{"id":6372,"date":"2012-06-13T17:00:00","date_gmt":"2012-06-13T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6355"},"modified":"2012-06-13T17:00:00","modified_gmt":"2012-06-13T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-my-nightmare-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/13\/novel-of-dreams-my-nightmare-17\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – My Nightmare 17."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudil, obj\u00edmal jsem pouze Bill\u016fv pol\u0161t\u00e1\u0159. Zmaten\u011b jsem se rozhl\u00e9dl, a\u017e mi pohled padl na hodiny, na nich\u017e byl \u010das – 9:08. P\u00e1ni, to je rann\u00ed pt\u00e1\u010de. Anebo mu bylo blb\u011b. Mo\u017en\u00e1 to v\u010dera p\u0159ehnal s alkoholem\u2026 T\u011b\u017eko \u0159\u00edct.<\/em> Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem se vyhrabal z postele a ode\u0161el na z\u00e1chod, pot\u00e9 jsem se zav\u0159el v koupeln\u011b. Vykonal jsem hygienu, vy\u010distil si zuby a n\u00e1sledn\u011b se oholil. Dojdu se p\u0159evl\u00e9knout do lo\u017enice. Ve sk\u0159\u00edni najdu n\u011bjak\u00e9 \u010dern\u00e9 jednoduch\u00e9 t\u00edlko, tak si ho obl\u00e9knu. Vezmu si u\u017e jen tepl\u00e1ky a jdu naj\u00edt Billa. Jakmile zac\u00edt\u00edm v\u016fni latt\u00e9, p\u0159esunu se do kuchyn\u011b. On tam stoj\u00ed u linky a n\u011bco d\u011bl\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 j\u00eddlo nebo pr\u00e1v\u011b to latt\u00e9. Fajn, jak se chovat? Moc se nebavit a d\u011blat, jako\u017ee se nic nestalo? Nebo b\u00fdt rad\u011bji mil\u00fd a mazliv\u00fd? Nejlep\u0161\u00ed by byla ta prvn\u00ed mo\u017enost, ale kdy\u017e j\u00e1 na n\u011bj nechci b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Chci si ho u\u017e\u00edt, chci se s n\u00edm pomazlit\u2026<\/em> Nakonec d\u00e1m na druhou mo\u017enost. Ti\u0161e k n\u011bmu zezadu p\u0159istoup\u00edm a r\u00e1zem mu ovinu pa\u017ee kolem pasu. P\u0159itisknu se k n\u011bmu.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ brouknu mile.<\/div>\n

„Ahm, dobr\u00e9 r\u00e1no,“ odpov\u00ed mi s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a hod\u00ed dal\u0161\u00ed l\u017ei\u010dku kakaa do hrnku. T\u00e1mhle m\u00e1 latt\u00e9, tak pro\u010d d\u011bl\u00e1 kakao? \u017de by ho d\u011blal mn\u011b?<\/em><\/div>\n
„J\u00e9, to je pro m\u011b?“ udiv\u00edm se.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ broukne, a pot\u00e9 do hrne\u010dku vlije ml\u00e9ko. P\u00e1ni, \u010d\u00edm jsem si to zaslou\u017eil?<\/em> V\u0161echno to d\u016fkladn\u011b prom\u00edch\u00e1. „Jak ses vyspal?“<\/div>\n
„No, j\u00e1 dob\u0159e. A co ty? Nen\u00ed ti \u0161patn\u011b?“ zept\u00e1m se jakoby nic. Nebudu ho hned vysl\u00fdchat, pro\u010d pil. Nechci z n\u011bj d\u011blat n\u011bjak\u00e9ho alkoholika.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ zakrout\u00ed hlavou. „M\u011blo by?“ nepatrn\u011b mi p\u0159ejede po ruce, kdy\u017e ukl\u00edz\u00ed ml\u00e9ko. „Studen\u00e9 nebo tepl\u00e9?“<\/div>\n
„Ne, ne, to nic, jen tak,“ brouknu. Nebudu d\u011blat zbyte\u010dn\u00e9 dusno, nechci se s n\u00edm h\u00e1dat.<\/em> Odt\u00e1hnu se od n\u011bj a odstoup\u00edm. „Sp\u00ed\u0161 tepl\u00e9\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bje se a hned d\u00e1 hrne\u010dek do mikrovlnky. „Mysl\u00ed\u0161 tu whisky?“ \u0159ekne up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„\u2026jo, ale ch\u00e1pu, \u017ee to je tvoje v\u011bc. Jen pouh\u00e1 starost,“ pokr\u010d\u00edm rameny s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Hlavn\u011b kl\u00eddek, Tome. Kdy\u017e o tom bude cht\u00edt mluvit, tak to \u0159ekne.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Jsi hodn\u00fd, d\u011bkuju,“ k\u00fdvne hlavou a pohlad\u00ed m\u011b po pa\u017ei. Ol\u00edzne si rty. Vypad\u00e1, jako by se styd\u011bl. O co jde? Nechce o tom mluvit? V\u00e1\u017en\u011b m\u00e1 probl\u00e9my s pit\u00edm?<\/em><\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 nechci, abys n\u011bjak moc pil, a u\u017e v\u016fbec ne kv\u016fli mn\u011b, v\u00ed\u0161. Ale je to tvoje v\u011bc, nem\u016f\u017eu ti do toho mluvit. A samoz\u0159ejm\u011b z tebe tak\u00e9 ned\u011bl\u00e1m n\u011bjak\u00e9ho alkoholika, to v\u00e1\u017en\u011b ne,“ \u0159eknu mu up\u0159\u00edmn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se mu zad\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed, aby poznal, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Semknul rty k sob\u011b a sklopil potom zrak.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ pod\u00edval se na m\u011b pot\u00e9 znovu a tro\u0161ku se usm\u00e1l. „J\u00e1 nikdy hodn\u011b nepil, ani to nehodl\u00e1m provozovat. V\u010dera to byla\u2026 v\u00fdjimka,“ k\u00fdvne lehce hlavou a pohl\u00e9dne na displej mikrovlnn\u00e9 trouby. Ach jo\u2026<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pohlad\u00edm ho smutn\u011b po pa\u017ei. Nech\u00e1m svoji ruku klesnout, sklop\u00edm hlavu a odejdu si sednout na \u017eidli.<\/p>\n

