{"id":636,"date":"2018-04-08T16:00:00","date_gmt":"2018-04-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=630"},"modified":"2018-04-08T16:00:00","modified_gmt":"2018-04-08T15:00:00","slug":"springtime-beauty-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/04\/08\/springtime-beauty-2\/","title":{"rendered":"Springtime Beauty 2."},"content":{"rendered":"
autor: Skebe-Neko<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Gardenie jsou b\u00edl\u00e9<\/strong><\/div>\n

\n

Bill psal e-mail sv\u00e9mu nov\u00e9mu klientovi, kdy\u017e v tom jeho telefon za\u010dal vyzv\u00e1n\u011bt. Zdvihnul telefon ze stolu, p\u0159ijal hovor a p\u0159\u00edstroj si p\u0159ilo\u017eil k uchu.<\/p><\/div>\n

„Ano?“ promluvil a pokra\u010doval ve sv\u00e9m e-mailu.<\/div>\n
„Bille, v kolik se dneska sejdeme?“<\/em> ozvalo se z druh\u00e9ho konce. Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ido, m\u00e1m opravdu hodn\u011b pr\u00e1-„<\/div>\n
„Na to ani nemysli! Sl\u00edbil jsi mi, \u017ee se spolu pod\u00edv\u00e1me po oble\u010den\u00ed pro miminko,“<\/em> za\u00fap\u011bla Ida, Billova nejbli\u017e\u0161\u00ed kamar\u00e1dka. „Henry oble\u010den\u00ed naprosto nerozum\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b by cht\u011bl na\u0161\u00ed hol\u010di\u010dku obl\u00e9kat pouze do bod\u00fd\u010dek, kter\u00e1 maj\u00ed natisknut\u00e1 logo basketbalov\u00e9ho t\u00fdmu!“<\/em><\/div>\n
„Je to oble\u010den\u00ed pro miminko, ne na m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddku,“ povzdychl si \u010dernovlas\u00fd mu\u017e a znovu proto\u010dil o\u010di. Pro\u010d sv\u00e9 kamar\u00e1dce v\u016fbec sl\u00edbil, \u017ee j\u00ed s n\u00e1kupem oble\u010den\u00ed pro miminko pom\u016f\u017ee?<\/div>\n
„Ale Bille\u2026 Sl\u00edbil jsi to,“<\/em> vydechla Ida, c\u00edtila se zklaman\u00e1. „M\u011bli jsme si d\u00e1t j\u00eddlo, nakoupit oble\u010den\u00ed a pak j\u00edt je\u0161t\u011b na dezert!“<\/em><\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di. „Dob\u0159e, dob\u0159e,“ souhlasil. „Pravd\u011bpodobn\u011b budu za dv\u011b hodiny hotov\u00fd.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, to je senza\u010dn\u00ed! Za dv\u011b hodiny, a\u017e bude\u0161 nachystan\u00fd, tak mi zavolej. A pokud ne, tak za tebou p\u0159ijdu do pr\u00e1ce!“<\/em> vyhro\u017eovala \u017eena. Bill v jej\u00edm hlase ale sly\u0161el pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
\n

Ida za p\u00e1r hodin do Billovy pr\u00e1ce skute\u010dn\u011b p\u0159i\u0161la, jeliko\u017e j\u00ed kamar\u00e1d je\u0161t\u011b st\u00e1le nezavolal.<\/p><\/div>\n

„Bille, je tady n\u011bjak\u00e1 t\u011bhotn\u00e1 \u017eena a pt\u00e1 se po tob\u011b,“ \u0159ekl Bill\u016fv nov\u00fd asistent, kdy\u017e str\u010dil hlavu do jeho kancel\u00e1\u0159e mezerou v pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch. Bill se oto\u010dil na sv\u00e9ho asistenta a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jo, pus\u0165 ji d\u00e1l. Je to moje kamar\u00e1dka,“ \u0159ekl. U\u017e se cht\u011bl oto\u010dit zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu po\u010d\u00edta\u010di, kdy\u017e ho n\u011bco napadlo a oto\u010dil se tedy zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu asistentovi. „Poslal jsem ti p\u00e1r zku\u0161ebn\u00edch n\u00e1vrh\u016f, je tady n\u011bjak\u00e1 \u0161ance, \u017ee jsi je u\u017e dokon\u010dil?“
„Jo, v\u0161echno jsem dokon\u010dil a akor\u00e1t jsem se chystal ti to poslat zp\u00e1tky, abys je mohl co nejd\u0159\u00edve poslat klientovi,“ odpov\u011bd\u011bl mlad\u0161\u00ed mu\u017e s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekl Bill \u0161\u0165astn\u011b. „Po\u0161li mi je, a pak m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f. Taky u\u017e budu odch\u00e1zet.“<\/div>\n
„Dob\u0159e!“ odv\u011btil mlad\u0161\u00ed mu\u017e spokojen\u011b a zmizel ze dve\u0159\u00ed, ve kter\u00fdch za p\u00e1r sekund u\u017e post\u00e1vala \u017eena s t\u011bhotensk\u00fdm b\u0159\u00ed\u0161kem.<\/p>\n

