{"id":6326,"date":"2012-06-21T18:00:00","date_gmt":"2012-06-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6309"},"modified":"2012-06-21T18:00:00","modified_gmt":"2012-06-21T17:00:00","slug":"sell-your-soul-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/21\/sell-your-soul-8\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 8."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
R\u00e1no pot\u00e9<\/p>\n

<\/strong> Prvn\u00ed smysl, kter\u00fd se k n\u011bmu dostal, byl zvuk. Bill c\u00edtil, jak mu \u017eilami prob\u00edh\u00e1 krev, jak tepe, jak dun\u00ed d\u00e1l a d\u00e1l, dokud mu nezp\u016fsobila migr\u00e9nu, kterou je\u0161t\u011b nem\u011bl. Hlava ho bolela tak moc, jako by mu na n\u00ed st\u00e1l n\u00e1kla\u010f\u00e1k – trochu se zavrt\u011bl, ale nepomohlo mu to. P\u0159ekulil se na z\u00e1da a neotv\u00edral o\u010di, p\u0159it\u00e1hl s sebou i pe\u0159inu. Bolely ho kon\u010detiny, pe\u0159ina jako by byla stokilov\u00e1 a p\u0159ipnula ho k posteli. Svaly ho tak bolely, jedin\u00e9 co cht\u011bl, byla trocha \u00falevy – bo\u017ee, nem\u011bl tolik p\u00edt. Co v\u016fbec m\u011bl<\/em>?<\/p>\n

Pak k jeho u\u0161\u00edm dolehlo rozzloben\u00e9 bzu\u010den\u00ed, jako by mu bzu\u010delo v mozku. V\u011bd\u011bl, \u017ee to je jeho telefon, cht\u011bl ho zvednout, proto\u017ee to bylo z\u0159ejm\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9. Ale te\u010f na to nebyl \u010das. Te\u010f\u2026 mohl sotva d\u00fdchat. Ne, te\u010f nebyl \u010das na probouzen\u00ed.<\/div>\n

Zp\u011bv\u00e1k polkl sliny, jeho krk ho\u0159el, m\u011bl ho such\u00fd, st\u00e1le c\u00edtil chu\u0165 sladk\u00e9ho alkoholu a ovocn\u00e9ho d\u017eusu na jazyku – nep\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u011bc takhle po r\u00e1nu. Sna\u017eil se otev\u0159\u00edt o\u010di, jen to cht\u011bl zkusit, ale nic se ned\u011blo, byl a\u017e moc vy\u010derpan\u00fd. C\u00edtil, jak znovu us\u00edn\u00e1, sly\u0161el slab\u00e9 chrut\u00ed nedaleko od sebe a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co to asi je. Nejsp\u00ed\u0161 se Tom probouzel nebo n\u011bco – ned\u011blalo mu to dostate\u010dn\u00e9 starosti na to, aby se znovu nepokusil usnout, jedin\u00e9 co cht\u011bl, bylo dal\u0161\u00edch p\u011bt minut.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hned jak star\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k otev\u0159el o\u010di do odpoledn\u00edho sv\u011btla, usykl a c\u00edtil, jak ho p\u0159emohl pocit nevolnosti, hned pevn\u011b zav\u0159el o\u010di. Jeho zt\u011b\u017ekl\u00e1 ruka vzl\u00e9tla k jeho b\u0159ichu, dr\u017eel se za n\u011bj pod pe\u0159inou – sna\u017eil se uti\u0161it bolest. Necht\u011bl zvracet, ale nemohl \u0159\u00edct, \u017ee kocovinu nep\u0159edpokl\u00e1dal.<\/div>\n
P\u0159eto\u010dil se zp\u00e1tky na bok, cht\u011bl o\u010di znovu otev\u0159\u00edt, jen pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, kde je Bill, jestli je v po\u0159\u00e1dku. Byla to jeho prvn\u00ed my\u0161lenka a prvn\u00ed starost. Ospal\u00e9 modr\u00e9 o\u010di se zad\u00edvaly na druh\u00e9ho mlad\u00edka. Bill te\u010f le\u017eel na z\u00e1dech, ale st\u00e1le spal – chud\u00e1k to v\u010dera p\u0159ehnal. Znovu zav\u0159el o\u010di, zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se h\u00fdbat nebo ne, pokud jeho \u017ealudek nebyl p\u0159ipraven, pak by to mohlo skon\u010dit katastrofou.<\/div>\n
Na p\u00e1r dal\u0161\u00ed minut tam le\u017eel, probouzel se a ob\u010das otev\u0159el o\u010di, aby se pod\u00edval na Billa. O \u010dem asi sn\u00ed?<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Pak p\u0159i\u0161el \u010dich.<\/p><\/div>\n