V\u00fdjimka\u2026 V\u010derej\u0161ek byl v\u00fdjimka. V\u00fdjimka kv\u016fli mn\u011b. Jak moc mu asi ubli\u017euju? Nebylo by pro n\u011bj lep\u0161\u00ed, kdybych ho nechal b\u00fdt? Protrp\u011bl si toho u\u017e dost\u2026 Te\u010f m\u00e1 na krku je\u0161t\u011b m\u011b, \u010dlov\u011bka, kter\u00fd si chce u\u017e\u00edt s jin\u00fdmi, a pak se k n\u011bmu vr\u00e1tit na zbytek \u017eivota\u2026 Bo\u017ee, zn\u00ed to tak absurdn\u011b\u2026 Ale mus\u00ed to ch\u00e1pat, obzvl\u00e1\u0161\u0165 pokud m\u011b miluje. On m\u011bl taky mo\u017enost n\u011bco za\u017e\u00edt, n\u011bco si u\u017e\u00edt\u2026 s jin\u00fdmi, ne\u017e jsem j\u00e1. J\u00e1 to ur\u010dit\u011b za\u017eil taky, jen si to nepamatuji.<\/p>\n

<\/em> „Tome,“ broukne n\u00e1hle, kdy\u017e mi vynd\u00e1v\u00e1 hrne\u010dek, „\u2026j\u00e1 jsem spal v posteli, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n

Odtrhnu pohled od stolu a vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu.<\/div>\n
„Co jsi \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„\u2026kde jsem spal, kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el?“ zept\u00e1 se a polo\u017e\u00ed p\u0159ede m\u011b hrnek s kakaem. Mo\u017en\u00e1 se zlob\u00ed\u2026<\/em> Sjedu pohledem na hrnek a polknu. Co, kdy\u017e mu vad\u00ed, \u017ee jsem ho p\u0159enesl, a pak si k n\u011bmu lehl? T\u0159eba na tom gau\u010di le\u017eel \u00famysln\u011b, mo\u017en\u00e1 se mnou necht\u011bl sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli\u2026 To mi nedo\u0161lo\u2026<\/em><\/div>\n
„V posteli,“ odpov\u00edm polohlasem a chytnu si hrnek za ou\u0161ko.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem si lehal snad\u2026 na pohovku,“ zakrout\u00ed hlavou a st\u00e1hne si tri\u010dko o tro\u0161ku n\u00ed\u017e, jako by se b\u00e1l, \u017ee jsou mu p\u0159\u00edli\u0161 vid\u011bt stehna. Mus\u00edm se nad t\u00edm usm\u00e1t. Stydl\u00edn\u2026<\/em><\/div>\n
„Asi jsi n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00fd,“ \u0159eknu nakonec s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ale ne, tak to nen\u00ed,“ zakrout\u00ed hlavou a usad\u00ed se naproti mn\u011b na \u017eidli. „Tys m\u011b p\u0159enesl!“ uk\u00e1\u017ee na m\u011b prstem a radostn\u011b se ucul\u00ed. Chach, jak si v\u011b\u0159\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Nebl\u00e1zni. V\u017edy\u0165 bych se strhnul,“ zavrt\u00edm pobaven\u011b hlavou. Na to, jak si p\u0159etahoval triko p\u0159es stehna, nezapomenu.<\/em> „A nezapome\u0148 si p\u0159\u00ed\u0161t\u011b vz\u00edt del\u0161\u00ed triko, aby nebyla vid\u011bt ta tv\u00e1 tlust\u00e1 stehna,“ napiji se se sm\u00edchem kakaa. Ov\u0161em Bill zv\u00e1\u017en\u011bl. Ti\u0161e oddechnul, jako by mu n\u011bco do\u0161lo.<\/div>\n
„P\u0159ibral jsem, \u017ee jo?“ pohl\u00e9dnul na svoje nohy a potom na m\u011b. Je\u017ei\u0161marja, to je vtip, ne?<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 jako za tuhle noc, co jsi vychlemstnul tu whisky? Po t\u00fd se p\u0159ib\u00edr\u00e1, je tam cukr, no,“ r\u00fdpnu si pobaven\u011b.<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm to celkov\u011b,“ chytne si k\u016f\u017ei na b\u0159i\u0161e i s tri\u010dkem a zkoum\u00e1, jak\u00e9 m\u00e1 \u0161peky.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, schovej to. Sn\u00edd\u00e1m,“ zamlask\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b a lehce do n\u011bj pod stolem \u0161\u0165ouchnu nohou, p\u0159i\u010dem\u017e se zak\u0159en\u00edm.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ kn\u00edkne a zvedne se. Napije se k\u00e1vy, kterou m\u00e1 na lince.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b,“ proto\u010d\u00edm o\u010di, „to je k\u016f\u017ee\u2026 \u017d\u00e1dnej \u0161pek, nem\u00e1\u0161 \u0161peky,“ \u0159eknu v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ale m\u00e1m,“ broukne nakonec. Oto\u010d\u00ed se z\u00e1dy k lince a zade\u010dkem se o ni op\u0159e. P\u0159ilo\u017e\u00ed si ukazov\u00e1\u010dek na rty, jako by p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/p>\n

