{"id":6338,"date":"2012-06-19T18:00:00","date_gmt":"2012-06-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6321"},"modified":"2012-06-19T18:00:00","modified_gmt":"2012-06-19T17:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/19\/novel-of-dreams-my-nightmare-20\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 20."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Ob\u011bd st\u00e1l v\u00e1\u017en\u011b za to. Skoro celou dobu jsme spolu s Tomem nemluvili. Sp\u00ed\u0161 jsme v tichosti jedli, jestli se tomu tak dalo \u0159\u00edct. Po zbytek dne jsme byli doma, ov\u0161em ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s zabran\u00fd do toho sv\u00e9ho – j\u00e1 d\u011blal n\u011bco do pr\u00e1ce a Tom si studoval n\u011bco do \u0161koly. Sna\u017eil jsem se nav\u00e1zat konverzaci, ale marn\u011b. St\u00e1le m\u011b odm\u00edtal. S t\u00edm bohu\u017eel pohnout nedok\u00e1\u017eu. Ve\u010der se sebral a ode\u0161el. U\u017e jsem to ne\u0159e\u0161il. Nemohl jsem. Byl jsem z toho tak na dn\u011b, \u017ee jsem se zmohl jen na to, abych sed\u011bl a koukal kamsi do pr\u00e1zdna. Nemohl jsem ud\u011blat nic. M\u011bl jsem chu\u0165 rozeb\u011bhnout se za n\u00edm, dot\u00e1hnout ho dom\u016f a \u0159\u00edct mu tolik v\u011bc\u00ed, ale ne\u0161lo to. Nebylo to na m\u00edst\u011b. \u0160el p\u0159eci oslavovat, no ne?<\/p>\n

Kolem p\u016flnoci jsem si \u0161el lehnout. Uznal jsem, \u017ee \u010dekat na n\u011bj asi bude zbyte\u010dn\u00e9. Starost jsem o n\u011bj m\u011bl, ale byl snad dosp\u011bl\u00fd. Ne\u017e se mi poda\u0159ilo usnout, bylo u\u017e kolem t\u0159et\u00ed r\u00e1no. Av\u0161ak moc jsem toho nenaspal. Po p\u00e1t\u00e9 r\u00e1no jsem zaslechl z ob\u00fdv\u00e1ku hluk. Hned jsem proto vstal a \u0161el se tam pod\u00edvat. Jakmile jsem vid\u011bl Toma le\u017eet nechutn\u011b opil\u00e9ho na gau\u010di, jak sp\u00ed, jen jsem s\u00e1m pro sebe pok\u00fdval hlavou. Fajn. Tohle sta\u010dilo. A\u0165 si tady p\u0159esp\u00ed, kdy\u017e se takhle z\u0159\u00eddil. Oslava z\u0159ejm\u011b st\u00e1la za to.<\/em> S tich\u00fdm brekem jsem za\u0161el zp\u00e1tky do lo\u017enice, a alespo\u0148 mu do\u0161el pro deku. P\u0159ikryl jsem ho, prohl\u00e9dl si ho. Pot\u00e9 jsem ale u\u017e za\u0161el do lo\u017enice a zav\u0159el za sebou ti\u0161e dve\u0159e. Ulehl jsem zp\u00e1tky do postele. P\u0159ed o\u010dima jsem si prom\u00edtal tolik v\u011bc\u00ed. Ka\u017ed\u00fd okam\u017eik s n\u00edm se mi zd\u00e1l kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ty okam\u017eiky, kter\u00e9 jsou tu nyn\u00ed. Probre\u010del jsem zbytek brzk\u00e9ho r\u00e1na. Doufal jsem, \u017ee m\u011b ten pl\u00e1\u010d usp\u00ed, ale marn\u011b.<\/p>\n

Dlouho jsem r\u00e1no p\u0159em\u00fd\u0161lel, co m\u00e1m d\u011blat, ale v\u0161echny sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry jsem h\u00e1zel z imagin\u00e1rn\u00edho okna ven. Nakonec jsem vstal, ud\u011blal si rann\u00ed hygienu a p\u0159evl\u00e9kl se. M\u011bl jsem strach, jestli v noci nezvracel nebo mu nebylo \u0161patn\u011b, ale kdy\u017e jsem vid\u011bl, \u017ee je rozvalen\u00fd na gau\u010di a celkem hlasit\u011b chr\u00e1pe, uklidnilo m\u011b to. Je na\u010dase ud\u011blat malou zm\u011bnu, m\u016fj drah\u00fd.<\/em> Do\u0161el jsem do kuchyn\u011b a p\u0159ipravil mu sn\u00eddani. Sta\u010dilo si jen dod\u011blat kakao a vz\u00edt si \u010derstv\u011b p\u0159ipraven\u00e9 j\u00eddlo. Nenechal jsem ho str\u00e1dat, to rozhodn\u011b ne. V\u0161e jsem mu p\u0159ipravil na t\u00e1c a k tomu p\u0159ilo\u017eil \u010dokol\u00e1du, kterou jsem pro n\u011bj m\u011bl v\u017edy schovanou. Do\u0161el jsem zp\u011bt do lo\u017enice a vyndal si z ta\u0161ky blok a propisku, co jsem u sebe st\u00e1le nosil. Chvilku jsem uva\u017eoval, co mu vlastn\u011b nap\u00ed\u0161u, ale nakonec jsem uchopil propisku a za\u010dal.<\/div>\n

\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tomi =) Douf\u00e1m, \u017ee ses dob\u0159e vyspal. Pros\u00edm, nasn\u00eddej se. Pokud bys cokoli pot\u0159eboval, sta\u010d\u00ed zavolat. Jsem v pr\u00e1ci. M\u011bj se hezky, a pokud m\u016f\u017ee\u0161, pros\u00edm, ozvi se mi. M\u011bj se hezky. S l\u00e1skou\u2026 tv\u016fj Bill.“<\/p>\n

