{"id":6310,"date":"2012-06-24T18:00:00","date_gmt":"2012-06-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6293"},"modified":"2012-06-24T18:00:00","modified_gmt":"2012-06-24T17:00:00","slug":"it-s-good-to-be-king-5-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/24\/it-s-good-to-be-king-5-konec\/","title":{"rendered":"It’s Good to Be King 5. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Zeph317<\/strong><\/p>\n

„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Natalie zn\u011bla na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e p\u0159ib\u011bhla do Billovy skr\u00fd\u0161e. Bill si zu\u0159iv\u011b olizoval levou packu a trhav\u00fdmi pohyby se tak ml\u00e1til do lev\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Oh, zlato, poj\u010f sem. Nech m\u011b to ud\u011blat!“<\/div>\n

Lvice si lehla vedle n\u011bj a pomalu a plynule olizovala jeho tv\u00e1\u0159. Bill se tro\u0161ku tou zn\u00e1mou uklid\u0148uj\u00edc\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed uvolnil.<\/div>\n
„Jsi zran\u011bn\u00fd?“ Natalie p\u0159estala jen na tak dlouho, aby se mohla zeptat.<\/div>\n
„Ne, nejsem. Jen m\u011b bouchnul do tv\u00e1\u0159e. V\u010das jsem uhnul,“ Bill se znova pokusil podrbat, ale Natalie svou hlavou odstr\u010dila jeho packu pry\u010d.<\/div>\n
„Se\u0161kr\u00e1be\u0161 si ko\u017eich, jestli bude\u0161 takhle pokra\u010dovat,“ \u0161k\u00e1dlila ho. Bill se j\u00ed nechal rozmazlovat tro\u0161ku v\u00edc.<\/p>\n

„Hlava m\u011b opravdu nebol\u00ed, Nat. Bol\u00ed m\u011b n\u011bkde jinde,“ za\u0161eptal.<\/div>\n

„Ja v\u00edm, Bille. Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je tenhle Tom dobr\u00fd, \u017ee?“<\/div>\n
Bill zakroutil hlavou. „Jen jsem se pokou\u0161el s n\u00edm mluvit, Nat! A on m\u011b uhodil! J\u00e1 v\u00edm, \u017ee by alfy m\u011bly bojovat, ale j\u00e1 jsem mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit! Jen jsem s n\u00edm cht\u011bl mluvit a poznat ho. Zn\u011bl tak mile a p\u0159\u00e1telsky, kdy\u017e se bavil se Chantelle a jej\u00edma kamar\u00e1dkama.“ Billovy u\u0161i se tiskly pevn\u011b k hlav\u011b. Zamru\u010del. „A pak se o n\u011bj ta nestyda ot\u00edrala. M\u011bl jsem j\u00ed pra\u0161tit!“<\/div>\n
Natalie do n\u011bj dloubla. „Myslela jsem, \u017ee nem\u00e1\u0161 r\u00e1d n\u00e1sil\u00ed.“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a dloubnul ji nazp\u011bt. „Nem\u00e1m! Nechci ubl\u00ed\u017eit Tomovi; chci jenom, aby pro n\u011bj Chantelle p\u0159estala zvedat ocas. M\u011bla by sis s n\u00ed promluvit. Kv\u016fli n\u00ed vypad\u00e1te \u0161patn\u011b v\u0161echny.“
„Oh, Bille, mluv\u00ed z tebe \u017e\u00e1rlivost,“ \u0159\u00edkala Natalie, kdy\u017e ve\u0161la Billova mamka.<\/div>\n
„No, tak to byl dal\u0161\u00ed trapas,“ ozn\u00e1mila.<\/p>\n

Bill se pokusil schovat hlavu za Nataliin\u00fdm bokem, ale ona se odt\u00e1hla pry\u010d, necht\u011bla b\u00fdt mezi matkou, synem a jejich h\u00e1dkou.<\/div>\n