* „Stejn\u011b se mi d\u011blaj\u00ed \u0161peky. P\u00e1r dn\u016f nej\u00edst mi v\u016fbec neu\u0161kod\u00ed,“ zkonstatuju. Posunu se po gau\u010di d\u00e1l, st\u00e1hnu na sebe deku z op\u011brky a zachuml\u00e1m se do n\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Jo a kde? \u017de jsem si nev\u0161iml\u2026“ zakrout\u00ed Bill hlavou. To jsem se hned posadil, zase ze sebe shrnul deku a vyhrnul si triko.<\/em><\/div>\n
„Tady, vid\u00ed\u0161 ten \u0161pek?“ za\u010dnu si tahat za k\u016f\u017ei na b\u0159i\u0161e.<\/em><\/div>\n
„To je k\u016f\u017ee\u2026 \u017d\u00e1dnej \u0161pek, m\u00e1\u0161 svaly, ne \u0161peky,“ \u0159ekne mi v\u00e1\u017en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ne, \u0161peky,“ zavrt\u00edm hlavou, „od t\u00fd doby, co jsem s tebou, jsem ztloustnul,“ na\u0161pul\u00edm rty. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj naoko, jako by to snad byla jeho vina, a zase si lehnu, na\u010de\u017e se zahrabu do deky.<\/em><\/div>\n
„Ale houby, tak to nen\u00ed,“ zakrout\u00ed znovu hlavou.<\/em><\/div>\n
„Ale ano, je. D\u0159\u00edv jsem chodil do posilovny. Te\u010f s tebou se po\u0159\u00e1d jen v\u00e1l\u00edm a \u017eeru a kynu,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou.<\/em><\/div>\n
„Tak cho\u010f do posilky, j\u00e1 ti to nezakazuju,“ zacul\u00ed se, „ale mn\u011b se l\u00edb\u00ed\u0161 takov\u00fd, jak\u00fd jsi.“<\/em><\/div>\n
„Za chv\u00edli se mi prdel nevejde na gau\u010d,“ po\u0161oupnu se d\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee, ty jsi bl\u00e1zen. M\u00e1\u0161 tak perfektn\u00ed postavu,“ sleduje m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Hm\u2026“ brouknul jsem jen, „j\u00e1 si mysl\u00edm svoje.“<\/em><\/div>\n
„To j\u00e1 taky,“ usm\u011bje se. *<\/p>\n

<\/em> Bill si mezit\u00edm n\u011bco zamumlal s\u00e1m pro sebe. J\u00e1 d\u00e1l sledoval st\u016fl s pootev\u0159en\u00fdmi rty a rozost\u0159en\u00fdm pohledem. Sna\u017eil jsem si vybavit n\u011bco v\u00edc. Bo\u017ee m\u016fj, to je opravdu vzpom\u00ednka\u2026 Je tam zase Bill, je to n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd \u017eivot. Nen\u00ed to sen ani moje fantazie. Tohle se stalo\u2026 Vzpom\u00edn\u00e1m si na to\u2026<\/em> On m\u011b ale n\u00e1hle zezadu objal a p\u0159ivinul se ke mn\u011b. Vydechnu, zamrk\u00e1m a tro\u0161ku uhnu hlavou stranou. Pooto\u010d\u00edm ji k n\u011bmu, abych na n\u011bj vid\u011bl. P\u0159iv\u0159e o\u010di a tro\u0161ku se ke mn\u011b p\u0159itul\u00ed. Ti\u0161e oddechne. N\u011b\u017en\u011b se dotknu dlan\u00ed jeho tv\u00e1\u0159e a pohlad\u00edm ho. N\u00e1hle m\u011b pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159. Pousm\u011bji se pod jeho dotekem a cel\u00fdm t\u011blem mi projede drobn\u00e1 vlna tepla.<\/div>\n

„Najez se, hm?“ \u0161eptne mi a pohlad\u00ed m\u011b po ramenou. Mus\u00edm se ho zeptat\u2026<\/em><\/div>\n
„Bille, po\u010dkej,“ polo\u017e\u00edm dla\u0148 na jeho, abych ho zastavil, kdyby se cht\u011bl odt\u00e1hnout.<\/div>\n
„Ano?“ \u0159ekne hned.<\/div>\n
„Bavili jsme se u\u017e n\u011bkdy o na\u0161ich \u0161pec\u00edch ne\u0161pec\u00edch? J\u00e1\u2026 m\u00e1m dojem, \u017ee jsme sed\u011bli v ob\u00fdv\u00e1ku a j\u00e1 si st\u011b\u017eoval, \u017ee jsem tlust\u00fd. Vy\u010detl jsem ti, \u017ee od t\u00e9 doby, co jsem s tebou, jenom \u017eeru a kynu. Tys mi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1m perfektn\u00ed postavu a l\u00edb\u00edm se ti takov\u00fd, jak\u00fd jsem\u2026“ sv\u011b\u0159\u00edm mu sv\u00e9 domn\u011bnky. Pros\u00edm, a\u0165 je to pravda\u2026<\/em> Z\u016fstane u m\u011b sklon\u011bn\u00fd, je jako opa\u0159en\u00fd.<\/div>\n
„A-ano,“ vydechne a polkne. „To je pravda.“<\/div>\n
„Opravdu? Tak\u017ee to nen\u00ed dal\u0161\u00ed m\u016fj v\u00fdmysl, ale vzpom\u00ednka?“ udiv\u00edm se.<\/div>\n
„To je vzpom\u00ednka,“ po\u0161ept\u00e1, a hned se ke mn\u011b v\u00edc p\u0159itiskne.<\/div>\n
„Aha,“ \u0161eptnu a zamra\u010d\u00edm se. Bo\u017ee m\u016fj, kolik takov\u00fdch \u00fatr\u017ek\u016f u\u017e jsem vid\u011bl? A kolik takov\u00fdch sn\u016f?<\/em><\/div>\n
„To je tak\u2026 skv\u011bl\u00e9,“ \u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Ne,“ odt\u00e1hnu se od n\u011bj a zvednu se, „to nen\u00ed skv\u011bl\u00e9.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Celou dobu m\u00e1m pocit, \u017ee jsem bl\u00e1zen, \u017ee m\u00e1m jen bujnou fantazii, ale ony to jsou vzpom\u00ednky,“ p\u0159ikryji si dlan\u00ed obli\u010dej. Proboha, jsem takov\u00fd kret\u00e9n!<\/p>\n

<\/em> „Nejsi bl\u00e1zen, nikdy jsi nebyl,“ opatrn\u011b mi p\u0159ilo\u017e\u00ed dla\u0148 na pa\u017ei. „Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, pomalu\u2026“<\/div>\n

