{"id":6205,"date":"2012-07-11T14:00:00","date_gmt":"2012-07-11T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6188"},"modified":"2012-07-11T14:00:00","modified_gmt":"2012-07-11T13:00:00","slug":"someone-like-you-36-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/11\/someone-like-you-36-konec\/","title":{"rendered":"Someone like you 36. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo pond\u011bl\u00ed, kolem p\u016fl sedm\u00e9 r\u00e1no a Alwin\u016fv p\u00edskot, nesouc\u00ed se autod\u00edlnou, byl poznamen\u00e1n radost\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Geo !“ zav\u00fdskl je\u0161t\u011b jednou a p\u0159\u00edmo vlet\u011bl do bratrovy n\u00e1ru\u010de, kter\u00e1 se jej ji\u017e nemohla do\u010dkat.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ach ty m\u016fj bl\u00e1zne malej,“ za\u0161evelil mu do vlas\u016f, je\u0161t\u011b v\u00edce jej p\u0159itiskl ke sv\u00e9mu pevn\u00e9mu t\u011blu a zhluboka se nadechl jeho d\u011btsk\u00e9 v\u016fn\u011b. V t\u00e9 chv\u00edli kone\u010dn\u011b op\u011bt uc\u00edtil spokojenost a z\u00e1chv\u011bv drobn\u00e9 lidsk\u00e9 radosti.<\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile v\u0161ak pohl\u00e9dl na dvojici, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed necel\u00fd metr od nich, op\u011bt si vzpomn\u011bl na to, co mu cel\u00fd v\u00edkend nedalo sp\u00e1t.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e jste zp\u00e1tky,“ vydechl s m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a ob\u011bma v\u011bnoval dlouh\u00e9 objet\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsme se m\u011bli vr\u00e1tit u\u017e v\u010dera, ale bylo tam natolik kr\u00e1sn\u011b, \u017ee se n\u00e1m v\u016fbec necht\u011blo odjet,“ Tom p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159il \u0161t\u011bst\u00edm. Vesele si skousl rty a naklonil se k Billovi, kter\u00e9mu v\u011bnoval drobn\u00fd polibek na rty. Bill je l\u00e1skypln\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i, nosem se ot\u0159el o ten jeho, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed op\u011bt v\u011bnoval pozornost Geovi, kter\u00fd jenom vrt\u011bl hlavou a byl skute\u010dn\u011b r\u00e1d, \u017ee si v\u00edkend u\u017eili.<\/div>\n
<\/div>\n
„Billova maminka ti pos\u00edl\u00e1 hromadu \u010dokol\u00e1dov\u00fdch kol\u00e1\u010dk\u016f,“ Alwin se pov\u011bsil kolem bratrova krku jako mal\u00e9 opi\u010d\u00ed ml\u00e1d\u011b a vesele mu zv\u011bstoval o v\u0161em, co jej v ten v\u00edkend pot\u011b\u0161ilo. Samoz\u0159ejm\u011b si nezapomn\u011bl ov\u011b\u0159it, zdali Geo skute\u010dn\u011b spinkal s jeho obl\u00edben\u00fdm ply\u0161\u00e1kem a zdali se vzorn\u011b staral o Billova kocourka.<\/p>\n

„M\u00e1me pro tebe men\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed,“ Bill poskakoval na m\u00edst\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a p\u0159\u00edmo ho\u0159el nedo\u010dkavost\u00ed. Se v\u0161\u00ed l\u00e1skou hladil Tomovy prsty, kter\u00e9 s t\u011bmi jeho vytv\u00e1\u0159ely pevn\u00fd uzel, a doufal, \u017ee Geo bude stejn\u011b tak nad\u0161en\u00fd, jako byli oni dva.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
Do t\u00fddne se m\u011bli st\u011bhovat. Jeho rodi\u010de byli z toho n\u00e1padu p\u0159\u00edmo nad\u0161en\u00ed a oni dva tak\u00e9. Bill se nedok\u00e1zal p\u0159estat usm\u00edvat p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee je u\u017e nic nemohlo rozd\u011blit. Budou spolu bydlet. Daleko od Tomovy minulosti, co nejd\u00e1l od v\u0161\u00ed t\u00e9 bolesti, kterou si musel posledn\u00ed dobou proj\u00edt. Ka\u017edou noc bude us\u00ednat v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, jeho tv\u00e1\u0159 bude to prvn\u00ed, co ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no spat\u0159\u00ed. U\u017e nikdy je nem\u011bla tr\u00e1pit jejich nejist\u00e1 budoucnost. Ot\u00e1zky, zdali budou moct n\u011bkdy v\u016fbec z\u016fstat spolu, nebo zdali Bill p\u0159eci jen nebude muset odej\u00edt, byly ji\u017e zodpov\u011bzen\u00e9.<\/p>\n

