{"id":6270,"date":"2012-06-30T17:00:00","date_gmt":"2012-06-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6253"},"modified":"2012-06-30T17:00:00","modified_gmt":"2012-06-30T16:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/30\/posledni-sveho-druhu-2\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 2."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Probuzen\u00ed<\/strong><\/em><\/p>\n

Tomovi se pomalu ale jist\u011b za\u010daly vracet smysly a cit do t\u011bla. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b ho bolela hlava a t\u011blo, jako by celou noc spal na n\u011b\u010dem tvrd\u00e9m a nepohodln\u00e9m. Nebo jako by spal vsed\u011b, to u\u017e se mu tak\u00e9 p\u00e1rkr\u00e1t stalo, nebylo to nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Tom mali\u010dko zam\u017eoural a zaz\u00edval, zat\u00edmco si mnul rozbolav\u011bl\u00fd krk. Otev\u0159el jedno oko, vykulil ho, otev\u0159el druh\u00e9 oko a vyt\u0159e\u0161til ob\u011b dv\u011b najednou. Tohle nebyla d\u00edra. Nebo mo\u017en\u00e1 byla, ale ne v tom slova smyslu, v jak\u00e9m to myslel Tom. Rozhl\u00e9dl se popleten\u011b kolem sebe a ozvalo se nep\u0159\u00edjemn\u011b hlasit\u00e9 za\u0159in\u010den\u00ed \u017eeleza a n\u00e1sledn\u00fd sm\u00edch. Tom ztuhl, pomalu se oto\u010dil, aby se pod\u00edval, co se to stalo, a za sebou uvid\u011bl na zemi le\u017eet n\u011bkolik kop\u00ed a \u017eelezn\u00fdch me\u010d\u016f spole\u010dn\u011b s jejich dr\u017e\u00e1kem. Polkl, tohle se mu nel\u00edbilo. V tom u\u017e ale k n\u011bmu dob\u011bhl se sm\u00edchem mlad\u00fd mu\u017e. Oble\u010den\u00fd jak kdyby vypadl z filmu Asterixe a Obelixe.<\/p>\n

„Co tady blbne\u0161?“ zeptal se ho nezn\u00e1m\u00fd se sm\u00edchem a za\u010dal rychle sb\u00edrat ze zem\u011b to, co tam le\u017eelo. Tom se k n\u011bmu p\u0159idal, necht\u011bl tady d\u011blat nepo\u0159\u00e1dek, a\u0165 u\u017e byl kdekoliv. „Doufej, \u017ee to nesly\u0161el Alaricus, to by asi nedopadlo dob\u0159e. V\u010dera nechal popravit jednoho nov\u00e1\u010dka jen za to, \u017ee mu rozlil pol\u00edvku.“ Proto\u010dil hn\u011bdovlas\u00fd o\u010di a postavil stojan na tr\u00e1vu. Tom se na n\u011bj d\u00edval jak na bl\u00e1zna; zaprv\u00e9, v\u016fbec nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, o \u010dem to ten \u010dlov\u011bk mluv\u00ed, zadruh\u00e9, on pouze hledal pap\u00edr, kter\u00fd by ho dovedl k jeho c\u00edli, a ne n\u011bjak\u00e9 ochotnick\u00e9 divadlo. Ale rozhodl se hr\u00e1t s nimi, necht\u011bl vypadat jako bl\u00e1zen.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem se jen cht\u011bl rozhl\u00e9dnout a ono to spadlo\u2026 Nem\u016f\u017eu za to\u2026“ sna\u017eil se \u0159\u00edct p\u0159irozen\u011b a nestrojen\u011b, bohu\u017eel to moc ne\u0161lo.<\/div>\n

\n
\n

„Ono samo to spadlo\u2026“ usm\u00e1l se hn\u011bdovlas\u00fd a popl\u00e1cal ho po rameni, mali\u010dko to za\u0159in\u010delo a Tom se pod\u00edval na sv\u016fj trup a ramena. M\u011bl na sob\u011b to sam\u00e9 jako ten p\u0159ed n\u00edm. Zalapal po dechu, tady p\u0159est\u00e1valo v\u0161echno. Nejen\u017ee byl odvle\u010den n\u011bkam b\u016fhv\u00edkam, ale je\u0161t\u011b ho dokonce i p\u0159evl\u00edkli. „Br\u00e1\u0161ko, j\u00e1 se z tebe zbl\u00e1zn\u00edm\u2026“ zasm\u00e1l se znovu. „A ty \u017ee jsi byl v\u010dera pov\u00fd\u0161en\u2026“<\/p>\n

