{"id":6164,"date":"2012-07-24T15:00:00","date_gmt":"2012-07-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6147"},"modified":"2012-07-24T15:00:00","modified_gmt":"2012-07-24T14:00:00","slug":"cejchovni-znameni-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/24\/cejchovni-znameni-23\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 23."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Trest z l\u00e1sky<\/p>\n

<\/strong> Bill zabouchl dve\u0159e do sv\u00fdch komnat. Z\u00e1dy se svezl po hrub\u011b opracovan\u00e9m d\u0159ev\u011b. Z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kaly slzy. Z\u00e1da op\u0159en\u00e1 o dve\u0159e mu pekeln\u011b \u017ehnula, bolela ho. C\u00edtil pulz v ran\u00e1ch. Ozvalo se tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. Bill nereagoval. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se do komnat sna\u017e\u00ed vej\u00edt Tom. Necht\u011bl ho te\u010f vid\u011bt.<\/div>\n

„Pane, to jsem j\u00e1, otev\u0159ete mi,“ ozvala se za dve\u0159mi tich\u00e1 prosba. Bill podle hlasu poznal Jeremyho. Nam\u00e1hav\u011b se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy, aby mu mohl otev\u0159\u00edt. Hned co mlad\u00edk vkro\u010dil do dve\u0159\u00ed, mu padl kolem krku. Zabo\u0159il nos do jeho ramene a s\u00edpav\u011b se rozplakal. „Tolik m\u011b to mrz\u00ed, pane,“ za\u0161eptal Jeremy ve snaze uti\u0161it p\u00e1novy n\u00e1\u0159ky. Bill byl v\u0161ak k nezastaven\u00ed. Nemyslel si, \u017ee by si n\u011bco takov\u00e9ho zaslou\u017eil. A nemyslel si, \u017ee by na n\u011bj byl Tom schopn\u00fd vzt\u00e1hnout ruku.<\/div>\n
„Je-je to moje chyba. Z-zaslou\u017eil jsem si trest,“ zavzlykal Bill do sluhovy op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee na rameni. C\u00edtil jeho siln\u00e9 ruce, jak mu n\u011b\u017en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed po boc\u00edch v m\u00edstech, kam se bi\u010d nedostal. Dr\u017e\u00edce Billa za boky, Jeremy opatrn\u011b zacouval, dokud je nedostal k n\u011b\u010demu, na co by se Bill mohl posadit.<\/p>\n

„Uk\u00e1\u017eete mi r\u00e1ny, pane? O\u0161et\u0159\u00edm v\u00e1m je,“ zeptal se n\u011b\u017en\u011b sluha a odrhnul z Billovy tv\u00e1\u0159e prameny potem slepen\u00fdch vlas\u016f. Bill slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Nechal Jeremyho, aby ho k sob\u011b oto\u010dil z\u00e1dy, a vyhrnul mu no\u010dn\u00ed ko\u0161ili, kterou si Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b nestihl p\u0159evl\u00e9ct. Na z\u00e1dech ko\u0161ile se skv\u011bly zarudl\u00e9 fleky \u010derstv\u011b zaschl\u00e9 krve. Jeremy usykl, kdy\u017e vid\u011bl Billova do krve do\u0161lehan\u00e1 z\u00e1da.<\/div>\n

\n
\n

„Nem\u00e1m zavolat l\u00e9\u010ditele?“ zeptal se opatrn\u011b, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel hlubok\u00e9 r\u00e1ny. Nech\u00e1pal, jak fara\u00f3n mohl n\u011bco takov\u00e9ho dovolit, ba co v\u00edc – jak mohl n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec na\u0159\u00eddit<\/em>. V\u0161ichni v pal\u00e1ci si mysleli, \u017ee je Bill \u010dlov\u011bk, kter\u00fd dok\u00e1zal otev\u0159\u00edt fara\u00f3novo srdce a naklonit si ho. V\u0161echny proto p\u0159ekvapilo, \u017ee fara\u00f3n nechal Billa zpr\u00e1skat bi\u010dem, kdy\u017e se neprobudil vedle n\u011bj a zjistil, \u017ee Bill nestr\u00e1vil noc ani ve sv\u00fdch komnat\u00e1ch. Byl naprosto nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd, nenechal si situaci vysv\u011btlit.<\/div>\n

