{"id":6373,"date":"2012-06-13T16:00:00","date_gmt":"2012-06-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6356"},"modified":"2012-06-13T16:00:00","modified_gmt":"2012-06-13T15:00:00","slug":"transemotions-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/13\/transemotions-2\/","title":{"rendered":"Transemotions 2."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
I kdy\u017e cesta trvala d\u00e9le ne\u017e cel\u00fd ztr\u00e1pen\u00fd den, nakonec Betty dorazila a\u017e do Berl\u00edna. Kdysi d\u00e1vno u\u017e v tomhle m\u011bst\u011b byla, ale to u\u017e je opravdu \u0159adu let zp\u00e1tky. Hodn\u011b se toho zm\u011bnilo, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 star\u00e9 budovy ze sv\u00e9 posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy poznala a vypadaly po\u0159\u00e1d stejn\u011b. Kdy\u017e tax\u00edk zastavil p\u0159ed celkem opu\u0161t\u011bn\u00fdm obrovsk\u00fdm n\u011bkolikapatrov\u00fdm domem s n\u011bkter\u00fdmi okny rozbit\u00fdmi, p\u0159em\u00fd\u0161lela chv\u00edli, jestli d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vn\u011b. Pro\u010d se sem vlastn\u011b \u017eene? Za pen\u00edze, kter\u00e9 utratila za cestu, si mohla koupit nov\u00e9 \u0161aty nebo boty. Nebo j\u00edt t\u0159eba n\u011bkolikr\u00e1t na kosmetiku, na nehty. A m\u00edsto toho je tady, tam, kde nikdy nebyla, kde to nezn\u00e1, a m\u00e1 se setkat s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd tvrd\u00ed, \u017ee je jej\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd. Dokonce jej\u00ed bratr. S my\u0161lenkou, \u017ee nikdo snad nem\u00e1 hor\u0161\u00ed \u017eivot ne\u017e ona, zaplatila nehor\u00e1znou p\u00e1lku za tax\u00edk a vysedla ven z auta, kter\u00e9 odfr\u010delo tak rychle, \u017ee sukn\u011b j\u00ed zavl\u00e1la a\u017e vysoko nad kolena. Pohor\u0161en\u011b si ji upravila, aby n\u00e1hodou n\u011bkdo neuvid\u011bl to, co nem\u011blo b\u00fdt odhaleno.<\/p>\n

