{"id":6224,"date":"2012-07-07T18:00:00","date_gmt":"2012-07-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6207"},"modified":"2012-07-07T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-07T17:00:00","slug":"the-spirit-of-love-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/07\/the-spirit-of-love-1\/","title":{"rendered":"The Spirit of Love 1."},"content":{"rendered":"
autor: zeph317<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Mil\u00e9 twincestn\u00ed du\u0161e,<\/em><\/div>\n
Iw\u010da se pro v\u00e1s pustila do dal\u0161\u00edho p\u0159ekladu od zeph317<\/strong>. Jej\u00ed pov\u00eddka It’s good to be King<\/strong>, se v\u00e1m mysl\u00edm l\u00edbila, tak jsme s\u00e1hly po dal\u0161\u00ed v\u011bci z jej\u00ed d\u00edlny. \ud83d\ude42 Autorka byla va\u0161imi koment\u00e1\u0159i pod Kingem moc pot\u011b\u0161en\u00e1, tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit i tahle, a d\u00e1te j\u00ed o tom v\u011bd\u011bt. Bude m\u00edt stejn\u011b jako King p\u011bt d\u00edl\u016f, ale v\u011bt\u0161inou del\u0161\u00edch.<\/em><\/div>\n
Jak jste u\u017e mohli zjistit, zeph do sv\u00fdch pov\u00eddek zapojuje humor, a ani tady tomu nebude jinak. Malinko d\u011btinsk\u00fd Bill budi\u017e toho d\u016fkazem. Kdy\u017e jsem tu pov\u00eddku \u010detla p\u0159ed \u010dasem na THF, m\u011bla jsem z n\u00ed pocit roztomilosti a lehk\u00e9 nads\u00e1zky, tak douf\u00e1m, \u017ee to budete m\u00edt podobn\u00e9. Poj\u010fte se pod\u00edvat do jednoho n\u00e1jemn\u00edho domu na Florid\u011b, kde posledn\u00ed dobou \u0159\u00e1d\u00ed z\u00e1hadn\u00fd pyroman, kter\u00fd ned\u00e1 Tomovi sp\u00e1t. Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky Iw\u010de<\/strong> za p\u0159eklad, a u\u017e se do toho pus\u0165te. J. :o)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom zak\u0159i\u010del z \u010dist\u00e9 frustrace, kdy\u017e se po\u017e\u00e1rn\u00ed alarm rozezn\u011bl chodbami bytov\u00e9ho domu – znovu. Zrovna vylezl ze sprchy, bylo 11 ve\u010der a on cht\u011bl opravdu j\u00edt do postele.<\/p>\n

M\u00edsto toho se usu\u0161il, nat\u00e1hl si tepl\u00e1ky a tri\u010dko, potom pono\u017eky a botasky. Tentokr\u00e1t si nezapomn\u011bl vz\u00edt kl\u00ed\u010de a otev\u0159el dve\u0159e, aby b\u011b\u017eel za Mari\u00ed, mladou \u017eenou odnaproti, jej\u00ed\u017e man\u017eel po noc\u00edch pracoval. Dr\u017eela sp\u00edc\u00ed d\u00edt\u011b a druhou rukou se sna\u017eila nandat \u010dty\u0159let\u00e9 hol\u010di\u010dce bundu.<\/p>\n

„Poj\u010f, dej mi ji,“ \u0159ekl Tom a klekl si p\u0159ed malou hol\u010di\u010dkou. „Hej, princezno, jsi ospal\u00e1?“<\/div>\n

Mal\u00e1 Jennifer, kter\u00e1 se v\u011bt\u0161inou stydliv\u011b usm\u00edvala a Tomovi m\u00e1vala, se na n\u011bj pod\u00edvala, ne\u017e schovala obli\u010dej u mamin\u010dina b\u0159icha a rozbre\u010dela se je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom na chv\u00edli polo\u017eil svou velkou ruku na jej\u00ed rozcuchanou hlavi\u010dku a ti\u0161e mluvil p\u0159es kv\u00edlen\u00ed alarmu. „Hej, Jenny, je to v pohod\u011b. Neboj se. Tvoje m\u00e1ma, Bryce a j\u00e1 na chv\u00edli p\u016fjdeme ven a pod\u00edv\u00e1me se na v\u0161echny ty cool, velk\u00fd hasi\u010dsk\u00fd vozy, jako v\u010dera v noci a jednou minul\u00fd t\u00fdden. Pamatuje\u0161 si, jak p\u0159i\u0161li ti hasi\u010di v t\u011bch sm\u011b\u0161n\u00fdch kab\u00e1tech a \u010depic\u00edch?“ Mal\u00e1 hol\u010di\u010dka se pod\u00edvala na Toma a popot\u00e1hla. „Je to v pohod\u011b, jestli t\u011b zvednu a vezmu ven, aby tvoje mamka mohla vz\u00edt Bryce?“<\/p>\n

Jenny znovu popot\u00e1hla, ne\u0161la k Tomovi, ale ani se nebr\u00e1nila. Vzal jej\u00ed kab\u00e1t od Marie a dal j\u00ed ho okolo ramen p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ji zvednul, dr\u017e\u00edc ji kolem jednoho boku. Jenny sklonila hlavu k jeho krku a schovala si obli\u010dej.<\/div>\n

