{"id":6212,"date":"2012-07-09T18:00:00","date_gmt":"2012-07-09T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6195"},"modified":"2012-07-09T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-09T17:00:00","slug":"sell-your-soul-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/09\/sell-your-soul-14\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 14."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tis\u00edc slov<\/p>\n

<\/strong> Sv\u011btl\u00e9 o\u010di n\u00e1sledovaly Billovy \u00fatl\u00e9 prsty, kter\u00e9 dr\u017eely p\u0159ezku od ta\u0161ky, ji\u017e m\u011bl p\u0159es rameno, p\u0159es t\u0159pytiv\u00e9 prsteny a b\u00edlou k\u016f\u017ei napnutou p\u0159es jeho kloubky. Ze v\u0161ech v\u011bc\u00ed ho v\u017edycky fascinovaly zp\u011bv\u00e1kovy ruce, jako by z nich dok\u00e1zal \u010d\u00edst jeho pocity. Ztuhly a kloubky zb\u011blaly, kdy\u017e byl rozzloben\u00fd, jeho ruce se chv\u011bly, kdy\u017e se b\u00e1l nebo byl nerv\u00f3zn\u00ed, jeho palec a prost\u0159edn\u00ed\u010dek o sebe tepaly nebo za n\u011b tahal, kdy\u017e se nudil, nepatrn\u011b se v\u011bc\u00ed dot\u00fdkal, kdy\u017e je m\u011bl r\u00e1d. Dok\u00e1zal \u0159\u00edct, \u017ee je Bill ve stresu, kdy\u017e se ob\u010das pod\u00edval, jak dr\u017e\u00ed ta\u0161ku. Dokonce i kdy\u017e toho moc nenamluvil, nikdo mu nemusel \u0159\u00edkat, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b, pokud \u0161el zp\u011bv\u00e1k nahoru za sv\u00fdm bratrem.<\/p>\n

„Jsi si jist\u00fd, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Adam jemn\u011b a ustaran\u011b, ale necht\u011bl na n\u011bj tla\u010dit. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e to jen trochu nazna\u010dil, Bill odvr\u00e1til pohled a na chv\u00edli se uti\u0161il, bylo to znamen\u00ed, aby o tom nemluvil, ale to on nemohl. Cht\u011bl ud\u011blat v\u011bci lep\u0161\u00edmi. Takov\u00fd Adam byl, byl velice neoblomn\u00fd, ale t\u00edm n\u011b\u017en\u00fdm a hodn\u00fdm zp\u016fsobem, nevzd\u00e1val to. Kdy\u017e jedna metoda nezap\u016fsobila, pak si na\u0161el jinou, aby dostal to, co cht\u011bl.<\/p>\n

Kdy\u017e v\u00fdtah cinkl a dve\u0159e se otev\u0159ely, p\u0159esunuli se na stranu, aby ud\u011blali m\u00edsto t\u0159em p\u0159\u00edchoz\u00edm. Jejich ramena se dotkla a Adam c\u00edtil, jak se ruka druh\u00e9ho chv\u011bje. Ten pocit byl slab\u00fd, ale byl tam. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale b\u00e1l se p\u0159ed ostatn\u00edmi ve v\u00fdtahu, a tak byl zticha a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nam\u00edsto toho, aby promluvil, rozhodl se Billa podpo\u0159it jinak. Schovan\u00fd Billovou mikinou a jeho vlastn\u00ed bundou, Adam nat\u00e1hl ruku a spojil jejich dlan\u011b. L\u00e1skypln\u011b propletl prsty s Billov\u00fdmi chladn\u011bj\u0161\u00edmi a ten\u010d\u00edmi, jemn\u011b je stiskl, aby Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m. Kdy\u017e se jeho sv\u011btl\u00e9 o\u010di setkaly s tmav\u00fdmi za br\u00fdlemi od Gucciho, c\u00edtil, jak mu srdce trochu kleslo, dokud mu Bill stisknut\u00ed neoplatil.<\/p>\n

Na jejich podla\u017e\u00ed se pustili, jako by se nic nestalo, opustili v\u00fdtah, jak norm\u00e1ln\u011b to jen \u0161lo. Dokud se dve\u0159e nezav\u0159ely, d\u011blali, jako by ten druh\u00fd ani neexistoval.<\/div>\n

