{"id":6166,"date":"2012-07-23T18:00:00","date_gmt":"2012-07-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6149"},"modified":"2012-07-23T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-23T17:00:00","slug":"loveless-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/23\/loveless-37\/","title":{"rendered":"Loveless 37."},"content":{"rendered":"
autor: Nephilim<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
***<\/div>\n
Srdce, srdce, srdce, krk, srdce, srdce, \u010delo, srdce, srdce.<\/p>\n

Bill za\u010d\u00ednal tu\u0161it, \u017ee Tom nejsp\u00ed\u0161 bude n\u011bjak\u00fd druh zabij\u00e1ka. Mo\u017en\u00e1 psychopata. Strefoval se do v\u0161ech t\u011bch d\u016fle\u017eit\u00fdch bod\u016f na pap\u00edrov\u00e9m pan\u00e1kovi se schopnostmi profesion\u00e1ln\u00edho s\u00e9riov\u00e9ho vraha. Enormn\u00ed sluch\u00e1tka, kter\u00e1 m\u011bl na u\u0161\u00edch, a tmav\u00e9 br\u00fdle mu d\u00e1valy opravdu seriozn\u00ed vzhled. Byl v\u00e1\u017en\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd, mnohem v\u00edce soust\u0159ed\u011bn\u00fd, ne\u017e byl Bill ochotn\u00fd sn\u00e9st. Jasn\u011b, proto\u017ee nebylo mo\u017en\u00e9, aby se na jejich prvn\u00edm rande Tom zaj\u00edmal o svoje z\u00e1le\u017eitosti a Billa nechal jen jako div\u00e1ka. Byl ur\u010dit\u011b zcela nesm\u00edrn\u011b vy\u010derpan\u00fd. A ta skute\u010dnost, \u017ee p\u0159ed t\u00edm slovem pou\u017eil t\u0159i p\u0159\u00edslovce, u\u017e n\u011bco znamenala.<\/p>\n

Tom polo\u017eil pistoli a sluch\u00e1tka si dal kolem krku. Zvedl si br\u00fdle nad \u010delo a oto\u010dil se na Billa, k\u00fdvaj\u00edc na n\u011bj hlavou.<\/div>\n

„No tak, poj\u010f sem.“ Nal\u00e9hal na n\u011bj.<\/div>\n
Bill vydechl, prot\u00e1\u010dej\u00edc o\u010di, odlepil se od zdi, proto\u017ee p\u0159eci jenom to odpoledne n\u011bco d\u011blat musel.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se nabru\u010den\u011b a naschv\u00e1l pou\u017eil nerv\u00f3zn\u00ed t\u00f3n, kter\u00fd ale Tom p\u011bkn\u011b ignoroval, nasadil mu sluch\u00e1tka na u\u0161i a na o\u010di mu posadil br\u00fdle. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se znovu, tentokr\u00e1t zmaten\u011b a b\u00e1zliv\u011b. Nem\u011bl snad v \u00famyslu nechat ho vz\u00edt do ruky tu pistoli, \u017ee? Ale n\u00e9\u00e9\u00e9, jasn\u011b, \u017ee ne\u2026<\/div>\n
\u2026Eh, tak pro\u010d mu ji d\u00e1val do ruky?<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ne, ne, ne, ne, Tome, j\u00e1 to neum\u00edm, n\u011bkoho zabiju!“<\/div>\n
Tom mu polo\u017eil ruce na ramena a oto\u010dil ho sm\u011brem k pap\u00edrov\u00fdm pan\u00e1k\u016fm vzd\u00e1len\u00fdm asi patn\u00e1ct metr\u016f od nich.<\/div>\n
„Nikoho nezabije\u0161 se slep\u00fdmi n\u00e1boji, a mimochodem, mus\u00ed\u0161 jen st\u0159\u00edlet do t\u011bch pan\u00e1k\u016f.“ Povolil stisk a poodstoupil od n\u011bj na vzd\u00e1lenost jednoho kroku. „Zkus to.“<\/p>\n

Bill nahlas polknul a nat\u00e1hl t\u0159esouc\u00ed se ruku dop\u0159edu. Stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Jak polet\u00ed, tak polet\u00ed,<\/em> pomyslel si na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n