„J\u00e1 m\u00e1m pro tebe tak\u00e9 jedno, Tome. N\u011bkdo by t\u011b cht\u011bl vid\u011bt,“ v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e byl pon\u011bkud nejist\u00fd. Od chv\u00edle, co r\u00e1no dorazil do autod\u00edlny a u dve\u0159\u00ed spat\u0159il Tomovu tetu, nev\u011bd\u011bl, zdali to bylo dobr\u00e9, nebo naopak velice \u0161patn\u00e9. U t\u00e9hle rodiny nemohl v\u011bd\u011bt.<\/div>\n

<\/div>\n
Bill na Toma p\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dl, jakmile v\u0161ak spat\u0159il osobu, kter\u00e1 se po Tomovi sh\u00e1n\u011bla, nedok\u00e1zal se ubr\u00e1nit n\u011b\u017en\u00e9mu \u00fasm\u011bvu a ti\u0161e ji pozdravil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Heleno! C-co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Tom z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t na m\u00edst\u011b, smutn\u00fdm pohledem sledoval pokoru ukrytou v hloubce jej\u00ed o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Moc v\u00e1m to spolu slu\u0161\u00ed,“ promluvila chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem, o\u010dima je\u0161t\u011b na n\u011bkolik vte\u0159in utkv\u011bla na jejich propleten\u00fdch dlan\u00edch a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem pohl\u00e9dla na Toma, kter\u00fd z\u016fst\u00e1val na m\u00edst\u011b a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b sledoval ob\u00e1lku, kterou sv\u00edrala mezi prsty.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cht\u011bla bych s tebou na chvilku mluvit. Nezdr\u017e\u00edm t\u011b dlouho. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b pr\u00e1ci,“ srdce j\u00ed tlouklo p\u0159\u00edmo divok\u00fdm tempem.<\/p>\n

B\u00e1la se t\u00e9 chv\u00edle.<\/div>\n

<\/div>\n
B\u00e1la se j\u00ed mnohem v\u00edc ne\u017e okam\u017eiku, kdy jej\u00ed man\u017eel zjist\u00ed, co ud\u011blala. Na tom j\u00ed v\u0161ak v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. Nez\u00e1le\u017eelo j\u00ed na tom, zdali o n\u011bj p\u0159ijde, zdali j\u00ed vezme d\u016fm, nebo ji p\u0159iprav\u00ed o pr\u00e1ci. Nyn\u00ed v\u011bd\u011bla pouze jedin\u00e9. Kdyby mohla vr\u00e1tit \u010das a o n\u011bkolik let zp\u00e1tky, promluvila by mnohem d\u0159\u00edv. Nikdy si neodpust\u00ed ty chv\u00edle, kdy mohla jenom ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak jej\u00ed synovec trp\u011bl a nedok\u00e1zala s t\u00edm nic ud\u011blat. Nemohla, proto\u017ee j\u00ed naprosto pohltil strach z toho, \u010deho v\u0161eho by byl jej\u00ed mu\u017e schopen. Mohl Tomovi ubl\u00ed\u017eit, a to by bylo t\u00edm posledn\u00edm, co by unesla.<\/div>\n
<\/div>\n
Nyn\u00ed ji tak\u00e9 pohltil strach. Tentokr\u00e1t to byl v\u0161ak strach ze ztr\u00e1ty Toma. Byla si v\u00edce ne\u017e jist\u00e1, \u017ee ji za\u010dne nen\u00e1vid\u011bt. Nic jin\u00e9ho si ani nezaslou\u017eila.<\/p>\n

„Tak my v\u00e1s tady nech\u00e1me o samot\u011b. Doprovod\u00edm Billa do pr\u00e1ce a hod\u00edm Alwina do \u0161kolky, ano? Hned budu zp\u00e1tky.“ Tom kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl, sklonil tv\u00e1\u0159 a pomalu popo\u0161el k Billovi.<\/div>\n

<\/div>\n
„Nezvl\u00e1dnu to. Nechci tady z\u016fstat s\u00e1m,“ p\u00edpl.<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko, mo\u017en\u00e1 to nebude nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. A i kdyby, m\u00e1 t\u011b r\u00e1da. Jist\u011b neud\u011bl\u00e1 nic, \u010d\u00edm by ti ubl\u00ed\u017eila,“ kone\u010dky prst\u016f jej pohladil po pootev\u0159en\u00fdch rtech a dlouze jej pol\u00edbil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ zast\u00e9nal t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b s pohledem no\u0159\u00edc\u00edm se do hloubky Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc,“ smutn\u011b se pousm\u00e1l, je\u0161t\u011b jednou jej pol\u00edbil, a pot\u00e9 jim na rozlou\u010dku zam\u00e1val. Sledoval jejich vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, jeho t\u011blo zachv\u00e1tilo lehk\u00e9 chv\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„O \u010dem jsi cht\u011bla mluvit?