{"id":6308,"date":"2012-06-25T15:00:00","date_gmt":"2012-06-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6291"},"modified":"2012-06-25T15:00:00","modified_gmt":"2012-06-25T14:00:00","slug":"haus-fur-ungewollt-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/25\/haus-fur-ungewollt-23\/","title":{"rendered":"Haus F\u00fcr Ungewollt 23."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ povzbudiv\u011b mi stiskl ruku Anis, kdy\u017e jsme vch\u00e1zeli do obrovsk\u00e9 budovy.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161? Jdu vypr\u00e1v\u011bt ciz\u00edm lidem o tom, jak m\u011b cel\u00e9 roky bil, a o n\u011b\u010dem jsem ze studu ne\u0159ekl ani tob\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nejsem, Anisi. Jen to chci m\u00edt u\u017e za sebou,“ s povzdechem jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Tom p\u0159ijede taky, \u017ee jo?“<\/div>\n
„M\u011bl by tam u\u017e b\u00fdt, \u0159\u00edkal, \u017ee pojede s Gordonem a Simone,“ p\u0159ik\u00fdvl akor\u00e1t ve chv\u00edli, kdy jsem v\u0161echny t\u0159i skute\u010dn\u011b spat\u0159il. M\u011bl jsem chu\u0165 rozb\u011bhnout se a obejmout Toma, jen Anisova ruka m\u011b dr\u017eela pozadu. „Je\u0161t\u011b vydr\u017e,“ za\u0161eptal mi do ucha, ne\u017e prost\u011b pozdravil m\u00e9 rodi\u010de, zat\u00edmco s Tomem si podal ruku.<\/div>\n
„Ahoj Tomi,“ hlesnul jsem, kdy\u017e ke mn\u011b vzhl\u00e9dl a cht\u011bl ke mn\u011b vst\u00e1t, ale mat\u010din stisk ramene ho zastavil.<\/div>\n
„Sty\u010f se,“ zasy\u010dela mi do obli\u010deje.<\/div>\n
„Styd\u00edm.“ Anis m\u011b okam\u017eit\u011b objal kolem pasu. „Ale za to, \u017ee jsem v\u00e1\u0161 syn,“ zamumlal jsem a oto\u010dil se k nim z\u00e1dy, nech\u00e1vaje se obj\u00edmat od Anise, zat\u00edmco mi do ucha \u0161eptal, jak moc v\u011b\u0159\u00ed v to, \u017ee to zvl\u00e1dnu, a jak moc m\u011b miluje. Po p\u00e1r minut\u00e1ch, kdy jsme tam st\u00e1li, n\u00e1s p\u0159edvolali do soudn\u00ed s\u00edn\u011b. Spole\u010dn\u011b s Anisem jsme se posadili na stranu ke st\u00e1tn\u00edmu z\u00e1stupci, ale Tom s m\u00e1mou k otci, kter\u00fd usedl na lavici ob\u017ealovan\u00fdch.<\/p>\n

