{"id":6220,"date":"2012-07-08T17:00:00","date_gmt":"2012-07-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6203"},"modified":"2012-07-08T17:00:00","modified_gmt":"2012-07-08T16:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/08\/posledni-sveho-druhu-4\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 4."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
M\u00e1men\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Proch\u00e1zeli se zahradou a zastavili se a\u017e u balk\u00f3nu, ze kter\u00e9ho bylo vid\u011bt a\u017e na pyramidy na z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Nilu, tak\u00e9 pak na p\u0159ilehl\u00e9 m\u011bsto na v\u00fdchod\u011b. „Tak cos mi to cht\u011bl uk\u00e1zat?“ zeptal se po chv\u00edli Tom.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem ti uk\u00e1zat tvou minulost a pohovo\u0159it si o budoucnosti\u2026“ uk\u00e1zal rukou na m\u011bsto pod nimi. „Vid\u00ed\u0161? Tam bydl\u00ed ti, kte\u0159\u00ed se nenarodili pod \u0161\u0165astnou hv\u011bzdou.“<\/p>\n

„Ano, to je sice moc hezk\u00e9,“ op\u0159el se Tom o z\u00e1bradl\u00ed a pod\u00edval se na prince, „ale jak to souvis\u00ed se mnou? Narodil jsem se v \u0158\u00edm\u011b, jsem \u0158\u00edman\u2026 Nepat\u0159\u00edm k va\u0161emu lidu\u2026“<\/div>\n

\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 ty,“ zamumlal Azi a d\u00e1l se d\u00edval dol\u016f, „tvoje jm\u00e9no ale poch\u00e1z\u00ed z hebrej\u0161tiny\u2026“<\/p>\n

„Tomasso je hebrejsky?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Tom\u2026 \u010cestn\u00fd, nevinn\u00fd\u2026“ usm\u00e1l se princ, a kone\u010dn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „M\u00e9 jm\u00e9no se skl\u00e1d\u00e1 z v\u00edce slov… Znamen\u00e1 milovan\u00fd a druhorozen\u00fd\u2026 druhorozen\u00fd mo\u017en\u00e1, ale o tom prvn\u00edm za\u010d\u00edn\u00e1m pochybovat\u2026“ povzdychl si, skousl si ret a odvr\u00e1til pohled. Tom ml\u010del, jeliko\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl na tohle \u0159\u00edct nebo co by m\u011bl ud\u011blat. Nastalo dlouh\u00e9 ticho. „Ty m\u00e1\u0161 rodinu? Tam odkud poch\u00e1z\u00ed\u0161?“ zeptal se mlad\u00ed\u010dek najednou. „Mysl\u00edm \u017eenu nebo d\u011bti\u2026“ Blon\u010f\u00e1k zavrt\u011bl hlavou. „Oh, j\u00e1 myslel, \u017ee u\u017e jsi ve v\u011bku, abys m\u011bl\u2026“<\/div>\n

\n
\n

„Mohl bych \u0159\u00edct to sam\u00e9 o tob\u011b\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se nepatrn\u011b voj\u00e1k. Co\u017e patrn\u011b nem\u011bl, proto\u017ee princ se odt\u00e1hl od z\u00e1bradl\u00ed, na\u0161tvan\u011b vydechl a \u0161el pry\u010d. „P-Po\u010dkej!“ Tom za n\u00edm vyb\u011bhl a za kr\u00e1tkou chvilku ho dohnal, chytil ho za ruku, aby ho zastavil. „Po\u010dkej p\u0159eci, j\u00e1 to nemyslel nijak zle\u2026 Omlouv\u00e1m se\u2026“ oto\u010dil ho k sob\u011b a jemn\u011b ho hladil po z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Vlastn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee jsi celkem hezk\u00fd\u2026“<\/p>\n