<\/em> Jen co jsem dopsal, propisku jsem zav\u0159el. I s pap\u00edrkem jsem se roze\u0161el zp\u011bt do kuchyn\u011b a p\u0159ilo\u017eil ho ke sn\u00eddani. T\u00e1c jsem polo\u017eil p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl. Chv\u00edli jsem se na n\u011bj d\u00edval, a\u017e jsem ho nakonec n\u011b\u017en\u011b pohladil. Sice m\u011b \u0161tve, ale nedok\u00e1\u017eu ten cit uvnit\u0159 sebe nijak zastavit.<\/em> Nakonec jsem se p\u0159emohl a odtrhl se od n\u011bj, nechal jsem ho sp\u00e1t. Vzal jsem si ta\u0161ku, notebook, pot\u0159ebn\u00e9 pap\u00edry a \u0161el se obout. Obl\u00e9kl jsem si kab\u00e1tek a vy\u0161el ven. Ti\u0161e jsem za sebou zamknul, a pot\u00e9 se u\u017e vydal do pr\u00e1ce. Cesta byla pom\u011brn\u011b klidn\u00e1, tak\u017ee jsem tam byl za chvilku. Trhalo mi to srdce, \u017ee jsem ho tam nechal, ale ne\u0161lo to takhle v\u011b\u010dn\u011b. Utr\u00e1pil bych se a jemu bych lezl krkem. Vlastn\u011b, to u\u017e asi lezu.<\/p>\n

<\/em> V pr\u00e1ci to pro m\u011b bylo dobr\u00e9. Jak jsem \u0159ekl, \u017ee se z\u0159ejm\u011b na p\u00e1r dn\u00ed vrac\u00edm, \u0161\u00e9f m\u011b zam\u011bstnal takov\u00fdm stylem, \u017ee jsem se nesta\u010dil divit. Cht\u011bl jsem se starat o to, zda se Tom u\u017e probudil, jak se m\u00e1, co d\u011bl\u00e1, ale nemohl jsem. Pan Bleibtreu mi nedal chvilku na odpo\u010dinek, st\u00e1le za mnou chodil, jak je v\u0161e v\u00fdborn\u00e9, \u017ee je skv\u011bl\u00e9, \u017ee jsem se vr\u00e1til a \u017ee pro m\u011b m\u00e1 skv\u011bl\u00e9 zak\u00e1zky. U\u017e jsem m\u011bl chu\u0165 ho z kancel\u00e1\u0159e vyv\u00e9st. Oh, m\u00e1lem bych zapomn\u011bl. Deborah. Tohle v\u011brn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed m\u011b zpov\u00eddalo dobrou hodinu. Byla k nezastaven\u00ed. St\u00e1le mi vypr\u00e1v\u011bla o d\u00edt\u011bti a man\u017eelovi, o tom co se ve firm\u011b stalo, v\u011bd\u011bl jsem v\u0161echny drby z posledn\u00ed doby. V\u0161ichni se kolem m\u011b motali jako kolem n\u011bjak\u00e9ho vz\u00e1cn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete. Nebylo mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9, jen m\u011b to sta\u010dilo tro\u0161ku zabavit a odtrhnout od ostatn\u00edch my\u0161lenek. A\u017e pozd\u011bji odpoledne jsem se r\u00e1zem vr\u00e1til my\u0161lenkami dom\u016f. Vzpomn\u011bl jsem si na mobil. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem se po n\u011bm vrhl a hned za\u010dal \u010d\u00edst sms, kter\u00e1 m\u011b ji\u017e n\u011bjakou dobu \u010dekala. Byla od Toma.<\/p>\n

„Ahoj, tak se oz\u00fdv\u00e1m. Je mi docela \u0161patn\u011b, tak\u017ee jen le\u017e\u00edm, ale nemus\u00ed\u0161 nic \u0159\u00edkat. Ch\u00e1pu, je to m\u016fj probl\u00e9m. Jak se m\u00e1\u0161 ty? M\u00e1\u0161 toho hodn\u011b?“<\/em><\/p>\n

Jen co jsem si to do\u010detl, sklopil jsem o\u010di. Dob\u0159e mu tak. Jo, to bych si m\u011bl \u0159\u00edkat, ale mn\u011b je to je\u0161t\u011b l\u00edto.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj Tomi, to m\u011b mrz\u00ed. Kdy\u017e tak b\u011b\u017e do koupelny do l\u00e9k\u00e1rni\u010dky, jsou tam ty \u0161umiv\u00e9 tablety, pom\u016f\u017ee ti to. No, celkem ano. Je tu hodn\u011b pr\u00e1ce. Odpo\u010d\u00edvej a d\u00e1vej na sebe pozor, ano? D\u011bkuju, \u017ee jsi napsal. M\u011bl jsem o tebe starost, ale necht\u011bl jsem ti ps\u00e1t, abych t\u011b neprobudil, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el tak pozd\u011b,“<\/em> odepsal jsem. Odpov\u011bdi jsem se v\u0161ak u\u017e nedo\u010dkal.<\/p>\n

V\u00e1\u017en\u011b m\u011b to \u0161tvalo, \u0161\u00e9fovi jsem \u0159ekl, a\u0165 si nemysl\u00ed, \u017ee to tak bude ka\u017ed\u00fd den, \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b jin\u00e9 povinnosti, \u017ee jsem pracoval i doma po celou dobu. V\u0161echno mi to odk\u00fdval. D\u011bdula, u\u017e mu to taky tolik nemyslelo. Po \u0161est\u00e9 hodin\u011b jsem se dostal teprve dom\u016f. Stavil jsem se je\u0161t\u011b v obchod\u011b, cht\u011bl jsem Tomovi koupit n\u011bco dobr\u00e9ho, co by mu spravilo chu\u0165. Hned jsem odemknul a ve\u0161el do bytu. Jak bylo m\u00fdm zvykem, zamknul jsem za sebou.<\/div>\n