“ po del\u0161\u00ed dob\u011b j\u00ed op\u011bt v\u011bnoval pozornost. Dlan\u00ed j\u00ed vyb\u00eddl, aby se posadila na gau\u010d, a s\u00e1m si naproti n\u00ed klekl. Do o\u010d\u00ed j\u00ed v\u0161ak nepohl\u00e9dl. Svou pozornost v\u011bnoval ob\u00e1lce, kter\u00e1 nev\u011b\u0161tila nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Helena se zhluboka nadechla, nat\u00e1hla dla\u0148 sm\u011brem k n\u011bmu a l\u00e1skypln\u011b jej pohladila po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sv\u00e9ho bratra jsem milovala,“ \u0161eptla. „Byl to ten nejhodn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk pod sluncem,“ hned na prvn\u00ed pohled na n\u00ed bylo vid\u011bt, \u017ee ji to bol\u00ed. Ze v\u0161ech sil se sna\u017eila potla\u010dit slzy, kter\u00e9 j\u00ed samovoln\u011b za\u010daly st\u00e9kat z koutk\u016f o\u010d\u00ed a kropily jej\u00ed vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159. „Vid\u00edm jej v tob\u011b. Jsi mu hodn\u011b podobn\u00fd, a\u017e na \u00fasm\u011bv, kter\u00fd jsi zd\u011bdil po sv\u00e9 mamince.“ Tom siln\u011b stiskl rty, nosem zhluboka nas\u00e1l t\u011b\u017eknouc\u00ed vzduch a r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechci se o nich bavit. Nechci o nich mluvit. Oba jsou neust\u00e1le mou sou\u010d\u00e1st\u00ed, p\u0159esto kdy\u017e m\u00e1m o nich mluvit, zab\u00edj\u00ed m\u011b to, Heleno. U\u017e nechci trp\u011bt, a pr\u00e1v\u011b proto mi \u0159ekni, pro\u010d jsi p\u0159i\u0161la,“ neodv\u00e1\u017eil se mluvit. Pouze \u0161eptal a Helena na tom nebyla l\u00e9pe. Kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvla, potla\u010dila tich\u00fd vzlyk a bez jak\u00fdchkoliv slov podala Tomovi ob\u00e1lku, ve kter\u00e9 n\u011bkolik let ukr\u00fdvala pravdu. Netu\u0161ila, co by m\u011bla je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. B\u00e1la se jeho reakce a ve chv\u00edli, kdy ji nejist\u011b vzal mezi prsty, otev\u0159el ji a za\u010detl se do jej\u00edho obsahu, odvr\u00e1tila tv\u00e1\u0159 a modlila se, aby j\u00ed to n\u011bkdy odpustil.<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovi se ud\u011blalo nevolno u\u017e p\u0159i prvn\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch, p\u0159esto se sna\u017eil ze v\u0161ech sil pokra\u010dovat d\u00e1l. Ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed slovo jej bolelo mnohem v\u00edc ne\u017e to p\u0159ede\u0161l\u00e9 a vr\u00e1\u017eelo ostrou d\u00fdku do jeho zran\u011bn\u00e9ho srdce. Otc\u016fv podpis na konci dopisu jej vykoupil z toho pekla, a on u\u017e nemusel pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed. Jako v mr\u00e1kot\u00e1ch zvedl svou tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se na Helenu zklaman\u00fdm, uplakan\u00fdm av\u0161ak kone\u010dn\u011b ne nejist\u00fdm pohledem. Jeho pohled byl jist\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm, proto\u017ee u\u017e znal celou pravdu.<\/div>\n
<\/div>\n
Skute\u010dnou pravdu!<\/div>\n
\n<\/div>\n
***<\/p>\n

<\/div>\n

„Boj\u00edm se o n\u011bj,“ p\u0159iznal Bill ti\u0161e, pomalu vykra\u010duj\u00edc sm\u011brem k restauraci. Dr\u017eel Alwina za ruku a ten sv\u00edral druhou ru\u010dkou, zase tu Geovu.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9. Nyn\u00ed u\u017e ano, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee t\u011b m\u016f\u017ee kdykoliv ztratit a, to jedin\u00e9 by nezvl\u00e1dl,“ Bill zastavil, p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a pohl\u00e9dl na Georga, kter\u00fd jej sledoval l\u00edtostiv\u00fdm pohledem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mu ne\u0159ekl, \u017ee m\u00e1\u0161 v pr\u00e1ci probl\u00e9my? Pro\u010d jsi mu ne\u0159ekl, \u017ee ti ubli\u017euje?