{"id":6315,"date":"2012-06-24T15:00:00","date_gmt":"2012-06-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6298"},"modified":"2012-06-24T15:00:00","modified_gmt":"2012-06-24T14:00:00","slug":"pozehnan-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/24\/pozehnan-7\/","title":{"rendered":"Po\u017eehn\u00e1n 7."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill sed\u011bl na posteli a z\u00edral z okna. Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami tu s n\u00edm sed\u011bl Tom a pevn\u011b ho obj\u00edmal, dokud neprohl\u00e1sil, \u017ee mus\u00ed j\u00edt, aby ho Elizabeth nehledala. Od t\u00e9 chv\u00edle Bill jen ti\u0161e sed\u011bl a sledoval tmu za oknem, dokud se neza\u010dalo rozedn\u00edvat. Pozoroval krvav\u00fd horizont rozml\u017een\u00fd d\u00edky slz\u00e1m, kter\u00e9 se mu t\u0159pytily v o\u010d\u00edch. Zal\u00e9val se svitem vst\u00e1vaj\u00edc\u00edho slunce. P\u0159ich\u00e1zel nov\u00fd den; den, kter\u00fd s sebou p\u0159in\u00e1\u0161el kone\u010dn\u00fd rozsudek a zaslou\u017een\u00fd trest. Bill zneu\u017eil sv\u00e9ho po\u017eehn\u00e1n\u00ed, sv\u00e9ho daru sh\u016fry a zaslou\u017eil si za to trest. Jeho zaslou\u017een\u00e1 poprava p\u0159ich\u00e1zela\u2026<\/div>\n
Zabo\u0159il hlavu mezi kolena p\u0159ita\u017een\u00e1 k hrudi a naposledy hlasit\u011b zavzlykal.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Elizabeth sed\u011bla ve sv\u00e9m \u010dajov\u00e9m sal\u00f3nku a spokojen\u011b se usm\u00edvala. Dop\u0159\u00e1vala si \u0161\u00e1lek rann\u00edho \u010daje, zat\u00edmco \u010dekala na sv\u00e9ho otce, kter\u00fd podle zpr\u00e1v dorazil je\u0161t\u011b v\u010dera v noci. Jej\u00ed n\u00e1lada byla od r\u00e1na skv\u011bl\u00e1 – milovala Billa, ale z\u00e1rove\u0148 se t\u011b\u0161ila, a\u017e se mu kone\u010dn\u011b pomst\u00ed za v\u0161echno, co zp\u016fsobil jej\u00ed rodin\u011b. A pak, pak u\u017e bude v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. Tom bude op\u011bt pouze jej\u00ed a bude dobr\u00fdm otcem pro jej\u00ed d\u011bti.<\/p>\n

