{"id":6249,"date":"2012-07-03T18:00:00","date_gmt":"2012-07-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6232"},"modified":"2012-07-03T18:00:00","modified_gmt":"2012-07-03T17:00:00","slug":"my-student-12-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/03\/my-student-12-konec\/","title":{"rendered":"My student 12. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna
<\/strong> <\/p>\n

Posledn\u00ed kapitola, ano j\u00e1 v\u00edm, trochu rychl\u00fd, ale m\u00e1m v pl\u00e1nu na za\u010d\u00e1tku \u010dervence za\u010d\u00edt druhou pov\u00eddku, kter\u00e1 na tuto bude navazovat=o) Jak samy na konci pozn\u00e1te, d\u011bj u\u017e bude o trochu n\u011b\u010dem jin\u00fdm, proto jsem se rozhodla z jedn\u00e9 pov\u00eddky ud\u011blat dv\u011b. V\u00edm, \u017ee to stra\u0161n\u011b trvalo, tak budu r\u00e1da za ka\u017edi\u010dk\u00fd koment\u00e1\u0159 a moc v\u0161em d\u011bkuju, \u017ee jste z\u016fstali pov\u00eddce v\u011brn\u00ed. B\u00edna<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

Prudce jsem otev\u0159el o\u010di a vyka\u0161l\u00e1val vodu.<\/div>\n

„No kone\u010dn\u011b. Rychle s n\u00edm do nemocnice.“ Sly\u0161el jsem star\u0161\u00edho mu\u017ee, c\u00edtil jsem, jak m\u011b n\u011bkdo zved\u00e1, d\u00e1v\u00e1 mi masku na obli\u010dej, a pak vid\u00edm jen b\u00edl\u00fd plechov\u00fd strop. Ov\u0161em o\u010di se mi zav\u00edraj\u00ed.<\/div>\n
„Mlad\u00edku, jak se jmenujete? Mlad\u00edku?“ Sundal jsem si masku a za\u0161eptal\u2026<\/div>\n
„Tom.“ Bill, m\u016fj Bill zem\u0159el. Je mrtv\u00fd a j\u00e1 m\u011bl zem\u0159\u00edt tak\u00e9. P\u0159\u00edstroje za\u010daly zb\u011bsile p\u00edpat a j\u00e1 znovu uvid\u011bl tmu.<\/p>\n

„Tome? Tom\u00ed? Mil\u00e1\u010dku?“ Sly\u0161el jsem ten nejdokonalej\u0161\u00ed zvuk na sv\u011bt\u011b. Bill\u016fv hlas. Jsem snad v nebi?<\/em><\/div>\n

„Bille, l\u00e1sko.“ Usm\u00e1l jsem se a zvedl k n\u011bmu ruku. Pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i a on mi v\u011bnoval jeden ze sv\u00fdch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f.<\/em><\/div>\n
„Neboj, Tom\u00ed, v\u0161e je v po\u0159\u00e1dku. U\u017e nikdo n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed, budeme nav\u017edy spolu.“<\/em><\/div>\n
„To je dob\u0159e. J\u00e1 t\u011b miluju, Bille.“ Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj.<\/p>\n

<\/em> „Tome, probu\u010fte se. Tome.“ Sly\u0161el jsem z d\u00e1lky doktora. Otev\u0159el jsme o\u010di, ale hned je zase zav\u0159el kv\u016fli prudk\u00e9mu sv\u011btlu. Zkusil jsem to znovu, ale pomaleji.<\/div>\n

