{"id":632,"date":"2018-04-10T16:00:00","date_gmt":"2018-04-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=626"},"modified":"2018-04-10T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-10T15:00:00","slug":"scar-tissue-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/10\/scar-tissue-13\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 13."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Vytrvat<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Wir tragen alle Zeit in unseren haenden,<\/em><\/div>\n
Sei unbesorgt denn ich besch\u00fctze dich.<\/em><\/div>\n
Silbermond: Endlich<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Neseme si v\u0161echen \u010das v na\u0161ich rukou,<\/em><\/div>\n

bu\u010f bez starost\u00ed, nebo\u0165 t\u011b chr\u00e1n\u00edm.<\/em><\/div>\n
Silbermond: Endlich<\/em><\/div>\n
\n

Bill dr\u017eel o\u010di sklopen\u00e9, zat\u00edmco Tom opatrn\u011b umis\u0165oval jeho pa\u017ei do ruk\u00e1vu \u017eupanu, a pot\u00e9 p\u0159ikryl druh\u00fdm ruk\u00e1vem Billovu druhou pa\u017ei, kter\u00e1 se kv\u016fli vymknut\u00e9mu rameni nach\u00e1zela v z\u00e1v\u011bsu. Tomova bl\u00edzkost byla t\u00e9m\u011b\u0159 dusiv\u00e1, a p\u0159esto by jej Bill necht\u011bl o nic m\u00e9n\u011b bl\u00edzko, dokonce i kdy\u017e se mu z toho chv\u011blo srdce v hrudi a on v\u011bd\u011bl, \u017ee se trochu \u010derven\u00e1. Uva\u017eoval, jestli to takhle bude od te\u010f u\u017e napo\u0159\u00e1d, zat\u00edmco kradmo pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho man\u017eela, kter\u00fd byl zd\u00e1nliv\u011b nete\u010dn\u00fd, jeliko\u017e byl zcela pono\u0159en\u00fd v tom, co d\u011blal. Koutek Billov\u00fdch \u00fast se zkroutil vzh\u016fru nad t\u00edm mal\u00fdm zamra\u010den\u00edm na Tomov\u011b \u010dele a soust\u0159ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem na jeho tv\u00e1\u0159i. Byl tak hezk\u00fd. Bill si p\u0159\u00e1l, aby na n\u011bj mohl jen dlouh\u00e9 minuty neru\u0161en\u011b z\u00edrat, ani\u017e by to Tomovi p\u0159ipadalo divn\u00e9, nebo ani\u017e by se u toho \u010dervenal jako \u0161\u00edlenec, ale v\u0161echno to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nov\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, a Bill opravdu nev\u011bd\u011bl, jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dat. Nikdy d\u0159\u00edve ve vztahu nebyl a to, co m\u011bli s Tomem, se dalo za vztah pova\u017eovat zat\u00edm jen st\u011b\u017e\u00ed. M\u011bl tolik ot\u00e1zek.<\/p><\/div>\n

V dal\u0161\u00edm okam\u017eiku, kdy riskl pohled na Toma, m\u00e1lem vysko\u010dil, kdy\u017e se jejich o\u010di ne\u010dekan\u011b setkaly. Tom se na n\u011bj poklidn\u011b usm\u00edval, pobaven\u011b, a Bill si nemohl pomoct a z\u010dervenal a\u017e ke \u0161pi\u010dk\u00e1m sv\u00fdch u\u0161\u00ed, zat\u00edmco sklopil pohled.<\/div>\n
\n

„Ty se mi sm\u011bje\u0161\u2026“ zamumlal.<\/p><\/div>\n

„To bych nikdy neud\u011blal,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Jeho hlas byl jemn\u00fd a v\u00e1\u017en\u00fd a jeho tv\u00e1\u0159 ani na okam\u017eik neztratila \u00fasm\u011bv. Bill mu v\u011b\u0159il. Tom mu nikdy nedal d\u016fvod nev\u011b\u0159it v\u011bcem, kter\u00e9 mu \u0159ekl. Bill si musel d\u011blat starosti pouze o v\u011bci, kter\u00e9 mu Tom ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak se v tv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti m\u00e1m nyn\u00ed chovat,“ p\u0159ipustil ti\u0161e a pokr\u010dil rameny. „Je to hloup\u00e9, nebo ne\u2026?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne. Pro\u010d by to bylo hloup\u00e9? Pro m\u011b je to taky zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/div>\n
„Nejde to poznat.“ Bill naklonil hlavu na stranu. „Vypad\u00e1\u0161 tak uvoln\u011bn\u011b\u2026“<\/div>\n
Tom hned neodpov\u011bd\u011bl. D\u00e1l si pohr\u00e1val s Billov\u00fdm \u017eupanem a upravoval mu jej, a\u010dkoliv u\u017e mu perfektn\u011b sed\u011bl na ramenou.<\/div>\n
„Tv\u00e1 p\u0159\u00edtomnost m\u011b uklid\u0148uje,“ \u0159ekl nakonec, ale st\u00e1le nevzhl\u00e9dl. O\u010dividn\u011b se se sv\u00fdm p\u0159izn\u00e1n\u00edm c\u00edtil lehce nepohodln\u011b, a Bill se musel kousnout do rtu, aby se neza\u010dal \u0161iroce usm\u00edvat.<\/div>\n
„Opravdu?“ Vydechl.<\/div>\n
Tom zabroukal. Pot\u00e9 zalapal po dechu, kdy\u017e se k n\u011bmu Bill naklonil a velmi jemn\u011b jej pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ne v\u017edy, o\u010dividn\u011b\u2026“ zasm\u00e1l se Bill. Prost\u011b si nemohl pomoct.<\/div>\n
„A te\u010f jsi troufal\u00fd,“ utrousil Tom s p\u0159edst\u00edranou nelibost\u00ed, a\u017e Bill p\u016fvabn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bl. „Co? Je\u0161t\u011b nikdo t\u011b nenazval troufal\u00fdm?“<\/div>\n
Jeho man\u017eel zavrt\u011bl hlavou a odvr\u00e1til pohled. Zd\u00e1lo se, \u017ee iniciovat ten polibek bylo v\u00edce, ne\u017e mohl v tu chv\u00edli zvl\u00e1dnout. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku jej Tom sev\u0159el ve v\u0159el\u00e9m objet\u00ed a p\u0159itiskl mu rty ke sp\u00e1nku.<\/div>\n
„Vezmeme to krok za krokem, ano?“ Zav\u0159el o\u010di a nadechl se v\u016fn\u011b Billov\u00fdch vlas\u016f a k\u016f\u017ee. „Ale v\u017edy si pamatuj, \u017ee to chci stejn\u011b tak moc jako ty. A \u017ee i pro m\u011b to je obt\u00ed\u017en\u00e9 a nov\u00e9.“<\/div>\n
\n

