{"id":6155,"date":"2012-07-25T16:00:00","date_gmt":"2012-07-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6138"},"modified":"2012-07-25T16:00:00","modified_gmt":"2012-07-25T15:00:00","slug":"your-love-over-the-sex-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/25\/your-love-over-the-sex-11\/","title":{"rendered":"Your love over the sex 11."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Po na\u0161em prvn\u00edm dnu na Malediv\u00e1ch, kdy jsme se nakonec spolu vyspali snad v\u0161ude, kde to bylo jen trochu mo\u017en\u00e9, jsme cel\u00fd druh\u00fd den prospali, ale od na\u0161eho probuzen\u00ed t\u0159et\u00ed den \u010das ut\u00edkal neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem spole\u010dn\u011b s na\u0161\u00ed dovolenou, a n\u00e1m zanech\u00e1val jen vzpom\u00ednku na na\u0161e spole\u010dn\u011b pro\u017eit\u00e9 chv\u00edle. S Anisem jsme si ud\u011blali okru\u017en\u00ed j\u00edzdu po mo\u0159i zakon\u010denou v Male, kde jsme si za\u0161li na ve\u010de\u0159i, a nakonec i do klubu, kde jsme z\u016fstali a\u017e do r\u00e1na, nebo jsme se cel\u00fd den jednodu\u0161e v\u00e1leli na pl\u00e1\u017ei a nik\u00fdm neru\u0161eni si pov\u00eddali. P\u0159es to v\u0161echno ale na\u0161\u00ed hlavn\u00ed n\u00e1pln\u00ed dn\u00ed a noc\u00ed byl samoz\u0159ejm\u011b sex, kter\u00fd jsme si prost\u011b nedok\u00e1zali odpustit. Bohu\u017eel pro n\u00e1s, na\u0161e dovolen\u00e1 sp\u011bla ke konci, co\u017e zna\u010dily sbalen\u00e9 kufry v p\u0159eds\u00edni a fakt, \u017ee Anis vr\u00e1til kl\u00ed\u010d majiteli. Te\u010f u\u017e nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se zvednout z pohodln\u00e9 postele a doj\u00edt k lodi, kter\u00e1 n\u00e1s m\u011bla dov\u00e9zt k leti\u0161ti.<\/p>\n

„M\u016f\u017eeme, Bille? Mus\u00edme stihnout letadlo,“ nakoukl ke mn\u011b Anis.<\/div>\n

„Jo, jasn\u011b,“ sp\u011b\u0161n\u011b jsem vyhrkl a vstal, urovn\u00e1vaje si tri\u010dko na boc\u00edch. V\u016fbec se mi to tu necht\u011blo opou\u0161t\u011bt.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ objal m\u011b kolem ramen s \u00fasm\u011bvem, popadl na\u0161e v\u011bci a spole\u010dn\u011b jsme zam\u00ed\u0159ili p\u0159es pl\u00e1\u017e a molo k lodi.<\/div>\n
„V\u016fbec se mi odtud nechce, byla to fajn dovolen\u00e1,“ posadil jsem se do prout\u011bn\u00e9ho k\u0159es\u00edlka. Bylo brzy r\u00e1no, n\u011bco kolem p\u016fl p\u00e1t\u00e9, tak\u017ee slunce pr\u00e1v\u011b vych\u00e1zelo a my tak m\u011bli skvostn\u00fd v\u00fdhled.<\/div>\n
„Neboj, zase t\u011b n\u011bkam vyvezu,“ pobaven\u011b se usm\u00edval. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle byla na\u0161e prvn\u00ed a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed na hodn\u011b dlouho i posledn\u00ed dovolen\u00e1, proto\u017ee jsem se odm\u00edtl chovat jako zamilovan\u00fd zbohatlick\u00fd p\u00e1r. „Ale m\u00e1\u0161 pravdu, bylo tu hezky.“<\/div>\n
„Jo,“ povzdechl jsem si. „A moc ti za to d\u011bkuju, Anisi. Opravdu si toho v\u00e1\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„Tohle nic nebylo,“ pokr\u010dil rameny s \u00fasm\u011bvem a hluboce m\u011b pol\u00edbil, a\u017e jsem mu zast\u00e9nal do rt\u016f. „Ale bude mi chyb\u011bt, \u017ee tohle nem\u016f\u017eu ud\u011blat kdykoli m\u011b napadne,“ u\u0161kl\u00edbl se, rukou mi zajel pod tri\u010dko a pohladil m\u011b v pase.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Anisi!“ prohnul jsem se v z\u00e1dech, ze rt\u016f mi unikl tich\u00fd sten, „pros\u00edm, tady ne,“ nam\u00edtl jsem, ale slast\u00ed p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl a pol\u00edbil m\u011b na krk, jazykem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc p\u0159\u00edmo po tepn\u011b. K\u0159e\u010dovit\u011b jsem ho stiskl za pa\u017ei na ruce, kterou m\u011bl pod m\u00fdm tri\u010dkem, ale zaklonil hlavu, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. „V\u00edm, \u017ee to chce\u0161, Bille,“ volnou rukou mi sjel do kl\u00edna, kde m\u011b p\u0159es kalhoty stiskl, nep\u0159est\u00e1vaje m\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme na m\u00edst\u011b,“ vyhrkl jsem \u00fapln\u011b bez dechu a prudce otev\u0159el o\u010di, kdy\u017e jsem uc\u00edtil, \u017ee lo\u010f se zastavila. S obrovskou \u00falevou jsem se postavil, popadl sv\u016fj kufr a ignoruj\u00edc Anis\u016fv posm\u011b\u0161n\u00fd \u00fa\u0161klebek se roze\u0161el k leti\u0161ti, na kter\u00e9 tu d\u00edky bohu odkazovala snad ka\u017ed\u00e1 cedule.<\/div>\n
„Copak?“ se sm\u00edchem m\u011b Anis dohnal. Rukou m\u011b chytil za zadek a j\u00e1 s povzdechem zkonstatoval, \u017ee m\u011b nepust\u00ed, dokud nebudeme sed\u011bt v letadlech na sv\u00fdch m\u00edstech.<\/div>\n
„Naprosto v\u016fbec nic,“ z\u00e1\u0159iv\u011b jsem se usm\u00e1l. Co na tom, \u017ee jsem byl vzru\u0161en\u00fd takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee bych skousnul i to, kdyby m\u011b Anis ojel uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed pln\u00e9ho lid\u00ed?<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se a uk\u00e1zal letu\u0161ce, nebo co to bylo, na\u0161e letenky. Nechali jsme si vz\u00edt na\u0161e kufry, a kone\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili k na\u0161im sedadl\u016fm, do kter\u00e9ho jsem zapadl v\u00edc ne\u017e ochotn\u011b. Varovn\u011b jsem po Anisovi bl\u00fdskl pohledem, kdy\u017e mi rukou pevn\u011b stiskl stehno a znovu m\u011b pol\u00edbil na krk.<\/p>\n