Bill pootev\u0159el rty, nas\u00e1val vzduch a pomalu se vracel k \u017eivotu. Nadechl se trochu v\u00edc, nas\u00e1l do plic v\u016fni k\u00e1vy. Oh, ta v\u016fn\u011b byla nebesk\u00e1 a jeho \u017ealudek se mali\u010dko proto\u010dil. Prot\u00e1hl si nohy, dlouze za\u00fap\u011bl a prot\u00e1hl si z\u00e1da, kone\u010dn\u011b se mu za\u010dala h\u00fdbat ramena. P\u0159ejel si prsty p\u0159es b\u0159icho a zatv\u00e1\u0159il se bolestiv\u011b – k\u00e1va von\u011bla dob\u0159e, skoro ji c\u00edtil na rtech, ale b\u00e1l se, \u017ee kdy\u017e ho tak bol\u00ed b\u0159icho, \u017ee to \u017ealudek nesnese.<\/div>\n
Hn\u011bdav\u00e9 o\u010di se za\u010daly s mrk\u00e1n\u00edm otv\u00edrat – postupn\u011b vid\u011bl v\u00edc a v\u00edc, ale bolela ho z toho hlava. Prsty pevn\u011bji sev\u0159el triko, p\u0159itiskl si ruku na b\u0159icho siln\u011bji a za\u00fap\u011bl. Pro\u010d ho nechal p\u00edt tak moc<\/em>? Prsty mu z b\u0159icha sjely na postel, chytl pe\u0159inu a prost\u011bradlo a pomalu se posadil. Jen lehce si pamatoval, co se v noci stalo, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se dostal zp\u00e1tky, kde to byl, pro\u010d byla jeho bunda pry\u010d a pro\u010d m\u011bl na sob\u011b boty.<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k vydechl, zav\u0159el o\u010di a jen na p\u00e1r vte\u0159in prost\u011b existoval – kdyby se a\u017e moc rozradoval, pak by mu bylo \u0161patn\u011b. A to necht\u011bl.<\/p>\n

V\u016fn\u011b k\u00e1vy, kter\u00e1 poletovala pokojem, ho p\u0159em\u00e1hala – byla tak hork\u00e1 a siln\u00e1, \u017ee zvedl nos do vzduchu, aby ji zachytil. Kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, uvid\u011bl k\u00e1vovar v rohu pokoje, sv\u011bt\u00e9lko na n\u011bm st\u00e1le sv\u00edtilo a pod n\u00edm byl zpola pln\u00fd hrnek, ze kter\u00e9ho se kou\u0159ilo. I kdyby chutnala stra\u0161n\u011b, cht\u011bl ji tak moc<\/em>. Bill odstr\u010dil pe\u0159inu a skopal ji do noh postele – d\u00edval se na pr\u00e1zdn\u00fd gau\u010d, na kter\u00e9m le\u017eela jemu nepov\u011bdom\u00e1 bunda a deka, se kterou jako by se p\u0159ed t\u00edm n\u011bkdo pral.<\/div>\n

Po\u010dkat\u2026 tohle nebyl jeho pokoj.<\/p>\n

„Promi\u0148, douf\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b nevzbudil.“<\/div>\n