C\u00edtil, jak Billovy prsty sev\u0159ely l\u00e1tku jeho tri\u010dka.<\/p><\/div>\n

„Ale jsem si jist\u00fd, \u017ee tys u\u017e\u2026“<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. To jsem byl tak\u00e9 j\u00e1, ale te\u010f jsem jin\u00fd \u010dlov\u011bk. Oto\u010dil jsem nov\u00fd list. A te\u010f je to cel\u00e9 na tob\u011b, jak m\u011b pop\u00ed\u0161e\u0161.“ Byla to hezk\u00e1 fantazie. A nebylo to tak p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy, aby to bylo nep\u0159edstaviteln\u00e9. Pokud by \u010dlov\u011bk byl kniha, ve kter\u00e9 \u017eivot a ostatn\u00ed lid\u00e9 popisovali pr\u00e1zdn\u00e9 str\u00e1nky, pak by to znamenalo, \u017ee bylo mo\u017en\u00e9 se posunout d\u00e1l, zanechat zjizven\u00e9, zakrv\u00e1cen\u00e9 str\u00e1nky za sebou. A\u010dkoliv by v takov\u00e9 knize str\u00e1nky nikdy nemohly b\u00fdt vytr\u017eeny a slova a v\u011bty smaz\u00e1ny, jejich v\u00fdznam by mohl b\u00fdt sn\u00ed\u017een nov\u00fdmi z\u00e1pisy, n\u00e1dhern\u00fdm krasopisem stejn\u011b n\u00e1dhern\u00e9 osoby. Bill takovou osobou nepochybn\u011b byl.<\/div>\n
„Poj\u010fme se proj\u00edt,“ navrhl Tom s posledn\u00edm polibkem do Billov\u00fdch vlas\u016f. Druh\u00fd chlapec p\u0159ik\u00fdvl a odt\u00e1hl se. Tom mu polo\u017eil ruku kolem pasu a sev\u0159el Billovu druhou ruku. „Dr\u017e se m\u011b. A a\u017e bude\u0161 vy\u010derpan\u00fd, nep\u0159ep\u00ednej se, ano?“<\/div>\n
Billovi se zat\u0159pytily o\u010di, kdy\u017e pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho mlad\u00e9ho chot\u011b.<\/div>\n
„Nemohl bych podv\u00e1d\u011bt. Stejn\u011b by sis toho v\u0161iml.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Na moment se Tom v t\u011bch dech berouc\u00edch mandlov\u00fdch o\u010d\u00edch ztratil. T\u011blem mu projelo od hlavy a\u017e po palce u nohou p\u0159\u00edjemn\u00e9 zachv\u011bn\u00ed. Mohl vid\u011bt, jak se Billovi zrychlil dech podle zved\u00e1n\u00ed jeho drobn\u00e9 hrudi, a opravdu jej cht\u011bl znovu pol\u00edbit, pol\u00edbit jej na \u00fasta, c\u00edtit ty jemn\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky na sv\u00fdch. Ale jen se usm\u00e1l a za\u010dal Billa v\u00e9st sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Pohybovali se pomalu, opatrn\u011b. Bill zd\u00e1nliv\u011b nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee pokl\u00e1dat jednu nohu za druhou, ale zp\u016fsob, jak\u00fdm sv\u00edral Tomovu ruku, vypr\u00e1v\u011bl zcela jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
Na chodb\u011b slu\u017eebn\u00e1 opra\u0161ovala dekorace, a kdy\u017e je spat\u0159ila se bl\u00ed\u017eit, o\u010di se j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 komicky roz\u0161\u00ed\u0159ily a s up\u0159\u00edmn\u00fdm, z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i ud\u011blala pukrle.<\/div>\n
„Mlad\u00fd pane Bille! Jsem moc r\u00e1da, \u017ee v\u00e1s op\u011bt vid\u00edm na nohou, pane,“ za\u0161vito\u0159ila.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti, Ido.“ Bill j\u00ed \u00fasm\u011bv oplatil. „Boj\u00edm se, \u017ee prozat\u00edm je to jen kym\u00e1cen\u00ed.“<\/div>\n
Slu\u017eebn\u00e1 se znovu uklonila – tentokr\u00e1t Tomovi, kter\u00fd to vzal na v\u011bdom\u00ed s mal\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm – a pot\u00e9 nad\u0161en\u011b sledovala, jak kolem n\u00ed pro\u0161li.<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 slu\u017eebnictvo omotan\u00e9 kolem prstu,“ za\u0161eptal Tom Billovi do ucha, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b trochu z\u010dervenalo.<\/p><\/div>\n

