{"id":6259,"date":"2012-07-02T16:00:00","date_gmt":"2012-07-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6242"},"modified":"2012-07-02T16:00:00","modified_gmt":"2012-07-02T15:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-24-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/07\/02\/haus-fur-ungewollt-24-konec\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 24. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Od prvn\u00edho soudn\u00edho p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed se vztah mezi mnou a Anisem znateln\u011b zm\u011bnil. Valnou v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil v pr\u00e1ci nebo ve studiu, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 s\u00e1m se zaob\u00edral p\u0159edev\u0161\u00edm studiem nebo prac\u00ed. M\u011bli jsme na sebe tedy mizern\u011b m\u00e1lo \u010dasu, ale ani jednomu z n\u00e1s to nijak nevadilo, proto\u017ee jsme si za celou dobu, co jsme m\u00edvali pro sebe, vym\u011bnili sotva p\u00e1r polibk\u016f, na sex nem\u011bl nikdo pomy\u0161len\u00ed a j\u00e1 za to byl celkem r\u00e1d. Je\u0161t\u011b rad\u0161i jsem ale byl, kdy\u017e mi p\u0159i\u0161la prvn\u00ed v\u00fdplata s takovou \u010d\u00e1stkou, \u017ee jsem si mohl dovolit pronajmout malink\u00fd byt nedaleko pizzerie, jednopokojov\u00fd. Anis se m\u011b sice je\u0161t\u011b sna\u017eil p\u0159emluvit, abych z\u016fstal, ale j\u00e1 to rezolutn\u011b odm\u00edtl s ohl\u00e9dnut\u00edm na uplynul\u00e9 dny.<\/p>\n

Dva dny p\u0159ed dal\u0161\u00edm soudn\u00edm p\u0159el\u00ed\u010den\u00edm mi Tom ochotn\u011b pomohl p\u0159est\u011bhovat, tak\u017ee v den kon\u00e1n\u00ed soudu u\u017e m\u011b Anis vyzved\u00e1val u m\u00e9 bytovky.<\/div>\n

„Ahoj,“ pousm\u00e1l se. „Nerv\u00f3zn\u00ed?“<\/div>\n
„Ahoj,“ kr\u00e1tce jsem ho pol\u00edbil do koutku rt\u016f. „Ani ne, dneska u\u017e jsem v klidu. V\u00edm, co m\u011b \u010dek\u00e1 a o \u010dem budu muset mluvit, jen u\u017e to chci m\u00edt za sebou a nechat minulost sp\u00e1t. M\u00e1m j\u00ed po krk.“<\/div>\n
„J\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee dne\u0161n\u00ed l\u00ed\u010den\u00ed je posledn\u00ed, soudkyn\u011b sama u\u017e by to nejrad\u0161i m\u011bla z krku. M\u016fj pr\u00e1vn\u00edk s n\u00ed mluvil a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed tv\u00e9ho otce do v\u011bzen\u00ed po\u0161lou.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
„V\u00edm, byla by naprost\u00fd bl\u00e1zen, kdyby ho pustila na svobodu po v\u0161ech d\u016fkazech, kter\u00e9 m\u00e1 k dispozici a vzhledem k tomu, \u017ee otec u\u017e je v podm\u00ednce za napaden\u00ed. Neboj\u00edm se toho, \u017ee by ho do v\u011bzen\u00ed neposlala,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Mnohem v\u00edc se boj\u00edm toho, co ten soud ud\u011blal s n\u00e1mi, Anisi. Jsme v\u016f\u010di sob\u011b odta\u017eit\u00ed a nev\u00edd\u00e1me se, i kdy\u017e t\u0159eba m\u00e1me oba volno. V\u00edm, \u017ee je vina i na m\u00e9 stran\u011b. A nechci to nechat jen tak b\u00fdt, u\u017e kv\u016fli tomu, co v\u0161echno jsme spolu p\u0159ekonali.“<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 na tu sv\u011b\u0159ovac\u00ed noc?“ zaparkoval p\u0159ed budovou soudu a po\u010dkal si, ne\u017e k\u00fdvnu. „V\u0161echno, co jsem tehdy \u0159ekl, jsem myslel naprosto v\u00e1\u017en\u011b, Bille. To, \u017ee jsme te\u010f spolu nebyli, p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1m tomu, \u017ee, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, m\u00e1m nervy nadranc. Ty fotografie, co prom\u00edtali, m\u011b up\u0159\u00edmn\u011b vyd\u011bsily a ty m\u00e1\u0161 m\u016fj up\u0159\u00edmn\u00fd obdiv, \u017ee jsi tohle v\u0161echno zvl\u00e1dnul, j\u00e1 jen… Nev\u00edm, jak se k tob\u011b chovat,“ povzdechl si. „C\u00edt\u00edm se, jako by ti m\u011bl m\u016fj sebemen\u0161\u00ed dotek ubl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„Anisi,“ n\u011b\u017en\u011b jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Jsem \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsi vid\u011bl ty fotky, dob\u0159e? Ty z\u00e1b\u011bry jsou star\u00e9 a j\u00e1 jsem v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, krom ob\u010dasn\u00fdch migr\u00e9n m\u011b nikdy nic nebol\u00ed a je mi fajn. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, \u017ee bys mi ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl a pol\u00edbil m\u011b, ale st\u00e1le s takovou opatrnost\u00ed, a\u017e jsem s\u00e1m musel polibek prohloubit a dodat tak tomu trochu v\u00edc energie. Zmu\u010den\u011b mi zast\u00e9nal do rt\u016f, ale za t\u00fdl si m\u011b p\u0159it\u00e1hl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