„Tomi?“ zavol\u00e1m, ale nic se neozve. Proto jsem se rychle zul, vzal ta\u0161ky a \u0161el d\u00e1l. V lo\u017enici nebyl, v koupeln\u011b tak\u00e9 ne. Vsadil jsem na balkon. Hned jsem dal ta\u0161ky do kuchyn\u011b a pod\u00edval se na balkon, ale ani tam nebyl. Jednodu\u0161e u\u017e zase ode\u0161el. Kurva!<\/em> Vzteky jsem dal p\u011bst\u00ed do parapetu a nahlas se rozbre\u010del. Vr\u00e1til se namol, spal, nepromluvil se mnou, napsal mi jednu strohou sms, a te\u010f je zase v prdeli. U\u017e toho m\u00e1m akor\u00e1t tak dost. \u010clov\u011bk se sna\u017e\u00ed jako ten idiot. Dnes jsem ho prvn\u011b nechal doma a on nen\u00ed schopnej mi ani napsat, kde je. Sakra, on ani ten t\u00e1c neuklidil!<\/em> Ihned jsem vy\u0161el na balkon a zap\u00e1lil si. Nikdy jsem nekou\u0159il rychleji.<\/p>\n

Cel\u00fd ve\u010der jsem str\u00e1vil bu\u010f na balkon\u011b, nebo v ob\u00fdv\u00e1ku. Pustil jsem si nahlas svou obl\u00edbenou hudbu, zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se uvolnit. V\u0161echno bylo zbyte\u010dn\u00e9, naprosto v\u0161echno. P\u0159ipadal jsem si jako n\u011bjak\u00fd odpad, kter\u00fd je naprosto nepot\u0159ebn\u00fd. Cht\u011bl jsem si j\u00edt lehnout, ale ne\u0161lo to. Nikdy jsem uvnit\u0159 nec\u00edtil takovou bolest a vztek. M\u011bl jsem snad i zlost. Tohle m\u011b dostalo. Jak tohle sakra jen m\u016f\u017ee? Copak si neuv\u011bdomuje, \u017ee ho miluju?!<\/em> Op\u011bt to skon\u010dilo jako v\u017edycky. Tentokr\u00e1t jsem ale v\u00e1\u017en\u011b sp\u00e1t ne\u0161el. Kou\u0159il jsem na balkon\u011b jednu od druh\u00e9 a jen \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde. Kdy\u017e mi v\u0161ak kolem t\u0159et\u00ed r\u00e1no zazvonil mobil, p\u0159ekvapen\u011b jsem se po n\u011bm nat\u00e1hl a hovor p\u0159ijal.<\/p>\n

„Hal\u00f3? Je u telefonu Bill?“ ozve se mu\u017esk\u00fd hlas, v pozad\u00ed s hlukem. Kdo to sakra je?<\/em><\/div>\n

„Kdo je to?“ \u0159eknu celkem nep\u0159\u00edjemn\u011b. „Ano, jsem Bill,“ vydechnu.<\/div>\n
„Jste Tom\u016fv p\u0159\u00edtel?“<\/div>\n
„Ahm, ano. Co je s Tomem?“ vyhrknu ze sebe a narovn\u00e1m se.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Tancoval tu s n\u011bjak\u00fdmi lidmi a najednou sebou seknul. Mohl byste si pro n\u011bj p\u0159ijet?“ \u0159ekl doty\u010dn\u00fd pom\u011brn\u011b vystra\u0161en\u011b. Co se mu jen stalo? Kurva, tohle je u\u017e moc!<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?!“ vyjeknu. „\u0158ekn\u011bte mi kam, kde je? Pros\u00edm v\u00e1s, postarejte se o n\u011bj. J\u00e1 hned p\u0159ijedu,“ ihned vyb\u011bhnu a dojdu si pro bundu.<\/div>\n
„Jsme ve Starlight, chod\u00ed sem denn\u011b,“ odpov\u00ed mi ten mu\u017e. Ten naprosto nechutn\u00fd gaybar? No tak to nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b.<\/em> V pozad\u00ed se ozve jin\u00fd hlas. „U\u017e se probral?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, co je s n\u00edm. Snad mu nedali ty idioti taky ext\u00e1zi\u2026“ Ext\u00e1zi? Tak a m\u00e1m toho dost. Tohle je konec!<\/em><\/div>\n
„D\u00edky,“ vyhrknu do telefonu a polo\u017e\u00edm to. Popadnu ihned kl\u00ed\u010de od auta, schody seb\u011bhnu a dob\u011bhnu k autu. Hned jsem nastoupil a rozjel se tam. Nebylo to na\u0161t\u011bst\u00ed daleko, tak\u017ee jsem tam do deseti minut byl. Nebudu se tajit t\u00edm, \u017ee jsem jel jako \u0161\u00edlenec.<\/p>\n

Zaparkoval jsem p\u0159\u00edmo p\u0159ed klubem a vb\u011bhl dovnit\u0159. Nedbal jsem na ty chlapy, co se kolem m\u011b vlnili a m\u011bli na m\u011b ty jejich oplzl\u00e9 \u0159e\u010di. Seb\u011bhl jsem schody a do\u0161el dol\u016f, kde bylo ‚srdce‘ klubu. Tam v\u0161ak bylo podivn\u011b mrtvo. Uprost\u0159ed byl jen men\u0161\u00ed hlou\u010dek lid\u00ed a nad n\u011bk\u00fdm se skl\u00e1n\u011bli. Roze\u0161el jsem se hned k tomu hlou\u010dku.<\/div>\n