„Anisi,“ zavr\u010del jsem, ale moje t\u011blo m\u011b o\u0161kliv\u011b zradilo a j\u00e1 tak cuknul proti Anisov\u011b ruce, kdy\u017e mi s n\u00ed zajel do rozkroku. „Anisi, pros\u00edm,“ zoufale jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, padala na m\u011b panika. „Tady ne.“<\/div>\n

„Okey,“ zamumlal a ruku st\u00e1hl zp\u011bt na stehno, kter\u00e9 promnul, ne\u017e se ke mn\u011b sklonil a konej\u0161iv\u011b m\u011b pol\u00edbil. „Bu\u010f v klidu, nikomu jsem nedal mo\u017enost, aby n\u00e1s vid\u011bl, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ s povzdechem jsem sklonil hlavu. Jen co m\u011b napadlo, \u017ee by tu mohl b\u00fdt n\u011bjak\u00fd novin\u00e1\u0159 nebo fanou\u0161ek, se mi rozklepaly ruce a hlavou se rozb\u011bhly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed a nej\u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e jsem vid\u011bl, jak jsou z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed noviny pln\u00e9 na\u0161ich fotek. Zav\u0159el jsem o\u010di a zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e se m\u011b Anis pokusil pol\u00edbit.<\/div>\n
„Hv\u011bzdi\u010dko,“ za\u0161eptal mi do ucha, nezapom\u00ednaje se o n\u011bj ot\u0159\u00edt rty. „V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, letadlo pomalu vzl\u00e9t\u00e1 a nen\u00ed tu v\u016fbec nikdo, kdo by t\u011b vn\u00edmal jinak ne\u017e jako oby\u010dejn\u00e9ho cestuj\u00edc\u00edho. Nikdo n\u00e1s nefot\u00ed, a u\u017e v\u016fbec si n\u00e1s nev\u0161\u00edmaj\u00ed, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, ale o\u010di neotev\u0159el ani pot\u00e9, co se Anis odt\u00e1hl. Ml\u010dky m\u011b chytil za ruku a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, tak\u017ee jsem se mu op\u00edral o rameno, zat\u00edmco m\u011b v\u00edskal ve vlasech. Byl jsem mu neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee situaci pochopil tak rychle a nijak na m\u011b nenal\u00e9hal, proto\u017ee nechyb\u011blo moc a j\u00e1 bych se s jistotou slo\u017eil, to v\u00edm stoprocentn\u011b.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Cestu letadlem i \u010dek\u00e1n\u00ed v Dubaji jsem p\u0159ekvapiv\u011b prospal, ale byl jsem za to r\u00e1d, proto\u017ee m\u011b opustila nejv\u011bt\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 nejhr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st paranoidn\u00edch p\u0159edstav, a p\u0159esto\u017ee jsem se v letadle do Hamburgu ostra\u017eit\u011b rozhl\u00ed\u017eel, byl jsem vst\u0159\u00edcn\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di Anisov\u00fdm dotyk\u016fm a polibk\u016fm, kter\u00fdmi se m\u011b sna\u017eil konej\u0161it. Cestu jsme tak v\u00edcem\u00e9n\u011b prol\u00edbali, chv\u00edlemi jsme prohodili p\u00e1r slov.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, jen co jsme p\u0159ist\u00e1li v Hamburgu a ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed se vydali pro na\u0161e zavazadla, sesypala se na n\u00e1s hromada novin\u00e1\u0159\u016f. Okam\u017eit\u011b jsem si nasadil br\u00fdle, aby nikdo nem\u011bl \u0161anci vid\u011bt strach v m\u00fdch o\u010d\u00edch, a jakmile jsme se do\u010dkali na\u0161ich kufr\u016f, co nejrychleji jsme dok\u00e1zali, zam\u00ed\u0159ili jsme do parkovac\u00edho domu, kde Anis nechal p\u0159ed odletem sv\u00e9 auto. Novin\u00e1\u0159i n\u00e1m byli d\u00e1l v pat\u00e1ch, tak\u017ee jsme se vyka\u0161lali na n\u011bjakou bezpe\u010dnost v podob\u011b pout\u00e1n\u00ed se, jen jsme hodili kufry na seda\u010dku, posadili se a Anis okam\u017eit\u011b vyrazil.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ jemn\u011b m\u011b pohladil po ruce, kdy\u017e jsme novin\u00e1\u0159\u016fm kone\u010dn\u011b ujeli.<\/div>\n