“jeho hlas nezn\u011bl v\u016fbec vy\u010d\u00edtav\u011b. Necht\u011bl, aby si myslel, \u017ee se na n\u011bj zlob\u00ed, proto\u017ee to nebyla pravda. Nezlobil se, akor\u00e1t m\u011bl o n\u011bj opravdu velik\u00fd strach.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo?“ Bill byl opravdu \u0161okov\u00e1n t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b doslechl. Ne\u0161\u0165astn\u00fdm pohledem sledoval \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot a sna\u017eil se zklidnit sv\u016fj nepravideln\u00fd dech.<\/div>\n
<\/div>\n
Georg t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b post\u0159ehl, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e. Dovedl jej k lavi\u010dce, posadil se vedle n\u011bj a Alwina, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b sn\u00eddal jeden ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch kol\u00e1\u010dk\u016f, si posadil na kl\u00edn.<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00edna. B\u00fdvala to toti\u017e moje kamar\u00e1dka. Opravdu dobr\u00e1 kamar\u00e1dka a pr\u00e1v\u011b proto m\u011b nyn\u00ed tolik mrz\u00ed, \u017ee ji n\u00e1hle nepozn\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 ji m\u011bl taky r\u00e1d. Pak se ke mn\u011b ale za\u010dala chovat pon\u011bkud jinak a j\u00e1 dote\u010f netu\u0161\u00edm, co jsem j\u00ed ud\u011blal.“ Geo jej u\u017e necht\u011bl d\u00e9le tr\u00e1pit. Pr\u00e1v\u011b proto jej opatrn\u011b chytil za bledou dla\u0148, a co nejopatrn\u011bji se mu sna\u017eil vysv\u011btlit, pro\u010d je T\u00edna k n\u011bmu takov\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, T\u00edna byla tou d\u00edvkou, se kterou jsem cht\u011bl d\u00e1t Toma dohromady.“ Bill prudce zvedl hlavu, zmaten\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ne\u0161\u0165astn\u011b vydechl. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak to dopadlo?“ zeptal se rychle a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil vyh\u00fdbat Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Co?“ Tom promluvil chraptiv\u00fdm, hrub\u0161\u00edm hlasem a nedok\u00e1zal v n\u011bm skr\u00fdt jist\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed z d\u016fvodu ztr\u00e1ty Billovy bl\u00edzkosti. T\u011bch n\u011bkolik vte\u0159in, po kter\u00e9 mu bylo umo\u017en\u011bno sv\u00edrat jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo v n\u00e1ru\u010d\u00ed, se c\u00edtil skute\u010dn\u011b hezky, a po dlouh\u00e9 dob\u011b alespo\u0148 malinko \u0161\u0165astn\u00fd.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Tvoje rande. Sl\u00edbil jsi, \u017ee mi d\u00e1\u0161 v\u011bd\u011bt, jak to dopadlo,“ Bill se na n\u011bj jemn\u011b pousm\u00e1l, v duchu mu v\u0161ak bylo do pl\u00e1\u010de. V\u016fbec necht\u011bl poslouchat o tom, jak kr\u00e1sn\u00e1 a chytr\u00e1 ta holka jist\u011b byla a jak si dne\u0161n\u00ed ve\u010der u\u017eili, p\u0159esto v\u0161ak necht\u011bl, aby z\u016fstali potichu, a on by byl nucen pohl\u00e9dnout mu do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Ou,“ Tom se zmaten\u011b po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech. Na to fiasko, kter\u00e9 se ani nedalo nazvat skute\u010dn\u00fdm rande, u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bl. Vyl\u00e9tlo mu z mysli p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il Billovu sk\u0159\u00ed\u0148 \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnou. Vlastn\u011b se v t\u00e9 chv\u00edli c\u00edtil \u00fapln\u011b stejn\u011b jako ta sk\u0159\u00ed\u0148. Na n\u011bkolik vte\u0159in si p\u0159ipadal skute\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, jako by s Billem ode\u0161la v\u0161echna jeho energie.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee nebyla tou pravou,“ prohl\u00e1sil t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00ed m\u011b, proto\u017ee m\u011b Tom miluje?