„M\u016f\u017eu dnes v noci z\u016fstat u tebe v pokoji?“ za\u0161eptal Bill, zastavil se u dve\u0159\u00ed, zat\u00edmco Adam hledal kl\u00ed\u010d.<\/div>\n
„\u2026Ani se m\u011b nemus\u00ed\u0161 dovolovat.“ Otev\u0159el jim dve\u0159e a podr\u017eel je druh\u00e9mu muzikantovi. Nebude se pt\u00e1t, pro\u010d se mlad\u00fd zp\u011bv\u00e1k nechce vr\u00e1tit k sob\u011b do pokoje jako p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci, nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl sv\u00e9 d\u016fvody.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill ve\u0161el do hotelov\u00e9ho pokoje, jako by to bylo poprv\u00e9, do temn\u00e9ho hlavn\u00edho pokoje, kter\u00fd byl osv\u011btlen\u00fd pouze sv\u011btlem Vegas zven\u010d\u00ed. Svit m\u011bsta mu nab\u00edzel spoustu sv\u011btla, dost na to, aby vid\u011bl ustlanou postel, kufry zabalen\u00e9 v rohu, kter\u00e9 se st\u00e1le nedostaly do sk\u0159\u00edn\u011b, jak Adam p\u0159edt\u00edm zam\u00fd\u0161lel, a p\u00e1r hrom\u00e1dek oble\u010den\u00ed na gau\u010di. Mlad\u00edk si polo\u017eil ta\u0161ku na zem u no\u010dn\u00edho stolku, a kone\u010dn\u011b se posadil na postel. M\u011bl by b\u00fdt uvoln\u011bn\u00fd, tak pro\u010d byl st\u00e1le tak na pokraji?<\/p>\n

„Chce\u0161 n\u011bco objednat z pokojov\u00e9 slu\u017eby?“<\/div>\n

„To je v pohod\u011b.“ Promnul si sp\u00e1nky pod br\u00fdlemi.<\/div>\n
„Sn\u00ed\u0161 n\u011bco, pros\u00edm? To kafe by nem\u011blo b\u00fdt jedin\u00e9, co bude\u0161 m\u00edt za dne\u0161ek v \u017ealudku.“<\/div>\n
„Opravdu nem\u00e1m hlad. Jen\u2026“ Bill za\u00fap\u011bl a zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e dal ruku dol\u016f, „nechci o tom mluvit. Jen te\u010f nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
Adam zastavil d\u0159\u00edv, ne\u017e se n\u00e1lada toho druh\u00e9ho je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed, posledn\u00ed v\u011bc, co cht\u011bl, bylo ho je\u0161t\u011b v\u00edc vystresovat. Bill prost\u011b cel\u00fd den nebyl s\u00e1m sebou. „Okay, ale\u2026 kdybys n\u011bco pak cht\u011bl, tak mi \u0159ekni. Zaplat\u00edm to.“
Mlad\u0161\u00ed muzikant jen p\u0159ik\u00fdvl, pod\u00edval se zamy\u0161len\u011b na svou ta\u0161ku. Zat\u00edmco jeho \u017ealudek byl hladov\u00fd, on ne. Zat\u00edmco jeho n\u00e1lada nebyla ta nejlep\u0161\u00ed, Adam si nezaslou\u017eil, aby na n\u011bj byl o\u0161kliv\u00fd, a kv\u016fli tomu nebyl dnes zrovna komunikativn\u00ed. Zpoza br\u00fdl\u00ed pohledem p\u0159ejel na star\u0161\u00edho muzikanta, d\u00edval se, jak zved\u00e1 hotelov\u00fd telefon a menu od hotelov\u00e9ho servisu; ne, Adam si ho takov\u00e9ho nezaslou\u017eil. „Hned jsem zp\u00e1tky.“ Za\u0161eptal a znovu zvedl svou ta\u0161ku, zmizel v koupeln\u011b.<\/p>\n