„Ne, i tak jsou mil\u00ed,“ protestoval Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„Ne, ve skute\u010dnosti nejsou. Jsou zdvo\u0159il\u00ed, ale ne mil\u00ed, pokud t\u011b nemaj\u00ed r\u00e1di. Chce\u0161 j\u00edt dol\u016f, nebo\u2026“ Dos\u00e1hli schodi\u0161t\u011b a Tom si je\u0161t\u011b nebyl jist\u00fd, jestli by po nich Bill m\u011bl j\u00edt.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee chci,“ \u0159ekl Bill a okukoval to\u010dit\u00e9 schodi\u0161t\u011b. „Bylo by hezk\u00e9 j\u00edt do zimn\u00ed zahrady. Chv\u00edli tam posed\u011bt, v\u00ed\u0161, na slunci.“<\/div>\n
„Potom t\u011b vynesu nahoru,“ rozhodl se Tom a navedl Billa k z\u00e1bradl\u00ed. „Dr\u017e se. J\u00e1 t\u011b budu p\u0159idr\u017eovat z druh\u00e9 strany, neboj se.“<\/div>\n
Bill ukryl \u00fasm\u011bv za z\u00e1vojem sv\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Tenhle Tom se mu velmi l\u00edbil. Ne snad, \u017ee by se Tom v\u017edycky nesna\u017eil, aby se c\u00edtil dob\u0159e, ale tentokr\u00e1t mohl za jeho \u010diny vid\u011bt Toma jako \u010dlov\u011bka. Bill se c\u00edtil drahocenn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.<\/div>\n
\n

Pomalu sestoupali ze schod\u016f, co\u017e jim zabralo dobr\u00fdch n\u011bkolik minut, jeliko\u017e Tom nal\u00e9hal, aby si Bill dal na mezipat\u0159e oddych.<\/p><\/div>\n

„V\u0161echno m\u011b bol\u00ed,“ zast\u00e9nal Bill, kdy\u017e dos\u00e1hli spodn\u00ed \u010d\u00e1sti schodi\u0161t\u011b, a pot\u00e9 rychle dodal, jakmile spat\u0159il Tom\u016fv panika\u0159\u00edc\u00ed v\u00fdraz: „Ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee? Po takov\u00e9m p\u00e1du.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Hlavn\u011b se nep\u0159ep\u00ednej, ano? Nechci, abys zkolaboval.“<\/div>\n
„J\u00e1 nezkolabuju, Tomi, nejsem tak nezodpov\u011bdn\u00fd,“ zahih\u0148al se Bill. Tom se na n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u011b pod\u00edval a on si v tu chv\u00edli uv\u011bdomil tu p\u0159ezd\u00edvku, kterou pou\u017eil. „Ach\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil jej Tom sp\u011b\u0161n\u011b a pozvedl Billovu bradu, kdy\u017e druh\u00fd chlapec pla\u0161e sklopil hlavu. „J\u00e1\u2026 to jen, \u017ee\u2026 u\u017e je to dlouho, co mi tak naposledy n\u011bkdo \u0159ekl.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a kousl se do jazyka d\u0159\u00edv, ne\u017e se mohl Toma zeptat, jestli t\u00edm myslel Anitu, anebo n\u011bkoho jin\u00e9ho. Ale na n\u011bco se zeptat musel.<\/div>\n
„A m\u00edval jsi to r\u00e1d?“<\/div>\n
\n

Tom\u016fv \u00fasm\u011bv byl trochu vynucen\u00fd a pohled v jeho o\u010d\u00edch byl st\u00e1le trochu rozru\u0161en\u00fd, zat\u00edmco pokr\u010dil rameny.<\/p><\/div>\n

