{"id":6302,"date":"2012-06-26T14:00:00","date_gmt":"2012-06-26T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6285"},"modified":"2012-06-26T14:00:00","modified_gmt":"2012-06-26T13:00:00","slug":"cejchovni-znameni-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/26\/cejchovni-znameni-21\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 21."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Bolest no\u010dn\u00ed hore\u010dky<\/p>\n

<\/strong> Le\u017eel nata\u017een\u00fd na svoj\u00ed m\u00edrn\u011b rozviklan\u00e9 posteli a sledoval pavu\u010dinky prasklin vykreslen\u00e9 po cel\u00e9m strop\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdm setk\u00e1n\u00edm s fara\u00f3nem. Nad t\u00edm, jestli bude schopen splnit jeho rozkaz. Takov\u00fd rozkaz v n\u011bm akor\u00e1t tak probouzel \u017e\u00e1rlivost. Amendetoma pova\u017eoval za \u010dlov\u011bka, kter\u00fd si p\u0159ivlastnil n\u011bco, co pat\u0159ilo jemu. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee i on dok\u00e1zal b\u00fdt majetnick\u00fd, kdy\u017e na to p\u0159i\u0161lo. Bill mohl b\u00fdt jeho, kdyby nedo\u0161lo k cejchov\u00e1n\u00ed\u2026 kdyby si ho Tom sobecky nenechal pro sebe. V\u017edycky sv\u00e9ho vlada\u0159e uct\u00edval, ale pouto, kter\u00e9 si k Billovi vytvo\u0159il, nemohl zlomit jen kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu sobeck\u00e9mu rozkazu. Z\u00e1le\u017eelo mu na n\u011bm, m\u011bl ho r\u00e1d\u2026 a v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e mu d\u00e1 mo\u017enost, zapln\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto v jeho srdci, kter\u00e9 se od doby smrti jeho milovan\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b nezacelilo. Jen\u017ee on mu mo\u017enost nemohl d\u00e1t, proto\u017ee Bill u\u017e pat\u0159il n\u011bkomu jin\u00e9mu. Anis si dob\u0159e uv\u011bdomoval riziko, kter\u00e9 by ob\u011bma hrozilo, kdyby o n\u011bj d\u00e1l usiloval a n\u011bkdo na to p\u0159i\u0161el. Nev\u011bd\u011bl, na kolik Tomovi z\u00e1le\u017e\u00ed na Billovi, aby ho n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem potrestal, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee otrok\u00e1\u0159 pro fara\u00f3na nebude znamenat ani tolik co otravn\u00fd hmyz. Nem\u011bl by nejmen\u0161\u00ed probl\u00e9m s popravou.<\/div>\n

A i p\u0159es to v\u0161echno si Anis nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by se Billa vzdal.<\/p>\n

