jako mal\u00ed kluci. Nemohlo to dopadnout jinak, ne\u017e \u017ee m\u011b Tom hodil do hroudy list\u00ed. Oba dva jsme se tam v tom vyv\u00e1leli, ale co, bylo n\u00e1m fajn. Vid\u011bli jsme tam i p\u00e1r zv\u00ed\u0159at, jako srnku, li\u0161ku a tak. Bylo tu v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b, ale pro m\u011b byl prioritou Tom. Kone\u010dn\u011b se zase sm\u00e1l a byl uvoln\u011bn\u00fd.<\/div>\n

Zbytek v\u00edkendu jsme str\u00e1vili celkem v klidu. Zaplavali jsme si v baz\u00e9nu, za\u0161li jsme se je\u0161t\u011b porozhl\u00e9dnout po okol\u00ed, v\u011bt\u0161inu \u010dasu jsme jen odpo\u010d\u00edvali, mazlili se a u\u017e\u00edvali si jeden druh\u00e9ho. V sobotu ve\u010der jsme si ud\u011blali takov\u00fd mal\u00fd piknik u krbu. V\u00e1leli jsme se u n\u011bj na hu\u0148at\u00fdch koberc\u00edch s v\u00ednem v ruce a bylo n\u00e1m dob\u0159e. Jak jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee je to zase \u0161patn\u00e9, tenhle v\u00edkend nakonec vy\u0161el dob\u0159e. Ani se n\u00e1m necht\u011blo odj\u00ed\u017ed\u011bt, a\u010d jsme museli. V\u0161echno jsme v ned\u011bli po sob\u011b uklidili, pomalu si sbalili v\u011bci. Tom se rozhodl, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed odjezdem mus\u00ed vyu\u017e\u00edt sprch\u00e1\u010d. Byl tak roztomil\u00fd. Sprchoval se jakou dobu, po\u0159\u00e1d zkou\u0161el v\u0161echny ty proudy, jako by si je neozkou\u0161el onen ve\u010der dost.<\/p>\n

N\u011bjak pozd\u011bji odpoledne jsme se rozjeli dom\u016f. Cht\u011bli jsme jet a\u017e ve\u010der, ale ud\u011blali jsme dob\u0159e, \u017ee jsme jeli u\u017e odpoledne. Cesta byla dlouh\u00e1, a hlavn\u011b v\u0161ude byly kolony. Myslel jsem, \u017ee snad nedoraz\u00edme ani do dal\u0161\u00edho dne dom\u016f. V\u0161ichni se asi zbl\u00e1znili a vyjeli si na dovolenou nebo nev\u00edm.<\/div>\n

Pozd\u011bji ve\u010der jsme ale kone\u010dn\u011b dorazili dom\u016f. Byli jsme po t\u00e9 cest\u011b unaven\u00ed, nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Proto jsme si vybalili jen nejnutn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, dali jsme si sprchu, tro\u0161ku n\u011bco m\u00e1lo sn\u011bdli a \u0161li jsme si lehnout. D\u00edvali jsme se na televizi, ale nakonec mi Tom usnul na ramen\u011b, tak jsem to povyp\u00ednal na d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, oba n\u00e1s p\u0159ikryl a po chvilce jsem usnul tak\u00e9. V\u016fbec se mi necht\u011blo do pr\u00e1ce, necht\u011bl jsem j\u00edt nikam, jen tu s n\u00edm le\u017eet. Anebo naopak\u2026 za\u010d\u00edt si plnit n\u00e1\u0161 sen.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