„Jo\u2026 h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem to m\u011bl r\u00e1d,“ zamumlal. Ztr\u00e1cel se, Bill to mohl c\u00edtit, a na moment zpanika\u0159il, proto\u017ee nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, jak jej p\u0159iv\u00e9st nazp\u011bt. Bill m\u011bl pouze matnou p\u0159edstavu toho, proti \u010demu to st\u00e1l, a navzdory v\u0161emu, co se mezi n\u00edm a Tomem za posledn\u00ed t\u00fdden stalo, v\u010detn\u011b jejich polibku naho\u0159e, st\u00e1le mohl z\u0159eteln\u011b c\u00edtit, \u017ee je\u0161t\u011b st\u00e1le nebyl \u017e\u00e1dn\u00fdm skute\u010dn\u00fdm soupe\u0159em Tomov\u00fdm hr\u016fzn\u00fdm tajemstv\u00edm.<\/div>\n
„Poj\u010fme\u2026“ za\u010dal pokusn\u011b a jeho prsty p\u0159ejely po jemn\u00e9m a drah\u00e9m materi\u00e1lu Tomova tri\u010dka. „Poj\u010fme do zimn\u00ed zahrady. Mysl\u00edm\u2026 \u017ee se nyn\u00ed pot\u0159ebuju posadit.“<\/div>\n
Tom zamrkal. Pot\u0159eboval vte\u0159inu, aby se dal dohromady, ale kdy\u017e to ud\u011blal, Bill na n\u011bj hled\u011bl s tak \u017ealostn\u011b ztracen\u00fdm v\u00fdrazem, a\u017e Tomovu du\u0161i zaplavila vina. Bill by nikdy nem\u011bl m\u00edt d\u016fvod c\u00edtit se po boku sv\u00e9ho man\u017eela ztracen\u011b. A tak automaticky uchopil do dlan\u011b jeho bledou tv\u00e1\u0159 a omluvn\u011b jej pol\u00edbil do koutku \u00fast.<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se. Do zimn\u00ed zahrady. Jist\u011b,“ zamumlal a usm\u00e1l se tak h\u0159ejiv\u011b, jak jen mohl, se vzpom\u00ednkou na Kaie st\u00e1le prodl\u00e9vaj\u00edc\u00ed na okraji jeho v\u011bdom\u00ed. Jemn\u011b uchopil Bill\u016fv nezran\u011bn\u00fd loket a za\u010dal jej odv\u00e1d\u011bt od schod\u016f. V tichosti pokra\u010dovali chodbou, ale bylo to m\u00e9n\u011b nepohodln\u00e9, ne\u017e by si ka\u017ed\u00fd z nich myslel po tom mal\u00e9m incidentu, a Bill si povzdechl, trochu siln\u011bji se o Toma op\u0159el a nechal druh\u00e9ho mlad\u00edka podp\u00edrat svou v\u00e1hu, co\u017e Tom s radost\u00ed ud\u011blal.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e odbo\u010dili do chodby vedouc\u00ed do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, n\u00e1hle k jejich u\u0161\u00edm dolehly \u00fatr\u017eky sporu. J\u00f6rg\u016fv pronikav\u00fd, arogantn\u00ed hlas se dal lehce rozeznat, a ten druh\u00fd byl rezervovan\u011bj\u0161\u00ed, ale stejn\u011b tak odhodlan\u00fd.<\/div>\n
„Vych\u00e1z\u00ed to z kancel\u00e1\u0159e tv\u00e9ho otce?“ Zeptal se Bill se zamra\u010den\u00edm.<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. Pokou\u0161el se zam\u011b\u0159it na to, co mohlo b\u00fdt zaslechnuto, a jak se dost\u00e1vali bl\u00ed\u017e, rozmazan\u00e9 zvuky pozvolna nab\u00edraly formu slov:<\/div>\n
„Jak se opova\u017euje\u0161 vzdorovat m\u00fdm p\u0159\u00edkaz\u016fm? Jsi na\u017eivu pouze proto, \u017ee jsem byl natolik milosrdn\u00fd, abych t\u011b nechal \u017e\u00edt! Na to nikdy nezapom\u00ednej!“<\/div>\n
„Nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na tom, co mi ud\u011bl\u00e1te, m\u016fj pane, ale pokud tohle chcete, mus\u00edte si na ten \u00fakol naj\u00edt n\u011bkoho jin\u00e9ho. J\u00e1 mu to odm\u00edt\u00e1m pod\u00e1vat, dokud nebude zcela zotaven\u00fd.“<\/div>\n
„Saki\u2026“ Za\u0161eptal Tom p\u0159ekvapen\u011b, zat\u00edmco v kancel\u00e1\u0159i J\u00f6rg\u016fv hlas je\u0161t\u011b zes\u00edlil, a\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 hysterick\u00fd.<\/div>\n
„Ty odm\u00edt\u00e1\u0161?! Ty nevd\u011b\u010dn\u00fd bastarde! Na\u0159izuji ti, abys to ud\u011blal!“<\/div>\n
„St\u00e1le je p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd, m\u016fj pane, pot\u0159ebuje svou s\u00edlu, aby se uzdravil\u2026“<\/div>\n
„Co je tak obt\u00ed\u017en\u00e9ho na tom, aby rozt\u00e1hnul ty svoje zatracen\u00e9 nohy?“ Za\u0159val J\u00f6rg a Bill sebou trhnul zp\u00e1tky do Tomovy n\u00e1ru\u010de. „Jsi mi k ni\u010demu, ty venkovsk\u00fd bal\u00edku! Jdi mi z o\u010d\u00ed! Vypadni, kurva, odsud! Neschopn\u00fd idiote!“<\/div>\n
Oba mlad\u00edci rychle ustoupili, kdy\u017e se Saki vy\u0159\u00edtil z kancel\u00e1\u0159e, na tv\u00e1\u0159i m\u011bl masku plnou zlosti. Nevzal na v\u011bdom\u00ed jejich p\u0159\u00edtomnost, prost\u011b jen zmizel a zanechal je z\u00edraj\u00edc\u00ed za sebou s poklesl\u00fdmi \u010delistmi.<\/div>\n
\n