Zmo\u017een\u011b zav\u0159el o\u010di. Od chv\u00edle, kdy od fara\u00f3na ode\u0161el, nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad ni\u010d\u00edm jin\u00fdm a jeho mysl byla vy\u010derpan\u00e1. Pot\u0159eboval sp\u00e1t, d\u00e1t j\u00ed prostor pro oddych. P\u0159eto\u010dil se na bok a poslepu nahmatal c\u00edp tenk\u00e9 deky, kterou nedbale p\u0159ehodil p\u0159es svoje t\u011blo. V moment\u011b, kdy zav\u0159el o\u010di, uc\u00edtil tu t\u011b\u017ekost ve v\u00ed\u010dk\u00e1ch, kter\u00e1 mu nedovolovala je znovu otev\u0159\u00edt. Sna\u017eil se alespo\u0148 udr\u017eet mysl p\u0159i v\u011bdom\u00ed, ale brzy i s n\u00ed vzdal boj. Zvolna p\u0159e\u0161la do \u00fadol\u00ed sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk sed\u011bl kousek od n\u011bj na polorozpadl\u00e9 z\u00eddce n\u011bkde uprost\u0159ed pal\u00e1cov\u00fdch zahrad. Vlasy m\u011bl p\u0159ehozen\u00e9 p\u0159es jedno rameno, nejsp\u00ed\u0161 ani nev\u011bd\u011bl o tich\u00e9m pozorovateli, jeho\u017e potemn\u011bl\u00e9 o\u010di putovaly po chlapcov\u00fdch z\u00e1dech. Jen matn\u011b registroval zapadaj\u00edc\u00ed slunce, je\u017e nejsp\u00ed\u0161 upoutalo chlapcovu pozornost natolik, \u017ee si ho ani nev\u0161iml. T\u00e9m\u011b\u0159 automaticky p\u0159e\u0161el k chlapci je\u0161t\u011b o p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017e. Brzy se kolem n\u011bj ovinula h\u0159ejiv\u00e1 v\u016fn\u011b, kterou si s n\u00edm spojoval. Nikdy se k n\u011bmu nedostal p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko, ale p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee tak von\u00ed jeho k\u016f\u017ee, jeho vlasy. P\u0159iv\u0159el o\u010di, do kter\u00fdch se mu op\u0159ely posledn\u00ed narudl\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky. Jeho dla\u0148 zvolna spo\u010dinula na chlapcov\u011b rameni. C\u00edtil trhnut\u00ed jeho t\u011bla, ale pohled k n\u011bmu neoto\u010dil. Sjel dlan\u00ed n\u00ed\u017e p\u0159es jeho pa\u017ei, dokud prsty nespo\u010dinul na h\u0159betu jeho ruky. Beze slova prsty zaplnil mezery mezi t\u011bmi jeho. A\u017e teprve pot\u00e9 se k n\u011bmu sto\u010dily p\u0159ekr\u00e1sn\u011b \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Mlad\u00edk se na n\u011bj p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1l a z\u00e1dy se op\u0159el o jeho hrudn\u00edk.<\/p>\n

P\u0159\u00edmo do nosu ho ude\u0159ila intenzivn\u00ed v\u016fn\u011b jeho vlas\u016f. Pevn\u011bji sev\u0159el jeho prsty a hluboce se nadechl. P\u0159ipadal si om\u00e1men\u00fd pouze jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Neodolal a sehnul se k jeho krku, na kter\u00fd vtiskl n\u011bkolik drobn\u00fdch polibk\u016f. Mlad\u00edk se usm\u00e1l a op\u011btoval stisk jeho prst\u016f. Z\u00e1pad slunce ho p\u0159estal zaj\u00edmat. P\u0159eto\u010dil se na z\u00eddce, aby sn\u011bd\u00e9mu mu\u017ei za sebou vid\u011bl do o\u010d\u00ed. V\u011bnoval mu p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv. Nesm\u00e1l se pouze rty, ale tak\u00e9 o\u010dima. Zvedl volnou ruku k otrok\u00e1\u0159ov\u011b tv\u00e1\u0159i a prsty p\u0159es ni p\u0159ejel. Letmo se dot\u00fdkal jeho k\u016f\u017ee a Anis pod jeho doteky p\u0159iv\u00edral o\u010di. Zapomn\u011bl na v\u0161echno, co ho ten den tr\u00e1pilo. Zd\u00e1lo se, \u017ee je v\u0161echno jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdy\u017e je Bill s n\u00edm, kdy\u017e se ho dot\u00fdk\u00e1, a kdy\u017e se na n\u011bj usm\u00edv\u00e1 sv\u00fdm okouzluj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem. P\u0159esto si v\u0161ak p\u0159ipadal zvl\u00e1\u0161tn\u011b po\u0161etile a neomalen\u011b, kdy\u017e se sklonil, aby na jeho rty vtiskl polibek. Ve\u0161ker\u00e9 pocity mu v\u0161ak Bill s\u00e1m vyvr\u00e1til, kdy\u017e se jeho tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159ila je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Omotal mu ruce kolem krku a rozpustile se na n\u011bj uculil. Tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o jeho hrudn\u00edk a vydechl mu na krk.<\/p>\n