„V\u010dera pov\u00fd\u0161en?“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed Tom.<\/p>\n

„No ano, nepamatuje\u0161 si to?“ u\u0161kl\u00edbl se nezn\u00e1m\u00fd, kter\u00fd se vyd\u00e1val za bratra, kter\u00e9ho nikdy nem\u011bl. Tom jen zavrt\u011bl hlavou, \u010d\u00edm\u017e si vyslou\u017eil dal\u0161\u00ed v\u00e1rku sm\u00edchu. „No, asi se nen\u00ed \u010demu divit, vypils v\u010dera skoro sud v\u00edna\u2026 Jeden by se divil, \u017ee v\u016fbec stoj\u00ed\u0161 a nele\u017e\u00ed\u0161 n\u011bkde v bl\u00e1t\u011b\u2026 Nicm\u00e9n\u011b by ses m\u011bl sebrat, za hodinu budeme vyr\u00e1\u017eet a v\u011b\u0159 mi, chce\u0161 vypadat dob\u0159e, sly\u0161el jsem, \u017ee jejich kn\u011b\u017eky jsou opravdu okouzluj\u00edc\u00ed, jestli v\u00ed\u0161, co t\u00edm mysl\u00edm\u2026“ voj\u00e1k ud\u011blal v\u00fdmluvn\u00e9 gesto rukama a ode\u0161el zp\u00e1tky do stanu, ze kter\u00e9ho sem p\u0159i\u0161el.<\/p>\n

Tom vydechl a znovu se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Zjistil, \u017ee stoj\u00ed u postaven\u00e9ho stanu, a tak se rozhodl, \u017ee se p\u016fjde dovnit\u0159 pod\u00edvat. Jakmile vkro\u010dil dovnit\u0159, vykouzlil se mu na rtech \u00fasm\u011bv a v b\u0159i\u0161e mu zakru\u010delo, j\u00eddelna. Rychle z jednoho ze stolk\u016f sebral kus ku\u0159ete a n\u011bjak\u00e9 ka\u0161e, a sedl si s t\u00edm ke stolu, za\u010dal se cp\u00e1t, m\u011bl tak \u0161\u00edlen\u00fd hlad, \u017ee to bylo skoro k nevydr\u017een\u00ed.<\/p>\n

„Tady m\u00e1 n\u011bkdo hlad.“ Usm\u00e1l se mlad\u00edk a posadil se vedle n\u011bj, s ka\u0161\u00ed v misce. „David \u0159\u00edkal, \u017ee jsi to v\u010dera v noci dost p\u0159ehnal s v\u00ednem a byl jsi okam\u017eit\u011b mimo\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/p>\n

„David?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed a zahuhlal s plnou pusou.<\/p>\n

„Uhum\u2026 Mluvil jsi s n\u00edm te\u010f venku, pr\u00fd\u2026“<\/p>\n

„Oooh, David, jasn\u011b\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a ot\u0159el si pusu h\u0159betem ruky. Tak\u017ee ten, co se prohla\u0161oval za jeho bratra, byl David, to mu ale nep\u0159i\u0161lo moc jako jm\u00e9no, kter\u00e9 by sem zapadalo, bylo hebrejsk\u00e9, nebo ne?<\/p>\n

„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, m\u011bli bychom se po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst\u2026 Jsem opravdu zv\u011bdav\u00fd, jestli n\u00e1m u nich daj\u00ed naj\u00edst, nebo jestli tu poctu bude m\u00edt jen n\u00e1\u0161 pan gener\u00e1l\u2026“ proto\u010dil mlad\u00ed\u010dek o\u010di, nemohlo mu b\u00fdt v\u00edc ne\u017e \u0161estn\u00e1ct.<\/p>\n

„O kom to tady po\u0159\u00e1d v\u0161ichni mluv\u00edte?“ neudr\u017eel se u\u017e Tom, ta ot\u00e1zku mu hlodala v hlav\u011b od t\u00e9 doby, co p\u0159ed n\u00edm bylo vysloveno slovo „kn\u011b\u017eky“. A\u0165 u\u017e byl kdekoliv, u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho nem\u011bl \u017e\u00e1dnou holku v posteli.<\/p>\n