„Ne,“ p\u0159iznal jsem a ti\u0161e vzlyknul s rukou p\u0159ed pusou. „Ne, nejsem, jen nezastavuj a je\u010f, pros\u00edm,“ op\u0159el jsem se o ok\u00fdnko a d\u00e1l ml\u010dky sledoval ulice Hamburgu. Jak novin\u00e1\u0159i mohli v\u011bd\u011bt, \u017ee jsme spolu byli na dovolen\u00e9, a \u017ee zrovna dneska se vrac\u00edme?<\/div>\n
„Chce\u0161 jet ke mn\u011b nebo k tob\u011b?“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Ke mn\u011b, pros\u00edm,“ ot\u0159el jsem si tv\u00e1\u0159e od slz, p\u0159esto\u017ee nep\u0159est\u00e1valy t\u00e9ct dal\u0161\u00ed. S jistou d\u00e1vkou \u00falevy jsem zaznamenal, \u017ee u\u017e jsme v na\u0161\u00ed ulici. Sundal jsem si br\u00fdle, abych na Anise po\u0159\u00e1dn\u011b vid\u011bl, a oto\u010dil se k n\u011bmu, jen co jsme zastavili. „D\u011bkuju.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se za to na leti\u0161ti. Kdybych v\u011bd\u011bl, co se tam bude d\u00edt, n\u011bjak bych to vymyslel, abys tomu nebyl vystaven\u00fd,“ omluvn\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ty za to nem\u016f\u017ee\u0161,“ pousm\u00e1l jsem se. „D\u011bkuju za kr\u00e1snou dovolenou a bezpe\u010dn\u00fd odvoz. Zavol\u00e1m ti, a\u017e se budu c\u00edtit l\u00e9pe.“<\/div>\n
„Odpo\u010di\u0148 si,“ p\u0159itakal a kr\u00e1tce m\u011b pol\u00edbil. „Zat\u00edm se m\u011bj, hv\u011bzdo.“<\/div>\n
„Ahoj,“ naposledy jsem ho letmo pol\u00edbil do koutku rt\u016f, ne\u017e jsem se vyhrabal z auta, vzal sv\u016fj kufr a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il dom\u016f. Jen co se za mnou zabouchly dve\u0159e, vy\u010derpan\u011b jsem se o n\u011b op\u0159el, rukou si mnouc sp\u00e1nky.<\/p>\n

„U\u017e jsi doma!“ ozval se nad\u0161en\u00fd Tom ode dve\u0159\u00ed ob\u00fdv\u00e1ku. „A jsi op\u00e1len\u00fd a… ubre\u010den\u00fd, co se stalo, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ starostliv\u011b ke mn\u011b do\u0161el a pevn\u011b m\u011b objal. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil a naplno se rozbre\u010del, abych alespo\u0148 trochu ulevil porouchan\u00fdm nerv\u016fm. „Co se stalo, Billy?“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b hladil po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Novin\u00e1\u0159i… v\u0161ude!“ vzlyknul jsem. D\u00e1l u\u017e Tom nic ne\u0159\u00edkal, jen m\u011b pevn\u011bji objal a pomalu m\u011b odv\u00e1d\u011bl do m\u00e9ho pokoje, kde m\u011b ulo\u017eil do postele. Pevn\u00fdm stiskem z\u00e1p\u011bst\u00ed jsem ho donutil, aby si lehl ke mn\u011b, co\u017e bez protest\u016f splnil a p\u0159itiskl si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„V\u0161echno je dobr\u00fd, u\u017e jsi doma, tady se k tob\u011b nedostanou, nedovol\u00edm jim to,“ konej\u0161iv\u011b se mnou kol\u00e9bal. „U\u017e nebre\u010d, v\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, Bille a j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee jsi doma, st\u00fdskalo se mi.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky,“ p\u0159ik\u00fdvnul jsem. „\u0160koda, \u017ee jsi tam nemohl b\u00fdt s n\u00e1mi, bylo tam kr\u00e1sn\u011b.“<\/div>\n
„To, \u017ee jsem na n\u011bj rezignoval, neznamen\u00e1, \u017ee bych s n\u00edm vydr\u017eel d\u00e9le ne\u017e jednu hodinu ve spole\u010dn\u00e9 m\u00edstnosti, Bille,“ zasm\u00e1l se. „Akor\u00e1t bych v\u00e1m tam p\u0159ek\u00e1\u017eel p\u0159i sexu\u00e1ln\u00edm maratonu, t\u00edm jsem si jist\u00fd. Ale jsem r\u00e1d, \u017ee sis to u\u017eil.“<\/p>\n