Usly\u0161el v\u00fdst\u0159el a n\u00e1sledn\u011b byl odhozen na hru\u010f Toma, kter\u00fd si okam\u017eit\u011b stoupnul za n\u011bj, aby zabr\u00e1nil o\u0161kliv\u00e9mu p\u00e1du.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se hlubok\u00fdm hlasem a pom\u00e1hal mu postavit se op\u011bt na sv\u00e9 vlastn\u00ed nohy.<\/div>\n
„C-co to bylo?“ bolela ho hlava.<\/div>\n
„To byl zp\u011btn\u00fd r\u00e1z, je\u0161t\u011b nejsi zvykl\u00fd.“ Vysv\u011btlil klidn\u011b rasta a narovn\u00e1val mu sluch\u00e1tka, kter\u00e1 nebezpe\u010dn\u011b balancovala na jeho hlav\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee nejsem. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee jsem tu nikdy nebyl.“ Odpov\u011bd\u011bl nazloben\u011b a pro efekt si je\u0161t\u011b dupnul. U\u017e ho v\u016fbec nezaj\u00edmalo, jestli je roztomil\u00fd nebo ne, Tom byl prost\u011b jen zaslou\u017eil\u00fd debil.<\/p>\n

Tom ztratil nervy a omezil se jen na to, aby Billa znovu oto\u010dil sm\u011brem ke st\u0159elnici.<\/div>\n

„Okay, pom\u016f\u017eu ti.“ Odpov\u011bd\u011bl pomalu, vracej\u00edc mu do ruky pistoli.<\/div>\n
„Nechci, abys mi, kurva, pom\u00e1hal! Chci, abychom odsud vypa\u2026“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ji dr\u017eet takhle, proto\u017ee jinak by se ti t\u0159\u00e1sla ruka a pokazil bys palbu.“ Vysv\u011btloval Tom velmi pomalu, \u0161eptaj\u00edc mu slova p\u0159\u00edmo do ucha, rty p\u00e1r milimetr\u016f od \u010dernovl\u00e1skovy k\u016f\u017ee.<\/div>\n
Billovi se zastavilo srdce a v okam\u017eiku zapomn\u011bl na v\u0161echen vztek. Byli si tak bl\u00edzko, tak bl\u00edzko, \u017ee by se sta\u010dilo posunout o milimetr, aby c\u00edtil dotyk Tomov\u00fdch rt\u016f. Ano, jen kdyby jeho t\u011blo spolupracovalo.<\/div>\n
Rasta pokra\u010doval ve sv\u00e9m vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, z\u0159ejm\u011b ani nev\u011bd\u011bl o \u010dernovl\u00e1skov\u011b vnit\u0159n\u00edm boji. Polo\u017eil ruku na tu Billovu, ve kter\u00e9 dr\u017eel zbra\u0148. „Vid\u00ed\u0161, vezmi si ji takhle, ukazov\u00e1\u010dek polo\u017e na spou\u0161\u0165, ale jen polo\u017e.“<\/div>\n
Bill moc neposlouchal. Tom\u016fv hlubok\u00fd a lehce nak\u0159apl\u00fd hlas ho dr\u017eel v jin\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Myslel na ty rty, kter\u00e9 zanech\u00e1valy letm\u00e9 polibky po cel\u00e9m jeho t\u011ble, a ten hlas, kter\u00fd \u0161eptal \u00fapln\u011b jin\u00e1 slova do jeho ucha\u2026<\/div>\n
Z\u010dervenal. Co to sakra bylo za my\u0161lenky?<\/p>\n

„Ch\u00e1pe\u0161?“<\/p>\n

E\u2026 v\u0161echno skon\u010dilo. Nebo mu to tak aspo\u0148 p\u0159i\u0161lo v moment\u011b, kdy se Tomovy rty vzd\u00e1lily od jeho ucha.<\/div>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e vlastn\u011b nepochopil v\u016fbec nic. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee je rud\u00fd jako raj\u010de a \u017ee nechce, aby to Tom poznal. Doufal, \u017ee br\u00fdle zakryly alespo\u0148 \u010d\u00e1st jeho trapn\u00e9ho momentu.<\/div>\n
„Ok, tak\u017ee to zkus\u00edme znova.“ Dr\u017eel jeho ruku v klidu, p\u0159itiskl hru\u010f a znova se tak k Billovi naklonil. Siln\u011b polknul.<\/div>\n
Kurva, Bille, je to jen jeho dech na tv\u00e9m krku! Jeho tepl\u00fd, klidn\u00fd, uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, smysln\u00fd de-<\/em><\/div>\n
P\u0159estal myslet. Jeho mozek byl v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
Stiskl spou\u0161\u0165 a sou\u010dasn\u011b zav\u0159el o\u010di strachem z dal\u0161\u00ed zp\u011btn\u00e9 r\u00e1ny, i kdy\u017e byl Tom za n\u00edm, aby takov\u00e9 v\u011bci zabr\u00e1nil. Sly\u0161el dal\u0161\u00ed v\u00fdst\u0159el, ale nic dal\u0161\u00edho, co by mu zp\u016fsobovalo trauma. Kdy\u017e na\u0161el odvahu, aby znovu otev\u0159el o\u010di, na\u0161el malou d\u00edrku v rameni pap\u00edrov\u00e9ho pan\u00e1ka, kousek nad srdcem.<\/p>\n