“\u0159ekl si pro sebe nesly\u0161n\u00fdm hlasem, zvr\u00e1til hlavu dozadu a zhluboka se nadechl. Tom musel b\u00fdt tehdy z\u0159ejm\u011b opravdu hloup\u00fd. T\u00edna byla kr\u00e1sn\u00e1, a co v\u00edc, byla to holka. M\u011bla v\u0161echno to, po \u010dem kluci tou\u017eili. Jist\u011b, byla pomstychtiv\u00e1 a krut\u00e1, ale to by na prvn\u00edm rande nikdo nezjistil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sbalte se, Bille, a odje\u010fte odsud. M\u011bli byste odjet co nejd\u0159\u00edve a vyka\u0161lat se na v\u0161echno, co v\u00e1s s t\u00edmhle hnusn\u00fdm m\u011bstem spojuje. Ani jeden z v\u00e1s tady nen\u00ed \u0161\u0165astn\u00fd,“ Geo pevn\u011b sv\u00edral Billovu ruku a doufal, \u017ee mu t\u00edm nezp\u016fsob\u00ed astmatick\u00fd z\u00e1chvat nebo n\u011bco podobn\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
„To ano, ale d\u00edky tomuhle m\u011bstu jsme se na\u0161li. A za to nikdy nep\u0159estanu b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd,“ Bill se slab\u011b pousm\u00e1l a Georg v t\u00e9 chv\u00edli nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou. Tom si nemohl vybrat lep\u0161\u00ed, skromn\u011bj\u0161\u00ed a kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed osobu. T\u00edna nebyla v porovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm ni\u010d\u00edm. Velik\u00e1 \u010d\u00e1st Billovy kr\u00e1sy se toti\u017e ukr\u00fdvala v hloubce jeho srdce a T\u00edna by jeho m\u00edsto po Tomov\u011b boku nikdy nedok\u00e1zala nahradit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zachr\u00e1nils m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, a te\u010f dovol, aby on zachr\u00e1nil tebe a odvezl t\u011b na m\u00edsto, kde budete oba u\u017e jenom \u0161\u0165astn\u00ed,“ kr\u00e1tce jej pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ Bill si ut\u0159el vlhk\u00e9 koutky o\u010d\u00ed a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
<\/div>\n
Alwin, kter\u00fd se do t\u00e9 chv\u00edle bavil v\u00edce pozorov\u00e1n\u00edm pt\u00e1\u010dk\u016f poletuj\u00edc\u00edch kolem, ne\u017e poslouch\u00e1n\u00edm jejich rozhovoru, n\u00e1hle procitl. Vyd\u011b\u0161en\u011b pohl\u00e9dl nejd\u0159\u00edve na sv\u00e9ho bratra, teprve pot\u00e9 na Billa, a pak ne\u0161\u0165astn\u011b na\u0161pulil rt\u00edky.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 nechci, aby Bill s Tomem ode\u0161li. Chci, aby tady z\u016fstali, i s kocourkem,“ Billovo nitro pohltila neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 l\u00edtost. P\u0159i pohledu na to mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 p\u016fsobilo p\u0159\u00edmo ztracen\u011b, mu bylo do pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
<\/div>\n
„Prcku, Bill s Tomem musej\u00ed odej\u00edt. Pokud by tady z\u016fstali, mohlo by se jim st\u00e1t n\u011bco hodn\u011b o\u0161kliv\u00e9ho. A to p\u0159eci nechce\u0161, \u017ee ne?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechci, aby se jim stalo n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho. Chci, aby tady z\u016fstali.“ Ve\u0161ker\u00e9 Geovy pokusy uklidnit jej ztroskotaly ve chv\u00edli, kdy se tv\u00e1\u0159\u00ed toho mal\u00e9ho and\u011bla za\u010daly linout slzy. V t\u00e9 chv\u00edli si jej vzal k sob\u011b Bill. Posadil si jej na kl\u00edn, dlouze jej pol\u00edbil do vl\u00e1sk\u016f a kol\u00e9bal j\u00edm ze strany na stranu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pamatuje\u0161, jak n\u00e1m bylo tehdy smutno? Vrac\u00edm se ke sv\u00e9 mamince a Tom pojede se mnou, proto\u017ee jej pot\u0159ebuju m\u00edt u sebe. Ale ty, zlat\u00ed\u010dko, za n\u00e1mi m\u016f\u017ee\u0161 jezdit, kdykoliv jen bude\u0161 cht\u00edt,“ kone\u010dky prst\u016f mu ot\u0159el vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a je\u0161t\u011b jednou jej pol\u00edbil do vlas\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdykoliv budu cht\u00edt?