„Nepomohl by mi. Z Toma maj\u00ed v\u0161ichni strach,“ zakroutil hlavou Bill. „Jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd, Jeremy. Myslel bych, \u017ee ani ty mi nepom\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Jsem tu v\u017edycky pro v\u00e1s, pane,“ pousm\u00e1l se sluha. „Nech\u00e1m p\u0159in\u00e9st vodu, abych v\u00e1m r\u00e1ny vy\u010distil. Zat\u00edm si lehn\u011bte na postel a sna\u017ete se neh\u00fdbat, aby v\u00e1s r\u00e1ny zbyte\u010dn\u011b nebolely.“<\/p>\n

Sluha odb\u011bhl ven, aby p\u0159ivolal mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 poslal pro vodu. Hned nato se vr\u00e1til k Billovi a pomohl mu dobelhat se do postele.<\/div>\n

„M\u016f\u017eu pou\u017e\u00edt na \u010di\u0161t\u011bn\u00ed ran va\u0161i ko\u0161ili, pane? Krev stejn\u011b nep\u016fjde odstranit.“ Bill pouze chab\u011b p\u0159ik\u00fdvl a polo\u017eil se na b\u0159icho na postel. Ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed pohyb ho bolel. Nejv\u00edc ale bolely vzpom\u00ednky, jak ty dalek\u00e9, tak ty star\u00e9 sotva p\u00e1r minut.<\/p>\n

<\/div>\n

Flashback<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Bill ut\u00edkal zbrkle chodbami, nev\u0161\u00edmal si lid\u00ed, kte\u0159\u00ed proch\u00e1zeli kolem n\u011bj. Sna\u017eil se ignorovat ka\u017ed\u00e9ho, koho potkal, a doufal, \u017ee t\u00edm vyvol\u00e1 ignoraci od ostatn\u00edch lid\u00ed. Jak\u00e9 by se rozb\u011bhlo pozdvi\u017een\u00ed, kdyby si n\u011bkdo v\u0161imnul, odkud ut\u00edk\u00e1. Bill nepochyboval o tom, \u017ee by Tom dal okam\u017eit\u011b popravit jeho i Anise. Celou dobu strachem skoro ned\u00fdchal. A\u017e kdy\u017e dob\u011bhl do sv\u00fdch komnat, \u00falevn\u011b si oddechl – p\u0159\u00edli\u0161 brzo.<\/p>\n

„Kde jsi byl?“ zeptal se zn\u00e1m\u00fd hlas. Nadsko\u010dil \u00falekem. „Tak kde jsi byl?!“ prudk\u00fd v\u00fdk\u0159ik zazn\u011bl tak ne\u010dekan\u011b, \u017ee Bill nadsko\u010dil je\u0161t\u011b jednou. Tom sed\u011bl u okna, d\u00edval se ven na pomalu vst\u00e1vaj\u00edc\u00ed slunce. Vypadal naprosto klidn\u011b, ale uvnit\u0159 n\u011bj se va\u0159ila v\u0161echna krev. Bill se sklon\u011bnou hlavou do\u0161el a\u017e k n\u011bmu. Nedok\u00e1zal mu odpov\u011bd\u011bt. Doufal, \u017ee se mu povede proj\u00edt tak, aby si ho nikdo nev\u0161iml.<\/em><\/div>\n