„Sakra,“ zaklel Tom p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby. „Co to, do prdele, bylo?“<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee te\u010f odposlouch\u00e1v\u00e1te, jo?“<\/div>\n
Trhli hlavami ve sm\u011bru toho potm\u011b\u0161il\u00e9ho hlasu v dokonal\u00e9 synchronizaci. J\u00f6rg st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch s rudou tv\u00e1\u0159\u00ed a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi nozdrami, a Bill se instinktivn\u011b p\u0159itiskl k Tomovi, proto\u017ee nikdy nevid\u011bl star\u0161\u00edho mu\u017ee vypadat tak o\u0161kliv\u011b a d\u011bsiv\u011b, s rysy natolik pok\u0159iven\u00fdmi, \u017ee byl jen sotva rozpoznateln\u00fd. Tom jej konej\u0161iv\u011b stiskl kolem pasu.<\/div>\n
„Ot\u010de. Co se tady d\u011bje?“<\/div>\n
J\u00f6rg na n\u011bj vycenil zuby.<\/div>\n
„To nen\u00ed zatracen\u011b tvoje v\u011bc,“ vyplivl, pot\u00e9 se jeho o\u010di zam\u011b\u0159ily na Billa, a chlapec se pod jeho spaluj\u00edc\u00edm pohledem p\u0159ikr\u010dil. „U\u017e jsi zase na nohou, princezno, jak\u00e1 \u00faleva.“<\/div>\n
Z hlasu mu odkap\u00e1val sarkasmus a opovr\u017een\u00ed.<\/div>\n
„D-d\u011bkuju, pane\u2026“ Vykoktal Bill \u010dist\u011b reflexivn\u011b, a\u010dkoliv bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee si J\u00f6rgovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 pod\u011bkov\u00e1n\u00ed nezaslou\u017eilo. O\u010di star\u0161\u00edho mu\u017ee se zmen\u0161ily do mal\u00fdch \u0161t\u011brbin, jak se nap\u0159\u00edmil a shl\u00ed\u017eel dol\u016f na chlapce.<\/div>\n
„Tak\u017ee nyn\u00ed, kdy\u017e u\u017e brzy bude\u0161 zotaven\u00fd, domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee je na \u010dase domluvit dal\u0161\u00ed prohl\u00eddku s doktorem Krausem, jeliko\u017e ta p\u0159edchoz\u00ed neprob\u011bhla zcela tak, jak bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no.“<\/div>\n
\n

Billovi cel\u00e9 t\u011blo v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di ztuhlo, a pokud to v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9, jeho tv\u00e1\u0159 ztratila je\u0161t\u011b v\u00edce barvy. Tom mohl c\u00edtit, jak se za\u010d\u00ednal t\u0159\u00e1st a podlamovala se mu kolena, tak\u017ee jej Tom musel udr\u017eet prakticky jen tou jedinou rukou kolem pasu. Vztek se mu rozv\u00edjel v \u017ealudku jako ocelov\u00fd had, t\u011b\u017ek\u00fd a nebezpe\u010dn\u00fd, p\u0159ipraven\u00fd za\u00fato\u010dit, a on pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo do otcov\u00fdch nen\u00e1vistn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„To nebude nutn\u00e9, ot\u010de,“ syknul na star\u0161\u00edho mu\u017ee, jen sotva schopn\u00fd dr\u017eet se zp\u00e1tky. Bill byl st\u00e1le tak slab\u00fd, jak se J\u00f6rg opova\u017eoval rozru\u0161ovat jej sv\u00fdmi nechutn\u00fdmi intrikami? „My \u017e\u00e1dnou prohl\u00eddku nechceme. Doktor Kraus bude sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem sem pouze ma\u0159it sv\u016fj drahocenn\u00fd \u010das. A nyn\u00ed, pokud n\u00e1s omluv\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161e, co posledn\u00ed dobou d\u011blal, bylo dost\u00e1v\u00e1n\u00ed Billa z nep\u0159\u00edjemn\u00fdch situac\u00ed. V z\u00e1dech c\u00edtil J\u00f6rg\u016fv pronikav\u00fd pohled, zat\u00edmco se od n\u011bj vzdalovali a m\u00ed\u0159ili na konec chodby, ale ani v nejmen\u0161\u00edm se nestaral o to, co si jeho otec myslel, nebo jak\u00e1 muka mu zp\u016fsob\u00ed za jeho neposlu\u0161nost.<\/div>\n
\n

