{"id":6376,"date":"2012-06-12T18:00:00","date_gmt":"2012-06-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=6359"},"modified":"2012-06-12T18:00:00","modified_gmt":"2012-06-12T17:00:00","slug":"legal-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/06\/12\/legal-4\/","title":{"rendered":"LEGAL 4."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
1. 1., 6:10<\/p>\n

<\/strong> Tom se chv\u00edli bez hnut\u00ed d\u00edval do t\u011bch o\u010d\u00ed, a ony na n\u011bj hled\u011bly nikoli nen\u00e1vistn\u011b; pohled se mu jevil sp\u00ed\u0161e jako v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd, ty o\u010di byly pln\u00e9 z\u00e1jmu a spokojenosti.<\/p>\n

„\u0160\u00e9fe?“ ozval se Fritz, kdy\u017e u\u017e ticho trvalo d\u00e9le, ne\u017e byl schopen sn\u00e9st. Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl; na mal\u00fd okam\u017eik zapomn\u011bl, \u017ee jsou v m\u00edstnosti krom\u011b nich dvou je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed lid\u00e9, natolik se v t\u011bch o\u010d\u00edch ztratil. Obr\u00e1til se na sv\u00e9ho asistenta.<\/div>\n

„Felixi, ud\u011blej jim kafe a n\u011bco mal\u00e9ho k sn\u011bdku,“ p\u0159ik\u00e1zal. S pohledem up\u0159en\u00fdm na ostatn\u00ed vydal dal\u0161\u00ed, jasn\u011bj\u0161\u00ed rozkaz: „Zmizte, v\u0161ichni.“<\/div>\n
„Ale pane, m\u016f\u017ee b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00fd,“ dovolila si zaprotestovat Odette.<\/div>\n
„Je p\u0159ipoutan\u00fd k \u017eidli, sakra. Co by mi asi mohl ud\u011blat? B\u011b\u017ete. Zaslou\u017e\u00edte si pauzu.“<\/div>\n
Ne\u017e za nimi zapadly dve\u0159e, byl k ninjovi oto\u010den z\u00e1dy. Teprve, kdy\u017e byli v\u0161ichni pry\u010d, odv\u00e1\u017eil se na n\u011bj zase pod\u00edvat.<\/p>\n

„\u0158ekni mi, jak se jmenuje\u0161,“ po\u017e\u00e1dal po chv\u00edli ml\u010den\u00ed. Aby si zachoval nad\u0159azen\u00e9 postaven\u00ed, podal ot\u00e1zku jako rozkaz. Ninja se ale jen ti\u0161e zasm\u00e1l.<\/div>\n

„Popros,“ \u0159ekl pak. Jeho hlas byl neobvykle \u010dist\u00fd a zn\u011bl\u00fd; chladn\u00fd t\u00f3n mu ub\u00edral na kr\u00e1se. Tom se proti sv\u00e9 v\u016fli c\u00edtil poko\u0159en. Jak je tohle mo\u017en\u00e9? To on je ten, kdo m\u00e1 p\u0159evahu. Tenhle, tenhle \u010dlov\u011bk by tu m\u011bl b\u00fdt v roli pod\u0159\u00edzen\u00e9ho prosebn\u00edka o hol\u00fd \u017eivot! Je p\u0159ece p\u0159ipoutan\u00fd k \u017eidli na \u00fapln\u011b ciz\u00edm m\u00edst\u011b, Tomova Alfa<\/em> ho zml\u00e1tila a on by m\u011bl ochotn\u011b spolupracovat, ne se nad Toma povy\u0161ovat.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Pros\u00edm,“ procedil mezi zuby d\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil zarazit. V tu chv\u00edli byl r\u00e1d, \u017ee poslal \u010dleny obou skupin pry\u010d – propadl by se hanbou, kdyby ho sly\u0161eli prosit.<\/div>\n
„Pros\u00ed\u0161 o co?“ provokoval ho ninja d\u00e1l.<\/div>\n
„Pros\u00edm, \u0159ekni mi, jak se jmenuje\u0161.“<\/div>\n
„Bill,“ zasm\u00e1l se. Jeho sm\u00edch Toma je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161tval.<\/div>\n
„Co jsi za\u010d, Bille? Pro\u010d se kluk jako ty v noci pokou\u0161\u00ed napadnout \u00fapln\u011b nevinn\u00e9 lidi? M\u00e1\u0161 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s nimi<\/em>?“<\/div>\n
„S t\u011bmi, kter\u00fdm jste \u0161lohli ty \u0161utry? Ani n\u00e1hodou. Jsem sp\u00ed\u0161 n\u011bco jako n\u00e1hodn\u00fd kolemjdouc\u00ed.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jse\u0161 jako ninja, co nem\u00e1 o p\u016flnoci, v prvn\u00edch vte\u0159in\u00e1ch Nov\u00e9ho roku, nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e se n\u00e1hodou proch\u00e1zet kolem korporace, kter\u00e9 my – dle tv\u00fdch slov – zrovna krademe \u0161utry?“<\/div>\n
„Nejsem ninja, ninjov\u00e9 u\u017e vym\u0159eli, \u0159ekl bych. A nejsem ani asas\u00edn, jak \u0159\u00edkal ten velk\u00fd chlap. Po pravd\u011b pochybuji, \u017ee v\u016fbec v\u00ed, co to slovo znamen\u00e1,“ zasm\u00e1l se zase Bill.<\/p>\n