„Proj\u00edt se,“ za\u0161eptal. Tom se k n\u011bmu oto\u010dil. V o\u010d\u00edch se mu odr\u00e1\u017eela v\u0161echna zlost nahromad\u011bn\u00e1 uvnit\u0159 n\u011bj. N\u011bkde za n\u00ed se ale tak\u00e9 zra\u010dilo hlubok\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed a bolest.<\/em><\/div>\n
„Nel\u017ei mi, Bille, pros\u00edm t\u011b, nel\u017ei mi,“ odpov\u011bd\u011bl takt\u00e9\u017e \u0161eptem.<\/p>\n

Vstal. Postavil se p\u0159\u00edmo naproti Billovi, dlan\u00ed spo\u010dinul na jeho tv\u00e1\u0159i st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u010dervenal\u00e9 b\u011bhem. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee otrok\u00e1\u0159 poru\u0161il m\u016fj rozkaz. Sl\u00edbil jsem, \u017ee pokud ho poru\u0161\u00ed, postihne ho trest. Ale proto\u017ee nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy, jedin\u00fdm potrestan\u00fdm bude\u0161 ty, Bille. Myslel jsem, \u017ee se alespo\u0148 od tebe do\u010dk\u00e1m v\u011brnosti,“ na konci v\u011bty se mu zlomil hlas. „Tv\u016fj trest stanov\u00edm hned, prob\u011bhne takt\u00e9\u017e hned. P\u011btadvacet ran bi\u010dem na hlavn\u00edm pal\u00e1cov\u00e9m n\u00e1dvo\u0159\u00ed.“<\/em><\/div>\n

Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Nic, co mu Tom \u0159\u00edkal, mu ned\u00e1valo smysl. Nic, a\u017e na trest, kter\u00fd pro n\u011bj ur\u010dil.<\/em><\/div>\n
„Nechci t\u011b trestat, Bille, tv\u00e1 bolest je bolest\u00ed moj\u00ed, ale ned\u00e1v\u00e1\u0161 mi jinou mo\u017enost.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Konec flashbacku<\/em><\/strong><\/div>\n

\n

Mal\u00fd siln\u011b op\u00e1len\u00fd chlape\u010dek donesl do Billov\u00fdch komnat v\u011bdro s lehce oh\u0159\u00e1tou vodou. Vykulil bled\u011b modr\u00e1 o\u010dka, kdy\u017e vid\u011bl b\u00edl\u00e9ho mlad\u00edka s rozed\u0159en\u00fdmi z\u00e1dy nata\u017een\u00e9ho nah\u00e9ho na jeho posteli. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee nev\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat – jestli odlo\u017eit v\u011bdro a zakr\u00fdt si o\u010di, nebo v\u011bdro dr\u017eet d\u00e1l a vy\u010dkat Jeremyho rozkazu.<\/p>\n

„Polo\u017e to a jdi,“ poru\u010dil Jeremy, kter\u00fd zat\u00edm roz\u0159ez\u00e1val na c\u00e1ry Billovu no\u010dn\u00ed ko\u0161ili, aby ji pou\u017eil na provizorn\u00ed obvazy. Chlapec polo\u017eil v\u011bdro na zem a s hlubokou \u00faklonou utekl. Jeremy s \u00fasm\u011bvem zakroutil hlavou, jeho tv\u00e1\u0159 v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b potemn\u011bla, kdy\u017e jeho pohled znovu dopadl na Billova z\u00e1da. Svi\u017en\u00fdm krokem do\u0161el pro v\u011bdro a namo\u010dil do n\u011bj jeden c\u00e1r l\u00e1tky, aby Billovi omyl z\u00e1da a vy\u010distil r\u00e1ny, aby se l\u00e9pe zatahovaly.<\/p>\n