„Uhni, sakra,“ prsknu na n\u011bjak\u00e9ho transvestitu. Hned, kdy\u017e jsem Toma vid\u011bl, jak tam le\u017e\u00ed, jsem se div nerozbre\u010del. Ale emoce jsem hodil stranou. „Jsem jeho p\u0159\u00edtel,“ pod\u00edv\u00e1m se na kluka, co se skl\u00e1n\u011bl t\u011bsn\u011b nad n\u00edm a \u0159\u00edkal n\u011bco tomu druh\u00e9mu. Podle hlasu jsem poznal, \u017ee je to ten, co jsem s n\u00edm mluvil. Nedok\u00e1\u017eu p\u0159em\u00fd\u0161let, nejde to.<\/em> C\u00edtil jsem se stra\u0161n\u011b. M\u011bl jsem o n\u011bj hrozn\u00fd strach.<\/div>\n
„No kone\u010dn\u011b,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „Zat\u00edm mi \u0159ekli, \u017ee mu dali n\u011bjak brzy ve\u010der ext\u00e1zi a on p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zkolaboval. Nejsp\u00ed\u0161 je dehydratovanej. U\u017e jsme se do n\u011bj sna\u017eili dostat n\u011bjakou vodu. M\u00e1m zavolat rad\u011bji z\u00e1chranku?“ pov\u00ed mi hned pohotov\u011b. O\u010dividn\u011b si o Toma d\u011blal starost.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0161eptnu a hned Toma podep\u0159u. „Vezmu ho hned dom\u016f, jsem tu autem, postar\u00e1m se o n\u011bj. Moc ti d\u011bkuju,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a ty ostatn\u00ed ode\u017eenu u\u017e jen t\u00edm, jak se na n\u011b pod\u00edv\u00e1m. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se zap\u0159el a Toma zvedl. Byl naprosto bezvl\u00e1dn\u00fd. „Sly\u0161\u00ed\u0161? Tome?“ Mali\u010dko jsem mu propleskl tv\u00e1\u0159i\u010dky. Jenom\u017ee on jen vydechl. Byl \u00fapln\u011b bled\u00fd a zpocen\u00fd. Do prdele! Co jsi to jen ud\u011blal, ty idiote. Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee si tu ext\u00e1zi dal, proto\u017ee s\u00e1m cht\u011bl, je\u0161t\u011b bych mu vrazil snad p\u00e1r facek.<\/p>\n

<\/em> „Chce\u0161 s n\u00edm pomoct?“ nab\u00eddne mi ten blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n

„Asi\u2026 asi jo,“ \u0159eknu naprosto vy\u0159\u00edzen\u011b. Hned mi ho pomohl vz\u00edt a \u0161li jsme nahoru. „Pane bo\u017ee, \u0159ekni mi, co tady denn\u011b d\u011bl\u00e1 a popravd\u011b,“ pod\u00edv\u00e1m se na toho kluka.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161inou spolu sed\u00edme a pov\u00edd\u00e1me si, tancujeme a pijeme je\u0161t\u011b s p\u00e1r k\u00e1mo\u0161i. Dnes ale byl s n\u011bjak\u00fdm star\u0161\u00edm chlapem na z\u00e1chodech,“ \u0159ekne mi nev\u011bdoucn\u011b. Skv\u011ble. Tak\u017ee ho tam n\u011bkdo vojel a kdov\u00edco je\u0161t\u011b.<\/em> „Mohl bys mi, pros\u00edm t\u011b, d\u00e1t potom v\u011bd\u011bt, jak je na tom? Moje \u010d\u00edslo m\u00e1\u0161, volal jsem ti\u2026“ po\u017e\u00e1d\u00e1 m\u011b starostliv\u011b. Asi jeden norm\u00e1ln\u00ed kluk.<\/em> Vzteky jsem za\u0165al zuby.<\/div>\n
„D\u00edky, jo\u2026 d\u00e1m ti v\u011bd\u011bt, ale nezaru\u010duju ti kdy,“ vydechnu. Pracn\u011b ho posad\u00edme do auta. „D\u00edky, je\u0161t\u011b jednou d\u00edky\u2026 Ahoj,“ rychle jsem si nastoupil a Toma p\u0159ipoutal. „Sakra, pod\u00edvej se na m\u011b,“ chytnu ho bezmocn\u011b za bradi\u010dku. Nezachytil jsem ani nejmen\u0161\u00ed n\u00e1znak toho, \u017ee by m\u011b vn\u00edmal. Proto jsem na to hned \u0161l\u00e1pnul a rozjel se dom\u016f. Jel jsem opatrn\u011b, kdy\u017e jsem ho vezl, ale samoz\u0159ejm\u011b jsem sp\u011bchal.<\/p>\n

Hned, co jsem dorazil dom\u016f, p\u0159\u00edmo jsem ho dot\u00e1hnul v\u00fdtahem nahoru. Donesl jsem ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Odemknout nebylo zrovna lehk\u00e9, ale povedlo se. Nev\u00e1hal jsem, kopnul jsem do dve\u0159\u00ed nohou a nesl ho rovnou do koupelny.<\/div>\n

„Sakra, prober se, pros\u00edm, l\u00e1sko,“ \u0161eptal jsem. Op\u0159el jsem ho o umyvadlo a podep\u0159el ho. P\u0159\u00edmo jsem z n\u011bj strhal oble\u010den\u00ed, a hned pustil ledovou vodu do vany. Nechci, aby nastydnul, ale tohle je nutn\u00fd.<\/em> Svl\u00e9knul jsem ho do boxerek a sebe taky. Udr\u017eet ho byla v\u00e1\u017en\u011b s\u00edla. Nebyl t\u011b\u017ek\u00fd, ale kdy\u017e bylo jeho t\u011blo bezvl\u00e1dn\u00e9 jako pr\u00e1v\u011b te\u010f, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ho un\u00e9st. Vt\u00e1hnul jsem ho s sebou do vany, posadil si ho mezi nohy, a je\u0161t\u011b ho za\u010dal sprchovat ledovou vodou. Proplesknul jsem mu tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Tome, no tak\u2026 \u0158ekni mi n\u011bco, pod\u00edvej se na m\u011b,“ \u0159eknu a pootev\u0159u mu rty. Mus\u00edm do n\u011bj dostat vodu. Hned jsem nabral do dlan\u011b tro\u0161ku naprosto \u010dist\u00e9 vody a aspo\u0148 mu pot\u0159el rty. Kdybych mu to te\u010f nalil do krku, je\u0161t\u011b by se zad\u00e1vil. Takovou bezmoc jsem je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtil. Ten strach, jak\u00fd mi koloval v \u017eil\u00e1ch, by se dal zv\u00e1\u017eit na tis\u00edce kilogram\u016f. Jak tohle mohl ud\u011blat, sakra. Za co?!<\/em> Pod prudk\u00fdm n\u00e1valem t\u00e9 ledov\u00e9 vody kone\u010dn\u011b za\u010dal trochu vn\u00edmat. Za\u010dal k\u0148u\u010det a trochu se vrt\u011bt.<\/p>\n