Kv\u016fli dne\u0161n\u00edmu p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed jsem musel b\u011bhem jednoho t\u00fddne absolvovat t\u0159i r\u016fzn\u00e1 sezen\u00ed u t\u0159\u00ed nez\u00e1visl\u00fdch psycholog\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli ur\u010dit, jestli si nevym\u00fd\u0161l\u00edm, jestli nem\u00e1m psychickou poruchu a tak podobn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e jsem musel absolvovat povinn\u011b i detektor l\u017ei, tak\u017ee dne\u0161n\u00ed soud byl vrcholem vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edho t\u00fddne, kdy jsem m\u011bl sv\u00e9 prvn\u00ed hodiny zp\u011bvu i pedagogiky a zau\u010dov\u00e1n\u00ed na pr\u00e1ci barmana, kterou jsem z\u00edskal d\u00edky Lukasovi. Nep\u0159\u00e1l jsem si tedy nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby to bylo jednou prov\u017edy ukon\u010den\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Po \u00favodn\u00ed \u0159e\u010di, kdy se p\u0159e\u010detla obvin\u011bn\u00ed proti m\u00e9mu otci, p\u0159i\u0161ly na \u0159adu v\u00fdslechy sv\u011bdk\u016f. Jako prvn\u00ed byli p\u0159edvol\u00e1ni otcovi p\u0159\u00e1tel\u00e9, kter\u00e9 jsem velmi dob\u0159e znal, n\u011bkolikr\u00e1t jsem s nimi m\u011bl co do\u010din\u011bn\u00ed b\u011bhem jejich alkoholov\u00fdch d\u00fdch\u00e1nk\u016f, tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b vypov\u00eddali v otc\u016fv prosp\u011bch. Pak p\u0159i\u0161el na \u0159adu Tom, od kter\u00e9ho si matka z\u0159ejm\u011b slibovala z\u00e1zraky, u\u017e jen podle toho, jak k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eela, ale Tom j\u00ed velmi brzy srazil h\u0159eb\u00ednek, kdy\u017e se rozpov\u00eddal o spoust\u011b atak\u016f nejen proti mn\u011b, ale i jemu, p\u0159i\u010dem\u017e k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed p\u0159ilo\u017eil fotky, o nich\u017e jsem nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed. Po Tomovi \u0161el na \u0159adu Anis, kter\u00fd se pro zm\u011bnu zam\u011b\u0159il na otcovu minulost a na to, v jak\u00e9m stavu m\u011b na\u0161el na ulici. Modlil jsem se, aby si tam Anise nechali, ale bohu\u017eel ho po p\u00e1r minut\u00e1ch s d\u00edky odvolali a p\u0159edvolali m\u011b. Rozt\u0159esen\u011b jsem se posadil na sv\u00e9 m\u00edsto, odp\u0159\u00edsahal pravdu, a z\u00e1rove\u0148 se nechal napojit na detektor l\u017ei, na \u010dem\u017e jsem se domluvil se st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyn\u00ed.<\/p>\n

Prvn\u00edch n\u011bkolik ot\u00e1zek bylo z doby nejmen\u0161\u00edch let a\u017e do puberty, kter\u00e9 jsem si v\u00edcem\u00e9n\u011b u\u017eil, tak\u017ee se to dalo sn\u00e9st, ale pak p\u0159i\u0161ly „tvrd\u00e9“ ot\u00e1zky.<\/div>\n

„Bille, popi\u0161 n\u00e1m pros\u00edm, kdy do\u0161lo k prvn\u00edmu \u00fatoku na tebe, kter\u00fd si pamatuje\u0161,“ po\u017e\u00e1dala m\u011b st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupkyn\u011b.<\/div>\n
„Bylo mi \u010dtrn\u00e1ct, zrovna se ve \u0161kole konal ma\u0161karn\u00ed ples. Tenkr\u00e1t jsem m\u011bl obrovskou z\u00e1libu ve filmech s up\u00edry, a tak jsem se jim cht\u011bl podobat, koupil jsem si st\u00edny a nal\u00ed\u010dil se, nalakoval nehty… V\u0161echno to bylo v r\u00e1mci ma\u0161karn\u00edho, ale jakmile jsem se nad\u0161en\u011b \u0161el uk\u00e1zat m\u00e1m\u011b a t\u00e1tovi, t\u00e1ta se hrozn\u011b roz\u010d\u00edlil. N\u011bco na m\u011b k\u0159i\u010del a j\u00e1 se mu sna\u017eil vysv\u011btlit, \u017ee je to jen maska, ale to u\u017e m\u011b fackoval… Byli jsme nad schody, tak\u017ee jsem po p\u00e1r fack\u00e1ch spadl ze schod\u016f, m\u011bl jsem zlomen\u00e1 t\u0159i \u017eebra.“<\/div>\n
„V p\u0159ilo\u017een\u00fdch d\u016fkazech m\u016f\u017eete vid\u011bt kopie l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch z\u00e1znam\u016f. Bille, m\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m \u0159\u00edct, kdy se ti stalo tohle?“ uk\u00e1zala na velk\u00e9 obrazovce fotku, kde jsem m\u011bl zlomenou kl\u00ed\u010dn\u00ed kost a tr\u017enou r\u00e1nu na hlav\u011b.<\/p>\n