Bill se oto\u010dil za hlasem, zachytil st\u0159\u00edzliv\u00fd pohled \u010dlov\u011bka, kter\u00fd byl tak hodn\u00fd, \u017ee ho v bezpe\u010d\u00ed dovedl zp\u00e1tky, ale to nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Adame?“<\/div>\n
Bez make-upu a se st\u00e1le mokr\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 si vysu\u0161il jen ru\u010dn\u00edkem, Adam vypadal tak jinak ne\u017e v\u010dera. Bill zam\u017eoural a sna\u017eil se vybavit si v\u0161echny rysy mu\u017ee, kter\u00e9 si sotva pamatoval, v mysli si domaloval \u00fa\u010des a make-up, pod\u00edval se na \u010dernou zapnutou ko\u0161ili a d\u017e\u00edny, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b star\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k, nahradil je trikem a kalhotami ze v\u010dera. Tak\u017ee to jeho byla ta bunda na gau\u010di?<\/p>\n

Star\u0161\u00ed z nich se usm\u00e1l a zvedl hrnek, co m\u011bl v ruce, ud\u011blal znechucen\u00fd obli\u010dej a polo\u017eil ho na \u0161atn\u00edk. „Sna\u017eil jsem se b\u00fdt kv\u016fli tob\u011b tich\u00fd.“<\/div>\n

„Nevzbudils m\u011b.“ Zamumlal Bill, zvedl ruku a promnul si krk – jeho svaly tak bolely z toho, jak le\u017eel celou noc ve stejn\u00e9 pozici. Znovu jeho pozornost zachytil bzu\u010d\u00edc\u00ed zvuk. „Kdo mi kurva po\u0159\u00e1d-“ mlad\u00edk se zarazil, kdy\u017e vedle sebe uvid\u011bl, kolik je hodin. Najednou ho p\u0159emohla t\u011b\u017ek\u00e1 nevolnost a srdce mu sko\u010dilo do krku – do prdele, Tom. TOM<\/em>. Ruku si polo\u017eil na b\u0159icho, byl ztuhl\u00fd. Kdyby se pohnul, tak si byl jist\u00fd, \u017ee by zvracel – mus\u00ed zvednout ten telefon\u2026<\/div>\n
„Tady. Po\u010dkej.“ Adam zvedl ruku, aby Bill z\u016fstal sed\u011bt, pro\u0161el kolem postele a vyndal mu z kapsy bundy vibruj\u00edc\u00ed telefon. Kdy\u017e ho polo\u017eil na postel, vibrace p\u0159estaly.<\/div>\n
„Kurva\u2026“ vydechl zp\u011bv\u00e1k, vypadal tak smutn\u011b – nebo mo\u017en\u00e1 na\u0161tvan\u011b – zat\u00edmco proj\u00ed\u017ed\u011bl zme\u0161kan\u00e9 hovory, „vol\u00e1 mi od \u010dtvrt\u00e9 rann\u00ed\u2026“ hn\u011bd\u00e9 o\u010di se pod\u00edvaly na bud\u00edk 14:24, „mus\u00ed si d\u011blat takov\u00e9 starosti\u2026“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli to m\u016f\u017eu vz\u00edt, tak jsem to nebral\u2026“ nem\u011bl na to pr\u00e1vo.<\/div>\n
„Ne, ty za to nem\u016f\u017ee\u0161.“ Vydechl Bill, zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko volat a dal si telefon k uchu, zat\u00edmco se znovu polo\u017eil na postel. Nem\u011bl te\u010f s\u00edlu sed\u011bt, h\u00fdbat se, h\u00e1dat se\u2026 d\u011blat si starosti. Zvedl to po prvn\u00edm zazvon\u011bn\u00ed.<\/p>\n

„KDE JSI KURVA BYL?!“ Kdy\u017e se ozval n\u011bmeck\u00fd k\u0159ik, Adam vykulil o\u010di – sly\u0161el toho \u010dlov\u011bka tak hlasit\u011b a \u010dist\u011b, \u017ee se mu zd\u00e1lo, jako by ten \u010dlov\u011bk byl s nimi v pokoji. Ne \u017ee by rozum\u011bl, co k\u0159i\u010d\u00ed, ale bylo to sly\u0161et po cel\u00e9m pokoji.<\/div>\n