„Hm,“ \u0161eptnu a promnu si \u010delo.<\/div>\n
„\u2026kolik t\u011bch vzpom\u00ednek u\u017e bylo?“<\/div>\n
„\u2026p\u00e1r u\u017e jo. Kdy\u017e se mi to zd\u00e1, nev\u00edm, jestli to je sen nebo vzpom\u00ednka,“ povzdechnu a zap\u0159u se rukama o linku. Bo\u017ee m\u016fj\u2026<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 si o tom promluvit?“ zept\u00e1 se jemn\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 o jedn\u00fd,“ p\u0159ipust\u00edm.<\/div>\n
„Pov\u00eddej.“ Hned se zaposlouch\u00e1.<\/div>\n
„Kdy\u017e\u2026 zem\u0159ela moje sestra, tak\u2026 tys tam byl?“<\/div>\n
„Ano,“ k\u00fdvne hlavou. Kousnu se do rtu a vydechnu nosem.<\/p>\n

„Co, copak?“ \u0161eptne a pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b.<\/div>\n

„Sed\u011bl jsem na chodb\u011b a bre\u010del\u2026 N\u011bkdo m\u011b dr\u017eel, necht\u011bl m\u011b k n\u00ed pustit\u2026 Nenechal m\u011b, abych j\u00ed pomohl\u2026“ hlesnu.<\/div>\n
„Ne\u0161lo j\u00ed pomoct a byl u n\u00ed doktor se sestrami,“ \u0161eptne. „Vyvedli n\u00e1s v\u0161echny z jej\u00edho pokoje, aby m\u011bli prostor a klid.“ On to v\u00ed\u2026 V\u00ed, kdo to byl, kdo m\u011b tam necht\u011bl pustit. Vyh\u00fdb\u00e1 se prav\u00e9 odpov\u011bdi\u2026 Byl to on.<\/em><\/div>\n
„Byls to ty.“<\/div>\n
Pok\u00fdv\u00e1 lehce hlavou. Provinile ji sklop\u00ed. Zav\u0159u o\u010di, semknu rty k sob\u011b a n\u00e1sledn\u011b sklop\u00edm hlavu.<\/div>\n
„\u2026do t\u00e9 doby, kdy\u017e to \u0161lo, jsi u n\u00ed byl, ale pot\u00e9 jsme v\u00e1\u017en\u011b museli b\u00fdt venku. Cht\u011bl\u2026 cht\u011bl jsem ti b\u00fdt oporou,“ \u0161ept\u00e1. M\u00e1 pravdu. Dokto\u0159i v\u011bd\u011bli, co d\u011blaj\u00ed. Proto n\u00e1s poslali pry\u010d, p\u0159ek\u00e1\u017eeli bychom jim, pokud se ji sna\u017eili zachr\u00e1nit. J\u00e1 to jen nechci p\u0159ijmout\u2026 Byla to moje mal\u00e1 sest\u0159i\u010dka, m\u00fdm \u00fakolem bylo ji chr\u00e1nit. A n\u00e1hle jsem nemohl ud\u011blat v\u016fbec nic. Nezvl\u00e1dl jsem to\u2026<\/em> Zhluboka se nadechnu a narovn\u00e1m se, p\u0159i\u010dem\u017e otev\u0159u o\u010di. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a pootev\u0159e rty s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0161eptnu a pok\u00fdv\u00e1m tro\u0161ku hlavou.<\/div>\n
„Kdy\u2026 sis na tohle vzpomn\u011bl?“ zept\u00e1 se potichu.<\/div>\n
„\u2026v l\u00e9\u010debn\u011b. Pro\u010d?“ nech\u00e1pu.<\/div>\n
„Jen se pt\u00e1m,“ zakrout\u00ed tro\u0161ku hlavou.<\/div>\n
„Prvn\u00ed \u00fatr\u017eky byly, kdy\u017e jsem na\u0161el v lo\u017enici ten n\u00e1ramek. Pak jsem nad t\u00edm v l\u00e9\u010debn\u011b hodn\u011b uva\u017eoval, a\u017e\u2026 jsem si vzpomn\u011bl. Doktor se domn\u00edv\u00e1, \u017ee jsem neztratil pam\u011b\u0165,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. „Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1m jen n\u011bjak\u00fd blok. A podle m\u011b je to blok mezi tebou a Molly\u2026“<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b s pootev\u0159enou pusou.<\/div>\n
„Ale to je\u2026 l\u00e9pe n\u00e1vratn\u00e9, \u017ee?“ \u0161eptne s nad\u011bj\u00ed v hlase.<\/div>\n
„Pokud dok\u00e1\u017eu ten blok odstranit, tak ano,“ odsouhlas\u00edm. Pokud\u2026 Jenom\u017ee se mi to taky nemus\u00ed nikdy pov\u00e9st.<\/em><\/div>\n
„Pomali\u010dku si vzpom\u00edn\u00e1\u0161, t\u0159eba to v\u00e1\u017en\u011b p\u016fjde,“ usm\u011bje se tro\u0161ku.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“ sklon\u00edm pohled k zemi.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee ano,“ nat\u00e1hne ke mn\u011b pomalu pa\u017ee, jako by m\u011b r\u00e1d objal.<\/p>\n

Odp\u00edchnu se od linky a dojdu k n\u011bmu. Hned m\u011b obejme a p\u0159itiskne se ke mn\u011b.<\/div>\n