„Bylo to kr\u00e1tce po m\u00fdch a Tomov\u00fdch narozenin\u00e1ch,“ zamumlal jsem a p\u0159iv\u0159el o\u010di. „Dal jsem mu pouk\u00e1zku na zapleten\u00ed dred\u016f a on mn\u011b tenhle prst\u00fdnek,“ n\u00e1zorn\u011b jsem p\u0159edvedl kter\u00fd. „T\u00e1ta hrozn\u011b vy\u0161iloval, proto\u017ee je na n\u011bm vyryto, \u017ee m\u011b Tom miluje nav\u017edy a j\u00e1 to t\u00e1tovi odm\u00edtl d\u00e1t. Byl to d\u00e1rek od Toma, nemohl jsem se ho vzd\u00e1t! Prohodil m\u011b sklen\u011bnou v\u00fdpln\u00ed na terasu. Dopadl jsem na schody nebo k\u00e1men, te\u010f u\u017e nev\u00edm p\u0159esn\u011b.“<\/div>\n

„Z \u010deho je tahle?“ pokra\u010dovala d\u00e1l. Monokl a rozseknut\u00fd ret, nalomen\u00fd p\u0159edn\u00ed zub.<\/div>\n
„Trojka z testu z n\u011bm\u010diny.“<\/div>\n
„Tahle?“ uk\u00e1zala fotku, u kter\u00e9 jsem musel zav\u0159\u00edt o\u010di a zhluboka se nadechnout. D\u00edra v obo\u010d\u00ed po vytrhnut\u00e9m piercingu, zlomen\u00fd nos. V\u00edm, \u017ee jsem t\u00fdden le\u017eel v nemocnici s t\u011b\u017ek\u00fdm ot\u0159esem mozku.<\/div>\n
„Piercing v obo\u010d\u00ed, na kter\u00fd jsem od n\u011bj dostal poukaz. \u0158\u00edkal, \u017ee obo\u010d\u00ed je moc z\u017een\u0161til\u00e9.“<\/div>\n
„Tohle?“ za\u0161eptala a j\u00e1 prudce odvr\u00e1til hlavu od fotografie, st\u011b\u017e\u00ed popadaj\u00edc dech a hlasit\u011b vzlykaj\u00edc. P\u011bt hlubok\u00fdch \u0159ezn\u00fdch ran na z\u00e1p\u011bst\u00edch, kter\u00e9 celkem pot\u0159ebovaly sedmat\u0159icet steh\u016f. „\u017d\u00e1d\u00e1m o p\u0159est\u00e1vku, ctihodnosti.“<\/div>\n
„Soud bude pokra\u010dovat za patn\u00e1ct minut,“ zamru\u010dela soudkyn\u011b. P\u00e1r vte\u0159in na to u\u017e m\u011b pevn\u011b obj\u00edmal Anis a sna\u017eil se m\u011b ukonej\u0161it.<\/p>\n

„J\u00e1 nem\u016f\u017eu, Anisi,“ vzlykal jsem. „Tohle je na m\u011b moc, j\u00e1 na to nem\u00e1m.“<\/div>\n

„Je mi to l\u00edto,“ \u0161eptal mi do ucha. „Vydr\u017e je\u0161t\u011b tohle, zkus\u00edm se domluvit se z\u00e1stupkyn\u00ed na odro\u010den\u00ed, nem\u011bl by b\u00fdt probl\u00e9m vzhledem k tv\u00e9mu stavu. Slibuju, \u017ee t\u011b pak hned odvezu dom\u016f.“<\/div>\n
„Nerada v\u00e1m do toho vstupuji,“ p\u0159i\u0161la k n\u00e1m ona z\u00e1stupkyn\u011b a podala mi l\u00e1hev s vodou. Ti\u0161e jsem pod\u011bkoval, ale pohled k n\u00ed nezvedl. „Mluvila jsem se soudkyn\u00ed i obh\u00e1jcem pana Kaulitze a oba s odro\u010den\u00edm naprosto souhlas\u00ed, soudkyn\u011b sama ho navrhla. Tak\u017ee bude\u0161 muset vydr\u017eet u\u017e jen tuhle fotku, Bille. V\u00edm, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9, ale vede\u0161 si skv\u011ble,“ jemn\u011b m\u011b pohladila po rameni, ne\u017e ode\u0161la.<\/div>\n
„Jedna fotka, dob\u0159e, mil\u00e1\u010dku?“ upravil mi vlasy a pol\u00edbil m\u011b na \u010delo, ale pak musel odej\u00edt, proto\u017ee p\u0159i\u0161la soudkyn\u011b.<\/div>\n
„Soud pokra\u010duje ve v\u011bci Gordon Kaulitz versus st\u00e1t.“<\/p>\n