„Bille, tohle si mus\u00ed\u0161 srovnat. Co sis myslel, \u017ee si vedle n\u011bj sedne\u0161, jako kdyby byl jedna z holek? Mus\u00ed\u0161 se m\u00edt po\u0159\u00e1d na pozoru!“ varovala ho matka.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, mami. Ale on byl tak sladk\u00fd, kdy\u017e mluvil se Chantelle, a j\u00e1 myslel, \u017ee by se mnou mohl taky mluvit takhle.“<\/div>\n
Jeho mamka si povzdechla. „Oh, zlat\u00ed\u010dko. Vybral sis nejhor\u0161\u00ed mo\u017enou dobu na to se zamilovat.“<\/div>\n
„Zamilovat? Nechci bejt do Toma zamilovanej! Kdy u\u017e to n\u00e1sil\u00ed skon\u010d\u00ed?!“ Bill se p\u0159evalil na bok a zakryl si \u010denich packou.<\/div>\n
„Bille,“ jeho matka zabru\u010dela a vym\u011bnila si pohled s Natali\u00ed. „Zkus\u00edme to je\u0161t\u011b jednou. Mus\u00ed\u0161 se p\u0159ipravit.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill se p\u0159eto\u010dil zp\u00e1tky na b\u0159icho a pod\u00edval se na svou matku tak velk\u00fdma o\u010dima, jak\u00e9 jen dok\u00e1zal. „Pros\u00edm, mami, nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsme toho pro jeden den ud\u011blali dost? Pro\u010d nenech\u00e1me Toma dneska u\u017e b\u00fdt a nezkus\u00edme to znova z\u00edtra? Nebo poz\u00edt\u0159\u00ed? Nebo p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden? Pro\u010d na to jdeme tak rychle?“<\/div>\n
Jeho matka hluboce zavr\u010dela, vyd\u00e1vaj\u00edc zvuk, kter\u00fd donutil Billa i Natalii ustoupit a st\u00e1hnout u\u0161i. „Proto\u017ee pokud to nevy\u0159e\u0161\u00edme hned, p\u0159evezme to tady ten n\u00e1fuka. Nem\u016f\u017eeme si dovolit \u010dekat a nechat ho si tu d\u011blat, co chce. Bille, mus\u00ed\u0161 to dokon\u010dit dneska.“<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b nikdy necht\u011bl schovat sv\u016fj ocas mezi nohy a ut\u00e9ct tak jako te\u010f. V\u011bd\u011bl, \u017ee by Toma nep\u0159epral. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho matka v\u00ed, \u017ee nem\u016f\u017ee Toma p\u0159eprat a vyhr\u00e1t. Co m\u011bl d\u011blat?<\/div>\n
„U\u017e jsem na to p\u0159i\u0161la,“ \u0159ekla jeho mamka. „Natalie a j\u00e1 ho rozpt\u00fdl\u00edme. A\u017e se Tom bude soust\u0159edit na n\u00e1s, z \u00fakrytu na n\u011bj vysko\u010d\u00ed\u0161. S momentem p\u0159ekvapen\u00ed ve tv\u016fj prosp\u011bch ho sraz\u00ed\u0161 k zemi p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si uv\u011bdom\u00ed, kdo ude\u0159il. Bude donucen se poddat!“<\/p>\n

„Mami, nemysl\u00edm si…“<\/div>\n

P\u0159eru\u0161ila ho zavr\u010den\u00edm. „To je ten probl\u00e9m, Bille. Ty nemysl\u00ed\u0161.“ Trochu se zklidnila, kdy\u017e ho sly\u0161ela zaf\u0148ukat. „Bille, dost si nev\u011b\u0159\u00ed\u0161. Mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 nad Tomem vyhr\u00e1t. V\u0161echno, co mus\u00ed\u0161 ud\u011blat, je ho donutit, aby se jednou podvolil, a od t\u00e9 doby bude\u0161 m\u00edt navrch. M\u016f\u017ee\u0161 to, pros\u00edm, je\u0161t\u011b jednou zkusit?“<\/div>\n
Bill nikdy nebyl dobr\u00fd v tom, \u0159\u00edkat lvic\u00edm ne. S v\u00fdjimkou \u010dasu p\u00e1\u0159en\u00ed. Byl donucen se pod\u00edvat na svou mamku a k\u00fdvnout.<\/div>\n
„Dob\u0159e, mami. Uka\u017e mi, co m\u00e1m d\u011blat.“<\/p>\n

Opravdu cht\u011bl s Tomem je\u0161t\u011b jednou mluvit a po\u0159\u00e1dn\u011b ho pozdravit. Cht\u011bl ot\u00edrat svoji bradu proti t\u00e9 Tomov\u011b a d\u00fdchat tu kr\u00e1snou v\u016fni, kterou vyza\u0159oval. Nutilo to Billa c\u00edtit se v teple, jako by le\u017eel na letn\u00edm slunci cel\u00e9 dny. A cht\u011bl s Tomem mluvit a n\u011bco se o n\u011bm dozv\u011bd\u011bt. Opravdu se necht\u011bl pr\u00e1t.<\/div>\n

Jeho matka mu nenechala moc \u010dasu na starosti, v\u011bd\u011bla, \u017ee by o tom moc p\u0159em\u00fd\u0161lel. Hned dala pl\u00e1n do pohybu.<\/p>\n

Bill se kr\u010dil na \u0159\u00edmse asi osm metr\u016f nad zem\u00ed. Odt\u00e1hl se od okraje, kdy\u017e sly\u0161el matku a Natalii proj\u00edt pod n\u00edm. Dostaly se do takov\u00fdch pozic, \u017ee Tom bude mezi nimi a nebude moc Billa uc\u00edtit tak snadno. Jeho matka mu ne\u0159ekla \u00fapln\u00e9 detaily toho rozpt\u00fdlen\u00ed, kter\u00e9 napl\u00e1novala, tak\u017ee byl \u0161okovan\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl, jak se lvice za\u010daly mazlit a hr\u00e1t si. Ob\u011b nahlas chrochtaly a bru\u010dely a zd\u00e1lo se, \u017ee to funguje a Tom se prob\u00edr\u00e1 ze sv\u00e9ho odpo\u010dinku pod stromem.<\/p>\n

Bill nech\u00e1val hlavu dole, ale nemohl si pomoct, pokukoval po druh\u00e9m samci. Tom nas\u00e1l vzduch a zvedl zadek, nech\u00e1vaj\u00edc packy dole, aby se nenucen\u011b prot\u00e1hl. Pak zvedl i p\u0159edek a prot\u00e1hl si zadn\u00ed tlapy. To prot\u00e1hnut\u00ed zp\u016fsobilo, \u017ee se Tomovi na z\u00e1dech vyr\u00fdsovaly svaly, pomyslel si Bill, c\u00edtil lehkou z\u00e1vra\u0165. Uv\u011bdomil si, \u017ee d\u00fdch\u00e1 zt\u011b\u017eka a rychle zav\u0159el tlamu.<\/div>\n