„Vy jste n\u00e1m dal.“ Zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Bill.“ To jedin\u00e9, po \u010dem jsem te\u010f tou\u017eil, byl pr\u00e1v\u011b Bill.<\/div>\n
„Bill je v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel? Ten co le\u017e\u00ed na JIPce?“ Ot\u00e1zal se. Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Je v po\u0159\u00e1dku, nebojte se. Ten jeho kamar\u00e1d, Andreas, nedovolil, aby ho rodi\u010de odpojili. Je dob\u0159e, \u017ee jsme to neud\u011blali, jeho \u017eivotn\u00ed funkce se zlep\u0161uj\u00ed i mozek za\u010d\u00edn\u00e1 reagovat. Jsme pozitivn\u00ed a v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee se probud\u00ed. Vy te\u010f odpo\u010d\u00edvejte, pot\u0159ebujete to. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem n\u00e1s vyd\u011bsil.“<\/div>\n
\n
Po chvilce klaply dve\u0159e a j\u00e1 si za\u010dal v\u0161e urovn\u00e1vat v hlav\u011b. Andreas nedovolil, aby Billa zabili, a j\u00e1 to vzdal tak rychle. Jsem zbab\u011blec. M\u00e1lem jsem um\u0159el, co kdybych um\u0159el doopravdy?? Bill by se probudil a j\u00e1 byl mrtv\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b by mu to ubl\u00ed\u017eilo, to \u017ee jsem nebojoval. Tedy pokud m\u011b miluje tak jak j\u00e1 jeho. Byli jsme \u0161\u0165astn\u00ed, m\u011bl autonehodu, ztratil pam\u011b\u0165, jeho ex ho pron\u00e1sledoval, jeho ex ho unesl, jeho ex ho zneu\u017eil, jeho ex ho zabil\u2026<\/div>\n
Co kdy\u017e m\u011b potom v\u0161em u\u017e nebude\u2026 cht\u00edt\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e jsem znovu otev\u0159el o\u010di, byla noc. V pokoji sv\u00edtila jen mal\u00e1 lampi\u010dka nad postel\u00ed. Prot\u0159el jsem si o\u010di a posadil se. Sv\u011bsil jsem nohy z postele a do\u0161l\u00e1pl na ledovou zem. Opatrn\u011b jsem ve\u0161el na chodbu a \u0161el k Billovi. Chv\u00edli mi trvalo, ne\u017e jsem ho na\u0161el, ale kdy\u017e jsem se zorientoval, lehce jsem na\u0161el jeho pokoj. Le\u017eel stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm, trochu jsem posmutn\u011bl. Cht\u011bl jsem vid\u011bt zm\u011bnu, ale tv\u00e1\u0159e m\u011bl stejn\u011b propadl\u00e9 a poko\u017eku stejn\u011b bledou. Jako by byl mrtv\u00fd. Sedl jsem si k n\u011bmu a chytl ho za ruku. Hlavu jsem si polo\u017eil vedle na\u0161ich rukou a schoulil se do k\u0159esla vedle postele. Trvalo, ne\u017e jsem na\u0161el spr\u00e1vnou pozici, ale povedlo se. D\u00edval jsem se na n\u011bj, na jeho dokonalost. Obdivoval jsem ka\u017ed\u00fd milimetr jeho t\u011bla a u\u017e\u00edval si jeho bl\u00edzkost a teplo. Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee c\u00edtit.<\/div>\n

„Dobrou noc, l\u00e1sko. Miluju t\u011b, tak se pros\u00edm probu\u010f.“ Za\u0161eptal jsem a pol\u00edbil ho na ruku. Pot\u00e9 jsem usnul.<\/p>\n

Takto se to opakovala ka\u017ed\u00fd den. Propustili m\u011b z nemocnice, ale setry i dokto\u0159i si zvykli, \u017ee se od Billa nehnu ani na krok. P\u0159emlouvali m\u011b, abych spal na posteli vedle n\u011bj, ale j\u00e1 nemohl. Musel jsem k n\u011bmu b\u00fdt maxim\u00e1ln\u011b bl\u00edzko, neust\u00e1le ho c\u00edtit, ochra\u0148ovat ho, b\u00fdt mu nabl\u00edzku. Tak to trvalo dva t\u00fddny.<\/p>\n

Jednou pozd\u011b v noci m\u011b probudilo p\u00edp\u00e1n\u00ed jednoho z p\u0159\u00edstroj\u016f. Pod\u00edval jsem se na Billa, le\u017eel na posteli, o\u010di do\u0161iroka otev\u0159en\u00e9 a lapal po dechu.<\/div>\n

„Bille, l\u00e1sko.“ Vysko\u010dil jsem k n\u011bmu a chytl ho za ruku.<\/div>\n
„V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, neboj se.“ Zvonil jsem na sestru jako bl\u00e1zen. Za n\u011bkolik sekund sestra p\u0159ib\u011bhla a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za n\u00ed doktor. Odehnali m\u011b od Billa.<\/div>\n
\u010cekal jsem na chodb\u011b asi p\u011bt minut, ne\u017e m\u011b pustili zp\u011bt. Bill v klidu le\u017eel a oddychoval, o\u010di m\u011bl st\u00e1le otev\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„On se probudil?“<\/div>\n
„Ano, je v po\u0159\u00e1dku. Jen byl v \u0161oku. Nejsp\u00ed\u0161 mu budete muset v\u0161e \u0159\u00edct, moc si toho nepamatuje, ale ptal se po v\u00e1s.“
„Dob\u0159e.“ Obe\u0161el jsem doktora a p\u0159isedl si k Billovi.<\/p>\n

„Billi? Jak ti je?“ Chytl jsem ho za ruku a hladil po n\u00ed.<\/div>\n

„U\u017e l\u00edp. Ned\u011blej si starosti. Co se stalo? V\u0161echno mi \u0159ekni, pros\u00edm.“ Po zbytek dne jsem mu vypr\u00e1v\u011bl v\u0161e, co se stalo od t\u00e9 osudn\u00e9 autonehody. S\u00e1m tomu nemohl uv\u011b\u0159it a n\u011bkolikr\u00e1t jsem mu ot\u00edral slzy. Nezlobil se na m\u011b a neust\u00e1le mi za n\u011bco d\u011bkoval. Zato c\u00edtil nen\u00e1vist ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, oni by to vzdali, stejn\u011b jako jsem to vzdal j\u00e1, ale o tom on necht\u011bl nic sly\u0161et.<\/p>\n