„Bille, jsi nachystan\u00fd?“ zeptala se Ida a vkol\u00e9bala se do m\u00edstnosti. Bill se zasm\u00e1l, p\u0159ilepil na obrazovku sv\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de p\u00e1r pap\u00edrk\u016f, ne\u017e ho vypnul.<\/div>\n

„Jo jo,“ \u0159ekl a zvedl se ze \u017eidle. „Ahoj zlato, jak se m\u00e1\u0161?“ obe\u0161el st\u016fl a pevn\u011b obejmul svou kamar\u00e1dku.<\/div>\n
„No\u2026 to d\u00edt\u011b stra\u0161n\u011b r\u00e1do sk\u00e1\u010de na m\u00e9m mo\u010d\u00e1ku, ale krom\u011b toho je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku,“ odpov\u011bd\u011bla Ida a pohladila kamar\u00e1da po pa\u017e\u00edch. „Co ty?“<\/div>\n
„Stejn\u011b jako minul\u00fd t\u00fdden,“ zasm\u00e1l se \u010dernovlas\u00fd mu\u017e a obl\u00e9kl si bundu. „M\u016f\u017eeme?“
„Jo. Ale ne\u017e p\u016fjdeme, m\u016f\u017eu si odsko\u010dit?“ zeptala se \u017eena. Bill se zasm\u00e1l a uk\u00e1zal na dve\u0159e na druh\u00e9 stran\u011b kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ooh, m\u00e1\u0161 sv\u016fj vlastn\u00ed z\u00e1chod!“ vyjekla Ida nad\u0161en\u011b a odebrala se do mal\u00e9 m\u00edstnosti.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Ida si sepnula dlouh\u00e9 tmav\u00e9 vlasy do drdolu, chodili s Billem z jednoho obchodu do druh\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee to d\u00edt\u011b bude zatracen\u011b roztomil\u00fd, proto\u017ee se d\u00edky n\u00ed pot\u00edm jako mal\u00e9 prase!“ povzdychla si \u017eena a ov\u00edvala se rukou.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee za p\u00e1r t\u00fddn\u016f se moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka stane m\u00e1mou!“ \u017easnul Bill a zakroutil hlavou. „Nen\u00ed to zase a\u017e tak dlouho od doby, kdy ty sama jsi byla d\u00edt\u011btem poj\u00eddaj\u00edc\u00edm p\u00edsek!“<\/div>\n
Ida se zasm\u00e1la a pl\u00e1cla sv\u00e9ho kamar\u00e1da r\u016f\u017eov\u00fdm oble\u010dkem, kter\u00fd dr\u017eela v ruce. „Kdy\u017e jsem byla d\u00edt\u011btem poj\u00eddaj\u00edc\u00edm p\u00edsek, ty jsi j\u00edm byl taky!“ sm\u00e1la se a dala oble\u010dek zp\u00e1tky na v\u011b\u0161\u00e1k.<\/div>\n
„Asi ano,“ zamru\u010del Bill a zazubil se. „Nad jak\u00fdma barvama jsi p\u0159em\u00fd\u0161lela?“<\/div>\n
Ida na\u0161pulila sv\u016fj prop\u00edchnut\u00fd ret a nakr\u010dila nos. „Nic a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u016f\u017eov\u00e9ho,“ zamumlala, d\u00edvala se na oble\u010dky p\u0159ed sebou a broukala si. „Henry chce na\u0161i hol\u010di\u010dku obl\u00e9kat do r\u016f\u017eov\u00e9, ale j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee v\u0161echno oble\u010den\u00ed pro hol\u010di\u010dky mus\u00ed b\u00fdt r\u016f\u017eov\u00e9.“<\/div>\n
\n

Bill k\u00fdvl hlavou na souhlas a prohl\u00ed\u017eel si v\u0161echna bod\u00fd\u010dka, kter\u00e1 p\u0159ed nimi visela.<\/p><\/div>\n