„Bille, v\u00edm, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9, ale m\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m \u0159\u00edct, jak jsi p\u0159i\u0161el k t\u011bmto zran\u011bn\u00edm?“<\/div>\n

„Vr\u00e1til jsem se s kamar\u00e1dem z koncertu Neny, cht\u011bli jsme u n\u00e1s p\u0159espat, byl to \u00fanor 2005. Kdy\u017e kamar\u00e1d usnul, otec m\u011b za vlasy vyt\u00e1hl z postele, proto\u017ee jsem v n\u00ed s t\u00edm p\u0159\u00edtelem le\u017eel. Odt\u00e1hl m\u011b do kuchyn\u011b, kde… mi pusu ucpal ut\u011brkou a vzal ten nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u016f\u017e a… a…“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„To nic, Bille. V\u011bd\u011bl jsi v tu dobu, \u017ee jsi gay?“<\/div>\n
„NE! Bylo mi necel\u00fdch \u0161estn\u00e1ct, zaj\u00edmal jsem se jen o \u0161kolu a kamar\u00e1dy, nad t\u00edmhle jsem v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel!“<\/div>\n
„Kolik steh\u016f m\u00e1\u0161 na t\u011bchto \u0159ezn\u00fdch poran\u011bn\u00edch?“<\/div>\n
„T\u0159icet sedm. Do nemocnice m\u011b odvezl Tom jen chvilku p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsem vykrv\u00e1cel. Dostal pokutu za to, \u017ee ukradl otci auto, \u0159\u00eddil bez pap\u00edr\u016f a rychle. Ale zachr\u00e1nil mi \u017eivot.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, Bille.“<\/p>\n

„Soud odro\u010duje sly\u0161en\u00ed, sejdeme se tu za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed p\u0159esn\u011b v dev\u011bt t\u0159icet. Povsta\u0148te,“ ozvala se soudkyn\u011b. Jen st\u011b\u017e\u00ed jsem se postavil na nohy, musel jsem se p\u0159idr\u017eovat „pultu“. Jen co ode\u0161la, za\u010dal jsem se pomalu sunout ke dve\u0159\u00edm, pot\u0159eboval jsem akutn\u011b na \u010derstv\u00fd vzduch a co nejd\u00e1l z dosahu t\u011bch fotek, matky i otce.<\/div>\n

„Po\u010dkej,“ jemn\u011b m\u011b podep\u0159el Anis kolem pasu. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl a nechal se odv\u00e9st k autu, kde m\u011b posadil na m\u00edsto spolujezdce a p\u0159iklekl si p\u0159ede m\u011b. „M\u00e1m ti n\u011bco don\u00e9st? Pit\u00ed nebo j\u00eddlo? Co m\u00e1m ud\u011blat, l\u00e1sko?“<\/div>\n
„Odvez m\u011b dom\u016f, pros\u00edm,“ vzlyknul jsem vy\u010derpan\u011b. Ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl, pomohl mi p\u0159ipoutat se, a pot\u00e9 sp\u011b\u0161n\u011b ob\u011bhl auto, posazuj\u00edc se za volant. Schoulil jsem se do klub\u00ed\u010dka, rukama si obj\u00edmal kolena a jen bre\u010del. To bylo to jedin\u00e9, \u010deho jsem byl schopen.<\/div>\n
\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Po na\u0161em p\u0159\u00edjezdu od soudu m\u011b Anis odnesl do lo\u017enice, kde si se mnou lehl do postele a kol\u00e9bal m\u011b tak dlouho, dokud jsem neusnul, a p\u0159esto ani pot\u00e9 neode\u0161el. Z\u016fstal se mnou celou dobu, odm\u00edtal se jen o krok vzd\u00e1lit, tak\u017ee poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se s trhnut\u00edm probudil ze \u0161patn\u00e9ho snu, byl tam, aby m\u011b ukonej\u0161il. \u00dapln\u011b jsem se vzbudil a\u017e druh\u00fd den r\u00e1no s opuchl\u00fdma o\u010dima a hrozn\u011b se mi t\u0159\u00e1sly ruce, jen opatrn\u011b jsem se vysoukal z Anisova objet\u00ed a zmizel v koupeln\u011b, kde jsem si okam\u017eit\u011b opl\u00e1chnul obli\u010dej. Kdy\u017e jsem se na sebe pod\u00edval do zrcadla, v\u00edc ne\u017e kdy jindy jsem se s\u00e1m sob\u011b hnusil. Sklopil jsem hlavu, pohled mi s\u00e1m sklouznul k z\u00e1p\u011bst\u00ed s v\u00fdrazn\u00fdmi jizvami. Prsty jsem po nich lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl, jako bych je t\u00edm mohl vymazat.<\/p><\/div>\n