Pomalu vych\u00e1zela schody, u\u017e tady j\u00ed p\u0159ipadalo, \u017ee se tu povaluj\u00ed n\u011bjac\u00ed ne moc p\u0159ita\u017eliv\u00ed lid\u00e9. V\u0161echno vypadalo snad jako z n\u011bjak\u00e9ho hororu nebo \u0161patn\u00e9ho filmu. Kdy\u017e ale ve\u0161la dovnit\u0159, jej\u00ed m\u00edn\u011bn\u00ed se zlep\u0161ilo, vevnit\u0159 to nebyla zase takov\u00e1 hr\u016fza. Pob\u00edhalo tu n\u011bkolik policist\u016f, na lavi\u010dk\u00e1ch pod\u00e9l zd\u00ed sed\u011bli n\u011bjac\u00ed lid\u00e9, nejsp\u00ed\u0161 \u010dekali na n\u00e1v\u0161t\u011bvu nebo na n\u011bjak\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho, kter\u00fd se taky jenom dostal do pot\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Odka\u0161lala si, upravila sukni, pozvedla svoje mal\u00e1 prsa a vydala se vst\u0159\u00edc stolku, kde sed\u011bl jeden star\u0161\u00ed policista. Kdy\u017e ji uvid\u011bl, usm\u00e1l se a nab\u00eddl j\u00ed, a\u0165 se posad\u00ed naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, jak v\u00e1m m\u016f\u017eu pomoci?“<\/div>\n
„E-eh, dobr\u00fd den. Jsem tu, abych se zeptala na\u2026 Toma? P\u0159\u00edjmen\u00ed nejsp\u00ed\u0161 Kaulitz.“ Pousm\u00e1la se a policista si vyt\u00e1hl slo\u017eku, odkud vypadla jedna mal\u00e1 fotka obli\u010deje toho kluka. Betty se na ni zad\u00edvala, vypadal celkem hezky, ale nemohl to p\u0159ece b\u00fdt jej\u00ed bratr.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1me ho tady u\u017e skoro sedm dn\u00ed. Vy jste p\u0159\u00edbuzn\u00e1? Sebrali ho za kr\u00e1de\u017ee n\u011bjak\u00fdch drobnost\u00ed v obchod\u011b, ale st\u00e1le jsme nesehnali dostatek sv\u011bdk\u016f. Po zaplacen\u00ed kauce si ho m\u016f\u017eete odv\u00e9st.“ Trochu se zamra\u010dil, kdy\u017e si pro\u010d\u00edtal slova, kter\u00e1 byla u n\u011bj napsan\u00e1.<\/div>\n
„A kolik je to pen\u011bz? Nem\u016f\u017eu si dovolit p\u0159\u00edli\u0161 rozhazovat a j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Je to 10 Euro,“ \u0159ekl znud\u011bn\u011b policista. „Nejni\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1stka, kdy\u017e mi to d\u00e1te, zavol\u00e1m n\u011bkoho, a\u0165 ho p\u0159ivede.“<\/div>\n
Betty si jenom povzdychla. Nem\u016f\u017ee ho tady p\u0159ece nechat. Vyt\u00e1hla svoji r\u016f\u017eovou pen\u011b\u017eenku z krokod\u00fdl\u00ed k\u016f\u017ee a polo\u017eila bankovku na st\u016fl. Policista se jenom usm\u00e1l a k\u00fdvnul na jednoho dal\u0161\u00edho, pen\u00edze si schoval.<\/p>\n

„Jak se zn\u00e1te s t\u00edm chlapcem?“<\/div>\n

„No, on\u2026 uh\u2026 m\u011bl by to b\u00fdt \u00fadajn\u011b m\u016fj bratr.“ Betty zakroutila hlavou a pohodila p\u0159itom vlasy, potom si je zase urovn\u00e1vala.<\/div>\n
„Kdy\u017e zjist\u00edte pravdu, bylo by lep\u0161\u00ed se od takov\u00fdch lid\u00ed dr\u017eet d\u00e1l.“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00edte ‚dr\u017eet se d\u00e1l‘? Co je ten kluk za\u010d?“ Vykulila o\u010di Betty.<\/div>\n
„Tady v t\u011bch pap\u00edrech se p\u00ed\u0161e, \u017ee m\u011bl u sebe n\u011bjak\u00fd b\u00edl\u00fd pr\u00e1\u0161ek, ale na\u0161im lidem se nepoda\u0159ilo zjistit, co to bylo. Ale mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m nemus\u00edm vysv\u011btlovat, co to nejsp\u00ed\u0161 je\u2026 Tihle lid\u00e9, co se povaluj\u00ed po ulici a prod\u00e1vaj\u00ed svoje t\u011blo, velmi \u010dasto spadnou do alkoholu i drog.“<\/div>\n
„T-tak\u017ee\u2026 chcete mi \u0159\u00edct, \u017ee\u2026 \u017ee on\u2026 \u017ee je\u2026 je to n\u011bjak\u00fd fe\u0165\u00e1k? A je\u0161t\u011b k tomu\u2026?“<\/div>\n
„Je to prostitut\u2026 Nebo mi to tak aspo\u0148 bylo \u0159e\u010deno, kdy\u017e jsem mluvil s jedn\u00edm zn\u00e1m\u00fdm, kter\u00fd m\u011bl jeho p\u0159\u00edpad kr\u00e1de\u017e\u00ed na starosti. Nikde to uvedeno nen\u00ed, jen\u2026 pro\u010d by mu lhal?<\/p>\n