Jak dny plynuly, ub\u011bhly dva m\u011bs\u00edce a Bill znovu za\u010dal chodit do \u0161koly. U\u017e byl konec roku, tak\u017ee moc hodin nem\u011bl, a j\u00e1 m\u011bl plno pr\u00e1ce s doh\u00e1n\u011bn\u00edm zn\u00e1mek, proto\u017ee jsem v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil s n\u00edm. Nejd\u0159\u00edve jsme jen leno\u0161ili u n\u011bj doma, ale potom m\u011b za\u010dal u\u010dit, abych to v\u0161echno v\u016fbec dohnal. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee je skv\u011bl\u00fd u\u010ditel.<\/div>\n

\u00dasp\u011b\u0161n\u011b jsem dokon\u010dil dal\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edk na \u0161kole, a abychom to s Billem n\u00e1le\u017eit\u011b oslavili, jeli jsme do druh\u00e9ho m\u011bsta do restaurace. P\u0159eci jen, po\u0159\u00e1d tu byl ten zak\u00e1zan\u00fd vztah u\u010ditel, student.<\/p>\n

„Co si d\u00e1\u0161?“ Prohl\u00ed\u017eel jsem si j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek a nemohl si vybrat.<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm. Maj\u00ed tady toho tolik a na v\u0161e m\u00e1m chu\u0165.“ Povzdechl si.<\/div>\n
„Tak si objedn\u00e1me v\u0161e.“ Zasm\u00e1l se a pol\u00edbil m\u011b.<\/div>\n
„Bl\u00e1zne. Mysl\u00edm, \u017ee si d\u00e1m ku\u0159ec\u00ed sal\u00e1t. Co ty?“ Nakr\u010dil jsem nos a znovu se pod\u00edval do l\u00edstku.<\/div>\n
„Sal\u00e1t to rozhodn\u011b nebude.“ Chytl m\u011b za ruku a usm\u00edval se.<\/div>\n
„Co?“ Zvedl jsem k n\u011bmu o\u010di.<\/div>\n
„Nic. J\u00e1 jen\u2026 \u017ee jsi tak kr\u00e1sn\u00fd.“ Zamrkal a vykouzlil ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, co um\u00ed.<\/div>\n
„A j\u00e1 si zas mysl\u00edm, \u017ee jsi neuv\u011b\u0159iteln\u011b sladk\u00fd.“ Pol\u00edbil jsem ho na nos\u00e1nek a p\u0159isunul ho k sob\u011b.<\/div>\n
„P\u0159eci nebude\u0161 tak daleko.“<\/div>\n
„Nene, budu do konce \u017eivota p\u0159ipout\u00e1n k tob\u011b.“ Pol\u00edbil m\u011b a pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Mmm, tak to si nech\u00e1m l\u00edbit.“ Usm\u00e1l jsem se a polibek mu oplatil.<\/p>\n

„Bille?“ Ozval se za n\u00e1mi \u0161okovan\u00fd hlas. Oba jsme nadsko\u010dili a oto\u010dili se.<\/div>\n

„Pane \u0159editeli.“ Jako prvn\u00ed vydechl Bill. V\u0161ichni jsme na sebe z\u00edrali neschopni slova.<\/div>\n
„Tohle,“ uk\u00e1zal na n\u00e1s, „bude m\u00edt dohru! Jen tak to nenech\u00e1m!“<\/div>\n
„Ale.“<\/div>\n
„NE! Jak si to m\u016f\u017eete dovolit? Je to v\u00e1\u0161 \u017e\u00e1k! Za tohle p\u016fjdete do v\u011bzen\u00ed. Ten neboh\u00fd chlapec…“
„Bill za nic nem\u016f\u017ee! Jsme v tom oba. Milujeme se.“ Sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di.<\/div>\n
„Nev\u00edte, co mluv\u00edte! Hned zavol\u00e1m policii. U\u017e nikdy se k Tomovi nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edte! O to se postar\u00e1m.“ Oto\u010dil se na pat\u011b a ode\u0161el. <\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna Posledn\u00ed kapitola, ano j\u00e1 v\u00edm, trochu rychl\u00fd, ale m\u00e1m v pl\u00e1nu na za\u010d\u00e1tku \u010dervence za\u010d\u00edt druhou pov\u00eddku, kter\u00e1 na tuto bude navazovat=o) Jak samy na konci pozn\u00e1te, d\u011bj u\u017e bude o trochu n\u011b\u010dem jin\u00fdm, proto jsem se rozhodla z jedn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[490],"tags":[],"class_list":["post-6249","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-student"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6249","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6249"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6249\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6249"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6249"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6249"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}