{"id":624,"date":"2018-04-14T16:00:00","date_gmt":"2018-04-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=618"},"modified":"2018-04-14T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-14T15:00:00","slug":"scar-tissue-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/14\/scar-tissue-14\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 14."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nechat j\u00edt<\/strong><\/div>\n
\n

Byl slune\u010dn\u00fd, pozdn\u00ed letn\u00ed den t\u0159pyt\u00edc\u00ed se skrz sotva znateln\u011b nedokonal\u00e1 skla velk\u00fdch francouzsk\u00fdch oken. Barvy byly tak jasn\u00e9, a\u017e to t\u00e9m\u011b\u0159 hrani\u010dilo s p\u0159epl\u00e1canost\u00ed, a kdyby Andreas st\u00e1l venku na balk\u00f3n\u011b, jist\u011b by jej z toho bolely o\u010di. Nam\u00edsto toho st\u00e1l v p\u0159\u00edjemn\u011b chladn\u00e9m polo\u0161eru pokoje, kter\u00fd mu byl p\u0159id\u011blen pro jeho \u010detn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy v dom\u011b Kaulitz\u016f. B\u011bhem sv\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv Hamburku ten pokoj za\u010d\u00ednal pova\u017eovat za sv\u016fj a jeho n\u00e1bytek, v\u00fdhled do parku, b\u00e9\u017eov\u00e9 a hn\u011bd\u00e9 barvy, to v\u0161e mu svou zn\u00e1most\u00ed poskytovalo \u00fat\u011bchu. Dokonce si obl\u00edbil i ten lehce za\u0161l\u00fd, tajemn\u00fd z\u00e1pach prosakuj\u00edc\u00ed ze stolet\u00fdch zd\u00ed, kter\u00fd se slu\u017eebn\u00e9 sv\u011bdomit\u011b sna\u017eily p\u0159eb\u00edt ohromn\u00fdmi kyticemi \u010derstv\u011b natrhan\u00fdch kv\u011btin v porcel\u00e1nov\u00fdch v\u00e1z\u00e1ch, a st\u00e1le selh\u00e1valy.<\/p><\/div>\n

\n

Z ka\u017ed\u00e9ho jednotliv\u00e9ho p\u0159edm\u011btu v t\u00e9 m\u00edstnosti vyza\u0159ovala historie. Vrzaj\u00edc\u00ed postel, cenn\u00e9 olejov\u00e9 malby na st\u011bn\u00e1ch, mal\u00e9 dekorace roztrou\u0161en\u00e9 po polic\u00edch a rovn\u00fdch ploch\u00e1ch, kvalitn\u00ed z\u00e1v\u011bsy se spletit\u00fdmi obrazci kv\u011btin se zkroucen\u00fdmi \u00faponky, to v\u0161e vypov\u00eddalo o ohromuj\u00edc\u00edm bohatstv\u00ed, kter\u00e9 nemohlo b\u00fdt nahromad\u011bno za pouh\u00e1 desetilet\u00ed. Andreas s\u00e1m byl synem z velmi bohat\u00e9 rodiny, ale nem\u011bli takovou historii po mnoho generac\u00ed jako Kaulitzovi. Ve skute\u010dnosti stejn\u011b tak ani Tr\u00fcmperov\u00e9, ale ti m\u011bli tak mnoho pen\u011bz, \u017ee to tak trochu vynahrazovalo tuto malou nedokonalost v jejich profilu. Andreas nemohl nikdy ani sn\u00edt o tom, \u017ee by byl p\u0159ijat tak presti\u017en\u00ed rodinou, jako byli Kaulitzov\u00e9. Ale Tr\u00fcmperov\u00e9 nikdy nebyli mimo dosah.<\/p><\/div>\n

Bill nikdy nebyl mimo dosah, dokud jej n\u00e1hle neo\u017eenili s Kaulitzov\u00fdm d\u011bdicem.<\/div>\n
\n