„D\u011bkuju. Co… Monika?“ zv\u011bdav\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dnul.<\/div>\n

„Vlastn\u011b docela dobr\u00fd, dneska s n\u00ed jdu do klubu a tak, je to fajn holka,“ usm\u00e1l se. „Zat\u00edm jsme spolu ani nespali, tak\u017ee… No, \u0159ekn\u011bme, \u017ee bych mo\u017en\u00e1 zkusil i to, \u010demu se dost \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1 vztah.“<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9, Tomi! Moc r\u00e1d to sly\u0161\u00edm, douf\u00e1m, \u017ee mi j\u00ed brzy p\u0159edstav\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Uvid\u00edme,“ se sm\u00edchem k\u00fdvnul. „No, j\u00e1 se te\u010f p\u016fjdu p\u0159ipravit, ty se po\u0159\u00e1dn\u011b prospi, vybal\u00ed\u0161 si pozd\u011bji. Jestli chce\u0161, zavolej Bushidovi, a\u0165 tu nejsi s\u00e1m, a\u017e odejdu.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd, budu sp\u00e1t,“ zamumlal jsem, abych mu nemusel \u0159\u00edkat, \u017ee Anise te\u010f nechci vid\u011bt, proto\u017ee by to vyvolalo zbyte\u010dn\u011b nespokojen\u00e9 ot\u00e1zky, na kter\u00e9 jsem neznal odpov\u011bdi. P\u0159esto\u017ee mi s Anisem bylo b\u011bhem dovolen\u00e9 nesm\u00edrn\u011b kr\u00e1sn\u011b, nem\u011bl jsem sebemen\u0161\u00ed chu\u0165 vid\u011bt ho v nejbli\u017e\u0161\u00edch dnech znovu, ani\u017e bych tu\u0161il, co za t\u00edm stoj\u00ed. Mo\u017en\u00e1 \u0161ok, kter\u00fd n\u00e1m darovali novin\u00e1\u0159i jako d\u00e1rek na uv\u00edtanou, mo\u017en\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee u\u017e jsme zp\u00e1tky z r\u00e1je v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b. Nev\u00edm. Ale rozhodn\u011b jsem moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu dnes, z\u00edtra a mo\u017en\u00e1 ani poz\u00edt\u0159\u00ed nezavol\u00e1m.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Jen co jsem byl doma, \u010das se neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u00e1hnul. Tom byl s Monikou, co\u017e jsem naprosto schvaloval, proto\u017ee se z n\u00ed vyklubala moc p\u0159\u00edjemn\u00e1 sle\u010dna a vypadalo to, \u017ee m\u00e1 Toma skute\u010dn\u011b r\u00e1da. P\u00e1rkr\u00e1t jsem s nimi vyrazil ven i j\u00e1, ale p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jsem se zdr\u017eoval doma, proto\u017ee d\u011blat k\u0159ena m\u011b nikdy nebavilo. S Anisem jsem od na\u0161eho n\u00e1vratu dom\u016f mluvil dvakr\u00e1t, ale bylo to z m\u00e9 strany jen takov\u00e9 uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jsem na n\u011bj nezapomn\u011bl a nehodil ho p\u0159es palubu, p\u0159esto\u017ee v\u00edcem\u00e9n\u011b trochu hodil. B\u00e1l jsem se. Novin\u00e1\u0159\u016f, fanou\u0161k\u016f, jeho… K ani jedn\u00e9 panice jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00e1\u017en\u00fd, vlastn\u011b asi v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, ale byly tu a j\u00e1 jim podl\u00e9hal, proto jsem z domu z\u00e1sadn\u011b nevych\u00e1zel bez ochranky. I kdy\u017e z domu jsem nevyl\u00e9zal t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec.<\/p>\n

„P\u0159i\u0161el ti dopis,“ zahuhlal Tom s plnou pusou a hodil p\u0159ede m\u011b ob\u00e1lku. Jen jsem k\u00fdvnul, ale nechal ji le\u017eet, abych si mohl p\u0159ipravit alespo\u0148 \u010d\u00e1st sn\u00eddan\u011b ,a teprve se sklenic\u00ed ml\u00e9ka jsem to milostiv\u011b otev\u0159el. „Co to je?“<\/div>\n