Marie se na Toma vd\u011b\u010dn\u011b a unaven\u011b usm\u00e1la, kdy\u017e dala bundu kolem sv\u00e9ho syna a n\u00e1sledovala Toma dol\u016f po schodech do mal\u00e9 haly \u010din\u017e\u00e1ku. Zbytek n\u00e1jemn\u00edk\u016f se motal kolem, n\u011bkte\u0159\u00ed z nich hlasit\u011b protestovali proti odchodu ven do evakua\u010dn\u00ed oblasti.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Je to dal\u0161\u00ed zatracen\u00fd, fale\u0161n\u00fd alarm,“ pan Miller se h\u00e1dal se svoj\u00ed \u017eenou a n\u011bjakou dal\u0161\u00ed pan\u00ed z druh\u00e9ho patra. „Je to po p\u00e1t\u00e9 tenhle m\u011bs\u00edc, a u\u017e m\u011b to sere. N\u011bkdo mus\u00ed n\u011bco ud\u011blat.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di, kdy\u017e sly\u0161el ty sam\u00e9 nudn\u00e9 argumenty jako minulou noc. Samoz\u0159ejm\u011b, v\u0161echno to byly fale\u0161n\u00e9 alarmy a v\u0161echno se to stalo mezi 23:00 a 1:00, ale po\u0159\u00e1d museli respektovat pravidla. Jen proto, \u017ee ty minul\u00e9 \u010dty\u0159i byly fale\u0161n\u00e9, neznamenalo, \u017ee ten dal\u0161\u00ed by nemohl b\u00fdt opravdov\u00fd. I kdy\u017e to bylo unavuj\u00edc\u00ed a frustruj\u00edc\u00ed, poka\u017ed\u00e9 se evakuoval, sch\u00e1zel se s ostatn\u00edmi n\u00e1jemn\u00edky v gar\u00e1\u017e\u00edch naproti.<\/p>\n

Ale i kdy\u017e zimy na ji\u017en\u00ed Florid\u011b byly podivn\u011b m\u00edrn\u00e9, po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed \u00fanorov\u00e9 noci byly po\u0159\u00e1d trochu chladn\u00e9 na to, aby ses bavil venku. Tom n\u00e1sledoval Marii ven ze dve\u0159\u00ed, kdy\u017e na n\u011bj domovn\u00edk zavolal.<\/div>\n

„Dneska v noci m\u016f\u017eete prost\u011b po\u010dkat uvnit\u0159. U\u017e v\u00edme, \u017ee to byl fale\u0161n\u00fd poplach. Neho\u0159\u00ed. Neho\u0159\u00ed!“ zak\u0159i\u010del trochu hlasit\u011bji na star\u0161\u00ed p\u00e1r, kter\u00fd sp\u011bchal ven ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a pod\u00edval se na Marii, kter\u00e1 se lehce usm\u00edvala nad my\u0161lenkou nebrat ty dv\u011b mal\u00e9 d\u011bti ven. M\u00edsto toho ona a Tom na\u0161li roh v hale, on si pro ni vynutil \u017eidli on skupinky pana Millera, kter\u00e1 st\u00e1le na\u0161tvan\u011b spekulovala o p\u0159\u00ed\u010din\u011b alarmu.<\/p>\n

Jennifer popot\u00e1hla do jeho krku a trochu si povzdechla. Tom se pokusil p\u0159esunout v\u00e1hu mal\u00e9 hol\u010di\u010dky na lep\u0161\u00ed pozici, jak se jej\u00ed dech zpomaloval. Zariskoval, aby se na ni pod\u00edval a vid\u011bl, \u017ee u\u017e m\u00e1 zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Pohl\u00e9dl na Marii, kter\u00e1 se usm\u00edvala sc\u00e9n\u011b, ji\u017e m\u011bla p\u0159ed sebou.<\/div>\n

Tom se taky lehce pousm\u00e1l, a pak si p\u0159ivinul d\u00edv\u010dinu hlavu bl\u00ed\u017e, kdy\u017e se dve\u0159e od haly otev\u0159ely a hasi\u010di za\u010dali chodit dovnit\u0159.<\/p>\n

„Co tu d\u011blaj\u00ed tihle lid\u00e9?“ zeptal se jeden z hasi\u010d\u016f. Domovn\u00edk k n\u011bmu hned p\u0159isp\u011bchal. „Mus\u00edte je v\u0161echny evakuovat.“<\/div>\n

Za\u010dal \u0161t\u011bkat p\u0159\u00edkazy sv\u00fdm mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed b\u011b\u017eeli nahoru po schodech a dole po chodb\u00e1ch. Tom to v\u0161echno pozoroval z bezpe\u010dn\u00e9ho rohu s malou rodinkou a beze studu odposlouch\u00e1val.<\/div>\n
„Nen\u00ed nutn\u00e9 v\u0161echny evakuovat,“ pokou\u0161el se domovn\u00edk vysv\u011btlit znovu a znovu p\u0159es kapit\u00e1novy rozkazy. „\u0158ekl jsem, \u017ee v\u00edme, kdo to tentokr\u00e1t byl.“<\/div>\n
„Chcete \u0159\u00edct, \u017ee v\u00edte, \u017ee to byl fale\u0161n\u00fd alarm?“<\/div>\n
Domovn\u00edk zu\u0159iv\u011b p\u0159ikyvoval hlavou. „Ano, ur\u010dit\u011b byl, a tentokr\u00e1t m\u00e1m vin\u00edka! Je t\u00e1mhle!“<\/div>\n
Tomovy a kapit\u00e1novy o\u010di n\u00e1sledovaly domovn\u00edk\u016fv prst ukazuj\u00edc\u00ed p\u0159es halu na velk\u00fd kv\u011btin\u00e1\u010d s um\u011blou kytkou. Tmav\u00e1 postava, kter\u00e1 vypadala, \u017ee m\u00e1 \u010dernou k\u00e1pi, st\u00e1la ve st\u00ednu.<\/p>\n