Dve\u0159e do sal\u00f3nku se otev\u0159ely jen chv\u00edli pot\u00e9, co slu\u017eka odnesla pr\u00e1zdn\u00fd \u0161\u00e1lek \u010daje. Elizabeth vstala, kdy\u017e do m\u00edstnosti vkro\u010dil mu\u017e tolik podobn\u00fd jej\u00edmu bratrovi, a uctiv\u011b se poklonila. Pot\u00e9 se k n\u011bmu jako mal\u00e9 d\u011bcko rozb\u011bhla a sko\u010dila mu do n\u00e1ru\u010de. Jej\u00ed otec na moment zavr\u00e1voral, ale udr\u017eel se a pevn\u011b dceru objal. Kdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hla, vid\u011bla starostliv\u00e9 vr\u00e1sky vepsan\u00e9 v jeho tv\u00e1\u0159i. Tak\u00e9 se v n\u00ed odr\u00e1\u017eelo st\u00e1\u0159\u00ed a nemoci\u2026 Tak dlouho ho nevid\u011bla, \u017ee u\u017e ani nev\u011bd\u011bla, jak je na tom po zdravotn\u00ed str\u00e1nce. Rozhodn\u011b nevypadal zdrav\u011b. Chv\u00edli dokonce zav\u00e1hala, jestli mu m\u00e1 v\u016fbec n\u011bco \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„D\u011bkuji, \u017ee jsi p\u0159ijel,“ za\u0161eptala dojat\u011b a stiskla jeho ruku.<\/div>\n
„V\u017edy jsem tu pro svoji dceru\u0161ku,“ usm\u00e1l se unaven\u011b. „Stalo se n\u011bco, \u017ee jsem musel p\u0159ijet t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b?“<\/div>\n
„Asi by ses m\u011bl posadit,“ \u0161pitla Elizabeth a popostr\u010dila ho k jednomu z k\u0159es\u00edlek. Kdy\u017e se posadil, hlasit\u011b se nadechla a \u0159ekla to, na co se p\u0159ipravovala tak dlouho: „Na\u0161la jsem Billa.“<\/div>\n
„Billa?“ J\u00f6rg vypadal zasko\u010den\u011b. Dokonce zaregistrovala i stopu po slz\u00e1ch v jeho povadl\u00fdch zakalen\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Je tu u\u017e p\u0159es dva roky. Po\u017e\u00e1dal m\u011b, abych ti o n\u011bm ne\u0159\u00edkala, ale j\u00e1 u\u017e takhle nem\u016f\u017eu d\u00e1l,“ zamumlala. Kdy\u017e se na ni otec nech\u00e1pav\u011b d\u00edval, \u0159ekla mu v\u0161echno, o \u010dem m\u011bla tu\u0161en\u00ed. \u0158ekla mu o pom\u011bru Billa s Tomem, \u0159ekla mu o porodu Swena, kter\u00e9ho se Tom nez\u00fa\u010dastnil. S pot\u011b\u0161en\u00edm sledovala, jak vztek v J\u00f6rgov\u011b obli\u010deji roste a zbarvuje ho do ruda. Fair play \u0161la stranou, kdy\u017e vypr\u00e1v\u011bla o tom, jak ji a d\u011bti man\u017eel zanedb\u00e1v\u00e1 jen kv\u016fli tomu ohavn\u00e9mu spratkovi, kter\u00e9ho jim byl \u010dert dlu\u017een. Kdy\u017e vid\u011bla, jak j\u00ed otec v\u011b\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9 slovo, proto\u017ee nem\u00e1 d\u016fvod nev\u011b\u0159it – d\u016fkaz\u016f m\u011bla dost – p\u0159idala na teatr\u00e1lnosti. Pomalu na kolenou ho prosila, aby si Billa odvedl pry\u010d a zbavil jej\u00ed rodinu t\u00e9to p\u0159\u00edt\u011b\u017ee.<\/p>\n

A J\u00f6rg souhlasil.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill cel\u00fd den prosed\u011bl na posteli a sledoval, jak se poloha slunce na obzoru m\u011bn\u00ed. Jak se m\u011bn\u00ed i jeho barva a jak \u0161edav\u00e9 mraky postupuj\u00ed po modr\u00e9 obloze, kter\u00e1 ani v nejmen\u0161\u00edm neodpov\u00eddala po\u010das\u00ed posledn\u00edch dn\u00ed. Kolem jeho postele pob\u00edhala slu\u017eebn\u00e1 – ta stejn\u00e1, kter\u00e1 Elizabeth dr\u017eela p\u0159i jej\u00edm porodu za ruku – a sb\u00edrala jeho v\u011bci do truhel. Kdy\u017e se dotknula harfy, aby i ji sklidila do obalu, Bill na ni nep\u0159\u00edstupn\u011b zavr\u010del. S\u00e1m se ujal t\u00e9to pr\u00e1ce; vn\u00edmal pohled slu\u017eebn\u00e9, jak se mu vp\u00edj\u00ed do zad. Kdy\u017e byl hotov\u00fd, pohladil ko\u017een\u00fd obal a hlasit\u011b si povzdechl.<\/p><\/div>\n