„Mus\u00edme j\u00edt, Anisi,“ s \u00fasm\u011bvem jsem se od n\u011bj odt\u00e1hl a hbit\u011b vystoupil, abychom se na sebe nevrhli. Po tomhle rozhovoru jsem se c\u00edtil o moc l\u00e9pe ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00e9 dny, m\u011bl jsem jistotu, \u017ee alespo\u0148 prozat\u00edm rozchod nehroz\u00ed, a\u010dkoliv jsem ho v my\u0161lenk\u00e1ch p\u00e1rkr\u00e1t zva\u017eoval. Ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed jsme s Anisem zam\u00ed\u0159ili a\u017e p\u0159ed s\u00ed\u0148, kde u\u017e v\u0161ichni \u010dekali, tentokr\u00e1t jsme se pozdravili jen s Tomem.<\/div>\n

„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ pol\u00edbil m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Dob\u0159e, proto\u017ee kone\u010dn\u011b uzav\u0159u minulost a budu moct j\u00edt d\u00e1l, po\u0159\u00e1dn\u011b za\u010d\u00edt \u017e\u00edt,“ usm\u00e1l jsem se, ale to u\u017e n\u00e1s volali dovnit\u0159. „Anisi,“ zastavil jsem ho p\u0159ed dve\u0159mi. „To, co jsi vid\u011bl minule, bude oproti dne\u0161ku nic. P\u0159iprav se na to, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Budu se sna\u017eit,“ p\u0159ik\u00fdvl a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil, na\u010de\u017e jsme se u\u017e museli usadit. Po \u00favodn\u00ed \u0159e\u010di soudkyn\u011b jsem byl znovu p\u0159edvol\u00e1n, abychom mohli dokon\u010dit mou v\u00fdpov\u011b\u010f z p\u0159edchoz\u00edho sly\u0161en\u00ed.<\/p>\n

„V\u00fdborn\u011b. Bille, minule jsme m\u011bli k dispozici n\u011bkolik fotografi\u00ed od tv\u00e9ho bratra i l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 z\u00e1znamy, kter\u00e9 jsi n\u00e1m osv\u011btlil, a my tak z\u00edskali od\u016fvodn\u011bn\u00ed, pro\u010d se tv\u016fj otec choval tak, jak se choval, bohu\u017eel ale nikde nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee ti ty r\u00e1ny zp\u016fsobil opravdu on, jen \u010destn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed od tebe a tv\u00e9ho bratra. Nicm\u00e9n\u011b m\u00e1me k dispozici z\u00e1znam z bezpe\u010dnostn\u00edch kamer ve va\u0161\u00ed j\u00eddeln\u011b, kter\u00fd n\u00e1m takt\u00e9\u017e poskytl tv\u016fj bratr. Pust\u00edme to, ale kdybys to cht\u011bl stopnout, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct, ano?“<\/div>\n

„Klidn\u011b to pus\u0165te, te\u010f u\u017e jsem p\u0159ipraven\u00fd,“ pokr\u010dil jsem rameny a schv\u00e1ln\u011b se pod\u00edval na otce. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily zd\u011b\u0161en\u00edm, kdy\u017e mu do\u0161lo, co za z\u00e1znam to je. Nejrad\u011bji bych mu n\u011bco \u0159ekl, ale rad\u011bji jsem se pohledem vr\u00e1til k videu.<\/p>\n