Bill za sebou zav\u0159el dve\u0159e, vydechl \u00falevou a polo\u017eil ta\u0161ku na pult, lovil v n\u00ed mezi \u0161minkami a ostatn\u00edmi v\u011bcmi, p\u0159es n\u00e1hradn\u00ed tri\u010dko, \u017ev\u00fdka\u010dky, cigarety, tu\u017eky a pap\u00edr. Jeho nehty kone\u010dn\u011b na\u0161ly mal\u00fd z\u00e1hybu v rohu jeho ta\u0161ky, zatahaly za n\u011bj a otev\u0159ela se tajn\u00e1 kapsa, kterou si tam ud\u011blal. Kdy\u017e vyndal ruku z ta\u0161ky, dr\u017eel v n\u00ed mal\u00fd pytl\u00ed\u010dek, p\u0159elila se p\u0159es n\u011bj vlna \u00falevy i viny. Tahle \u0161patn\u00e1 n\u00e1lada bude brzy pry\u010d po zbytek noci, nam\u00edsto n\u00ed p\u0159ijde \u0161t\u011bst\u00ed a veselost a drogami vykouzlen\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ud\u011bl\u00e1 Adama \u0161\u0165astn\u00fdm. Nemus\u00ed to v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

Ol\u00edzl si rty, jeho ruka se za\u010dala otv\u00edrat a ten jemn\u00fd a lehounk\u00fd b\u00edl\u00fd pr\u00e1\u0161ek se mu najednou zd\u00e1l jako tunov\u00fd. P\u0159\u00e1l si, aby m\u011bl schopnost zbavit se t\u00e9hle n\u00e1lady s\u00e1m, zatla\u010dit to hluboko do pozad\u00ed a donutit se usm\u00edvat u\u017e jen pro dobro mu\u017ee ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. Dokonce i kdy\u017e ten den po tom, co se on a Adam setkali, byl dobr\u00fd, nebylo to dost na to, aby se ten boj zd\u00e1l lehk\u00fdm, a ten v\u00fdraz zrady v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch byl je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Kdy\u017e se pod\u00edval do t\u011bch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch modr\u00fdch o\u010d\u00ed, jedin\u00e9 co vid\u011bl, byl bratr\u016fv znechucen\u00fd pohled. Pod\u00edval se dol\u016f do umyvadla a \u010dekal, dokud nesly\u0161el, jak Adam telefonuje.<\/p>\n

Aby ud\u011blal je\u0161t\u011b trochu v\u00edc ruchu, zapnul vyp\u00edna\u010dem v\u011btr\u00e1k, byl r\u00e1d, \u017ee je ten v\u011btr\u00e1k tak hlasit\u00fd. Pot\u0159eboval v\u0161echen ten hluk, aby mohl schovat to, co hodlal ud\u011blat, dokonce i kdy\u017e jeho preference byla d\u011blat to v naprost\u00e9m tichu a ve tm\u011b, aby nevid\u011bl to, co d\u011bl\u00e1 a do \u010deho dost\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 t\u011blo. T\u00edmto zp\u016fsobem mohl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je nevinn\u00fd a \u017ee sv\u00e9 t\u011blo ni\u010d\u00ed nev\u011bdomky. Ale takov\u00e9to v\u011bci byly te\u010f v jeho \u017eivot\u011b naprostou nezbytnost\u00ed, minim\u00e1ln\u00ed j\u00eddlo, voda, k\u00e1va, cigarety a drogy, Bill nepot\u0159eboval nic jin\u00e9ho pro to, aby p\u0159e\u017eil.<\/p>\n