„Budete n\u00e1m chyb\u011bt, pane,“ \u0161pitla ti\u0161e slu\u017eebn\u00e1. Byla to pravda. Billa nikdo neznal jako \u010dlov\u011bka, ale v\u0161ichni ho znali jako skv\u011bl\u00e9ho hudebn\u00edka, jako \u010dlov\u011bka s darem od samotn\u00e9ho Boha. Jako Po\u017eehnan\u00e9ho. Nikdo se necht\u011bl lou\u010dit s jeho dechberouc\u00ed hudbou, nikdo necht\u011bl vid\u011bt odj\u00ed\u017ed\u011bt harfu a nikdo nest\u00e1l o za\u017eit\u00fd stereotyp bez kousku pot\u011b\u0161en\u00ed. P\u0159ich\u00e1zel konec nad\u0161en\u00ed, konec ve\u010der\u016f prosycen\u00fdch Billovou hudbou.<\/p>\n

Bill se na slu\u017eku obr\u00e1til a smutn\u011b se usm\u00e1l. „Taky mi to bude chyb\u011bt; v\u0161echno tady,“ za\u0161eptal zlomen\u011b. Slu\u017eka ch\u00e1pav\u011b pok\u00fdvala hlavou. Mo\u017en\u00e1 se Tom s Billem dopou\u0161t\u011bli toho nejv\u011bt\u0161\u00edho a nejohavn\u011bj\u0161\u00edho h\u0159\u00edchu, ale stejn\u011b k Billovi c\u00edtila soucit. Ona sama poznala bolestivou l\u00e1sku kr\u00e1tkodob\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed ukon\u010denou odlou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla, jak moc to bol\u00ed. Jak t\u011b\u017ek\u00e9 je odej\u00edt.<\/div>\n

Nic v\u0161ak ne\u0159ekla. M\u00edsto toho s omluvou opustila Bill\u016fv pokoj, aby do\u0161la pro mu\u017ee, kte\u0159\u00ed odnesou Billova zavazadla do ko\u010d\u00e1ru. Bill se posadil zp\u00e1tky na postel a d\u00e1l z\u00edral z okna.<\/p>\n

„Co n\u00e1m chce\u0161 dnes ve\u010der p\u0159edv\u00e9st, Bille? Byl bych r\u00e1d, kdybys mi \u0159ekl, co m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu.“ Cop\u00e1nkat\u00fd \u010dernovlas\u00fd mu\u017e se na n\u011bj d\u00edval s takovou d\u016fv\u011brou v o\u010d\u00edch, \u017ee mu bylo do pl\u00e1\u010de. M\u00e1lem plakal u\u017e jen tr\u00e9mou, kter\u00e1 kolovala jeho \u017eilami. St\u00e1l p\u0159im\u00e1\u010dknut\u00fd ke st\u011bn\u011b a v pohybu mu zabra\u0148ovaly nata\u017een\u00e9 ruce op\u00edraj\u00edc\u00ed se vedle jeho hlavy. Dokonce ani pohledem uhnout nemohl. Ti\u0161e vzlykl, neodpov\u00eddal.<\/em><\/div>\n

„P\u0159ece se nenech\u00e1\u0161 p\u0159emlouvat,“ za\u0161eptal mu\u017e a jeho rty se lehce ot\u0159ely o Bill\u016fv krk. Le\u010d necht\u011bl, p\u0159iv\u0159el na chv\u00edli o\u010di a do\u010dista zapomn\u011bl na sv\u00edrav\u00e9 pocity v okol\u00ed \u017ealudku. Nespokojen\u011b zakn\u00edkal, kdy\u017e se rty odt\u00e1hly, aby zformovaly dal\u0161\u00ed slova. „Je to jen p\u00e1r sl\u016fvek, tak \u0159ekni.“<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b v\u00e1m to nic ne\u0159ekne,“ zaj\u00edkal se Bill. Mu\u017e se u\u0161kl\u00edbl.<\/em><\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee to bude trvat dlouho. V tom oble\u010den\u00ed vypad\u00e1\u0161 dokonale,“ znovu se ot\u0159el rty o jeho krk, ne\u017e se odt\u00e1hl a nechal ho j\u00edt, aby se p\u0159ipravil na sv\u016fj teprve druh\u00fd koncert.<\/p>\n