„Tolik m\u011b to mrz\u00ed,“ zopakoval Jeremy u\u017e snad post\u00e9.<\/div>\n

„Nemus\u00ed t\u011b to mrzet, Jeremy. Je to moje chyba, m\u016f\u017eu za to s\u00e1m.“<\/div>\n
„Pane, pro\u010d v\u00e1s fara\u00f3n v\u016fbec potrestal, sm\u00edm-li v\u011bd\u011bt? Do na\u0161ich \u0159ad se donesly pouze zv\u011bsti, r\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, co je pravda a \u010demu mohu v\u011b\u0159it. Samoz\u0159ejm\u011b zn\u00e1m ofici\u00e1ln\u00ed verzi, kterou sd\u011blil fara\u00f3n v\u0161em – \u017ee jste \u0161el, kam nem\u00e1te.“<\/div>\n
„Jsem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 troufal\u00fd. Jsem bl\u00e1zen,“ za\u0161eptal Bill. „Nediv\u00edm se Tomovi, \u017ee m\u011b nechal zb\u00edt, na jeho m\u00edst\u011b bych nejsp\u00ed\u0161 jednal obdobn\u011b. Zklamal jsem jeho d\u016fv\u011bru.“<\/div>\n
„Nechci b\u00fdt troufal\u00fd, ale p\u0159ipad\u00e1te mi jako \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu je dobr\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159ovat. Nav\u00edc je na v\u00e1s vid\u011bt, \u017ee v\u00e1m na fara\u00f3novi skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Zapletl jsem se do n\u011b\u010deho, do \u010deho jsem se nikdy zapl\u00e9st nem\u011bl. A neexistuje cesta ven,“ odpov\u011bd\u011bl posmutn\u011ble Bill a usykl, kdy\u017e mu Jeremy l\u00e1tkou zajel do hlub\u0161\u00ed r\u00e1ny. Bezd\u011bky si vzpomn\u011bl na svoje \u0161estn\u00e1ct\u00e9 narozeniny, na den, kdy ho Anis p\u0159ipravoval na cejchov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Nerad bych se v\u00e1s d\u00e1l vypt\u00e1val. Ale zaj\u00edmalo by m\u011b, jak\u00e1 pro n\u011bkoho va\u0161eho postaven\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt bezv\u00fdchodn\u00e1 cesta. Opakuji, \u017ee nechci b\u00fdt troufal\u00fd, ale v\u017edycky jsem si myslel, \u017ee lid\u00e9 va\u0161eho postaven\u00ed starosti nemaj\u00ed.“<\/div>\n

„Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 starosti, Jeremy. Ty, j\u00e1, otroci\u2026 V\u0161ichni. Jde jen o to, jak\u00e9 ty starosti jsou.“ Jeremy p\u0159ik\u00fdvl, d\u00e1valo to smysl. Rozhovor s Billem se mu l\u00edbil. Nikdy mu nep\u0159ipadalo, \u017ee by si byl s n\u011bk\u00fdm takto vysok\u00e9ho postaven\u00ed takhle bl\u00edzk\u00fd. L\u00edbilo se mu, \u017ee mu Bill d\u016fv\u011b\u0159uje.<\/p>\n

D\u00e1l u\u017e nemluvili. Jeremy d\u00e1l pe\u010doval o Billova z\u00e1da a Bill se sna\u017eil nevn\u00edmat bolest, kter\u00e1 mu ka\u017edou chv\u00edli vyst\u0159elovala do cel\u00e9ho t\u011bla. Jeho my\u0161lenky se zat\u00edm vr\u00e1tily k potupn\u00e9 ud\u00e1losti, kdy st\u00e1l uprost\u0159ed hlavn\u00edho n\u00e1dvo\u0159\u00ed – rozlehl\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed\u010dka p\u0159\u00edmo p\u0159ed \u010d\u00e1st\u00ed pal\u00e1ce, kter\u00e1 pat\u0159ila fara\u00f3novi.<\/p>\n