Betty se zad\u00edvala s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima n\u011bkam p\u0159ed sebe a p\u0159edstavovala si, jak\u00fd pobuda se tady objev\u00ed a bude tvrdit, \u017ee je jej\u00ed bratr. Nen\u00ed to mo\u017en\u00e9, mus\u00ed to b\u00fdt omyl. Hned jak to zjist\u00ed, vypadne odtud co nejrychleji zp\u00e1tky dom\u016f a bude se chystat na svou operaci.<\/p>\n

Policista najednou zvedl zvon\u00edc\u00ed telefon a jenom p\u0159ikyvoval. Pak ho polo\u017eil a pousm\u00e1l se na mladou d\u00edvku. „M\u016f\u017eete si j\u00edt t\u00e1mhle, p\u0159ivedou ho t\u011bmito dve\u0159mi. Po\u010dkejte tam, m\u016f\u017eete se tam posadit. Nashledanou, r\u00e1d jsem poznal tak kr\u00e1snou d\u00edvku.“ Usm\u00e1l se mu\u017e vd\u011b\u010dn\u011b a Betty jenom posko\u010dilo srd\u00ed\u010dko radost\u00ed. Tohle u\u017e dlouho od \u017e\u00e1dn\u00e9ho chlapa nesly\u0161ela.<\/p>\n

V \u00fazk\u00e9 chodbi\u010dce, kde m\u011bla po\u010dkat, se posadila na lavi\u010dku a za\u010detla se do n\u011bjak\u00fdch let\u00e1\u010dk\u016f na n\u00e1st\u011bnce. Nestihla toho ale moc, u\u017e za p\u00e1r minut vy\u0161li dva policist\u00e9 a ka\u017ed\u00fd z jedn\u00e9 strany vedl ven ze dve\u0159\u00ed mlad\u00e9ho kluka. Betty vstala a prohl\u00eddla si ho od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/div>\n

M\u011bl sice kr\u00e1sn\u00e9 pronikav\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di a vykrojen\u00e9 pln\u00e9 rty, ale celkov\u00fd dojem kazily jeho zachumlan\u00e9 spleten\u00e9 vlasy do n\u011bjak\u00fdch nevzhledn\u00fdch c\u00e1r\u016f. Visely mu okolo krku a\u017e na hru\u010f, a taky a\u017e vzadu na z\u00e1dech. ‚No fuj, jak dlouho si asi nemyl vlasy?‘ \u0159ekla si pro sebe Betty. M\u011bl na sob\u011b \u010derno-\u010dervenou ko\u0161ili, pod kterou m\u011bl b\u00edl\u00e9 t\u00edlko, a r\u00fdsovaly se mu svaly na b\u0159i\u0161e a pa\u017e\u00edch. \u010cern\u00e9 kalhoty byly cel\u00e9 \u0161pinav\u00e9 od bl\u00e1ta s r\u016fzn\u00fdmi fleky \u00fapln\u011b v\u0161ude. Boty rozbit\u00e9, pomalu mu lezly palce ven. ‚Achjo,‘ pomyslela si. Z prohl\u00ed\u017een\u00ed toho chlapce ji ale vyru\u0161il jeho hlas, kter\u00fd i tak zn\u011bl tak kr\u00e1sn\u011b medov\u011b a sladce.<\/p>\n

„Kdo jste? Pat\u0159\u00edte k t\u011bm k\u0159es\u0165an\u016fm, co sem chod\u00ed?“ zamumlal ten mlad\u00edk. Betty jenom vykulila o\u010di a pod\u00edvala se na ty dva str\u00e1\u017en\u00edky, co ho p\u0159ivedli. \u00dapln\u011b ohromen\u00e1 nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 odpov\u011bd\u011bt. Nem\u016f\u017ee p\u0159ece \u0159\u00edct ‚V\u017edy\u0165 jsi m\u011b volal, j\u00e1 jsem tv\u016fj bratr.‘<\/div>\n