„Bille,“ za\u0161eptal Anis ode dve\u0159\u00ed. Kdy\u017e jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl se slzami v o\u010d\u00edch, ml\u010dky m\u011b za ruku chytil a na ka\u017edou jizvu zvl\u00e1\u0161\u0165 m\u011b pol\u00edbil, na\u010de\u017e si m\u011b p\u0159it\u00e1hl do objet\u00ed. Asi nikdy jsem nebyl vd\u011b\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee ho m\u00e1m. „Slibuju, \u017ee to bude dobr\u00fd. U\u017e nikdy ti neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem, pevn\u011b ho obj\u00edmaj\u00edc. „Ale tak moc bol\u00ed mluvit o tom v\u0161em. V\u016fbec nev\u00edm, kde vzali ty fotky, ale u\u017e jen to, \u017ee o tom v\u0161em MUS\u00cdM mluvit, m\u011b hrozn\u011b bol\u00ed, Anisi. Bol\u00ed m\u011b vzpom\u00ednat na to, \u017ee m\u016fj vlastn\u00ed otec m\u011b nejednou m\u00e1lem zabil. To, co jsi tam vid\u011bl, nen\u00ed v\u0161echno. A j\u00e1 se boj\u00edm o tom mluvit, ani Tom o tom nev\u00ed.“<\/div>\n
„Bille, v\u0161echny d\u016fkazy, kter\u00e9 u soudu byly a budou p\u0159edlo\u017eeny, jsou od Toma,“ povzdechl si. „Celou tu dobu si vedl p\u0159esn\u00e9 z\u00e1znamy o tom, kdy, jak, pro\u010d a v jak\u00e9m rozsahu se ti co stalo. Tom byl u v\u0161eho p\u0159\u00edtomn\u00fd.“<\/p>\n