<\/em> Z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed stekly slzy. P\u0159edstava, \u017ee u\u017e nikdy neusly\u0161\u00ed Tomova dr\u00e1\u017ediv\u00e1 slova, kter\u00e1 dok\u00e1zala rozechv\u011bt jeho t\u011blo, a z\u00e1rove\u0148 mu zvedla sebev\u011bdom\u00ed, ho trhala na kousky. Stejn\u011b tak \u017ee u\u017e nikdy neuc\u00edt\u00ed jeho ruce na sv\u00fdch boc\u00edch, jeho polibky a jazyk ve sv\u00fdch \u00fastech, jeho prsty zapleten\u00e9 do jeho vlas\u016f a jeho penis ve sv\u00e9m t\u011ble. Matn\u011b vn\u00edmal sluhy, jak berou jeho v\u011bci a odn\u00e1\u0161ej\u00ed je z pokoje pry\u010d, dokud nez\u016fstane s\u00e1m v pr\u00e1zdn\u00e9m pokoji s pr\u00e1zdn\u00fdm a n\u00e1hle tolik ciz\u00edm n\u00e1bytkem.<\/p>\n

„Pane, je \u010das,“ sly\u0161el za sebou hlas slu\u017eky, kter\u00e1 balila jeho v\u011bci. M\u00e1to\u017en\u011b vstal z postele; slz\u00e1m nijak nebr\u00e1nil, kdy\u017e st\u00e9kaly po jeho l\u00edc\u00edch. N\u00e1sledoval slu\u017eku, kter\u00e1 ho vedla ven z domu, jako by v n\u011bm nikdy ne\u017eil. R\u00e1na p\u0159i\u0161la, kdy\u017e vy\u0161li na n\u00e1dvo\u0159\u00ed s p\u0159ichystan\u00fdm ko\u010d\u00e1rem. St\u00e1li u n\u011bj jeho otec a Elizabeth. Kolem nohou se j\u00ed m\u00edhala jej\u00ed dcera a v n\u00e1ru\u010d\u00ed dr\u017eela syna, kter\u00e9ho Bill vid\u011bl poprv\u00e9. Po Tomovi v\u0161ak nebylo ani stopy.<\/div>\n

S hlavou sklon\u011bnou, vyj\u00e1d\u0159iv pokoru, vy\u0161el vst\u0159\u00edc sv\u00e9mu otci s p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem. Nepronesl na jeho \u00fa\u010det nic v\u00edc ne\u017e tich\u00e9: „Vy\u0159\u00edd\u00edme to doma.“ Nato pol\u00edbil Elizabeth na tv\u00e1\u0159, pohladil d\u011bti a nasedl do ko\u010d\u00e1ru. Bill ho n\u00e1sledoval, ale p\u0159edt\u00edm je\u0161t\u011b probodl pohledem Elizabeth. Byl by slep\u00fd, kdyby nevid\u011bl triumf\u00e1ln\u00ed \u00fasm\u011bv na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i. Nic v\u0161ak ned\u011blal, jen zakroutil hlavou a beze slova nasedl.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Tom st\u00e1l u okna v pracovn\u011b, po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy. Sledoval, jak se ko\u010d\u00e1r vzdaluje, jak odv\u00e1\u017e\u00ed Billa pry\u010d, d\u00e1l od n\u011bj. Nepokryt\u011b bre\u010del, proto\u017ee ani nedostal mo\u017enost se s n\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b rozlou\u010dit. Nemohl mu naposledy \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje a \u017ee se nikdy s nik\u00fdm nec\u00edtil tak jako s n\u00edm. Nemohl ho naposledy sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a se v\u0161\u00ed n\u011bhou, kterou by v sob\u011b na\u0161el, pol\u00edbit. P\u0159itiskl dla\u0148 ke sklu a popot\u00e1hl, kdy\u017e ko\u010d\u00e1r nadobro zmizel z jeho dohledu.<\/p>\n

