{"id":6246,"date":"2012-07-04T16:00:00","date_gmt":"2012-07-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6229"},"modified":"2012-07-04T16:00:00","modified_gmt":"2012-07-04T15:00:00","slug":"profesor-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/04\/profesor-10\/","title":{"rendered":"Profesor 10."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo pond\u011bl\u00ed a \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk u\u017e sed\u011bl ve t\u0159\u00edd\u011b a poslouchal sv\u00e9 kamar\u00e1dy, jak se bav\u00ed o nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed oslav\u011b. Georg toti\u017e slavil narozeniny a chystal se to rozjet ve velk\u00e9m stylu. Jeho rodi\u010de m\u011bli toti\u017e odjet pry\u010d, tak\u017ee to bude opravdu legend\u00e1rn\u00ed. Andy, jako spr\u00e1vn\u00fd organiz\u00e1tor, mu pom\u00e1hal s vym\u00fd\u0161len\u00edm a sh\u00e1n\u011bn\u00edm v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
Bill je zase a\u017e tak \u00fapln\u011b nevn\u00edmal, byl my\u0161lenkami n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Vzpom\u00ednal na ten skv\u011bl\u00fd v\u00edkend, kter\u00fd str\u00e1vil se sv\u00fdm br\u00e1chou a Willem. Na tu sprchu a taky na to, kdy\u017e se v ned\u011bli vydali pou\u0161t\u011bt draka. Will se tak sna\u017eil, ale moc jim to ne\u0161lo. P\u00e1rkr\u00e1t vzl\u00e9tl, ale zase spadl. Av\u0161ak n\u00e1ladu jim to nezkazilo. Po\u0159\u00e1d si pamatoval jejich vesel\u00e9 obli\u010deje, kdy\u017e pak nakonec hr\u00e1li v lese na hon\u011bnou a Bill si tam roztrhl kalhoty. Byl to opravdu skv\u011bl\u00fd v\u00edkend.<\/p>\n

„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, Bille? Halo?! Zem\u011b vol\u00e1 raub\u00ed\u0159e, vn\u00edm\u00e1\u0161?“ m\u00e1val mu Georg rukou p\u0159ed obli\u010dejem. \u010cernovl\u00e1sek p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n