„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na tohle?“ zeptal se Bill a sundal z v\u011b\u0161\u00e1ku ram\u00ednko s limetkov\u011b zelen\u00fdm bod\u00fd\u010dkem a podr\u017eel ho kamar\u00e1dce p\u0159ed obli\u010dejem.<\/div>\n
„Oh, ano!“ vyk\u0159ikla Ida a div mu kousek oble\u010den\u00ed nevytrhla z ruky. „Koukej, je na tom malej kr\u00e1l\u00ed\u010dek!“ \u017dena si p\u0159ekryla dlan\u00ed \u00fasta a potichu vyp\u00edskla. Bill\u016fv obli\u010dej rozt\u00e1l pod up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e si v\u0161iml slz v kamar\u00e1d\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch. V\u011bd\u011bl, \u017ee si Ida proch\u00e1z\u00ed koloto\u010dem v\u0161ech r\u016fzn\u00fdch emoc\u00ed a u\u017e d\u00e1vno si zvykl na to, \u017ee ji rozplakaly i ty nejmen\u0161\u00ed v\u011bci. H\u00e1dal, \u017ee to bylo zp\u016fsobeno v\u0161emi t\u011bmi hormony, kter\u00e9 v sob\u011b m\u011bla.
„No tak, poj\u010f sem,“ zavrkal Bill a p\u0159it\u00e1hl si kamar\u00e1dku do objet\u00ed. Jemn\u011b hladil \u017eenu po z\u00e1dech, zat\u00edmco ona vzlykala do jeho \u010dern\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
„Promi\u0148, tohle se ob\u010das st\u00e1v\u00e1,“ vzlykla Ida a z objet\u00ed se odt\u00e1hla. Bill se zasm\u00e1l a pohladil ji po rameni.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Kdy\u017e jsi t\u011bhotn\u00e1, je to norm\u00e1ln\u00ed!“ uklid\u0148oval ji s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
\n

*<\/strong><\/div>\n

\n

Tom se pomalu loudal za svoj\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, zhluboka si povzdychl. Amalda ho dot\u00e1hla do n\u00e1kup\u00e1ku a on u\u017e nemohl b\u00fdt v\u00edce znud\u011bn\u00fd. Nikdy ho nakupov\u00e1n\u00ed nebavilo a s Amaldou to bylo hor\u0161\u00ed ne\u017e s k\u00fdmkoliv jin\u00fdm. Ta d\u00edvka se nikdy nedok\u00e1zala rozhodnout o \u017e\u00e1dn\u00e9m kousku oble\u010den\u00ed a tahala dred\u00e1\u010de z jednoho obchodu do druh\u00e9ho. Spousta obchod\u016f ani nem\u011bla m\u00edsto, kde by se mohl posadit krom\u011b kabinek, tak\u017ee se musel Tom op\u00edrat o zdi, nebo j\u00edt do kabinky jen proto, aby si mohl sednout.<\/p><\/div>\n

\n

„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na tohle?“ zeptala se Amalda a vylezla z kabinky.<\/p><\/div>\n

„Mmm, p\u011bkn\u00e9 kalhoty,“ zamumlal Tom a pod\u00edval se na svoji p\u0159\u00edtelkyni. Amalda zalo\u017eila ruce v bok a vyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Zkou\u0161\u00edm tri\u010dko,“ zamumlala a na\u0161pulila rty, jej\u00ed p\u0159\u00edtel ji rozhodn\u011b nepot\u011b\u0161il. Tom vydechl.<\/div>\n
„Ah, dob\u0159e. Je p\u011bkn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, u\u017e se ani neobt\u011b\u017eoval s t\u00edm, jak rozpa\u010dit\u011b zn\u011bl. Ani trochu ho r\u016f\u017eov\u00e9 tri\u010dko, kter\u00e9 Amalda zkou\u0161ela, nezaj\u00edmalo. Podle jeho n\u00e1zoru vypadalo \u00fapln\u011b stejn\u011b jako dal\u0161\u00edch milion tri\u010dek, kter\u00e9 dneska Amalda u\u017e vyzkou\u0161ela. „U\u017e jsme tu n\u011bkolik hodin! Nem\u016f\u017eeme se j\u00edt kone\u010dn\u011b naj\u00edst?“ Tom hlasit\u011b za\u00fap\u011bl a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Amalda proto\u010dila o\u010di.<\/div>\n
„Z\u00edtra jdeme na party a j\u00e1 mus\u00edm naj\u00edt nov\u00fd, dobr\u00fd outfit!“ zafun\u011bla d\u00edvka kousav\u011b. „Nem\u016f\u017eu si zkou\u0161et oble\u010den\u00ed po j\u00eddle!“
„Aarh!“ za\u0159val Tom, byl na\u0161tvan\u00fd. „Prost\u011b d\u00e1l zkou\u0161ej v\u0161echno to oble\u010den\u00ed, j\u00e1 si p\u016fjdu zap\u00e1lit. Pak se sem vr\u00e1t\u00edm, a pokud tu nebude\u0161, tak ti zavol\u00e1m.“ Dred\u00e1\u010d se oto\u010dil na pat\u011b, ale neuniklo mu, jak jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b prot\u00e1\u010dela o\u010di nad jeho hereck\u00fdm v\u00fdstupem, a zhluboka vydechl.<\/div>\n
\n