Tom se rozhl\u00e9dl a znova popot\u00e1hl, kone\u010dn\u011b zam\u011b\u0159il dv\u011b dov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed lvice. Hned \u0161el k nim. Natalie se na n\u011bj pod\u00edvala p\u0159es rameno, kde dr\u017eela Billovu matku.<\/div>\n
„Pro\u010d nejde\u0161 sem a nep\u0159id\u00e1\u0161 se, chlape\u010dku?“ zavr\u010dela hrav\u011b a zavrt\u011bla ocasem.<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee to podpo\u0159ilo Toma natolik, aby se rozeb\u011bhl rychleji. Byl pod Billovou \u0159\u00edmsou d\u0159\u00edv, ne\u017e si toho Bill v\u0161iml. Sly\u0161el jeho mamku zak\u0159i\u010det „Te\u010f!“ a tak zav\u0159el o\u010di a sko\u010dil.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

P\u0159ekvapilo to jeho i Toma, kdy\u017e Bill dopadl p\u0159\u00edmo p\u0159es Tomova ramena. V okam\u017eiku byli oba zmaten\u00ed, Bill vydechl: „Oh kurva, moc se omlouv\u00e1m.“<\/p><\/div>\n

Tom se oklepal ze \u0161oku a sna\u017eil se zpod Billa vyl\u00e9zt.<\/div>\n
„Co to sakra je, Bille! Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nenech\u00e1m t\u011b na pokoji, dokud se mi nepodvol\u00ed\u0161! Poood-vooool see-eee!“ Bill\u016fv hlas se t\u0159\u00e1sl, jak sebou Tom h\u00e1zel, sna\u017e\u00edc se dostat Billa ze sv\u00fdch ramen. Plus bylo, \u017ee Bill nebyl t\u011b\u017ek\u00fd, ale byl hou\u017eevnat\u00fd. Dr\u017eel se pevn\u011b tlapami kolem Tomov\u00fdch ramen a jeho zadn\u00ed nohy obj\u00edmaly Tomovy boky.<\/div>\n
Bylo to poprv\u00e9, kdy byl Bill v t\u00e9hle pozici – z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu – a byl to opravdu dobr\u00fd pocit. Opravdu, opravdu dobr\u00fd, jak Tom d\u00e1l bojoval a nar\u00e1\u017eel z\u00e1dy na Bill\u016fv podb\u0159i\u0161ek. A n\u00ed\u017e. A najednou si Bill uv\u011bdomil, pro\u010d to bylo tak dobr\u00e9.<\/p>\n

„Oh, Tome,“ zast\u00e9nal, nat\u00e1hnul hlavu v\u00edc dop\u0159edu, aby mohl d\u00fdchat Tomovu delik\u00e1tn\u00ed v\u016fni, jak Tom bojoval. „Oh, Tome!“<\/div>\n

Tom kone\u010dn\u011b zaregistroval t\u00f3n jeho hlasu a na chv\u00edli p\u0159estal bojovat. „Bille! Co tam vzadu d\u011bl\u00e1\u0161? Slez ze m\u011b!“<\/div>\n
„Oh, Tome! Nep\u0159est\u00e1vej, pokra\u010duj!“ Bill si nebyl jist\u00fd pro\u010d, ale opravdu pot\u0159eboval, aby se Tom nep\u0159est\u00e1val h\u00fdbat t\u00edmhle vln\u00edc\u00edm, vzp\u00edraj\u00edc\u00edm se zp\u016fsobem, d\u00edky kter\u00e9mu nar\u00e1\u017eel do Billovy p\u00e1nve. Nahoru a dol\u016f, nahoru a dol\u016f.<\/div>\n
„Bille, rad\u0161i bys nem\u011bl d\u011blat to, co si mysl\u00edm, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161! Tak mi pomozte!“<\/div>\n
Bylo pozd\u011b a Billa zalila ext\u00e1ze, jak Tom za\u010dal bojovat je\u0161t\u011b tvrd\u011bji. „Oh, Tome! Jsi \u00fa\u017easnej!“<\/div>\n
Tom se v tom okam\u017eiku pokusil osvobodit, plival a sy\u010del a \u0161kr\u00e1bal do zem\u011b, sna\u017e\u00edc se jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem dostat od toho, te\u010f vy\u010derpan\u00e9ho, lva.<\/p>\n