V ten moment ho napadl ten absurdn\u00ed n\u00e1pad. Na nic se neptal. P\u0159ipadalo mu, \u017ee v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsou ot\u00e1zky a slova zbyte\u010dn\u00e1. Opatrn\u011b vzal Billa do n\u00e1ru\u010de. Mlad\u00edk na n\u011bj vykulil o\u010di, ale takt\u00e9\u017e se na nic neptal. Pevn\u011bji se p\u0159itiskl k jeho t\u011blu a nech\u00e1val se odn\u00e1\u0161et pry\u010d. Byl to p\u0159\u00edli\u0161 spont\u00e1nn\u00ed n\u00e1pad na to, aby se mohl n\u011bjak p\u0159ipravit, ale brzy u\u017e pokl\u00e1dal Billa na zem p\u0159ede dve\u0159mi do sv\u00e9ho pokoje. S \u00fasm\u011bvem otev\u0159el dve\u0159e a gestem ruky Billovi nazna\u010dil, \u017ee ho m\u00e1 n\u00e1sledovat. Styd\u011bl se za chudobu, kter\u00e1 napl\u0148ovala jeho byt, ale jako otrok\u00e1\u0159 si nemohl dovolit nic lep\u0161\u00edho. Styd\u011bl se, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je zvykl\u00fd na n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.<\/em><\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek se na n\u011bj oto\u010dil, a jako by \u010detl jeho my\u0161lenky, povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. Anis\u016fv pokoj mu p\u0159ipadal zaj\u00edmav\u00fd stejn\u011b jako jeho cesta do chud\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce. Neskl\u00e1dal se sice z drah\u00e9ho n\u00e1bytku a dopl\u0148k\u016f z drah\u00fdch kov\u016f, ale zato na n\u011bj Anis\u016fv byt p\u016fsobil daleko \u00fatuln\u011bji.<\/p>\n

Znovu ho obda\u0159il z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a chytil jeho ruku. Zlehka si s n\u00edm propletl prsty a t\u00e1hl ho k posteli, kter\u00e1 ho uprost\u0159ed pokoje na prvn\u00ed pohled zaujala. Lehk\u00fdm \u0161\u0165ouchnut\u00edm do ramen ho posadil na jej\u00ed okraj. Hned nato dosedl na jeho kl\u00edn. Rozpustile se uculil a spojil jejich rty v dlouh\u00e9m polibku, kter\u00fd se postupn\u011b prohluboval. Bill spokojen\u011b vydechl do Anisov\u00fdch rt\u016f, kdy\u017e jeho ruce, kter\u00e9 se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b us\u00eddlily na Billov\u011b pasu, sjely n\u00ed\u017e\u2026<\/em><\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> Anis se s trhnut\u00edm probudil. Po \u010dele mu st\u00e9kal pot. Za oknem st\u00e1le je\u0161t\u011b panovala ta nejhlub\u0161\u00ed tma, ale on c\u00edtil, \u017ee u\u017e nedostane mo\u017enost znovu usnout. Mohl si pouze dom\u00fd\u0161let, jak by jeho sen skon\u010dil, a v\u011bd\u011bl naprosto p\u0159esn\u011b, jak\u00fd konec by si ze v\u0161eho nejv\u00edc p\u0159\u00e1l. Probudil se s daleko hor\u0161\u00ed n\u00e1ladou, ne\u017e s jakou \u0161el sp\u00e1t. Byl rozhodnut\u00fd – Billa se nevzd\u00e1, ne bez boje. Pokud by se ani nepokusil o n\u011bj bojovat, nikdy by si to neodpustil. U\u017e o jednu milovanou osobu p\u0159i\u0161el, nepot\u0159eboval stejn\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed za\u017e\u00edt znovu. Pokud by mu Bill v\u011b\u0159il natolik, aby se rozhodl poru\u0161it star\u00e9 z\u00e1kony, klidn\u011b by s n\u00edm utekl, aby se vyhnuli fara\u00f3novu hn\u011bvu. Sen ho v jednom utvrdil – nem\u016f\u017ee o Billa jen tak p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> Bill se v posteli st\u00e1le p\u0159evracel. U\u017e d\u00e1vno na boc\u00edch nec\u00edtil Tomovy uklid\u0148uj\u00edc\u00ed doteky. Kdy\u017e se Bill za\u010dal ze span\u00ed neklidn\u011b vrt\u011bt, pustil jeho pas a p\u0159eto\u010dil se z\u00e1dy k n\u011bmu. Neklidn\u00e9 p\u0159evalov\u00e1n\u00ed Billa probudilo. Venku je\u0161t\u011b panovala naprost\u00e1 tma, ale on se c\u00edtil pln\u011b odpo\u010dat\u00fd. Oto\u010dil se na bok tak, aby vid\u011bl Tomova z\u00e1da. Sledoval obrys p\u00e1te\u0159e r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se pod tenkou l\u00e1tkou oble\u010den\u00ed na span\u00ed. Tomovo t\u011blo se m\u00edrn\u011b pohybovalo, jak se hluboce a pravideln\u011b nadechoval. Bill se pousm\u00e1l. Spal, jako kdy\u017e ho do vody hod\u00ed. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed o tom, \u017ee ho ve tm\u011b sleduj\u00ed uhran\u010div\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Bill pomalu spustil nohy z postele a s posledn\u00edm pohledem v\u011bnovan\u00fdm Tomovu sp\u00edc\u00edmu t\u011blu opustil jeho pokoj. V m\u00edstnosti p\u0159i p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed osobn\u00edch host\u016f le\u017eela na kobere\u010dku nata\u017een\u00e1 La-ila. Zvedla k mlad\u00edkovi zlatav\u00e9 o\u010di a nesouhlasn\u011b zakroutila hlavou. V\u011bd\u011bla, co chlapce \u010dek\u00e1. Instinkt j\u00ed \u0159\u00edkal, jak daleko zas\u00e1hne otrok\u00e1\u0159ova drzost a jak moc se mu \u010dernovl\u00e1sek podd\u00e1.<\/p>\n