„Tome, uklidni se.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill klidn\u011b v n\u011bm\u010din\u011b, dal si telefon d\u00e1l od ucha. Te\u010f tohle necht\u011bl \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„JAK M\u00c1M B\u00ddT KLIDN\u00dd?! V\u00cd\u0160, KOLIK<\/em> JE HODIN?! JAK JSEM SE B\u00c1L<\/em>?! KDE DO PRDELE SE\u0160?!“<\/div>\n
„Tome,“ zp\u011bv\u00e1k se pod\u00edval na star\u0161\u00edho mu\u017ee v pokoji, c\u00edtil se tak \u0161patn\u011b, \u017ee to mus\u00ed sly\u0161et. „Jsem v po\u0159\u00e1dku. Jsem v bezpe\u010d\u00ed, ano? Naprosto v bezpe\u010d\u00ed. Jen jsem cht\u011bl b\u00fdt s Adamem trochu d\u00e9le.“<\/p>\n

Star\u0161\u00ed zvedl pohled od k\u00e1vy, kdy\u017e usly\u0161el sv\u00e9 jm\u00e9no a znovu za\u010dal poslouchat. I kdy\u017e to bylo neslu\u0161n\u00e9. Sledoval, jak Billovy rty vyslovovaly n\u011bmeck\u00e9 v\u011bty, byl t\u00edm fascinovan\u00fd. Sly\u0161et ho mluvit anglicky se mu zd\u00e1lo tak norm\u00e1ln\u00ed, ale kdy\u017e se ozval druh\u00fd jazyk – no, Adam by lhal, kdyby \u0159ekl, \u017ee ho to trochu nevzru\u0161ovalo. Nebyl si jist\u00fd, jak to funguje, ale nemohl to potla\u010dit – jako kdy\u017e \u017een\u00e1m padaly kalhotky, kdy\u017e sly\u0161ely, jak na n\u011b n\u011bjak\u00fd mu\u017e mluv\u00ed francouzsky. Mohl \u0159\u00edct cokoliv a jeho to p\u0159itahovalo jako magnet. Co o n\u011bm Bill \u0159\u00edkal?“<\/div>\n

„ALESPO\u0147 SI MI MOHL ZAVOLAT!“ Star\u0161\u00ed dvoj\u010de se najednou klidnilo, jako by do n\u011bj narazil n\u00e1kla\u010f\u00e1k, „Po\u010dkat, ned\u011blali-„<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co p\u0159i\u0161lo bratrovi na mysl – myslel si, \u017ee ho Tom zn\u00e1 l\u00edp.<\/div>\n
„Ne, ned\u011blali. Hodn\u011b jsem pil a on m\u011b nechal p\u0159espat u sebe v pokoji. Zrovna jsem se probudil, omlouv\u00e1m se, \u017ee sis o m\u011b musel d\u011blat starosti, ale u\u017e se kurva uklidni. Jsem v pohod\u011b.“<\/div>\n
„No\u2026 jen u\u017e p\u0159ij\u010f, ano?“<\/div>\n
„P\u0159ijdu, p\u0159ijdu.“ Bill p\u0159epnul do angli\u010dtiny, proto\u017ee mu p\u0159i\u0161lo neslu\u0161n\u00e9 mluvit v jazyce, kter\u00e9mu ostatn\u00ed v m\u00edstnosti nerozum\u011bli. „Jen se trochu v\u00edc proberu, a hned jsem tam.“ Promnul si sp\u00e1nky, stiskl si je mezi palec a prost\u0159edn\u00ed\u010dek, sna\u017eil se dostat pry\u010d kocovinu. Tomovo k\u0159i\u010den\u00ed mu nepomohlo.<\/div>\n
„Okay\u2026 promi\u0148, jen jsem si d\u011blal starosti.“ Tom u\u017e byl klidn\u00fd, Bill to c\u00edtil a sly\u0161el v jeho hlase.<\/div>\n
Ale nemohl se na sv\u00e9ho bratra zlobit, \u017ee si o n\u011bj d\u011blal starosti, kdy\u017e se Bill nevracel a nebral telefon skoro jeden\u00e1ct hodin. Kdyby to bylo naopak, Bill by se zbl\u00e1znil. Chodil by pokoji a \u0161kr\u00e1bal si o\u010di, rval si vlasy a u\u017e by d\u00e1vno zavolal policii. „Odpo\u010di\u0148 si, budu tam brzy.“ Ukon\u010dil telefon a polo\u017eil hlavu na postel, d\u00edval se do stropu. „Promi\u0148, Adame.“<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 se za co omlouvat.“ Usm\u00e1l se Adam, znovu se napil k\u00e1vy a polo\u017eil hrnek. „Je ti dob\u0159e? V\u010dera jsi hodn\u011b pil\u2026“<\/div>\n