Andreas stiskl rty do rovn\u00e9, pevn\u00e9 linky, jak si jeho o\u010di prohl\u00ed\u017eely scen\u00e9rii za oknem. Prost\u011b nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na kloub sv\u00fdm vlastn\u00edm emoc\u00edm. Co to bylo? Zklam\u00e1n\u00ed? Strach? Nechu\u0165? V\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ijde, v\u0161ichni si byli velmi dob\u0159e v\u011bdomi toho Damoklova me\u010de vis\u00edc\u00edho nad jejich hlavami. Z tohoto pohledu nebyl jejich \u017eivot ni\u010d\u00edm v\u00edce, ne\u017e jen ukrajov\u00e1n\u00edm si vte\u0159iny za vte\u0159inou tak dlouho, dokud jen mohli. Andreasovi jen bylo d\u00e1no trochu v\u00edce \u010dasu, aby si u\u017eil sv\u00e9 svobody. Tak pro\u010d m\u011bl pocit, jako by n\u011bco nebylo na sv\u00e9m m\u00edst\u011b? Pokud by se pod\u00edval hluboko do sv\u00e9ho nitra, pak by to v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, jen se c\u00edtil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nepohodln\u011b aby to vzal na v\u011bdom\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

Ozvalo se zdvo\u0159il\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed a otev\u0159ely se dve\u0159e, ale Andreas se neoto\u010dil. C\u00edtil nechu\u0165 k jak\u00e9mukoliv pohybu.<\/p><\/div>\n

„P\u0159i\u0161li jsme odn\u00e9st va\u0161e zavazadla do auta, pane.“ Andreas rozpoznal Dunjin zn\u00e1m\u00fd hlas a vzal ji na v\u011bdom\u00ed k\u00fdvnut\u00edm hlavou p\u0159es rameno. Koutkem oka mohl vid\u011bt, \u017ee byly dv\u011b, ta druh\u00e1 mo\u017en\u00e1 Ida, soud\u011b dle z\u00e1blesk\u016f blon\u010fat\u00fdch vlas\u016f. Andreas si odka\u0161lal a zabo\u0159il si ruce hloub\u011bji do kapes sv\u00fdch kalhot. Cht\u011bl, aby rychle ode\u0161ly, proto\u017ee ten \u0161ustiv\u00fd zvuk p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed zavazadel jej pekeln\u011b iritoval, a jejich horliv\u00e9 kroky jako podle hodin byly kone\u010dn\u00fdm odpo\u010dtem jeho zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho \u010dasu v dom\u011b Kaulitz\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Andy?“<\/div>\n
Andreas na moment zav\u0159el o\u010di, aby se sebral, a pot\u00e9 je d\u00e1l dr\u017eel zav\u0159en\u00e9, zat\u00edmco se Bill p\u0159itiskl k jeho boku a omotal mu svou nezran\u011bnou ruku kolem ramen.<\/div>\n
„Pohybuje\u0161 se tak ti\u0161e\u2026“ zamumlal Andy unaven\u00fdm hlasem. „Nesly\u0161el jsem t\u011b p\u0159ij\u00edt\u2026“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsem m\u011bl zaklepat,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, a Andreas sly\u0161el, \u017ee se usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
Po dlouhou chv\u00edli \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nic ne\u0159ekl a pot\u00e9 Bill vzdychl.<\/div>\n
„Prost\u011b mi \u0159ekni, co m\u00e1m \u0159\u00edct, aby ses c\u00edtil l\u00e9pe, a j\u00e1 to \u0159eknu.“<\/div>\n
Andreas nev\u011bd\u011bl, jestli by se m\u011bl sm\u00e1t nebo bre\u010det.<\/div>\n
„Ty si to pamatuje\u0161.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si to pamatuju. A pamatuju si, jak bylo uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sly\u0161et ta slova tenkr\u00e1t, dokonce i kdy\u017e jsme oba v\u011bd\u011bli, \u017ee tam nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak bys to mohl zlep\u0161it.“<\/div>\n
Andy p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. Je to uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Tro\u0161ku.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161e to hlavn\u011b bol\u00ed. J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Bill smutn\u011b a vtiskl drobn\u00fd polibek na napjat\u00e9 rameno druh\u00e9ho chlapce. Pot\u00e9 od Andrease poodstoupil a posadil se na okenn\u00ed parapet z\u00e1dy k chladn\u00e9mu sklu. Nat\u00e1hl se pro Andreasovu ruku a sev\u0159el ji mezi sv\u00fdmi lehce vlhk\u00fdmi, h\u0159ejiv\u00fdmi dlan\u011bmi.<\/div>\n
\n