„Tomi\u2026“ zak\u0148oural Bill.<\/p><\/div>\n

„Je to v po\u0159\u00e1dku. U\u017e jsme skoro tam\u2026“<\/div>\n
V\u0161e, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, byl Bill a Bill\u016fv blahobyt a nad\u011bje, kterou Tomovi d\u00e1val, poprv\u00e9 za dva nekone\u010dn\u00e9 roky. V tomto bod\u011b tam opravdu nebylo nic, co by Tom pro Billa neud\u011blal. V hrudi mu rozkv\u00e9tala l\u00e1ska, vyu\u017e\u00edvala vy\u017eivuj\u00edc\u00edho letn\u00edho de\u0161t\u011b dopadaj\u00edc\u00edho na vyschlou, rozpraskanou zemi jeho du\u0161e a p\u0159em\u011b\u0148ovala ji na \u00farodnou p\u016fdu, kde mohlo op\u011bt n\u011bco r\u016fst. A to v\u0161e d\u00edky t\u00e9to b\u00e1je\u010dn\u00e9 bytosti v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, kter\u00e1 si nic nen\u00e1rokovala, akceptovala Tomovo ml\u010den\u00ed, a p\u0159esto mu je\u0161t\u011b poskytovala podporu, dokonce i kdy\u017e nem\u011bla ani tu\u0161en\u00ed, co se to kolem d\u011bje.<\/div>\n
Vstoupili do zimn\u00ed zahrady a rychle zam\u00ed\u0159ili k d\u0159ev\u011bn\u00e9 lavi\u010dce schovan\u00e9 v rozlehl\u00e9, listnat\u00e9 vegetaci. Tom na ni Billa usadil, a pot\u00e9 se s t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem zhroutil vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Sakra\u2026 Nem\u011bli jsme j\u00edt tak daleko,“ \u0159ekl, kdy\u017e vid\u011bl, v jak\u00e9 stavu se Bill nach\u00e1z\u00ed. T\u011blesn\u00e1 n\u00e1maha v kombinaci s J\u00f6rgov\u00fdm du\u0161evn\u00edm \u00fatokem, to v\u0161e se uk\u00e1zalo b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pro st\u00e1le tak extr\u00e9mn\u011b k\u0159ehk\u00e9ho chlapce op\u00edraj\u00edc\u00edho se o Tomovo rameno, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00edt.<\/div>\n
\n

„Tomi\u2026 Nec\u00edt\u00edm se moc dob\u0159e\u2026“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, zlat\u00ed\u010dko, je mi to l\u00edto\u2026 ten bastard\u2026“<\/div>\n
„On se nevzd\u00e1,“ Bill\u016fv hlas se m\u011bnil v na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ne\u2026 co budeme\u2026?“<\/div>\n
Tom zoufale p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k Billovu sp\u00e1nku a vlisoval pru\u017en\u00e9 t\u011blo sv\u00e9ho man\u017eela ke sv\u00e9mu tak moc, jak jen mohl, s Billovou rukou v z\u00e1v\u011bsu. Nebylo co pov\u011bd\u011bt. Tomovy pr\u00e1zdn\u00e9 sliby se \u010dasem opot\u0159ebovaly a oba dva v\u011bd\u011bli, \u017ee tam nebylo nic, co by mohli vymyslet a co by je mohlo zachr\u00e1nit. Jejich vlastn\u00ed hra je nakonec dob\u011bhla a oni prohr\u00e1vali.<\/div>\n
„Co je to nejhor\u0161\u00ed, co by se mohlo st\u00e1t\u2026?“ Uva\u017eoval Bill nahlas, jakmile se jeho dech vr\u00e1til t\u00e9m\u011b\u0159 do norm\u00e1lu. „Toti\u017e, i kdyby na to p\u0159i\u0161li\u2026 nemohou n\u00e1s p\u0159inutit\u2026“<\/div>\n
Tom z\u00edral p\u0159ed sebe do pr\u00e1zdna.<\/div>\n
„Na\u0161e man\u017eelstv\u00ed nebylo napln\u011bno,“ \u0159ekl monot\u00f3nn\u00edm, dut\u00fdm hlasem. „Mohlo by b\u00fdt bez pr\u016ftah\u016f anulov\u00e1no. Vzali by t\u011b odsud pry\u010d\u2026 ode m\u011b\u2026 a o\u017eenili t\u011b s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm\u2026“<\/div>\n
„Ne!“ Bill se s n\u00e1mahou narovnal, aby mohl na Toma pohl\u00e9dnout. Byl viditeln\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd, v o\u010d\u00edch se mu objevily slzy a svou b\u00edlou, jemnou rukou sv\u00edral p\u0159edn\u00ed stranu Tomova tri\u010dka. „To nem\u016f\u017eou ud\u011blat! J\u00e1 si nechci vz\u00edt nikoho jin\u00e9ho! Nechci nikoho jin\u00e9ho krom\u011b tebe!\u2026“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ilo\u017eil prst na jeho rty, hladil je a jemn\u00fdm n\u00e1tlakem nutil ten panika\u0159\u00edc\u00ed vodop\u00e1d slov vyschnout, zat\u00edmco k Billovi ti\u0161e mumlal, hork\u00fd dech dopadal na jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty.<\/p><\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161\u2026 nedovol\u00edm, aby se to stalo\u2026 nikdy nedovol\u00edm, aby se n\u00e1m to stalo\u2026 v\u011b\u0159 mi\u2026 v\u011b\u0159 mi\u2026“<\/div>\n
Bill se proti n\u011bmu zhroutil, zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do Tomova krku a ti\u0161e plakal.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eou mi t\u011b vz\u00edt\u2026 pr\u00e1v\u011b jsem t\u011b na\u0161el!\u2026“ Tom sly\u0161el ta tich\u00e1 slova a c\u00edtil se tak marn\u011b bezmocn\u00fd, \u017ee cht\u011bl sku\u010det jako ran\u011bn\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Jak se dostali sem? Jak je ten zd\u00e1nliv\u011b bezv\u00fdznamn\u00fd \u010din rezignuj\u00edc\u00edho vzdoru dovedl k tomu, \u017ee se nyn\u00ed tiskli jeden ke druh\u00e9mu a t\u0159\u00e1sli se strachy z rozd\u011blen\u00ed? Tom Billa pot\u0159eboval. Je\u0161t\u011b v\u00edce: on Billa cht\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, co by d\u011blal, kdyby n\u011bkdy do\u0161lo k tomu, \u017ee by jejich man\u017eelstv\u00ed bylo anulov\u00e1no. Proto\u017ee prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by se J\u00f6rgovi n\u011bkdy tato informace dostala do rukou, u\u017e by jim nedal druhou \u0161anci. Vyhodil by tuto lukrativn\u00ed obchodn\u00ed dohodu s Gordonem Tr\u00fcmperem z okna a n\u00e1siln\u011b by je rozd\u011blil, jen aby vid\u011bl Toma znovu trp\u011bt. Ne, nebyly by \u017e\u00e1dn\u00e9 druh\u00e9 \u0161ance. Ale co jin\u00e9ho\u2026<\/div>\n
\n