„Super!“ vyk\u0159ikl pot\u011b\u0161en\u011b Tom, kdy\u017e mu sund\u00e1val sluch\u00e1tka. Bill na chv\u00edli zapomn\u011bl na v\u0161echno okolo, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 byl spokojen\u00fd z toho, \u017ee dok\u00e1zal pan\u00e1ka v\u016fbec trefit.<\/div>\n

Oto\u010dil se a vzru\u0161en\u011b tlesknul.<\/div>\n
„Yay! Zvl\u00e1dl jsem to!!“ vyk\u0159ikl, zat\u00edmco sk\u00e1kal nad\u0161en\u00edm vhodn\u011bj\u0161\u00edm sp\u00ed\u0161 pro Konnyho ne\u017e pro n\u011bj. Ovinul ruce kolem Tomova krku a siln\u011b ho stisknul. „D\u011bkuju!“<\/div>\n
Tom se za\u010dal sm\u00e1t a oplatil mu objet\u00ed. Sta\u010dilo tak m\u00e1lo, aby ud\u011blal Billa \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/div>\n
Bill ho ale okam\u017eit\u011b pustil. „Ty se usm\u00edv\u00e1\u0161!“ vyk\u0159ikl s o\u010dima doko\u0159\u00e1n. Tom ale ihned zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„Eh?“<\/div>\n
„Ty se usm\u00edv\u00e1\u0161! Nikdy jsem t\u011b nevid\u011bl se sm\u00e1t.“ Opakoval v ext\u00e1zi p\u0159ekvapen\u00ed. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv byl p\u0159en\u00e1dhern\u00fd.<\/p>\n

Rasta si odka\u0161lal. „Uhm, ob\u010das jsem taky \u010dlov\u011bk.“ Odpov\u011bd\u011bl ironicky s n\u00e1znakem sm\u00edchu.<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek to ignoroval a vzal jeho obli\u010dej do dlan\u00ed a p\u0159itisknul se mu na rty tak siln\u011b, jak jen um\u011bl. Cht\u011bl ho l\u00edbat u\u017e od t\u00e9 chv\u00edle, co opustili bar, c\u00edtit znovu ty jeho m\u011bkk\u00e9 hork\u00e9 rty p\u0159\u00edmo na t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
Tom nejd\u0159\u00edve necht\u011bl, ale n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pohyby jeho rt\u016f, a potom i ty jeho jazyka p\u0159ijal, a nakonec tu kovovou kuli\u010dku p\u0159iv\u00edtal s velk\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„Jsi opravdu kr\u00e1sn\u00fd, kdy\u017e se sm\u011bje\u0161\u2026“ po\u0161eptal Bill, minim\u00e1ln\u011b se odd\u00e1lil a viditeln\u011b zrudnul.<\/div>\n
Tom se op\u011bt usm\u00e1l, pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a zanechal mu je\u0161t\u011b mal\u00fd nevinn\u00fd polibek na je\u0161t\u011b vlhk\u00fdch rtech.
„D\u011bkuju.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

D\u011blal, \u017ee si zavazuje tkani\u010dky u\u017e asi po xt\u00e9, Tom si toho v\u00edcem\u00e9n\u011b stejn\u011b nev\u0161\u00edmal, sv\u016fj pohled nal\u00e9hav\u011b up\u00edral na sv\u00e9 boty.<\/p><\/div>\n

Sed\u011bli na lavi\u010dce, jako dva d\u011bdci, kte\u0159\u00ed u\u017e si nemaj\u00ed co \u0159\u00edct a mluv\u00ed jen tak ob\u010das.<\/div>\n
Bill se opravdu nudil. Ne, \u017ee by si nev\u00e1\u017eil rastovy p\u0159\u00edtomnosti, pro up\u0159esn\u011bn\u00ed. U\u017e tak, \u017ee byl v p\u0159\u00edtomnosti n\u011bkoho jin\u00e9ho, ne\u017e byl Gustav, pro n\u011bj bylo opravdov\u00fdm z\u00e1zrakem.<\/div>\n
Ale Tom byl p\u0159esn\u011b ta osoba<\/em>, se kterou je skv\u011bl\u00e9 b\u00fdt v p\u0159\u00edtomnosti. Byl nemluvn\u00fd, uzav\u0159en\u00fd do sebe, a mo\u017en\u00e1 i nesm\u011bl\u00fd, i kdy\u017e by si nikdy nedovolil \u0159\u00edct tuhle hypot\u00e9zu nahlas.<\/div>\n
P\u0159estal sledovat svoje Adidasky a s po\u0159\u00e1dn\u00fdm n\u00e1dechem se zvedl.<\/p>\n

