{"id":6340,"date":"2012-06-19T15:00:00","date_gmt":"2012-06-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6323"},"modified":"2012-06-19T15:00:00","modified_gmt":"2012-06-19T14:00:00","slug":"cejchovni-znameni-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/19\/cejchovni-znameni-20\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 20."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/p>\n

<\/strong> Tenhle d\u00edl bych r\u00e1da v\u011bnovala sv\u00fdm dv\u011bma nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm \u010dten\u00e1\u0159k\u00e1m. Douf\u00e1m, \u017ee ostatn\u00ed se neuraz\u00ed, kdy\u017e tak u\u010din\u00edm, proto\u017ee jsem samoz\u0159ejm\u011b r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, ale koment\u00e1\u0159e Lisy a Jan\u010di v\u017edycky nejl\u00edp vystihnout situaci. Tak\u017ee, holky, tenhle d\u00edl je pro v\u00e1s =))<\/em><\/div>\n

Jinak – v dne\u0161n\u00edm d\u00edle se znovu objev\u00ed takov\u00e1 ta opovr\u017elivost sluh\u016f v\u016f\u010di Billovi. Ned\u00e1vno jsem tak brouzdala po Wikipedii a na\u0161la jsem tam \u00fa\u017easnou v\u011bti\u010dku „<\/em>Ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b nebyla homosexualita pokl\u00e1d\u00e1na za spole\u010densky pozitivn\u00ed jev, nicm\u00e9n\u011b byla tolerov\u00e1na.„\u2026 Nikdy d\u0159\u00edv jsem se po tom nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u00eddila, ale ud\u011blalo mi to v\u00e1\u017en\u011b radost, proto\u017ee sv\u00fdm zp\u016fsobem mi to skv\u011ble hraje do karet \ud83d\ude00 Tak\u017ee to tak n\u011bjak berte jako d\u016fvod t\u00e9 nevra\u017eivosti v\u016f\u010di Billovi =)<\/em><\/div>\n
P\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a p\u0159edem d\u00edky za koment\u00e1\u0159e! =)<\/em><\/div>\n
Helie =)<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Krok za krokem<\/p>\n

<\/strong> Tom za\u0165al p\u011bsti a s povystr\u010denou bradou sledoval, jak sn\u011bd\u00fd mu\u017e opou\u0161t\u00ed m\u00edstnost. Jeho doslov si vykl\u00e1dal jako prachsprost\u00fd v\u00fdsm\u011bch, ale u\u017e proti tomu nemohl nic d\u011blat. Jeho my\u0161lenky nabraly \u00fapln\u011b jin\u00fd sp\u00e1d, kdy\u017e v m\u00edstnosti osam\u011bl. Nutilo ho to p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli ud\u011blal dob\u0159e. P\u0159ece jen – s\u00e1m si vy\u010d\u00edtal, \u017ee vzal Billovi jeho cejchem svobodu\u2026 A te\u010f ho o ni okr\u00e1dal je\u0161t\u011b v\u00edc. Nedovedl si v\u0161ak p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011bl Bill tr\u00e1vit \u010das s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e s n\u00edm. V jist\u00fdch ohledech byl velice majetnick\u00fd. S povzdechem i on s\u00e1m opustil audien\u010dn\u00ed s\u00e1l, ale jin\u00fdm vchodem ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Anis.<\/p>\n

Nemysl\u00edm si, \u017ee jsi ud\u011blal dob\u0159e. A\u017e se to ten chlapec dozv\u00ed, bude t\u011b prokl\u00ednat.<\/em> Hlas v jeho mysli se objevil tak n\u00e1hle, a\u017e sebou p\u0159ekvapen\u00edm ucukl. Natolik p\u0159ivykl odcizen\u00ed mysl\u00ed, \u017ee i ten n\u00e1hl\u00fd z\u00e1chv\u011bv, kter\u00fd se o jeho mysl ot\u0159el, ho p\u0159ekvapil.<\/div>\n