<\/div>\n

Flashback<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

S\u00e1m Tom dovedl Billa a\u017e doprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed. Stoupl si na \u0161palek, kter\u00fd tam p\u0159istavil kat. To on m\u011bl vykonat trest na Billov\u00fdch z\u00e1dech. St\u00e1l a promlouval o trestu, kter\u00fd bude na Billovi vykon\u00e1n, o jeho d\u016fvodu a jeho vykon\u00e1n\u00ed. V\u0161echny uv\u00edtal, jako by se jednalo o n\u011bjakou spole\u010densky kladnou akci. Bill pouze st\u00e1l se sv\u011b\u0161enou hlavou a nech\u00e1val na sebe dopadat ticho ostatn\u00edch, kter\u00e9 se rozlilo v\u0161ude kolem svou ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed silou. Nikdo si nedovolil ani promluvit, proto\u017ee se jednalo o n\u011bj, o fara\u00f3nova<\/em> mazl\u00edka. Po\u010d\u00edtal vte\u0159iny, kter\u00e9 bolestn\u011b ub\u00edhaly.<\/em><\/div>\n

A pak Amendetom slezl ze sv\u00e9ho \u0161palku. V\u011bnoval Billovi posledn\u00ed pohled pln\u00fd zklam\u00e1n\u00ed a bolesti, ne\u017e se p\u0159esunul ke sv\u00e9mu tr\u016fnu, kter\u00fd sem byl speci\u00e1ln\u011b za t\u00edmto \u00fa\u010delem dopraven.<\/p>\n

„Vyhr\u0148te mu ko\u0161ili!“ poru\u010dil kat dvojici sluh\u016f, kterou dostal pro sv\u00e9 pot\u0159eby. Slou\u017e\u00edc\u00ed docupitali k Billovi a vyhrnuli jeho no\u010dn\u00ed ko\u0161ili, tak\u017ee odhalili z\u00e1da pln\u00e1 jizev. Bill sly\u0161el, jak n\u011bkolik p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch zalapalo po dechu. Zajist\u00e9 v\u0161ichni znali jeho minulost, ale jen m\u00e1lokdo m\u011bl mo\u017enost setkat se se skute\u010dn\u00fdm otrokem. Ty mal\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 zde Tom nechal, aby mu slou\u017eily, potk\u00e1vali lid\u00e9 ka\u017ed\u00fd den. Ale d\u011bti nikdo netrestal\u2026<\/em><\/div>\n

Dal\u0161\u00ed, co se dostalo k Billov\u00fdm u\u0161\u00edm, bylo zasvi\u0161t\u011bn\u00ed k\u016f\u017ee let\u00edc\u00ed vzduchem. Kat si zkou\u0161el s\u00edlu sv\u00e9ho bi\u010de. Davem se ozvalo zahu\u010den\u00ed, kdy\u017e se svi\u0161t\u011bn\u00ed ozvalo znovu. Tentokr\u00e1t ho Bill nejen sly\u0161el, ale tak\u00e9 c\u00edtil. Ostr\u00e1 bolest se zaryla do jeho zad a rozproudila se mu cel\u00fdm t\u011blem. P\u0159ed o\u010dima vid\u011bl mlhu, nohy se mu rozt\u0159\u00e1sly.<\/p>\n

S rostouc\u00ed bolest\u00ed po\u010d\u00edtal r\u00e1ny, je\u017e dopadaly na jeho z\u00e1da. P\u011bt, \u0161est, sedm.<\/em><\/div>\n

S hlavou hrd\u011b vzty\u010denou, ale se slzami v o\u010d\u00edch sledoval ohromen\u00fd dav p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed jeho ne\u0161t\u011bst\u00ed. Shrom\u00e1\u017edili se sem v\u0161ichni, dokonce i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed b\u011b\u017en\u011b v hlavn\u00ed \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce nepracovali. Vid\u011bl sluhy, slu\u017eky, d\u011bln\u00edky, zahradn\u00edky, zem\u011bd\u011blce a mal\u00e9 d\u011bti, kter\u00fdm matky zakr\u00fdvaly o\u010di. Jedin\u00e1 tv\u00e1\u0159, kter\u00e9 se obloukem vyh\u00fdbal, byla ta Tomova. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm zaregistroval, \u017ee je odvr\u00e1cen\u00e1 od hr\u016fzn\u00e9 pod\u00edvan\u00e9. D\u00edval se n\u011bkam ke sv\u00fdm noh\u00e1m\u2026 Na \u010dern\u00fd st\u00edn, kter\u00fd stejn\u011b v\u011brn\u011b jako v\u017edy le\u017eel u jeho nohou. La-ila se na rozd\u00edl od sv\u00e9ho p\u00e1na nestrachovala pod\u00edvat na Billa, pohled zlatav\u00fdch o\u010d\u00ed zv\u00ed\u0159ete se na moment st\u0159etl s hn\u011bd\u00fdma o\u010dima \u010dlov\u011bka mu\u010den\u00e9ho jako zv\u00ed\u0159e.<\/p>\n