„Co?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Ptal jsem se, jestli taky doraz\u00ed\u0161,“ sledoval ho sv\u00fdma \u0161edozelen\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„A kdy a kde? Jsem \u00fapln\u011b mimo,“ p\u0159iznal se a sledoval oba chlapce, jak se na sebe pod\u00edvali.<\/div>\n
„Jo, jsi mimo, tentokr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed pozornost zase v\u011bnuje\u0161 tabuli, u\u017e se vzpamatuj, k\u00e1mo, ty jsi snad \u00fapln\u011b v jin\u00e9 dimenzi, ne?“<\/div>\n
„Uklidni se, Andy, a \u0159ekni mi, o co teda jde?“ gestikuloval d\u016frazn\u011b rukama, aby se uklidnil.<\/div>\n
„Prost\u011b, Georg po\u0159\u00e1d\u00e1 tenhle v\u00edkend v sobotu p\u00e1rty, tak se ptal, jestli taky doraz\u00ed\u0161 a zkus se vymlouvat, \u017ee nem\u00e1\u0161 \u010das, proto\u017ee j\u00e1 v\u00edm, \u017ee ho m\u00e1\u0161,“ napomenul ho a ukazoval p\u0159i tom d\u016frazn\u011b ukazov\u00e1\u010dkem. Bill byl te\u010f v \u0161achu, cht\u011bl b\u00fdt s Willem, ale tohle asi jenom tak nezamluv\u00ed. Nav\u00edc mal\u00e9 pobaven\u00ed jeden ve\u010der by jist\u011b nebylo na \u0161kodu a William to jist\u011b pochop\u00ed, jenom se opije, zatancuje si, pak se probere s kocovinou jako bl\u00e1zen a p\u016fjde dom\u016f, klasika.<\/div>\n
„Tak fajn,“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Haleluja, to je snad poprv\u00e9, co se nezkou\u0161\u00ed\u0161 vymlouvat,“ zasm\u00e1l se Georg.<\/div>\n
„Hele, t\u00e9to Helgo, nebu\u010f p\u0159ehnan\u011b ak\u010dn\u00ed, jo?“ \u010cernovl\u00e1sek povyt\u00e1hl jedno obo\u010d\u00ed a uml\u010del tak Georga, kter\u00fd na n\u011bj ud\u011blal jenom \u0161kleb.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Posledn\u00ed hodinu m\u011bli Billovu tak „obl\u00edbenou“ biologii. Up\u0159\u00edmn\u011b toho profesora nem\u011bl r\u00e1d. Nejen\u017ee u\u017e mu n\u011bkolikr\u00e1t \u0159ekl, \u017ee nen\u00ed student vhodn\u00fd pro tuto \u0161kolu, nebo \u017ee by se m\u011bl v\u00edc u\u010dit, ale prost\u011b n\u011bjak ani neum\u011bl nau\u010dit. Jeho hodiny byly nudn\u00e9 a t\u0159i \u010dtvrt\u011b student\u016f v nich us\u00ednalo.<\/div>\n
I kdy\u017e to \u010dernovl\u00e1ska nebavilo, tak se aspo\u0148 trochu sna\u017eil, aby prolezl z tohohle pitom\u00e9ho p\u0159edm\u011btu. Ale profesor si na n\u011bj evidentn\u011b zasedl a hodlal ho d\u00e1l tr\u00e1pit. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to bylo d\u00edky Billovu v\u00fdst\u0159edn\u00edmu vzhledu. S\u00e1m to byl docela dost konzervativn\u00ed star\u0161\u00ed p\u00e1n, kter\u00e9ho brzy \u010dekal d\u016fchod.<\/div>\n
A p\u0159i\u0161lo zkou\u0161en\u00ed u tabule. Jedna z mnoha v\u011bc\u00ed, kterou studenti ze srdce nen\u00e1vid\u00ed. A koho si vybral jako dal\u0161\u00edho adepta? Jist\u011b\u017ee Billa.<\/p>\n

„Ale, pane profesore, j\u00e1 u\u017e jsem byl zkou\u0161en\u00fd,“ nam\u00edtal Bill ve v\u0161\u00ed slu\u0161nosti, je\u0161t\u011b st\u00e1le se ovl\u00e1dal.<\/div>\n

„To je mi jedno, jede se nov\u00e9 kolo, tak\u017ee poj\u010fte k tabuli,“ \u0159ekl star\u00fd p\u00e1n s \u0161ed\u00fdm kn\u00edrkem.<\/div>\n
„Ale, v\u0161ichni je\u0161t\u011b nebyli zkou\u0161eni,“ nam\u00edtl znovu \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Nehodl\u00e1m s v\u00e1mi o tom diskutovat, tak m\u00e1m v\u00e1m napsat rovnou za p\u011bt?“ pod\u00edval se na n\u011bj skoro a\u017e pohor\u0161en\u011b, co si to vlastn\u011b dovoluje.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill na\u0161tvan\u011b, vzal si se\u0161it a \u0161el p\u0159ed tabuli. Profesor ho za\u010dal zkou\u0161et a on se mu sna\u017eil odpov\u00eddat, jak jenom mohl. Jenom\u017ee to asi profesorovi nesta\u010dilo a dal mu za t\u0159i.<\/p>\n

„Pro\u010d t\u0159i? V\u017edy\u0165 jsem v\u00e1m odpov\u011bd\u011bl, na v\u0161echny ot\u00e1zky?“ nech\u00e1pal \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n