Kapit\u00e1n hasi\u010d\u016f proto\u010dil o\u010di a \u0161el tam, domovn\u00edk hned za n\u00edm. Tom nat\u00e1hl hlavu, aby zjistil, jestli je\u0161t\u011b usly\u0161\u00ed, co se tam d\u011bje, ale mohl zachytit jen n\u011bjak\u00e1 slova, kter\u00e1 k\u0159i\u010deli na osobu, je\u017e ud\u011blala krok dop\u0159edu.<\/div>\n

„Kadidlo?! Ze v\u0161ech…“ \u0159ekl kapit\u00e1n hlasit\u011b. Postava tahala za svou k\u00e1pi a zd\u00e1lo se, \u017ee se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zmen\u0161uje. Domovn\u00edk po\u0159\u00e1d mumlal a rukou ukazoval na tu osobu.<\/div>\n
„Kolikr\u00e1t…“ zak\u0159i\u010del kapit\u00e1n p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si to uv\u011bdomil a sn\u00ed\u017eil hlas.<\/div>\n
„Mus\u00edte p\u0159estat, nebo si na v\u00e1s do\u0161l\u00e1pnu. M\u011bl bych v\u00e1s hned te\u010f vyhodit na ulici!“ Domovn\u00edkovi bylo jedno, kdo v\u0161echno sly\u0161el jeho vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed. Tom pozoroval pana Millera a jeho kump\u00e1ny p\u0159ikyvovat, jeden zak\u0159i\u010del: „Sly\u0161\u00ed\u0161! Sly\u0161\u00ed\u0161!“ jako odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Postava se je\u0161t\u011b trochu zmen\u0161ila, kdy\u017e domovn\u00edk zak\u0159i\u010del: „A sundej si tu blbou kapucu, kdy\u017e s tebou mluv\u00edm!“<\/p>\n

Huben\u00e1, bled\u00e1 ruka se nat\u00e1hla a sundala si kapuci, ukazuj\u00edc tak jednu z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed, jakou Tom kdy vid\u011bl. Nemohl si pomoct, musel z\u00edrat na toho \u00fa\u017easn\u00e9ho mlad\u00e9ho mu\u017ee naproti n\u011bmu – ten \u00fa\u017easn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, kter\u00fd zoufale lomil rukama, jak na n\u011bj domovn\u00edk d\u00e1l nad\u00e1val.<\/div>\n

Tom vid\u011bl toho mlad\u00edka p\u00e1rkr\u00e1t otev\u0159\u00edt pusu a zjevn\u011b mluvil se dv\u011bma na\u0161tvan\u00fdmi mu\u017ei, ale nevypadalo to, \u017ee by si n\u011bjak pomohl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednu \u0161anci! D\u00e1v\u00e1m ti jen jednu \u0161anci, sly\u0161\u00ed\u0161? Jestli zap\u00e1l\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b jednu sv\u00ed\u010dku, je\u0161t\u011b jedno kadidlo, jestli jenom \u0161krtne\u0161 sirkou, p\u016fjde\u0161 do prdele, rozum\u00ed\u0161 mi?“ domovn\u00edk d\u00e1l k\u0159i\u010del.<\/div>\n
Mu\u017e p\u0159ik\u00fdvl a nech\u00e1val o\u010di zabodnut\u00e9 do zem\u011b, kdy\u017e to p\u0159evzal kapit\u00e1n a mluvil na n\u011bj a domovn\u00edk jen p\u0159ikyvoval.<\/p>\n

Tom si povzdechl. Zjistil, \u017ee jedin\u00e1 \u017ehav\u00e1 sexy osoba v bar\u00e1ku byla… ohniv\u00e1. Nebo pyroman nebo n\u011bco. Jennifer se na n\u011bm pohnula a jedna z jej\u00edch rukou se zapletla do jeho cop\u00e1nk\u016f a zatahala. Tom si ji opatrn\u011b nadhodil na boku trochu v\u00fd\u0161 a nat\u00e1hl volnou ruku k jej\u00ed p\u011bsti\u010dce. Maria se lehce zasm\u00e1la.<\/div>\n

„Naklo\u0148 se a j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m,“ nab\u00eddla. Tom poslechl a ona opatrn\u011b odt\u00e1hla ruku sv\u00e9 dcery pry\u010d od jeho cop\u00e1nk\u016f.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Znova se zasm\u00e1la. „U\u017e si ji m\u016f\u017eu vz\u00edt, Tome. Sed\u00edm a ty bude\u0161 unaven\u00fd, kdy\u017e ji bude\u0161 takhle dr\u017eet.“<\/div>\n
Zakroutil hlavou a usm\u00e1l se na ni. „To je dobr\u00fd. Po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 pln\u00e9 ruce. Jsem v pohod\u011b. Je vynikaj\u00edc\u00ed na procvi\u010dov\u00e1n\u00ed horn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla.“<\/p>\n