„V\u00edte, ka\u017edou st\u0159edu sem chod\u00ed sestry z kostela Sv. Al\u017eb\u011bty.“ Vysv\u011btlil jeden z policist\u016f.<\/div>\n
„A-aha, j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem\u2026 jsem taky z kostela, jsem z kostela V\u00edtan\u00fdch bratr\u016f,“ rychle si to vymyslela, a a\u017e pak si uv\u011bdomila, jak to mus\u00ed zn\u00edt stra\u0161n\u011b. V\u016fbec nevypad\u00e1 jako n\u011bkdo z kostela, rychle si p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence upravila sukni a v\u00fdst\u0159ih p\u0159it\u00e1hla v\u00edce ke krku.<\/div>\n
„U\u017e m\u011b m\u016f\u017eete pustit?“ \u0159ekl ti\u0161e ten chlapec a jenom hodil pohledem na jednoho ze str\u00e1\u017en\u00edk\u016f. Oba dva ho pustili a ode\u0161li, dva mlad\u00ed lid\u00e9 tam jenom z\u016fstali st\u00e1t naproti sob\u011b a nic p\u00e1r minut ne\u0159\u00edkali. Tak, jak si ho p\u0159edt\u00edm prohl\u00ed\u017eela Betty, te\u010f si ten kluk prohl\u00ed\u017eel ji. C\u00edtila se jako pod rentgenem.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 j\u00e1 jsem Betty.“ \u0158ekla po chvilce a sna\u017eila se mile usm\u00e1t.<\/div>\n

„Tom,“ \u0159ekl jednodu\u0161e chlapec a o\u010dima za\u010dal bloudit v\u0161ude okolo.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad? M\u016f\u017eeme zaj\u00edt n\u011bkam na j\u00eddlo\u2026“ nadhodila Betty, v\u016fbec nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 \u0159\u00edct nebo ud\u011blat. V\u0161echno, co si napl\u00e1novala, \u017ee \u0159ekne, jako by zmizelo z jej\u00ed pam\u011bti p\u0159i pohledu na toho kluka.<\/div>\n
„Jo, to teda sakra m\u016f\u017eem, m\u00e1m hlad jako prase,“ zasm\u00e1l se Tom, a hned si to \u0161inul ven, necht\u011bn\u011b je\u0161t\u011b do Betty str\u010dil ramenem. Neomluvil se, jen posp\u00edchal ven, a Betty si zat\u00edm bolestiv\u011b mnula rameno, opr\u00e1\u0161ila z n\u011bj n\u011bjak\u00e1 sm\u00edtka, kter\u00e1 se na ni asi dostala z n\u011bho. Nakonec vzala kabelku a rychle vyb\u011bhla za n\u00edm ven. Nem\u016f\u017ee ho te\u010f nechat ut\u00e9ct, m\u011bli by si promluvit.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Betty pozorovala, jak se ten pobuda cpe hranolkama a cel\u00e9 prsty m\u00e1 p\u0159itom od ke\u010dupu. Tv\u00e1\u0159 se j\u00ed zk\u0159ivila do podivn\u00e9ho \u00fa\u0161klebku, potom odlo\u017eila sv\u016fj cheeseburger, u\u017e ji p\u0159e\u0161la chu\u0165 na j\u00eddlo.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee Tome\u2026 kolik je ti? M\u00e1\u0161 n\u011bjakou rodinu?“ Tom za\u010dal rychle p\u0159e\u017evykovat, aby mohl n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Je mi 18, ale za chv\u00edli mi u\u017e bude 19. Vy jste jak star\u00e1?“ Hned kdy\u017e to do\u0159ekl, zase si nacpal do pusy dal\u0161\u00ed hranolky.<\/div>\n
„D\u00e1m\u011b se neslu\u0161\u00ed \u0159\u00edkat jej\u00ed v\u011bk, to bys m\u011bl v\u011bd\u011bt.“ Pousm\u00e1la se Betty. „Co tvoje rodina?“<\/div>\n
„Matka m\u011b vychov\u00e1vala sama, sv\u00e9ho skute\u010dn\u00e9ho otce si nepamatuju, ale \u017eila s jedn\u00edm chl\u00e1pkem.“<\/div>\n
„No vida, tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt zp\u00e1tky ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm, ne?“<\/div>\n
„T\u011b\u017eko, matka je u\u017e t\u0159i roky mrtv\u00e1, a stejn\u011b tak dlouho jsem pry\u010d z domova. Vracet se tam nebudu ani za nic. Jestli m\u011b chcete zase odhodit na ulici, klidn\u011b to ud\u011blejte, zvykl jsem si, ale do Halberstadtu se u\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00edm.“ Hltav\u011b se napil koly, a\u017e mu n\u011bjak\u00e9 kapi\u010dky stekly z kel\u00edmku po brad\u011b a\u017e dol\u016f na hru\u010f na tri\u010dko.<\/div>\n
Betty si musela v duchu po\u0159\u00e1d opakovat, aby se ned\u00edvala na toho kluka jako na n\u011bjak\u00e9ho p\u011bkn\u00e9ho chlapce, za kter\u00fdm by se ohl\u00e9dla na ulici. Tohle bylo n\u011bco jin\u00e9ho\u2026<\/p>\n