„Jsi oble\u010den\u00fd jako ninja z n\u011bjak\u00e9ho filmu,“ Tom uk\u00e1zal prstem na jeho b\u0159icho. Bill sklonil hlavu a malou chv\u00edli si sv\u016fj od\u011bv prohl\u00ed\u017eel, jako by ho vid\u011bl poprv\u00e9. M\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00fd rol\u00e1k s dlouh\u00fdmi ruk\u00e1vy, v pase p\u0159ev\u00e1zan\u00fd n\u011b\u010d\u00edm, co vypadalo jako stuha t\u00e9\u017ee barvy. Na nohou m\u011bl o n\u011bco voln\u011bj\u0161\u00ed tepl\u00e1ky s rozkrokem v polovin\u011b stehen, jejich\u017e nohavice kon\u010dily v polovin\u011b jeho l\u00fdtek, kter\u00e1 obep\u00ednaly, jako by byly \u0161ity na m\u00edru. I boty m\u011bl \u010dern\u00e9. Vysok\u00e9 p\u0159esn\u011b do poloviny l\u00fdtek, tak, aby dosahovaly ke konci nohavic. M\u011bly zv\u00fd\u0161enou podr\u00e1\u017eku a zap\u00edn\u00e1n\u00ed na n\u011bkolik p\u0159ezek. Pro Toma p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e9. M\u011bl r\u00e1d tenisky, do kter\u00fdch mohl nohou vklouznout, ani\u017e by se sehnul.<\/p>\n

„L\u00edb\u00ed se ti moje hadry?“ zeptal se Bill – Tom p\u0159ik\u00fdvl; jeho t\u011blo si op\u011bt d\u011blalo, co cht\u011blo, a on mu v tom nestihl zabr\u00e1nit.<\/div>\n

Aby ze sebe vyklepal posledn\u00ed \u0161petku d\u016fstojnosti, uchopil lem Billovy kukly a st\u00e1hl mu ji z hlavy. Kolem ninjova obli\u010deje se okam\u017eit\u011b rozvinuly des\u00edtky \u010dern\u00fdch a b\u00edl\u00fdch dred\u016f; vypadaly jako tenc\u00ed hadi. Tom vzal jeden z nich mezi prsty. Pak se pod\u00edval na Billovu tv\u00e1\u0159. V t\u00e9 chv\u00edli se posledn\u00ed kapky jeho d\u016fstojnosti vypa\u0159ily a zmizely v nen\u00e1vratnu.<\/p>\n