Marie mu pod\u011bkovala a pod\u00edvala se zp\u00e1tky na sv\u00e9ho syna. Tom upravil p\u00e1r vlas\u016f z Jenniny tv\u00e1\u0159e a pod\u00edval se p\u0159es m\u00edstnost. Kapit\u00e1n hasi\u010d\u016f ode\u0161el a mluvil do vys\u00edla\u010dky na sv\u00e9 chlapy. Domovn\u00edk po\u0159\u00e1d nad\u00e1val tomu mlad\u00edkovi, kter\u00fd z\u00edral p\u0159es halu na Toma. Tom na chv\u00edli zamrzl a za\u010dal se na cizince usm\u00edvat, ale mlad\u00edk znovu sklopil o\u010di a d\u00e1l poslouchal p\u0159edn\u00e1\u0161ku.<\/div>\n

Tom si povzdechl a Jennifer taky. Kdy\u017e hasi\u010di kone\u010dn\u011b vypnuli alarm, Tom byl v\u00edce ne\u017e p\u0159ipraven\u00fd odn\u00e9st Jennifer zp\u00e1tky do Mariinina bytu a ulo\u017eit ji p\u0159\u00edmo do postele. Marie mu znovu a znovu d\u011bkovala a on se jen usm\u00e1l. Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b p\u0159es halu p\u00e1rkr\u00e1t proto\u010dil rameny a nat\u00e1hl se, aby si prot\u0159el lev\u00e9 rameno. N\u00e9st mal\u00e9 d\u00edt\u011b bylo rozhodn\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel.<\/p>\n

Tom po\u0159\u00e1d pokukoval po tom klukovi v \u010dern\u00e9m, ale ten zmizel hned, jak se domovn\u00edk oto\u010dil, tak\u017ee Tom po\u0159\u00e1d nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kde bydl\u00ed. Byla to ta nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, ale nemohl si pomoct, musel p\u0159em\u00fd\u0161let, pro\u010d po\u0159\u00e1d spou\u0161t\u011bl ty kou\u0159ov\u00e9 alarmy.<\/p>\n

To byla jeho posledn\u00ed my\u0161lenka p\u0159edt\u00edm, ne\u017e dopadl na postel. R\u00e1no p\u0159i\u0161lo p\u0159\u00edli\u0161 rychle, ale byl p\u0159ipraven\u00fd a venku ze dve\u0159\u00ed, aby mohl b\u00fdt v osm v pr\u00e1ci. I kdy\u017e m\u011bl kafe a sodu, skoro cel\u00fd den z\u00edval a nemohl se do\u010dkat p\u0159est\u00e1vky. Jeden z jeho p\u0159\u00e1tel ho pozval ven a Tom se najednou c\u00edtil star\u00fd, kdy\u017e si v p\u011btadvaceti uv\u011bdomil, \u017ee by rad\u0161i str\u00e1vil tich\u00fd ve\u010der a \u0161el brzo do postele, proto\u017ee byl tak moc unaven\u00fd.<\/div>\n

Ta my\u0161lenka s n\u00edm ot\u0159\u00e1sla, ale jen se nad t\u00edm zasm\u00e1l, kdy\u017e to zm\u00ednil Georgovi.<\/div>\n
„Kurva, Tome, mohl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee jsi starej,“ \u0161k\u00e1dlil ho Tom. „Tak\u017ee kdy u\u017e najde\u0161 toho prav\u00fdho a usad\u00ed\u0161 se? V\u00ed\u0161, \u017ee Valent\u00fdn je za p\u00e1r t\u00fddn\u016f, a ty bys m\u011bl naj\u00edt n\u011bkoho speci\u00e1ln\u00edho, s k\u00fdm bys to sd\u00edlel.“<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ \u0159ekl Tom. „Zn\u00ed\u0161 h\u016f\u0159 ne\u017e moje m\u00e1ma.“<\/p>\n

Jo, Tom up\u0159ednost\u0148oval velmi kr\u00e1tk\u00e9 zn\u00e1mosti. Jeho mamka po\u0159\u00e1d cht\u011bla, aby se usadil. M\u011bl hodn\u011b \u010dasu na to, aby \u010dekal na toho, kter\u00e9ho jeho mamka naz\u00fdvala „ten prav\u00fd“ a mezit\u00edm si mohl u\u017e\u00edvat s „t\u011bmi n\u011bjak\u00fdmi.“<\/div>\n