„Ten policista mi \u0159ekl, \u017ee hled\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9ho sv\u00e9ho bratra?“ \u0158ekla ti\u0161e a ob\u00e1vala se toho, co usly\u0161\u00ed.<\/div>\n

„U-ouhm, jo.“ Zamumlal s plnou pusou, pokra\u010doval a\u017e kdy\u017e pokl. „Moje babi\u010dka mi kdysi \u0159\u00edkala, \u017ee m\u016fj skute\u010dn\u00fd otec m\u011bl n\u011bkde jinde svoji rodinu. Pr\u00fd u\u017e ne\u017eije, ale jeho \u017eena se synem pr\u00fd ano. Ten kluk by m\u011bl b\u00fdt m\u016fj br\u00e1cha, je nejsp\u00ed\u0161 o p\u00e1r let star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Pr\u00fd jsme si i n\u011bkdy d\u00e1vno, kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, spolu jednou hr\u00e1li, kdy\u017e rodi\u010de vy\u0159izovali n\u011bjak\u00e9 v\u011bci. Teda m\u016fj skute\u010dn\u00fd otec n\u011bco \u0159e\u0161il s moj\u00ed matkou a se svoj\u00ed \u017eenou. Nic z toho si nepamatuju, musel jsem b\u00fdt hodn\u011b mal\u00fd, ale nakonec m\u016fj otec z\u016fstal se svou \u017eenou a se sv\u00fdm synem a m\u011b a moj\u00ed matku opustil.“ Pokr\u010dil Tom rameny a mluvil tak klidn\u011b, jako by to v\u016fbec nic neznamenalo.<\/p>\n

Betty byla ohromen\u00e1, vyd\u011b\u0161en\u00e1, bezradn\u00e1\u2026 ned\u00e1vala to ale na sob\u011b p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1t. Tak\u017ee jej\u00ed otec m\u011bl milenku, kter\u00e1 pak m\u011bla syna? Proboha, v\u016fbec o ni\u010dem nikdy nev\u011bd\u011bla, jak je to mo\u017en\u00e9? P\u0159em\u00fd\u0161lela nad t\u00edm, jak mohl jej\u00ed otec b\u00fdt takov\u00fd, ale vytrhl ji zase Tom\u016fv sametov\u00fd hlas.<\/p>\n