„Bille, nech m\u011b j\u00edt! Slez ze m\u011b!“<\/div>\n

Jen\u017ee Bill, c\u00edt\u00edc tu \u00fa\u017easnou v\u011bc, byl te\u010f nav\u017edycky posedl\u00fd. Sev\u0159el v\u0161echny \u010dty\u0159i tlapy kolem Toma je\u0161t\u011b siln\u011bji, nenech\u00e1vaj\u00edc Toma se zpod n\u011bj odplazit. Kdy\u017e se Tom pokusil je oba p\u0159evalit, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to mus\u00ed c\u00edtit znova. Jenom Tom dok\u00e1zal, aby se c\u00edtil takhle neuv\u011b\u0159iteln\u011b, dok\u00e1zal ho uspokojit. „Nenech\u00e1m t\u011b j\u00edt!“ zavr\u010del Bill a zakousl zuby do Tomova z\u00e1tylku.<\/div>\n
Tom zak\u0159i\u010del, ne z bolesti, ale z toho pon\u00ed\u017een\u00ed, \u017ee se ho tenhle huben\u00fd r\u00e1doby alfa sna\u017eil znovu ojet. Nepodepsal nic o tom, \u017ee se nech\u00e1 o\u0161oustat jin\u00fdm lvem.<\/div>\n
Bill p\u0159i\u0161el na to, \u017ee kdyby se sem dostal ve stejnou chv\u00edli jako Tom, ten pocit by byl je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed. Spole\u010dn\u011b se houpali, Tom sna\u017e\u00edc se zoufale ut\u00e9ct a Bill sna\u017e\u00edc se zoufale t\u0159\u00edt proti jeho z\u00e1d\u016fm.<\/p>\n

„Slez ze m\u011b, Bille! Tohle je nechutn\u00fd!“ Tom se pokusil si lehnout, bojuj\u00edc s tou pot\u0159ebou bojovat, vzhledem k tomu, \u017ee jeho pohyby Billa vzru\u0161ovaly. Tohle bylo je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e jenom trapn\u00e9.<\/div>\n

„Oh, Tome! Jsi tak \u00fa\u017easn\u00fd!“ Bill se sna\u017eil se k n\u011bmu tulit, jak se jeho boky za\u010daly h\u00fdbat rychleji.<\/div>\n
Tom rozpa\u010dit\u011b zast\u00e9nal a cht\u011bl si skr\u00fdt hlavu.<\/div>\n
„Prost\u011b ze m\u011b slez! No tak!“<\/div>\n
„Podvol se!“ zvolal \u017eensk\u00fd hlas n\u011bkde opod\u00e1l. Tom se pokusil oto\u010dit hlavu, ale Bill znovu zakousnul zuby do Tomovy \u0161\u00edje a majetnicky zavr\u010del.<\/div>\n
„Ne! Bille, u\u017e to dokon\u010di!“<\/div>\n
„Jestli se podvol\u00ed\u0161, nech\u00e1 t\u011b j\u00edt! \u0158ekni to!“ zak\u0159i\u010dela samice znovu.<\/div>\n
Bill zamru\u010del hlasit\u011bji a vypadalo to, \u017ee to zv\u00fd\u0161ilo jeho \u00fasil\u00ed. Tom si byl dost jist\u00fd, \u017ee u\u017e jeho ko\u017eich nikdy nebude c\u00edtit jako \u010dist\u00fd. „No tak, Bille, pros\u00edm!“ Dal\u0161\u00ed zavr\u010den\u00ed a dal\u0161\u00ed vzru\u0161en\u00e9 poskakov\u00e1n\u00ed. Tomovi z toho bylo \u0161patn\u011b. „Fajn! Podvoluju se! Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, Bille? Te\u010f m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 nechat na pokoji!“<\/p>\n

Sly\u0161el j\u00e1sot n\u011bkde kousek od nich, jak lvice za\u010daly \u0159v\u00e1t. Tom um\u00edral pon\u00ed\u017een\u00edm a v\u0161em to bylo jedno. Potom Bill pustil jeho krk a naklonil se bl\u00ed\u017e k jeho uchu.<\/div>\n

„Nikdy t\u011b nenech\u00e1m na pokoji, Tome. Miluju t\u011b!“<\/div>\n
Pak se znova na\u010dechral, c\u00edtil se l\u00edp ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm v \u017eivot\u011b. Bill se p\u0159ekulil z Toma, kone\u010dn\u011b, v\u00e1lej\u00edc se na z\u00e1dech na tr\u00e1v\u011b, o\u010di jen pootev\u0159en\u00e9 a jazyk mu visel z tlamy. Tom se postavil a oklepal se. Ten vlhk\u00fd pocit na z\u00e1dech ho nutil se trochu hrbit. Lvice se kolem nich shrom\u00e1\u017edily a n\u011bkter\u00e9 se sm\u00e1ly jemu nebo Billovi, nebyl si jist\u00fd.<\/p>\n

Tom za\u0159val tak zlostn\u011b, jak jen mohl, a vrhl se na Billa. Ten druh\u00fd lev byl paralyzovan\u00fd bla\u017eenost\u00ed a nechal Toma zakr\u00fdt cel\u00e9 jeho t\u011blo, nech\u00e1vaj\u00edc celou jeho v\u00e1hu tla\u010dit Billa k zemi. Tom se ty\u010dil nad n\u00edm, tv\u00e1\u0159 p\u0159\u00edmo nad Billovou.<\/div>\n