Rozepnul ten mal\u00fd pytl\u00ed\u010dek a naposledy se pod\u00edval do zrcadla, posledn\u00ed pokus zastavit se a ned\u011blat to. St\u00e1le to mohl odlo\u017eit, st\u00e1le to mohl zastavit. Ale pot\u0159eboval to, pot\u0159eboval c\u00edtit ten rau\u0161, kter\u00fd byl tak skv\u011bl\u00fd, \u017ee u\u017e te\u010f se mu chv\u011bly prsty jako panicovi, kter\u00fd to m\u011bl poprv\u00e9 d\u011blat. Slova jeho dvou nov\u00fdch ‚p\u0159\u00e1tel‘ Deana a Dana, se mu vybavila v mysli, kdy\u017e za\u010dal vysyp\u00e1vat obsah na pult: takhle si nezni\u010d\u00ed t\u011blo, takhle se ud\u011bl\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm, huben\u00fdm a jeho \u017eivot bude lep\u0161\u00ed. Ti dva by jemu ani jin\u00fdm modelk\u00e1m a model\u016fm nikdy nelhali, nic, co mu \u0159ekli, nebyla le\u017e. Se slune\u010dn\u00edmi br\u00fdlemi st\u00e1le na o\u010d\u00edch nevid\u011bl tu nespokojenost, kter\u00e1 byla v jeho vlastn\u00edm srdci, ne\u017e odvr\u00e1til pohled, a tu zradu v jeho vlastn\u00edch o\u010d\u00edch, kdy\u017e se oddal poku\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Bill byl pe\u010dliv\u00fd, aby odstranil v\u0161echny d\u016fkazy, dal si na \u010das s t\u00edm, aby si znovu upravil make-up a aby ut\u0159el pult mokr\u00fdm ru\u010dn\u00edkem a pak such\u00fdm. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let o takov\u00fdch detailech, kdy\u017e mu te\u010f mysl b\u011b\u017eela rychlost\u00ed milion mil za minutu a jeho ruce se chv\u011bly adrenalinem, ale sakra, bylo mu dob\u0159e. Norm\u00e1ln\u011b by to trvalo deset a\u017e patn\u00e1ct minut, ale v Las Vegas bylo n\u011bco, co ho ohromovalo: materi\u00e1l, kter\u00fd tady na\u0161el, byl kvalitn\u011bj\u0161\u00ed, tak \u010dist\u00fd \u017ee to uhodilo v\u00e1\u0161 mozek jako kladivo, a najednou byl sv\u011bt b\u00e1je\u010dn\u00e9 m\u00edsto, kde byste cht\u011bli \u017e\u00edt, nam\u00edsto toho depresivn\u00edho, temn\u00e9ho a sobeck\u00e9ho. Bill se v euforii musel pod\u00edvat na chodidla, aby si uv\u011bdomil, \u017ee st\u00e1le stoj\u00ed na zemi a nevzn\u00e1\u0161\u00ed se.<\/p>\n

Sundal si br\u00fdle a pod\u00edval se na sebe, na ten trochu intenzivn\u00ed, ale skoro neviditeln\u00fd pohled sv\u00fdch o\u010d\u00ed, na uvoln\u011bn\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji, bylo to \u00fa\u017easn\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed, ve kter\u00e9m nikdo nemusel v\u011bd\u011bt, \u017ee je. Zhluboka se nadechl a sundal svou ta\u0161ku z pultu, vypnul v\u011btr\u00e1k a zhasnul sv\u011btla, zat\u00edmco odch\u00e1zel z koupelny.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Adamova ruka zvedla a vypnula ovlada\u010dem televizi, pokoj byl najednou pohlcen do temnoty, a\u017e na ta jasn\u00e1 a barevn\u00e1 sv\u011btla zven\u010d\u00ed. Ticho nahradilo klidnou a smutnou hudbu filmov\u00fdch titulk\u016f, a te\u010f jedin\u00fd zvuk, jen\u017e napl\u0148oval m\u00edstnost, byl jejich tich\u00fd dech. Za chv\u00edli n\u00e1sledovalo i \u0161ust\u011bn\u00ed l\u00e1tky, kdy\u017e star\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se na \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho obj\u00edmal. Bill se hlavou op\u00edral o jeho rameno, zat\u00edmco mu Adam hladil krk a dr\u017eel si ho u sebe. Palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho hebk\u00e9 k\u016f\u017ei hned pod ruk\u00e1vem, jejich o\u010di se setkaly.<\/p><\/div>\n

„Chce\u0161 sp\u00e1t v posteli? Klidn\u011b se zase vysp\u00edm na gau\u010di.“ Pouze p\u016fl hodiny p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed byl vy\u010derpan\u00fd. Ten film ho usp\u00e1val.<\/div>\n
Bill pomalu zavrt\u011bl hlavou, nat\u00e1hl se pro ruku, kterou ho Adam hladil po b\u0159i\u0161e, a stiskl ji. „Z\u016fsta\u0148.“ Objal ho pevn\u011bji, p\u0159itulil se a dr\u017eel ho tak na m\u00edst\u011b. Ne\u017e si to uv\u011bdomil, jeho t\u011blo bylo v pohybu, Bill byl na kolenou, jedn\u00edm z nich se dostal vedle Adamova druh\u00e9ho boku, nakl\u00e1n\u011bl se nad jeho t\u011blem, stejn\u011b jako Adam minulou noc nad n\u00edm.<\/p>\n