Tehdy mu bylo jednadvacet a proch\u00e1zel se sv\u00fdm budouc\u00edm tch\u00e1nem zahrady, na kter\u00e9 byl postar\u0161\u00ed sir n\u00e1le\u017eit\u011b hrd\u00fd. Prob\u00edrali z\u00e1le\u017eitosti svatby a v\u011bna, kdy\u017e se sir J\u00f6rg n\u00e1hodou zm\u00ednil o starostech ohledn\u011b sv\u00e9ho mal\u00e9ho synka. Poprosil ho, aby ho k Billovi dovedl. Kdy\u017e vid\u011bl hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed schoulenou u harfy, jeho srdce se sev\u0159elo. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed chlapce rozveselit\u2026 i kdyby jen na chv\u00edli. Klekl k tomu \u010dernovlas\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed\u010dku a za\u010dal se ho pt\u00e1t na v\u011bci, kter\u00e9 pro n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 znamenaly cel\u00fd sv\u011bt. Ptal se ho na to, na co se ho nikdy neptal nikdo jin\u00fd, a t\u00edm si u\u017e tehdy z\u00edskal chlapcovo srdce. Od t\u00e9 doby z jeho du\u0161e nevymizel ten ochranitelsk\u00fd pocit; p\u0159etrv\u00e1val dokonce, i kdy\u017e vid\u011bl mal\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce na sv\u00e9 svatb\u011b. Tehdy z jeho o\u010d\u00ed mohl \u010d\u00edst nev\u00fdslovnou l\u00edtost a zlomen\u00ed. P\u0159\u00e1l si, aby za n\u00edm mohl j\u00edt, kleknout si naproti n\u011bmu, vz\u00edt jeho ruce do sv\u00fdch a vypr\u00e1v\u011bt mu historky, kter\u00e9 mu vykl\u00e1dala jeho babi\u010dka, kdy\u017e byl v Billov\u011b v\u011bku.<\/p>\n

<\/em> Nikdy v\u0161ak netu\u0161il, \u017ee to zajde tak daleko.<\/div>\n

Je\u0161t\u011b te\u010f kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, vid\u011bl p\u0159ed sebou posmutn\u011bl\u00fd obli\u010dej huben\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce s p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. Obli\u010dej chlapce, kter\u00fd nikdy nepro\u017eil skute\u010dn\u00e9 d\u011btstv\u00ed, kter\u00fd se dok\u00e1zal sm\u00e1t jenom po boku sv\u00e9 sestry. Chlapce, v jeho\u017e o\u010d\u00edch vid\u011bl okouzlen\u00ed u\u017e tehdy, kdy\u017e se poprv\u00e9 setkali v alt\u00e1nu uprost\u0159ed zahrad J\u00f6rgova panstv\u00ed.<\/div>\n
Ta vzpom\u00ednka prot\u00e9kala Tomovi mezi prsty stejn\u011b jako stovky dal\u0161\u00edch, kter\u00e9 na Billa m\u011bl. Byly to kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky, ale st\u00e1le jenom vzpom\u00ednky\u2026 A u\u017e nikdy nic v\u00edc.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Bill sed\u011bl na posteli a z\u00edral z okna. Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami tu s n\u00edm sed\u011bl Tom a pevn\u011b ho obj\u00edmal, dokud neprohl\u00e1sil, \u017ee mus\u00ed j\u00edt, aby ho Elizabeth nehledala. Od t\u00e9 chv\u00edle Bill jen ti\u0161e sed\u011bl a sledoval tmu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[498],"tags":[],"class_list":["post-6315","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pozehnan"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6315","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6315"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6315\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6315"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6315"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6315"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}