„U\u017e to nikdy ned\u011blej. Nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak ojet jin\u00fdho samce. My spolu bojujeme. Neuspokojujeme se. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it…“ Tom proto\u010dil o\u010di, kdy\u017e Bill vypl\u00e1zl jazyk a ol\u00edzl Tom\u016fv nos odshora dol\u016f.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu si pomoct, Tome. Jsi tak kr\u00e1snej a tak dob\u0159e von\u00ed\u0161. Jsi jedinej, d\u00edky komu jsem se takhle c\u00edtil.“ Bill se sna\u017eil vypadat sladce a otev\u00edral o\u010di jako kot\u011b. Nevypadalo to, \u017ee by to na Toma n\u011bjak zap\u016fsobilo, kdy\u017e nad n\u00edm jen hluboce vr\u010del.<\/div>\n
„Nepodvol\u00edm se ti jen proto, \u017ee jsi mi o\u0161ukal z\u00e1da. J\u00e1 budu alfa.“ Tom tisknul svou v\u00e1hu pevn\u011bji a ne\u010dekal, \u017ee by Bill vydal tak… vzru\u0161en\u00fd zvuk. Odt\u00e1hnul se, kdy\u017e Billovo rychl\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed zn\u011blo st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc jako vrn\u011bn\u00ed. „Tohle t\u011b vzru\u0161uje? Jako fakt?!“<\/div>\n
„Mmm, nem\u016f\u017eu si pomoct, Tome. Jsi opravdu \u00fa\u017easnej.“ Bill znova zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se pohybovat boky tam, kde ho Tom dr\u017eel.<\/p>\n

Tom frustrac\u00ed zast\u00e9nal, kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161la jedna z lvic.<\/div>\n

„Ahoj, Tome. Te\u010f kdy\u017e ses podvolil Billovi, t\u011b v\u00edt\u00e1me ve sme\u010dce,“ \u0159ekla.<\/div>\n
Odsko\u010dil od Billa a zavr\u010del na ni, tla\u010d\u00edc ji dol\u016f. „Nepodvolil jsem se mu!“<\/div>\n
„Mami? Co to d\u011bl\u00e1\u0161?! Jdi pry\u010d a dop\u0159ej n\u00e1m trochu soukrom\u00ed!“ zak\u0148u\u010del Bill a p\u0159ekulil se na b\u0159icho.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval z n\u00ed na Billa. „Tohle je tvoje matka?“<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, nev\u00edm, co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se stalo, ale j\u00e1 se Billovi nepodvolil. Jen jsem cht\u011bl, aby m\u011b p\u0159estal oj\u00ed\u017ed\u011bt.“ Tom za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet mezi velkou lvic\u00ed a Billem.<\/div>\n
„Jo, ale my jsme sly\u0161ely, jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee se mu podvoluje\u0161. Tak\u017ee bychom ti r\u00e1dy daly nab\u00eddku,“ \u0159ekla.<\/div>\n
„Nab\u00eddku?“ Tom se na chv\u00edli zastavil a pozorn\u011b ji sledoval. Bill se dostal na nohy a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k Tomovi, taky pozoruj\u00edc matku.<\/p>\n

„Tome, uv\u00edt\u00e1me t\u011b v na\u0161\u00ed sme\u010dce pod podm\u00ednkou, \u017ee nebude\u0161 tla\u010dit na lvice, kter\u00e9 o tebe nebudou m\u00edt z\u00e1jem.“<\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, jako to Bill ud\u011blal mn\u011b?“ zamumlal Tom. Bill cuknul sm\u011brem dozadu, jako kdyby ho znova pra\u0161til.<\/div>\n
„Oh, Tome, je mi to opravdu l\u00edto! Nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil tak, jako to d\u011blal lvic\u00edm star\u00fd alfa! Moc se omlouv\u00e1m. Jen jsem t\u011b cht\u011bl dostat dol\u016f, a pak to bylo tak, tak dobr\u00fd, a najednou, ne\u017e jsem si to uv\u011bdomil…“ Tom pl\u00e1cnul tlapkou p\u0159es bradu v Billov\u011b sm\u011bru, aby ho uml\u010del.<\/div>\n
„Bille, neubl\u00ed\u017eils mi. Bylo to jen… poni\u017euj\u00edc\u00ed.“ Tom si tlapkou ot\u0159el nos, kdy\u017e se Bill p\u0159esunul k n\u011bmu a hlavou narazil do Tomova boku.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Bill znova. „U\u017e ti to nikdy neud\u011bl\u00e1m, kdy\u017e to nebude\u0161 cht\u00edt. Moc se omlouv\u00e1m.“<\/p>\n

P\u0159edt\u00edm, ne\u017e mu mohl Tom odpov\u011bd\u011bt, Billova matka \u0159ekla: „Tome, jsme tady trochu jin\u00ed, ne\u017e na co jsi asi zvykl\u00fd. V\u00ed\u0161, lvice up\u0159ednost\u0148uj\u00ed spole\u010dnost ostatn\u00edch lvic. M\u011bly jsme ml\u00e1\u010fata, kdy\u017e jsme byly p\u0159inucen\u00e9 k p\u00e1\u0159en\u00ed, ale mnohem, mnohem rad\u0161i bychom byly spolu. A vypad\u00e1 to, \u017ee tady Bill by up\u0159ednost\u0148oval spole\u010dnost jin\u00e9ho lva. Rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n