„Te\u010f jsem to otev\u0159el, Tomi. Neum\u00edm \u010d\u00edst tak rychle,“ proto\u010dil jsem o\u010dima, ale za\u010dal nahlas \u010d\u00edst. „V\u00e1\u017een\u00fd Bille Kaulitzi, bla bla, mysl\u00edme si, \u017ee jste pro na\u0161i spole\u010dnost dobr\u00fd d\u016fkazem, bla bla, a proto bychom V\u00e1s i Va\u0161eho bratra velmi r\u00e1di pozvali na hasi\u010dsk\u00fd b\u00e1l, kter\u00fd se kon\u00e1 dnes, bla bla, od sedmi hodin v Grosse Freiheit 36 na po\u010dest bla bla. Byli bychom \u0161\u0165astni, kdybyste n\u00e1s poctili svou n\u00e1v\u0161t\u011bvou. S pozdravem hasi\u010dsk\u00fd sbor m\u011bsta Hamburg,“ otr\u00e1ven\u011b jsem to do\u010detl a dopis hodil zase na st\u016fl.<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e, p\u016fjdeme?“<\/div>\n
„Vezmi Moniku a u\u017eijte si to i za m\u011b,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Na ve\u010der m\u00e1m jin\u00e9 pl\u00e1ny. Chci si sednout do k\u0159esla, zap\u00e1lit si a nic ned\u011blat.“<\/div>\n
„Jsi nudn\u00fd. A zvon\u00ed ti telefon,“ uk\u00e1zal na mobil, kter\u00fd po stole zu\u0159iv\u011b tan\u010dil.<\/p>\n

Proto\u010dil jsem o\u010dima, kdy\u017e jsem spat\u0159il Anisovo jm\u00e9no, ale hovor p\u0159ijal. „Ahoj.“<\/div>\n

„Zdrav\u00ed\u010dko hv\u011bzdo, tak m\u011b napadlo, co d\u011bl\u00e1\u0161 dnes ve\u010der? Dlouho jsme se nevid\u011bli,“ vesele za\u0161veholil.<\/div>\n
„T\u00fdden. Ale dnes ve\u010der u\u017e n\u011bco m\u00e1m, omlouv\u00e1m se,“ naoko jsem povzdechl.<\/div>\n
„Ne\u0161lo by to odlo\u017eit?“<\/div>\n
„Ne\u0161lo, u\u017e jsem potvrdil svou \u00fa\u010dast,“ zamumlal jsem, pohled mi padl na pozv\u00e1nku. Dokonal\u00e9! „Promi\u0148, u\u017e jsem to v\u00e1\u017en\u011b sl\u00edbil, cel\u00fd hasi\u010dsk\u00fd sbor se mnou po\u010d\u00edt\u00e1, maj\u00ed n\u011bjak\u00fd b\u00e1l na po\u010dest… n\u011bkomu. David si mysl\u00ed, \u017ee je to skv\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, jak d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee \u017eijeme a tak.“<\/div>\n
„\u0160koda. Myslel jsem, \u017ee bychom se mohli sej\u00edt u m\u011b a trochu si u\u017e\u00edt,“ povzdechl. „Nevad\u00ed, zavol\u00e1m Kayovi a Flerovi a vyraz\u00edme n\u011bkam do klubu. U\u017eij si tedy b\u00e1l, Bille.“<\/div>\n
„Pozdravuj, ahoj,“ vypnul jsem hovor a pod\u00edval se na pobaven\u011b se cul\u00edc\u00edho Toma. „Co je?“ nep\u0159\u00edjemn\u011b jsem zavr\u010del.<\/div>\n
„Nic, jen nap\u00ed\u0161u Monice, aby si sehnala n\u011bjak\u00fd \u0161aty, aby ne\u0161la v d\u017e\u00ednech jako j\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbl se. „Ty bys m\u011bl zavolat hasi\u010d\u016fm, aby si p\u0159ipravili na ve\u010der dostate\u010dn\u00fd mno\u017estv\u00ed vody, jinak jim sv\u00fdm hn\u011bvem podp\u00e1l\u00ed\u0161 halu hned po p\u0159\u00edchodu.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Tome? Naser si,“ proto\u010dil jsem o\u010dima, ale s telefonem a pozv\u00e1nkou v ruce zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu pokoji, po cest\u011b hbit\u011b vy\u0165uk\u00e1vaj\u00edc telefonn\u00ed \u010d\u00edslo.<\/p>\n