Byl to z\u00e1znam star\u00fd zhruba \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e m\u011b vyhodili. P\u0159i\u0161el jsem dom\u016f z oslavy narozenin spolu\u017ea\u010dky, matka byla na Ibize kv\u016fli rekreaci a j\u00e1 se cht\u011bl nen\u00e1padn\u011b propl\u00ed\u017eit skrz kuchyni do sv\u00e9ho pokoje, proto\u017ee otec m\u011bl p\u00e1nskou j\u00edzdu, tedy chlast od sam\u00e9ho r\u00e1na a\u017e do hlubok\u00e9 noci. Bohu\u017eel se mi ale proklouznout nepoda\u0159ilo, omylem jsem toti\u017e shodil v\u00e1zu, kter\u00e1 se samoz\u0159ejm\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161tila. Chvilinku pot\u00e9, co jsem st\u0159epy posb\u00edral, se objevil otec i s p\u0159\u00e1teli. Vzhledem k mno\u017estv\u00ed vypit\u00e9ho alkoholu se nijak nerozpakovali slovn\u011b m\u011b napadat, ale pak na m\u011b za\u010dali i sahat. Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem se d\u00edval po otci, ale ten se jen chl\u00edpn\u011b usm\u00edval a z \u0161upl\u00edku vyt\u00e1hl kus n\u011bjak\u00e9ho \u0161pag\u00e1tu. Za hlasit\u00e9ho povzbuzov\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch m\u011b svl\u00e9kl, p\u0159esto\u017ee jsem se v\u0161emo\u017en\u011b br\u00e1nil, a nakonec m\u011b s jejich pomoc\u00ed povalil na b\u0159icho na st\u016fl a p\u0159iv\u00e1zal m\u011b k n\u011bmu.<\/p>\n

„Pane bo\u017ee,“ vydechl jsem a \u0161okovan\u00fd se pod\u00edval na otce na lavici ob\u017ealovan\u00fdch pot\u00e9, co jsem na videu spat\u0159il, \u017ee m\u011b zn\u00e1silnil i on. Tenkr\u00e1t jsem m\u011bl bolest\u00ed pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 o\u010di, myslel jsem, \u017ee to byli jen ti jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9, ale tohle mi vzalo dech. Celou dobu mi nad\u00e1val kv\u016fli tomu, \u017ee jsem byl trochu z\u017een\u0161til\u00fd, vyhodil m\u011b z domu kv\u016fli homosexualit\u011b, ale s\u00e1m m\u011b zn\u00e1silnil?!<\/div>\n

Zbytek z\u00e1znamu u\u017e jsem nesledoval, bylo mi \u0161patn\u011b z toho zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee m\u011b zn\u00e1silnil vlastn\u00ed otec. To, \u017ee nechal kamar\u00e1dy, aby m\u011b opakovan\u011b zneu\u017eili, s t\u00edm jsem se nau\u010dil \u017e\u00edt, ale tohle?!<\/p>\n

„Ty jedna bestie, jsi v\u016fbec \u010dlov\u011bk?!“ rozk\u0159ikl se najednou Anis a rozzu\u0159en\u011b se k n\u011bmu roze\u0161el. „Jak m\u016f\u017ee otec zn\u00e1silnit vlastn\u00ed d\u00edt\u011b a p\u0159edhodit ho kamar\u00e1d\u016fm?! Jsi nechutn\u00fd prase!“ je\u010del na n\u011bj, a\u017e ho pevn\u011b chytili p\u0159\u00edtomn\u00ed policist\u00e9.<\/div>\n

„Okam\u017eit\u011b se uklidn\u011bte a posa\u010fte se na sv\u00e9 m\u00edsto, pane Ferchichi, nebo v\u00e1s nech\u00e1m vyk\u00e1zat ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b!“ ozvala se soudkyn\u011b.<\/div>\n
„V\u00e1m to snad p\u0159ijde norm\u00e1ln\u00ed?“ oto\u010dil se na ni vztekle.<\/div>\n
„Rozsudek vynesu za malou chv\u00edli, do t\u00e9 doby se laskav\u011b usa\u010fte. Je\u0161t\u011b jedno slovo a nech\u00e1m v\u00e1s zav\u0159\u00edt za pohrd\u00e1n\u00ed soudem!“<\/div>\n
Anis si vztekle zavr\u010del n\u011bco pod nos, ale vytrhl se ze sev\u0159en\u00ed policist\u016f a posadil se na sv\u00e9 m\u00edsto s hlavou v dlan\u00edch. M\u011bl jsem sto chut\u00ed zvednout se a pevn\u011b ho obejmout, ale jen jsem sed\u011bl a \u00fatrpn\u011b ho sledoval.<\/p>\n