„Nem\u011bl bys vst\u00e1vat z postele,“ pouk\u00e1zal Andreas, ale z\u0159eteln\u011b do toho nedal srdce. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee by bylo nep\u0159edstaviteln\u00e9, aby Bill z\u016fstal v posteli ve sv\u00e9m pokoji, zat\u00edmco Andreas odj\u00ed\u017ed\u011bl. Ve skute\u010dnosti by to bylo nep\u0159edstaviteln\u00e9 i pro Andyho. Jeho o\u010di se potulovaly po elf\u00ed tv\u00e1\u0159i druh\u00e9ho chlapce s beznad\u011bj\u00ed, kterou d\u0159\u00edve neznal, a vst\u0159eb\u00e1val z n\u00ed tolik, kolik bylo jen lidsky mo\u017en\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Ach, Andy, ned\u00edvej se na m\u011b tak!“ Bill nakr\u010dil obli\u010dej, jeho o\u010di byly pln\u00e9 obav. „Nen\u00ed to tak, jako bychom se u\u017e nikdy nem\u011bli znovu vid\u011bt\u2026“<\/div>\n
Pak pro\u010d to byl p\u0159esn\u011b takov\u00fd pocit?<\/em><\/div>\n
Andreas v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Bille, pot\u0159ebuju se t\u011b na n\u011bco zeptat.“<\/div>\n
Druh\u00fd chlapec se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Je to\u2026 d\u016fle\u017eit\u00e9,“ povzdechl si Andreas a jemn\u011b vymanil ruku z Billova sev\u0159en\u00ed, z\u00e1m\u011brn\u011b p\u0159itom ignoroval sm\u011bsici zmaten\u00ed a ubl\u00ed\u017eenosti na jeho tv\u00e1\u0159i. Ale nemohli z\u016fstat spojeni, ne, kdy\u017e se Andy chystal odpojit od Billa zp\u016fsobem, o jak\u00e9m ani nikdy nevzal na v\u011bdom\u00ed, \u017ee k n\u011bmu byl p\u0159ipout\u00e1n. Jeho modr\u00e9 o\u010di p\u0159ejely p\u0159es malebnou krajinu bohat\u00e9 vegetace a \u0161irok\u00e9 l\u00e1ny z\u00e1\u0159iv\u011b zelen\u00e9ho tr\u00e1vn\u00edku pod horizontem neuv\u011b\u0159iteln\u011b jasn\u00e9 oblohy. Tato jeho touha po otev\u0159en\u00fdch prostor\u00e1ch byla tak\u00e9 nov\u00e1 zku\u0161enost, a on p\u0159itiskl dla\u0148 proti sklu a rozt\u00e1hl prsty.<\/div>\n
Te\u010f nebo nikdy.<\/em><\/div>\n
\n

„Vid\u011bl jsi n\u011bkdy\u2026“ za\u010dal, zav\u00e1hal, pot\u00e9 se zhluboka nadechl a za\u010dal znovu: „Vid\u011bl jsi ve mn\u011b n\u011bkdy n\u011bco v\u00edce ne\u017e jen dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele?“<\/p><\/div>\n