Kdyby se Toma v tu chv\u00edli n\u011bkdo zeptal, co si p\u0159edstavuje pod pojmem dokonalost, zvedl by prost\u011b ruku a uk\u00e1zal na Billovu tv\u00e1\u0159. \u010cern\u011b or\u00e1movan\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 p\u016fsobily tak bizarn\u011b, kdy\u017e m\u011bl kuklu, do n\u00ed dokonale zapadaly. Nad nimi hust\u00e9, \u010dern\u00e9 obo\u010d\u00ed a vysok\u00e9 \u010delo, pod nimi drobn\u00fd, rovn\u00fd nos a pln\u00e9 rty. I jeho ple\u0165 byla dokonal\u00e1, hladk\u00e1, bez jedin\u00e9 chybi\u010dky. Kdy\u017e promluvil, uk\u00e1zal z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9 zuby.<\/p>\n

„Ne\u010dum,“ \u0159ekl Tomovi, \u010d\u00edm\u017e dokonalost sv\u00e9ho vzhledu trochu naru\u0161il, Tom na n\u011bj ale z\u00edrat nep\u0159estal. A\u017e po n\u011bkolika minut\u00e1ch mu do\u0161lo, jak hloup\u011b to mus\u00ed p\u016fsobit. On, velk\u00fd \u0161\u00e9f zn\u00e1m\u00e9 firmy, k n\u011bmu\u017e chovaj\u00ed v\u0161ichni jeho pod\u0159\u00edzen\u00ed k\u00fd\u017een\u00fd respekt, se nech\u00e1 zmanipulovat n\u011bjak\u00fdm floutkem z ulice.<\/div>\n

Odtrhnul od n\u011bj pohled.<\/p>\n

„Co se mnou bude\u0161 d\u011blat?“ zeptal se Bill hlasem pln\u00fdm vesel\u00e9 zv\u011bdavosti.<\/div>\n

„Mohl bych t\u011b zab\u00edt,“ \u0159ekl Tom, ani\u017e se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„To bys mohl,“ uznal Bill. „Ale komu bys t\u00edm prosp\u011bl?“<\/div>\n
Tom se zamyslel. Jakkoli logick\u00e9 bylo, \u017ee Billa \u010dlenov\u00e9 jeho Alfy<\/em> zajali, ve vzduchu po\u0159\u00e1d visela ot\u00e1zka, pro\u010d je napadl. S\u00e1m proti p\u011bti chlap\u016fm. Ne v\u0161ichni byli vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e on, zato byli v\u0161ichni mohutn\u011bj\u0161\u00ed a rozhodn\u011b asi siln\u011bj\u0161\u00ed. Co vede takov\u00e9ho vyhubl\u00e9ho kluka s kuklou na hlav\u011b k tomu, aby za\u00fato\u010dil na bandu ozbrojen\u00fdch zabij\u00e1k\u016f? Nenapadal je proto, aby jim zabr\u00e1nil vz\u00edt ty kameny. Jeho c\u00edl musel b\u00fdt \u00fapln\u011b jin\u00fd. Ale jak\u00fd? Cht\u011bl se snad nechat chytit? Doufal, \u017ee ho p\u0159ivedou sem? T\u0159eba m\u00e1 n\u011bkde na t\u011ble \u0161t\u011bnici. Ale ne, ho\u0161i ho ur\u010dit\u011b prohledali, na\u0161li by ji. Jsou na to \u0161kolen\u00ed, obzvl\u00e1\u0161\u0165 Willi. Tak\u017ee tu je, proto\u017ee\u2026 Pro\u010d?<\/p>\n