„Nad postel\u00ed, tam kde bydl\u00edm s kamar\u00e1dy, m\u00e1m pov\u011b\u0161en\u00e9ho jednoho ply\u0161ov\u00e9ho medv\u011bda, je mal\u00fd a takov\u00fd sm\u011b\u0161n\u00fd modr\u00fd,“ zasm\u00e1l se, „dala mi ho babi\u010dka, m\u011bl by b\u00fdt m\u00e9ho bratra Billa. A\u017e se s n\u00edm jednou sejdu, d\u00e1m mu ho, t\u0159eba si na n\u011bho vzpomene a taky na to, \u017ee mi ho dal, aby mi nebylo smutno.“ Te\u010f u\u017e se Tom p\u0159\u00edli\u0161 nesm\u00e1l, jeho obli\u010dej se zm\u011bnil sp\u00ed\u0161 na smutn\u00fd, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co v\u0161echno se ud\u00e1lo, ne\u017e utekl z domova od sv\u00e9ho nevlastn\u00edho otce a od babi\u010dky, kter\u00e1 ho nadev\u0161e milovala. Ale musel odej\u00edt, nedalo se tam u\u017e \u017e\u00edt, prost\u011b nedalo\u2026<\/p>\n

Betty se vehnaly slzy do o\u010d\u00ed, rychle se je sna\u017eila rozmrkat. Tak\u017ee to byla pravda\u2026 byl to jej\u00ed bratr. Pamatovala si toho mal\u00e9ho kluka, kter\u00fd je\u0161t\u011b skoro ani neum\u011bl mluvit, j\u00ed bylo tak p\u011bt nebo \u0161est let. Vlastn\u011b Billovi bylo p\u011bt nebo \u0161est let, hr\u00e1li si spolu na dvorku a na p\u00edskovi\u0161ti. Medv\u00eddek upadl Billovi do bl\u00e1ta a cel\u00fd se za\u0161pinil a ten nezbeda si ho vzal k sob\u011b s t\u00edm, \u017ee se o n\u011bho postar\u00e1. Bill souhlasil, proto\u017ee sly\u0161el tu h\u00e1dku jejich rodi\u010d\u016f a necht\u011bl, aby ten mal\u00fd klu\u010d\u00edk byl s\u00e1m a smutn\u00fd. S modr\u00fdm medv\u00eddkem mu bude dob\u0159e\u2026<\/div>\n

Betty rychle zat\u0159epala hlavou, lehce si ut\u0159ela p\u00e1r slz pod o\u010dima a napila se sv\u00e9ho \u010daje.<\/p>\n

„Dob\u0159e, Tome, uk\u00e1\u017ee\u0161 mi, kde bydl\u00ed\u0161? Pot\u0159ebuju si odsko\u010dit a\u2026 m\u016f\u017eu ti d\u00e1t t\u0159eba n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, aby se ti do za\u010d\u00e1tku vedlo l\u00edp\u2026 a potom\u2026 uvid\u00edme.“ Rychle vstala, polo\u017eila n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9 na st\u016fl a odch\u00e1zela, Tom si je\u0161t\u011b str\u010dil zbytek hranolek do pusy, potom vzal i jej\u00ed rozjeden\u00fd cheeseburger a rozb\u011bhl se za mladou holkou. Vidina lehce z\u00edskan\u00fdch pen\u011bz ho opravdu hnala kup\u0159edu.<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys I kdy\u017e cesta trvala d\u00e9le ne\u017e cel\u00fd ztr\u00e1pen\u00fd den, nakonec Betty dorazila a\u017e do Berl\u00edna. Kdysi d\u00e1vno u\u017e v tomhle m\u011bst\u011b byla, ale to u\u017e je opravdu \u0159adu let zp\u00e1tky. Hodn\u011b se toho zm\u011bnilo, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 star\u00e9 budovy ze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[505],"tags":[],"class_list":["post-6373","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-transemotions"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6373","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6373"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6373\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6373"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6373"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6373"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}