„Tak\u017ee Bille,“ p\u0159istoupila ke mn\u011b st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyn\u011b. „P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee si tuhle ud\u00e1lost pamatuje\u0161. P\u0159esto jsi nikdy nepodal trestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed, pro\u010d?“<\/div>\n

„Proto\u017ee je to m\u016fj otec,“ s povzdechem jsem k n\u00ed vzhl\u00e9dl. „Chci \u0159\u00edct… samoz\u0159ejm\u011b, sna\u017eil se m\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zab\u00edt a z\u0159ejm\u011b by se mu to povedlo, neb\u00fdt v\u010dasn\u00fdch z\u00e1krok\u016f od Toma, zn\u00e1silnil m\u011b, co\u017e jsem do dne\u0161ka nev\u011bd\u011bl, ale po\u0159\u00e1d je to m\u016fj otec. Odmala m\u011b babi\u010dka vedla k tomu, \u017ee sv\u00e9 rodi\u010de m\u00e1m respektovat a chovat k nim \u00factu, co\u017e po pro\u017eit\u00fdch ud\u00e1lostech nem\u00e1m ani k otci, ani k matce, kter\u00e1 v\u0161emu p\u0159ihl\u00ed\u017eela, ani\u017e by zakro\u010dila, proto\u017ee by tak p\u0159i\u0161la o pen\u00edze, ale ani jednou jedinkr\u00e1t m\u011b nenapadlo udat je, proto\u017ee jsou to moji rodi\u010de. A j\u00e1 je tam n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 m\u011b miluju a jednou ur\u010dit\u011b budu schopn\u00fd jim odpustit.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, p\u0159ed\u00e1v\u00e1m slovo obh\u00e1jci ob\u017ealovan\u00e9ho.“<\/p>\n

„Bille, jak dlouho v\u00ed\u0161, \u017ee jsi homosexu\u00e1l?“ okam\u017eit\u011b se chopil slova.<\/div>\n

„Asi rok,“ pokr\u010dil jsem rameny, absolutn\u011b netu\u0161\u00edc, kam t\u00edm m\u00ed\u0159\u00ed. „P\u0159edt\u00edm jsem m\u011bl p\u00e1r vztah\u016f s d\u00edvkami.“<\/div>\n
„Kdy ti do\u0161lo, \u017ee ti d\u00edvky nesta\u010d\u00ed?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee b\u011bhem n\u011bjak\u00e9 oslavy, kdy jsme hr\u00e1li fla\u0161ku, a j\u00e1 se m\u011bl pol\u00edbit se spolu\u017e\u00e1kem, ale nev\u00edm p\u0159esn\u011b,“ nakr\u010dil jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee v dob\u011b, kdy byl po\u0159\u00edzen\u00fd tento z\u00e1znam, u\u017e jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi na chlapce. Provokoval jsi otce a jeho p\u0159\u00e1tele?“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1te si ze m\u011b srandu?“ \u0161okovan\u00fd jsem vydechl. „V\u00e1\u017en\u011b v\u011b\u0159\u00edte tomu, \u017ee jsem cht\u011bl, aby m\u011b n\u011bkolik hodin zn\u00e1sil\u0148ovali?“<\/div>\n
„Odpov\u011bz mi na ot\u00e1zku.“<\/div>\n
„N\u00e1mitka, tohle je naprosto nevhodn\u00e9, ctihodnosti! Ten chlapec byl u n\u011bkolika psychiatr\u016f, kte\u0159\u00ed se jasn\u011b shodli na tom, \u017ee je psychicky naprosto zdr\u00e1v a j\u00e1 si dovol\u00edm tvrdit, \u017ee pouze psychicky labiln\u00ed \u010dlov\u011bk by provokoval k tak hr\u016fzn\u00fdm \u010din\u016fm, kter\u00e9 jsme vid\u011bli na z\u00e1znamu!“ ozvala se z\u00e1stupkyn\u011b.<\/div>\n
„N\u00e1mitka se p\u0159ij\u00edm\u00e1. Pokra\u010dujte.“<\/p>\n