Jej\u00ed \u010d\u00e1st lidsk\u00e9 du\u0161e j\u00ed dopom\u00e1hala propojit si v\u0161echno dohromady. Od brn\u011bn\u00ed v pack\u00e1ch po z\u00e1m\u011bry \u017eeny, kter\u00e1 ji donutila po\u017e\u00edt onu st\u00e1le z\u00e1hadnou tekutinu. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee d\u00edky n\u00ed \u017eena pln\u011b ovliv\u0148uje Tomovu mysl, jeho pocity a jeho vn\u00edm\u00e1n\u00ed reality. Nemohla v\u0161ak nic d\u011blat – jej\u00ed mysl byla t\u00e9m\u011b\u0159 permanentn\u011b zablokovan\u00e1. D\u0159\u00edv si myslela, \u017ee si od Toma udr\u017euje odstup schv\u00e1ln\u011b, ale posledn\u00ed dobou za\u010d\u00ednala ch\u00e1pat, co se kolem nich d\u011bje a jak moc toho nev\u00ed. \u017dena prost\u011b jen necht\u011bla, aby s Tomem mluvila a mohla mu tak \u0159\u00edct o sv\u00fdch pocitech. V\u0161echno se m\u011bnilo, La-ila to c\u00edtila. U\u017e brzy m\u011blo doj\u00edt k p\u0159evratu a nejv\u011bt\u0161\u00ed roli v tom v\u0161em hr\u00e1l pr\u00e1v\u011b Bill. To on bude spou\u0161t\u011b\u010dem v\u0161eho. V\u011bd\u011bla to, ale nemohla \u0159\u00edct v\u00edc, ne\u017e co se sna\u017eila sd\u011blit Tomovi odpoledne. Cht\u011bla mu d\u00e1t alespo\u0148 n\u00e1znak, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ho upozornit. Av\u0161ak zjistila, \u017ee kdykoliv se pokus\u00ed Tomovi cokoliv \u0159\u00edct, nedok\u00e1\u017ee to. Dok\u00e1zala se spojit s jeho mysl\u00ed, ale jakmile cht\u011bla zformulovat n\u011bco o zrad\u011b, nemohla.<\/p>\n

Hlasit\u011b si povzdechla, kdy\u017e chlapec vyklouzl ze dve\u0159\u00ed, a znovu slo\u017eila hlavu na tlapy. Bolela ji z neust\u00e1l\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jak Toma varovat. Za\u010d\u00ednala v\u0161ak ch\u00e1pat, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, jak ho upozornit. Nemohla nic – jen sledovat, jak pl\u00e1ny modrook\u00e9 \u017eeny vych\u00e1zej\u00ed.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> Bill sledoval chodby kolem sebe. Byl ostra\u017eit\u00fd. Sice pochyboval, \u017ee by byl touhle dobou n\u011bkdo vzh\u016fru, ale necht\u011bl nic riskovat. Kdyby ho n\u011bkdo vid\u011bl toulat se v noci po chodb\u00e1ch, ur\u010dit\u011b by se to doneslo k Tomovi. Bill necht\u011bl nic, jen kr\u00e1tkou proch\u00e1zku v zahrad\u00e1ch. Pot\u0159eboval nabrat klid, aby se po n\u00e1vratu do Tomov\u00fdch komnat mohl znovu oddat sp\u00e1nku. Jeho kroky nab\u00edraly na rychlosti, \u010d\u00edm v\u00edce se bl\u00ed\u017eil v\u00fdchodu z budovy. Do zahrad pomalu vyb\u011bhl.<\/div>\n