„Jist\u011b, ale jak v mate\u0159sk\u00e9 \u0161kole, sednout!“ skoro mu a\u017e poru\u010dil a Bill \u0161el, ale v uli\u010dce se zastavil a koukal na n\u011bj.<\/div>\n
„Za p\u00e1r let mi to stejn\u011b bude jedno. Kolem n\u00e1s budou obklopovat stroje, bude se mluvit jedn\u00edm jazykem a pot\u0159ebovat budu u\u017e leda tak to, jak vym\u011bnit n\u011bkde olej,“ pokr\u010dil rameny a sedl si.<\/div>\n
„To si pi\u0161te, \u017ee to budete pot\u0159ebovat,“ mra\u010dil se na n\u011bj profesor.<\/div>\n
„To sotva, opravdu nech\u00e1pu, k \u010demu mi bude, kolik m\u00e1 \u010dlov\u011bk v t\u011ble dohromady kost\u00ed a podobn\u00e9 blbiny. M\u011b bude maxim\u00e1ln\u011b zaj\u00edmat, jak\u00e9 m\u00e1 m\u016fj partner t\u011blo, a jestli bude m\u00edt v\u00fddr\u017e a po\u0159\u00e1dn\u00e9 vybaven\u00ed,“ pokr\u010dil ledabyle rameny a posadil se. Ostatn\u00ed studenti se sm\u00e1li, obzvl\u00e1\u0161\u0165 Georg s Andreasem.<\/div>\n
„Tak se uklidn\u011bte! Kdybyste tak skute\u010dn\u011b byl i v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fd u zkou\u0161en\u00ed a o va\u0161\u00ed orientaci se rad\u011bji nezmi\u0148ujte. Rozhodn\u011b to nen\u00ed nic, \u010d\u00edm byste se m\u011bl chlubit, je to naprosto nemor\u00e1ln\u00ed a proti p\u0159\u00edrod\u011b. Mu\u017ei k mu\u017e\u016fm ani \u017eeny k \u017een\u00e1m k sob\u011b rozhodn\u011b nepat\u0159\u00ed, je to odporn\u00e9.“<\/div>\n
„Pro\u010d by nemohli? V\u00ed to tady ka\u017ed\u00fd, \u017ee jsem gay, v\u00e1s to st\u00e1le udivuje, pane profesore? V\u00edte, kolik je na zemi homosexu\u00e1l\u016f?“<\/div>\n
„Ne nev\u00edm, a up\u0159\u00edmn\u011b m\u011b to nezaj\u00edm\u00e1, te\u010f kdy\u017e dovol\u00edte, r\u00e1d bych d\u00e1l vyu\u010doval, pokud va\u0161e p\u0159edn\u00e1\u0161ka o homosexu\u00e1lech skon\u010dila?“<\/div>\n
„No jist\u011b, jen pokra\u010dujte d\u00e1l,“ pokr\u010dil pouze rameny a pak u\u017e byl ticho.<\/p>\n

Jakmile skon\u010dila \u0161kola a v\u0161ichni studenti u\u017e ode\u0161li dom\u016f, Bill \u0161el p\u0159ed \u0161kolu, pak se posadil na schody a zap\u00e1lil si cigaretu. Kou\u0159il jenom ob\u010das, kdy\u017e m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b nervy nebo jej n\u011bco vyto\u010dilo, a moment\u00e1ln\u011b mu zvedl mandle „drah\u00fd“ profesor biologie pan Becker. Opravdu nem\u011bl r\u00e1d tyhle natvrdl\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed se zastavili n\u011bkdy p\u0159ed pades\u00e1ti lety. St\u00e1le tady je\u0161t\u011b byla v\u011bt\u0161ina t\u011bch, kte\u0159\u00ed nedok\u00e1zali b\u00fdt tolerantn\u00ed v\u016f\u010di ostatn\u00edm. Ti, kte\u0159\u00ed se zastavili ve star\u00e9 dob\u011b, a modern\u00ed sv\u011bt jim absolutn\u011b nic ne\u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n