„Bille, oba v\u00edme, \u017ee tv\u016fj otec by nebyl schopn\u00fd toho, co n\u00e1m tu l\u00ed\u010d\u00ed\u0161. Co kdyby…“<\/div>\n

„N\u00e1mitka!“ sko\u010dila mu do \u0159e\u010di st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyn\u011b. „Ctihodnosti, pan Straka absolutn\u011b ignoruje skute\u010dnost, \u017ee chlapec byl celou dobu p\u0159ipojen\u00fd na detektor l\u017ei, kter\u00fd ani jednou nepouk\u00e1zal na n\u011bjak\u00e9 nerovnosti!“<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1 se. M\u00e1te dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, pane Strako?“<\/div>\n
„Ne,“ zamumlal a ode\u0161el na sv\u00e9 m\u00edsto. Pod\u00edval jsem se na st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyni, jestli je to ode m\u011b tedy v\u0161echno, a po jej\u00edm k\u00fdvnut\u00ed jsem chvatn\u011b zam\u00ed\u0159il k Anisovi, kter\u00fd m\u011b okam\u017eit\u011b pevn\u011b objal. Ml\u010dky jsem ho hladil po z\u00e1dech, ale zv\u011bdav\u011b se oto\u010dil k otci, kdy\u017e ho vyzvala soudkyn\u011b.<\/p>\n

„Je n\u011bco, co byste cht\u011bl \u0159\u00edct na svou obhajobu, pane Kaulitzi?“<\/div>\n

„Ne.“<\/div>\n
„C\u00edt\u00edte se b\u00fdt vinen?“<\/div>\n
„Nevinen,“ rozhodn\u011b prohl\u00e1sil, a\u017e jsem musel pevn\u011b sev\u0159\u00edt Anise v ojet\u00ed, aby za n\u00edm nevystartoval.<\/div>\n
„Vyhla\u0161uji patn\u00e1cti minutovou p\u0159est\u00e1vku, po n\u00ed sd\u011bl\u00edm rozsudek,“ zvedla se, po\u010dkala, ne\u017e se postav\u00edme i my ostatn\u00ed a ode\u0161la.<\/p>\n

„Anisi, Anisi!“ rozru\u0161en\u011b jsem si k sob\u011b nato\u010dil jeho tv\u00e1\u0159, kdy\u017e jsem si v\u0161iml, \u017ee se mu vzteky rozt\u0159\u00e1sly ruce. „Polib m\u011b, mil\u00e1\u010dku, no tak,“ nal\u00e9hav\u011b jsem se mu op\u00edral o rty. Ti\u0161e zavr\u010del, ale nakonec m\u011b pevn\u011b objal kolem pasu a polibek mi za\u010dal op\u011btovat. Byl divok\u00fd a m\u00e9 rty si bral hrub\u011b, ale j\u00e1 bych v tu chv\u00edli snesl cokoli, jen abych mu znemo\u017enil j\u00edt za otcem a zb\u00edt ho, co\u017e se vsad\u00edm, m\u011bl v \u00famyslu.<\/div>\n