„Oh, ty jsi to ale v\u00e1\u017en\u011b s t\u00edm v\u00ednem musel p\u0159ehnat\u2026“ zasm\u00e1l se srde\u010dn\u011b chlapec a pl\u00e1cl dlan\u00ed do stolu, a\u017e mu nadsko\u010dila miska s j\u00eddlem. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b bys to nem\u011bl tak p\u0159eh\u00e1n\u011bt, nebo z toho bude\u0161 m\u00edt zdravotn\u00ed probl\u00e9my\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se a zvedl se se sv\u00fdm j\u00eddlem pry\u010d. Tom se op\u011bt nic nedozv\u011bd\u011bl.<\/p>\n

„Neodpov\u011bd\u011bl si mi.“ Necht\u011bl se nechat odb\u00fdt.<\/p>\n

Mlad\u00edk se usm\u00e1l.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Nechci tam chodit, v\u00e1\u017en\u011b nechci, pro\u010d bych tak\u00e9 musel? Otec m\u011b z\u0159ejm\u011b nen\u00e1vid\u00ed, je zaslepen\u00fd jenom sv\u00fdm milovan\u00fdm prvorozen\u00fdm synem, a j\u00e1 jsem stejn\u011b jen p\u0159\u00edt\u011b\u017e pro jeho korunu nebo snad ne? J\u00e1 jsem u\u017e dosp\u011bl\u00fd mu\u017e, je mi u\u017e 17 let, u\u017e d\u00e1vno bych m\u011bl m\u00edt \u017eenu nebo man\u017eela nebo n\u011bco! Tak pro\u010d m\u011b nikdo nechce, Adame? Pro\u010d?“ vydechl zdrcen\u011b mlad\u00fd princ a nasadil si na hlavu paruku zdobenou smaragdovou \u010delenkou. „Nejsem snad dost hezk\u00fd?“ na\u0161pulil nespokojen\u011b rty.<\/p>\n

„Ale Azi, jsi ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny \u017eeny a mu\u017ei v cel\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i. V\u017edy\u0165 podle tebe d\u011blaj\u00ed socha\u0159i i sochy a v\u0161ichni se ti cht\u011bj\u00ed podobat.“ \u0158ekl pobl\u00e1zn\u011bn\u011b sluha a jemn\u011b mu do pa\u017e\u00ed opatrn\u00fdmi tahy vt\u00edral vonn\u00fd olej. I kdy\u017e byl skoro o deset let star\u0161\u00ed ne\u017e mlad\u00fd \u0161lechtic, m\u011bl pro n\u011bj neuv\u011b\u0159itelnou slabost. „Ale i p\u0159es to tam mus\u00edte j\u00edt, v\u00e1\u0161 otec se rozhodl, \u017ee ty barbary p\u0159ijme na hostinu.“<\/p>\n

„M\u016fj Otec\u2026 Ano, samoz\u0159ejm\u011b\u2026“ navl\u00e9kl si na \u00fatl\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed zlat\u00fd n\u00e1ramek. Otev\u0159ely se dve\u0159e do pokoje a princ se pod\u00edval do zrcadla, aby spat\u0159il svou matku. Tolik se j\u00ed podobal, druh\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e1 man\u017eelka rukou pokynula sluhovi, aby ode\u0161el, a p\u0159istoupila ke sv\u00e9mu synovi. Stoupla si za n\u011bj a polo\u017eila mu ruce na ramena, zat\u00edmco si on maloval o\u010di.<\/p>\n

„Je n\u011bjak\u00fd d\u016fvod, pro\u010d je\u0161t\u011b nejsi hotov\u00fd? Tv\u016fj otec se velmi zlob\u00ed\u2026 Host\u00e9 u\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed\u2026“ hladila ho.<\/p>\n

„Nechci tam j\u00edt\u2026“ \u0159ekl jednodu\u0161e a pot\u0159el si rty zlatou barvou. Zvedl se ze \u017eidle od zrcadla a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9 posteli, ze kter\u00e9 zvedl ozdobn\u00fd p\u00e1s na svou bedern\u00ed rou\u0161ku.<\/p>\n