Dred\u00e1\u010d otr\u00e1ven\u011b vy\u0161el z obchodu a hned prvn\u00edm v\u00fdchodem, kter\u00fd vid\u011bl, vy\u0161el z n\u00e1kup\u00e1ku ven. S\u00e1m pro sebe si nad\u00e1val, dal si mezi rty cigaretu, zap\u00e1lil ji a op\u0159el se o st\u011bnu. „\u017deny,“ zamumlal potichu a vylovil z kapsy telefon. U\u017e to byly t\u0159i hodiny, co Amalda dot\u00e1hla sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele na n\u00e1kupy. Tom by ta muka mo\u017en\u00e1 zvl\u00e1dnul, kdyby p\u0159edt\u00edm nebyl osm hodin v pr\u00e1ci a nezapomn\u011bl si sn\u00edst ob\u011bd. Ten chlapec nejedl nic od sn\u00eddan\u011b a hladina cukru v jeho krvi nebezpe\u010dn\u011b klesala. Net\u0159eba se zmi\u0148ovat o hn\u011bvu, kter\u00fd dosahoval a\u017e k samotn\u00e9mu slunci.<\/p><\/div>\n

Po dvou vykou\u0159en\u00fdch cigaret\u00e1ch ve\u0161el Tom zp\u00e1tky dovnit\u0159. Rozhodl se ale, \u017ee si koup\u00ed pln\u011bnou housku, ne\u017e bude muset vkro\u010dit zp\u00e1tky do pekla, kter\u00e9 se naz\u00fdvalo obchodem s oble\u010den\u00edm, aby ho to nakupov\u00e1n\u00ed a\u017e tak ne\u0161tvalo. Jak znal Amaldu, budou hodiny p\u0159eb\u00edhat z jednoho obchodu do druh\u00e9ho a on se je\u0161t\u011b dlouho nenaj\u00ed.<\/div>\n
\n

Pot\u00e9, co Tom sn\u011bdl svoji housku, n\u00e1lada se mu trochu zlep\u0161ila. \u0160el pomal\u00fdm krokem zp\u00e1tky do obchodu, ze kter\u00e9ho na\u0161tvan\u011b ode\u0161el. Pravd\u011bpodobn\u011b pot\u00e9, co do \u017ealudku poslal n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo, se zvl\u00e1dne vypo\u0159\u00e1dat se svoj\u00ed n\u00e1kupy posedlou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed. Poupravil si \u010depici, kter\u00e1 mu sed\u011bla na hlav\u011b, kdy\u017e v tom sly\u0161el promluvit zn\u00e1m\u00fd hlas: „Dob\u0159e, nem\u016f\u017ee\u0161 sushi, ale co thajsk\u00e9 j\u00eddlo?“<\/em> Tom rychlost\u00ed sv\u011btla oto\u010dil hlavu za hlasem a v\u0161iml si \u010dernovlas\u00e9ho mu\u017ee a t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny opod\u00e1l.
„Bille,“ vydechl Tom potichu a nehnul se z m\u00edsta. Pouze z\u00edral na mu\u017ee, jako kdyby to byl duch z minulosti. Bill vypadal po\u0159\u00e1d tak dob\u0159e, pokud ne je\u0161t\u011b l\u00edp, jak si ho Tom pamatoval. Dlan\u011bmi si p\u0159ekryl \u00fasta a z\u00edral na mu\u017ee \u0161okovan\u00fdma, vyvalen\u00fdma o\u010dima. Bill si ho nev\u0161iml, sm\u00e1l se n\u011b\u010demu, co \u017eena akor\u00e1t \u0159ekla, a Tom c\u00edtil, \u017ee mu srdce vynechalo \u00fader. T\u011blem se mu rozproudila horkost a v b\u0159i\u0161e mu poletovali mot\u00fdli.
Chlapec se za mu\u017eem d\u00edval i pot\u00e9, co zmizel z jeho zorn\u00e9ho pole. Tomovo srdce v hrudn\u00edku bilo rychlost\u00ed m\u00edle za minutu a nevypadalo to, \u017ee zvl\u00e1dne d\u00e1t sv\u00e1 chodidla do pohybu. Bill\u2026 P\u016fvabn\u00fd Bill, kter\u00e9ho potkal minul\u00e9 l\u00e9to. Bill, kter\u00fd donutil Toma c\u00edtit v\u011bci, o kter\u00fdch nikdy netu\u0161il, \u017ee je m\u016f\u017ee c\u00edtit k dal\u0161\u00edmu mu\u017ei. Bill, kter\u00fd ode\u0161el, kdy\u017e l\u00e9to skon\u010dilo. Bill, kter\u00fd nezmizel z Tomovy mysli, a\u010dkoliv si chlapec myslel, \u017ee ano.<\/p>\n