Proch\u00e1zel mezi rostlinami, kter\u00e9 ve tm\u011b nebyly t\u00e9m\u011b\u0159 rozeznateln\u00e9. P\u016fsobily na n\u011bj jako hust\u00fd, ale uklid\u0148uj\u00edc\u00ed prales. Ob\u010das \u0161patn\u011b zabo\u010dil a skon\u010dil p\u0159ichycen\u00fd v n\u011bjak\u00e9m ke\u0159i, ale ani to mu nezabr\u00e1nilo pokra\u010dovat. V\u0161echno v noci vypadalo jinak ne\u017e za denn\u00edho sv\u011btla – n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna nutila Billa p\u0159em\u00fd\u0161let. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co jeho hlavou l\u00e9talo u\u017e od p\u0159\u00edjemn\u00fdch chvil v Tomov\u011b pokoji. O zm\u011bn\u011b jeho vztahu s n\u00edm.<\/p>\n

Do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu nahrnula krev, kdy\u017e se zamyslel nad t\u00edm, jak moc by se mohl jejich vztah zm\u011bnit pod rou\u0161kou tmy. A nemohl zap\u00edrat, \u017ee se mu ta p\u0159edstava l\u00edbila. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t se zd\u00e1lo, \u017ee zajdou d\u00e1l, ale Tom se v\u017edycky zarazil p\u0159i pohledu na Billovy jizvy. V\u017edycky kdy\u017e vid\u011bl jeho pohled, jak\u00fdm zr\u016f\u017eov\u011blou vr\u00e1s\u010ditou k\u016f\u017ei pozoroval, s\u00e1m sob\u011b si p\u0159ipadal nechutn\u00fd. Proto\u017ee vid\u011bl znechucen\u00ed v hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch. Co u\u017e ale p\u0159ehl\u00ed\u017eel, byl soucit a bolest, je\u017e v o\u010d\u00edch plavaly stejn\u011b jako znechucen\u00ed. Ale ne znechucen\u00ed Billem, n\u00fdbr\u017e osobou, kter\u00e1 mohla n\u011bco takov\u00e9ho zp\u016fsobit.<\/p>\n

Bill si vyp\u00edskl, kdy\u017e znenad\u00e1n\u00ed narazil do dal\u0161\u00edho ke\u0159e, do kter\u00e9ho se mu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b zamotalo oble\u010den\u00ed. Ozval se tich\u00fd zvuk trhaj\u00edc\u00ed se l\u00e1tky, jak se sna\u017eil ze zajet\u00ed trn\u016f a v\u011btvi\u010dek vykroutit. Ihned, jak se mu to povedlo, zkoumal \u0161kody na sv\u00e9m oble\u010den\u00ed – objevil velkou d\u00edru ve \u0161vu na lev\u00e9m boku. Bezmocn\u011b si p\u0159ipl\u00e1cl ruku k \u010delu\u2026 te\u010f u\u017e nebyla \u0161ance, \u017ee by sv\u016fj no\u010dn\u00ed v\u00fdlet mohl p\u0159ed Tomem skr\u00fdt. Hlasit\u00fd povzdech opustil jeho rty. Te\u010f nem\u011blo cenu n\u011bco takov\u00e9ho \u0159e\u0161it, s \u0159e\u0161en\u00edm mohl po\u010dkat do r\u00e1na.<\/div>\n

Znovu se vydal vp\u0159ed a velk\u00fdm obloukem se vyhnul ke\u0159i, do kter\u00e9ho p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed narazil. Tma kolem n\u011bj jako by houstla, neprot\u00ednalo ji nic ne\u017e slab\u00e9 sv\u011btlo hv\u011bzd a m\u011bs\u00edce.<\/p>\n