„Hezk\u00fd z\u00e1pad slunce.“<\/div>\n

Byla to jeho posledn\u00ed \u0161ance, posledn\u00ed karta vhozen\u00e1 do hry, bylo to tak bolestn\u00e9! Cht\u011bl si d\u00e1t facku za to, \u017ee opravdu za\u010dal mluvit o po\u010das\u00ed!<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo.“ Zabru\u010del opravdu zam\u011bstnan\u00fd sledov\u00e1n\u00edm skvrny na sv\u00e9 bot\u011b.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi ty barvy.“ Pokra\u010doval nezmarn\u011b Bill, schov\u00e1vaj\u00edc v\u00fdznamn\u00e9 z\u00edvnut\u00ed, „je to v\u0161echno oran\u017eov\u00e9\u2026 v\u00ed\u0161, je to moje obl\u00edben\u00e1 barva. Krom\u011b \u010dern\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b. Ale ur\u010dit\u011b sis v\u0161imnul, jak chod\u00edm obl\u00edkan\u00fd.“ Usm\u00e1l se fale\u0161n\u011b. „\u0158ekn\u011bme, \u017ee jsem celkov\u011b takov\u00fd\u2026 halloweenov\u00fd, nemysl\u00ed\u0161?“ opravdu ne\u010dekal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Mh-mh.“ Vypustil p\u0159ipravenou odpov\u011b\u010f Tom a sv\u016fj z\u00e1jem oto\u010dil na jednoho holuba dva metry od nich. Narovnal se na lavi\u010dce a odka\u0161lal si.<\/p>\n

„Posly\u0161, Bille\u2026“<\/div>\n

„Posly\u0161, Tome\u2026“<\/div>\n
Ticho.<\/div>\n
Pod\u00edvali se navz\u00e1jem do o\u010d\u00ed, kde \u010detli oba tu samou v\u011bc.<\/div>\n
„Prvn\u00ed ty.“<\/div>\n
„Nene, prvn\u00ed ty.“<\/p>\n

Trapn\u00e9 ticho.<\/p>\n

Bill si zastr\u010dil pramen vlas\u016f za ucho, kdy\u017e uc\u00edtil n\u011bco tepl\u00e9ho na sv\u00fdch rtech. Zast\u00e9nal a polo\u017eil ruce na Tomova z\u00e1da, jemn\u011b ho tisknouc na op\u011bradlo lavi\u010dky, zat\u00edmco ho rasta l\u00edbal, kdy\u017e si mu sedal na kl\u00edn. Tom polo\u017eil ruku na Billovo koleno zahalen\u00e9 d\u017e\u00ednovinou a nechal ji vystoupat a\u017e na jeho bok a b\u0159\u00ed\u0161ko. Bill se rozechv\u011bl a vlo\u017eil mu ruce pod vestu, tou\u017e\u00edc jako je\u0161t\u011b nikdy po fyzick\u00e9m dotyku. Vzdychy sv\u00e1d\u011bly boj s nezn\u00e1m\u00fdmi slovy, a\u017e dokud jim ob\u011bma nedo\u0161el dech. Tom se cht\u011b necht\u011b musel odtrhnout a zad\u00edval se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed leskl\u00fdch cht\u00ed\u010dem.<\/div>\n

„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e m\u011b bude\u0161 cht\u00edt vz\u00edt na st\u0159elnici, pou\u017eiju tohle, abych t\u011b odradil.“ Zamru\u010del a st\u0159\u00eddav\u011b hled\u011bl Tomovi do o\u010d\u00ed a na rty, jemn\u011b se sm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak\u017ee rad\u0161i tr\u00e1v\u00ed\u0161 \u010das takhle?“<\/div>\n
„Pro\u010d, ty ne?“ zeptal se a dal mu malou r\u00e1nu do ramene.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 usilovat o to, abys byl zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pap\u00edrov\u00fd pan\u00e1k.“ Byla Tomova ironick\u00e1 odpov\u011b\u010f. Bill si ho p\u0159it\u00e1hl za l\u00edmec tri\u010dka a tvrd\u011b se mu p\u0159itiskl na rty. Pak vstal a vyhled\u00e1val Tom\u016fv pohled.<\/p>\n