„\u0160\u0161\u0161, uklidni se, mus\u00ed\u0161 se nap\u00edt. Otev\u0159u pusu, pros\u00edm,“ op\u0159u si ho po\u0159\u00e1dn\u011b o sebe a opl\u00e1chnu mu ledovou vodou obli\u010dej. Zaslou\u017eil by sis p\u0159es hubu, abys v\u011bd\u011bl.<\/em><\/div>\n

„Mmmm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed, jako by ho n\u011bkdo snad bodl ostr\u00fdm no\u017eem, ale pootev\u0159e pusu.<\/div>\n
„Pomali\u010dku pij, pomalu.“ Do dlan\u011b si nech\u00e1m nat\u00e9ct vodu a d\u00e1m mu dla\u0148 k \u00fast\u016fm. Jestli do n\u011bj tu vodu nedostanu, tak budu muset zavolat z\u00e1chranku, a to nechci. Vodu polkl a polo\u017eil se na m\u011b. C\u00edtil jsem, jak se t\u0159ese. Mus\u00edm ho u\u017e vz\u00edt ven, jinak mi tu zmrzne a j\u00e1 asi taky.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b, mus\u00ed\u0161, Tome,“ \u0159eknu a v\u00edc se narovn\u00e1m, aby nele\u017eel.<\/div>\n
„To tak stud\u00ed,“ \u0161eptne chraptiv\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, vezmu t\u011b u\u017e ven do tepla, ale te\u010f se je\u0161t\u011b napij,“ dal jsem mu znovu nap\u00edt z dlan\u011b. Kdy\u017e tohle zaslechl, za\u010dal kone\u010dn\u011b poslu\u0161n\u011b p\u00edt. Dal jsem mu je\u0161t\u011b z dlan\u011b n\u011bkolikr\u00e1t nap\u00edt, pot\u00e9 jsem vodu vypnul.<\/p>\n

„Tak te\u010f z\u016fstane\u0161 sed\u011bt a j\u00e1 t\u011b vezmu ven, jo?“ \u0159eknu a podep\u0159u ho. Rychle jsem vylezl. Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl a drkotal jsem zuby, ale p\u0159emohl jsem se. Vzal jsem ho zase do n\u00e1ru\u010d\u00ed a rychle ho postavil na nohy. Co nejrychleji to \u0161lo, jsem ho osu\u0161il. „M\u016f\u017eu?“ \u0159eknu, kdy\u017e mu chytnu lem boxerek. Akor\u00e1t by nastydl, kdy\u017e by v nich z\u016fstal. A jestli cekne, \u017ee ne, tak mu nasek\u00e1m je\u0161t\u011b na prdel. D\u00edkyboku, \u017ee u\u017e vn\u00edm\u00e1. Dneska ho mus\u00edm dostat do po\u0159\u00e1dku, a hlavn\u011b ho nechat vyspat, ale z\u00edtra si o tomhle tedy promluv\u00edme. Tohle mu u\u017e neprojde.<\/em> Sotva se dr\u017eel na nohou, tak\u017ee mu to bylo nejsp\u00ed\u0161 jedno. Jen se bezvl\u00e1dn\u011b op\u00edral o st\u011bnu. Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed, rychle jsem mu boxerky st\u00e1hnul a hodil je do umyvadla. Zabalil jsem ho do osu\u0161ky, tro\u0161ku ho ot\u0159el, a hned ho vzal zase do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Zanesl jsem ho rovnou do lo\u017enice. Jakmile jsem ho polo\u017eil na postel, sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka. Drkotal zuby a t\u0159\u00e1sl se zimou.<\/div>\n

„Vydr\u017e tady, hned se vr\u00e1t\u00edm,“ zabalil jsem ho do pe\u0159iny a posadil ho. P\u0159\u00edmo jsem dob\u011bhl do kuchyn\u011b. Nesta\u010dil jsem se ani ut\u0159\u00edt, tak\u017ee mi to na podlaze podjelo, sotva jsem to vyrovnal. Vzal jsem ihned 2 litrovou lahev \u010dist\u00e9 vody, sklenku a \u0161el zp\u00e1tky k n\u011bmu. Okam\u017eit\u011b jsem se k n\u011bmu posadil, ka\u0161lal jsem na to, \u017ee jsem je\u0161t\u011b s\u00e1m mokr\u00fd.<\/p>\n

„Mus\u00ed\u0161 hodn\u011b p\u00edt, Tome,“ \u0159eknu a p\u0159idr\u017e\u00edm ho. Otev\u0159el jsem lahev s pit\u00edm a nalil mu vodu do sklenky. P\u0159idr\u017eel jsem mu ji u \u00fast. „Pij.“<\/div>\n