„\u2026d\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„Za co d\u011bkuje\u0161?“ pohlad\u00edm ho po ramen\u011b a polo\u017e\u00edm si hlavu k jeho krku.<\/div>\n
„\u017de jsi mi to \u0159ekl, \u017ee to tak je,“ p\u00edpne. Jen se usm\u011bji a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itisknu. Spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di. Hned mi dal n\u011b\u017enou pusinku na krk a oddechnul.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 na z\u00edtra n\u011bco v pl\u00e1nu?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„\u2026mo\u017en\u00e1,“ odpov\u00ed. „A ty?“<\/div>\n
„No, myslel jsem, \u017ee bych se zajel pod\u00edvat do \u0161koly, v\u00ed\u0161. Z\u00e1klady u\u010diva si pamatuju. Mysl\u00edm, \u017ee bych to n\u011bjak dohnal a po konzultaci s profesory bych snad \u0161kolu n\u011bjak dod\u011blal,“ \u0159eknu mu sv\u016fj n\u00e1vrh. „Ale byl bych r\u00e1d, kdybys \u0161el se mnou, tak\u017ee\u2026 p\u016fjdeme n\u011bkdy jindy, a\u017e t\u0159eba bude\u0161 m\u00edt \u010das. Co mysl\u00ed\u0161? \u0160el bys se mnou?“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Hned k\u00fdvne, a\u017e po chvilce se zasekne, ale nakonec pok\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Klidn\u011b tam s tebou p\u016fjdu i z\u00edtra, o nic u m\u011b nejde,“ broukne ti\u0161e. Je hodn\u00fd, ale \u0159ekl, \u017ee u\u017e n\u011bco m\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne, nechci t\u011b zdr\u017eovat nebo tak. M\u016f\u017eeme tam j\u00edt jindy,“ za\u010dnu se pomalu odtahovat.<\/div>\n
„Nezdr\u017euje\u0161 m\u011b,“ chytne m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „P\u016fjdu s tebou moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. „Tak\u2026 d\u011bkuju,“ vydechnu.<\/div>\n
„J\u00e1 d\u011bkuju,“ d\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n
„Ty mi nem\u00e1\u0161 za co d\u011bkovat,“ za\u0161ept\u00e1m a p\u0159istoup\u00edm k n\u011bmu, p\u0159i\u010dem\u017e se mu st\u00e1le vp\u00edj\u00edm do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale ano, m\u00e1m,“ neuhne ani na okam\u017eik pohledem z m\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mm-mm,“ zavrt\u00edm hlavou.<\/p>\n

Chvilku v\u00e1h\u00e1m, a\u017e jeho obli\u010dej n\u011b\u017en\u011b vezmu do sv\u00fdch dlan\u00ed. V\u017edy naprosto zjihne. I te\u010f je najednou cel\u00fd rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fd, vypad\u00e1 tak oddan\u011b. Pohlad\u00edm ho palcem po tv\u00e1\u0159i. Je tak n\u00e1dhern\u00fd\u2026 Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee idiot jako j\u00e1 n\u011bkdy mohl z\u00edskat n\u011bkoho tak \u00fa\u017easn\u00e9ho? Nech\u00e1pu to.<\/em> Hned pod m\u00fdm dotekem p\u0159iv\u0159e spokojen\u011b o\u010di a pootev\u0159e naopak rty. L\u00edb\u00ed se mi, jak na m\u011b poka\u017ed\u00e9 reaguje. Opravdu m\u011b mus\u00ed milovat. K\u00e9\u017e bych mu to mohl oplatit. M\u00e1m ho r\u00e1d, ale ne tak siln\u011b jako on m\u011b.<\/em> B\u0159\u00ed\u0161kem prstu mu p\u0159ejedu po spodn\u00edm rtu. Hned mi na n\u011bj vydechne hork\u00fd vzduch. Pomalu se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm. M\u00e1m, nebo nem\u00e1m? Mo\u017en\u00e1 ani nechce\u2026<\/em> Nahne mali\u010dko hlavu ke stran\u011b. P\u0159enesu v\u00e1hu na \u0161pi\u010dky a zastav\u00edm se t\u011bsn\u011b p\u0159ed jeho rty. Ti\u0161e vydechnu. Sjede mi n\u00e1hle b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po \u0161\u00edji a tro\u0161ku se ke mn\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, a\u017e se rty ot\u0159e o ty moje. Nezaslou\u017e\u00edm si ho\u2026 Tohle ode m\u011b nen\u00ed f\u00e9r.<\/em> Ol\u00edznu si spodn\u00ed ret a sklop\u00edm trochu hlavu. Dostoupnu na paty. Hned se p\u0159estane h\u00fdbat, jako by \u010dekal na moji dal\u0161\u00ed reakci. Sjedu mu prsty jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a ruce spust\u00edm pod\u00e9l t\u011bla. Pomalu se poodt\u00e1hne a semkne rty k sob\u011b.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ \u0161eptnu.<\/div>\n

„\u2026to nic,“ usm\u011bje se smutn\u011b.<\/div>\n
„Nejde o to, \u017ee bych necht\u011bl, ale\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu. Tohle je ode m\u011b nef\u00e9r, chov\u00e1m se k tob\u011b hrozn\u011b. Mysl\u00edm si, \u017ee kdy\u017e ve\u010der vypadnu do klubu a p\u0159es den budu s tebou, \u017ee mi to tak bude vych\u00e1zet,“ zakrout\u00edm nad sebou hlavou. Jsem v\u00e1\u017en\u011b hajzl\u2026 Ur\u010dit\u011b jsem takov\u00fd d\u0159\u00edv nebyl. Jinak by se mnou nebyl.<\/em><\/div>\n
Jen sklop\u00ed o\u010di a nic mi na to ne\u0159ekne. A\u017e po chvilce se nadechne, jako by ze sebe ta slova p\u00e1\u010dil. „Nic se ned\u011bje.“<\/div>\n
„Ale d\u011bje, Bille,“ povzdechnu a pohlad\u00edm ho po ruce.<\/div>\n
„\u2026promi\u0148, j\u00e1 jen\u2026 j\u00e1 asi nevydr\u017e\u00edm neb\u00fdt s tebou v \u017e\u00e1dn\u00e9m t\u011blesn\u00e9m kontaktu. Pot\u0159ebuju t\u011b aspo\u0148 pohladit,“ po\u0161ept\u00e1 a sklop\u00ed hlavu, jako by si to vy\u010d\u00edtal.<\/div>\n
Povzdechnu a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. „A to ti nevad\u00ed, \u017ee bude\u0161 l\u00edbat to, co p\u0159ed tebou ve\u010der l\u00edbal n\u011bkdo jin\u00fd?“ za\u0161ept\u00e1m frustrovan\u011b. Tohle je u\u017e i na m\u011b moc\u2026<\/em> Nadechne se k odpov\u011bdi, ale r\u00e1zem pusu zav\u0159el, jako bych ho naprosto ochromil. Pla\u0161e se poodt\u00e1hnul. A\u017e te\u010f mu to kone\u010dn\u011b do\u0161lo\u2026<\/em> Zav\u0159u bolestn\u011b o\u010di a odstoup\u00edm od n\u011bj. Mrz\u00ed m\u011b to, ale je dob\u0159e, \u017ee si to uv\u011bdomil.<\/em><\/div>\n
„Nijak si to nevy\u010d\u00edtej, m\u00e1\u0161 na to\u2026 pln\u00e9 pr\u00e1vo,“ pohladil m\u011b l\u00e1skypln\u011b po pa\u017ei, ale pot\u00e9 se kolem m\u011b mihnul.<\/p>\n