Bill zamrkal.<\/div>\n
„V\u00edce ne\u017e\u2026“<\/div>\n
„Ano, v\u00edce ne\u017e dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele.“<\/div>\n
Byl k sob\u011b nel\u00edtostn\u00fd a to nane\u0161t\u011bst\u00ed znamenalo, \u017ee Bill bude muset tak\u00e9 p\u0159ijmout tvrd\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed, jeliko\u017e to bylo v\u0161e, na co m\u011bl Andy v tento okam\u017eik s\u00edlu. Okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, kdy Bill porozum\u011bl, proto\u017ee lehce zalapal po dechu.<\/div>\n
„Ach, ne.“ P\u0159itiskl si ruku k \u00fast\u016fm a z\u00edral na blon\u010fat\u00e9ho mlad\u00edka \u0161irok\u00fdma, \u0161okovan\u00fdma o\u010dima. „Ach, Andy, pros\u00edm t\u011b, ne\u0159\u00edkej mi\u2026“<\/div>\n
„Takhle to nen\u00ed,“ p\u0159eru\u0161il jej Andreas rychle. „Nikdy jsem do tebe nebyl zamilovan\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Tak o \u010dem to tedy mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Jejich pohledy se setkaly a n\u00e1hle se Andreas c\u00edtil t\u011b\u017ek\u00fd jako se z\u00e1va\u017e\u00edm. Pot\u0159eboval se posadit.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem c\u00edtil takov\u00e9 poblouzn\u011bn\u00ed,“ vysv\u011btloval, kdy\u017e se usadil vedle Billa. „V\u0161ak v\u00ed\u0161, to poblouzn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 k tob\u011b c\u00edt\u00ed ka\u017ed\u00fd.“<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd ne\u2026“<\/div>\n
„Hu\u0161, nech m\u011b to vysv\u011btlit, ano? Tak\u017ee, tohle poblouzn\u011bn\u00ed\u2026 Nau\u010dil jsem se s t\u00edm \u017e\u00edt po tak dlouhou dobu, po v\u011bt\u0161inu \u010dasu se zd\u00e1lo b\u00fdt neexistuj\u00edc\u00ed. Tr\u00e1vili jsme spolu tolik \u010dasu a tys jen sotva bral na v\u011bdom\u00ed kohokoliv jin\u00e9ho ne\u017e m\u011b. M\u011bl jsem tebe a m\u011bl jsem to poblouzn\u011bn\u00ed, a dokonce i pot\u00e9, co sis musel vz\u00edt Toma, po\u0159\u00e1d jsem t\u011b m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm, ch\u00e1pe\u0161?“<\/div>\n
\n

Bill bez\u00fat\u011b\u0161n\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/p><\/div>\n

„Sakra, jak to m\u00e1m vysv\u011btlit?“ Andreas si zatla\u010dil p\u011bstmi do o\u010d\u00ed a zast\u00e9nal. „Dob\u0159e, tak\u017ee\u2026 Kdy\u017e ses o\u017eenil, norm\u00e1ln\u00ed by bylo si uv\u011bdomit, \u017ee ta lo\u010f se u\u017e nadobro potopila, \u017ee? Toti\u017e, kdybych n\u011bkdy pomyslel na to, co by se z n\u00e1s mohlo st\u00e1t, co\u017e jsem ve skute\u010dnosti d\u011blal jen velmi vz\u00e1cn\u011b. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee nic skute\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho se nezm\u011bnilo. St\u00e1le jsi byl Bill, kter\u00e9ho jsem znal. St\u00e1le jsi byl\u2026 nedot\u010den\u00fd. A j\u00e1 jsem se ukol\u00e9bal do n\u011bjak\u00e9ho druhu fale\u0161n\u00e9 reality, kde tv\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 pouto s Tomem je jen fra\u0161ka.“<\/div>\n
„Ona to \u00b4byla\u00b4 fra\u0161ka,“ Bill zlomen\u011b sklopil hlavu.<\/div>\n
„Ano. A\u017e do te\u010f.“<\/div>\n
N\u011bjakou chv\u00edli oba hled\u011bli do pr\u00e1zdna, dokud Andreas nepokra\u010doval.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl, jak jej l\u00edb\u00e1\u0161 v t\u00e9 zimn\u00ed zahrad\u011b, bylo to jako facka, proto\u017ee mi zrovna bylo \u0159e\u010deno, \u017ee se budu \u017eenit, a\u2026 v\u00ed\u0161, co byla moje prvn\u00ed reakce na tu novinu? \u017de t\u011b budu muset nechat za sebou. Jak bl\u00e1zniv\u00e9 to je? A pak tys tam byl s Tomem a j\u00e1 si musel uv\u011bdomit, \u017ee ty ses posunul d\u00e1l u\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, a \u017ee j\u00e1 byl ten, kdo z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b jako idiot, kter\u00fd m\u00e1 zav\u0159en\u00e9 o\u010di, zat\u00edmco sv\u011bt se kolem n\u011bj nad\u00e1le to\u010d\u00ed.“<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou nad iracion\u00e1lnost\u00ed sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d jsem nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed?“ Za\u0161eptal Bill vedle n\u011bj. „Jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Rozum\u00edm, \u017ee jsi mi to nemohl \u0159\u00edct, ale m\u011bl jsem si uv\u011bdomit\u2026“<\/div>\n
\n