Patn\u00e1ct, \u0161estn\u00e1ct, sedmn\u00e1ct.<\/em><\/div>\n

Bill d\u00e1l z\u00edral do davu, po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy a po z\u00e1dech krev. Kat ho rozhodn\u011b ne\u0161et\u0159il, otev\u00edral jeho star\u00e1 zran\u011bn\u00ed. Bill bloudil pohledem v davu, hledal osobu, o kter\u00e9 se b\u00e1l, \u017ee se tak\u00e9 p\u0159ijde pod\u00edvat. Doufal, \u017ee otrok\u00e1\u0159 bude st\u00e1le je\u0161t\u011b nazloben\u00fd na jeho osobu a t\u0159eba z\u016fstane ve sv\u00e9m byt\u011b.<\/em><\/div>\n
Dvacet, dvacet jedna.<\/em><\/div>\n
A pak ho spat\u0159il. St\u00e1l stranou od ostatn\u00edch, schovan\u00fd ve st\u00ednu jednoho sloupu. D\u00edval se p\u0159\u00edmo do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. I v tom pohledu Bill vid\u011bl smutek. Anis s n\u00edm souc\u00edtil a Bill znovu zapochyboval o sv\u00e9m rozhodnut\u00ed. Jak moc t\u011b\u017ek\u00e9 by bylo ut\u00e9ct?<\/em><\/div>\n
Dvacet \u010dty\u0159i, dvacet p\u011bt.<\/p>\n

Sluhov\u00e9 pustili jeho pa\u017ee a on se svezl na kolena. Z\u00e1da ho p\u00e1lila jako snad nikdy, nebo si to alespo\u0148 nepamatoval. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomoval, jak moc m\u00edrn\u00e9 byly Anisovy tresty na jeho t\u011ble. Nikdy ho nebil v\u00edc, ne\u017e musel. Zato kat si s n\u00edm o\u0161kliv\u011b pohr\u00e1l.<\/em><\/div>\n

Je\u0161t\u011b dlouho kle\u010del uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed a sna\u017eil se rozd\u00fdchat bolest. N\u011bkdo mu pomohl na nohy a zakryl jeho potupnou nahotu no\u010dn\u00ed ko\u0161il\u00ed. Pak u\u017e jen c\u00edtil, jak se jeho nohy samy d\u00e1vaj\u00ed do pohybu a m\u00ed\u0159\u00ed k jeho komnat\u00e1m.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Konec flashbacku<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

„Pane? Nesp\u011bte, pane,“ zat\u0159\u00e1sl mu n\u011bkdo ramenem. Nespal, pouze pod\u0159imoval. My\u0161lenky na onu potupnou ud\u00e1lost se mu i nad\u00e1le proh\u00e1n\u011bly hlavou, p\u0159ehr\u00e1vala se mu p\u0159ed o\u010dima st\u00e1le dokola. Snad byl i vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee k n\u011bmu Jeremy znovu za\u010dal mluvit. „O\u0161et\u0159il jsem va\u0161e r\u00e1ny, jak jen v na\u0161\u00ed situaci \u0161lo. A p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem. V\u00edte, nejsp\u00ed\u0161 je troufal\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let o v\u011bcech, kter\u00e9 se mne net\u00fdkaj\u00ed, ale r\u00e1d bych v\u00e1m pomohl. Ale jedin\u011b s va\u0161\u00edm svolen\u00edm.“<\/p><\/div>\n