„Ben Stolz, po\u017e\u00e1rn\u00ed stanice Hamburg, pros\u00edm?“<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bill Kaulitz,“ nahodil jsem p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd t\u00f3n. „Pr\u00e1v\u011b se mi pod ruku dostala pozv\u00e1nka na dne\u0161n\u00ed b\u00e1l, kter\u00fd po\u0159\u00e1d\u00e1te a tak bych velmi r\u00e1d potvrdil p\u0159\u00edtomnost m\u011b i bratra s jeho p\u0159\u00edtelkyn\u00ed.“<\/div>\n
„No, tak to je pro n\u00e1s naprosto skv\u011bl\u00e1 zpr\u00e1va, moc si toho v\u00e1\u017e\u00edme. Jen k tomu ozna\u010den\u00ed b\u00e1l,“ rozpa\u010dit\u011b se zasm\u00e1l. „Vlastn\u011b nejde ani tak o ples jako o ve\u010d\u00edrek, p\u0159i tvo\u0159en\u00ed pozv\u00e1nek se n\u00e1m tam vloudila men\u0161\u00ed chybi\u010dka.“<\/div>\n
„Och, to v\u016fbec nevad\u00ed, vlastn\u011b to zn\u00ed mnohem l\u00e9pe,“ taky jsem se zasm\u00e1l. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b te\u010f kdy\u017e v\u00edm, \u017ee jde o ve\u010d\u00edrek, t\u011b\u0161\u00edm se tam o n\u011bco v\u00edc, ne\u017e p\u0159ed p\u00e1r minutami.“<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. Te\u010f kdy\u017e m\u011b omluv\u00edte, budu muset j\u00edt doladit p\u00e1r posledn\u00edch detail\u016f ohledn\u011b ve\u010dera, ale budu \u0161\u0165astn\u00fd, pokud se n\u00e1m poda\u0159\u00ed setkat se osobn\u011b.“<\/div>\n
„V\u00edte, jak vypad\u00e1m, sta\u010d\u00ed p\u0159ij\u00edt,“ pousm\u00e1l jsem se. „Budu se t\u011b\u0161it na ve\u010der, a\u017e m\u011b p\u0159ijdete pozvat na skleni\u010dku, zat\u00edm se m\u011bjte,“ t\u00edpnul jsem mu to a telefon hodil na postel. Dobr\u00fd Bo\u017ee pros\u00edm, a\u0165 je hezk\u00fd, s dobrou postavou, nen\u00ed mu sedmdes\u00e1t, m\u00e1 hezk\u00e9 ruce a um\u00ed dob\u0159e \u0161u… ne, o tohle u\u017e t\u011b prosit nem\u016f\u017eu. Amen.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Ve\u010d\u00edrek a z\u00e1bava byly v pln\u00e9m proudu, alkohol se nep\u0159estal p\u00edt, alespo\u0148 tedy j\u00e1 rozhodn\u011b ne, proto\u017ee ka\u017edou chv\u00edli m\u011b n\u011bkdo zval na skleni\u010dku, jeden sexy hasi\u010d za druh\u00fdm, tak\u017ee j\u00e1 u\u017e si stihl vybrat p\u00e1r potenci\u00e1ln\u00edch partner\u016f pro dne\u0161n\u00ed noc. Tom se dob\u0159e bavil s Monikou, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 se od nich odpojil hned po p\u0159\u00edchodu, hodlal jsem si u\u017e\u00edt a ne z\u00edrat na jejich zamilovan\u00e9 \u0165u\u0165u \u0148u\u0148u.<\/p>\n

„Omluv m\u011b,“ usm\u00e1l jsem se na… Paula? Andyho? Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, koho, a zam\u00ed\u0159il k z\u00e1chod\u016fm, jeliko\u017e m\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed u\u017e zoufale k\u0159i\u010delo o hozen\u00ed z\u00e1chrann\u00e9ho kruhu, co\u017e jsem samoz\u0159ejm\u011b nemohl ignorovat.<\/div>\n

„Pan Kaulitz?“ kdosi mi poklepal na rameno.<\/div>\n
„Jen Bill,“ m\u00e1vnul jsem rukou s \u00fasm\u011bvem, pokra\u010duj\u00edc na z\u00e1chody. „Jestli n\u011bco pot\u0159ebuje\u0161, poj\u010f se mnou, jdu se jen p\u0159el\u00ed\u010dit, tak\u017ee budu schopn\u00fd pln\u011b komunikovat.<\/div>\n
„Oh, dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl a n\u00e1sledoval m\u011b. „Sice jsem t\u011b cht\u011bl pozvat na tu skleni\u010dku, kterou jsem ti r\u00e1no sl\u00edbil, ale mysl\u00edm, \u017ee to chv\u00edli ur\u010dit\u011b po\u010dk\u00e1,“ op\u0159el se o umyvadlo kousek ode m\u011b.<\/div>\n
„Ben?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, a kone\u010dn\u011b si ho tak mohl po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout. Vysok\u00fd, vypracovan\u00e9 t\u011blo obepnut\u00e9 \u00fazk\u00fdmi kalhotami a tri\u010dkem, sexy \u00fasm\u011bv, ale nejv\u00edc m\u011b upoutaly pomn\u011bnkov\u011b modr\u00e9 o\u010di v kombinaci s \u010dern\u00fdmi vlasy. „No, p\u0159edem to pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ij\u00edm\u00e1m,“ spokojen\u011b jsem mlasknul, rychl\u00fdm pohledem kontroluj\u00edc jeho ruce – upraven\u00e9, ale mu\u017en\u00e9 s dlouh\u00fdmi prsty. M\u0148am!<\/div>\n
„Tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee t\u011b m\u016fj vzhled uspokojil,“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Lh\u00e1t ti rozhodn\u011b nebudu,“ s \u00fasm\u011bvem jsem si upravil linku kolem o\u010d\u00ed. „Vlastn\u011b jsem krasavce o\u010dek\u00e1val, r\u00e1no jsem o n\u011bj prosil Boha.“<\/div>\n
„Jsi v\u011b\u0159\u00edc\u00ed?“<\/p>\n

„Kdybych byl, minim\u00e1ln\u011b cel\u00fd p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok bych denn\u011b musel chodit ke zpov\u011bdi kv\u016fli tomu, co v\u0161echno se mi te\u010f hon\u00ed hlavou,“ se sm\u00edchem jsem zavrt\u011bl hlavou. „Jsem h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd tvor.“<\/div>\n