Proto se jeho my\u0161lenky zatoulaly zp\u00e1tky k tomu kr\u00e1sn\u00e9mu mlad\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00e9ho vid\u011bl v hale minulou noc. Myslel na n\u011bj, kdy\u017e chodil bytem a ukl\u00edzel \u010dist\u00e9 pr\u00e1dlo a d\u011blal si t\u011bstoviny k ve\u010de\u0159i. Kdy\u017e myl n\u00e1dob\u00ed, tak dokonce p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak to, \u017ee toho kluka nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. Tom \u017eil v tomhle dom\u011b n\u011bco p\u0159es dva roky, a i kdy\u017e neznal jm\u00e9na v\u0161ech n\u00e1jemn\u00edk\u016f, myslel si, \u017ee dob\u0159e v\u00ed, kdo tu \u017eije, a v\u017edycky se usm\u00edval na ty ostatn\u00ed, co p\u0159ich\u00e1zeli a odch\u00e1zeli.<\/div>\n
Po \u00faklidu na chv\u00edli koukal na televizi, ne\u017e \u0161el do sprchy. Chv\u00edli \u010dekal, jestli se alarm znovu neozve, ale zat\u00edm to vypadalo dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 ten sexy kluk p\u0159estal s t\u00edm, co d\u011blal, a nechal ostatn\u00ed n\u00e1jemn\u00edky se trochu vyspat.<\/p>\n

Tom se zavrtal do postele v deset ve\u010der, sm\u00e1l se s\u00e1m sob\u011b, opravdu se z n\u011bj st\u00e1val d\u011bdek. Ale potom nemohl sp\u00e1t. H\u00e1zel sebou, ot\u00e1\u010del se, ml\u00e1til do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Le\u017eel na b\u0159i\u0161e. Napil se. O hodinu a p\u016fl d\u00fdl se zvedl, aby to vy\u010d\u016fral. Bylo skoro p\u016fl dvan\u00e1ct\u00e9 a on nemohl usnout.<\/p>\n

V jeho lo\u017enici bylo nesnesiteln\u00e9 vedro a dusno, tak\u017ee otev\u0159el okno. Zima na pob\u0159e\u017e\u00ed ji\u017en\u00ed Floridy byla neobvykle tepl\u00e1 a chladn\u00fd no\u010dn\u00ed vzduch byl osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed. Otev\u0159el okno v\u00edc a posadil se na zem, pa\u017ee op\u0159en\u00e9 o okenn\u00ed parapet. Nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 hv\u011bzdy a sly\u0161el hluk z ulice, ale bylo to docela klidn\u00e9. Mohl d\u00fdchat posiluj\u00edc\u00ed vzduch s jemnou v\u016fn\u00ed oce\u00e1nu, i kdy\u017e byl m\u00edle daleko, a polo\u017eil si hlavu na zalo\u017een\u00e9 ruce potom, co se posadil na zem. Bylo to vlastn\u011b docela fajn.<\/p>\n

Zp\u011bvn\u00fd, opatrn\u00fd hlas ho probudil. Tom zanad\u00e1val a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d sed\u00ed na zemi s rukama na parapetu, pokryt\u00fdma hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed. Za\u010dal si t\u0159\u00edt studen\u00e9 ruce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee byly ob\u011b otup\u011bl\u00e9. Zak\u0159i\u010del a zaklel a ten hlas ztichnul.<\/div>\n

Potom se ale znovu rozezn\u011bl, hlasit\u011bji a siln\u011bji, i kdy\u017e z d\u00e1lky. „Oh, duchu ze z\u00e1hrob\u00ed! Sly\u0161\u00edm t\u011b a o\u010dek\u00e1v\u00e1m tvou zpr\u00e1vu!“<\/div>\n
Tom se zastavil a pod\u00edval se kolem, jestli ten hlas nep\u0159ich\u00e1z\u00ed odn\u011bkud z jeho bytu.<\/div>\n
„Velk\u00fd duchu, pros\u00edm mluv! Jsem tv\u016fj slu\u017eebn\u00edk!“ zkusil to hlas znovu.<\/p>\n

Tom si klekl a vykoukl z okna. Byl tam z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed kruh sv\u011btel, kter\u00fd pronikal do uli\u010dky pod n\u00edm, ukazuj\u00edc tak, \u017ee okno pod n\u00edm bylo otev\u0159en\u00e9. Popot\u00e1hl a c\u00edtil n\u011bco, \u010deho si v\u0161iml v n\u011bjak\u00fdch obchodech, kter\u00e9 pro\u0161el v obcho\u010f\u00e1ku, n\u011bjak\u00e9 fale\u0161n\u00e9 ko\u0159en\u00ed nebo v\u016fn\u011b. Nakr\u010dil nos nad tou v\u016fn\u00ed.<\/p>\n

„Duchu! U\u017e jsem t\u011b jednou sly\u0161el! Pros\u00edm, vra\u0165 se!“ \u017eadonil hlas a Tom si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee ten hlas p\u0159ich\u00e1z\u00ed z bytu pod n\u00edm, kde m\u011bl n\u00e1jemn\u00edk otev\u0159en\u00e9 okno. U\u017e p\u0159edt\u00edm si v\u0161iml t\u00e9 akustick\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti, jak se v uli\u010dce odr\u00e1\u017eel hlas. B\u00fdval vzbuzen\u00fd \u0159idi\u010di dod\u00e1vek, kte\u0159\u00ed na sebe k\u0159i\u010deli p\u0159i vykl\u00e1d\u00e1n\u00ed n\u00e1kla\u010f\u00e1k\u016f. Tak\u017ee ten hlas musel n\u011bjak dol\u00e9hat p\u0159\u00edmo do Tomova okna.<\/div>\n