„A nen\u00ed to p\u0159esn\u011b to, o\u010d ti jde? J\u00e1 nejsem slep\u00fd, La-ilo. V\u00edm, \u017ee Billa nem\u00e1\u0161 r\u00e1da a netou\u017e\u00ed\u0161 po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e aby se kone\u010dn\u011b vzd\u00e1lil.“<\/div>\n
To ale neznamen\u00e1, \u017ee mi nez\u00e1le\u017e\u00ed na tob\u011b. N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jednou tohoto kroku bude\u0161 litovat. Nav\u00edc si nejsem ani v nejmen\u0161\u00edm jist\u00e1, jestli chce otrok\u00e1\u0159 tv\u016fj rozkaz v\u016fbec uposlechnout. Nezd\u00e1lo se mi, \u017ee by se toho p\u0159\u00ed\u017eivn\u00edka cht\u011bl jen tak vzd\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148, La-ilo, nic nev\u00ed\u0161!“ vyk\u0159ikl Tom. M\u011bl toho pr\u00e1v\u011b dost. P\u0159ipadalo mu, \u017ee v\u0161ichni v\u011bd\u00ed v\u00edc ne\u017e on\u2026 P\u0159itom pr\u00e1v\u011b on by m\u011bl b\u00fdt t\u00edm, kdo m\u00e1 v pal\u00e1ci o v\u0161em p\u0159ehled. Vzdaloval se sv\u00e9 lvici, kter\u00e1 se usadila uprost\u0159ed chodby a v\u011bdouc\u00edm pohledem z\u00edrala za jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se siluetou.<\/div>\n
\n
\n

Jestli to n\u00e1hodou nejsi ty, kdo nic nev\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n

Posledn\u00ed my\u0161lenka se ot\u0159ela o jeho mysl, ale on ji ignoroval stejn\u011b jako lvici samotnou. Rozrazil dve\u0159e do sv\u00fdch komnat a nabru\u010den\u011b vstoupil dovnit\u0159. Sice Billovi sl\u00edbil, \u017ee za n\u00edm p\u0159ijde, ale necht\u011bl k n\u011bmu j\u00edt v takov\u00e9m stavu. Je\u0161t\u011b by si na n\u011bm vyb\u00edjel zlost, a to necht\u011bl ani v nejmen\u0161\u00edm dopustit. Jen nerad by si ho po\u0161tval proti sob\u011b. Uv\u011bdomoval si, \u017ee se st\u00e1le je\u0161t\u011b pohybuje po p\u0159\u00edli\u0161 tenk\u00e9m led\u011b a Bill se kdykoliv m\u016f\u017ee rozhodnout, \u017ee zasv\u011btit se Boh\u016fm nen\u00ed a\u017e tak \u0161patn\u00e9. T\u00edm by Tomova ve\u0161ker\u00e1 snaha p\u0159i\u0161la vnive\u010d.<\/div>\n
Zat\u0159\u00e1sl hlavou a vkro\u010dil do lo\u017enice. Jeho pohled okam\u017eit\u011b zjihl a dech se zatajil, kdy\u017e zaregistroval drobn\u00e9 klub\u00ed\u010dko schoulen\u00e9 na jeho posteli. Potichu, pomalu po \u0161pi\u010dk\u00e1ch p\u0159istoupil k posteli a dosedl na jej\u00ed kraj. Ml\u010dky sledoval sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 chlapce, o kter\u00e9m si myslel, \u017ee na n\u011bj \u010dek\u00e1 ve sv\u00fdch komnat\u00e1ch.<\/p>\n

Z \u010dela mu lehce odhrnul p\u00e1r \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f, kter\u00e9 ho \u0161imraly na nose. Vid\u011bl sp\u00edc\u00edho Billa u\u017e mnohokr\u00e1t, ale je\u0161t\u011b nikdy se nestalo, aby jeho tv\u00e1\u0159 ve skrytu du\u0161e hluboce neobdivoval. Jemn\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i – vy\u0161et\u0159il si jedno z m\u00e1la odpoledn\u00ed, kdy se mu mohl v\u011bnovat, ani\u017e by mu ka\u017edou chv\u00edli n\u011bkdo p\u0159i\u0161el p\u0159ipomenout jeho povinnosti, a rozhodn\u011b nest\u00e1l o to, aby tuto \u0161anci b\u00fdt spolu Bill prospal. I kdy\u017e sledovat jeho klidn\u00fd sp\u00e1nek m\u011blo tak\u00e9 svoje kouzlo.<\/div>\n