“ p\u00edplo drobn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt,“ n\u011b\u017en\u011b se usm\u00e1l a pohladil jej po l\u00ed\u010dku\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pro oba byl tohle z\u0159ejm\u011b posledn\u00edm dnem v pr\u00e1ci, p\u0159esto se Bill neskute\u010dn\u011b t\u011b\u0161il, kdy\u017e si ve\u010der sbalil ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 v\u011bci a s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem \u010dekal na Toma p\u0159ed vchodem p\u0159esn\u011b tak, jak se domluvili.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo n\u011bco m\u00e1lo po sedm\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi p\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee tam Tom je\u0161t\u011b nebyl, obvykle toti\u017e p\u0159ich\u00e1zel mnohem d\u0159\u00edv, aby si mohli ukradnout je\u0161t\u011b chvilku pro sebe, ne\u017e se spole\u010dn\u011b vydaj\u00ed ke Geovi. Nejist\u00fdm pohledem se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe, radost\u00ed plesaj\u00edc\u00ed srdce mu v\u0161ak nedovolovalo myslet na \u0161patn\u00e9 v\u011bci, a proto v\u011b\u0159il, \u017ee jej ka\u017edou chvilku spat\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bylo jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se na tebe vyka\u0161le,“ nemusel se ani ot\u00e1\u010det. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, komu pat\u0159il ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd hlas. Nyn\u00ed v\u0161ak tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, co bylo jeho d\u016fvodem. Siln\u011b se kousl do rtu, sklonil tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se nevn\u00edmat ji.<\/div>\n
Jakmile v\u0161ak do n\u011bj siln\u011b vrazila, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 tv\u00e1\u0159it se, \u017ee jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost v podstat\u011b nepost\u0159ehl. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u011bj v\u0161ak pouze zopakovala svou \u0161tiplavou pozn\u00e1mku, fale\u0161n\u011b se zasm\u00e1la a s posledn\u00edm hn\u011bviv\u00fdm pohledem sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edm k Billovi zmizela za rohem.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill z\u016fstal na m\u00edst\u011b je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch deset minut, ne\u017e se odhodlal zavolat mu. T\u0159esouc\u00ed se dlan\u00ed vyto\u010dil jeho \u010d\u00edslo, radost, rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed se jeho t\u011blem r\u00e1zem pohasla, jakmile zjistil, \u017ee Tom\u016fv mobil je vypnut\u00fd\u2026<\/p>\n

Ani o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji to nebylo lep\u0161\u00ed. Jakmile se Bill vr\u00e1til dom\u016f, s\u00e1m a opravdu vystra\u0161en\u00fd, Georg jej vyd\u011bsil je\u0161t\u011b v\u00edce. Hned pot\u00e9, co Helena r\u00e1no opustila prostor autod\u00edlny, Tom zmizel a s n\u00edm tak\u00e9 Georgovo auto. Byl pry\u010d cel\u00fd den, nep\u0159ij\u00edmal hovory, neodpov\u00eddal na zpr\u00e1vy a ke konci dne jeho telefon ji\u017e nereagoval v\u016fbec.<\/div>\n

<\/div>\n
„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1?! Copak netu\u0161\u00ed, jak\u00fd m\u00e1me o n\u011bj strach?“ ve chv\u00edli, kdy Bill promluvil, rozt\u0159esen\u00fdm pohybem odlo\u017eil inhal\u00e1tor stranou a uplakan\u00fdma o\u010dima se zad\u00edval na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je od n\u011bj hezky sobeck\u00e9, ale na druhou stranu jej ch\u00e1pu. Lhali mu. Sprost\u011b mu lhali o n\u011b\u010dem tak d\u016fle\u017eit\u00e9m. Ten kluk nem\u011bl kde sp\u00e1t, a p\u0159itom byl majitelem hned dvou velik\u00fdch dom\u016f.