<\/strong> R\u00e1no m\u011b probudil otravn\u00fd zvuk bud\u00edku, kter\u00fd Bill na\u0161t\u011bst\u00ed brzy vypnul. A\u010dkoli \u0161el dnes do pr\u00e1ce na des\u00e1tou, i tak jsem m\u011bl st\u00e1le je\u0161t\u011b noc. I p\u0159esto jsem v\u0161ak vylezl, abych neprospal cel\u00fd den. Je\u0161t\u011b v posteli jsme se spolu pomazlili a n\u00e1sledn\u011b pokra\u010dovali v koupeln\u011b. Spole\u010dn\u011b jsme se nasn\u00eddali – v Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b vypil latt\u00e9, to j\u00e1 si naopak dal p\u00e1r \u010dokol\u00e1dov\u00fdch croissant\u016f. Kolem p\u016fl des\u00e1t\u00e9 jsme se u\u017e bohu\u017eel ale museli rozlou\u010dit a Bill odjel do pr\u00e1ce. M\u011bl pr\u00fd domluvenou n\u011bjakou d\u016fle\u017eitou sch\u016fzku. Byla to o\u010dividn\u011b velk\u00e1 zak\u00e1zka. J\u00e1 jsem trochu poklidil byt a pot\u00e9 zasedl k u\u010den\u00ed. Vzal jsem si v\u0161echna slova, kter\u00e1 padla o v\u00edkendu, k srdci. Pokud si chceme splnit sv\u016fj sen, mus\u00edme pro to n\u011bco ud\u011blat. A m\u016fj prvn\u00ed krok bude u\u010den\u00ed a n\u00e1vrat do \u0161koly.<\/p>\n

Bill se m\u011bl dom\u016f vracet a\u017e mezi \u010dtvrtou a p\u00e1tou odpoledn\u00ed, tak\u017ee jsem m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd den pro sebe. B\u011bhem n\u011bj jsem asi hodinu volal s mamkou. Bill m\u011b nejsp\u00ed\u0161 zabije za \u00fa\u010det za telefon. Kdy\u017e tak mu to zaplat\u00edm.<\/em> N\u011bkomu jsem se holt musel sv\u011b\u0159it se sv\u00fdmi probl\u00e9my a tr\u00e1pen\u00edm. A na to nen\u00ed nikdo lep\u0161\u00ed ne\u017e vlastn\u00ed mamka. Pov\u011bd\u011bl jsem j\u00ed o v\u0161em, o \u010dem jsme se s Billem bavili. O domu, d\u011btech, rodin\u011b. Moc n\u00e1m to p\u0159\u00e1la a dr\u017eela mi palce, aby mi vy\u0161lo v\u0161e podle pl\u00e1n\u016f. Tak\u00e9 mi pov\u011bd\u011bla o m\u00e9m kont\u011b, kter\u00e9 mi pr\u00fd zalo\u017eil otec a pravideln\u011b na n\u011bj pos\u00edlal vysok\u00e9 \u010d\u00e1stky, jeliko\u017e s n\u00e1mi nebydlel. J\u00e1 si ho v\u016fbec nepamatoval. Proto jsem usoudil, \u017ee v m\u00e9m \u017eivot\u011b nehr\u00e1l \u017e\u00e1dnou roli. Kdy\u017e jsem si pozd\u011bji p\u0159es internet ov\u011b\u0159il, kolik na kont\u011b m\u00e1m, nesta\u010dil jsem z\u00edrat. M\u016fj fotr musel b\u00fdt n\u011bjak\u00fd zazoban\u00fd idiot nejsp\u00ed\u0161.<\/em> Pro m\u011b to v\u0161ak bylo plus. V\u011bd\u011bl jsem, co s pen\u011bzi ud\u011blat, do \u010deho je investovat. Do domu.<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill vr\u00e1til z pr\u00e1ce, le\u017eel jsem doslova obklopen kn\u00ed\u017ekami a se\u0161ity. Na stolku jsem m\u011bl notebook s p\u00e1r pootev\u00edran\u00fdmi okny s domy. U\u010den\u00ed mi u\u017e lezlo na mozek, tak jsem si dal chv\u00edli p\u0159est\u00e1vku. Jeden d\u016fm se mi obzvl\u00e1\u0161\u0165 zal\u00edbil. Jeho cena byla v\u0161ak tak\u00e9 pon\u011bkud „p\u011bkn\u00e1“. Ve chv\u00edli, kdy jsem ot\u00e1\u010del na dal\u0161\u00ed str\u00e1nku kn\u00ed\u017eky psychologie a sociologie, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si d\u011blal do bloku v\u00fdpisky, ve\u0161el Bill do dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