„Neusiluji o to, j\u00e1 to vy\u017eaduji.“ Brouknul a ihned na to na\u0161pulil rty.<\/div>\n

Tom ztichnul.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Konny se rozhodl otev\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

„U\u0161 jste to dokon\u0161ili?“ zeptal se otr\u00e1ven\u011b, sledoval sv\u00e9ho otce nalepen\u00e9ho na st\u011bn\u011b a Toma proti n\u011bmu.<\/div>\n
Bill vyvalil o\u010di, hrub\u011b od sebe rastu odstr\u010dil. „KONNY!“- vyk\u0159ikl v panice.<\/div>\n
Bo\u017ee, jeho syn ho pr\u00e1v\u011b vid\u011bl l\u00edbat se s mu\u017eem, kolik traumat z toho pr\u00e1v\u011b mohl z\u00edskat?<\/div>\n
Chlape\u010dek si ale vlo\u017eil ruce v bok a mra\u010dil se.<\/div>\n
„Jste tu venku u\u0161 t\u0161i hodiny, u\u0161 ste skon\u0161ili?“ zopakoval je\u0161t\u011b otr\u00e1ven\u011bji. „Tati, poj\u010f \u0161pinkat, \u0161e mnou.“<\/div>\n
Tom se nejd\u0159\u00edve zam\u011b\u0159il na chlape\u010dka, a pak na Billa. \u010c\u00edm v\u00edc tahle story pokra\u010dovala, t\u00edm v\u00edc mu doch\u00e1zelo, \u017ee to d\u00edt\u011b nebude \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek byl v obli\u010deji cel\u00fd bled\u00fd a mnul si ruce. Tohle nebylo dob\u0159e. V\u016fbec to nebylo dob\u0159e.<\/div>\n

„Ko-Konny, tys poslouchal celou dobu?“<\/div>\n
„\u2026a co m\u011bl poslouchat? V\u017edy\u0165 jsme nemluvili\u2026“ Bill si vym\u011bnil pohled s Tomem, kter\u00fd na n\u011bj koukal s cht\u00ed\u010dem v o\u010d\u00edch, p\u0159\u00e1l si jako nikdy p\u0159ed t\u00edm, aby mohli pokra\u010dovat v tom, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed museli p\u0159eru\u0161it, a pohledem sjel na jeho vlhk\u00e9 a st\u00e1le natekl\u00e9 rty.<\/div>\n
Poprv\u00e9 si p\u0159\u00e1l, aby Konny nebyl tak vlezl\u00fd.<\/div>\n
„Jak nemlufili? D\u011blali ste kvav\u00e1l.“ Blon\u010f\u00e1\u010dek proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
Tom zamrkal a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Billovi na diskr\u00e9tn\u00ed vzd\u00e1lenost.<\/div>\n
„Co to \u0159\u00edkal?“ za\u0161eptal a sna\u017eil se moc neh\u00fdbat rty, jako by ho Konny m\u011bl zab\u00edt, kdyby zjistil, \u017ee mluvil o n\u011bm.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee jsme byli hlasit\u00ed.“ P\u0159elo\u017eil Bill a d\u00e1l vysv\u011btloval. „Je\u0161t\u011b m\u00e1 probl\u00e9my \u0159\u00edkat R.“<\/div>\n
„Fun\u011bli steeeeee, anf anf\u2026“ dal si prst na rty. „A pak tat\u00ednek \u0161\u00edkal v\u011bci be\u0161 smyslu velmy hlubok\u00fdm hla\u0161em a ty taky!“ nakonec prstem uk\u00e1zal na Toma.<\/p>\n

„Napodobovali jsme psy.“<\/p>\n

Vypadalo to, jako by ztichla cel\u00e1 \u010dtvr\u0165. Tomova dla\u0148 p\u0159ist\u00e1la na jeho vlastn\u00edm \u010dele. Jak sakra, mohl p\u0159ij\u00edt s vysv\u011btlen\u00edm tohohle typu?<\/div>\n