Tom c\u00edtil, \u017ee za\u010dne ka\u017edou chv\u00edl\u00ed hyperventilovat. Nemohl se pohnout a Bill\u016fv \u00fasm\u011bv byl vytetovan\u00fd v jeho s\u00edtnic\u00edch. Tom si myslel, \u017ee to s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm \u010dasem zesl\u00e1blo, ale sta\u010dila pouze vzpom\u00ednka a v\u0161e se vr\u00e1tilo. Dred\u00e1\u010d si dokonce ani nevzpomn\u011bl na svoji p\u0159\u00edtelkyni, svoji snoubenku, kter\u00e1 na n\u011bj moment\u00e1ln\u011b \u010dekala v p\u0159evl\u00e9kac\u00ed kabince.<\/div>\n

„Tome, nezved\u00e1\u0161 telefon!“ Tom za sebou sly\u0161el na\u0161tvan\u00fd hlas. Oto\u010dil se na svoji p\u0159\u00edtelkyni, byl zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Huh?“ zeptal se, nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Amalda se zhluboka nadechla a pomalu vydechla, sna\u017eila se uklidnit.
„\u010cekala jsem na tebe! To tri\u010dko jsem si nekoupila, tak\u017ee jdeme do H&M,“ \u0159ekla d\u00edvka a chytla sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele za ruk\u00e1v. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc a promnul si temeno. Amalda vyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. S jej\u00edm p\u0159\u00edtelem bylo n\u011bco opravdu \u0161patn\u011b. „Tome,“ vydechla d\u00edvka potichu a chytla ho za ramena. „Jsi v pohod\u011b? Vypad\u00e1\u0161 docela vyd\u011b\u0161en\u011b.“
Dred\u00e1\u010d p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a zakroutil hlavou, kdy\u017e mu do\u0161la Amaldina slova. „Promi\u0148, jsem v pohod\u011b,“ donutil se k \u00fasm\u011bvu a naklonil se, aby d\u00edvku kr\u00e1tce pol\u00edbil na rty. „P\u016fjdeme?“<\/div>\n
\n

*<\/strong><\/div>\n

\n

Pozd\u011bji t\u00e9ho\u017e ve\u010dera, kdy\u017e byla Amalda ve spr\u0161e, se Tom zoufale prohrab\u00e1val sv\u00fdmi v\u011bcmi ve sk\u0159\u00edni, hledal A4 velkou repliku obrazu. Po\u0159\u00e1d na Billa myslel. Byl je\u0161t\u011b v\u00edce nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd ne\u017e ve chv\u00edli, kdy Billa vid\u011bl. Sna\u017eil se to Amald\u011b ale vynahradit t\u00edm, \u017ee byl je\u0161t\u011b slad\u0161\u00ed a \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Pravd\u011bpodobn\u011b to bylo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zp\u016fsoben\u00e9 vinou, kterou poci\u0165oval, kdy\u017e na Billa myslel, a z toho, \u017ee c\u00edtil to sam\u00e9, co k n\u011bmu c\u00edtil i v l\u00e9t\u011b, v p\u0159\u00edtomnosti sv\u00e9 budouc\u00ed man\u017eelky.<\/p><\/div>\n

Chlapec na\u0161el obraz pod n\u011bjak\u00fdma star\u00fdma tri\u010dkama, a d\u00edval se na n\u011bj se sm\u00ed\u0161en\u00fdmi pocity. Bolestn\u011b vydechl, kdy\u017e vzpom\u00ednal na den v muzeu. Pamatoval si, jak\u00e9 to bylo c\u00edtit Billovy rty proti sv\u00fdm vlastn\u00edm a jak ho bolelo srdce v okam\u017eiku, kdy si uv\u011bdomil, \u017ee je do mu\u017ee zamilovan\u00fd. Vypadalo to tak, \u017ee l\u00e1ska je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nezmizela. Tom si promnul obli\u010dej a pohupoval si s obrazem mezi prsty. Obraz spadl na podlahu a Tom si v\u0161iml textu vepsan\u00e9ho v doln\u00edm prav\u00e9m rohu, kter\u00fd tam rozhodn\u011b nebyl, kdy\u017e mu ho Bill dal. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a text si p\u0159e\u010detl.<\/div>\n
<\/p>\n

D\u011bkuji ti za l\u00e9to. M\u00e1m d\u00edky tob\u011b tu nejb\u00e1je\u010dn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednku v\u016fbec. Jsi \u00fa\u017easn\u00fd.<\/em><\/div>\n