„Tomi\u2026“ promluvil Bill n\u00e1hle. „Mohli bychom\u2026 Chci \u0159\u00edct, te\u010f, kdy\u017e my\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee bych nebyl p\u0159\u00edli\u0161 proti, kdybychom\u2026“<\/p><\/div>\n

Tom pozvedl o\u010di k nebes\u016fm. Bylo by to tak jednoduch\u00e9, dokonal\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ta jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 se od nich stejn\u011b o\u010dek\u00e1vala. A Tom by ve vte\u0159in\u011b \u0159ekl ano, kdyby to bylo mo\u017en\u00e9, ale dostali se do bodu, kdy jedin\u00e1 v\u011bc stoj\u00edc\u00ed mezi jejich sp\u00e1sou a \u0161t\u011bst\u00edm bylo Tomovo zr\u00e1dn\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl s \u0161irok\u00fdma, nevinn\u00fdma o\u010dima. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd, i navzdory jeho bledosti a po\u0161kr\u00e1ban\u00e9 tv\u00e1\u0159i, a\u017e to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u00fanosn\u00e9. Tom uchopil do dlan\u011b jeho tv\u00e1\u0159 a vdechl polibek na jeho lehce pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
„J\u00e1 se tak omlouv\u00e1m\u2026“ kn\u00edknul ta slova v okam\u017eiku vz\u00e1cn\u00e9 up\u0159\u00edmnosti. Bylo mu to tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b l\u00edto. „Odpus\u0165 mi\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 na tebe nejsem na\u0161tvan\u00fd,“ Bill zavrt\u011bl hlavou v roztomil\u00e9m zmaten\u00ed. „Nen\u00ed to tv\u00e1 chyba. Ale, v\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
Z\u010dervenal a pla\u0161e odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem p\u0159ipraven\u00fd na dal\u0161\u00ed krok. Ne hned, ale\u2026 brzy. Samoz\u0159ejm\u011b, pouze pokud to chce\u0161 taky\u2026 pokud chce\u0161 m\u011b\u2026“<\/div>\n
\n

„Bo\u017ee, poj\u010f sem\u2026“ Zast\u00e9nal Tom, srazil sv\u00e1 \u00fasta s Billov\u00fdmi a pol\u00edbil jej tak, aby nemohlo b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb o tom, jak moc \u017e\u00e1douc\u00ed Bill je. Nebylo to v\u016fbec jako jejich polibek naho\u0159e. Ten byl t\u00e9m\u011b\u0159 cudn\u00fd ve sv\u00e9 nevinnosti. Ale nyn\u00ed Tom zaplul sv\u00fdm jazykem hluboko do Billov\u00fdch \u00fast a vyslou\u017eil si tak od sv\u00e9ho man\u017eela ty nejdelik\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed tich\u00e9 zvuky. Kdy\u017e Bill za\u010dal pok\u0148our\u00e1vat, Tom vzdychl a vzd\u00e1lil se spolu s mal\u00fdmi, l\u00e1skypln\u00fdmi polibky na chlapcovy nyn\u00ed natekl\u00e9 rty.<\/p><\/div>\n

„Tomi\u2026“ vydechl Bill trochu zad\u00fdchan\u011b a pot\u00e9 se zahih\u0148al. Byl rozko\u0161n\u011b rozp\u00e1len a Tomovi se jeho vzhled l\u00edbil pot\u00e9, co z n\u011bj m\u00e1lem vyl\u00edbal du\u0161i. Bylo to tak odli\u0161n\u00e9 od toho, jak Billa obvykle vid\u011bl, ale musel si uv\u011bdomit, \u017ee toto byl tak\u00e9 Bill. Byl to Bill s n\u00edm. Takov\u00edhle mohli b\u00fdt.<\/div>\n
„Nikdy nepochybuj o tom, jestli t\u011b chci!“ \u0159ekl vehementn\u011b, stiskl Billovi rameno a jemn\u011b, ale pevn\u011b s druh\u00fdm chlapcem zat\u0159\u00e1sl. „Kdokoliv by velebil bohy, kdyby t\u011b mohl m\u00edt.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 chci jen tebe, Tome,“ vydechl Bill a naklonil se bl\u00ed\u017e, \u017e\u00e1dal o dal\u0161\u00ed polibek \u010dist\u011b t\u00edm, \u017ee nab\u00eddl sv\u00e9 ply\u0161ov\u00e9 rty. A kdo byl Tom, aby mu cokoliv odp\u00edral? Zvl\u00e1\u0161t\u011b, pokud mu to umo\u017e\u0148ovalo ten luxus nemuset reagovat na Billovu nab\u00eddku. Je\u0161t\u011b ne. P\u0159ijal Billova \u00fasta, a kdy\u017e je Bill otev\u0159el, Tom lapil jeho jazyk a s\u00e1l jej dlouho a tvrd\u011b a Bill ze sebe vydal tak nemravn\u00fd sten, a\u017e to t\u00e9m\u011b\u0159 zam\u00ed\u0159ilo Tomovi p\u0159\u00edmo do rozkroku. T\u00e9m\u011b\u0159.<\/div>\n
\n