Bill se na n\u011bj \u0161okovan\u011b pod\u00edval a Konny ho sledoval v\u00edce ne\u017e zmaten\u011b. Tom se na Billa pod\u00edval omluvn\u00fdm pohledem a pokr\u010dil rameny. „Co jsem mu, sakra, m\u011bl \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Psi jsou p\u0161ilepen\u00ed ke st\u011bn\u00e1m?“ Konny zvednul obo\u010d\u00ed a st\u00e1le se na Tom d\u00edval, a pak za\u010dal tla\u010dit Billa dovnit\u0159. „Tat\u00ed, poj\u010f \u0161pinkat se mnou. Nem\u016f\u0161e\u0161 z\u016fst\u00e1vat se zl\u00fdmi psy, lozn\u00e1\u0161ej\u00ed nemoce, to \u017e\u00edk\u00e1 babi\u010dka\u2026“ \u010dernovl\u00e1sek se nechal zatla\u010dit do domu a vzhl\u00e9dl k Tomovi.<\/div>\n
„Nap\u00ed\u0161eme si!“ zvl\u00e1dl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, ne\u017e byl dota\u017een ke schod\u016fm. Konny se vr\u00e1til ke dve\u0159\u00edm, kde st\u00e1l Tom a ptal se s\u00e1m sebe, zda by nemohl j\u00edt na p\u011bt minut dovnit\u0159, aby s Billem mohl dokon\u010dit to, co spolu za\u010dali.<\/div>\n
Konny si ho prohl\u00eddl od hlavy a\u017e k pat\u011b pohledem velk\u00e9ho \u0161\u00e9fa a zamlaskal.<\/div>\n
„Bh\u00e9, psy mus\u00ed \u017e\u016fstat venku.“ \u0158ekl v\u00edt\u011bzn\u011b a usm\u00e1l se. „Haf, haf.“ A zav\u0159el mu dve\u0159e p\u0159ed nosem.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Dve\u0159e j\u00eddelny se rozlet\u011bly a \u0161est zl\u00fdch chlapc\u016f tak mohlo uskute\u010dnit jejich triumf\u00e1ln\u00ed antr\u00e9 ve stylu Backstreet Boys. Z\u016fstali chv\u00edli v tichosti, zaslechli p\u00e1r obdivn\u00fdch povzdech\u016f d\u00edvek, kter\u00fdm zl\u00e1 atmosf\u00e9ra okolo kluk\u016f p\u0159i\u0161la absolutn\u011b cool.<\/p><\/div>\n

„St\u016fl jako v\u017edy, Tome?“ zeptal se Georg, kter\u00fd sledoval jednu d\u00edvku pohledem velk\u00e9ho lovce, i kdy\u017e d\u00edvka vlastn\u011b up\u00edrala zrak na rastu.<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl, a jeliko\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou chu\u0165 j\u00edt a\u017e k pultu, aby si vyzvedl sv\u016fj ob\u011bd, do\u0161el ke stolu, kde sed\u011bl jen n\u011bjak\u00fd chlapec, kter\u00fd se vyd\u011b\u0161en\u011b d\u00edval ke dve\u0159\u00edm, a prost\u011b si vzal jeho sendvi\u010d i s plastov\u00fdm obalem. Dal si ho do kapsy a rozhl\u00e9dl se okolo.<\/p>\n

Bill sed\u011bl u sv\u00e9ho obvykl\u00e9ho stolu, daleko od v\u0161ech a v\u0161eho, jako by byl ten nejhor\u0161\u00ed mor. Navzdory tomu jedl klidn\u011b svoje t\u011bstoviny a d\u00edval se t\u011bma sv\u00fdma velik\u00fdma, nevinn\u00fdma a zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima okolo. Jeho pohled se setkal s Tomov\u00fdm, reflex mu okam\u017eit\u011b p\u0159ik\u00e1zal se velmi nesm\u011ble pousm\u00e1t, a pak sklopil hlavu. Byl rastovi dokonale odevzd\u00e1n.<\/div>\n

Tom to nemohl p\u0159ehl\u00e9dnout a v hlav\u011b se mu za\u010dala plou\u017eit my\u0161lenka v\u00edce ne\u017e podivn\u00e1 na jeho standardy. Zastavil se uprost\u0159ed uli\u010dky mezi stoly a vyslou\u017eil si tak n\u00e1raz do zad od Andrease a Adama.<\/div>\n
„Eh, Tome, co je s tebou?“ zeptal se Andreas a mnul si \u010delo, kter\u00e9 narazilo do Tomova ramena.<\/div>\n
„B\u011b\u017ete ke stolu.“ Odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se vydal jinou cestou. Kudy pro\u0161el, tam zp\u016fsoboval v\u0161eobecn\u00fd \u0161ok. V\u0161ichni se ot\u00e1\u010deli, zat\u00edmco Tom klidn\u011b do\u0161el k Billovu stolu a posadil se k n\u011bmu.<\/p>\n