„Mluv, Jeremy, nepotrest\u00e1m t\u011b, a\u0165 \u0159ekne\u0161 cokoliv. T\u0159eba mi skute\u010dn\u011b pom\u016f\u017ee\u0161,“ usm\u00e1l se slab\u011b Bill.<\/div>\n
„V\u00edte, pane, v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b prob\u011bhne obdob\u00ed slavnost\u00ed na po\u010dest n\u00e1stupu fara\u00f3na na tr\u016fn. Tak\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b bude slavit jednadvac\u00e1t\u00e9 narozeniny. Mysl\u00edm, \u017ee kdybyste mu dal n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho nebo n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho nachystal, va\u0161e provin\u011bn\u00ed by bylo odpu\u0161t\u011bno. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e mu dok\u00e1\u017eete, \u017ee v\u00e1m na n\u011bm skute\u010dn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed,“ pousm\u00e1l se Jeremy, sed\u00edc\u00ed na kraji Billovy postele. Bill pok\u00fdval hlavou, d\u00e1valo to smysl. Mo\u017en\u00e1 to bylo jenom m\u00e1lo, ale za pokus to rozhodn\u011b st\u00e1lo.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Tom bude m\u00edt v\u00fdro\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Nemohl jste to v\u011bd\u011bt, takov\u00e9 informace se k otrok\u016fm v\u011bt\u0161inou nedostanou.“ Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by Bill Jeremyho okam\u017eit\u011b poslal pry\u010d s k\u0159ikem, tentokr\u00e1t v\u0161ak jen p\u0159ik\u00fdvl. Nem\u011blo cenu se zlobit, i kdy\u017e byl Jeremy troufal\u00fd, m\u011bl pravdu. Takov\u00e9 informace se k otrok\u016fm nikdy nedostaly, a i kdy\u017e \u017eil u\u017e skoro rok v pal\u00e1ci, nikdy se po takov\u00fdch informac\u00edch nep\u00eddil.<\/p>\n

„Budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let, ka\u017edop\u00e1dn\u011b d\u011bkuji za tip, mysl\u00edm, \u017ee je to zat\u00edm to nejlep\u0161\u00ed, co bych mohl ud\u011blat,“ usm\u00e1l se Bill na blon\u010f\u00e1\u010dka a popl\u00e1cal ho po ruce. Mlad\u00fd sluha stydliv\u011b sklopil pohled, jako by na n\u011bj a\u017e teprve te\u010f dolehly rozpaky, je\u017e m\u011bl c\u00edtit u\u017e od za\u010d\u00e1tku jejich n\u011bkdej\u0161\u00edho rozhovoru.<\/div>\n

„Donesu v\u00e1m n\u011bco k j\u00eddlu, je\u0161t\u011b jste ani nesn\u00eddal a to u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed doba ob\u011bda,“ zvedl se Jeremy ze sv\u00e9ho m\u00edsta a pokorn\u011b se poklonil. Bill pok\u00fdval hlavou. I on se pokusil vst\u00e1t. Nejhlub\u0161\u00ed r\u00e1ny m\u011bl ov\u00e1zan\u00e9 obvazy, ostatn\u00ed Jeremy nechal voln\u00e9, aby k nim \u0161el vzduch a rychleji se zat\u00e1hly. Z\u00e1da ho pekeln\u011b bolela, vst\u00e1t p\u0159edstavovalo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00fd \u00fakol. Stejn\u011b se se za\u00fap\u011bn\u00edm svalil zp\u00e1tky na postel.<\/div>\n
Lehl si znovu na b\u0159icho a hlavu si podep\u0159el pol\u0161t\u00e1\u0159em. Rozhodl se, \u017ee \u010das, ne\u017e se Jeremy vr\u00e1t\u00ed, vyu\u017eije k tomu, aby p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak adekv\u00e1tn\u011b si vr\u00e1tit Tomovu p\u0159\u00edze\u0148 a zbavit ho dal\u0161\u00edch podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n