„Pro\u010d jsi tady?“ zeptal se ho.<\/div>\n

„Tvoji mu\u017ei m\u011b zajali,“ pokr\u010dil rameny Bill.<\/div>\n
„To v\u00edm, mysl\u00edm\u2026 Pro\u010d jsi tady. Kdy\u017e jsi na n\u011b za\u00fato\u010dil, musel jsi v\u011bd\u011bt, \u017ee na n\u011b nem\u00e1\u0161. M\u011bli moc velkou p\u0159esilu. Jsi proti nim jako antilopa proti sme\u010dce lv\u016f. Tak\u017ee pro\u010d?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b – doufal jsem, \u017ee kdy\u017e po nich p\u016fjdu, nezabij\u00ed m\u011b, ale vezmou m\u011b sem a \u017ee tady potk\u00e1m tebe. Chci se k v\u00e1m p\u0159idat.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Sleduju v\u00e1s u\u017e del\u0161\u00ed dobu. V\u00edm, co d\u011bl\u00e1te, i pro\u010d to d\u011bl\u00e1te, zn\u00e1m va\u0161e zvyky a v\u011bt\u0161inu va\u0161ich strategi\u00ed. Na ot\u00e1zku, pro\u010d k v\u00e1m chci pat\u0159it, odpov\u00eddat nemus\u00edm. V\u00edm, \u017ee m\u011b nenech\u00e1\u0161 j\u00edt. M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b zab\u00edt, nebo m\u011b nechat pro tebe pracovat. Oba t\u00edm z\u00edsk\u00e1me. A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to ud\u011bl\u00e1\u0161. Proto\u017ee na to, abys m\u011b zabil, jsem moc hezk\u00fd.“<\/p>\n

A\u010dkoli Toma roz\u010dilovala m\u00edra arogance v jeho hlase, musel mu d\u00e1t za pravdu. Alespo\u0148 do chv\u00edle, kdy ho napadla t\u0159et\u00ed mo\u017enost.<\/div>\n

„Taky t\u011b m\u016f\u017eu zav\u0159\u00edt do sklepa, kde t\u011b nikdo neusly\u0161\u00ed k\u0159i\u010det, a nechat t\u011b tam tr\u010det, dokud nechc\u00edpne\u0161. To by se ti asi moc nel\u00edbilo, nem\u00e1m pravdu?“ prot\u00e1hl v\u00edt\u011bzn\u011b. Zase se c\u00edtil jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd tady v\u0161emu vel\u00ed.<\/div>\n
„Pochybuju, \u017ee by se to l\u00edbilo tob\u011b. Vid\u011bt m\u011b n\u011bkde ve sklep\u011b, v kobce, \u0161pinav\u00e9ho? To nen\u00ed tv\u016fj styl. Kdepak, ty m\u011b nech\u00e1\u0161 pro tebe pracovat, vid\u00edm ti to na o\u010d\u00edch.“<\/div>\n
Tom za\u0165al ruce v p\u011bst. My\u0161lenku zav\u0159\u00edt ho n\u011bkam do sklepa samoz\u0159ejm\u011b ani na vte\u0159inu nemyslel v\u00e1\u017en\u011b; jak to ale v\u00ed? Jak to ten kluk sakra poznal?<\/p>\n

„Fajn,“ \u0159ekl. M\u00e1vl rukou, jako by mu na tom ani v nejmen\u0161\u00edm nez\u00e1le\u017eelo. No tak m\u011b m\u00e1 p\u0159e\u010dten\u00e9ho, a co. „Tak\u017ee ty pro m\u011b chce\u0161 d\u011blat,“ znovu se odv\u00e1\u017eil na Billa pohl\u00e9dnout. Ten na to nic ne\u0159ekl.<\/div>\n

Tom si p\u0159it\u00e1hl druhou \u017eidli a postavil ji naproti Billovi, op\u011bradlem k n\u011bmu. Obkro\u010dmo se na ni posadil a rukama si podep\u0159el tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„A co um\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Docela dob\u0159e se um\u00edm rv\u00e1t, jsem celkem rychl\u00fd, nem\u00e1m strach a nec\u00edt\u00edm bolest,“ vyjmenoval Bill sv\u00e9 p\u0159ednosti. „A kdy\u017e se sna\u017e\u00edm, um\u00edm lidi zmanipulovat tak dob\u0159e, \u017ee mi daj\u00ed to, co chci, a je\u0161t\u011b si mysl\u00ed, \u017ee to byl jejich n\u00e1pad – n\u011bkdy se dokonce ptaj\u00ed, jestli mi to nevnucuj\u00ed,“ usm\u00e1l se a spiklenecky na Toma mrknul.<\/div>\n
„Jo, to by se hodit mohlo. Ale co to ,docela‘ a ,celkem‘? Jak si to m\u00e1m p\u0159edstavit?“<\/div>\n
„Docela dob\u0159e se um\u00edm rv\u00e1t, nap\u0159\u00edklad toho tv\u00e9ho hrubi\u00e1na, kter\u00fd m\u011b p\u0159edt\u00edm tolikr\u00e1t pra\u0161til, bych slo\u017eil \u00fapln\u011b lehce, kdybych cht\u011bl. A kdy\u017e chci, dostanu se od n\u00e1dra\u017e\u00ed k radnici za p\u011bt minut.“<\/p>\n