Bill vyvalil sv\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di a d\u00edval se strachem okolo. „Tome, co d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0161eptnul k rastovi, v\u0161\u00edmaj\u00edc si toho, \u017ee na n\u011b v\u0161ichni koukaj\u00ed.<\/div>\n

„Ob\u011bdv\u00e1m.“ Odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e a vyt\u00e1hl ‚sv\u016fj‘ sendvi\u010d.<\/div>\n
Bill zanechal v\u0161ech pohyb\u016f, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad t\u00edm, \u017ee je to vlastn\u011b poprv\u00e9, kdy si k n\u011bmu n\u011bkdo sednul.<\/div>\n
„Ale pro\u010d tady? V\u0161ichni se d\u00edvaj\u00ed, zni\u010d\u00ed\u0161\u2026 zni\u010d\u00ed\u0161 si reputaci\u2026“ jeho obli\u010dej potemn\u011bl. Fakt, \u017ee Tom mu byl takhle bl\u00edzko i ve \u0161kole, a lidi si tak mohli myslet kdov\u00edco, se mu moc nel\u00edbil.<\/div>\n
Tom si ho pozorn\u011b prohl\u00e9dl a pak rozbalil sendvi\u010d a po\u0159\u00e1dn\u011b si ukousl.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je norm\u00e1ln\u00ed poob\u011bdvat se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem.“<\/div>\n
Billova hlava se k n\u011bmu prudce p\u0159ibl\u00ed\u017eila. „C-co…“<\/p>\n

Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee Tom pr\u00e1v\u011b n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl. Tak\u017ee te\u010f to bylo jist\u00e9 a ofici\u00e1ln\u00ed: on, pr\u00e1v\u011b on, Bill Tr\u00fcmper, ten ztroskotanec, kter\u00e9ho bylo t\u0159eba si dr\u017eet d\u00e1l od t\u011bla, ten teplou\u0161 a mor, se stal p\u0159\u00edtelem \u0161\u00e9fa, toho ob\u00e1van\u00e9ho t\u00fdpka, kter\u00e9ho v\u0161ichni napodobovali.<\/div>\n

P\u0159\u00edtel Toma Kaulitze.<\/div>\n
Tom se k n\u011bmu oto\u010dil a usm\u00e1l se, aby ho ubezpe\u010dil o pravd\u011b sv\u00fdch slov. Mohl si d\u011blat, co cht\u011bl, a nikdo nikdy nena\u0161el odvahu k tomu, mu odporovat v tom, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zalapal po dechu.<\/div>\n
„\u2026m\u016f\u017eu t\u011b pol\u00edbit?“<\/div>\n
Ta \u017e\u00e1dost p\u0159i\u0161la ne\u010dekan\u011b, blon\u010f\u00e1k sebou cuknul a pla\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. \u010cernovl\u00e1sek se tedy naklonil na sv\u00e9 \u017eidli a vtisknul rastovi, kter\u00fd se op\u011bt usm\u00edval, vlhk\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
N\u011bjak\u00e1 d\u00edvka nahlas vzlykla a utekla z j\u00eddelny. Ale ty dv\u011b hrdli\u010dky cel\u00e9 to p\u0159edstaven\u00ed ignorovaly.<\/div>\n
„Zvyk\u00e1\u0161 si na sm\u00edch, Kaulitzi.“ Pok\u00e1ral ho ze srandy.<\/div>\n
Tom se dotkl sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e, a pak se pod\u00edval na sv\u00e9 prsty. „Douf\u00e1m, \u017ee ty si nezvykne\u0161 na to m\u011b l\u00edbat s pusou od \u0161paget s rag\u00fa.“ Vr\u00e1til mu to a uk\u00e1zal mu prsty \u010derven\u00e9 od om\u00e1\u010dky a zak\u0159enil se u toho.<\/div>\n
Bill zrudnul a usm\u00e1l se, kr\u010d\u00edc rameny. „Ups.“<\/p>\n

„Co se to kurva d\u011bje? Co to d\u011bl\u00e1?“ Georg uhodil rukou do stolu, a\u017e v\u0161echny t\u00e1cy nadsko\u010dily. Dirk p\u00e1r sledoval u\u017e od chv\u00edle, kdy se Tom usadil. „Mn\u011b to p\u0159ijde docela dost jasn\u00e9.“ Okomentoval l\u00edn\u011b.<\/div>\n