„Celkem hezk\u00fd?“ vysmekl se mu rukou. „P\u00e1ni, te\u010f si to opravdu vylep\u0161il\u2026“ proto\u010dil o\u010di a rozutekl se zp\u00e1tky do pal\u00e1ce. Nechal tam Toma st\u00e1t samotn\u00e9ho a opu\u0161t\u011bn\u00e9ho. Ani jeden z chlapc\u016f ale nev\u011bd\u011bl, co se na n\u011b oba dva chyst\u00e1 a jak\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed \u010dek\u00e1 za ke\u0159em. Doslova.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Princ do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, zav\u0159el dve\u0159e a \u00falevn\u011b vydechl. Nikdo ho nevid\u011bl, m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Rychle z ramen shodil \u017eupan na zem a vyzul si sand\u00e1ly, po cest\u011b k l\u016f\u017eku si z hlavy sundal paruku a polo\u017eil ji na stolek. Sp\u011b\u0161n\u011b zalezl do postele. V\u011bd\u011bl, \u017ee Adam je\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b nesp\u00ed a \u017ee se p\u016fjde pod\u00edvat hned, jak usly\u0161\u00ed, \u017ee se dve\u0159e zav\u0159ely. A taky \u017ee m\u011bl pravdu, zanedlouho se otev\u0159ely dve\u0159e pro slu\u017eebnictvo a dovnit\u0159 vstoupil princ\u016fv osobn\u00ed sluha. Kroky se p\u0159ibl\u00ed\u017eily a\u017e k princov\u011b posteli.<\/p><\/div>\n

„Sp\u00edte, princi?“ za\u0161eptal, Azizi vsadil na sv\u016fj hereck\u00fd v\u00fdkon, ti\u0161e zamru\u010del a zavrt\u011bl se. Sluha ode\u0161el, zabralo to. Byl r\u00e1d, proto\u017ee by nerad, aby se kdokoliv dozv\u011bd\u011bl o jeho no\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch zahrady. I kdy\u017e ho m\u011bl Adam r\u00e1d, bylo princi jasn\u00e9, \u017ee by v\u0161e ur\u010dit\u011b pov\u011bd\u011bl jednomu z jeho rodi\u010d\u016f.<\/p>\n

Princ se zvedl z postele hned, jak sly\u0161el, \u017ee se dve\u0159e znovu zav\u0159ely, a vysko\u010dil na nohy. Neobt\u011b\u017eoval si nazout sand\u00e1le a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu zrcadlu, posadil se na stoli\u010dku a usm\u00e1l se. Sebral ze stole\u010dku kart\u00e1\u010d a za\u010dal si roz\u010des\u00e1vat vlasy. I kdy\u017e bylo zvykem, \u017ee si mu\u017ei holili hlavu do hladka, obzvl\u00e1\u0161\u0165 pak ti, kte\u0159\u00ed bydleli v pal\u00e1ci, on ne. Princ si nechal sv\u00e9 vlasy nar\u016fst hned po tom, co mu jako mal\u00e9mu byl odst\u0159i\u017een jedin\u00fd pramen na hlav\u011b, kter\u00fd jako d\u00edt\u011b nosil a kter\u00fd zna\u010dil jeho d\u011btstv\u00ed. A tak se stalo, \u017ee pod parukou, kterou nosil jen z je\u0161itnosti, jeliko\u017e je dov\u00e1\u017eeli rozli\u010dn\u00ed obchodn\u00edci z cest, m\u011bl sv\u00e9 hust\u00e9 ebenov\u00e9 vlasy. Kdy\u017e si je roz\u010desal, odl\u00ed\u010dil si o\u010di a opl\u00e1chl si obli\u010dej vodou, vr\u00e1til se zp\u00e1tky do postele. P\u0159ikryl se vy\u0161\u00edvanou dekou a zav\u0159el o\u010di. Dne\u0161n\u00ed noci usnul s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom s Davidem se po sn\u00eddani proch\u00e1zeli ulicemi m\u011bsta, v\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f z jejich odd\u00edlu se \u0161la bavit do dom\u016f radosti nebo le\u017eela n\u011bkde s rann\u00ed kocovinou. Oni ale ne, cht\u011bli se tu porozhl\u00e9dnout. Tom doufal, \u017ee prince uvid\u00ed u sn\u00eddan\u011b, bohu\u017eel se nepo\u0161t\u011bstilo a tak jen doufal, \u017ee se na n\u011bj Azi nezlob\u00ed.<\/p>\n