Skoro celou dobu, co \u0161el film, m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9 nebo se soust\u0159edil na oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bli na sob\u011b, kdy\u017e se mu cht\u011blo sp\u00e1t. Pod vlivem jeho z\u00e1vislosti se mu v\u011bci zd\u00e1ly tak jasn\u00e9 a ostr\u00e9, jako by jeho norm\u00e1ln\u00ed zrak byl rozmazan\u00fd a skoro nere\u00e1ln\u00fd. Ale kdy\u017e jeho mozek a t\u011blo jelo na plno, v\u0161echno se m\u011bnilo. Te\u010f, kdy\u017e se d\u00edval do muzikantov\u00fdch o\u010d\u00ed, se ty pomn\u011bnky zd\u00e1ly tak \u010dist\u00e9, tak intenzivn\u00ed, \u017ee mu nah\u00e1n\u011bly hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n

\n

Adam se na mlad\u0161\u00edho chlapce d\u00edval s \u00fa\u017easem a zmatkem, ale jeho ruce se neopova\u017eovaly odstr\u010dit ho pry\u010d. Bill znovu p\u0159eb\u00edral iniciativu, ud\u011blal prvn\u00ed krok stejn\u011b jako jejich prvn\u00ed noci. To co se mezi nimi stalo, ho opravdu tak zm\u011bnilo, \u017ee ud\u011blalo z tak plach\u00e9 osobnosti osobnost naprosto dominantn\u00ed? Znovu p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, kdy\u017e jeho pohled n\u00e1sledoval linie a st\u00edny Billovy ostr\u00e9 kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, jeho krku a \u00fahel jeho \u010delisti, pak nahoru a\u017e k pootev\u0159en\u00fdm \u017eadon\u00edc\u00edm rt\u016fm a vystoupl\u00fdm l\u00edcn\u00edm kostem. Billova o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka a dlouh\u00e9 \u0159asy byly ve st\u00ednu t\u011b\u017ek\u00e9ho make-upu, a tak se jeho o\u010di zd\u00e1ly temn\u00e9 a hladov\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj ve tm\u011b d\u00edvaly.<\/p>\n

V\u00e1haj\u00edc\u00ed ruce se zvedly a na\u0161ly Billovy boky, jemn\u011b je tisknouc, aby mu dodaly odvahu, ne aby ho vyd\u011bsily. Dnes v noci mu p\u0159ipadalo t\u011blo mlad\u0161\u00edho zp\u011bv\u00e1ka o hodn\u011b teplej\u0161\u00ed, ale mo\u017en\u00e1 to byly jen jeho vlastn\u00ed dlan\u011b. Jak se k n\u011bmu Bill nakl\u00e1n\u011bl bl\u00ed\u017e, jeho srdce tlouklo rychleji, jeho ruce ztuhly a p\u0159it\u00e1hly k sob\u011b \u00fatl\u00e9 t\u011blo. T\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b zav\u0159el o\u010di, st\u00e1le pot\u0159eboval Billa vid\u011bt a b\u00fdt j\u00edm hypnotizov\u00e1n. Ten moment byl jako ze snu, jeho n\u00e1dhern\u00e9 rysy zd\u016frazn\u011bn\u00e9 tlumen\u00fdm sv\u011btlem a st\u00edny tan\u010d\u00edc\u00edmi v pokoji. Snad jen sv\u00ed\u010dky by ho dok\u00e1zaly ud\u011blat kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e jak vypadal te\u010f.<\/div>\n

V mlad\u00edkov\u011b polibku byla nov\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148, tou\u017e\u00edc\u00ed a pot\u0159ebn\u00e1<\/em>, Adam to ne\u010dekal, a tak se modlil, aby tu z\u016fstal a\u017e do r\u00e1na. Prsty p\u0159ejel po doln\u00edm okraji Billova trika a zajel pod n\u011bj, za\u010dal dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po jeho z\u00e1dech, c\u00edtil pohyb ka\u017ed\u00e9ho jeho svalu. C\u00edtil, jak Bill d\u00fdch\u00e1, c\u00edtil, jak vzduch napl\u0148uje jeho pl\u00edce a jak nejist\u011b vydechuje.<\/p>\n