Zat\u00edmco se sna\u017eil vymyslet n\u011bco origin\u00e1ln\u00edho a d\u016fmysln\u00e9ho, znovu se mu za\u010daly kl\u00ed\u017eit o\u010di. Sv\u00e1d\u011bl to na bolest, kter\u00e1 otupovala jeho smysly. Jeho organismus se p\u0159ed n\u00ed automaticky sna\u017eil ut\u00e9ct. U\u017e skoro spal, kdy\u017e do pokoje vkro\u010dil Jeremy. Potichu polo\u017eil jeho j\u00eddlo na st\u016fl a nechal ho sp\u00e1t. Ch\u00e1pal, \u017ee se jeho p\u00e1n pot\u0159ebuje co nejv\u00edc vyspat, vyspat se ze v\u0161\u00ed t\u00e9 bolesti, kterou pro\u017eil. Skoro po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se odporou\u010del z pokoje, potichu za sebou zabouchl dve\u0159e. M\u00e1lem vyjekl, kdy\u017e se proti n\u011bmu v pr\u00e1zdn\u00e9 chodb\u011b zni\u010dehonic objevila tmav\u00e1 postava vysok\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Sn\u011bd\u00fd mu\u017e m\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo k n\u011bmu, ve tv\u00e1\u0159i ustaran\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

„Jdete od n\u011bj, \u017ee ano? Od Billa\u2026“ zeptal se. Jeremy se rozhl\u00e9dl po chodb\u011b, st\u00e1le je\u0161t\u011b mu nedoch\u00e1zelo, \u017ee mu\u017e mluv\u00ed s n\u00edm. Kdy\u017e zjistil, \u017ee chodba krom\u011b nich dvou zeje pr\u00e1zdnotou, v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl a potvrdil tak mu\u017eovi domn\u011bnky. „Jak je mu?“<\/div>\n

„Nejsem si jist\u00fd, jestli v\u00e1m n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, nikdy jsem v\u00e1s tu nevid\u011bl,“ zakroutil hlavou Jeremy a naklonil ji m\u00edrn\u011b ke stran\u011b, aby vid\u011bl mu\u017e\u016fv cejch. Otrok\u00e1\u0159. Co bylo otrok\u00e1\u0159i do toho, jak je Billovi?<\/div>\n
„Pros\u00edm, je to pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9,“ zamumlal otrok\u00e1\u0159 a prosebn\u011b se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem mu o\u0161et\u0159il r\u00e1ny, te\u010f nejsp\u00ed\u0161 sp\u00ed,“ vydechl rezignovan\u011b Jeremy.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ usm\u00e1l se na n\u011bj otrok\u00e1\u0159 a ot\u00e1\u010del se k odchodu. Ne\u017e v\u0161ak ode\u0161el, oto\u010dil se je\u0161t\u011b zp\u011bt na Jeremyho. „Ne\u0159\u00edkejte mu pros\u00edm, \u017ee jsem tu byl. Bude to tak lep\u0161\u00ed.“ Ne\u017e mu Jeremy sta\u010dil d\u00e1t souhlas, nebo se ho zeptat na n\u011bco v\u00edc, svi\u017en\u00fdm krokem vyrazil pry\u010d.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Trest z l\u00e1sky Bill zabouchl dve\u0159e do sv\u00fdch komnat. Z\u00e1dy se svezl po hrub\u011b opracovan\u00e9m d\u0159ev\u011b. Z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kaly slzy. Z\u00e1da op\u0159en\u00e1 o dve\u0159e mu pekeln\u011b \u017ehnula, bolela ho. C\u00edtil pulz v ran\u00e1ch. Ozvalo se tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. Bill nereagoval.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6164","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6164","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6164"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6164\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6164"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6164"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6164"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}