„Hlavn\u011b te\u010f nep\u0159est\u00e1vej, nebo ho zabiju,“ potvrdil m\u00e9 domn\u011bnky zavr\u010den\u00edm. Jednodu\u0161e jsem k\u00fdvnul a znovu prohloubil polibek, kter\u00fd po chv\u00edli p\u0159eru\u0161ila a\u017e sama soudkyn\u011b. Odtrhl jsem se od n\u011bj a alespo\u0148 ho pevn\u011b chytil za ruku, kdy\u017e u\u017e jsme si stoupali pro vyslechnut\u00ed rozsudku.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsem do rukou dostala tento p\u0159\u00edpad spole\u010dn\u011b s hrub\u00fdm n\u00e1stinem situace, byla jsem p\u0159ekvapen\u00e1, ale po p\u0159e\u010dten\u00ed v\u0161ech \u0161okuj\u00edc\u00edch detail\u016f a vyslechnut\u00ed sv\u011bdk\u016f jsem p\u0159ekvapen\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc hr\u016fznost\u00ed cel\u00e9ho p\u0159\u00edpadu. S ohl\u00e9dnut\u00edm k jednozna\u010dn\u00fdm d\u016fkaz\u016fm, vyslechnut\u00edm v\u0161ech sv\u011bdk\u016f a tak\u00e9 tomu, \u017ee obvin\u011bn\u00fd Gordon Kaulitz poru\u0161il soudem na\u0159\u00edzen\u00fd dvoulet\u00fd podm\u00edne\u010dn\u00fd trest odn\u011bt\u00ed svobody, ho t\u00edmto odsuzuji jm\u00e9nem Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko k sedmi let\u016fm nepodm\u00edn\u011bn\u011b ve v\u011bznici s dozorem. Chcete vyu\u017e\u00edt pr\u00e1vo odvolat se proti tomuto rozsudku?“ pod\u00edvala se na otce, ale ten jen zavrt\u011bl hlavou. „Potom pros\u00edm p\u0159\u00edtomn\u00e9 policisty, aby v\u00e1s odvedli a p\u0159ipravili na p\u0159evoz do v\u011bznice,“ odklepla to a j\u00e1 jsem s obrovskou \u00falevou vn\u00edmal Anisovo pevn\u00e9 objet\u00ed, kter\u00e9 po chvilce vyst\u0159\u00eddal Tom.<\/div>\n

„Dok\u00e1zal jsi to, Bille. Te\u010f u\u017e bude\u0161 kone\u010dn\u011b v bezpe\u010d\u00ed,“ nad\u0161en\u011b m\u011b obj\u00edmal Tom.<\/div>\n
„Co kdybychom si za\u0161li na ob\u011bd? V\u0161ichni t\u0159i?“ s \u00fasm\u011bvem se ozval Anis.<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, ale pohled se mi zadrhl na naprosto zdrcen\u00e9 matce. „B\u011b\u017ete nap\u0159ed, dojdu v\u00e1s, hm?“<\/p>\n

„Nemysl\u00edm, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad, Bille,“ zamra\u010dil se Tom, sotva si v\u0161iml sm\u011bru m\u00e9ho pohledu.<\/div>\n

„J\u00e1 mus\u00edm, Tome,“ nal\u00e9hav\u011b jsem za\u0161eptal. „B\u011b\u017ete,“ pohledem jsem je popohnal a s povzdechem zam\u00ed\u0159il k matce. Chvilku jsem jen nejist\u011b p\u0159e\u0161lapoval za jej\u00edmi z\u00e1dy, ne\u017e jsem si k n\u00ed p\u0159iklekl a n\u011b\u017en\u011b ji chytil za ruku. „Mami…“<\/div>\n
„Co?“ zvedla ke mn\u011b uslzen\u00fd pohled. „Co je\u0161t\u011b chce\u0161, Bille? Nesta\u010d\u00ed ti, \u017ee u\u017e m\u011b vid\u00ed\u0161 na dn\u011b?“<\/div>\n
„Chci ti pomoct,“ up\u0159\u00edmn\u011b jsem za\u0161eptal a ut\u0159el j\u00ed p\u00e1r slz. „Chci ti pomoct, proto\u017ee ne\u017e jsme za\u010dali \u017e\u00edt s otcem, m\u011bl jsem tu nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed m\u00e1mu pod sluncem a bezmezn\u011b jsem ji miloval. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee kdyby ses jen trochu sna\u017eila, tak bychom j\u00ed pod tou tvrdou slupkou, kterou otec vytvo\u0159il, znovu na\u0161li. Netvrd\u00edm, \u017ee si mus\u00edme b\u00fdt tak bl\u00edzc\u00ed jako tenkr\u00e1t, ale chci m\u00edt m\u00e1mu. Nechci p\u0159ij\u00edt i o tebe. Jsem ochotn\u00fd odpustit ti v\u0161echna slova, kter\u00e1 jsi proti mn\u011b pou\u017eila, jen u\u017e m\u011b pros\u00edm<\/em> nezavrhuj.“<\/div>\n
„Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct po tom v\u0161em, co se stalo?“ p\u0159ekvapen\u011b vydechla.<\/div>\n
„Proto\u017ee ten mu\u017e, kter\u00fd m\u011b dostal z ulice a celou dobu p\u0159i procesu m\u011b povzbuzoval, m\u011b nau\u010dil odpou\u0161t\u011bt, mami. Odpu\u0161t\u011bn\u00ed je hrozn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 sou\u010d\u00e1st \u017eivota a j\u00e1 chci, abys to pochopila.“<\/p>\n