„P\u00e1nov\u00e9, poj\u010fte k n\u00e1m do hostince, poj\u010fte ochutnat na\u0161e skv\u011bl\u00e9 pivo a j\u00eddlo!“ zjevil se p\u0159ed nimi otyl\u00fd mu\u017e, z\u0159ejm\u011b majitel hostince, a sna\u017eil se je nal\u00e1kat k sob\u011b. Mlad\u00edci se po sob\u011b pod\u00edvali, a nakonec souhlasili a \u0161li za n\u00edm. Jestli to j\u00eddlo a pivo bylo opravdu tak dobr\u00e9, jak \u0159\u00edkal, pak nemohli nic ztratit. A tak se stalo, \u017ee se ocitli v p\u0159epln\u011bn\u00e9 hospod\u011b, poj\u00eddali placky z obil\u00ed a zap\u00edjeli je pivem. Bylo to dobr\u00e9, j\u00eddlo i pit\u00ed chutnalo, a tak si nest\u011b\u017eovali. Nemohli se ale zdr\u017eet moc dlouho, proto\u017ee si je jejich velitel v\u0161echny \u017e\u00e1dal u sebe v pokoji d\u0159\u00edv, ne\u017e bude zapadat slunce.<\/p>\n

Zrovna cht\u011bli zaplatit a odej\u00edt, kdy\u017e Tom zaslechl n\u011bco, co upoutalo jeho pozornost. ‚Pos\u00edl\u00e1 m\u011b princ‘. Oto\u010dil se rychle za zdrojem hlasu a uvid\u011bl \u010dlov\u011bka, kter\u00fd a\u010d m\u011bl na sob\u011b oby\u010dejnou suknici, bylo jasn\u00e9, \u017ee poch\u00e1z\u00edm z pal\u00e1ce, to asi kv\u016fli tomu, jak se mu na krku i z\u00e1p\u011bst\u00ed t\u0159pytilo zlato. St\u00e1l tam u majitele hostince a \u010dekal, a\u017e dostane sv\u00e9 zbo\u017e\u00ed. Tom se na n\u011bj se z\u00e1jmem d\u00edval, a\u017e si toho v\u0161iml i jeho bratr. „Na koho tam tak z\u00edr\u00e1\u0161?“ zeptal se a sna\u017eil se nat\u00e1hnout krk, aby vid\u011bl to sam\u00e9, co jeho mlad\u0161\u00ed sourozenec.<\/p>\n

„To je n\u011bkdo z pal\u00e1ce a \u0159\u00edkal, \u017ee ho sem pos\u00edl\u00e1 princ. Hospodsk\u00fd mu d\u00e1v\u00e1 n\u011bco do t\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 bedni\u010dky\u2026“ zabru\u010del Tom tak, aby je nikdo nesly\u0161el.<\/p>\n

„Oh\u2026 Princi z\u0159ejm\u011b nechutn\u00e1 jejich kr\u00e1lovsk\u00e9 j\u00eddlo, a tak si sem nech\u00e1v\u00e1 pos\u00edlat pro placky\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se. Tom ale zavrt\u011bl hlavou, proto\u017ee sluha i s hostinsk\u00fdm ode\u0161li dozadu a d\u011blali to tak, aby je nikdo nevid\u011bl.<\/p>\n

„Nemysl\u00edm si, v tomhle bude n\u011bco v\u00edc\u2026“ podrbal se na hlav\u011b a zvedl se od stolu. „Poj\u010f, p\u016fjdeme\u2026 Ne\u017e n\u00e1s n\u011bkdo pod\u0159\u00edzne za to, \u017ee d\u00e1v\u00e1me a\u017e moc velk\u00fd pozor na to, co se d\u011bje kolem n\u00e1s\u2026“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom se zrovna p\u0159ipravoval, \u017ee p\u016fjde na smluvenou sch\u016fzi s velitelem, kdy\u017e mu do pokoje n\u011bkdo ve\u0161el a odka\u0161lal si. Blon\u010f\u00e1k se oto\u010dil, zrovna si zavazoval botu k noze, kdy\u017e ale ve vchodov\u00e9m port\u00e1lu uvid\u011bl mlad\u00e9ho prince, neust\u00e1l to a jeho zadek se setkal s podlahou. Princ se za\u010dal sm\u00e1t a ve\u0161el do pokoje.<\/p><\/div>\n