„Mm!“ Bill se najednou odt\u00e1hl, zvedl ruku a dotkl se sv\u00e9ho horn\u00edho rtu, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee je hork\u00fd. Kdy\u017e dal prsty pry\u010d, byly tmav\u011b rud\u00e9, okam\u017eit\u011b dal ruku zp\u00e1tky, aby zakryl, co se d\u011blo.<\/div>\n

„Jsi v pohod\u011b?“ posadil se s n\u00edm star\u0161\u00ed mlad\u00edk, o\u010di vykulen\u00e9, m\u011bl pocit, \u017ee za\u010dne panika\u0159it.<\/div>\n
„Jo. Jo, to je jen\u2026“ m\u011bl pocit, \u017ee bude zvracet, kdy\u017e se vyhrabal z postele – ne\u017e dob\u011bhl do koupelny, stihl ochutnat svou vlastn\u00ed krev. Zav\u0159el dve\u0159e nohou, ale m\u00e1lo, tak\u017ee se znovu otev\u0159ely, zrovna kdy\u017e se zp\u011bv\u00e1k nadkl\u00e1n\u011bl nad umyvadlem a zap\u00ednal kohoutek. „Kurva\u2026“<\/div>\n
„Bille, jsi v\u00e1\u017en\u011b v po\u0159\u00e1dku? Nechce\u0161 kapesn\u00ed\u010dky nebo n\u011bco?“ Adam jemn\u011b otev\u0159el dve\u0159e, c\u00edtil, jak ho p\u0159epadl n\u00e1raz nevolnosti, a pak starosti, kdy\u017e se d\u00edval, co Bill d\u011bl\u00e1. Dal\u0161\u00ed d\u016fvod pro obavy, vid\u011bl ho u\u017e takhle n\u011bkdo? V\u011bd\u011bl n\u011bkdo jin\u00fd, \u017ee m\u00e1 Bill tak velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee?<\/div>\n
„M\u00e1m n\u011bjak\u00e9.“ \u0158ekl Bill klidn\u011b, ale bez dechu, dal vodu trochu m\u00ed\u0148. „Ned\u011blej si starosti, to se mi st\u00e1v\u00e1 po\u0159\u00e1d\u2026“<\/div>\n
„To by ale nem\u011blo\u2026“<\/div>\n
„Je to v po\u0159\u00e1dku.“ Zp\u011bv\u00e1k se narovnal, pod\u00edval se na sebe kr\u00e1tce do zrcadla a dr\u017eel si nos dlan\u00ed plnou kapesn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Adam si skousl jazyk a oto\u010dil se, d\u00edval se ven z koupelny. Takhle to d\u00e1l nem\u016f\u017ee pokra\u010dovat, m\u011bl pocit, \u017ee to bude posledn\u00ed v\u011bc, kterou ud\u011bl\u00e1, ne\u017e Billa nech\u00e1 odej\u00edt. Nemohl jen tak sed\u011bt a d\u00edvat se na to, i kdyby ho pak Bill m\u011bl nen\u00e1vid\u011bt, mus\u00ed tomu klukovi n\u011bjak domluvit. Proto\u017ee to on byl, jen chlapec<\/em>.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong>original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Tis\u00edc slov Sv\u011btl\u00e9 o\u010di n\u00e1sledovaly Billovy \u00fatl\u00e9 prsty, kter\u00e9 dr\u017eely p\u0159ezku od ta\u0161ky, ji\u017e m\u011bl p\u0159es rameno, p\u0159es t\u0159pytiv\u00e9 prsteny a b\u00edlou k\u016f\u017ei napnutou p\u0159es jeho kloubky. Ze v\u0161ech v\u011bc\u00ed ho v\u017edycky fascinovaly zp\u011bv\u00e1kovy ruce, jako by z nich dok\u00e1zal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-6212","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6212","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6212"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6212\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6212"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6212"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6212"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}