Jak tam tak sed\u011bl, vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed William s n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou n\u011bjak\u00fdch materi\u00e1l\u016f.<\/div>\n

„Copak ty tady tak na hanb\u011b?“ usm\u00e1l se na sv\u00e9ho mal\u00e9ho puber\u0165\u00e1ka a se\u0161el chody, aby na n\u011bj l\u00e9pe vid\u011bl.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m na tebe a taky nas\u00e1v\u00e1m \u010derstv\u00fd vzduch.“<\/div>\n
„No to vid\u00edm,“ r\u00fdpnul si do n\u011bj a k\u00fdvnul na cigaretu, kterou dr\u017eel v ruce.<\/div>\n
„Hele, dej mi pokoj, jo?“ zavr\u010del na n\u011bj nevrle. Williama to dost zarazilo. Je\u0161t\u011b nikdy takhle Billa nevid\u011bl, a nav\u00edc si nebyl v\u011bdom, \u017ee by \u0159ekl n\u011bco p\u0159ehnan\u00e9ho.<\/div>\n
„Tak promi\u0148,“ pokr\u010dil rameny a vydal se k autu d\u00e1t si tam ty pap\u00edry.<\/div>\n
„Perfektn\u00ed, je\u0161t\u011b se ci\u0165 ura\u017een\u00fd,“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek hlasit\u011bji, aby to bylo po\u0159\u00e1dn\u011b sly\u0161et.<\/div>\n
„Posly\u0161, co m\u00e1\u0161 za mindr\u00e1k? Co jsem ti ud\u011blal?“ p\u0159i\u0161el k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a d\u00edval se na n\u011bj, nikdy takov\u00fd bezd\u016fvodn\u011b nebyl. N\u011bco ho ur\u010dit\u011b vyto\u010dilo.<\/div>\n
„Nic,“ odsekl ho a uhnul pohledem. Dokou\u0159il cigaretu a zbytek t\u00edpl o betonov\u00e9 schody.<\/div>\n
„Nel\u017ei mi, zn\u00e1m t\u011b dost dlouho a nikdy jsi takov\u00fd bezd\u016fvodn\u011b nebyl, co t\u011b \u017eere?“<\/div>\n
„Co m\u011b \u017eere? Co m\u011b \u017eere?! Cel\u00fd tenhle debiln\u00ed sv\u011bt pln\u00fd ignorant\u016f mi leze krkem. Prost\u011b by n\u00e1s nejrad\u011bji vyst\u0159\u00edleli, aby jim to n\u00e1hodou nep\u0159i\u0161lo odporn\u00e9,“<\/em> rozk\u0159ikl se na cel\u00e9 parkovi\u0161t\u011b, popadl sv\u016fj batoh a seb\u011bhl zbytek schod\u016f.<\/div>\n
„Po\u010dkej, j\u00e1 ti nerozum\u00edm, poj\u010f sem, Bille, co jsem ud\u011blal?“ po\u0159\u00e1d to nech\u00e1pal, kde se v n\u011bm najednou vzala takov\u00e1 zloba?<\/div>\n
„U\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee NIC!“ zavr\u010del nevrle.<\/div>\n
„Tak, kdo tedy?“ vypt\u00e1val se d\u00e1l, cht\u011bl v\u011bd\u011bt p\u0159\u00ed\u010dinu jeho vzteku.<\/div>\n
„Tv\u016fj drah\u00fd kolega Becker. A v\u016fbec, nebu\u010f tak p\u0159ehnan\u011b starostliv\u00fd, jsi jak moje m\u00e1ma!“ prsknul po n\u011bm posledn\u00ed \u0161tiplavou pozn\u00e1mku, ne\u017e se nakonec vydal p\u011b\u0161ky dom\u016f.<\/p>\n