„Tak trochu. Mysl\u00edm,“ zamumlal Tom. „Tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 z v\u00e1s se se mnou vlastn\u011b p\u00e1\u0159it nechce?“<\/div>\n
V\u011bt\u0161ina lvic nesouhlasn\u011b zakroutila hlavou. „V\u011bt\u0161ina z n\u00e1s u\u017e je sp\u00e1rovan\u00e1,“ \u0159ekla Natalie. „A jsme opravdu \u0161\u0165astn\u00e9.“<\/div>\n
„Wow. Tak\u017ee co m\u00e1m jako d\u011blat?“ Tom se pod\u00edval a c\u00edtil se tro\u0161ku unaven\u00fd a ztracen\u00fd po tomhle bl\u00e1zniv\u00e9m dni.<\/div>\n
Billova matka ud\u011blala krok k n\u011bmu. „Proto ti chceme d\u00e1t nab\u00eddku. Za to, \u017ee n\u00e1s nech\u00e1\u0161 \u017e\u00edt tak, jak jsme \u0161\u0165astn\u00e9, d\u00e1me ti volnou ruku. Bill nikdy opravdu necht\u011bl b\u00fdt alfa, tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 v\u00e9st na\u0161\u00ed sme\u010dku, jestli si to p\u0159eje\u0161. Chceme jen \u017e\u00edt klidn\u011b a bez n\u00e1tlaku.“<\/p>\n

Tom o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Byl zmaten\u00fd a zklaman\u00fd. Myslel si, \u017ee kdy\u017e p\u0159ijde do nov\u00e9 ZOO, d\u00e1 mu to \u0161anci b\u00fdt s lvicemi a d\u011blat v\u011bci, kter\u00e9 by ho d\u011blaly \u0161\u0165astn\u00fdm. M\u00edsto toho tady na\u0161el lvice, kter\u00e9 cht\u011bly b\u00fdt s jin\u00fdmi lvicemi a necht\u011bly s n\u00edm nic m\u00edt. A zjistil, \u017ee ten druh\u00fd lev ho m\u011bl r\u00e1d t\u00edmhle zp\u016fsobem. Nikdy p\u0159edt\u00edm by na to nepomyslel, koutkem oka se pod\u00edval na Billa. Bill sed\u011bl a nad\u0161en\u011b na n\u011bj koukal.<\/div>\n

Tom u\u017e p\u0159edt\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by se mohl s Billem sp\u0159\u00e1telit a zjistit, jestli spolu m\u016f\u017eou dva lvi vych\u00e1zet bez boje. Mo\u017en\u00e1 by mu tohle mohlo d\u00e1t \u0161anci si alespo\u0148 ud\u011blat p\u0159\u00e1tele a neb\u00fdt s\u00e1m.<\/div>\n
Hlasit\u011b si povzdechl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, p\u0159ij\u00edm\u00e1m va\u0161\u00ed nab\u00eddku. Nebudu se sna\u017eit o lvice, kter\u00e9 o m\u011b nebudou m\u00edt z\u00e1jem. Na opl\u00e1tku se proti mn\u011b p\u0159estanete spol\u010dovat a nebudete na m\u011b \u00fato\u010dit?“ Te\u010f se pod\u00edval p\u0159\u00edmo na Billa. Druh\u00fd lev sklopil hlavu.<\/div>\n
„Ano, Tome, tohle je dohoda.“<\/div>\n
Billova matka ud\u011blala krok vp\u0159ed a ot\u0159ela se \u010delist\u00ed proti Tomov\u011b.<\/div>\n
„V\u00edtej v na\u0161\u00ed rodin\u011b.“<\/p>\n

Ka\u017ed\u00e1 se lvic \u0161la a p\u0159iv\u00edtala Toma, a pak si \u0161ly po sv\u00e9m, na posledn\u00ed odpo\u010dinek p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e bude noc. Billova matka ol\u00edzla tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho syna, ne\u017e za\u0161eptala: „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, zlato.“<\/div>\n

Kdy\u017e byli Tom a Bill sami, z\u00edrali na sebe n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut. Pak se Tom posadil a po\u0161kr\u00e1bal se zadn\u00ed nohou d\u016fkladn\u011b za uchem. Vysko\u010dil a rychle se oklepal.<\/p>\n

„Tak, co budeme d\u011blat te\u010f? Je tu je\u0161t\u011b n\u011bco, co tady d\u011bl\u00e1te pro z\u00e1bavu?“ zeptal se Billa, kter\u00fd se kradl bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, b\u0159icho n\u00edzko nad zem\u00ed.<\/div>\n