„Ahoj, medv\u00eddku,“ usm\u011bje se na m\u011b hned sladce a rozejde se ke mn\u011b s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b a zvednu k n\u011bmu pohled. A\u017e pot\u00e9 si uv\u011bdom\u00edm, co m\u00e1m na notebooku otev\u0159en\u00e9ho, tak ho rychle zaklapnu a usm\u011bju se na n\u011bj. Nemus\u00ed hned v\u011bd\u011bt, \u017ee se d\u00edv\u00e1m na rodinn\u00e9 domy. Je\u0161t\u011b by se mi vysm\u00e1l nebo si d\u011blal obavy, zda mi u\u017e opravdu nehrabe.<\/em> Pod\u00edv\u00e1 se na notebook, potom na m\u011b, ale nakonec se usm\u011bje.<\/div>\n
„U\u010d\u00ed\u0161 se, jo?“ dojde a\u017e ke mn\u011b a l\u00edbne m\u011b na rty.<\/div>\n
„Jo, jo, cel\u00fd den. Na plno v\u011bc\u00ed jsem si vzpomn\u011bl,“ p\u0159ik\u00fdvnu a polo\u017e\u00edm si kn\u00ed\u017eku na kl\u00edn.<\/div>\n
„To je v\u00fdborn\u00e9,“ usm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei. P\u0159ik\u00fdvnu a usm\u011bju se.<\/div>\n
„No, a\u2026 jak\u00fd byl tv\u016fj den?“ zaj\u00edm\u00e1m se.<\/div>\n
„Bylo toho hodn\u011b, p\u0159ijelo tam hrozn\u011b lid\u00ed z n\u011bjak\u00e9 firmy a my pro n\u011b budeme d\u011blat designy,“ broukne. „A st\u00fdskalo se mi.“<\/div>\n
Nad t\u00edm se usm\u011bju. „Na\u0161t\u011bst\u00ed jsi spole\u010densk\u00fd, tak\u017ee jsi v\u0161echny s \u00fasm\u011bvem p\u0159iv\u00edtal a splnil jim ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, \u017ee ano?“<\/div>\n
„No\u2026“ tro\u0161ku se u\u0161kl\u00edbne, „\u2026ani nev\u00edm, ale sna\u017eil jsem se.“ Jako obvykle\u2026 B\u016fhv\u00ed, jestli m\u011bl v\u016fbec \u010das se naj\u00edst.<\/em><\/div>\n
„Bude\u0161 cht\u00edt n\u011bco k j\u00eddlu?“ prohl\u00e9dnu si ho.<\/div>\n
„Noo, napadlo m\u011b, jestli bychom neza\u0161li na ve\u010de\u0159i,“ usm\u011bje se. Oh, jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Na ve\u010de\u0159i?“ brouknu s \u00fasm\u011bvem. „Nejsem proti, a m\u00e1\u0161 vybr\u00e1no, kam bys cht\u011bl j\u00edt?“ Za\u010dnu si pomalu skl\u00edzet u\u010den\u00ed a d\u00e1vat v\u0161echno stranou, aby si ke mn\u011b mohl alespo\u0148 sednout.<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe n\u011bkolik n\u00e1vrh\u016f,“ zacul\u00ed se a p\u0159isedne si ke mn\u011b nakonec. „Zn\u00e1m tu jednu dobrou italskou restauraci, napadla m\u011b i pizzerie a \u010d\u00edna. No a v centru je pak takov\u00e1 jedna lep\u0161\u00ed,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e1 romantika, jo?“ ucul\u00edm se a hned se k n\u011bmu p\u0159itul\u00edm.<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ pohlad\u00ed m\u011b po stehn\u011b a s\u00e1m se ke mn\u011b p\u0159ivine a mazliv\u011b m\u011b l\u00edbne. Mmm, bez tohohle jsem musel vydr\u017eet t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd den. To je za trest.<\/p>\n