“ Georg na sebe nebyl py\u0161n\u00fd za to, co ud\u011blal, ale nemohl si pomoct. Jakmile Tom vyb\u011bhl z autod\u00edlny, nahl\u00e9dl do ob\u00e1lky, kterou ve sp\u011bchu zapomn\u011bl na gau\u010di. Jak se uk\u00e1zalo, jeho rodi\u010de mu nezanechali pouze jeho rodn\u00fd d\u016fm, ale tak\u00e9 d\u016fm, kter\u00fd zd\u011bdili po Tomov\u00fdch prarodi\u010d\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b d\u00edky tomuhle domu byli s Billem t\u00e9m\u011b\u0159 soused\u00e9. D\u011blilo je od sebe n\u011bkolik uli\u010dek.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je te\u010f jist\u011b ne\u0161\u0165astn\u00fd a \u017ee chce b\u00fdt s\u00e1m. Ale pro\u010d n\u00e1m nemohl ani jedinkr\u00e1t zvednout telefon? Co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo?! Geo, kdy\u017e se mu n\u011bco stane, tak j\u00e1… j-j\u00e1,“ Bill bezmocn\u011b zavrt\u011bl hlavou a op\u011bt lapal po dechu. Geo byl u n\u011bj t\u00e9m\u011b\u0159 ve vte\u0159in\u011b, rychle mu pod\u00e1val inhal\u00e1tor a konej\u0161iv\u011b jej hladil po vlasech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tom bude v po\u0159\u00e1dku. Slibuju ti, \u017ee se mu nic nestalo. J\u00e1 z\u016fstanu vzh\u016fru, dokud nep\u0159ijde, a ty si jdi pros\u00edm lehnout. Jsi vy\u010derpan\u00fd a ned\u011bl\u00e1 ti to dob\u0159e,“ nebylo mu p\u0159\u00edjemn\u00e9 tvrdit n\u011bco tak nejist\u00e9ho se stoprocentn\u00ed jistotou, ale kv\u016fli Billovi to ud\u011blat musel. Posledn\u00ed t\u0159i hodiny pouze proplakal a ka\u017edou chv\u00edli m\u011bl probl\u00e9my s d\u00fdch\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
I kdy\u017e nerad, musel poslechnout. Vzal si inhal\u00e1tor, kocourka, kter\u00fd se mu nat\u011bsnal do n\u00e1ru\u010de, a pomal\u00fdmi kroky se \u0161oural a\u017e do jejich pokoje. Bylo mu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 vedro, proto se svl\u00e9kl do naha, lehl si do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in a op\u011bt se rozplakal.<\/p>\n

V\u016fbec nepost\u0159ehl, kdy samou \u00fanavou usnul neklidn\u00fdm sp\u00e1nkem.<\/div>\n

<\/div>\n
Procitl teprve ve chv\u00edli, kdy na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil jemn\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 doteky.<\/div>\n
<\/div>\n
V t\u00e9 chv\u00edli se rozvzpomn\u011bl na posledn\u00edch n\u011bkolik hodin, prudce otev\u0159el o\u010di a vysko\u010dil do sedu. Jeho uplakan\u00fd pohled se automaticky pono\u0159il do hloubky pro n\u011bj t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch o\u010d\u00ed na sv\u011bt\u011b. Tom se sice vzp\u00ednal bolesti a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil ji\u017e neplakat, p\u0159esto jej pohled na Billa naprosto om\u00e1mil. K\u0159ehk\u00e9, nah\u00e9 t\u011blo, t\u0159esouc\u00ed se pl\u00e1\u010dem, vlet\u011blo do jeho n\u00e1ru\u010de tak ne\u010dekan\u011b, \u017ee oba p\u0159ist\u00e1li na rozestlan\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku,“ bylo t\u00edm jedin\u00fdm, co Bill \u0161eptal po\u0159\u00e1d dokola, jako by t\u00edm cht\u011bl s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je to skute\u010dnost a \u017ee mu Tom ji\u017e nezmiz\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko, omlouv\u00e1m se. M\u011bl jsem ti zvednout mobil. Kdy\u017e u\u017e nikomu jin\u00e9mu, tob\u011b ano. Ubl\u00ed\u017eil jsem ti,“ jeho hlas byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d poznamen\u00e1n pl\u00e1\u010dem, p\u0159esto jej Billova bl\u00edzkost uklid\u0148ovala a on pomalu zapom\u00ednal na nesnesitelnou bolest, kterou c\u00edtil.<\/div>\n
<\/div>\n
„To nevad\u00ed. U\u017e jsem v po\u0159\u00e1dku. Kde jsi byl? Jsi cel\u00fd promo\u010den\u00fd,“ teprve v t\u00e9 chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee Tomovi krom\u011b slz st\u00e9kaj\u00ed po tv\u00e1\u0159i tak\u00e9 kapky letn\u00edho de\u0161t\u011b. Opatrn\u00fdmi pohyby z Toma svl\u00e9kal mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed. Jakmile byl Tom tak\u00e9 nah\u00fd, vplul do jeho objet\u00ed a zah\u0159\u00edval sv\u00fdm hork\u00fdm t\u011blem Tomovu t\u0159esouc\u00ed se k\u016f\u017ei.<\/div>\n
<\/div>\n