„To u\u017e od pohledu,“ souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Opravdu?“ usm\u00e1l jsem se a oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem, bokem se op\u00edraj\u00edc o umyvadlo.<\/div>\n
„Bezesporu,“ ud\u011blal ke mn\u011b kr\u00e1tk\u00fd krok a s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima si m\u011b prohl\u00ed\u017eel. „Jsi tak h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk, \u017ee bych t\u011b nejrad\u011bji p\u0159ehnul tady a te\u010f, a vlastn\u011b to i ud\u011bl\u00e1m,“ nat\u00e1hl se p\u0159ese m\u011b ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 jedin\u00fdm oto\u010den\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00ed zamknul. Opojn\u011b jsem vdechoval jeho ko\u0159en\u011bnou v\u016fni, ale prudce mi vyst\u0159elila ruka k jeho rt\u016fm, kdy\u017e se m\u011b chystal pol\u00edbit.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„P\u0159\u00edtel?“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„N\u011bco vzd\u00e1len\u011b podobaj\u00edc\u00ed se tomu,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a sundal svou ruku. Okam\u017eit\u011b m\u011b drav\u011b pol\u00edbil na krk, a\u017e jsem se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm zaklonil hlavu a pevn\u011bji sev\u0159el desku s umyvadly. Ml\u010dky se usm\u00e1l, ale bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed m\u011b za boky vyzvedl na onu desku a protla\u010dil se mezi m\u00e1 stehna. Objal jsem ho nohama kolem bok\u016f a rukama mu zajel pod tri\u010dko. Zast\u00e9nal jsem, kdy\u017e mi pod prsty klouzaly jeho svaly.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 skvostn\u00e9 t\u011blo,“ promnul mi bok, zat\u00edmco m\u011b jednou rukou vysvl\u00e9kal z tri\u010dka. Jen co bylo dole, skousnul mi bradavku. S p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem ti\u0161e st\u00e9nal, jeho ruce a rty p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bly, co d\u011blat, aby m\u011b rozp\u00e1lily. Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli, kdy jsem nem\u011bl daleko od toho, abych za\u010dal k\u0148u\u010det, jsem ho za\u010dal hbit\u011b a trochu zu\u0159iv\u011b svl\u00e9kat. Jen se zasm\u00e1l, a s\u00e1m v tom pokra\u010dovat, aby vysvl\u00e9kl i m\u011b.<\/div>\n

„Po\u010dkej,“ rychle jsem s\u00e1hnul do kapsy pro kondom, ne\u017e mi odhodil kalhoty. „Te\u010f m\u016f\u017ee\u0161,“ rozd\u011blal jsem bal\u00ed\u010dek a kone\u010dn\u011b mu ho nasadil. P\u00e1rkr\u00e1t jsem p\u0159ejel prsty po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce, kter\u00e1 rozhodn\u011b byla velmi uspokojuj\u00edc\u00ed, ne\u017e jsem ho do sebe nechal opatrn\u011b vstoupit. Nijak neot\u00e1lel, rovnou do m\u011b za\u010dal natvrdo p\u0159ir\u00e1\u017eet. Rukama mi zajel do vlas\u016f a laskal m\u011b na ramena, zat\u00edmco j\u00e1 jen la\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edmal ka\u017edi\u010dk\u00fd jeho pohyb proti m\u00e9mu t\u011blu se slast\u00ed prohnut\u00fdmi z\u00e1dy. „Bo\u017ee m\u016fj,“ vyk\u0159ikl jsem, kdy\u017e mi narazil na prostatu.<\/div>\n
„To jsem cht\u011bl sly\u0161et,“ spokojen\u011b zamru\u010del a za\u010dal t\u00edm sm\u011brem nemilosrdn\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet, a\u017e jsem ho k\u0159e\u010dovit\u011b objal kolem ramen a zalapal po dechu. „Jsi skvostn\u00fd.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal jsem mezi steny, jen silou v\u016fle se dr\u017e\u00edc, abych ho okam\u017eit\u011b nepol\u00edbil. Tak moc bych cht\u011bl! „Kruci!“ vyk\u0159ikl jsem zoufale po chv\u00edli, co do m\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel a s v\u00fddechem se mu ud\u011blal na b\u0159icho. Abych nemyslel jen na sebe, st\u00e1hl jsem se kolem n\u011bj a nechal ho, abych nabral pro sebe vyhovuj\u00edc\u00ed tempo pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed vrcholu.<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ za\u00fap\u011bl a s v\u00fddechem se op\u0159el rukama o zrcadlo za mnou. „Tak\u017ee… D\u00e1me tu skleni\u010dku?“<\/div>\n
„Jo,“ rozesm\u00e1l jsem se. „Ale dej mi moje oble\u010den\u00ed,“ odt\u00e1hl jsem se od n\u011bj a sesko\u010dil z pultu dol\u016f, obl\u00e9kaj\u00edc si tri\u010dko.<\/div>\n
„Tohle bylo dobr\u00e9,“ podal mi trenky a kalhoty.<\/div>\n
„Zachr\u00e1nil jsi \u017eivot,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se, hbit\u011b se obl\u00e9kl a obul. „A te\u010f jdeme na tu skleni\u010dku.“<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Z Bena se nakonec vyklubal nejen skv\u011bl\u00fd „milenec“, ale i spole\u010dn\u00edk p\u0159i skleni\u010dce whisky, d\u00edky \u010demu\u017e jsem bez probl\u00e9m\u016f vydr\u017eel sed\u011bt s n\u00edm p\u0159es hodinu na baru, ani\u017e bychom vy\u010derpali spole\u010dn\u00e1 t\u00e9mata k hovoru, proto jsem byl docela zklaman\u00fd, kdy\u017e musel po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b odej\u00edt, lou\u010d\u00edc se polibkem na tv\u00e1\u0159, p\u0159esto\u017ee jsme si oba p\u0159\u00e1li, aby to bylo na rty. Nevad\u00ed.<\/p><\/div>\n