Zamrkal do tmy, kdy\u017e nedaleko zaregistroval sv\u011btla. Nejsp\u00ed\u0161 se vracel k pal\u00e1cov\u00e9mu komplexu, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval. Zahrady v noci skute\u010dn\u011b vypadaly \u00fapln\u011b jinak, a on nepochyboval o tom, jak lehk\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt ztratit se v nich.<\/div>\n

Jak\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm v\u0161ak bylo, kdy\u017e po stop\u00e1ch sv\u011btla do\u0161el a\u017e k chr\u00e1mu. U\u017e dlouhou dobu v n\u011bm nebyl – vlastn\u011b naposledy p\u0159i jeho prvn\u00edm polibku s Tomem. P\u0159ipadalo mu to stra\u0161n\u011b d\u00e1vno, i kdy\u017e to byla ot\u00e1zka pouze n\u011bkolika m\u00e1lo m\u011bs\u00edc\u016f. S hlasit\u00fdm polknut\u00edm sledoval mihotav\u00e9 sv\u011btlo uvnit\u0159 kamenn\u00e9 budovy. V\u00e1hal, jestli vej\u00edt nebo se vr\u00e1tit zp\u00e1tky do pal\u00e1ce.<\/p>\n

Pomalu se dal do pohybu. Jeho kroky jen v\u00e1hav\u011b stoupaly po kamenn\u00fdch schodech, aby o p\u00e1r minut mohl dlan\u011bmi spo\u010dinout na t\u011b\u017ek\u00fdch dve\u0159\u00edch. Zatla\u010dil do jednoho k\u0159\u00eddla a to povolilo pod silou, kterou do otv\u00edr\u00e1n\u00ed vlo\u017eil. Proklouzl malou \u0161kv\u00edrou, kter\u00e1 se mezi k\u0159\u00eddly vytvo\u0159ila. Okam\u017eit\u011b ho pohltila v\u016fn\u011b ho\u0159\u00edc\u00edch sv\u00edc\u00ed. Ti\u0161e jako my\u0161ka proch\u00e1zel d\u00e1l rozlehlou hlavn\u00ed lod\u00ed, dokud nezaregistroval kruh sv\u00edc\u00ed. N\u00e1padn\u011b mu p\u0159ipom\u00ednal ten, kter\u00fd zde u\u017e jednou vid\u011bl. Jeho u\u0161i zachytily tlumen\u00fd, p\u0159\u00edjemn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed hlas, jak promlouv\u00e1 slova, jejich\u017e v\u00fdznam Billovi unikal. Nerozum\u011bl jazyku, kter\u00fdm kn\u011bz mluvil. P\u0159istoupil ke kruhu bl\u00ed\u017e a om\u00e1men\u011b naslouchal slov\u016fm, kter\u00e1 jako by ho k sob\u011b v\u00e1bila. Posadil se na podlahu kousek od nejbli\u017e\u0161\u00edch sv\u00edc\u00ed a zav\u0159el o\u010di. Slova se kolem n\u011bj ov\u00edjela jako t\u00f3ny p\u00edsn\u011b. Za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky se mu t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b za\u010dala tvo\u0159it p\u0159edstava. Rozs\u00e1hl\u00e1 louka pln\u00e1 zelen\u00e9 tr\u00e1vy a drobn\u00fdch kyti\u010dek. V d\u00e1lce za n\u00ed se r\u00fdsovaly vrcholky kopc\u016f. Na nich le\u017eelo n\u011bco b\u00edl\u00e9ho, n\u011bco, co Bill nedok\u00e1zal identifikovat. Prost\u0159edkem louky prot\u00e9kal pot\u016f\u010dek, jeho bubl\u00e1n\u00ed Billa p\u0159\u00edjemn\u011b ut\u011b\u0161ovalo.<\/p>\n