Tom sv\u011bsil hlavu dol\u016f z okna, jak jen mohl, a zavolal: „Ahoj?“<\/div>\n
„Ahoj! Ano! Ahoj, duchu, sly\u0161\u00edm t\u011b!“ odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la zp\u00e1tky a byla n\u00e1sledovan\u00e1 n\u011b\u010d\u00edm, co Tomovi zn\u011blo jako radostn\u00e9 zakvi\u010den\u00ed.<\/div>\n
„\u010cau,“ \u0159ekl Tom, sleduj\u00edc z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed flek v uli\u010dce, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, s k\u00fdm to mluv\u00ed, a kdo si o\u010dividn\u011b mysl\u00ed, \u017ee je n\u011bjak\u00fd duch.<\/div>\n
„Oh, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to bude fungovat!“ Sly\u0161el dal\u0161\u00ed zakvi\u010den\u00ed, a pak n\u011bkolik ohromen\u00fdch zvuk\u016f. „\u0158ekni mi, \u00fa\u017easn\u00fd duchu, jak se jmenuje\u0161?“<\/div>\n
„Tom.“<\/p>\n

Byla dlouh\u00e1 chv\u00edle ticha.<\/div>\n

„Tom? Jenom… Tom?“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Jen jsem o\u010dek\u00e1val n\u011bco v\u00edc… t\u011b\u017ek\u00fdho na vysloven\u00ed, mysl\u00edm. Opravdu zahrani\u010dn\u00edho s hodn\u011b divn\u00fdmi zvuky nebo n\u011bco opravdu \u010f\u00e1belsk\u00e9ho, v\u00ed\u0161, jako z pekeln\u00fd propasti.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di sebou za\u0161kubaly. „No, promi\u0148, \u017ee t\u011b zklamu, ale nejsem z pekla.“<\/div>\n
„Nejsi? No, tak odkud jsem t\u011b p\u0159ivolal? Jsem si jist\u00fd, \u017ee v knize bylo napsan\u00e9, \u017ee je to nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak zavolat ducha ze z\u00e1hrob\u00ed, a mysl\u00edm, \u017ee jsem \u010dekal, \u017ee bude\u0161, v\u00ed\u0161, z pekla.“<\/p>\n

Tom otev\u0159el pusu, aby \u0159ekl n\u011bco jako, \u017ee je vlastn\u011b z Toleda, ale nemyslel si, \u017ee by to n\u011bjak zm\u011bnilo n\u00e1zor toho kluka.<\/div>\n

„No, nejsem tak \u00fapln\u011b z pekla. Na co chce\u0161 v\u016fbec ducha?“<\/div>\n
„Tohle v\u016fbec nen\u00ed podle t\u00fd formule,“ \u0159ekl druh\u00fd hlas. Potom se zv\u00fd\u0161il, jak poru\u010dil: „\u00da\u017easn\u00fd duchu, \u017e\u00e1d\u00e1m t\u011b, aby ses tu uk\u00e1zal v t\u011blesnu! Poj\u010f, uka\u017e se mi!“<\/div>\n
„V hmotn\u00e9 podob\u011b,“ Tom si nemohl pomoct, opravil ho. „A ne, promi\u0148, to nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed dlouh\u00e1 chv\u00edle ticha.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ zeptal se hlas trochu rozru\u0161en\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1, uh, se nem\u016f\u017eu zhmotnit jen tak lehce,“ Tom proto\u010dil o\u010di a sna\u017eil se naj\u00edt pohodln\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob kle\u010den\u00ed na podlaze, kdy\u017e mu kousek horn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla visel ven z okna. „Ale m\u016f\u017eu s tebou chv\u00edli mluvit, jestli chce\u0161.“<\/div>\n
„Oh. Dob\u0159e. M\u016f\u017eeme mluvit.“<\/p>\n

Tom nam\u00e1hal mozek, aby p\u0159i\u0161el na to, kdo by mohl \u017e\u00edt pod n\u00edm, zn\u011bl jako mlad\u00fd mu\u017e. Bylo tu n\u011bkolik rodin v bar\u00e1ku, kter\u00e9 m\u011bly star\u0161\u00ed teenagery, a v\u011bt\u0161ina z nich byly holky. Kdy\u017e se ho hlas za\u010dal pt\u00e1t na jeho nadp\u0159irozen\u00e9 schopnosti, a \u010deho je schopen, Tom si myslel, \u017ee by to chv\u00edli mohl hr\u00e1t.<\/div>\n

„Hej,“ p\u0159eru\u0161il ho, „jak se jmenuje\u0161?“<\/div>\n
„Uh,“ hlas zakoktal. „Promi\u0148, nep\u0159edstavil jsem se. Jsem Bill.“<\/div>\n
„Bill. Jen Bill?“ Tom se uculoval a hlas vydal m\u011bkk\u00e9 odfrknut\u00ed.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee duchov\u00e9 jsou chytr\u00e1ci,“ \u0159ekl Bill, pak se hlasit\u011b nadechl. „Oh, promi\u0148, duchu, necht\u011bl jsem t\u011b urazit. Nem\u011bl jsem to \u0159\u00edkat! Bylo to ode m\u011b bezohledn\u00fd. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsi \u00fa\u017easn\u00fd duch a m\u016f\u017ee\u0161 mluvit ke smrteln\u00edk\u016fm, jak jen chce\u0161.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil znovu o\u010di. „Bille, p\u0159esta\u0148,“ a Bill p\u0159estal.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, prost\u011b mi \u0159ekni, co d\u011bl\u00e1\u0161, zkou\u0161\u00ed\u0161 volat n\u011bjak\u00fdho ducha. Co od n\u011bj chce\u0161?“<\/p>\n