Tom u\u017e se chystal zeptat, od jak\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed \u017ee k radnici b\u011bh\u00e1; jeho soust\u0159ed\u011bn\u00ed bylo ale naru\u0161eno zaklep\u00e1n\u00edm na dve\u0159e.<\/div>\n

„Ano?“ houkl p\u0159es rameno.<\/div>\n
Do m\u00edstnosti ve\u0161el Felix.<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem v\u00e1m k\u00e1vu, pane,“ p\u00edpl, pod\u00e1vaje mu hrne\u010dek.<\/div>\n
„D\u00edky. Felixi, tohle je Bill. Bille, to je Felix, m\u016fj asistent,“ ujal se Tom p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee se chov\u00e1, jako by m\u011bl Bill sv\u00e9 \u010dlenstv\u00ed v t\u00fdmu u\u017e jist\u00e9, nechal toho. „Co ostatn\u00ed?“ zeptal se Felixe.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina jich odjela, Fritz se sprchuje s Mickem a Peter s Delfem hl\u00eddaj\u00ed tu krabici.“<\/div>\n
„Fritz se sprchuje s Mickem?“ zeptal se Tom p\u0159ekvapen\u011b. O Fritzov\u011b z\u00e1jmu v\u011bd\u011bli n\u011bkolik let \u00fapln\u011b v\u0161ichni, nikdy by je ale nenapadlo, \u017ee se mu Micke nakonec podvol\u00ed. „To jim p\u0159eju. A co ty? Jsi unaven\u00fd?“<\/div>\n
„Trochu jsem,“ \u0161pitl Felix, s pohledem up\u0159en\u00fdm na Billovu tv\u00e1\u0159. I Bill se na n\u011bj d\u00edval – usm\u00edval se, nikoli v\u0161ak p\u0159\u00e1telsky.<\/div>\n
„Odvezu t\u011b dom\u016f. Te\u010f b\u011b\u017e \u0159\u00edct Peterovi, \u017ee si jeho,“ uk\u00e1zal na Billa, „beru s sebou. Za Fritzem t\u011b pos\u00edlat nebudu, neru\u0161 je. Peter mu to pak vy\u0159\u00edd\u00ed a v\u0161ichni budou v pohod\u011b.“<\/div>\n
Felix p\u0159ik\u00fdvl a opustil m\u00edstnost.<\/p>\n

„Bere\u0161 m\u011b k sob\u011b dom\u016f?“ zeptal se Bill pobaven\u011b. „Tolik k tv\u00e9mu n\u00e1padu se zav\u0159en\u00edm do sklepa.“<\/div>\n

„Dr\u017e hubu,“ \u0159ekl Tom. Aby nevid\u011bl jeho obli\u010dej, nat\u00e1hl mu na hlavu l\u00e1tkov\u00fd pytel. O Billa samotn\u00e9ho mu ne\u0161lo, p\u0159ed n\u00edm u\u017e se jako slaboch uk\u00e1zal; necht\u011bl se ale shodit je\u0161t\u011b p\u0159ed Felixem.<\/p>\n

Odpoutal Billovy nohy od \u017eidle, pomohl mu vst\u00e1t – ruce mu nechal sv\u00e1zan\u00e9 – a vedl ho ven z budovy. Bill zaryt\u011b ml\u010del. Tom si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak se pod t\u00edm pytlem samolib\u011b \u0161kleb\u00ed. \u0160tval ho, i kdy\u017e ho nevid\u011bl. Tohle se je\u0161t\u011b nikomu nepoda\u0159ilo. M\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee bude Billa velmi brzy nen\u00e1vid\u011bt.<\/p>\n