„Jsi gay!“ vydechla a zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n

„Ale jsem naprosto zdrav\u00fd! M\u00e1m p\u0159\u00edtele, kter\u00fd m\u011b miluje cel\u00fdm srdcem, zab\u00edjel by pro m\u011b a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee tenhle vztah nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159echodn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. M\u00e1m pr\u00e1ci, vlastn\u00ed byt, studuju. V\u00e1\u017en\u011b je pro tebe moje sexu\u00e1ln\u00ed orientace tak velk\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille,“ za\u0161eptala.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a z ta\u0161ky vylovil propisku. „Tohle je moje \u010d\u00edslo,“ napsal j\u00ed ho do rozev\u0159en\u00e9 dlan\u011b. „Bu\u010f si tu ruku umyj, nebo si \u010d\u00edslo n\u011bkam napi\u0161 a zavolej, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt. J\u00e1 budu r\u00e1d,“ pomalu jsem ji pol\u00edbil na \u010delo, ne\u017e jsem se zvedl a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il pry\u010d ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b. Do o\u010d\u00ed se mi hrnuly slzy, jak moc jsem se k n\u00ed cht\u011bl vr\u00e1tit a schoulit se j\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed jako mal\u00fd kluk, ale se vzty\u010denou hlavou jsem m\u00ed\u0159il z budovy ven s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. „P\u016fjdeme?“ objal jsem Anise kolem pasu a Toma pohladil po ruce.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1me jen na tebe,“ pol\u00edbil m\u011b Anis na sp\u00e1nek, na\u010de\u017e jsme se v\u0161ichni t\u0159i roze\u0161li k pizzerii.<\/div>\n
\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Od doby, co otce zav\u0159eli do v\u011bzen\u00ed, \u010das ut\u00edkal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle. S Anisem se n\u00e1\u0161 vztah d\u00edkybohu navr\u00e1til do star\u00fdch kolej\u00ed, kdy jsme byli schopn\u00ed promilovat celou noc i den, kdy\u017e ani jeden z n\u00e1s nemusel do pr\u00e1ce. Otcovo odsouzen\u00ed si ale p\u0159ipsalo i dal\u0161\u00ed, pro m\u011b velmi d\u016fle\u017eit\u00fd \u00fasp\u011bch, a t\u00edm bylo kone\u010dn\u00e9 zakop\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 sekery mezi Tomem a Anisem. Jeden ve\u010der si spole\u010dn\u011b sedli nad sklenkou whisky a spole\u010dn\u011b, jako norm\u00e1ln\u00ed dosp\u011bl\u00ed lid\u00ed si probrali ve\u0161ker\u00e9 resty z minulosti, kter\u00e9 je tak t\u00ed\u017eily na du\u0161\u00edch. M\u00e1lem jsem je ul\u00edbal k smrti, kdy\u017e jsem je po n\u00e1vratu z pr\u00e1ce na\u0161el v ob\u00fdv\u00e1ku rozesm\u00e1t\u00e9 a zab\u0159edl\u00e9 v konverzaci.<\/p>\n

Za dal\u0161\u00ed \u00fasp\u011bch jsem pova\u017eoval pokrok s m\u00e1mou. Sice se nejednalo o \u017e\u00e1dn\u00e9 velesbl\u00ed\u017een\u00ed, ale p\u00e1r dn\u00ed po soudu mi zavolala, my se se\u0161li a vydr\u017eeli spolu v kav\u00e1rn\u011b nad \u010dajem asi dv\u011b hodiny. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, bylo to docela rozpa\u010dit\u00e9 a strojen\u00e9, ale nakonec to tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 nebylo, u\u017e kv\u016fli tomu, \u017ee to slibovalo zlep\u0161en\u00ed na\u0161ich vztah\u016f, alespo\u0148 trochu.<\/p>\n

Nic to ov\u0161em nezm\u011bnilo na to, \u017ee jsem n\u011bkolikr\u00e1t t\u00fddne doch\u00e1zel za Mari\u00ed, se kterou jsem si vybudoval perfektn\u00ed vztah, d\u00edky kter\u00e9mu jsem nem\u011bl probl\u00e9m rozeb\u00edrat s n\u00ed sebemen\u0161\u00ed detaily ze vztahu s Anisem, p\u0159i\u010dem\u017e jsme ho poka\u017ed\u00e9 l\u00e1skypln\u011b pomluvili a\u017e do morku kost\u00ed a ob\u010das se k n\u00e1m nad\u0161en\u011b p\u0159ipojil i Sercan, kter\u00fd kone\u010dn\u011b p\u0159iznal, \u017ee m\u00e1 holku.<\/p>\n