„U\u017e mi bylo i h\u016f\u0159.“ Vydechl a posadil se, tentokr\u00e1t jednodu\u0161eji, pod\u00edval se na hrnek s k\u00e1vou, ale nic ne\u0159ekl.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si d\u00e1t, jestli chce\u0161. U televize je v\u00edc hrne\u010dk\u016f.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, ale je\u0161t\u011b se mu necht\u011blo zvedat.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 jsem ve tv\u00e9m<\/em> pokoji?“ z pomy\u0161len\u00ed na to mu najednou nebylo tak dob\u0159e. Pod\u00edval se na sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se probudil, jak v\u011bci vypadaly, jako kdyby n\u011bco d\u011blali\u2026 ne, ne, Adam by mu nic neud\u011blal.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, kde bydl\u00ed\u0161, a oba jsme byli tak opil\u00ed, j\u00e1\u2026 \u0159ekl jsem si, \u017ee bude lep\u0161\u00ed t\u011b nechat n\u011bkde, kde budu v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi v bezpe\u010d\u00ed.“ Pod\u00edval se na zp\u011bv\u00e1ka, nebyl schopn\u00fd p\u0159estat se usm\u00edvat. Bill vypadal tak zni\u010den\u011b. Vlasy mu tr\u010dely do v\u0161ech stran, make-up se mu z v\u011bt\u0161iny set\u0159el a stopy po o\u010dn\u00edch st\u00ednech se ukazovaly poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di. \u0158asenku m\u011bl na tv\u00e1\u0159\u00edch a na jedn\u00e9 stran\u011b obli\u010deje – z\u0159ejm\u011b z toho jak spal na pol\u0161t\u00e1\u0159i. Ale st\u00e1le, a\u0165 u\u017e vypadal hrozn\u011b, jak cht\u011bl, st\u00e1le se zd\u00e1l tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd – obzvl\u00e1\u0161\u0165 ty o\u010di. Bo\u017ee, mohl by se do nich koukat po\u0159\u00e1d.<\/p>\n