Felix se k nim p\u0159idal, je\u0161t\u011b ne\u017e sta\u010dili vyj\u00edt z budovy. Potvrdil Tomovi, \u017ee je v\u0161echno za\u0159\u00edzeno, a podr\u017eel Billa, zat\u00edmco si jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd obl\u00e9kal kab\u00e1t. Svou bundu si jen tak p\u0159ehodil p\u0159es ramena, s ruk\u00e1vy a zipy se neobt\u011b\u017eoval.<\/p>\n

Tom usadil Billa na zadn\u00ed sedadlo posledn\u00edho z aut, kter\u00e9 tu je\u0161t\u011b st\u00e1lo, a p\u0159ipoutal ho, aby m\u011bl jistotu, \u017ee mu neute\u010de. S rukama sv\u00e1zan\u00fdma za z\u00e1dy by se mu ut\u00edkalo \u0161patn\u011b, ale Tom ho je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b neznal – co kdy\u017e m\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed s n\u011bk\u00fdm, jako je MacGyver? Felix se posadil na sedadlo spolujezdce a spokojen\u00fd Tom zaujal m\u00edsto \u0159idi\u010de. Bezmy\u0161lenkovit\u011b vrazil kl\u00ed\u010d do zapalov\u00e1n\u00ed a nastartoval – motor vr\u010del ti\u0161e a melodicky, skoro jako doprovod k n\u011bjak\u00e9 p\u011bkn\u00e9 p\u00edsni\u010dce. Ze dve\u0159\u00ed hang\u00e1ru vy\u0161el Delf, aby \u0161\u00e9fovi otev\u0159el br\u00e1nu. Tom mu p\u0159i pr\u016fjezdu zam\u00e1val, Delf jeho pozdrav neop\u011btoval. Je na\u0161tvan\u00fd kv\u016fli Billovi?<\/p>\n

A mus\u00ed se opravdu v\u0161echno to\u010dit kolem zajat\u00e9ho \u0161piona?<\/p>\n

<\/em> Jeli ml\u010dky. Felix bydlel v s\u00eddle Tomovy spole\u010dnosti, tak\u017ee Tom nepot\u0159eboval pokyny, kde m\u00e1 odbo\u010dit a kde ho vysadit. Zastavil mu p\u0159\u00edmo p\u0159ed vstupn\u00edmi dve\u0159mi.<\/div>\n

„D\u011bkuji za odvoz,“ \u0159ekl Felix, kdy\u017e vystoupil. „Dobrou noc, pane.“<\/div>\n
„Dobrou noc,“ zahu\u010del Tom. Rozjel se, jakmile chlapec zabouchl dve\u0159e. Odsud u\u017e to dom\u016f nem\u011bl daleko. Ve skute\u010dnosti bydlel jen o n\u011bkolik blok\u016f d\u00e1l, v jednom z byt\u016f v luxusn\u00ed \u010dtvrti. Kv\u016fli kamerov\u00e9mu syst\u00e9mu se tentokr\u00e1t p\u0159inutil o\u017eelet podzemn\u00ed gar\u00e1\u017ee, kter\u00e9 m\u011bl r\u00e1d, proto\u017ee znamenaly pro auta v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed – a v\u00fdhodu, \u017ee r\u00e1no nemusel \u0161kr\u00e1bat namrzl\u00e1 okna. Zaparkoval dvacet metr\u016f od vchodu do domu. Kdy\u017e pom\u00e1hal Billovi z auta, odb\u00edjela zrovna sedm\u00e1 hodina r\u00e1no. Do t\u00e9 doby si neuv\u011bdomil, jak moc se mu chce sp\u00e1t.<\/p>\n

Vyjeli v\u00fdtahem do \u0161est\u00e9ho patra, v n\u011bm\u017e Tom bydlel, a za chv\u00edli u\u017e byli v jeho p\u0159eds\u00edni. Po celou cestu nepotkali \u017eivou du\u0161i. Tom za to byl r\u00e1d.<\/div>\n