Kdy\u017e na pohlazen\u00ed Bill nezareagoval, Tom se sehnul a na \u010delo mu vtiskl zlehka rty. „Bille,“ za\u0161eptal a sledoval, jak se dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy zat\u0159epetaly a ot\u0159ely o Billovy l\u00edce. Pozoroval, jak zt\u011b\u017ek\u00e1 v\u00ed\u010dka pozvolna odhaluj\u00edc\u00ed rozespal\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Zam\u017eouraly do proslun\u011bn\u00e9ho pokoje a pozd\u011bji i na stinnou siluetu \u010dlov\u011bka sed\u00edc\u00edho na kraji postele. N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, aby p\u0159ivykl slune\u010dn\u00edmu svitu, a promnul si p\u011bstmi zalepen\u00e9, unaven\u00e9 o\u010di. A\u017e teprve potom se zahled\u011bl do usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e mlad\u00e9ho fara\u00f3na. Kole\u010dka v jeho hlav\u011b se pomalu za\u010dala pohybovat a jemu se v hlav\u011b utv\u00e1\u0159el spletenec ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n

Vzpomn\u011bl si na sv\u016fj p\u0159\u00edchod sem, kter\u00fdm cht\u011bl Toma p\u0159ekvapit. Ale \u010dekal p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a za\u010dala na n\u011bj dol\u00e9hat \u00fanava, proto se p\u0159esunul do Tomovy postele. \u0158ekl si, \u017ee neu\u0161kod\u00ed, kdy\u017e na chv\u00edli zav\u0159e o\u010di a zd\u0159\u00edmne si. Te\u010f tu v\u0161ak Tom sed\u011bl vedle n\u011bj a jeho o\u010di se rozpustile sm\u00e1ly. Nejsp\u00ed\u0161 usnul a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u011b, kdy\u017e ho Tom\u016fv p\u0159\u00edchod neprobral.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 odpoledne,“ pop\u0159\u00e1l se zadr\u017eovan\u00fdm sm\u00edchem Tom. Bill mu p\u0159ipom\u00ednal vyoranou my\u0161. D\u00edval se na n\u011bj rozespal\u00fdma o\u010dima, ale zd\u00e1lo se, \u017ee ho v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1. Podle v\u0161eho se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d ho Tom bud\u00ed a kde se v\u016fbec nach\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00e9,“ zamumlal a nam\u00e1hav\u011b se posadil. Nohy zk\u0159\u00ed\u017eil pod sebou. „Jak dopadlo tv\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed?“ zeptal se nevinn\u011b, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, pro\u010d s n\u00edm Tom nebyl hned od za\u010d\u00e1tku a pro\u010d na n\u011bj musel \u010dekat.<\/div>\n
„Nev\u00edm, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee rozkaz, kter\u00fd jsem dal, nebude vysly\u0161en. Ale nen\u00ed to nic, \u010d\u00edm by sis ty musel l\u00e1mat hlavu,“ ujistil Billa bleskov\u011b. Ne\u010dekal, \u017ee se ho Bill bude na jeho odpoledn\u00ed povinnosti pt\u00e1t. Rad\u0161i rychle zm\u011bnil t\u00e9ma: „Co bys dnes odpoledne r\u00e1d d\u011blal?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, nic se mi nechce,“ uculil se Bill. „Jsem rozespal\u00fd.“<\/div>\n
„Chce\u0161 je\u0161t\u011b sp\u00e1t? Klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161, j\u00e1 zat\u00edm vymysl\u00edm n\u011bjak\u00fd program. Popravd\u011b jsem byl p\u0159\u00edli\u0161 roz\u010dilen\u00fd na to, abych nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm p\u0159em\u00fd\u0161lel,“ pokr\u010dil rameny Tom. Najednou se za sebe styd\u011bl, \u017ee Billa budil, ani\u017e by m\u011bl konkr\u00e9tn\u00ed pl\u00e1n, kv\u016fli kter\u00e9mu by ho budil.<\/div>\n
„Anebo se ke mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159idat, nech\u00e1me don\u00e9st n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo a zbytek dne str\u00e1v\u00edme tady?“ zeptal se \u0161eptem Bill a stydliv\u011b sklopil o\u010di ke sv\u00e9mu kl\u00ednu.<\/p>\n

Tom se pousm\u00e1l. Bill\u016fv pl\u00e1n m\u011bl n\u011bco do sebe – l\u00edbil se mu u\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee takov\u00fd po\u017eadavek vznesl Bill s\u00e1m.<\/div>\n