William nic z toho nech\u00e1pal. Takhle Billa je\u0161t\u011b nevid\u011bl vyto\u010den\u00e9ho, rozhodl se ho nechat rad\u011bji vychladnout a nechat to b\u00fdt. I kdy\u017e jej to mrzelo, jak\u00fd na n\u011bj jeho mal\u00fd puber\u0165\u00e1k byl. On se stal prost\u011b ob\u011bt\u00ed jeho vzteku. N\u011bk\u00fdm, na kom si tu zlost vylil.<\/div>\n

Vzpomn\u011bl si, \u017ee by Bill nem\u011bl takhle s\u00e1m n\u011bkde chodit, u\u017e jen kv\u016fli tomu \u00fatoku, ale potom jej uklidnila vzpom\u00ednka. V\u010dera hl\u00e1sili ve zpr\u00e1v\u00e1ch, \u017ee onoho pachatele kone\u010dn\u011b na\u0161li. Byl j\u00edm 32let\u00fd Martin Waltz. Pov\u00eddali, \u017ee byl um\u00edst\u011bn do psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny, proto\u017ee na tom nebyl psychicky dob\u0159e.<\/p>\n

Kdy\u017e Bill do\u0161el dom\u016f a pomalu vychladl, dohnalo jej sv\u011bdom\u00ed. Tohle nebylo v\u016f\u010di Willovi f\u00e9r, ano zdaleka. Jeho matematick\u00fd princ si tohle rozhodn\u011b nezaslou\u017eil, a te\u010f skute\u010dn\u011b litoval sv\u00fdch slov. Nem\u011bl to takhle p\u0159eh\u00e1n\u011bt. Rozho\u0159\u010dila jej pouze nar\u00e1\u017eka od profesora biologie, kter\u00e1 byla opravdu netaktn\u00ed a dok\u00e1zala zabolet. Ale proto je\u0161t\u011b nemusel Willovi tak nadat.<\/p>\n

Do\u0161el do kuchyn\u011b, kde jeho m\u00e1ma pekla n\u011bjakou dobrotu. M\u011bla hodn\u011b dobrou n\u00e1ladu a usm\u00edvala se po\u0159\u00e1d. Potom mu do\u0161lo pro\u010d. V ob\u00fdvac\u00edm pokoji na\u0161el sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku a Gordona, jak si spolu hr\u00e1li s aut\u00ed\u010dky a Gormity – figurkami ve tvaru r\u016fzn\u00fdch bojovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli ojedin\u011bl\u00e9 schopnosti. Sam vypadal tak spokojen\u011b a m\u00e1min nov\u00fd p\u0159\u00edtel taky p\u016fsobil vcelku mile.<\/div>\n

„Jsou jak dva and\u00edlci,“ ozval se hlas za n\u00edm, byla to jeho m\u00e1ma.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 ho r\u00e1da?“ oto\u010dil na ni tv\u00e1\u0159 a d\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m ho r\u00e1da a moc. Je to stra\u0161n\u011b hodn\u00fd \u010dlov\u011bk,“ kdy\u017e tohle \u0159\u00edkala, nespustila o\u010di ze sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a Bill m\u011bl jasno. Pokud je jeho m\u00e1ma \u0161\u0165astn\u00e1, on nebude d\u011blat probl\u00e9my a pokus\u00ed se ho m\u00edt taky r\u00e1d.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina Bylo pond\u011bl\u00ed a \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk u\u017e sed\u011bl ve t\u0159\u00edd\u011b a poslouchal sv\u00e9 kamar\u00e1dy, jak se bav\u00ed o nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed oslav\u011b. Georg toti\u017e slavil narozeniny a chystal se to rozjet ve velk\u00e9m stylu. Jeho rodi\u010de m\u011bli toti\u017e odjet pry\u010d, tak\u017ee to bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-6246","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6246","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6246"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6246\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6246"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6246"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6246"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}