Byli natolik ztraceni jeden ve druh\u00e9m, \u017ee kdy\u017e Andreas otev\u0159el dve\u0159e a ztuhnul nad t\u00edm pohledem p\u0159ed sebou, v tu chv\u00edli si jej nev\u0161imli. Blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk tam jen st\u00e1l s bolav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a s bolest\u00ed v srdci, ale tak\u00e9 s rezignac\u00ed n\u011bkoho, kdo kone\u010dn\u011b musel \u010delit nevyhnuteln\u00e9mu. Andreas byl p\u0159ipraven\u00fd, ale nic jej nemohlo pln\u011b p\u0159ipravit na skute\u010dnost. Vid\u011bt Billa, jak se jej n\u011bkdo dot\u00fdk\u00e1 a jak si to on s\u00e1m u\u017e\u00edv\u00e1, to st\u00e1lo za to men\u0161\u00ed odhalen\u00ed. Andy si uv\u011bdomil, \u017ee se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele nikdy d\u0159\u00edve ned\u00edval jako na sexu\u00e1ln\u00ed objekt. A p\u0159esto tady Bill st\u00e9nal a strkal jazyk do Tomov\u00fdch \u00fast a bylo to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 kr\u00e1sn\u00e9, stejn\u011b jako ka\u017ed\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc v \u017eivot\u011b.<\/p><\/div>\n

Andy si odka\u0161lal, aby upoutal pozornost na svou p\u0159\u00edtomnost. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 komick\u00e9, jak od sebe odsko\u010dili. Bill siln\u011b z\u010dervenal, jak bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no, a kroutil se na lavi\u010dce v nepochybn\u011b roztomil\u00e9 sm\u011bsici rozpa\u010ditosti a vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
\n

„Ehm\u2026“ \u0158ekl Andy p\u0159ihlouple a post\u00e1val u dve\u0159\u00ed s rukou st\u00e1le na klice. Bill si pla\u0161e zastr\u010dil vlasy za ucho a usm\u00edval se. Andreas jej nikdy nevid\u011bl se takhle usm\u00edvat. Byl to \u00fasm\u011bv t\u011bhotn\u00fdch \u017een nebo \u00fasm\u011bv Mony Lisy, sm\u011bsice p\u00fdchy a povinn\u00e9 rezervovanosti nad tajemstv\u00edm, kter\u00e9 bylo dokonale viditeln\u00e9. Pouze pot\u00e9, co Tom vstal a vzal na v\u011bdom\u00ed Andreasovu p\u0159\u00edtomnost vysloven\u00edm jeho jm\u00e9na, Bill vzhl\u00e9dl a nasm\u011broval na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele stydliv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

„Pardon,“ zamumlal Andreas. „Nem\u011bl jsem v \u00famyslu sem vpadnout\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ m\u00e1vl Tom roztr\u017eit\u011b rukou. „Vypad\u00e1\u0161 ustaran\u011b. Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
Andreas si povzdechl, ve\u0161el do zimn\u00ed zahrady a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Oba dva k n\u011bmu s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm vzhl\u00ed\u017eeli, Bill tak\u00e9 s obavami ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Andy\u2026?“<\/div>\n
„Moje matka volala,“ \u0159ekl Andreas. „Mus\u00edm okam\u017eit\u011b odjet dom\u016f.“<\/div>\n
Bill cht\u011bl vst\u00e1t, ale Tom jej zadr\u017eel.<\/div>\n
„Co se stalo, Andy? N\u011bkdo snad\u2026“<\/div>\n
Blon\u010fat\u00fd chlapec si projel rukou skrz sv\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 prameny a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne\u2026 to jen\u2026“ Pak se zhluboka nadechl a vypustil tu bombu. „Budu se \u017eenit.“<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Vytrvat Wir tragen alle Zeit in unseren haenden, Sei unbesorgt denn ich besch\u00fctze dich. Silbermond: Endlich Neseme si v\u0161echen \u010das v na\u0161ich rukou, bu\u010f bez starost\u00ed, nebo\u0165 t\u011b chr\u00e1n\u00edm. Silbermond: Endlich Bill dr\u017eel o\u010di sklopen\u00e9, zat\u00edmco Tom opatrn\u011b umis\u0165oval jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-632","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/632","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=632"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/632\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=632"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=632"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=632"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}