Na jeho tv\u00e1\u0159 dopadalo jemn\u00e9 slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, h\u00fd\u010dkalo ji a nebylo tak nemilosrdn\u00e9 jako to, kter\u00e9 znal. Nep\u00e1lilo ho na k\u016f\u017ei, pouze ji p\u0159\u00edjemn\u011b laskalo. Billova tv\u00e1\u0159 se rozz\u00e1\u0159ila. C\u00edtil se \u0161\u0165astn\u00fd. Tak \u0161\u0165astn\u00fd, jako snad je\u0161t\u011b nikdy ne. Bylo mu teplo, vn\u00edmal lehk\u00fd v\u00e1nek, kter\u00fd mu pro\u010des\u00e1val vlasy, a nech\u00e1val se kol\u00e9bat p\u00edsn\u00ed potoka. P\u0159imhou\u0159il o\u010di, kdy\u017e v d\u00e1lce zaznamenal postavy. M\u011bly lidsk\u00e1 t\u011bla a zv\u00ed\u0159ec\u00ed hlavy. Zpo\u010d\u00e1tku ho to vyd\u011bsilo – vypadaly p\u0159esn\u011b jako kresby pov\u011b\u0161en\u00e9 na st\u011bn\u00e1ch chr\u00e1mu. Jedin\u00e9, co z nich v\u0161ak c\u00edtil, bylo blaho a klid. Ve zv\u00ed\u0159ec\u00edch tv\u00e1\u0159\u00edch rozeznal drobn\u00e9 \u00fasm\u011bvy, kter\u00e9 mu v\u011bnovaly. Nevid\u011bl je, ale c\u00edtil.<\/p>\n

N\u00e1hle se v\u0161ak louka za\u010dala m\u011bnit. Postavy odch\u00e1zely, slunce zapadlo. V\u0161echno se zahalilo do tmy a brzy u\u017e nevid\u011bl nic.<\/div>\n

Rozechv\u011ble zakmital v\u00ed\u010dky. Zaznamenal, \u017ee kn\u011bzova slova utichla. Zamrkal a up\u0159el pohled do st\u0159edu kruhu ze sv\u00edc\u00ed. Kn\u011bz se d\u00edval p\u0159\u00edmo na n\u011bj a v jeho o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eel nesouhlas. Bill se ale c\u00edtil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e na to, aby mu do\u0161lo, \u017ee kn\u011bz nesouhlas\u00ed s jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed.<\/div>\n
„Pot\u0159ebujete n\u011bco?“ zeptal se ti\u0161e a jeho hlas zn\u011bl \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e kdy\u017e pron\u00e1\u0161el slova, kter\u00e1 Billa odnesla n\u011bkam pry\u010d. Kdy\u017e se nad t\u00edm tak zamyslel, ani nev\u011bd\u011bl, kde p\u0159esn\u011b se nach\u00e1zel.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl prost\u011b a pravdiv\u011b Bill. Nepot\u0159eboval nic, ale pocit, kter\u00fd mu kn\u011bzova slova dala, byl k nezaplacen\u00ed.<\/div>\n
„Pak byste se nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl vr\u00e1tit zp\u00e1tky do pal\u00e1ce,“ zamumlal kn\u011bz. „I j\u00e1 u\u017e se hodl\u00e1m odebrat k sp\u00e1nku.“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1m p\u0159eji dobrou noc,“ opov\u011bd\u011bl Bill a zvedl se ze zem\u011b. Sledoval, jak kn\u011bz fouk\u00e1 na plameny sv\u00ed\u010dek, aby je uhasil. Bill se neochotn\u011b vydal zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm, propalov\u00e1n v\u011bdouc\u00edma modr\u00fdma o\u010dima. Kn\u011bz v\u011bd\u011bl o v\u0161em, co mlad\u00edk vid\u011bl, ale ani slovem se o tom nezm\u00ednil. C\u00edtil, \u017ee to jednou chlapci pom\u016f\u017ee vyrovnat se se sv\u00fdmi probl\u00e9my. Bohov\u00e9 mu budou naklon\u011bni.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bolest no\u010dn\u00ed hore\u010dky Le\u017eel nata\u017een\u00fd na svoj\u00ed m\u00edrn\u011b rozviklan\u00e9 posteli a sledoval pavu\u010dinky prasklin vykreslen\u00e9 po cel\u00e9m strop\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdm setk\u00e1n\u00edm s fara\u00f3nem. Nad t\u00edm, jestli bude schopen splnit jeho rozkaz. Takov\u00fd rozkaz v n\u011bm akor\u00e1t tak probouzel \u017e\u00e1rlivost.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6302","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6302","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6302"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6302\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6302"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6302"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6302"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}