„Promi\u0148, \u017ee jsem v\u010derej\u0161ek zkazil\u2026“<\/div>\n

„Zkazil?“ odfrkl si Adam, zvedl se a pod\u00edval se na hrne\u010dek. „Nemysl\u00edm si, \u017ee bychom to kazili<\/em>.“<\/div>\n
„Co jsme d\u011blali?“ Bill najednou vypadal ustaran\u011b – oh ne, snad neud\u011blal sc\u00e9nu nebo n\u011bco. \u0158ekl n\u011bco?<\/div>\n
„Co je posledn\u00ed v\u011bc, co si pamatuje\u0161?“ nalil zbytek k\u00e1vy do hrne\u010dku. „Cukr?“<\/div>\n
„Uhh, ne\u2026 d\u00edky, bez cukru.“ Odpov\u011bd\u011bl zp\u011bv\u00e1k rychle. „Pamatuju si jen\u2026 jak jsi m\u011b vedl dol\u016f tancovat a\u2026 no, to je v\u0161echno. V\u0161echno potom je rozmazan\u00e9\u2026 d\u00edky.“ Vzal si hrnek v\u00edc ne\u017e vd\u011b\u010dn\u011b – ten kluk byl tak mil\u00fd. Bill se ani nemusel pt\u00e1t a on jako by u\u017e v\u011bd\u011bl, co chce.<\/div>\n
„No, sakra.“ Adam se posadil vedle n\u011bj na postel, ale ne moc bl\u00edzko, ale bl\u00edzko dostate\u010dn\u011b. „No my\u2026“ rozhodl se nezmi\u0148ovat se o polibku – prozat\u00edm. Kdy\u017e si to Bill nepamatoval, pak z toho byl sice ne\u0161\u0165astn\u00fd, ale nejsp\u00ed\u0161 to byla dobr\u00e1 v\u011bc. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee je naprosto hetero. „Po\u0159\u00e1dn\u011b jsme se opili, to ti pov\u00edm.“ Zasm\u00e1l se, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak sotva chodili a sm\u00e1li se. „Tys na tom byl ale h\u016f\u0159, o dost. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee um\u00ed\u0161 tak tancovat!“<\/div>\n
„Tys vid\u011bl m\u00e9 hrozn\u00e9 tancov\u00e1n\u00ed?“ Bill sklopil hlavu ke k\u00e1v\u011b a lehce se zahanben\u011b zasm\u00e1l. „Omlouv\u00e1m se, \u017ees to musel vid\u011bt.“<\/div>\n
„No jestli mysl\u00ed\u0161 ‚hrozn\u00fdm‘ ‚\u00fa\u017easn\u00e9‘, pak ano, bylo to to nejhor\u0161\u00ed, co jsem kdy vid\u011bl.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj jen pod\u00edval.<\/div>\n
„Co?“ zasm\u00e1l se star\u0161\u00ed. „Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Uv\u011bdomuje\u0161 si, jak dobr\u00e9 jsou tyhle boky, kdy\u017e hraje hudba? Okouzlil jsi m\u011b.“ Skousl si ret a pod\u00edval se k okn\u016fm s t\u00edm nejzasn\u011bn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem, kter\u00fd kdy Bill vid\u011bl.<\/p>\n

„Co dal\u0161\u00edho jsme d\u011blali?“<\/div>\n

„Myslel sis, \u017ee m\u011b dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159ep\u00edt, pak jsi zapomn\u011bl, \u017ee sout\u011b\u017e\u00edme, kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b dostali k baru. Nam\u00edsto toho jsi vid\u011bl spoustu hezk\u00fdch barev a cht\u011bl je ochutnat.“ Musel potla\u010dit sm\u00edch – nebylo hezk\u00e9 se mu sm\u00e1t, dokonce i kdy\u017e byl tak<\/em> roztomil\u00fd, kdy\u017e byl opil\u00fd.<\/div>\n
„Kolik jsem m\u011bl<\/em>?“<\/div>\n
„No\u2026 kdy\u017e jsem t\u011b kone\u010dn\u011b zastavil a \u0161li jsme pry\u010d, spadls p\u0159\u00edmo na zadek a sm\u00e1l ses tak, \u017ee jsi m\u00e1lem zfialov\u011bl.“ Adam si dal ruku p\u0159ed pusu, nedok\u00e1zal potla\u010dit \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Oh m\u016fj bo\u017eeee! To jsi m\u011b nechal se takhle op\u00edt?“ Bill valil o\u010di a za\u010dal se s\u00e1m sob\u011b sm\u00e1t – jen kdy\u017e si to p\u0159edstavil, tak to bylo a\u017e moc. Hrav\u011b pl\u00e1cnul Adama p\u0159es ruku. „Oh, douf\u00e1m, \u017ee m\u011b nikdo nevid\u011bl\u2026“<\/div>\n
„Ne, nikdo ti nev\u011bnoval pozornost, a\u017e na barmana a\u2026 m\u011b, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Bill si schoval obli\u010dej do ruky, aby skryl svou hanbu. Nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee za\u0161el tak daleko – a p\u0159ed ciz\u00edmi lidmi.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong>original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju R\u00e1no pot\u00e9 Prvn\u00ed smysl, kter\u00fd se k n\u011bmu dostal, byl zvuk. Bill c\u00edtil, jak mu \u017eilami prob\u00edh\u00e1 krev, jak tepe, jak dun\u00ed d\u00e1l a d\u00e1l, dokud mu nezp\u016fsobila migr\u00e9nu, kterou je\u0161t\u011b nem\u011bl. Hlava ho bolela tak moc, jako by mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-6326","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6326","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6326"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6326\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6326"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6326"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6326"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}