„Ahoj Tome\u2026“ \u0161klebil se a posadil se na voj\u00e1kovu postel. „Douf\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b nepolekal nebo tak n\u011bco\u2026 A hlavn\u011b douf\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b v ni\u010dem nevyru\u0161il, proto\u017ee princ by si p\u0159\u00e1l, aby ses se mnou \u0161el proj\u00edt\u2026 Cht\u011bl bych se toti\u017e j\u00edt pod\u00edvat na trh a nem\u016f\u017eu tam j\u00edt s\u00e1m, a na\u0161i hl\u00edda\u010di jsou tak otravn\u00ed a tak, a po\u0159\u00e1d m\u011b a\u017e moc kontroluj\u00ed a je to stra\u0161n\u00e9, a tak jsem myslel, \u017ee ty, jako\u017eto voj\u00e1k, bys mohl j\u00edt se mnou a hl\u00eddat m\u011b\u2026“ Tom se sebral ze zem\u011b, dov\u00e1zal si botu a nejist\u011b se pod\u00edval.<\/p>\n

„Opravdu? No, tak to kdy\u017e si to princ \u017e\u00e1d\u00e1, z\u0159ejm\u011b bych m\u011bl poslechnout\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se Tom mali\u010dko. „Ale p\u016fjdu r\u00e1d\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl a doufal, \u017ee z toho nevzejdou \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, on by ho p\u0159eci ne\u017e\u00e1dal o nic, co by je mohlo ohrozit.<\/p>\n

A tak se stalo, \u017ee se princ s voj\u00e1kem vydali na cestu mezi oby\u010dejn\u00fd lid. Proch\u00e1zeli se ulicemi, \u0161li cestou na trh. Azizi m\u011bl na sob\u011b u\u017e zase jeden ze sv\u00fdch pr\u016fhledn\u00fdch ‚\u017eupan\u016f‘, kter\u00fd vypadal sp\u00ed\u0161e jako pr\u016fhledn\u00fd hedv\u00e1bn\u00fd kab\u00e1tek, pod n\u00edm nem\u011bl nijak zdobenou rou\u0161ku, byla jen \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1, nic v\u00edc. Lid\u00e9 se po nich ot\u00e1\u010deli a kolemjdouc\u00ed a kolem post\u00e1vaj\u00edc\u00ed se princi klan\u011bli a n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 se dokonce schov\u00e1vali do sv\u00fdch domk\u016f. Pro\u010d, tomu Tom nerozum\u011bl. „Pro\u010d se schov\u00e1vaj\u00ed?“ zeptal se.<\/p>\n

Princ si povzdychl. „V\u00ed\u0161, v\u011bci se maj\u00ed tak, \u017ee m\u011b m\u016fj otec tak trochu nem\u00e1 r\u00e1d\u2026 Ale kdo jsem, abych zpochyb\u0148oval n\u00e1zor a slovo Faraona, v m\u011b\u0159\u00edtku s n\u00edm jsem jen sm\u00edtko p\u00edsku v pou\u0161ti, kter\u00e9 mu v\u00edtr zanesl do oka a ono mu tam te\u010f znep\u0159\u00edjem\u0148uje \u017eivot\u2026 A tak se mezi lidmi \u0161\u00ed\u0159\u00ed zv\u011bsti, \u017ee jsem-„<\/p>\n

„\u010cern\u00e1 ovce rodiny?“ zkusil Tom.<\/p>\n

„Ano, n\u011bco takov\u00e9ho\u2026 A nikdo si nechce m\u00e9ho otce znep\u0159\u00e1telit, a tak se mnou rad\u0161i nikdo nechce b\u00fdt vid\u011bt, proto\u017ee str\u00e1\u017ee nebo n\u011bjac\u00ed papal\u00e1\u0161i by mohli j\u00edt \u017ealovat\u2026“ propletl si prsty a prot\u00e1hl si ruce.<\/p>\n