-Bill<\/em><\/div>\n
\n

P\u0159ed podpisem byla velk\u00e1 inkoustov\u00e1 ka\u0148ka. Tom se sna\u017eil ze v\u0161ech sil, aby rozlu\u0161til, co Bill napsal, ne\u017e se rozhodl, \u017ee si to Tom nebude schopen p\u0159e\u010d\u00edst. Tom obraz oto\u010dil a sna\u017eil se vid\u011bt vytla\u010den\u00e1 p\u00edsmena skrz malbu, ale jeliko\u017e Bill na pero netla\u010dil, nic takov\u00e9ho tam nebylo. Tom m\u011bl m\u00edrn\u00e9 tu\u0161en\u00ed, co se pod ka\u0148kou skr\u00fdvalo, ale netroufal si d\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1v\u011bry.
Zvuk sprchy utichl a Tom sp\u011b\u0161n\u011b hodil obraz zp\u00e1tky pod kopu star\u00fdch tri\u010dek. Skousnul si ret a polo\u017eil se na postel. Byl tak zmaten\u00fd jako je\u0161t\u011b nikdy.<\/div>\n

Amalda ve\u0161la do lo\u017enice, m\u011bla kolem sebe omotanou pouze osu\u0161ku, usm\u00e1la se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Rozkro\u010dila se nad Tomem a sklonila se, aby ho pol\u00edbila. Tom ji pol\u00edbil nazp\u00e1tek, ale nevypadal, \u017ee se do toho dok\u00e1\u017ee pono\u0159it tak jako d\u0159\u00edv. Amalda mu p\u0159ejela prsty p\u0159es krk na hrudn\u00edk a\u017e k lemu tri\u010dka, ne\u017e mu ho svl\u00e9kla.<\/div>\n
Jemn\u00e9 rty pokl\u00e1daly polibky po cel\u00e9 horn\u00ed polovin\u011b Tomova t\u011bla. Obvykle by se Tom sv\u00edjel rozko\u0161\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e d\u00edvka p\u0159itiskla sv\u00e9 vlhk\u00e9 rty na jeho podb\u0159i\u0161ek. Nyn\u00ed to ale nevypadalo, \u017ee se Tom dok\u00e1\u017ee v t\u00e9hle situaci uvolnit. Amalda polo\u017eila dla\u0148 do jeho rozkroku a jemn\u011b mu ho promnula. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, sna\u017eil se soust\u0159edit v\u00fdhradn\u011b na d\u00edv\u010diny doteky a nic jin\u00e9ho, ale nevypadalo to, \u017ee to n\u011bjak pom\u016f\u017ee. Nebyl tady \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by se dok\u00e1zal oprostit od sv\u00fdch my\u0161lenek a ani jeho t\u011blo nevypadalo, \u017ee by na d\u00edv\u010diny doteky reagovalo tak jako d\u0159\u00edve.<\/div>\n
\n

„Tome, je n\u011bco \u0161patn\u011b?“ zeptala se d\u00edvka po chv\u00edli, kdy\u017e v Tomov\u00fdch kalhot\u00e1ch je\u0161t\u011b st\u00e1le nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd pohyb. Amalda byla opravdu zmaten\u00e1, proto\u017ee Tom byl p\u0159ipraven na cokoliv sexu\u00e1ln\u00edho i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee to Amalda jen vzd\u00e1len\u011b nazna\u010dila. V tomhle moment\u011b m\u011bl v\u011bt\u0161inou u\u017e v kalhot\u00e1ch stan, sv\u00edjel se proti matraci a vzdychal, te\u010f ale Tom vypadal pouze stejn\u011b zmaten\u011b jako ona sama. Tom pokr\u010dil rameny a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ zamumlal potichu. D\u00edvka na\u0161pulila rty a p\u0159itiskla je k chlapcovu uchu.
„Co kdy\u017e t\u011b vykou\u0159\u00edm?“ vzdychla d\u00edvka do chlapcova ucha, jeliko\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee d\u00edky t\u011bmto slov\u016fm ztvrdne b\u011bhem p\u00e1r sekund. Ned\u011blala mu to pusou p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, a kdy\u017e u\u017e mu to sl\u00edbila, Tom byl na akci hned p\u0159ipraven\u00fd. D\u00edvka byla tedy je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee Tomovo t\u011blo st\u00e1le nevykazovalo \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ vydechl Tom po chv\u00edli a skryl obli\u010dej pod sv\u00fdmi dlan\u011bmi. „Asi jsem prost\u011b unaven\u00fd nebo tak n\u011bco.“ Dred\u00e1\u010d se styd\u011bl jako je\u0161t\u011b nikdy. Nez\u00e1le\u017eelo na situaci, on byl na sex kdykoliv p\u0159ipraven\u00fd! Jak ho mohlo rozhodit to, \u017ee vid\u011bl jednu osobu a p\u0159e\u010detl si kr\u00e1tk\u00fd text?! Jak bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bco tak mal\u00e9ho bylo mo\u017en\u00e9 naprosto zm\u00e1st cel\u00e9 jeho t\u011blo i mysl, \u017ee necht\u011bl ani sex?<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ vydechla Amalda a pohladila sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele po hladk\u00e9m hrudn\u00edku. „Tohle se st\u00e1v\u00e1 i t\u011bm nejlep\u0161\u00edm. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku.“ D\u00edv\u010dina slova byla opravdu sladk\u00e1, ale t\u00f3n zn\u011bl docela poni\u017euj\u00edcn\u011b, jako kdyby mluvila s d\u00edt\u011btem.<\/div>\n
„Fajn,“ zamumlal Tom, Amaldu ze sebe sundal a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vypochodoval z m\u00edstnosti.
„TOME!“ zak\u0159i\u010dela za n\u00edm d\u00edvka a hned za sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem vysko\u010dila. „V\u0161echno je v pohod\u011b, nemus\u00ed\u0161 se styd\u011bt! Spoust\u011b mu\u017e\u016fm se to st\u00e1v\u00e1, kdy\u017e jsou unaven\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt poka\u017ed\u00e9 p\u0159i-„<\/div>\n
„JASN\u011a, JASN\u011a!“ vyk\u0159iknul Tom a oto\u010dil se na svoji p\u0159\u00edtelkyni. „Nechci ani trochu tvoj\u00ed l\u00edtosti, d\u011bkuju p\u011bkn\u011b! P\u016fjdu do sprchy.“<\/div>\n
Amalda u\u017e u\u017e otev\u00edrala pusu, ale rozmyslela si to v okam\u017eiku, kdy\u017e si v\u0161imla nevst\u0159\u00edcn\u00e9ho v\u00fdrazu p\u0159\u00edtelovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n