„Bille\u2026“ po\u0161ept\u00e1m zoufale a zatnu ruce v p\u011bsti. Pro\u010d v\u017edycky odejde? Jsem mu a\u017e tak moc nechutn\u00fd? Vlastn\u011b\u2026 pro\u010d m\u011b to p\u0159ekvapuje.<\/em> Po byt\u011b se p\u0159estaly oz\u00fdvat jeho kroky.<\/div>\n

„Ano?“ \u0161eptnul. Co mu v\u016fbec m\u00e1m \u0159\u00edct? Tohle nic neospravedln\u00ed\u2026<\/em> Pomalu za n\u00edm dojdu.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdybych se vr\u00e1til dom\u016f\u2026 kdybych bydlel s m\u00e1mou, jako to bylo d\u0159\u00edv,“ hlesnu s pohledem upnut\u00fdm k jeho z\u00e1d\u016fm. Nep\u0159ekvapilo by m\u011b, kdyby souhlasil. V\u017edy\u0165 mu mus\u00edm b\u00fdt odporn\u00fd. Jak na m\u011b m\u016f\u017ee v\u016fbec koukat, mluvit, dot\u00fdkat se m\u011b?<\/em> Jak jsem to do\u0159ekl, hned se oto\u010dil a chytil m\u011b za ruku.<\/div>\n
„Pros\u00edm, ne,“ upnul ke mn\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Bylo by to tak lep\u0161\u00ed. V\u017edy\u0165\u2026 se ti hnus\u00edm,“ vyd\u00e1m ze sebe. Podivn\u011b m\u011b tato slova bolela. „A nechci, abys\u2026 m\u011bl pocit, \u017ee t\u011b jen n\u011bjak\u2026 vyu\u017e\u00edv\u00e1m.“<\/div>\n
Ubl\u00ed\u017een\u011b se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a nakonec je p\u0159iv\u0159e. „Tohle u\u017e nikdy ne\u0159\u00edkej,“ za\u0161ept\u00e1 a p\u0159ejede mi kone\u010dky prst\u016f po z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Nikdy ses mi nehnusil a neberu to tak, \u017ee m\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1\u0161. Tohle je jen m\u016fj probl\u00e9m. Neber si to do hlavi\u010dky,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Bo\u017ee m\u016fj\u2026<\/em> Skousnu a ucuknu. Zav\u0159u na okam\u017eik o\u010di. On u\u017e opravdu bl\u00e1zn\u00ed\u2026 Tohle p\u0159ece nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. Ne v na\u0161\u00ed situaci.<\/p>\n

<\/em> „Promi\u0148,“ povzdechne potichu a ruku d\u00e1 pry\u010d.<\/div>\n

„M\u011bl bych rad\u011bji j\u00edt\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, ne,“ \u017e\u00e1d\u00e1.<\/div>\n
„A co chce\u0161 teda d\u011blat?“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Nic, Tomi. Naprosto norm\u00e1ln\u011b spole\u010dn\u011b \u017e\u00edt, pokud samoz\u0159ejm\u011b chce\u0161. Navrhl jsi mi ten t\u00fdden, j\u00e1 jsem proti tomu nic nem\u011bl, pokra\u010dujeme\u2026“ Nic proti tomu nem\u011bl\u2026<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee je ti jedno, kde co s k\u00fdm d\u011bl\u00e1m?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Mn\u011b to nen\u00ed jedno. Mn\u011b to mus\u00ed b\u00fdt jedno,“ op\u0159e se dlan\u00ed o ze\u010f.<\/div>\n
Chv\u00edli na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b hled\u00edm. „Pro\u010d mus\u00ed?“<\/div>\n
„Proto\u017ee to mus\u00edm respektovat,“ vydechne.<\/div>\n
„\u2026ty nic nemus\u00ed\u0161, Bille. Ty m\u016f\u017ee\u0161 pouze cht\u00edt nebo se o to pokusit. Nejsi tu od toho, abys mi d\u011blal laskavost t\u00edm, \u017ee m\u011b u sebe nech\u00e1\u0161 bydlet proto, \u017ee jsme spolu d\u0159\u00edv n\u011bco m\u011bli a pak jsem ztratil pam\u011b\u0165. M\u016f\u017ee\u0161 se na m\u011b vyka\u0161lat a nechat to b\u00fdt. Tak\u017ee bu\u010f chce\u0161, nebo se o to alespo\u0148 pokou\u0161\u00ed\u0161,“ p\u0159ipomenu mu. Opravdu nechci, aby si myslel, \u017ee se o m\u011b mus\u00ed starat, \u017ee tohle mus\u00ed sn\u00e1\u0161et. To p\u0159ece v\u016fbec nen\u00ed pravda\u2026 Takhle jsem to nikdy necht\u011bl.<\/em> O\u010dividn\u011b to vst\u0159eb\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Ahm,“ zakrout\u00ed tro\u0161ku hlavou, jako by si urovn\u00e1val, co mi hodl\u00e1 \u0159\u00edct. „Chci, abys tu se mnou byl v tom p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee to chce\u0161 i ty s\u00e1m. J\u00e1 jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsi tady,“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n
„A opravdu ti to stoj\u00ed za to, \u010d\u00edm si te\u010f proch\u00e1z\u00ed\u0161?“ vydechnu.<\/div>\n
„Stoj\u00ed\u0161 mi za to ty,“ pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. N\u011bjakou dobu se mu do nich d\u00edv\u00e1m, a\u017e povzdechnu.<\/p>\n

„J\u00e1 ti jen nechci ubli\u017eovat,“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n