Bill byl ti\u0161e tak dlouho, a\u017e si Tom za\u010dal myslet, \u017ee mu do\u0161lo, \u017ee mluv\u00ed jen s dal\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem a vzdal to. Ale nakonec Bill \u0159ekl: „Nem\u00e1m moc p\u0159\u00e1tel. Vlastn\u011b v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9, od t\u00e9 doby, co jsem se sem p\u0159ist\u011bhoval. A m\u00e1m hodn\u011b ot\u00e1zek o \u017eivot\u011b. Myslel jsem, \u017ee zavolat si r\u00e1dce by mohlo pomoct. Nebo alespo\u0148 m\u00edt n\u011bkoho, s k\u00fdm m\u016f\u017eu mluvit.“<\/div>\n

„Oh,“ bylo v\u0161echno, co Tom mohl \u0159\u00edct na tuhle up\u0159\u00edmnou zpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„A myslel jsem, \u017ee jestli m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159edpov\u00eddat budoucnost, mohl bys mi ur\u010dit\u011b d\u00e1t n\u011bjak\u00e9 rady a typy na to, jak za\u010d\u00edt moji p\u011bveckou kari\u00e9ru. Nebo v\u00ed\u0161, mohli bychom ud\u011blat ten tradi\u010dn\u00ed obchod se sl\u00e1vou a bohatstv\u00edm.“<\/div>\n
Tom si prot\u0159el tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Uh, Bille, j\u00e1 nem\u016f\u017eu vz\u00edt tvoji du\u0161i nebo n\u011bco takov\u00fdho. Je to trochu…“<\/div>\n
„Uboh\u00fd. J\u00e1 v\u00edm,“ Bill\u016fv povzdech zp\u016fsobil, \u017ee se Tom kv\u016fli tomu klukovi c\u00edtil je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.<\/div>\n
„Nen\u00ed to uboh\u00fd, ale nemysl\u00edm si, \u017ee bys m\u011bl b\u00fdt z\u00e1visl\u00fd na n\u011b\u010dem, jako je duch, aby pro tebe tohle v\u0161echno ud\u011blal.“<\/div>\n
„Ale v\u0161echny kn\u00ed\u017eky, co jsem si p\u016fj\u010dil v knihovn\u011b, \u0159\u00edkaly-„<\/div>\n
„Te\u010f p\u0159esta\u0148. Bille, v\u011b\u0159\u00ed\u0161 v\u0161emu, co si p\u0159e\u010dte\u0161 na internetu?“<\/div>\n
„…ne?“<\/div>\n
„No, tak potom bys nem\u011bl v\u011b\u0159it ani v\u0161emu v kn\u00ed\u017ek\u00e1ch.“ Tom se najednou c\u00edtil jako u\u010ditel nebo r\u00e1dce, n\u011bco, co si nikdy nemyslel, \u017ee by ho mohlo t\u011b\u0161it. „Nepot\u0159ebuje\u0161 duchovn\u00edho r\u00e1dce, aby ti \u0159ekl budoucnost, nebo ti dal sl\u00e1vu, nebo na\u0161el p\u0159\u00e1tele. M\u016f\u017ee\u0161 to v\u0161echno ud\u011blat s\u00e1m.“<\/p>\n

„Ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Bill tak ti\u0161e, \u017ee to Tom sotva sly\u0161el.<\/div>\n

„No, pro\u010d neza\u010dneme pomalu? M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt kamar\u00e1d se mnou, dob\u0159e?“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom mohl sly\u0161et tu radost v Billov\u011b hlase, a to mu zp\u016fsobilo \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e z\u00edvnul, kone\u010dn\u011b se c\u00edtil unaven\u00fd.<\/div>\n
„Jasn\u011b. M\u016f\u017eeme mluvit, kdykoliv chce\u0161,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Sna\u017eil jsem se t\u011b vykouzlit ka\u017edou p\u016flnoc n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, a u\u017e mi skoro do\u0161lo kadidlo. Nev\u00edm, jestli m\u016f\u017eu sehnat v\u00edc, proto\u017ee je to na eBay opravdu drah\u00fd. Mohl bych zkusit sp\u00e1lit n\u011bjak\u00fd ko\u0159en\u00ed-„<\/div>\n
Tom zamrkal. „Ne! Opravdu, ned\u011blej si starosti, Bille.“<\/div>\n
„Ale jak m\u011b najde\u0161 z tvoj\u00ed duchovn\u00ed roviny, kdy\u017e nebudu m\u00edt \u0159\u00e1dn\u00fd p\u0159ivol\u00e1vac\u00ed n\u00e1stroje? Ka\u017edou noc jsem spaloval 13 sv\u00ed\u010dek, ale v\u00edm, kde sehnat v\u00edc tohohle.“<\/p>\n