Chv\u00edli se mi vzp\u00edral, ale nakonec za\u010dal vodu polykat jako mal\u00e9 neposlu\u0161n\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161, jinak ti budu muset zavolat z\u00e1chranku,“ \u0159eknu naprosto v\u00e1\u017en\u011b. Po\u0159\u00e1dn\u011b ho podep\u0159u a nahnu sklenku tro\u0161ku v\u00edc. Pane bo\u017ee, nechci myslet na to, co v\u0161echno se mohlo st\u00e1t a co se vlastn\u011b i stalo. Nedok\u00e1\u017eu si to v\u0161echno sesum\u00edrovat v hlav\u011b. Jsem zmaten\u00fd. Nech\u00e1pu to.<\/em> Zak\u0148u\u010del, ale d\u00e1l pil. Sice se st\u00e1le chv\u011bl zimou a po t\u011ble m\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei, ale u\u017e byl p\u0159i v\u011bdom\u00ed. Za\u010d\u00ednal l\u00e9pe vn\u00edmat.<\/div>\n
„Nechce se ti zvracet?“ zept\u00e1m se a nech\u00e1m ho sklenku dop\u00edt.<\/div>\n
„Ne, ale je mi divn\u011b\u2026 V\u0161echno se mi to\u010d\u00ed,“ hlesne a p\u0159ikryje si dlan\u00ed obli\u010dej.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Tome, mus\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b p\u00edt,“ \u0159eknu a naliju mu dal\u0161\u00ed sklenku. Vid\u011bl jsem ten odpor v jeho o\u010d\u00edch, ale sklenku vzal do ruky a za\u010dal p\u00edt.<\/div>\n
„Jen pij,“ pohlad\u00edm ho po hlav\u011b. Nem\u016f\u017eu mu te\u010f nic vy\u010d\u00edtat. Mus\u00ed se uklidnit.<\/em> Pouze se na m\u011b pod\u00edval. Kdy\u017e sklenku dopil, ot\u0159el si pusu a vr\u00e1til mi ji.<\/div>\n
„U\u017e ne, pros\u00edm t\u011b\u2026“ povzdechne a prot\u0159e si oko.<\/div>\n
„Tak za chvilku,“ \u0161eptnu a p\u0159itisknu ho zabalen\u00e9ho v pe\u0159in\u011b k sob\u011b. Je mi ho l\u00edto. U\u017e zase c\u00edt\u00edm ten pocit, kdy bych ho k sob\u011b p\u0159itulil, i kdy\u017e vlastn\u011b to u\u017e d\u011bl\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„V\u016fbec\u2026 nev\u00edm, co mi to dal,“ \u0161eptne a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159ivine.<\/div>\n
„Asi ext\u00e1zi,“ \u0159eknu r\u00e1zn\u011b. „Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ vydechnu.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 Ne\u0159ekl mi, co to je\u2026 Hlavn\u011b pros\u00edm nek\u0159i\u010d, bol\u00ed m\u011b hlava,“ zak\u0148u\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nek\u0159i\u010d\u00edm,“ \u0159eknu hned. „Nebudu to te\u010f \u0159e\u0161it, promluv\u00edme si z\u00edtra,“ \u0159eknu a tisknu ho k sob\u011b.<\/p>\n

Po chvilce ho ale pust\u00edm a dojdu ke sk\u0159\u00ednce. Vynd\u00e1m mu \u010dist\u00e9 tri\u010dko a boxerky. Hned mu to tri\u010dko za\u010dnu obl\u00e9kat. Sna\u017eil se mi alespo\u0148 trochu pomoct, ale byl slab\u00fd.<\/div>\n

„Dobr\u00fd, jen tro\u0161ku zvedni ruce,“ \u0161eptnu, a kone\u010dn\u011b mu to tri\u010dko p\u0159evl\u00e9knu p\u0159es hlavu. St\u00e1hnu mu ho. „No\u2026 ty boxerky,“ vydechnu.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161, jako bys m\u011b v \u017eivot\u011b nevid\u011bl,“ povzdechne a za\u010dne l\u00e9zt neohraban\u011b z postele. Je\u0161t\u011b si st\u011b\u017euj, akor\u00e1t na tebe beru ohledy.<\/em><\/div>\n
„O to mi nejde, jen vid\u00edm, \u017ee jsi slab\u00fd,“ ujasn\u00edm mu a podep\u0159u ho. Obl\u00e9knu mu v rychlosti ty boxerky, tro\u0161ku mu je urovn\u00e1m a zase ho ulo\u017e\u00edm do postele. Sto\u010dil se op\u011bt do klub\u00ed\u010dka a p\u0159ivinul si k t\u011blu m\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159. St\u00e1le se trochu t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1dn\u011b se p\u0159ikryj,“ po\u0161ept\u00e1m a zachuml\u00e1m ho. „Ale je\u0161t\u011b jednu sklenku, aspo\u0148 jednu.“<\/div>\n
„Ne, u\u017e ne,“ vydechne utr\u00e1pen\u011b.<\/div>\n
„Chce\u0161 rad\u0161i do nemocnice?“ podzvednu v\u00fdhru\u017en\u011b obo\u010d\u00ed. Je\u0161t\u011b m\u011b snad bude sr\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„\u2026ne,“ povzdechne a nat\u00e1hne se po lahvi. No proto.<\/em><\/div>\n
„Okay, tak pij,“ pod\u00e1m mu rovnou tu fla\u0161ku a nech\u00e1m ho po\u0159\u00e1dn\u011b se nap\u00edt. Pil pom\u011brn\u011b dlouho. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu voda za chv\u00edli pote\u010de u\u017e i u\u0161ima. Nakonec mi podal pr\u00e1zdnou fla\u0161ku a ruku si polo\u017eil na b\u0159icho. Za\u010dal zase ti\u0161e k\u0148u\u010det. U\u017e jsem tu fla\u0161ku odlo\u017eil a po\u0159\u00e1dn\u011b ho p\u0159ikryl.<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
„Hlava\u2026 Ale to bude dobr\u00fd, to vysp\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1 a v\u00edc se zahrabe do pe\u0159iny. Byly mu sotva vid\u011bt o\u010di.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 Dojdu se tro\u0161ku osu\u0161it, jo? Pak p\u0159ijdu, le\u017e,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Pod m\u00fdm dotekem zav\u0159el o\u010di. Smutn\u011b jsem sv\u011bsil hlavu a do\u0161el do koupelny i s \u010dist\u00fdmi boxerkami a tri\u010dkem. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se osu\u0161il a obl\u00e9knul se.<\/p>\n