„J\u00e1 u\u017e tam nechci, Anisi. Nechci ka\u017edou tu r\u00e1nu pro\u017e\u00edvat znovu. Akor\u00e1t jsem si p\u0159ipomn\u011bl v\u0161echny vzpom\u00ednky.“<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, mil\u00e1\u010dku. Slibuju, \u017ee t\u00edmhle soudem to v\u0161echno skon\u010d\u00ed jednou prov\u017edy a u\u017e nikdy to nebude\u0161 muset pro\u017e\u00edvat znovu, ano?“ prsty m\u011b hladil po tv\u00e1\u0159i, \u010dekaj\u00edc na m\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se ho do\u010dkal, jen jemn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b, m\u011b pol\u00edbil. Okam\u017eit\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl, prohlubuj\u00edc polibek. Anis na to zareagoval v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed sekund\u011b – objal m\u011b kolem pasu, p\u0159i\u010dem\u017e jednou rukou mi zajel do vlas\u016f a dotla\u010dil m\u011b k pra\u010dce, na kterou m\u011b vz\u00e1p\u011bt\u00ed vysadil. Kr\u00e1tce jsem zast\u00e9nal a nohama ho sev\u0159el kolem bok\u016f, jakmile m\u011b znovu objal kolem pasu.<\/div>\n
„Vezmi si m\u011b, l\u00e1sko,“ zast\u00e9nal jsem mu do rt\u016f. Nic na to ne\u0159ekl, jen mi prsty zah\u00e1knul za boxerky a rychle je svl\u00e9knul, na\u010de\u017e je svl\u00e9kl i sob\u011b. D\u00e1l u\u017e na nic ne\u010dekal a zajel do m\u011b a\u017e po ko\u0159en, p\u0159i\u010dem\u017e chv\u00edli setrval v nem\u011bnn\u00e9 pozici, ne\u017e za\u010dal tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet, \u010d\u00edm\u017e se mi z hlavy sna\u017eil dostat v\u0161echny \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky, nebo mo\u017en\u00e1 i ty dobr\u00e9. Nal\u00e9hav\u011b m\u011b l\u00edbal na rty, ob\u010dasn\u011b skousnul m\u016fj spodn\u00ed ret nebo sjel s jazykem na krk, kde laskal drobn\u00e9 jizvi\u010dky. \u017d\u00e1dostiv\u011b jsem proti jeho kl\u00ednu p\u0159ir\u00e1\u017eel, v k\u0159e\u010d\u00edch si u\u017e\u00edvaj\u00edc, jak mi p\u0159ir\u00e1\u017eel na citlivou prostatu.<\/div>\n
„Bille,“ hrdeln\u011b zast\u00e9nal a po dal\u0161\u00edch asi t\u0159ech p\u0159\u00edrazech se do m\u011b ud\u011blal, k\u0159e\u010dovit\u011b m\u011b sv\u00edraj\u00edc za boky. Jen co se trochu vzpamatoval, rukou zam\u00ed\u0159il k m\u00e9mu kl\u00ednu, a zat\u00edmco m\u011b l\u00edbal na kl\u00ed\u010dn\u00edch kostech a krku, rukou n\u011b\u017en\u011b, ale r\u00e1zn\u011b, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po cel\u00e9 m\u00e9 d\u00e9lce, prstem mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc po \u0161pi\u010dce. Netrvalo ani p\u00e1r minut, kdy\u017e i j\u00e1 dos\u00e1hl sv\u00e9ho vrcholu a za\u0161pinil tak Anisovi b\u0159icho. „Dobr\u00fd?“ starostliv\u011b m\u011b pohladil po vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehen.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a vd\u011b\u010dn\u011b ho pol\u00edbil. „P\u016fjdu ud\u011blat n\u011bco na sn\u00eddani, dob\u0159e?“<\/p>\n

„Okey,“ pousm\u00e1l se, pom\u00e1haj\u00edc mi sesko\u010dit z pra\u010dky. „P\u0159ijdu hned za tebou.“ Op\u011btoval jsem mu \u00fasm\u011bv, obl\u00e9kl si boxerky a l\u00edn\u011b se\u0161el schody. V kuchyni jsem ud\u011blal prachoby\u010dejn\u00e1 m\u00edchan\u00e1 vaj\u00ed\u010dka, topinky a k\u00e1vu, ale i tak to von\u011blo hrozn\u011b dob\u0159e. „Obl\u00e9kni se, zlato, je zima,“ p\u0159ehodil mi Anis p\u0159es ramena svetr pot\u00e9, co u\u017e byl umyt\u00fd i oble\u010den\u00fd.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ s \u00fasm\u011bvem jsem mu podal tal\u00ed\u0159 s j\u00eddlem, svetr si navl\u00e9kaje p\u0159es hlavu. Byl to jeden z t\u011bch svetr\u016f, kter\u00fd si obl\u00e9k\u00e1te p\u0159i hlubok\u00fdch depres\u00edch, p\u0159et\u00e1hnete si ho i p\u0159es nohy a v klub\u00ed\u010dku pak bre\u010d\u00edte. „V\u00ed\u0161, jak jsi mluvil o tom p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen?“<\/div>\n
„Ano, je to z\u00edtra ve\u010der, pro\u010d?“ zv\u011bdav\u011b ke mn\u011b vzhl\u00e9dl od sv\u00e9 porce.<\/div>\n
„Rozhodl jsem se, \u017ee tvou nab\u00eddku p\u0159ijmu a p\u016fjdu s tebou, pokud tedy chce\u0161.“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Budu opravdu r\u00e1d, kdy\u017e se ke mn\u011b p\u0159ipoj\u00ed\u0161. V\u0161em vyt\u0159eme zrak, a\u017e bude\u0161 st\u00e1t po m\u00e9m boku, a douf\u00e1m, \u017ee ti to pozvedne pochrouman\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed, zat\u00edmco ostatn\u00edm ho tv\u00e1 kr\u00e1sa sraz\u00ed na \u00fapln\u00e9 dno,“ nad\u0161en\u011b m\u011b pohladil po noze. „M\u00e1\u0161 si co obl\u00e9ct, nebo vyraz\u00edme na n\u00e1kupy?“<\/div>\n
„Tom mi zachr\u00e1nil v\u0161echno m\u00e9 oble\u010den\u00ed, tak\u017ee m\u00e1m,“ pousm\u00e1l jsem se. „Ale jsem nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161, budu tam s tebou..“<\/div>\n
„Jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d tam jdu,“ pol\u00edbil jsem ho na tv\u00e1\u0159. „Jen se asi bohu\u017eel nez\u00fa\u010dastn\u00edm afterparty, z ve\u010d\u00edrk\u016f m\u00e1m trochu panickou hr\u016fzu.“<\/p>\n