„Byl jsem doma,“ odpov\u011bd\u011bl \u0161eptem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nedok\u00e1zal jsem ud\u011blat v\u00edc, ne\u017e sed\u011bt na zahrad\u011b a d\u00edvat se na ten d\u016fm. Nemohl jsem j\u00edt d\u00e1l. Zni\u010dilo by m\u011b to. Ty vzpom\u00ednky a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bol\u00ed,“ vzlykl, bezmocn\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a op\u0159el se o Billovo rameno. Pokr\u00fdval jej drobn\u00fdmi polibky tak dlouho, dokud Bill nevzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a oddan\u011b jej nepol\u00edbil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci ten d\u016fm prodat, Bille. Prod\u00e1m jej a v\u011bt\u0161\u00ed polovinu z t\u011bch pen\u011bz d\u00e1m tv\u00fdm rodi\u010d\u016fm.“ Bill \u0161okovan\u011b pootev\u0159el rty a rychle vrt\u011bl hlavou, ale Tom mu nedovolil nic nam\u00edtnout. „U\u017e jsem se rozhodl. A d\u016fm po m\u00e9 babi\u010dce a d\u011bdovi, nech\u00e1m Helen\u011b. I kdy\u017e mi tak\u00e9 lhala, ned\u011blala to s vidinou zisku, ale ze strachu. M\u00e1m ji r\u00e1d a chci, aby od t\u011bch dvou ode\u0161la a aby mi byla nabl\u00edzku,“ tentokr\u00e1t vzal on do dlan\u00ed Billovu tv\u00e1\u0159, dlouze mu pohl\u00e9dl do l\u00e1skypln\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si je\u0161t\u011b n\u011bco,“vydechl, kone\u010dky prst\u016f pohladil sv\u016fj kouzeln\u00fd p\u0159\u00edv\u011bsek, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si jej sundal a p\u0159ipnul jej Billovi na krk.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cokoliv,“ bylo mu tichou odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jedin\u00e9, co si p\u0159eji ze v\u0161eho nejv\u00edce, je b\u00fdt s tebou. Proto jsem se t\u011b ji\u017e del\u0161\u00ed dobu tou\u017eil zeptat na jednu v\u011bc.“ Bill neuhnul o\u010dima ani na milimetr. P\u0159\u00edmo visel na Tomov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rtech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vezme\u0161 si m\u011b, l\u00e1sko?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by b\u00fdt spolehliv\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by m\u00edt d\u011btsky nevinn\u00e9 o\u010di a ve chv\u00edl\u00edch, kdy by se usm\u00edval, by se jeho o\u010di sm\u00e1ly s n\u00edm<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by b\u00fdt vtipn\u00fd a ch\u00e1pav\u00fd<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by b\u00fdt bl\u00e1zniv\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 i citliv\u00fd a vn\u00edmav\u00fd<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by m\u011b m\u00edt r\u00e1d<\/div>\n
<\/div>\n
– M\u011bl by to b\u00fdt n\u011bkdo jako ty, Tome<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Vezmu. Jist\u011b\u017ee ano,“ Billovo vesel\u00e9 zav\u00fdsknut\u00ed protrhlo ticho noci a bylo za\u010d\u00e1tkem jejich spole\u010dn\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

KONEC
<\/strong><\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bylo pond\u011bl\u00ed, kolem p\u016fl sedm\u00e9 r\u00e1no a Alwin\u016fv p\u00edskot, nesouc\u00ed se autod\u00edlnou, byl poznamen\u00e1n radost\u00ed. „Geo !“ zav\u00fdskl je\u0161t\u011b jednou a p\u0159\u00edmo vlet\u011bl do bratrovy n\u00e1ru\u010de, kter\u00e1 se jej ji\u017e nemohla do\u010dkat. „Ach ty m\u016fj bl\u00e1zne malej,“ za\u0161evelil mu do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[474],"tags":[],"class_list":["post-6205","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-someone-like-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6205","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6205"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6205\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6205"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6205"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6205"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}