„M\u016f\u017eeme se poznat. M\u016f\u017eeme z\u00e1pasit. M\u016f\u017eeme si hr\u00e1t.“ Bill d\u00fdchal bl\u00edzko jeho tv\u00e1\u0159e, ot\u00edraj\u00edc se j\u00ed rychle o Tomovu \u010delist. „N\u011bkdy t\u011b i nech\u00e1m b\u00fdt naho\u0159e,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Tom hluboce zavr\u010del, souhlasn\u011b hu\u010del. Bill von\u011bl docela hezky, kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel. Byl hezk\u00fd\u2026 na samce. A Tom m\u011bl pr\u00e1v\u011b te\u010f hodn\u011b potla\u010dovan\u00fdch frustrac\u00ed, kter\u00fdch by se mohl zbavit. Vysko\u010dil, zav\u011bsil tlapu kolem Billov\u00fdch ramen a sna\u017eil se ho dostat na zem. Bill m\u0148ouknul p\u0159ekvapen\u00edm, ale vzdal se docela rychle, oto\u010dil se na b\u0159icho a sna\u017eil se vystr\u010dit boky nahoru. Tom pochopil a p\u0159esunul se tak, \u017ee byl nad n\u00edm. Bill zast\u00e9nal, kdy\u017e ho Tom kousnul do krku.<\/div>\n
„To uvid\u00edme,“ zabru\u010del Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Zam\u011bstnanci ZOO, Georg a Gustav, st\u00e1li venku p\u0159ed ohradou a potichu to pozorovali. N\u011bkolik n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f volalo do kancel\u00e1\u0159e, st\u011b\u017eovali si na chov\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at a oni byli zavol\u00e1ni dol\u016f k v\u00fdb\u011bhu lv\u016f. Ani jeden z nich nech\u00e1pal, co bylo na chov\u00e1n\u00ed t\u011bch dvou lv\u016f tak \u0161patn\u00e9, kv\u016fli \u010demu na\u0161tvan\u00e9 matky k\u0159i\u010dely, dokud to sami nevid\u011bli. Dvakr\u00e1t.<\/p><\/div>\n

Georg si kone\u010dn\u011b odka\u0161lal.<\/div>\n
„No, to by vysv\u011btlovalo, pro\u010d Bill nikdy nezplodil \u017e\u00e1dn\u00e1 ml\u00e1\u010fata.“<\/div>\n
Gustav po n\u011bm st\u0159elil nep\u0159\u00edjemn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Je to jen uk\u00e1zka dominance. To v\u00ed\u0161. Nejd\u0159\u00edv se Bill sna\u017eil ovl\u00e1dnout nov\u00e1\u010dka, a te\u010f se Tom sna\u017e\u00ed vz\u00edt si dominanci zp\u011bt. Jakmile budou bojovat, jeden z nich bude alfa.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ \u0159ekl Georg, po\u0161kr\u00e1bal se na krku pod cul\u00edkem a nespou\u0161t\u011bl o\u010di ze lv\u016f. „Ale nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsi n\u011bkdy, pro\u010d se spolu lvice v\u017edycky v p\u00e1\u0159\u00edc\u00edm obdob\u00ed schovaj\u00ed? V\u00ed\u0161 o tom chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsme u nich vid\u011bli. A te\u010f vid\u011bt Billa d\u011blat… tohle… po tom v\u0161em. Nenut\u00ed t\u011b to p\u0159em\u00fd\u0161let?“<\/div>\n
„O \u010dem? P\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee m\u00e1me lesbick\u00fd lvice a gay lvy? No tak, Georgu,“ posm\u00edval se mu Gustav.<\/div>\n
„Byli tady ti tu\u010d\u0148\u00e1ci v New Yorku a Japonsku a N\u011bmecku,“ za\u010dal Georg se star\u00fdm argumentem p\u0159edt\u00edm, ne\u017e s\u00e1m sebe p\u0159eru\u0161il. „Gustave, pod\u00edvej!“<\/p>\n

Tom se oto\u010dil na Bill\u016fv bok a Bill se natla\u010dil bl\u00ed\u017e, aby o\u010distil tv\u00e1\u0159 druh\u00e9ho lva dlouh\u00fdm, nad\u0161en\u00fdm ol\u00edznut\u00edm. Tomovy o\u010di byly zav\u0159en\u00e9 a jeho vrn\u011bn\u00ed bylo sly\u0161et a\u017e k m\u00edstu, kde st\u00e1li.<\/p>\n

„Tohle nen\u00ed dominantn\u00ed chov\u00e1n\u00ed. Je to sp\u00ed\u0161 dvo\u0159en\u00ed,“ trval si Georg na sv\u00e9m.<\/div>\n

Gustav zakroutil hlavou. „Je mi jedno, co ti dva budou d\u011blat, pokud se budou brzo p\u00e1\u0159it. \u0158editel mi d\u00fdch\u00e1 za krk, proto\u017ee jsme cel\u00fd rok nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd ml\u00e1\u010fata. V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, co to pro ZOO je, a on si mysl\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edjmy ZOO budou klesat, pokud lidi neuvid\u00ed mal\u00fd, chlupat\u00fd lv\u00ed\u010data.“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Jestli v\u0161echno ostatn\u00ed zklame, v\u011bt\u0161ina ZOO v zemi s velk\u00fdmi ko\u010dkami n\u00e1m dlu\u017e\u00ed ml\u00e1\u010fata od t\u00e9 doby, co jsme jich m\u011bli za minul\u00e9 roky tolik. V\u017edycky jim m\u016f\u017eeme zavolat a dostat p\u00e1r nov\u00fdch mali\u010dk\u00fdch, kter\u00e9 n\u00e1m po\u0161lou. Mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017eeme tyhle nechat klidn\u011b \u017e\u00edt, jestli maj\u00ed r\u00e1di jen sebe navz\u00e1jem.“<\/div>\n
Mal\u00e1 hol\u010di\u010dka vedle nich vyp\u00edskla. „Maminko, co to ti dva lvi d\u011blaj\u00ed? Vypad\u00e1 to, jako by hr\u00e1li p\u0159esko\u010d \u017e\u00e1bu<\/a>, a jeden se zasekl!“<\/p>\n