Hned jsem zab\u011bhl zp\u011bt do lo\u017enice a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/div>\n

„M\u00e1m\u2026 si lehnout k tob\u011b?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Jo, bu\u010f u m\u011b,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b smutn\u011b zpod pe\u0159iny. Skv\u011ble, aspo\u0148 n\u011bco.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechnu a dojdu k posteli. P\u0159ilehnu si k n\u011bmu a po\u0159\u00e1dn\u011b se na n\u011bj nam\u00e1\u010dknu. „Nic ti neud\u011bl\u00e1m\u2026 Jen\u2026 chci t\u011b zah\u0159\u00e1t, tohle je nejlep\u0161\u00ed,“ \u0161eptnu a p\u0159ivinu se k n\u011bmu. Obejmu ho kolem pasu a propletu si s n\u00edm nohy. Oba n\u00e1s zachuml\u00e1m do dvou pe\u0159in a vydechnu. V\u00edm, \u017ee do z\u00edtra ze m\u011b ten vztek vyprch\u00e1. Nejrad\u0161i bych mu v\u0161echno \u0159ekl te\u010f, ale to je nemo\u017en\u00e9. Ubl\u00ed\u017eil mi t\u00edm. Ne, \u017ee to byla p\u011bkn\u00e1 ostuda, ale on ubl\u00ed\u017eil zase m\u00e1lem sob\u011b, a t\u00edm i mn\u011b. Vysral se na m\u011b a zase si ode\u0161el pa\u0159it. Nechci v\u011bd\u011bt, co s t\u00edm chlapem d\u011blal. Holt jsem mu to asi neud\u011blal, tak \u0161el za jin\u00fdm.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 se t\u011b neboj\u00edm,“ vydechne a natiskne se ke mn\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc. V\u00edce si kolem pasu st\u00e1hl moji ruku, a pot\u00e9 m\u011b za ni chytil.<\/div>\n

„V\u010dera to vypadalo, jak kdyby ses m\u011b pak u\u017e i \u0161t\u00edtil.“ Zrak zaryju do pe\u0159iny a tul\u00edm se k n\u011bmu. Hah, v\u010dera. Kdyby tohle tak vid\u011bl Brian, co by mu na to asi \u0159ekl.<\/em> Tro\u0161ku se o n\u011bj t\u0159u, abych mezi n\u00e1mi to teplo v\u00e1\u017en\u011b vytvo\u0159il. Jenom\u017ee to se on za\u010dal p\u0159et\u00e1\u010det.<\/div>\n
„Jak t\u011b tohle napadlo? Ne\u0161t\u00edt\u00edm se t\u011b, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ po\u0161ept\u00e1 s pohledem up\u0159en\u00fdm k m\u00fdm o\u010d\u00edm. Jako by v ten okam\u017eik na v\u0161e zapomn\u011bl a v\u011bnoval se jen mn\u011b.<\/div>\n
„Choval ses tak,“ \u0159eknu naprosto up\u0159\u00edmn\u011b a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Nebudu mu nic nalh\u00e1vat. Jsem na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd.<\/em> Znovu p\u0159es n\u011bj p\u0159ehod\u00edm ruku a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Smutn\u011b zavrt\u011bl hlavou a schoval se mi do n\u00e1ru\u010de. St\u00e1le se ke mn\u011b tiskl, tak\u017ee jsem mohl c\u00edtit, jak se jeho t\u0159es pomalu m\u00edrnil. Aspo\u0148, \u017ee tak.<\/em> Za to ten m\u016fj ne a ne ustat. Nahlas jsem oddechnul a skousl si zevnit\u0159 spodn\u00ed ret, abych zabr\u00e1nil dal\u0161\u00edmu cuk\u00e1n\u00ed sv\u00e9 brady, ale bylo to zbyte\u010dn\u00e9. On to c\u00edtil. Za\u010dal m\u011b hladit dlan\u00ed po boku, jako by se m\u011b snad sna\u017eil zah\u0159\u00e1t. Je\u0161t\u011b v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itulil. N\u00e1hle mi p\u0159itiskl kr\u00e1tce rty ke krku. Ne, ne, ne, to ned\u011blej.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a cel\u00fd se napnul. Byla mi hrozn\u00e1 zima, i kdy\u017e jsem m\u011bl u\u017e t\u011blo celkem tepl\u00e9. V\u0161echno u\u017e to byl asi jen vnit\u0159n\u00ed t\u0159es.<\/p>\n

„Promi\u0148 mi to, pros\u00edm,“ \u0161eptne n\u00e1hle provinile. Ohm, no tak te\u010f mi m\u00e1lem p\u0159ivodil infarkt.<\/em><\/div>\n