„Neboj\u2026“ \u0161eptne. Jak se asi nem\u00e1m b\u00e1t\u2026?<\/em><\/div>\n
„Jenom\u017ee j\u00e1 se, Bille, boj\u00edm,“ p\u0159istoup\u00edm t\u011bsn\u011b k n\u011bmu. Vezmu ho jemn\u011b za bradu. „J\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d\u2026 Nemysli si, \u017ee ne. A nechci, aby ses tr\u00e1pil kv\u016fli tomu, co se te\u010f d\u011bje. Pokud ti to a\u017e tak moc vad\u00ed, tak mi to \u0159ekni\u2026“<\/div>\n
D\u00edv\u00e1 se mu hluboko do o\u010d\u00ed, jako by se v nich topil.<\/div>\n
„\u2026jsi st\u00e1le tak stra\u0161n\u011b hodn\u00fd,“ p\u0159ejede mi prsty po \u010delisti jako mal\u00e9 zkoumav\u00e9 d\u00edt\u011b. J\u00e1 a hodn\u00fd. To mi n\u011bjak nejde k sob\u011b\u2026<\/em> Povzdechnu, n\u011b\u017en\u011b ho pohlad\u00edm po z\u00e1p\u011bst\u00ed ruky, kterou m\u00e1 na m\u00e9 tv\u00e1\u0159i, a st\u00e1hnu si ho za bradu do sv\u00e9 \u00farovn\u011b. Hned se mi podvol\u00ed.<\/div>\n
„\u2026m\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d,“ po\u0161ept\u00e1 s\u00e1m pro sebe a usm\u011bje se nad t\u00edm. „D\u011bkuju,“ pohlad\u00ed m\u011b znovu. Ot\u0159u se mu o rty sv\u00fdmi, a pot\u00e9 se do nich n\u011b\u017en\u011b vpiji. Moc r\u00e1d\u2026<\/em> Hned mi to oplatil, ani\u017e by v\u00e1hal. L\u00e1skypln\u011b a pomali\u010dku m\u011b pol\u00edbil. Roztomile se p\u0159itom zachv\u011bl.<\/p>\n

Bo\u017ee, c\u00edt\u00edm se jako hajzl. Cel\u00e9 to je, jako bych si pr\u00e1v\u011b nem\u011bl s \u010d\u00edm hr\u00e1t, tak vyu\u017e\u00edv\u00e1m jeho\u2026 Je mi z toho \u0161patn\u011b. M\u011bl bych se odt\u00e1hnout a rad\u011bji n\u011bkam j\u00edt, ale copak m\u016f\u017eu? V\u017edy\u0165 on se tak chv\u011bje, jemu se moje p\u0159\u00edtomnost l\u00edb\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n

P\u0159idr\u017e\u00edm si ho za tv\u00e1\u0159 u sebe, abych polibek prodlou\u017eil, a ti\u0161e mu oddechnu do \u00fast. Tohle v\u0161e mi oplat\u00ed dal\u0161\u00edm polibkem. Je st\u00e1le opatrn\u00fd. Jenom\u017ee to j\u00e1 nechci. Chci, aby mi uk\u00e1zal, co v n\u011bm je, co ke mn\u011b c\u00edt\u00ed. Vjedu mu rukou do vlas\u016f, \u010d\u00edm\u017e ho na sebe natisknu je\u0161t\u011b v\u00edc a za\u010dnu mu jazykem obepisovat rty. Jeho dech je n\u00e1hle trhan\u00fd, ale jen trochu. Spokojen\u011b zavrn\u00ed a povystr\u010d\u00ed proti m\u00e9mu jazyku ten sv\u016fj. Chyt\u00edm si ho u\u017e i druhou rukou a postav\u00edm se na \u0161pi\u010dky, aby nemusel b\u00fdt tak shrben\u00fd. Naklon\u00edm hlavu ke stran\u011b a zav\u0159u o\u010di, abych si mohl jeho sladk\u00e9 rty l\u00e9pe vychutnat. Za\u010dnu ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat. A\u0165 budu dnes ve\u010der d\u011blat s k\u00fdmkoliv cokoli, Billovi se stejn\u011b nikdo nevyrovn\u00e1. On bude posledn\u00ed. A\u017e to ud\u011bl\u00e1m s n\u00edm, nikoho dal\u0161\u00edho u\u017e nebudu cht\u00edt.<\/em> Chvilku v\u00e1hal, nebo byl une\u0161en\u00fd t\u00edm, \u017ee jej l\u00edb\u00e1m. Pot\u00e9 se ov\u0161em zapojil do t\u00e9hle milostn\u00e9 hry a za\u010dal mi to s ve\u0161kerou n\u011bhou opl\u00e1cet. S tich\u00fdm mlasknut\u00edm jsem se od n\u011bj odtrhl, ot\u0159el se nosem o jeho a znovu se mu vpil do \u00fast jazykem, \u010d\u00edm\u017e jsem odstartoval v\u00e1\u0161nivou souhru na\u0161ich jazyk\u016f.<\/p>\n

„Mhh,“ ozvalo se jeho obvykl\u00e9 oddechnut\u00ed. Naklonil hlavu ke stran\u011b a v\u0161echno mi to op\u011btoval. Byl tak n\u011b\u017en\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00e1\u0161niv\u00fd a drz\u00fd. Stisknul jsem mu vlasy n\u011b\u017en\u011b u ko\u0159\u00ednk\u016f a jazykem mu p\u0159ejel po piercingu, zat\u00edmco jsem se k n\u011bmu sna\u017eil v\u00edce p\u0159itisknout. T\u011blem mi prostupovalo vzru\u0161en\u00ed a ka\u017edou chvilku m\u011b zaplavovaly nov\u00e9 n\u00e1valy tepla. Jeho ko\u0159en\u011bn\u00e1 v\u016fn\u011b se kolem m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 vinula, jako by m\u011b cht\u011bla obejmout a sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed. \u0160pi\u010dkou jazyka za\u010dal hladit m\u016fj jazyk, divoce ho s n\u00edm propl\u00e9tal. Podb\u00edzel mi sv\u016fj piercing v\u00edc. A j\u00e1 toho vyu\u017e\u00edval. Jen\u017ee jsem ho m\u011bl st\u00e1le m\u00e1lo. Tou\u017eil jsem po jeho bl\u00edzkosti a dotec\u00edch.<\/p>\n