Georg a Gustav se oto\u010dili zp\u00e1tky k ohrad\u011b, kde se Bill vy\u0161plhal zase nad Toma a vypadal, jako by byl v \u0159\u00edji. Tom vypadal, \u017ee si to u\u017e\u00edv\u00e1, a\u010dkoli ho pl\u00e1cnul, kdy\u017e Bill p\u0159ir\u00e1\u017eel trochu moc hrub\u011b.<\/div>\n

\u017dena vzala svou dceru pry\u010d a pod\u00edvala se na dva zam\u011bstnance ZOO, kte\u0159\u00ed pokra\u010dovali v z\u00edr\u00e1n\u00ed na lvy.<\/div>\n
„No,“ \u0159ekl Gustav, „jestli m\u00e1\u0161 pravdu – a j\u00e1 ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ji m\u00e1\u0161 – mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl rad\u0161i za\u010d\u00edt ps\u00e1t knihu.“<\/div>\n
Georg se st\u00e1hl a divn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „Jakou knihu?“<\/div>\n
„Ti dva tepl\u00ed tu\u010d\u0148\u00e1ci v New Yorku? N\u011bkdo o nich napsal nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed d\u011btskou kn\u00ed\u017eku. Jestli nap\u00ed\u0161e\u0161 dost dobrou kn\u00ed\u017eku, mo\u017en\u00e1 j\u00ed m\u016f\u017eeme prodat jako kompenzaci za ztr\u00e1ty ZOO, proto\u017ee nem\u00e1me ml\u00e1\u010fata. Jestli dok\u00e1\u017ee\u0161, aby ZOO d\u00e1l vyd\u011bl\u00e1vala pen\u00edze, \u0159editel bude m\u00edt kv\u016fli na\u0161im tepl\u00fdm lv\u016fm radost, i kdy\u017e si n\u011bkte\u0159\u00ed budou st\u011b\u017eovat.“<\/div>\n
„Chlape, jsi tak chladn\u00fd! Tady je kr\u00e1sn\u00fd projev n\u00e1klonnosti, p\u0159\u00edmo tady p\u0159ed tebou, a v\u0161echno, nad \u010d\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let, je n\u011bco nepodstatn\u00e9ho!“ Georg se s n\u00edm za\u010dal h\u00e1dat, kdy\u017e spolu odch\u00e1zeli do kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Mezit\u00edm Bill dokon\u010dil sv\u016fj posledn\u00ed z\u00e1pas a le\u017eel na z\u00e1dech s b\u0159ichem na tepl\u00e9m odpoledn\u00edm slunci. Tom zamru\u010del a ol\u00edzl ho p\u0159es tv\u00e1\u0159, potom se p\u0159itulil hlavou k Billovu b\u0159\u00ed\u0161ku, aby si odpo\u010dinul. Jak byl Bill sto\u010den\u00fd okolo n\u011bj a z\u00edvnul, pomyslel si, \u017ee bylo dobr\u00e9 b\u00fdt kr\u00e1l.<\/p>\n

Od autorky:<\/em><\/div>\n

B\u011bhem m\u00e9ho 15ti minutov\u00e9ho<\/s> hodiny a hodiny trvaj\u00edc\u00edho „lv\u00edho v\u00fdzkumu“ jsem zjistila, \u017ee lvice v zajet\u00ed \u010dasto tvo\u0159\u00ed dvojice s jin\u00fdmi lvicemi. A samci, proto\u017ee jsou mu\u017ei, ojedou v\u0161echno, co jim neute\u010de. Lvi m\u016f\u017eou vyvrcholit 40x nebo v\u00edckr\u00e1t za den, b\u011bhem p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed sez\u00f3ny. Je to n\u011bjak\u00e9 vzpurn\u00e9 obdob\u00ed.<\/em><\/div>\n
Ta kniha, o kter\u00e9 Gustav mluvil, je „A tango tan\u010d\u00ed t\u0159i“, napsali ji Justin Richardson a Peter Parnell. Je zalo\u017een\u00e1 na skute\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu dvou samc\u016f tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f z Central Parku, kte\u0159\u00ed si vytvo\u0159ili pouto, postavili hn\u00edzdo a vychovali spolu ml\u00e1d\u011b. Bohu\u017eel, kniha se stala jednou z nejv\u00edce napadan\u00fdch knih v americk\u00fdch knihovn\u00e1ch a \u0161kol\u00e1ch na n\u011bkolik let, proto\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed rodi\u010de necht\u011bli, aby jejich d\u011bti \u010detly knihu o dvou samc\u00edch a jejich rodin\u011b.<\/p>\n

<\/em> KONEC<\/strong><\/div>\n


<\/strong><\/div>\n
autor: Zeph317<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Iw\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zeph317 „Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Natalie zn\u011bla na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e p\u0159ib\u011bhla do Billovy skr\u00fd\u0161e. Bill si zu\u0159iv\u011b olizoval levou packu a trhav\u00fdmi pohyby se tak ml\u00e1til do lev\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Oh, zlato, poj\u010f sem. Nech m\u011b to ud\u011blat!“ Lvice si lehla vedle n\u011bj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[500],"tags":[],"class_list":["post-6310","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-it-s-good-to-be-king"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6310","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6310"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6310\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6310"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6310"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6310"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}