„Je to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00e9, a to je to, co nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku!“ zavr\u010del tmavovl\u00e1sek svou odpov\u011b\u010f. „Co si to, kurva, vzal do hlavy? To se z n\u011bj stal gay?!“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to je jeho v\u011bc.“ Okomentoval Dirk op\u011bt l\u00edn\u011b.<\/div>\n
„No to kurva ne! Je to v\u011bc n\u00e1s v\u0161ech. Posere dobr\u00e9 jm\u00e9no cel\u00e9ho gangu!“ Georg k\u0159i\u010del, sk\u0159\u00edpal zubama, a hlavn\u011b pohledem p\u00e1lil Billa na popel.<\/div>\n
„Gang a jeho dobr\u00e9 jm\u00e9no bylo vytvo\u0159eno j\u00edm, tak\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee by dovolil, aby se v\u0161echno posralo.“ Znovu okomentoval l\u00edn\u011b.<\/div>\n
„… um\u00ed\u0161 taky n\u011bco jin\u00fdho, ne\u017e l\u00edn\u011b komentovat?“ \u0161t\u011bkl Georg a z\u00fa\u017eil o\u010di.<\/div>\n
Dirk se zamyslel. „Jo,“ \u0159ekl a vstal, sebral sv\u016fj t\u00e1c a ode\u0161el sm\u011brem ke stolu, kde sed\u011bli Tom a Bill.<\/p>\n

Bill ho vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet, a tak se instinktivn\u011b p\u0159isunul k Tomovi, kter\u00fd Dirka zv\u011bdav\u011b pozoroval.<\/div>\n

Tmavovl\u00e1sek se posadil, polo\u017eil sv\u016fj t\u00e1c a nat\u00e1hl ruku k Billovi.
„Ahoj, j\u00e1 jsem Dirk Winkler, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b.“<\/div>\n
Bill rychle hodil o\u010dkem po Tomovi, a kdy\u017e vid\u011bl, jak se Tom na Dirka mile usm\u00edv\u00e1, tak se uklidnil a p\u0159ijal ruku, kter\u00e1 mu byla nab\u00edzena.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl s plach\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „J\u00e1 jsem\u2026“
„Tomovo princ\u00e1tko.“ Zahih\u0148al se.<\/div>\n
Bill vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Tomovo-co?“<\/div>\n
„Dirku.“ Tom po n\u011bm hodil strach-nah\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edm pohledem, ale tmavovl\u00e1sek si toho v\u016fbec nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak moc m\u011b sral a otravoval, ne\u017e se rozhodl ud\u011blat aspo\u0148 n\u011bjakej pohyb? Je tak stra\u0161n\u011b stydliv\u00fd, kdy\u017e se jedn\u00e1 o tebe, chud\u00e1k Tommy\u2026“ pokra\u010doval neohro\u017een\u011b, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si \u010derven\u00e9 barvy, kter\u00e1 zalila Tomovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Winklere!“ zavr\u010del.<\/div>\n
Bill se d\u00edval st\u0159\u00eddav\u011b na Dirka a na Toma, kdy\u017e se mu na rtech zrodil \u00fasm\u011bv, kter\u00fd p\u0159ipom\u00ednal sp\u00ed\u0161e \u0161kleb. „Opravdu, Tomy?“ zeptal se ironicky a sto\u010dil v\u0161echnu pozornost na n\u011bj. Zamrkal. „Ty se \u010derven\u00e1\u0161!“<\/div>\n
Dirk se za\u010dal sm\u00e1t, n\u00e1sledov\u00e1n Billem. Tom jen pohrozil ob\u011bma smrt\u00ed, a pak se k nim p\u0159ipojil.<\/div>\n
Cel\u00fd ob\u011bd str\u00e1vili sm\u00edchem a vt\u00edpky o h\u00e1dk\u00e1ch mezi Billem a Tomem a Dirkov\u00fdmi kopanci do rasty, kter\u00e9 bavily Billa nad v\u0161echny limity.<\/div>\n
Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b Bill pochopil, \u017ee jeho \u017eivot nen\u00ed takov\u00e1 katastrofa, jak si myslel.<\/p>\n

autor: Nephilim<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Lenna W.K.T.<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim *** Srdce, srdce, srdce, krk, srdce, srdce, \u010delo, srdce, srdce. Bill za\u010d\u00ednal tu\u0161it, \u017ee Tom nejsp\u00ed\u0161 bude n\u011bjak\u00fd druh zabij\u00e1ka. Mo\u017en\u00e1 psychopata. Strefoval se do v\u0161ech t\u011bch d\u016fle\u017eit\u00fdch bod\u016f na pap\u00edrov\u00e9m pan\u00e1kovi se schopnostmi profesion\u00e1ln\u00edho s\u00e9riov\u00e9ho vraha. Enormn\u00ed sluch\u00e1tka, kter\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[249],"tags":[],"class_list":["post-6166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loveless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}