<\/em> „Mmhh, tak dob\u0159e,“ brouknu mu do rt\u016f s \u00fasm\u011bvem a d\u00e1m mu dlouhou pusinku. Pot\u00e9 si na n\u011bj vylezu, chyt\u00edm se ho kolem krku a za\u010dnu se n\u011b\u017en\u011b vp\u00edjet do jeho sametov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f. „Tolik jsi mi chyb\u011bl. Bez tebe je tu stra\u0161n\u011b pr\u00e1zdno.“ Bo\u017ee, co to tu zase melu. To zn\u00ed p\u0159esn\u011b tak, jako bych mu d\u00e1val najevo, jak tu chci n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, nejl\u00edp n\u011bjak\u00e9 d\u00edt\u011b. Kdy\u017e j\u00e1 za to nem\u016f\u017eu! Tohle nen\u00ed f\u00e9r! Jde to ze m\u011b samo\u2026<\/em><\/div>\n

„Ty mn\u011b taky, mil\u00e1\u010dku. Myslel jsem, \u017ee to tam u\u017e nevydr\u017e\u00edm\u2026“ za\u0161ept\u00e1 a za\u010dne m\u011b l\u00edbat i s jazykem. Sjede mi dlan\u011bmi po boc\u00edch a v\u00edc si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne. Miluju, kdy\u017e m\u011b majetnicky tiskne.<\/em><\/div>\n
„Ale nakonec jsi tady a zase se mnou,“ zahuh\u0148\u00e1m s \u00fasm\u011bvem a hluboce ho pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„Mmh a je mi kone\u010dn\u011b dob\u0159e,“ oddechne a p\u0159ivine se ke mn\u011b. „L\u00edbej m\u011b, pros\u00edm,“ zapros\u00ed.<\/div>\n
„Mm, m\u011bl bych se j\u00edt p\u0159ipravovat na tu ve\u010de\u0159i,“ brouknu a pohlad\u00edm ho po ou\u0161ku.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvili\u010dku, pros\u00edm,“ \u017eadon\u00ed jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Hihi\u2026<\/em><\/div>\n
„No \u017ee se\u0161 to ty,“ d\u00e1m mu pusinku. P\u0159itisknu se a\u017e k n\u011bmu, ot\u0159u se nosem o jeho a za\u010dnu ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. Hned spokojen\u011b zavrn\u011bl a opl\u00e1cel mi to. Bylo c\u00edtit, jak si to u\u017e\u00edv\u00e1. Vp\u00edjel se mi do rt\u016f s l\u00e1skou a odevzd\u00e1n\u00edm a j\u00e1 mu to stejn\u011b tak opl\u00e1cel. Stra\u0161n\u011b moc mi chyb\u011bl. Zapletu mu prsty do vlas\u016f, n\u011b\u017en\u011b je stisknu u ko\u0159\u00ednk\u016f a oddechnu nosem. N\u00e1hle jsem zac\u00edtil jeho dlan\u011b na zadku. Jemn\u011b m\u011b po n\u011bm pohladil a sjel mi na stehna. Po\u0159\u00e1d m\u011b l\u00edbal n\u011b\u017en\u011b a jemn\u011b. Pln\u011b jsem se mu odevzdal a v\u0161e mu opl\u00e1cel. Nakonec, a\u010d jsme cht\u011bli nebo ne, jsme se dostali op\u011bt k tomu jednomu. Ale co, jsme prakticky \u0161\u0165astn\u011b zamilovan\u00ed, milov\u00e1n\u00ed je norm\u00e1ln\u00ed. Nav\u00edc jsme se nevid\u011bli cel\u00fd dlouh\u00fd den, museli jsme si to vynahradit te\u010f. Kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b vyhrabali z bytu, bylo kolem p\u016fl sedm\u00e9. Zajeli jsme si do m\u011bsta do \u010d\u00ednsk\u00e9 restaurace a spole\u010dn\u011b pove\u010de\u0159eli p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch. Je\u0161t\u011b jsme se kr\u00e1tce pro\u0161li po n\u00e1m\u011bst\u00ed a pot\u00e9 jeli dom\u016f. Po spr\u0161e jsme se pomazlili u televize a pak \u0161li sp\u00e1t.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jen jsem si zapnul p\u00e1sek a lehce s\u00e1m pro sebe k\u00fdvnul hlavou. Poklidil jsem si v\u011bci, co jsem tu m\u011bl, a \u0161el pak k tomu kotli. Tro\u0161ku jsem p\u0159ilo\u017eil, aby tu bylo tepleji. Pro\u0161el jsem celou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6154","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6154","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6154"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6154\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6154"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6154"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6154"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}