„Pro\u010d?“ p\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n

„Vzhledem k tomu, jak podrobn\u00e9 jsou Tomovy z\u00e1znamy, to brzy zjist\u00ed\u0161 u soudu,“ zamumlal jsem s povzdechem. „Ale dnes to pros\u00edm ne\u0159e\u0161me, dob\u0159e? Jsem z toho akor\u00e1t vy\u010derpan\u00fd, sta\u010d\u00ed, \u017ee o tom budu muset mluvit u soudu. U\u017e to bude dostate\u010dn\u011b poni\u017euj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Bille,“ konej\u0161iv\u011b m\u011b pohladil po z\u00e1dech. „Mrz\u00ed m\u011b to, ale…“<\/div>\n
„Prost\u011b… to nechme b\u00fdt,“ sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di. „Nechci o tom mluvit, pros\u00edm. M\u011bl bych se d\u00e1t dohromady, za chv\u00edli mus\u00edm b\u00fdt v pr\u00e1ci,“ ti\u0161e jsem dodal a o krok od n\u011bj odstoupil s pohledem sklopen\u00fdm k zemi. Anis si jen rezignovan\u011b povzdechl, pol\u00edbil m\u011b na sp\u00e1nek a nakonec pohledem doprovodil a\u017e ke schod\u016fm, kde u\u017e jsem mu zmizel z dohledu. V lo\u017enici jsem si rychle obl\u00e9kl jen kalhoty a pod svetr p\u0159idal tri\u010dko, p\u0159i\u010dem\u017e jsem si st\u00e1hnul vlasy do cul\u00edku, vynikl tak m\u016fj nenal\u00ed\u010den\u00fd obli\u010dej, nem\u011bl jsem n\u00e1ladu ani chu\u0165 d\u011blat se sebou n\u011bco v\u00edc. Vzal jsem si kabelu s v\u011bcmi a zam\u00ed\u0159il rovnou do kuchyn\u011b. „P\u0159ijdu kolem p\u00e1t\u00e9, dneska je zav\u00edra\u010dka d\u0159\u00edv, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Odv\u00e9zt nechce\u0161, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m…“ nespokojen\u011b zabru\u010del.<\/p>\n

„P\u0159esn\u011b tak. Budu na mobilu, kdyby se n\u011bco d\u011blo. M\u011bj hezkou sobotu,“ jen letmo jsem ho pol\u00edbil do koutku rt\u016f, na\u010de\u017e jsem zam\u00ed\u0159il z domu, co nejrychleji. Byl jsem z cel\u00e9ho d\u011bn\u00ed kolem m\u011b opravdu unaven\u00fd, netou\u017eil jsem po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e v\u0161emu alespo\u0148 na chv\u00edli ut\u00e9ct a p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky, co\u017e mi den v pr\u00e1ci d\u00edky bohu mohl bez probl\u00e9m\u016f zajistit, proto\u017ee Lukas vzal m\u00e9 zau\u010den\u00ed opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Postupn\u011b m\u011b u\u010dil p\u0159\u00edpravu jednotliv\u00fdch drink\u016f, po\u010d\u00ednaje t\u011bmi nejjednodu\u0161\u0161\u00edmi samoz\u0159ejm\u011b, a ve chv\u00edl\u00edch volna m\u011b nau\u010dil i p\u00e1r barmansk\u00fdch trik\u016f, to b\u00fdvala z\u00e1bava.<\/p>\n