„Po\u010dkej tady, za\u0159\u00edd\u00edm to,“ mrkl na n\u011bj, i kdy\u017e to Bill nemohl vid\u011bt, pon\u011bvad\u017e se st\u00e1le je\u0161t\u011b neodv\u00e1\u017eil vzhl\u00e9dnout. Tom vysko\u010dil na nohy a svi\u017en\u00fdm krokem vykro\u010dil na chodbu. Byl by z\u00e1zrak, kdyby v t\u011bchto hodin\u00e1ch nepotkal na chodb\u011b n\u011bjak\u00e9ho sluhu. Zachytil prvn\u00edho, kter\u00fd se mu p\u0159ipletl do cesty, a nadiktoval mu seznam v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1 p\u0159in\u00e9st do jeho komnat. Sluha poslu\u0161n\u011b p\u0159ikyvoval a v duchu se u\u0161kl\u00edbal nad fara\u00f3novou prostoduchost\u00ed. V\u0161ichni v pal\u00e1ci v\u011bd\u011bli, \u017ee pokud jde o jeho mazl\u00edka, chov\u00e1 se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b opatruj\u00edc\u00ed milovanou hra\u010dku. Tom mu ve sp\u011bchu nadiktoval v\u0161echno a sluha se s \u00fa\u0161klebkem hluboce uklonil. Kde byla ta doba, ve kter\u00e9 m\u011bli z Toma v\u0161ichni respekt i p\u0159es jeho v\u011bk? U\u017e d\u00e1vno byla pry\u010d – odnesl ji cejch, kter\u00fd ud\u011blil Tom tomu chlapci. Nikdo ne\u010dekal, \u017ee pr\u00e1v\u011b jejich p\u00e1n ud\u011bl\u00ed takov\u00fd cejch. Po mnoho generac\u00ed ho nikdo nedostal a zd\u00e1l se b\u00fdt sp\u00ed\u0161 zastaralou pom\u016fckou k v\u00fdstavb\u011b vztahu. Jak\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm proto bylo, kdy\u017e ho ud\u011blil v\u0161emi uzn\u00e1van\u00fd Amendetom.<\/p>\n

Tom se spokojen\u011b vr\u00e1til do pokoje, kde na n\u011bj netrp\u011bliv\u011b \u010dekal Bill. St\u00e1le sed\u011bl na m\u00edst\u011b, jako kdy\u017e ho Tom opou\u0161t\u011bl, a mezi prsty mnul lem svoj\u00ed tuniky. Tom se pousm\u00e1l a dosedl naproti n\u011bmu. Nat\u00e1hl se po jeho rukou a sev\u0159el je v dlan\u00edch, tak\u017ee mu zabr\u00e1nil v dal\u0161\u00edm t\u0159en\u00ed. P\u0159ejel mu prstem po l\u00edcn\u00ed kosti, p\u0159es \u010delist a n\u011b\u017en\u011b za bradu nadzvedl jeho hlavu, aby se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. V Billov\u00fdch o\u010d\u00edch se odr\u00e1\u017eel n\u00e1znak strachu – b\u00e1l se, \u017ee byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 troufal\u00fd.<\/div>\n

„J-jen\u2026 byl to pouze n-n\u00e1vrh. Nemus\u00ed\u0161 to d-d\u011blat kv\u016fli mn\u011b,“ \u0161pitnul Bill a sna\u017eil se d\u00edvat kamkoliv, jen ne do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Byl to dobr\u00fd n\u00e1vrh, proto to d\u011bl\u00e1m,“ usm\u00e1l se Tom a dlan\u00ed ho pohladil po tv\u00e1\u0159i. Bill k n\u011bmu vd\u011b\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl a automaticky se op\u0159el o jeho dla\u0148. M\u011bl r\u00e1d Tomovy doteky, i kdy\u017e mu p\u0159i nich do mysli ob\u010das vnikla my\u0161lenka, jestli se tak dot\u00fdkal n\u011bkoho jin\u00e9ho<\/p>\n

Ozvalo se bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a Tom pohotov\u011b vstal, aby si od sluhy p\u0159evzal podnos s j\u00eddlem, o kter\u00e9 si \u0159ekl. Zanechal tak na p\u00e1r minut Billa samotn\u00e9ho s jeho my\u0161lenkami. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se Tom dot\u00fdkal stejn\u011b jako jeho i n\u011bkoho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vstoupil do jeho \u017eivota. Jestli n\u011bkoho l\u00edbal, jestli s n\u011bk\u00fdm za\u0161el dokonce d\u00e1l, ne\u017e doposud s Billem. V\u011bd\u011bl, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 ano. Tom si mohl vyb\u00edrat. Sta\u010dilo m\u00e1vnout rukou a u nohou mu le\u017eela ka\u017ed\u00e1 \u017eena, na kterou si uk\u00e1zal. O to podivn\u011bj\u0161\u00ed bylo, \u017ee Polibek lva skon\u010dil na krku mlad\u00e9ho otroka. Bill se t\u0159\u00e1sl. Mo\u017en\u00e1 i te\u010f – i te\u010f udr\u017euje Tom star\u00e9 zvyky, a kdy\u017e nen\u00ed s Billem, jeho komnaty nav\u0161t\u011bvuj\u00ed \u017eeny. Billovi se z t\u00e9 p\u0159edstavy zvedal \u017ealudek, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee on je \u00fapln\u011b stejn\u00fd<\/em>. Kdykoliv na n\u011bj Tom nem\u011bl \u010das, vyhledal p\u0159\u00edtomnost otrok\u00e1\u0159e. A nech\u00e1val ho, aby mu p\u0159\u00edjemn\u00fdmi slovy pletl hlavu, i kdy\u017e jeho podv\u011bdom\u00ed k\u0159i\u010delo, aby to ned\u011blal.<\/p>\n