To byl okam\u017eik, kdy to Tomovi docvaklo. Ten kr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, kter\u00fd byl obvin\u011bn z fale\u0161n\u00fdch alarm\u016f – ne\u0159\u00edkal domovn\u00edk n\u011bco o n\u011bm a zapalov\u00e1n\u00ed sv\u00ed\u010dek a kadidel? Mohl by tenhle mlad\u00fd mu\u017e jm\u00e9nem Bill b\u00fdt ten sam\u00fd kluk, kter\u00fd honil Tomovy my\u0161lenky cel\u00fd den? Sna\u017eil se myslet rychle a odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n

„Oh, ne, pros\u00edm, u\u017e nepal v\u00edc sv\u00ed\u010dek. Um, te\u010f kdy\u017e jsme u\u017e nav\u00e1zali kontakt, m\u016f\u017eu, um, t\u011b kdykoliv v noci naj\u00edt. Opravdu! Tak\u017ee u\u017e nic nepal. Pros\u00edm!“<\/div>\n
„No, jestli si to opravdu mysl\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„Mysl\u00edm! Nemus\u00ed\u0161 ni\u010d\u00edm sv\u00edtit nebo n\u011bco zapalovat. M\u016f\u017eu s tebou ve\u010der mluvit, jestli to bude fungovat?“<\/p>\n

Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el toho kluka, kter\u00e9ho cht\u011bl potkat. Tohle byla perfektn\u00ed, i kdy\u017e trochu nekonven\u010dn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost poznat Billa p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se mu opravdu p\u0159edstav\u00ed. Dalo by mu to \u0161anci zjistit, jak\u00fd Bill opravdu je, a jestli by mohl m\u00edt z\u00e1jem o mu\u017ee, jako je Tom.<\/div>\n

Nav\u00edc by mohl m\u00edt klidn\u00e9 noci k sp\u00e1nku, ani\u017e by se musel b\u00e1t po\u017e\u00e1rn\u00edho alarmu, kdyby Billa dr\u017eel d\u00e1l od spalov\u00e1n\u00ed \u010dehokoliv.<\/p>\n

„Jestli se\u0161 jist\u00fd,“ Bill zn\u011bl nejist\u011b. „M\u016f\u017eeme to zkusit z\u00edtra o p\u016flnoci?“<\/div>\n

Tom se pod\u00edval na sv\u016fj bud\u00edk. „Vlastn\u011b, p\u016fl jeden\u00e1ct\u00fd by pro m\u011b bylo lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„To nezn\u00ed jako moc mystick\u00fd \u010das,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„No, zapad\u00e1 mi to do di\u00e1\u0159e, tak\u017ee jestli si chce\u0161 pov\u00eddat-„<\/div>\n
„Jo, dob\u0159e, bez probl\u00e9mu!“ byla rychl\u00e1 odpov\u011b\u010f. „Budeme spolu teda mluvit z\u00edtra v noci, Tome?“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „Jist\u011b, z\u00edtra v noci spolu budeme mluvit. Dobrou noc, Bille.“<\/div>\n
„Dobrou noc, \u00fa\u017easn\u00fd duchu Tome.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di, jak se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy, te\u010f c\u00edtil mraven\u010den\u00ed v prav\u00e9 noze. Za\u010dal zav\u00edrat okno, kdy\u017e si vzpomn\u011bl. „Bille!“<\/div>\n
„Ano, duchu?“<\/div>\n
„Nezapome\u0148 v\u0161echny ty sra\u010dky sfouknout a nechat vypustit vzduch z bytu. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 po\u017e\u00e1rn\u00ed alarmy pro tvoje sousedy.“<\/div>\n
„Oh, wow, Tome! Ty opravdu v\u00ed\u0161 v\u0161echno!“ Bill zn\u011bl u\u017easle.<\/div>\n
„Ne v\u0161echno. Jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Sfoukni je hned, Bille.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, ch\u00e1pu. D\u011bkuju, Tome!“<\/p>\n

Tom zav\u0159el okno a zam\u00ed\u0159il k posteli. Bill se zd\u00e1l trochu divn\u00fd, ale tak n\u011bjak mil\u00fd. To nejmen\u0161\u00ed, co mohl Tom ud\u011blat, bylo s n\u00edm trochu mluvit a mo\u017en\u00e1 mu vysv\u011btlit to o duch\u00e1ch, a dostat ho mezi lidi. Mo\u017en\u00e1 by ho mohl n\u011bkdy vz\u00edt ven. V\u016fbec by to nebyla velk\u00e1 ob\u011b\u0165, tr\u00e1vit v\u00edc \u010dasu mluven\u00edm s Billem. Zejm\u00e9na, pokud by tak p\u0159estaly ty zatracen\u00e9 po\u017e\u00e1rn\u00ed poplachy.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
autor: zeph317<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Iw\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: zeph317 Mil\u00e9 twincestn\u00ed du\u0161e, Iw\u010da se pro v\u00e1s pustila do dal\u0161\u00edho p\u0159ekladu od zeph317. Jej\u00ed pov\u00eddka It’s good to be King, se v\u00e1m mysl\u00edm l\u00edbila, tak jsme s\u00e1hly po dal\u0161\u00ed v\u011bci z jej\u00ed d\u00edlny. \ud83d\ude42 Autorka byla va\u0161imi koment\u00e1\u0159i pod Kingem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[511],"tags":[],"class_list":["post-6224","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-spirit-of-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6224","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6224"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6224\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6224"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6224"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6224"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}