„Ahoj,“ usm\u00e1l se na m\u011b hned, co jsem dorazil.<\/div>\n

„Zdrav\u00edm,“ op\u011btoval jsem mu \u00fasm\u011bv a pozdravil i Lucii, serv\u00edrku. „Tak jak se t\u011b\u0161\u00ed\u0161 na sobotu v pr\u00e1ci?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu si st\u011b\u017eovat s tebou po boku,“ \u0161k\u00e1dlil m\u011b. „Nebude to tak stra\u0161n\u00fd s tou d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zav\u00edra\u010dkou. Jak se ty t\u011b\u0161\u00ed\u0161 na prvn\u00ed pracovn\u00ed sobotu?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Hrozn\u011b moc. Po v\u010derej\u0161ku je to v\u00fdborn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, jak se zbavit hloup\u00fdch my\u0161lenek,“ p\u0159iznal jsem bez rozpak\u016f. Lukas byl s cel\u00fdm p\u0159\u00edpadem ohledn\u011b soudu sezn\u00e1men, jako\u017eto m\u016fj \u0161\u00e9f, a tak jsem mohl mluvit narovinu. „Ale za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed tam mus\u00edme znovu, odlo\u017eili to.“<\/div>\n
„Pro nedostatek \u010deho?“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Vlastn\u011b moj\u00ed psychiky,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Jsem slaboch, zhroutil jsem se.“<\/div>\n
„Co to pl\u00e1c\u00e1\u0161, Bille? Jak se m\u016f\u017ee\u0161 pova\u017eovat za slabocha, kdy\u017e dok\u00e1\u017ee\u0161 otev\u0159en\u011b mluvit o sv\u00e9 zni\u010duj\u00edc\u00ed minulosti p\u0159ed tolika ciz\u00edmi lidmi? Za to ti pat\u0159\u00ed obrovsk\u00fd obdiv, tak nepl\u00e1cej hlouposti. A dost u\u017e o soudu, chce\u0161 p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky, tak jdeme makat. Nachystej si dvoudecky, nau\u010d\u00edm t\u011b p\u00e1r koktejl\u016f.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ vd\u011b\u010dn\u011b jsem ho kr\u00e1tce objal, ale pak ho hned poslechl a nachystal po\u017eadovan\u00e9 skleni\u010dky. Lekce za\u010d\u00ednaj\u00ed.<\/div>\n
\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Po d\u016fkladn\u00fdch p\u0159\u00edprav\u00e1ch druh\u00e9ho dne jsme s Anisem vyrazili na to slavnostn\u00ed p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen, ale byla to jedna velk\u00e1 katastrofa za druhou. V\u0161ichni se na m\u011b d\u00edvali jako na spodinu, co\u017e sice jsem, ale… S Anisem jsme spolu skoro nemluvili, ostatn\u00ed o mn\u011b za z\u00e1dy prohla\u0161ovali, \u017ee jsem d\u011bvka… Ve zkratce \u0159e\u010deno, byl jsem up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d, kdy\u017e jsme m\u00ed\u0159ili dom\u016f, kde jsem bez jedin\u00e9ho slova zalezl do postele a odm\u00edtal vyl\u00e9zt.<\/p><\/div>\n

Vypadalo to jako za\u010d\u00e1tek konce…<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ povzbudiv\u011b mi stiskl ruku Anis, kdy\u017e jsme vch\u00e1zeli do obrovsk\u00e9 budovy. „Co mysl\u00ed\u0161? Jdu vypr\u00e1v\u011bt ciz\u00edm lidem o tom, jak m\u011b cel\u00e9 roky bil, a o n\u011b\u010dem jsem ze studu ne\u0159ekl ani tob\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nejsem, Anisi.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[481],"tags":[],"class_list":["post-6308","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-haus-fur-ungewollt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6308","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6308"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6308\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6308"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6308"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6308"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}