Po jeho odchodu na\u0161t\u011bst\u00ed netrvalo ani p\u011bt minut, ne\u017e se po m\u00e9m boku objevil nov\u00fd spole\u010dn\u00edk, na jeho\u017e jm\u00e9no si v\u016fbec nepamatuju, ale v\u00edm, \u017ee m\u011bl mal\u00e9 ruce. I p\u0159esto jsem s n\u00edm ale ode\u0161el na z\u00e1chody, kde m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee i mal\u00e9 ruce dok\u00e1\u017eou naprosto \u00fa\u017easn\u00e9 v\u011bci. Jen m\u00e1lokdy se mi stalo, \u017ee by m\u011b n\u011bkdo dovedl k vrcholu tak skv\u011ble odvedenou ru\u010dn\u00ed prac\u00ed jako on. Sice jsem se mu hned za dve\u0159mi vytratil, ale byl \u0161ikovn\u00fd!<\/p>\n

Po tomhle mu\u017ei si toho u\u017e moc nepamatuju, proto\u017ee jsem byl lehce spole\u010densky unaven\u00fd a nijak m\u011b to nezastavilo v dal\u0161\u00edm pit\u00ed, ale rozhodn\u011b si pamatuju, \u017ee jsem odch\u00e1zel na z\u00e1chody s n\u011bjak\u00fdm blon\u010f\u00e1kem, co m\u011bl velkou jizvu p\u0159es cel\u00e1 z\u00e1da. Ale sex to byl skv\u011bl\u00fd – a\u017e na to, \u017ee jsem si roztrhl tri\u010dko. Kdy\u017e n\u00e1s Tom vid\u011bl odch\u00e1zet z m\u00edstnosti spole\u010dn\u011b, rozzloben\u011b m\u011b za pa\u017ei dot\u00e1hnul k autu a s Monikou m\u011b bez jedin\u00e9ho slova zavezl k n\u00e1m dom\u016f, kde jsem b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in vytuhnul v ob\u00fdv\u00e1ku na gau\u010di.<\/p>\n

„Ahoj,“ usm\u00e1l jsem se na Toma druh\u00fd den pot\u00e9, co jsem se kone\u010dn\u011b probudil.<\/div>\n

„\u010cau,“ zabru\u010del.<\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161i, co zase je?“ proto\u010dil jsem o\u010dima, z lednice si vytahuj\u00edc jogurt.<\/div>\n
„Co zase je? D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“ vyk\u0159ikl na\u0161tvan\u011b. „V\u010dera ses na tom ve\u010d\u00edrku o\u017eral a nechal se ojet \u010dty\u0159ma chlapama!“<\/div>\n
„\u010cty\u0159ma? Kruci, na jednoho jsem zapomn\u011bl. Nev\u00ed\u0161, jak vypadal?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vykulil o\u010di. „Bille, zachoval ses jako \u00fapln\u00e1 d\u011bvka! Rozt\u00e1hnul jsi nohy ka\u017ed\u00fdmu, kdo se ti nab\u00eddl, na ve\u0159ejnosti!“<\/div>\n
„Byl to ve\u010d\u00edrek a nech\u00e1pu, pro\u010d zrovna ty proti tomu n\u011bco nam\u00edt\u00e1\u0161, je\u0161t\u011b ne\u017e sis na\u0161el Moniku, byl jsi je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1! Co je na tom, \u017ee jsem se bavil? Prost\u011b jsem si u\u017e\u00edval p\u00e1rty, smi\u0159 se s t\u00edm.“<\/div>\n
„Promi\u0148, ale v\u00e1\u017en\u011b se jen t\u011b\u017eko smi\u0159uje s t\u00edm, \u017ee m\u016fj bratr je coura,“ vztekle odsekl.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Tome? Vyli\u017e si prdel,“ proto\u010dil jsem o\u010dima a zmizel do sv\u00e9ho pokoje, nenech\u00e1m se ur\u00e1\u017eet od n\u011bkoho, kdo zvl\u00e1dnul deset holek za noc, p\u0159i\u010dem\u017e klidn\u011b i t\u0159i najednou. Na tohle v\u00e1\u017en\u011b nejsem zv\u011bdav\u00fd.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Po na\u0161em prvn\u00edm dnu na Malediv\u00e1ch, kdy jsme se nakonec spolu vyspali snad v\u0161ude, kde to bylo jen trochu mo\u017en\u00e9, jsme cel\u00fd druh\u00fd den prospali, ale od na\u0161eho probuzen\u00ed t\u0159et\u00ed den \u010das ut\u00edkal neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem spole\u010dn\u011b s na\u0161\u00ed dovolenou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[496],"tags":[],"class_list":["post-6155","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-your-love-over-the-sex"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6155","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6155"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6155\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6155"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6155"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6155"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}