„Nebylo tam nic k uv\u011bdom\u011bn\u00ed, copak to nevid\u00ed\u0161?“ Andreas se ho\u0159ce rozesm\u00e1l, a pot\u00e9 se za\u010dal sm\u00e1t hlasit\u011bji, siln\u011bji, se zaklon\u011bnou hlavou, smeten podivn\u00fdm pocitem nezat\u00ed\u017eenosti, jako by t\u00e9m\u011b\u0159 nic nev\u00e1\u017eil. „Tom\u2026 on t\u011b tak v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal, a ty jsi odpov\u00eddal tak urputn\u011b\u2026 a j\u00e1 mohl vid\u011bt, kam by to eventu\u00e1ln\u011b vedlo. Mo\u017en\u00e1 jsem p\u00e1rkr\u00e1t p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 by to bylo t\u011b pol\u00edbit, ale nikdy jsem nefantaz\u00edroval o tom, \u017ee bych se t\u011b n\u011bjak sexu\u00e1ln\u011b dot\u00fdkal. Moje poblouzn\u011bn\u00ed nikdy nebylo sexu\u00e1ln\u00ed. P\u0159\u00e1l bych si, aby bylo. Nejsp\u00ed\u0161 bych se te\u010f c\u00edtil m\u00e9n\u011b uboze\u2026“<\/p><\/div>\n

Bill se konej\u0161iv\u011b dotkl jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkej. Ty nejsi uboh\u00fd.“<\/div>\n
Andrea pohl\u00e9dl na tu liliov\u011b b\u00edlou dla\u0148 a nemohl si pomoct, popadl ji a zvedl k \u00fast\u016fm pro zoufal\u00fd polibek.<\/div>\n
„Jsem uboh\u00fd,“ promnul si o ni tv\u00e1\u0159. „Ale to je v po\u0159\u00e1dku. Tak dlouho, dokud m\u011b neza\u010dne\u0161 nen\u00e1vid\u011bt.“<\/div>\n
„Nikdy bych t\u011b nemohl nen\u00e1vid\u011bt!“ \u0158ekl Bill vehementn\u011b. „Pokud cokoliv, pak jen c\u00edt\u00edm v\u00edce opovr\u017een\u00ed k t\u00e9hle\u2026 k t\u00e9hle tv\u00e1\u0159i\u2026“ ud\u011blal neur\u010dit\u00e9 gesto sm\u011brem k sob\u011b. „Zd\u00e1 se, \u017ee p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed jen ne\u0161t\u011bst\u00ed. P\u0159\u00e1l bych si, abych se narodil nehezk\u00fd.“<\/div>\n
\n

Andreas p\u0159ejel prsty po Billov\u011b \u010delisti a zasm\u00e1l se.<\/p><\/div>\n

„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je n\u011bco, co nakonec pronesla i trojsk\u00e1 Helena. Ale pot\u00e9 u\u017e tis\u00edce lod\u00ed byly vysl\u00e1ny\u2026“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obli\u010dej v roztomil\u00e9m pobou\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159irovnal jsi m\u011b pr\u00e1v\u011b te\u010f k \u017een\u011b, Andreasi?!“<\/div>\n
„Jo,“ zazubil se Andreas. „A nav\u00edc k t\u00e9 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech.“<\/div>\n
Rozesm\u00e1li se a usadili se zp\u00e1tky proti oknu, oba dva pon\u011bkud s \u00falevou, \u017ee tohohle st\u00e1le byli schopni, \u017ee ta d\u016fv\u011bra, kterou m\u011bli jeden ve druh\u00e9ho, byla dostate\u010dn\u011b pevn\u00e1, aby zpra\u017eila jakoukoliv bou\u0159i.<\/div>\n
„Nechci, aby se v\u011bci mezi n\u00e1mi zm\u011bnily,“ vzdychl Andreas. Bill se k n\u011bmu naklonil a sklouznul pod\u00e9l skla, dokud jeho hlava nespo\u010d\u00edvala na rameni druh\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
„Kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu hloup\u00e9mu poblouzn\u011bn\u00ed? Ne\u017eertuj,“ zamumlal Andreas roztr\u017eit\u011b.<\/div>\n
Oba mlad\u00ed mu\u017ei se k sob\u011b p\u0159itulili s lehkost\u00ed a odhodl\u00e1n\u00edm mal\u00fdch \u0161t\u011b\u0148at sd\u00edlej\u00edc\u00edch spole\u010dn\u00fd ko\u0161\u00edk ve zverimexu. Ne ze stejn\u00e9ho vrhu, ale t\u011blesn\u00e9 teplo je t\u011blesn\u00e9 teplo, a\u0165 u\u017e poch\u00e1z\u00ed od kohokoliv, kdy\u017e je v\u00e1m chladno. A v tomto sv\u011bt\u011b, kde rodinn\u00e1 pouta u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ztratila sv\u016fj skute\u010dn\u00fd smysl, kde nep\u0159in\u00e1\u0161ela \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1ruky ani l\u00e1skyplnost, byli oba p\u0159ipraveni bojovat za sv\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed a\u017e do konce.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Tom objevil ve dve\u0159\u00edch, \u017e\u00e1dn\u00fd z nich se nepohnul. Zamrkali na n\u011bj se stejn\u00fdmi smutn\u00fdmi, sklesl\u00fdmi pohledy.<\/p><\/div>\n