Tom se vr\u00e1til s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a podnosem v rukou. \u00dasm\u011bv z jeho tv\u00e1\u0159e ov\u0161em zmizel v okam\u017eiku, kdy jeho pohled padl na ztichl\u00e9, posmutn\u011bl\u00e9 stvo\u0159en\u00ed sed\u00edc\u00ed na jeho posteli. N\u011bco se zm\u011bnilo, Bill se uzav\u0159el do sebe a Tom to poznal u\u017e jen z atmosf\u00e9ry, kter\u00e1 n\u00e1hle naplnila pokoj. V\u0161iml si, \u017ee u Billa ob\u010das takov\u00e1 n\u00e1lada nast\u00e1v\u00e1 – uzav\u00edr\u00e1 se s\u00e1m do sebe a odd\u00e1v\u00e1 se vlastn\u00edm my\u0161lenk\u00e1m, ani\u017e by n\u011bkoho pustil za ochranou bari\u00e9ru, kterou v takov\u00e9m stavu stav\u00ed kolem sv\u00e9 mysli. Tomovi takov\u00e9 stavy p\u0159ipom\u00ednaly meditaci, a\u017e na to, \u017ee v Billov\u011b pod\u00e1n\u00ed to p\u016fsobilo daleko bolestn\u011bj\u0161\u00edm dojmem.<\/div>\n

Odlo\u017eil podnos stranou a sedl si k Billovi. Beze slova ho st\u00e1hl do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. N\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ho cht\u011bl vt\u00e1hnout zp\u00e1tky do reality. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by tu Bill jen tak sed\u011bl a z\u00edral, ani\u017e by reagoval na to, \u017ee Tom sed\u00ed kousek od n\u011bj a sna\u017e\u00ed se ho \u010d\u00edmkoliv zaujmout. Byl by to trest, kter\u00fd si Tom podle vlastn\u00edho m\u00edn\u011bn\u00ed ani v nejmen\u0161\u00edm nezaslou\u017eil.<\/p>\n

„Bille,“ za\u0161eptal a hladil ho po vlasech, zat\u00edmco s n\u00edm kol\u00e9bal v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Nev\u00edm sice, co se stalo, ale v\u00edm, \u017ee to bude v po\u0159\u00e1dku. Nebu\u010f pros\u00edm smutn\u00fd,“ \u0161eptal nal\u00e9hav\u011b do jeho u\u0161\u00ed.<\/div>\n

„Nic se nestalo,“ zakroutil se mu Bill v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Odt\u00e1hl se od n\u011bj a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Na jazyku ho p\u00e1lila ot\u00e1zka, kter\u00e1 se proh\u00e1n\u011bla jeho mysl\u00ed u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli, ale nedok\u00e1zal ji vyslovit, kdy\u017e vid\u011bl, s jak\u00fdm strachem a starostlivost\u00ed se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1. M\u00edsto ot\u00e1zky se p\u0159ivinul do jeho n\u00e1ru\u010de a hlavu zabo\u0159il do jeho krku. Pokud se m\u011bl sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee mo\u017en\u00e1 nen\u00ed jedin\u00fd, koho se Tom dot\u00fdk\u00e1, pot\u0159eboval p\u0159edev\u0161\u00edm c\u00edtit jeho bl\u00edzkost. C\u00edtit, \u017ee alespo\u0148 dost\u00e1v\u00e1 mo\u017enost st\u00e1hnout na sebe na p\u00e1r okam\u017eik\u016f ve\u0161kerou Tomovu pozornost.<\/div>\n
M\u00edrn\u011b pooto\u010dil hlavu a vtiskl na Tom\u016fv krk drobn\u00fd polibek.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Le\u017eeli v Tomov\u011b posteli, d\u00e1vno najezen\u00ed a spokojen\u00ed. Bill\u016fv strach se alespo\u0148 na chv\u00edli vypa\u0159il, kdy\u017e se te\u010f mohl k Tomovi d\u016fv\u011brn\u011b tulit a nech\u00e1vat se j\u00edm hladit. Tom mu dod\u00e1val pocit, kter\u00fd tak dlouho hledal. D\u00e1val mu pocit, \u017ee mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, \u017ee pro n\u011bj n\u011bco znamen\u00e1. Bill se trochu posunul; s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima d\u00fdchal na Tom\u016fv krk. Prsty na jedn\u00e9 ruce si propletl s Tomov\u00fdmi a spokojen\u011b je zm\u00e1\u010dkl. P\u0159ipadal si dokonale \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e c\u00edtil teplo t\u011bla vedle sebe. Ve\u0161ker\u00e9 jeho starosti a strachy odl\u00e9tly pry\u010d. Poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b se c\u00edtil uvoln\u011bn\u00fd.<\/p><\/div>\n