„Oh, aha\u2026 To od n\u011bj nen\u00ed moc hezk\u00e9\u2026“ zavrt\u011bl Tom hlavou a Azi jen pokr\u010dil rameny. Tom byl tak zabran\u00fd do konverzace, \u017ee si ani nev\u0161iml mal\u00e9 hol\u010di\u010dky, kter\u00e1 mu vb\u011bhla pod nohy. A tak se stalo, \u017ee ji srazil a hol\u010di\u010dka upustila d\u017eb\u00e1n s vodou, kter\u00fd se rozbil. Vyd\u011b\u0161en\u011b zamrkala, kdy\u017e si pov\u0161imla, kdo p\u0159ed n\u00ed stoj\u00ed, a valila na n\u011b dva sv\u00e9 velk\u00e9 o\u010di. Ostatn\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 si hr\u00e1ly na ulici, se rychle schovaly do domu vedle nich. „Omlouv\u00e1m se!“ vyhrkl rychle Tom a sna\u017eil se posb\u00edrat st\u0159epy ze zem\u011b. „To jsem opravdu necht\u011bl, nevid\u011bl jsem t\u011b\u2026“ mumlal, ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee mluv\u00ed hol\u010di\u010d\u010dinou \u0159e\u010d\u00ed. D\u00edtko zamrkalo a zv\u011bdav\u011b se na n\u011bj d\u00edvalo, nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee by p\u0159ijeli cizinci, kte\u0159\u00ed um\u011bli tak dob\u0159e jejich \u0159e\u010d. Pak se ale pod\u00edvala zp\u00e1tky na prince, ten st\u00e1l se zalo\u017een\u00fdma rukama a pobaven\u011b se na Toma d\u00edval. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bl pravdu, kdy\u017e h\u00e1dal, odkud Tomova rodina z\u0159ejm\u011b poch\u00e1z\u00ed.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli pokra\u010dovat, Tome\u2026 Nem\u016f\u017eeme tu str\u00e1vit cel\u00fd den\u2026“ dal ruce zp\u00e1tky pod\u00e9l t\u011bla a vyt\u00e1hl Toma zp\u00e1tky do stoje. „U\u017e jsme skoro v p\u0159\u00edstavu, tak poj\u010f\u2026 Nechce\u0161 p\u0159eci p\u0159ij\u00edt moc pozd\u011b za va\u0161\u00edm gener\u00e1lem\u2026“<\/p>\n

Voj\u00e1k polkl, na gener\u00e1la \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Ur\u010dit\u011b bude m\u00edt probl\u00e9m, ur\u010dit\u011b ho n\u011bjak potrest\u00e1, z toho nem\u016f\u017ee vzej\u00edt nic dobr\u00e9ho. Naprosto nic. U\u017e u\u017e se cht\u011bl zastavit, oto\u010dit a ut\u00e9ct zp\u00e1tky do pal\u00e1ce, aby je\u0161t\u011b stihl napravit to, co zame\u0161kal. Sta\u010dil ale jeden jedin\u00fd pohled na mlad\u00edka p\u0159ed sebou a na to, jak\u00e1 kr\u00e1sa a dobrota z n\u011bj vyza\u0159ovala. Gener\u00e1l po\u010dk\u00e1, princ je p\u0159eci p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed. Alespo\u0148 jeho srdci.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie M\u00e1men\u00ed Proch\u00e1zeli se zahradou a zastavili se a\u017e u balk\u00f3nu, ze kter\u00e9ho bylo vid\u011bt a\u017e na pyramidy na z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Nilu, tak\u00e9 pak na p\u0159ilehl\u00e9 m\u011bsto na v\u00fdchod\u011b. „Tak cos mi to cht\u011bl uk\u00e1zat?“ zeptal se po chv\u00edli Tom. „Cht\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-6220","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6220","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6220"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6220\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6220"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6220"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6220"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}