„Auto je p\u0159ipraven\u00e9,“ ozn\u00e1mil Tom soucitn\u011b. „Andy mus\u00ed odjet, pokud chce stihnout sv\u016fj vlak.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednu minutu,“ prosil jej Bill ti\u0161e.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. Byl to velmi n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd Andreas z cel\u00e9ho srdce schvaloval. Jeho Bill si nic men\u0161\u00edho nezaslou\u017eil.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ale p\u0159esn\u011b za minutu budu zp\u00e1tky. Rozlu\u010dte se.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, Tomi.“<\/div>\n
„Bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku, \u017ee?“ Zeptal se Andreas, jakmile Tom ode\u0161el.<\/div>\n
„V\u00edce ne\u017e v po\u0159\u00e1dku, ned\u011blej si starosti.“<\/div>\n
„On t\u011b miluje.“<\/div>\n
Bill se usm\u00edval.<\/div>\n
„Jo, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee ano. V\u011bci se m\u011bn\u00ed k lep\u0161\u00edmu, \u017ee?“<\/div>\n
„Alespo\u0148 pro tebe. U m\u011b uvid\u00edme za p\u00e1r dn\u00ed.“<\/div>\n
„Nat\u00e1lie von Franz je mil\u00e1 d\u00edvka. Mohlo to b\u00fdt mnohem hor\u0161\u00ed a ty to v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nap\u0159\u00edklad ten jej\u00ed drs\u0148\u00e1ck\u00fd star\u0161\u00ed bratr, \u017ee?“<\/div>\n
„V\u017edy ber \u017eivot z t\u00e9 lep\u0161\u00ed str\u00e1nky.“<\/div>\n
\n

Tom se op\u0159el o r\u00e1m dve\u0159\u00ed s omluvn\u00fdm v\u00fdrazem na sv\u00e9 hezk\u00e9 tv\u00e1\u0159i a ukazov\u00e1\u010dkem poklepal na hodinky. Oba chlapci se odt\u00e1hli a neochotn\u011b se vy\u0161kr\u00e1bali na nohy. Bill zah\u00e1kl pa\u017ei o Andyho nab\u00eddnutou a roze\u0161li se spole\u010dn\u011b ke dve\u0159\u00edm. Tam se Andreas na okam\u017eik zastavil a zahled\u011bl se Tomovi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Ten p\u0159ik\u00fdvl a velmi v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u011bl na tu tichou \u017e\u00e1dost.<\/p><\/div>\n

„Neboj se. Budu.“<\/div>\n
Vedle nich Bill proto\u010dil o\u010di, ale tv\u00e1\u0159e mu zr\u016f\u017eov\u011bly.<\/div>\n
„Kluci, v\u00e1\u017en\u011b\u2026“<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Nechat j\u00edt Byl slune\u010dn\u00fd, pozdn\u00ed letn\u00ed den t\u0159pyt\u00edc\u00ed se skrz sotva znateln\u011b nedokonal\u00e1 skla velk\u00fdch francouzsk\u00fdch oken. Barvy byly tak jasn\u00e9, a\u017e to t\u00e9m\u011b\u0159 hrani\u010dilo s p\u0159epl\u00e1canost\u00ed, a kdyby Andreas st\u00e1l venku na balk\u00f3n\u011b, jist\u011b by jej z toho bolely<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-624","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/624","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=624"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/624\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=624"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=624"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}