„Co ti m\u00e1m prominout?“<\/div>\n
„Tohle v\u0161echno. To, \u017ee jsi o m\u011b m\u011bl strach. Netu\u0161il jsem, \u017ee to takhle dopadne. Moc\u2026 m\u011b to mrz\u00ed,“ vydechne a schov\u00e1 si hlavi\u010dku mezi m\u016fj krk a rameno. Nedok\u00e1zal jsem mu na to hned odpov\u011bd\u011bt. Jsem r\u00e1d, \u017ee si to uv\u011bdomuje, ale stejn\u011b to nikdy nepochop\u00ed cel\u00e9. Nikdy nebude v\u011bd\u011bt, jak to bol\u00ed. Jak jsem si p\u0159ipadal a jak jsem trp\u011bl, ale ch\u00e1pu to. J\u00e1 se zase pln\u011b nedok\u00e1\u017eu v\u017e\u00edt do jeho k\u016f\u017ee, kdy\u017e si nic nepamatuje. Proto je na\u010dase si tohle vz\u00e1jemn\u011b uk\u00e1zat, jak \u0159ekl Brian. Jak jsem mu mnoho v\u011bc\u00ed zazl\u00edval a naopak s n\u00edm nesouhlasil, v tomhle m\u00e1 pravdu.<\/em> A\u017e po chvilce jsem se trhan\u011b nadechl. „Nebudeme to te\u010f \u0159e\u0161it, ale d\u011bkuju.“<\/div>\n
Pohladil m\u011b po pa\u017ei a trochu se zachv\u011bl. N\u00e1hle jsem v\u0161ak uc\u00edtil n\u011bco mokr\u00e9ho na rameni. Kdy\u017e promluvil, hlas se mu tro\u0161ku t\u0159\u00e1sl. „J\u00e1\u2026 Doufal jsem, \u017ee\u2026 \u017ee m\u011b kone\u010dn\u011b zastav\u00ed\u0161, \u017ee mi \u0159ekne\u0161, abych\u2026 z\u016fstal doma s tebou a\u2026 \u017ee m\u016fj \u00fasp\u011bch oslav\u00edme\u2026 spole\u010dn\u011b\u2026“<\/div>\n
Cel\u00fd jsem ztuhnul a zav\u0159el na chvilku k\u0159e\u010dovit\u011b o\u010di.<\/p>\n

Fajn, mrz\u00ed m\u011b, \u017ee pl\u00e1\u010de, ale nebudu h\u00e1zet vinu jen na sebe. M\u011bl jsem ho zastavit, ale to by se ke mn\u011b musel chovat tro\u0161ku jinak. Nebudu se mu p\u0159edv\u00e1d\u011bt jako jeho autorita, kter\u00e1 ho dr\u017e\u00ed doma div ne na \u0159et\u011bzu.<\/em> Zvedl jsem mu hlavi\u010dku, a hned mu set\u0159el slzi\u010dky, kter\u00e9 mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Taky jsem si p\u0159\u00e1l, abys z\u016fstal doma a spole\u010dn\u011b jsme to oslavili, byli jsme spolu. Ale j\u00e1 t\u011b nemohl dr\u017eet. Uv\u011bdomuje\u0161 si, jak ses ke mn\u011b choval? Ne, nebudu to te\u010f \u0159e\u0161it a nepla\u010d. Stejn\u011b to nevr\u00e1t\u00ed\u0161. Taky m\u011b to mrz\u00ed, cht\u011bl jsem\u2026 b\u00fdt s tebou a\u2026 v\u0161echno ti \u0159\u00edct, b\u00fdt s tebou,“ za\u010dnu u\u017e vzlykat tak\u00e9. Jen popot\u00e1hnul nosem, polo\u017eil si hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a zav\u0159el o\u010di. Po tv\u00e1\u0159i mu sklouzlo je\u0161t\u011b p\u00e1r drobn\u00fdch slzi\u010dek.<\/div>\n
„Neplakej u\u017e, pros\u00edm,“ p\u0159ivinu ho k sob\u011b. Sehnul jsem se tro\u0161ku k n\u011bmu a dal mu pusu na rty. „Pot\u0159ebuje\u0161 se uklidnit a sp\u00e1t, v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00edme z\u00edtra.“ Bille, ty jsi v\u00e1\u017en\u011b idiot.<\/em> Bylo u\u017e marn\u00e9 to \u0159\u00edkat. Opravdu nap\u016fl spal. Musel b\u00fdt naprosto vy\u010derpan\u00fd. Pohladil jsem ho po hlav\u011b a p\u0159itiskl ho k sob\u011b, aby mu bylo o n\u011bco tepleji. U\u017e jsem byl ti\u0161e a jen ho hladil po z\u00e1dech.<\/p>\n

B\u011bhem chvilky u\u017e upadl do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku. Za\u010dal pravideln\u011b oddechovat a ob\u010das zat\u0159epotal \u0159asami. Byl jsem za to r\u00e1d, proto\u017ee tohle pro n\u011bj byl ten nejlep\u0161\u00ed l\u00e9k.<\/div>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 celou noc jsem ho sledoval a vinul ho k sob\u011b, vlastn\u011b jsem ani moc nemusel, d\u011blal to s\u00e1m. Rozhodl jsem se nad n\u00edm bd\u00edt do t\u00e9 doby, ne\u017e se probud\u00ed. I kdybych usnout cht\u011bl, starost a strach mi to stejn\u011b nedovolil. Nebylo mi dob\u0159e, ale v\u0161echno jsem h\u00e1zel za hlavu, pro m\u011b tu byl hlavn\u00ed on. Celou noc jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mu vlastn\u011b r\u00e1no \u0159eknu, ale pak jsem si \u0159ekl\u2026 pro\u010d bych o tom vlastn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. Stejn\u011b si \u0159e\u010d nenacvi\u010d\u00edm a r\u00e1no mu \u0159eknu v\u0161echno od srdce a p\u0159esn\u011b tak, jak to budu c\u00edtit. V\u00edm, \u017ee to bude bolet, ale tenhle and\u00edlek mus\u00ed kone\u010dn\u011b pochopit, \u017ee tohle nen\u00ed ta prav\u00e1 cesta a \u017ee ho miluji.<\/p>\n

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Ob\u011bd st\u00e1l v\u00e1\u017en\u011b za to. Skoro celou dobu jsme spolu s Tomem nemluvili. Sp\u00ed\u0161 jsme v tichosti jedli, jestli se tomu tak dalo \u0159\u00edct. Po zbytek dne jsme byli doma, ov\u0161em ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s zabran\u00fd do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6338","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6338","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6338"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6338\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6338"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6338"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6338"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}