Nep\u0159\u00edjemn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm pro m\u011b v\u0161ak bylo, \u017ee Adrien se odst\u011bhoval z Anisova domu. I kdy\u017e jsem byl samoz\u0159ejm\u011b r\u00e1d, \u017ee se na\u0161el n\u011bkdo, kdo byl ochotn\u00fd vz\u00edt si ho pod sv\u00e1 k\u0159\u00eddla, skute\u010dnost, \u017ee si ho pod sv\u00e1 k\u0159\u00eddla vezmou a\u017e do \u0160pan\u011blska, jsem obre\u010del. Ale pokud pr\u00e1v\u011b \u0160pan\u011blsko znamen\u00e1 jeho \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot, jsem ochotn\u00fd spokojit se s m\u00e1r umolousan\u00fdmi dopisy a hovory na Skype za m\u011bs\u00edc.<\/p>\n

Tak\u017ee… jak se to \u0159\u00edk\u00e1? Zazvonil zvonec a poh\u00e1dky je konec? \u017dili \u0161\u0165astn\u00e9 a\u017e do smrti a pokud nezem\u0159eli, \u017eij\u00ed \u0161\u0165astn\u011b a\u017e dodnes? Mo\u017en\u00e1, ale j\u00e1 ne\u0159eknu ani jedno, proto\u017ee n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh rozhodn\u011b nekon\u010d\u00ed. M\u00e1me p\u0159ed sebou cel\u00fd \u017eivot pln\u00fd radost\u00ed i strast\u00ed, a je proto zbyte\u010dn\u00e9 \u0159\u00edkat n\u011b\u010demu konec, kdy\u017e to je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b neza\u010dalo. Nehled\u011b na to, s Mari\u00ed m\u00e1me podez\u0159en\u00ed, \u017ee m\u011b Anis po\u017e\u00e1d\u00e1 o ruku – a to by byl teprve po\u0159\u00e1dn\u00fd za\u010d\u00e1tek v\u0161eho!<\/p>\n

<\/em> KONEC<\/p>\n

Tak a je tady ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fd konec, kter\u00fd pro m\u011b osobn\u011b, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed jakousi \u00falevu. Billovo tr\u00e1pen\u00ed m\u011b uvnit\u0159 s\u017e\u00edralo a j\u00e1 jsem r\u00e1da, \u017ee i p\u0159es ve\u0161kerou rozpolcenost, kterou v sob\u011b m\u011bl, na\u0161el v\u00edcem\u00e9n\u011b rovnov\u00e1hu, a kone\u010dn\u011b i to \u0161t\u011bst\u00ed. Anis \u017ee na\u0161el n\u011bkoho, s k\u00fdm m\u016f\u017ee sd\u00edlet \u017eivot, Adrien \u017ee na\u0161el \u0161t\u011bst\u00ed. Zkr\u00e1tka a jednodu\u0161e, \u017ee ka\u017ed\u00fd na\u0161el to, co pot\u0159eboval. A j\u00e1 v\u00e1m p\u0159eji, abyste i vy na\u0161li v \u017eivot\u011b rovnov\u00e1hu, zdrav\u00ed a l\u00e1sku, proto\u017ee to je d\u016fle\u017eit\u00e9. A taky trochu \u0161t\u011bst\u00ed. \ud83d\ude42 M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b, d\u011bkuji za \u010dtenost a n\u00e1dhern\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b t\u011b\u0161ily, a brzy se uvid\u00edme u dal\u0161\u00ed pov\u00eddky. :)) Saline A.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Od prvn\u00edho soudn\u00edho p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed se vztah mezi mnou a Anisem znateln\u011b zm\u011bnil. Valnou v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil v pr\u00e1ci nebo ve studiu, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 s\u00e1m se zaob\u00edral p\u0159edev\u0161\u00edm studiem nebo prac\u00ed. M\u011bli jsme na sebe tedy mizern\u011b m\u00e1lo \u010dasu, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6259","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6259","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6259"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6259\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6259"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6259"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6259"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}