Tom za sebou zabouchnul dve\u0159e od koupelny a na chv\u00edli se o n\u011b op\u0159el, ne\u017e si svl\u00e9kl zbytek sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a sprchu zapnul. \u010celem se op\u0159el o st\u011bnu a potichu zaklel.<\/p><\/div>\n

„Zatracen\u00fd Bill,“ zamumlal dred\u00e1\u010d, zakroutil hlavou. Jak mu ten mu\u017e mohl zamotat hlavu a b\u0159icho i po tolika m\u011bs\u00edc\u00edch? Tom o Billovi nep\u0159em\u00fd\u0161lel od doby, kdy se mu Amalda vr\u00e1tila zp\u00e1tky do \u017eivota, ale te\u010f, pot\u00e9, co toho mu\u017ee vid\u011bl, o n\u011bm nemohl p\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let. Sejde z o\u010d\u00ed, sejde z mysli, bylo minul\u00e9 m\u011bs\u00edce jeho mottem, nyn\u00ed to u\u017e neplatilo. Op\u011bt m\u011bl Billa vytetovan\u00e9ho v mysli. Sm\u00edch \u010dernovlas\u00e9ho mu\u017ee se mu op\u011bt oz\u00fdval v srdci jako ozv\u011bna. Mal\u00fd sval se st\u00e1hnul do mal\u00e9 kuli\u010dky, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na posledn\u00ed den, kdy Billa vid\u011bl. Ani Amaldin odchod ho tak nebolel.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom vy\u0161el z koupelny, v\u0161iml si Amaldy, jak sed\u00ed na gau\u010di a prohl\u00ed\u017e\u00ed si svatebn\u00ed \u010dasopisy. Tom si zhluboka povzdychl a promnul si obli\u010dej. Opravdu nem\u011bl \u017e\u00e1dnou energii na to, aby se s n\u00ed moment\u00e1ln\u011b bavil o svatb\u011b! Ani nerozum\u011bl tomu, pro\u010d Amalda na svatbu tak moc posp\u00edchala! Kdy\u017e ji po\u017e\u00e1dal o ruku, myslel si, \u017ee budou minim\u00e1ln\u011b dva, t\u0159i roky zasnouben\u00ed, mo\u017en\u00e1 dokonce p\u011bt let, ale vypadalo to, \u017ee Amalda opravdu posp\u00edch\u00e1 na to, aby oba nosili prst\u00fdnek a vym\u011bnili si p\u0159ed o\u010dima sv\u011bdk\u016f sv\u00e9 sliby o v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sce.<\/p><\/div>\n

\n

„Poj\u010f sem, Tome,“ \u0159ekla Amalda a popl\u00e1cala na pol\u0161t\u00e1\u0159 vedle sebe. Tom si znovu povzdychl a posadil se vedle d\u00edvky.<\/p><\/div>\n