Tomova ruka putovala po jeho z\u00e1dech, v kruz\u00edch ho hladila a ob\u010das zajela i do jeho vlas\u016f, za kter\u00e9 m\u00edrn\u011b zatahala. Ani jeden nec\u00edtil pot\u0159ebu mluvit – m\u011bli doteky na to, aby si \u0159ekli v\u0161echno, co bylo pot\u0159eba. Bill zabo\u0159il nos do Tomova krku a \u00fapln\u011b zav\u0159el o\u010di. Jeho dech se ust\u00e1lil a brzy dal Tomovi znamen\u00ed, \u017ee Bill usnul.<\/p>\n

Tom ale neust\u00e1val v hlazen\u00ed. Vn\u00edmal Bill\u016fv dech na sv\u00e9m krku a p\u0159em\u00edtal nad pocitem, kter\u00fd v n\u011bm letm\u00e9 sv\u011bd\u011bn\u00ed na krku vyvol\u00e1valo. O\u010dima bloudil po nebi, kter\u00e9 d\u00edky oknu vid\u011bl. P\u0159el\u00e9vala se p\u0159es n\u011bj rud\u00e1 barva z\u00e1padu slunce. Sledoval slune\u010dn\u00ed kotou\u010d mizej\u00edc\u00ed za obzorem a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Hlubok\u00fd v\u00fddech se ot\u0159el o jeho hrdlo a polecht\u00e1n\u00ed z n\u011bj sklouzlo a\u017e do Tomova b\u0159icha, kde se usadilo a rostlo. Byl by hloup\u00fd, kdyby mu nedo\u0161lo, \u017ee v\u011bci zach\u00e1zej\u00ed daleko d\u00e1l, ne\u017e si zprvu myslel. M\u011bl Billa r\u00e1d a nedok\u00e1zal to pop\u0159\u00edt ani s\u00e1m sob\u011b. Kdy se mu naposledy stalo, \u017ee by m\u011bl n\u011bkoho skute\u010dn\u011b r\u00e1d? M\u011bl r\u00e1d La-ilu, j\u00eddlo a sv\u016fj lid, ale to v\u0161echno byl \u00fapln\u011b jin\u00fd druh obliby, ne\u017e jakou pro\u017e\u00edval v Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b.<\/p>\n

Unaven\u011b zav\u0159el o\u010di, z\u00e1pad slunce u\u017e d\u00e1vno nevn\u00edmal. I na n\u011bj to byl p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1ro\u010dn\u00fd den. Naposledy p\u0159ejel po Billov\u00fdch z\u00e1dech. Jeho ruka se zastavila na Billov\u011b pasu a tam setrvala po zbytek noci.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Tenhle d\u00edl bych r\u00e1da v\u011bnovala sv\u00fdm dv\u011bma nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm \u010dten\u00e1\u0159k\u00e1m. Douf\u00e1m, \u017ee ostatn\u00ed se neuraz\u00ed, kdy\u017e tak u\u010din\u00edm, proto\u017ee jsem samoz\u0159ejm\u011b r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, ale koment\u00e1\u0159e Lisy a Jan\u010di v\u017edycky nejl\u00edp vystihnout situaci. Tak\u017ee, holky, tenhle d\u00edl je pro v\u00e1s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-6340","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6340","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6340"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6340\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6340"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6340"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6340"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}