N\u00e1hle mi p\u0159\u00edmo omotal pa\u017ee kolem krku a do\u017eadoval se m\u011b. Byl opravdu dychtiv\u00fd. Je\u0161t\u011b jsem ho takov\u00e9ho neza\u017eil, ale l\u00edbilo se mi to. Sjel jsem mu dlan\u011bmi po t\u011ble, abych mu p\u0159\u00edpadn\u011b nep\u0159ek\u00e1\u017eel, a\u0165 u\u017e cht\u011bl d\u011blat cokoli. Zatahal jsem ho za lem trika, a pot\u00e9 ovinul ruce kolem jeho \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu. N\u00e1hle se poodt\u00e1hnul. No to snad\u2026<\/em> Op\u0159el m\u011b o ze\u010f, o kterou se p\u0159edt\u00edm s\u00e1m op\u00edral a jen co se ke mn\u011b znovu p\u0159itiskl, nas\u00e1l mi spodn\u00ed ret a za\u010dal m\u011b znovu l\u00edbat. Uh\u2026<\/em> Dlan\u011bmi mi sjel po t\u011ble dol\u016f a vyjel mi po boc\u00edch, kter\u00e9 v dlan\u00edch stiskl. U\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, kam ruce d\u00e1t, abych mu nep\u0159ek\u00e1\u017eel, tak jsem je spustil bezvl\u00e1dn\u011b pod\u00e9l t\u011bla.<\/p>\n

„Bille,“ vzdychnu mu ti\u0161e do rt\u016f a do\u017eaduji se je\u0161t\u011b v\u00edce polibk\u016f a dotek\u016f. Stra\u0161n\u011b se mi l\u00edb\u00ed, jak m\u011b majetnicky tiskne. M\u00e1m opravdu pocit, \u017ee pat\u0159\u00edm jenom jemu. Jako bych ho t\u00edm je\u0161t\u011b pop\u00edchnul. Jeho polibky zmohutn\u011bly, l\u00edbal m\u011b tak hluboce a dr\u00e1\u017ediv\u011b, i kdy\u017e v tom st\u00e1le byl jeho cit a l\u00e1ska. Rukama mi zajel pod tri\u010dko a jen mazliv\u011b zat\u00ednal prsty do m\u00e9 poko\u017eky na bedrech a boc\u00edch. Hlasit\u011b oddechnu a omot\u00e1m mu ruku kolem krku. Jsem naprosto bezmocn\u00fd. D\u011bl\u00e1 se mnou n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho a zat\u00edm nepoznan\u00e9ho. Odt\u00e1hne se, ti\u0161e vydechne, popadne zase dech a d\u00e1 mi n\u011bkolik drobn\u00fdch pusinek. U posledn\u00ed tro\u0161ku vzdychne a l\u00edb\u00e1 m\u011b znovu. Je mi tak odevzdan\u00fd, d\u00e1v\u00e1 mi jasn\u011b najevo, jak moc m\u011b miluje. Hned mu za\u010dnu polibky opl\u00e1cet a spolupracuji s n\u00edm. St\u00e1le ho nem\u00e1m dost. Chci v\u00edc. Chci jeho.<\/div>\n

„Uhmm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed jako \u0161t\u011bn\u011b a za\u010dne se ke mn\u011b tulit, jako by p\u0159enech\u00e1val iniciativu mn\u011b. J\u00e1 v\u0161ak zvoln\u00edm a zjemn\u00edm. Za\u010dnu ho u\u017e l\u00edbat jen tak n\u011b\u017en\u011b a opatrn\u011b, jako by mi tu ka\u017edou chvilku mohl zkolabovat. Ti\u0161e oddechne a opatrn\u011b m\u011b obejme. Spolupracuje se mnou stejn\u011b n\u011b\u017en\u011b. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a zakon\u010d\u00edm to dlouh\u00fdm polibkem. S tich\u00fdm mlasknut\u00edm na\u0161ich rt\u016f se od n\u011bj odtrhnu, av\u0161ak u n\u011bj z\u016fstanu bl\u00edzko. Op\u0159u si \u010delo o jeho a sna\u017e\u00edm se uklidnit sv\u016fj dech. Byl na tom naprosto stejn\u011b, jen s tou v\u00fdjimkou, \u017ee m\u011b hladil prsty po \u0161\u00edji. Ot\u0159el se mi nosem o m\u016fj a usm\u00e1l se.<\/p>\n

„Bille\u2026“ \u0161eptnu.<\/div>\n

„Hm?“ po\u0161ept\u00e1. M\u00e1m mu to \u0159\u00edct nebo nem\u00e1m? Co, kdy\u017e zkaz\u00edm tenhle okam\u017eik? Kdy\u017e j\u00e1 chci, aby to v\u011bd\u011bl\u2026<\/em><\/div>\n
„Jen chci, abys\u2026 v\u011bd\u011bl, \u017ee\u2026 a\u0165 ud\u011bl\u00e1m dnes nebo z\u00edtra nebo jindy cokoli, tak tebe mi nikdo nenahrad\u00ed. Poka\u017ed\u00e9 se budu vracet k tob\u011b. A\u2026 taky, \u017ee na tebe si po\u010dk\u00e1m\u2026“ vydechnu se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 a\u017e n\u00e1sledn\u011b otev\u0159u. Je ti\u0161e. Jen oddechne a n\u00e1hle m\u011b pevn\u011b obejme. Ovine se mi kolem krku jako mal\u00e9 d\u011bcko a vydechne mi hork\u00fd dech na krk.<\/div>\n
„Mockr\u00e1t\u2026 d\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1 mi do poko\u017eky. Pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech a p\u0159ivinu ho k sob\u011b. Zav\u0159u o\u010di a hlavu si polo\u017e\u00edm na jeho rameno. On bude posledn\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudil, obj\u00edmal jsem pouze Bill\u016fv pol\u0161t\u00e1\u0159. Zmaten\u011b jsem se rozhl\u00e9dl, a\u017e mi pohled padl na hodiny, na nich\u017e byl \u010das – 9:08. P\u00e1ni, to je rann\u00ed pt\u00e1\u010de. Anebo mu bylo blb\u011b. Mo\u017en\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[497],"tags":[],"class_list":["post-6372","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-my-nightmare"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6372","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6372"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6372\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6372"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6372"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6372"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}