„Amaldo, j\u00e1-„<\/div>\n
„Jak\u00fd datum by byl dobr\u00fd?“ p\u0159eru\u0161ila ho d\u00edvka nad\u0161en\u011b. „\u010cetla jsem v\u0161echny tyhle \u010dasopisy a ve spoust\u011b z nich se p\u00ed\u0161e, \u017ee datum by m\u011bl b\u00fdt vybr\u00e1no co nejd\u0159\u00edve, abychom si mohli zarezervovat kostel, m\u00edsto a v\u0161echno!“<\/div>\n
Tom si skousnul ret a promnul si obli\u010dej. Opravdu cht\u011bl frustrovan\u011b zak\u0159i\u010det, ale necht\u011bl svoji p\u0159\u00edtelkyni na\u0161tvat. „To u\u017e?“ zeptal se zmaten\u011b.<\/div>\n
„Ta nejhez\u010d\u00ed m\u00edsta maj\u00ed rezervace roky dop\u0159edu, mus\u00edme p\u0159ij\u00edt s datem co nejd\u0159\u00edve,“ \u0159ekla Amalda, pokr\u010dila rameny a d\u00e1l si \u010dasopis prohl\u00ed\u017eela.
„Necht\u011bli jsme ale b\u00fdt p\u00e1r let zasnouben\u00ed?“ vydechl Tom. Padl hlavou do z\u00e1klonu a op\u0159el si ji o ze\u010f za sebou. Amalda se oto\u010dila, aby se pod\u00edvala na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Zalo\u017eila ruce na hrudn\u00edku a nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Myslela jsem, \u017ee se vezmeme za rok, za dva,“ \u0159ekla zprudka. Tom nadsko\u010dil na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Za rok, za dva?!“ vyk\u0159ikl chlapec a zabo\u0159il prsty do sv\u00fdch vlhk\u00fdch dred\u016f. „To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?!“
„Jo, mysl\u00edm!“ v\u0159\u00edskla Amalda nazp\u00e1tek a postavila se. „Nemyslela jsem si, \u017ee budeme zasnouben\u00ed p\u011bt let p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se vezmeme!“<\/div>\n
Tom za\u00fap\u011bl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co \u0159\u00edct. „Na tohle te\u010f nem\u00e1m!“ za\u0159val a zakroutil hlavou. „Jsem zasran\u011b unavenej a chci j\u00edt do postele! Po osmi hodin\u00e1ch v pr\u00e1ci jsi m\u011b t\u00e1hla z obchodu do obchodu, zkou\u0161ela jsi oble\u010den\u00ed ze v\u0161ech reg\u00e1l\u016f, nekoupila sis v\u00edc ne\u017e t\u0159i v\u011bci, a te\u010f trv\u00e1\u0161 na tom, abych p\u0159i\u0161el s datem! Jsem zkurven\u011b zni\u010denej! P\u016fjdu prost\u011b do postele a ty si tady z\u016fsta\u0148 se sv\u00fdmi svatebn\u00edmi sny sama!“<\/div>\n
\n

Tom se polo\u017eil do postele, zabalil se do pe\u0159iny a zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Nevypadalo to, \u017ee usne bez probl\u00e9m\u016f, ale to si ani nemyslel. Ne po tom, jak\u00fd m\u011bl za sebou den.<\/p><\/div>\n

Po chv\u00edli do lo\u017enice p\u0159i\u0161la i Amalda a zezadu se k Tomovi p\u0159itulila. Jemn\u011b mu polo\u017eila dla\u0148 na rameno a na k\u016f\u017ei mu vtiskla polibek.<\/div>\n
„Tome?“ zeptala se potichu. Dred\u00e1\u010d neodpov\u011bd\u011bl. P\u0159edst\u00edral, \u017ee sp\u00ed, aby nemusel mluvit o konverzaci, kterou pr\u00e1v\u011b vedli v ob\u00fdv\u00e1ku. Na to bude \u010das z\u00edtra. Byl a\u017e moc v h\u00e1ji na to, aby cokoliv d\u011blal. Cht\u011bl se uklidnit. B\u00fdt s\u00e1m. To druh\u00e9 ale bude mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed splnit, jeliko\u017e \u017eili s Amaldou pod jednou st\u0159echou, tak\u017ee p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sp\u00ed, bylo jeho jedinou mo\u017enost\u00ed.<\/p>\n

autor: Skebe-Neko<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

original<\/a><\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Skebe-Neko Gardenie jsou b\u00edl\u00e9 Bill psal e-mail sv\u00e9mu nov\u00e9mu klientovi, kdy\u017e v tom jeho telefon za\u010dal vyzv\u00e1n\u011bt. Zdvihnul telefon ze stolu, p\u0159ijal hovor a p\u0159\u00edstroj si p\u0159ilo\u017eil k uchu. „Ano?“ promluvil a pokra\u010doval ve sv\u00e9m e-mailu. „Bille, v kolik se dneska<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[697],"tags":[],"class_list":["post-636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-springtime-beauty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/636","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=636"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/636\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}