Svl\u00e9kl si kab\u00e1t a zul boty. Divil se, pro\u010d to Bill neud\u011bl\u00e1 taky; a\u017e po p\u00e1r minut\u00e1ch mu do\u0161lo, \u017ee se sv\u00e1zan\u00fdma rukama se boty musej\u00ed zouvat dost \u0161patn\u011b. Klekl si tedy p\u0159ed n\u011bj, rozepnul p\u0159ezky na jeho vysok\u00fdch bot\u00e1ch a pomohl mu z nich. Bill nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pono\u017eky a jeho chodidla vypadala jako nohy baletky. Na prstech m\u011bl zarudlou, ztvrdlou k\u016f\u017ei, na pat\u00e1ch dokonce krev.<\/p>\n

„Kdybys nosil pono\u017eky, ty boty by t\u011b tak ned\u0159ely,“ \u0159ekl mu Tom.<\/div>\n

„Nem\u00e1m pono\u017eky r\u00e1d.“<\/div>\n
Rozhodl se to d\u00e1l nekomentovat, nam\u00edsto toho Billa uvedl rovnou do sv\u00e9 lo\u017enice. Z no\u010dn\u00edho stolku vyt\u00e1hl pouta, kter\u00e1 u\u017e hodn\u011b dlouho nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost pou\u017e\u00edt, rozv\u00e1zal Billovi ruce a jednu z nich mu p\u0159ipoutal k pelesti postele.<\/div>\n
„Lehni,“ p\u0159ik\u00e1zal mu. Bill poslechl, co\u017e Toma trochu p\u0159ekvapilo; o\u010dek\u00e1val protesty. Za odm\u011bnu<\/em>, \u017ee se chov\u00e1 tak zp\u016fsobn\u011b, mu Tom s\u0148al z hlavy pytel. Ale dal si z\u00e1le\u017eet, aby se na n\u011bj nepod\u00edval. Necht\u011bl se zase ztratit v jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Tady te\u010f bude\u0161 bydlet,“ pronesl. Op\u011bt si p\u0159ipadal jako ten, kdo m\u00e1 navrch.<\/div>\n

„Bezva,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill. „M\u00e1\u0161 to tady hezk\u00fd.“<\/div>\n
„Dobrou noc.“ Tom se rozhodl rozhovor ukon\u010dit, ne\u017e se zase dostanou do bodu, kdy si bude p\u0159ipadat jako onuce.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zastavil ho Bill. „Co kdy\u017e budu muset na z\u00e1chod?“<\/div>\n
Tom na chv\u00edli zmizel v kuchyni; vr\u00e1til se s pr\u00e1zdnou plastovou lahv\u00ed.<\/div>\n
„A kdy\u017e budu muset na velkou?“<\/div>\n
„To vydr\u017e\u00ed\u0161. Opova\u017e se posrat mi postel. Dobrou noc.“<\/div>\n
Bill cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco nam\u00edtnout, Tom mu ale zakryl \u00fasta rukou. U\u017e necht\u011bl sly\u0161et ani slovo. Ne\u017e se Bill sta\u010dil vzpamatovat, v lo\u017enici ho zav\u0159el a s \u00famyslem ustlat si na pohovce v ob\u00fdvac\u00edm pokoji do n\u011bj zam\u00ed\u0159il.<\/div>\n
„Dobrou noc,“ zamumlal Bill pobaven\u011b. Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e ho nesly\u0161\u00ed.<\/p>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana 1. 1., 6:10 Tom se chv\u00edli bez hnut\u00ed d\u00edval do t\u011bch o\u010d\u00ed, a ony na n\u011bj hled\u011bly nikoli nen\u00e1vistn\u011b; pohled se mu jevil sp\u00ed\u0161e jako v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd, ty o\u010di byly pln\u00e9 z\u00e1jmu a spokojenosti. „\u0160\u00e9fe?“ ozval se Fritz, kdy\u017e u\u017e ticho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[502],"tags":[],"class_list":["post-6376","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-legal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6376","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6376"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6376\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6376"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6376"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6376"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}