„To m\u011b opravdu mrz\u00ed, ale m\u00e1m dojem, \u017ee \u00fa\u010dast tam dole je povinn\u00e1. Dokonce i pro m\u011b.“ Oto\u010dila se za n\u00edm. „A\u0165 jsi tam, ne\u017e p\u0159inesou p\u0159edkrm\u2026“ \u0159ekla po chv\u00edli ticha a ode\u0161la.<\/p>\n

Azizi si p\u0159ipnul p\u00e1s a posadil se na postel, povzdychl si a promnul si sv\u016fj labut\u00ed krk. „Nen\u00e1vid\u00edm sv\u016fj \u017eivot\u2026“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom a ostatn\u00ed voj\u00e1ci proch\u00e1zeli dlouhou alej\u00ed sfing ke kr\u00e1lovsk\u00e9mu pal\u00e1ci. Mlad\u00fd student archeologie byl naprosto u vytr\u017een\u00ed, jeho o\u010di hltaly v\u0161e, co bylo kolem n\u011bj. Tohle byl snad ten nejdivo\u010dej\u0161\u00ed a nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed sen, kter\u00fd se mu kdy zd\u00e1l.<\/p>\n

„N\u00e1dhern\u00e9, \u017ee?“ ozvalo se vedle n\u011bj. Tom se oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

„Ano, je to opravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9\u2026“ p\u0159itakal. Pro\u0161li okolo mal\u00e9ho jez\u00edrka se zlat\u00fdmi rybami a u br\u00e1ny kolem \u010dtve\u0159ice hl\u00edda\u010d\u016f. Hned po vstupu se jich ujal sluha a vedl je d\u00e1l.<\/p>\n

Zanedlouho do\u0161li do p\u0159ij\u00edmac\u00edho s\u00e1lu. Tam vep\u0159edu, na vysok\u00e9m tr\u016fn\u011b, sed\u011bl hrd\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed star\u00fd faraon s dvojitou korunou na hlav\u011b, po jeho boku sed\u011bla kr\u00e1lovna a na druh\u00e9 stran\u011b statn\u00fd mlad\u00edk, \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto vedle mlad\u00edka bylo voln\u00e9, Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel pro\u010d asi. Na stran\u011b vedle kr\u00e1lovny sed\u011bla dal\u0161\u00ed \u017eena, stejn\u011b kr\u00e1sn\u011b oble\u010den\u00e1, ale pon\u011bkud m\u00e9n\u011b majest\u00e1tn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed. Zrovna se usadila a faraon j\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b sjel pohledem, ona jen zavrt\u011bla hlavou a sed\u011bla d\u00e1l. Star\u00fd mu\u017e nespokojen\u011b svra\u0161til \u010delo a promnul si \u010delist. Pevn\u011b sev\u0159el sv\u00e9 d\u016ftky a pousm\u00e1l se na p\u0159\u00edchoz\u00ed.<\/p>\n

„V\u00edtejte\u2026“ \u0159ekl majest\u00e1tn\u00edm hlasem a v Tomovi se sev\u0159ela du\u0161i\u010dka. Zvedl se z tr\u016fnu a p\u0159e\u0161el k nim, hlavn\u00ed gener\u00e1l se p\u0159ed n\u00edm poklonil. Po n\u011bm to zopakovali i dal\u0161\u00ed voj\u00e1ci. „Jsem r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m\u2026 Poj\u010fte s n\u00e1mi pros\u00edm usednout ke stolu\u2026“<\/p>\n

Tom se narovnal a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se na n\u011bj p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1l. „Kone\u010dn\u011b t\u011b o\u017een\u00edme, brat\u0159\u00ed\u010dku\u2026“ popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech a nechal tam Toma st\u00e1t cel\u00e9ho tumpachov\u00e9ho.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Probuzen\u00ed Tomovi se pomalu ale jist\u011b za\u010daly vracet smysly a cit do t\u011bla. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b ho bolela hlava a t\u011blo, jako by celou noc spal na n\u011b\u010dem tvrd\u00e9m a nepohodln\u00e9m. Nebo jako by spal vsed\u011b, to u\u017e se mu tak\u00e9 p\u00e1rkr\u00e1t<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-6270","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6270","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6270"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6270\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6270"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6270"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6270"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}